Array ( [0] => 14902087 [id] => 14902087 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Palynologie [uri] => Palynologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor: Misc pollen.jpg|náhled|Různé tvary rostlinných pylů]] [1] => [2] => '''Palynologie''' je paleobotanická metoda moderní [[archeologie]]. Zaměřuje se na zkoumání tvaru a stavby [[pyl]]ů, a to jak z rostlin [[Fosilie|fosilních]], tak rostlin patřících do geologické současnosti. Je významná také pro mapování evoluční historie různých vývojových linií rostlin.{{Citace elektronického periodika [3] => | příjmení = SOCHA [4] => | jméno = Vladimír [5] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [6] => | titul = Vymírání rostlin na konci křídy [7] => | periodikum = OSEL.cz [8] => | rok vydání = 2022 [9] => | měsíc vydání = června [10] => | den vydání = 9 [11] => | url = https://www.osel.cz/12349-vymirani-rostlin-na-konci-kridy.html [12] => }} {{Cs}} [13] => [14] => == Vlastnosti pylů == [15] => [[Pylové zrno|Pylová zrna]], samčí [[pohlavní buňka|pohlavní buňky]] rostlin, se prvně u rostlin objevila před 300 miliony let. Po uvolnění pylového zrna z [[prašník]]u a jeho setkání s [[blizna|bliznou]] dochází k [[hydratace|hydrataci]] zrna, z toho následně vyroste [[pylová láčka]] a ta pronikne do [[semeník]]u, kde [[oplodnění|oplodní]] samičí buňku. Rostliny však produkují mnohem více pylu než se spotřebuje k [[opylení]] a nevyužitý pyl je roznášen do blízkého i vzdáleného okolí. Pylové zrno je kryto obalem, který má za úkol ochránit samčí buňku před vyschnutím, zářením nebo jiným poškozením při cestě z prašníku na bliznu. Obal je tvořen [[dusík|nedusíkatým]] [[biopolymer]]em [[sporopolenin]]em, který je velmi odolný, [[zvětrávání|nezvětrává]], nerozrušují ho [[bakterie]] ani [[houby]]. V prostředí bez [[kyslík]]ů a při spíše kyselém [[Kyseliny|pH]] vydrží bez porušení i řádově stovky tisíc let. [16] => [17] => == Použití == [18] => Povrchová [[struktura]] pylových zrn je natolik specifická, že [[mikroskop]]ickým rozborem lze podle tvarů určit [[druh]] nebo alespoň většinou [[rod (biologie)|rod]] (u [[lipnicotvaré|trav]] mnohdy jen [[čeleď]]) běžných rostlin. Tohoto jevu právě využívá palynologie pro určování [[taxon]]ů rostlin v [[archeologie|archeologii]] nebo [[alergen|alergologii]] a také pro získání znalosti o vývoji [[vegetace]] v minulosti. Dokáže se takto z různých [[sediment]]ů zjistit, jak docházelo v průběhu století i tisíciletí ke změnám prostředí. [19] => [20] => Rozborem pylových zrn si také pomáhá archeologie při studiu způsobu života prapředků. Tehdy se dělají průzkumy starých odpadních jam, ve kterých je pylové spektrum závislé ne na nalétaném pylu, ale na složení [[Lidská výživa|stravy]] lidí, co používali z rostlinného materiálu v domácnosti a čím krmili [[hospodářské zvíře|hospodářská zvířata]]. Čím dále do minulosti, tím obtížněji se v pylových rozborech dokazuje přítomnost člověka a jeho aktivita{{Citace elektronického periodika [21] => | titul = Palynologie - LAPE [22] => | periodikum = lape.prf.jcu.cz [23] => | url = http://lape.prf.jcu.cz/specializace/palynologie/ [24] => | datum přístupu = 2018-11-01 [25] => }}. [26] => [27] => Pomocí této metody lze kvalifikovat jednotlivé druhy a následně provést částečnou rekonstrukci minulé krajiny. Slouží také k určování stáří usazenin, například rašelin či spraše z předchozích geologických období. Analyzuje pylová zrna v sedimentech, kde uvízla po zavátí. [28] => [29] => Podle pylů lze rekonstruovat dávný porost či klimatické podmínky v blízkosti archeologického naleziště. Nejjednodušší získávání vzorků je z rašelinišť nebo dna jezer. [30] => [31] => Pyly se ze sedimentů dostávají pomocí macerace, což je chemický proces, při kterém se počítá s rozličnou odolností minerálních látek vůči chemickým činidlům. Macerací se pylová zrna očistí od přebytečného balastu. Nejčastějším činidlem je [[Acetylace|acetylační]] směs [[anhydrid]]u [[Kyselina octová|kyseliny octové]] a koncentrované [[Kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Tato směs nejen vzorek vyčistí, ale i mírně naleptá sporopoleinový povrch, což dovolí pro lepší pozorování pod mikroskopem ho obarvit. Vyčištěný pyl se uchovává v [[Glycerol|glycerinu]], aby je nezničily bakterie a vzduch. Existují klíče, podle kterých se pylová zrna určují, správné určení je otázkou znalostí a praxe.