Array ( [0] => 14910957 [id] => 14910957 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pamíro-Alaj [uri] => Pamíro-Alaj [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - reliéf [1] => | název = Pamíro-Alaj
Памиро-Алай [2] => | obrázek = Panorama from Chimtarga.jpg [3] => | popisek = Pohled z hory [[Čimtarga]] [4] => | alt = Pohled z hory [[Čimtarga]] [5] => | nejvyšší bod = [[Pik Skalistyj]] (Скалистый) [6] => | maximální výška = 5621 [7] => | délka = 700 [8] => | šířka = 150 [9] => | nadřazená jednotka = [[Alpsko-himálajský systém]] [10] => | sousední jednotky = [[Ťan-šan]], [[Pamír]], [[Ferganská kotlina]], [[Turanská nížina]] [11] => | podřazené jednotky = [[Turkestánský hřbet]], [[Zeravšanský hřbet]], [[Hissarský hřbet]], [[Alajský hřbet]], [[Karateginský hřbet]], [[Kugitangtau]] [12] => | zeměpisná šířka = 39 [13] => | zeměpisná délka = 69.5 [14] => | světadíl = [[Asie]] [15] => | stát = {{Vlajka a název|Uzbekistán}}
{{Vlajka a název|Tádžikistán}}
{{Vlajka a název|Kyrgyzstán}} [16] => | hornina = [[vápenec]], [[břidlice]], [[žula]], [[pískovec]] [17] => | povodí = [[Syrdarja]], [[Zeravšan]], [[Amudarja]] [18] => }} [19] => '''Pamíro-Alaj''' ([[ruština|rusky]] Памиро-Алай, Pamiro-Alaj), též '''Hissarsko-alajská soustava''', je pohoří mezi [[Ťan-šan]]em a [[Pamír]]em, někdy považované za součást Ťan-šanu. Táhne se podél [[Tádžikistán|tádžicko]]-[[Kyrgyzstán|kyrgyzských]] hranic, na západě zasahuje okrajově do [[Uzbekistán]]u a [[Turkmenistán]]u. Od severněji ležícího Ťan-šanu je oddělen [[Ferganská kotlina|Ferganskou kotlinou]] a na východě průsmykem [[Taldyk]] (3615 m), od jižněji ležícího Pamíru pak [[Alajská kotlina|Alajskou kotlinou]] s řekou [[Kyzylsu (zdrojnice Vachše)|Kyzylsu]] / Surchob / [[Vachš]]. Pohoří přesahuje výšku 5000 metrů, nejvyšším bodem je 5621 m n. m. vysoký [[Pik Skalistyj]]. [20] => [21] => == Členění == [22] => Pamiro-alaj se skládá ze čtyř hlavních hřbetů, z nichž tři se setkávají v tzv. [[Matčinský horský uzel|Matčinském horském uzlu]]. Hlavními hřbety jsou: [23] => * [[Alajský hřbet]], vybíhající z Matčinského horského uzlu na východ a v sedle Taldyk navazující na Ťan-šan. Tvoří rozvodí mezi řekou Kyzylsu a Ferganskou kotlinou. Nejvyšším bodem hřbetu je 5544 m n. m. vysoký [[Pik Tandykul]]. [24] => * [[Turkestánský hřbet]], nejsevernější ze tří paralelních hřbetů na západ od Matčinského horského uzlu. Ze severu je obklopen Ferganskou kotlinou, z jihu řekou [[Zeravšan]]. Nejvyšší bod, Pik Skalistyj, se nachází takřka v horském uzlu s ostatními hřbety. [25] => * [[Zeravšanský hřbet]], prostřední ze tří paralelních hřbetů. Z větší části není tento hřbet [[Rozvodí|vodorozdělný]], neboť je na několika místech proražen přítoky řeky Zeravšan. Nejvyšší vrchol, hora [[Čimtarga]] (5489 m n. m.) se nenachází na samotném hřebenu, ale v jeho jižní rozsoše ve [[Fanské hory|Fanských horách]]. [26] => * [[Hissarský hřbet]], nejjižnější ze tří paralelních hřbetů, se odděluje od hřbetu Zeravšanského, nedosahuje až Matčinského horského uzlu. Tvoří rozvodí mezi řekami Zeravšan a [[Amudarja]]. Nejvyšším vrcholem je hora [[Chodžalakan]] dosahující výšky 4764 m n. m.. [27] => Mezi Zeravšanským a Hissarským hřbetem v jejich západní části se pak nachází systém hřbetů a rozsoch kolmých a kosých k hlavním hřbetům, nazývaný [[Fanské hory]]. Jde o nejznámější a turisticky nejnavštěvovanější část pohoří. Nejvyšším vrcholem je zde již zmíněná, 5489 m n. m. vysoká [[Čimtarga]]. [28] => [29] => Kromě hlavních hřbetů je součástí Pamiro-alaje celá řada kratších hřbetů, jako je [[Karateginský hřbet]] na jihovýchodě pohoří nebo [[Kugitangtau]] v jeho nejjižnější části. [30] => [31] => == Geologie == [32] => [[Soubor:Начало подъёма на в. Чимтарга (5494).jpg|náhled|Vrcholové partie hory [[Čimtarga]]]]Pamiro-Alaj byl vyvrásněn v souvislosti s [[Hercynské vrásnění|hercynským vrásněním]] v [[Paleozoikum|paleozoiku]]. Starší [[silur]]ské až [[karbon]]ské [[Sedimentární hornina|sedimenty]] - převážně [[Vápenec|vápence]] a [[břidlice]], méně často [[Pískovec|pískovce]] - byly při něm [[Orogeneze|vyvrásněny]] a někdy slabě [[Metamorfovaná hornina|metamorfovány]]. Dokladem hercynské horotvorné činnosti jsou také rozsáhlé [[intruze]] prvohorních [[Žula|žul]], nejrozsáhlejší v oblasti Hissarského hřbetu. Žulové intruze jsou zde zachovány také z období [[kimmerské vrásnění|kimmerského vrásnění]]. Pohoří bylo v [[neogén]]u [[Tektonika|tektonicky]] reaktivováno v souvislosti s [[Alpinské vrásnění|alpinským vrásněním]]. Při něm byly reaktivovány staré [[zlom]]y a došlo k výzdvihům, ale také [[Vrása|vrásným]] nasunutím ve směru od jihu k severu. Alpinským vrásněním bylo podmíněno dnešní [[Rovnoběžka|rovnoběžkové]] uspořádání hlavních pamiroalajských hřbetů. Pohoří je stále [[Tektonika|tektonicky]] aktivní, dochází zde k četným [[zemětřesení]]m a rychlost výzdvihu zdejších horstev stále dosahuje 10 - 14 mm za rok. [33] => [34] => == Geomorfologie == [35] => Hlavní hřebeny Pamiro-Alaje jsou rovnoběžkově uspořádány a mají [[Asymetrie|asymterickou]] stavbu s dlouhými a pozvolnými severními [[svah]]y a krátkými a příkrými svahy jižními. Typicky velehorský [[Reliéf (geografie)|reliéf]] se vyskytuje zejména v nejvyšších částech pohoří, jako je Matčinský horský uzel, Fanské hory a některé partie Alajského, Zeravšanského a Turkestánského hřbetu. Na mnoho místech je zachován starý [[peneplén|peneplenizovaný]] reliéf s [[relikt (geomorfologie)|relikty]] [[Mezozoikum|mladomezozoických]] až [[Třetihory|terciérních]] [[Pánev (geomorfologie)|pánví]]. [36] => [[Soubor:Tajikistan Fan-Mountains - landscape 03.JPG|náhled|Krajina [[Fanské hory|Fanských hor]]]] [37] => [38] => === Zalednění === [39] => Nejvyšší části pohoří jsou [[Ledovec|zaledněny]]. [[Sněžná čára]] je v [[Nadmořská výška|nadmořských výškách]] 4000 - 4500 metrů nad mořem, čela ledovců jsou ve výškách 3000 - 3500 m n. m. Centrum zalednění je v Matčinském horském uzlu, kde jsou vyvinuty dlouhé údolní ledovce. Nejdelší z nich, Zeravšanský, má délku 25 km{{Citace monografie|příjmení = Votýpka|jméno = Jan|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Fyzická geografie Sovětského svazu|vydání = 1|vydavatel = SPN|místo = Praha|rok = 1982|počet stran = |strany = 300–302|isbn = }} a plochu 126 km2.{{Citace sborníku| příjmení = Černý| jméno = Michal| titul = Pamíro-Alaj| příjmení sestavitele = Šlégl| jméno sestavitele = Jiří| sborník = Světová pohoří: Asie| vydavatel = Euromedia Group| místo = Praha| rok vydání = 2001| isbn = 80-242-0291-3| strany = 94–101}} Zaledněny jsou i ostatní vysoké části pohoří, jako jsou nejvyšší partie Alajského či Turkestánského hřbetu nebo Fanské hory. Pro existenci ledovců jsou v této oblasti kromě atmosférických srážek také velmi důležité [[Lavina|laviny]]. [40] => [41] => V období [[Pleistocén|pleistocenních]] [[Doba