{{Citace monografie [32] => | příjmení = Martin. [33] => | jméno = Hložek, [34] => | titul = Encyklopedie moderních metod v archeologii : archeometrie [35] => | oclc = 316673227 [36] => | vydavatel = Libri [37] => | isbn = 9788072772308 [38] => | isbn2 = 8072772309 [39] => }} [40] => [41] => Pro znázornění změn vegetace v závislostí na čase slouží tzv. pylový diagram. Pokud známe jak rychle se prověřovaný sediment ukládal, můžeme na jednu osu [[diagram]]u vynášet hloubku, z které byl vzorek získán, tj. čas, ze kterého pochází. Na druhou vynášíme jednotlivé druhy rostlin a procentuální podíl. Při [[interpretace|interpretaci]] diagramu je nutno dále mít další znalosti o lokalitě, například časté povodně nebo vzdušné proudy přinášející pyl z velké dálky.Palynology. Wikipedia [online]. [cit. 2018-10-22]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Palynology [42] => [43] => V zahraničí se palynologie neužívá pouze jako archeologická metoda, ale například má velký význam v [[Kriminalistika|kriminalistice]]. [44] => [45] => == Vhodná místa == [46] => Nejvhodnějšími lokalitami pro odběr vzorků pro pylovou analýzu změn v rostlinné vegetaci jsou [[rašeliniště]] nebo [[jezero|jezerní]] [[usazenina|usazeniny]]. U rašelinišť známe rychlost přirůstání rašeliníku a ukládání odumřelých rostlinných zbytků. U jezerních sedimentů, pokud nejsou narušovány vodními živočichy, lze při opatrném postupu taktéž získat velice kvalitní, hodně vypovídající vzorky. [47] => [48] => Největší množství vzorků z českého území je sesbíráno z období [[středověk]]u, zvláště pak z větších středověkých objektů jako jsou města. V rámci středověkých objektů slouží za skvělá naleziště dna studen, kde zrna zůstávají ve vlhku bez většího přístupu vzduchu. Pylová zrna však nemusejí zůstávat jen v krajině, ale mohou být i součástí stavebního materiálu (např. cihel) nebo v tělech zemřelých coby pozůstatek stravování. [49] => [50] => == Závěr == [51] => Palynologie pomáhá odhalovat historický vývoj životního prostředí, různost zemědělských kultur i lidských sídlišť. Je jedním z nástrojů, který pomáhá zjistit historii běžného života, pomáhá usuzovat na dosažitelnost přírodních zdrojů a způsob jejich využití. Za zásadní můžeme označit přínos palynologie pro znalosti o krajinné archeologii. Oproti klasickým archeologickým metodám zjišťuje vliv osídlení na okolní prostředí podrobněji a komplexněji.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hájek | jméno = Jiří | příjmení2 = Hotový | jméno2 = Josef | příjmení3 = Matějů | jméno3 = Jan et al | titul = Úvod do biogeografie | url = http://www.biologickaolympiada.cz/files/pripravne_texty/PT2004.pdf | datum aktualizace = 2004/2005 | datum přístupu = 18.02.2011 | vydavatel = Institut dětí a mládeže MŠMT, Praha | isbn = 80-86784-16-9 | jazyk = cs | url archivu = https://web.archive.org/web/20091229073459/http://www.biologickaolympiada.cz/files/pripravne_texty/PT2004.pdf | datum archivace = 2009-12-29 | nedostupné = ano }} {{Citace elektronické monografie | titul = Archeologická palynologie - pylová analýza | url = http://lape.prf.jcu.cz/specializace/palynologie/ | datum přístupu = 18.02.2011 | vydavatel = Jihočeská universita, Katedra botaniky, PřF, České Budějovice | jazyk = cs}} {{Citace elektronické monografie | příjmení = Petr | jméno = Libor | titul = Geomorfologie-kvarter: PALYNOLOGIE | url = http://www2.gli.cas.cz/kvarter/palynologie.html | datum přístupu = 18.02.2011 | vydavatel = Geologický ústav Akademie věd, v. v. i.,Praha | jazyk = cs | url archivu = https://web.archive.org/web/20160305000037/http://www2.gli.cas.cz/kvarter/palynologie.html | datum archivace = 2016-03-05 | nedostupné = ano }} [52] => [53] => == Ukázky pylů == [54] => [55] => Image:Helianthus annuus pollen 1.jpg|Slunečnice roční (''Helianthus annuus'') [56] => Image:Pollen Ricinus communis sanguineus.jpg|Skočec obecný (''Ricinus communis'') [57] => Image:Malva sylvestris1-1.jpg|Sléz lesní (''Malva sylvestris'') [58] => Image:Epilobium angust1-4.jpg|Vrbovka úzkolistá (''Epilobium angustifolium'') [59] => [60] => [61] => == Odkazy == [62] => [63] => === Reference === [64] => [65] => [66] => === Související články === [67] => * [[Archeobotanika]] [68] => [69] => === Externí odkazy === [70] => * {{Commonscat}} [71] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20051222142511/http://www.geo.arizona.edu/palynology/polkey.html The University of Arizona: Palynologie] [72] => * {{ru}}[https://web.archive.org/web/20110506041409/http://ice.tsu.ru/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=22&Itemid=91 Рудая Н. А. ПАЛИНОЛОГИЧЕСКИЙ АНАЛИЗ (учебно-методическое пособие для археологов)] [73] => [74] => {{Autoritní data}} [75] => {{Portály|Rostliny}} [76] => [77] => [[Kategorie:Botanika]] [78] => [[Kategorie:Environmentální archeologie]] [] => )
good wiki

Palynologie

Různé tvary rostlinných pylů Palynologie je paleobotanická metoda moderní archeologie. Zaměřuje se na zkoumání tvaru a stavby pylů, a to jak z rostlin fosilních, tak rostlin patřících do geologické současnosti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'archeologie','Soubor: Misc pollen.jpg','kyslík','biopolymer','dusík','sporopolenin','oplodnění','semeník','opylení','hospodářské zvíře','Kyselina sírová','sediment'

Archeologie

Dusík

Kyslík

Oplodnění

Opylení

Sediment

Semeník

Sporopolenin