ledová|glaciálů]] bylo zalednění rozsáhlejší, ledovce sahaly až do výšek kolem 2000 m n. m. [[Bludný balvan|Bludné balvany]] se nacházejí i ve výškách kolem 1000 m n. m. Vyvinuta jsou [[trog]]ová údolí ve tvaru písmene U. [42] => [43] => == Podnebí == [44] => [[Soubor:Norak,vakhsh.jpg|náhled|Řeka [[Vachš]]]]Podnebí Pamiro-Alaje je [[Kontinentální podnebí|kontinentální]] a silně [[Aridní podnebí|aridní]]. [[Srážky]] jsou po většinu roku nízké, s převahou srážek v zimních a jarních měsících, kdy ve vyšších polohách spadne až 1000 - 1500 mm srážek.{{Citace periodika|příjmení = Hrdina|jméno = Vilém|titul = Fanské hory|periodikum = Lidé a Země|datum = 1986|ročník = 37|číslo = 1|strany = 12–17|url = }} Srážková maxima jsou dosahována v březnu nebo dubnu, kdy se do oblasti nasouvá [[írán]]ská větev [[Polární fronta|polární fronty]].{{Citace sborníku| příjmení = Merzlyakova| jméno = Irina| titul = The Mountains of Central Asia and Kazakhstan| příjmení sestavitele = Shahgedanova| jméno sestavitele = Maria| sborník = The Physical Geography of Northern Eurasia| vydavatel = Oxford University Press| místo = Oxford| rok vydání = 2002| isbn = 0-19-823384-1| strany = 376–402| jazyk = anglicky}} Maxima srážek jsou v nadmořských výškách 2000 - 4000 m n. m., vertikální gradient srážek je v Hissarském hřbetu 90-100 mm na 100 m, na severních svazích Alajského hřbetu pouze 20 mm na 100 m. Velký vliv má také lokální [[topografie]], uplatňují se zde rozdíly mezi závětrnými a návětrnými částmi svahu. Silné srážky jsou spojeny s rozvojem situace známé jako [[Orografie|orografická]] [[Okluzní fronta|okluze]], kdy dojde k rozvlnění [[Studená fronta|studené fronty]] na horských hřbetech Pamiro-Alaje. Léto je suché a slunečné. [45] => [46] => == Vodstvo == [47] => [[Soubor:Lakes of Tajikistan 31.JPG|náhled|Horské jezero ve [[Fanské hory|Fanských horách]]]] [48] => Pamiro-Alaj tvoří rozvodí mezi povodími řek [[Amudarja]], [[Syrdarja]] a [[Zeravšan]]. K povodí Syrdarji patří krátké [[vodní tok]]y stékající ze severních svahů Alajského a Turkestánského hřbetu. Do Amudarji tečou mohutné řeky, odvodňující jižní svahy Alajského, Zeravšanského a Hissarského hřbetu. K největším z nich patří [[Kyzylsu (zdrojnice Vachše)|Kyzylsu]]/[[Vachš]], [[Taursu]], [[Kafirnigan]] a [[Surchandarja]]. Zeravšan pak odvodňuje jižní svahy Turkestánského hřbetu, většinu Zeravšanského hřbetu a severní svahy hřbetu Hissarského. [49] => [50] => Zdejší řeky se vyznačují bouřlivým tokem, nevyrovnaným spádem a množstvím vodopádů a peřejí. Zdrojem vodnosti je tající sníh a ledovce, maximálních [[Průtok vodního toku|průtoků]] tedy dosahují v létě. Menší vodní toky bývají pouze sezónní. Horské toky v krajině s řídkou vegetací způsobují značnou [[Eroze|erozi]], z povodí řeky Vachš je odneseno v průměru 2560 tun materiálu na km2 za rok. [51] => [52] => V Pamiro-Alaji je málo [[Jezero|jezer]], hojnější jsou pouze v oblasti Fanských hor. Největší je jezero [[Iskanderkul]] o rozloze 3,5 km2. Toto jezero [[Morénové jezero|hrazené morénou]] a [[Sesuvové jezero|sesuvem]], je hluboké 72 m při hladině ve výšce 2199 m n. m. Dalšími jezery jsou [[Čumurak]], [[Kurikalon]] nebo [[Alaudin]]. [53] => [54] => == Fauna a flóra == [55] => [[Soubor:South slope of Zarafshan range in Kashkadarya region.jpg|náhled|Aridní jižní svahy [[Zeravšanský hřbet|Zeravšanského hřbetu]]]] [56] => Nejvýraznější vliv na charakter vegetace má suché podnebí. Nižší polohy tvoří pelyňkové pouště a polopouště, které výše přecházejí do horských stepí. Rozvolněná [[Les|lesní vegetace]] je zastoupena ve středních polohách na severních svazích, a to ve třech formách - jednak řídké aridní porosty [[Řečík pistáciový|pistácie]], dále vzácné [[Opadavý listnatý les|opadavé listnaté lesy]] tvořené [[Ořešák královský|ořešákem královským]] (''Juglans regia'') a [[Javor turkestánský|javorem turkestánským]] (''Acer turkestanicum''), a také otevřené porosty [[Jalovec|jalovců]] (''Juniperus turkestanica, J. seravshanica, J. semiglobosa''). Lesní vegetace tvoří mozaiku se stepními loukami. Jižní svahy jsou bezlesé, mají vegetaci chudou.a aridní. Nad pásem lesů je pak alpinská vegetace s hojným zastoupením [[Skalnička|skalniček]], jako je [[kozinec]], [[sasanka]], [[řebčík]], [[kosatec]], [[lomikámen]], [[mochna]], [[prvosenka]] nebo [[Dionýsie (rostlina)|dionýsie]] (''Dionysia)''. [57] => [58] => [[Fauna|Faunu]] zastupují především pouštní, stepní a horské druhy. Z [[Plazi|plazů]] jsou zastoupeny [[Agamovití|agamy]] Lehmanovy a himálajské (''Laudakia Lehmani, L. himalayana''), [[Užovkovití|užovky]] ''Coluber rhodorachis'' nebo prudce jedovatí [[Ploskolebec|ploskolebci]] ''Agkistrodon halys''. Z [[Ptáci|ptáků]] je zastoupen [[orel skalní]] (''Aguila chrysaetos''), supové [[Sup bělohlavý|bělohlavý]] a [[Sup hnědý|hnědý]] (''Gyps fulvus, Aegypius monachus''), [[orlosup bradatý]] (''Gypaetus barbatus''), v lesním pásmu pak například [[dudek chocholatý]] (''Upupa epops'') či [[strakapoud bělokřídlý]] (''Picoides leucopterus''), stepní biotopy obývá [[orebice horská]] (''Alectoris graeca'') nebo [[velekur himálajský]] (''Tetraogallus himalayensis''). Ze [[Savci|savců]] jsou nejhojněji zastoupeni [[hlodavci]], jako jsou [[Sysel|sysli]] nebo [[Svišť|svišti]]. Horské oblasti obývají [[Kozorožec sibiřský|kozorožci sibiřští]] (''Capra ibex sibirica'') a [[Argali|ovce Argali]] (''Ovis ammon''), v některých oblastech byl vysazen [[jelen bucharský]] (''Cervus elaphus bactrianus''). Z [[Šelmy|šelem]] se v nižších polohách vyskytuje [[korsak]] (''Vulpes corsac'') nebo [[Šakal obecný|šakal]] (''Canis aureus''), v odlehlých velehorských oblastech přežívá [[irbis]] (''Panthera uncia''), v některých oblastech také běžně žije [[medvěd hnědý]] (''Ursus arctos''). [59] => [60] => == Reference == [61] => [62] => [63] => == Literatura == [64] => * ČERNÝ, Michal. Pamiro-Alaj. In: ŠLÉGL, Jiří. ''Světová pohoří: Asie''. Vyd. 1. Praha: Euromedia Group, 2001, s. 94 - 101. {{ISBN|80-242-0291-3}} [65] => * VOTÝPKA, Jan. ''Fyzická geografie Sovětského svazu''. SPN, Praha, 1982. s. 300 - 302. [66] => * ČERNÍK, Arnošt, SEKYRA, Josef. ''Zeměpis velehor.'' Vyd. 1. Praha: Academia, 1969, s. 206 - 208. [67] => [68] => == Externí odkazy == [69] => * {{Commonscat|Pamiro-Alay Mountains = }} [70] => {{Pamíro-Alaj}} [71] => {{Autoritní data}} [72] => {{Portály|Geografie}} [73] => [74] => [[Kategorie:Pamíro-Alaj| ]] [75] => [[Kategorie:Pohoří v Uzbekistánu]] [76] => [[Kategorie:Pohoří v Kyrgyzstánu]] [77] => [[Kategorie:Pohoří v Tádžikistánu]] [] => )
good wiki

Pamíro-Alaj

Pamíro-Alaj (rusky Памиро-Алай, Pamiro-Alaj), též Hissarsko-alajská soustava, je pohoří mezi Ťan-šanem a Pamírem, někdy považované za součást Ťan-šanu. Táhne se podél tádžicko-kyrgyzských hranic, na západě zasahuje okrajově do Uzbekistánu a Turkmenistánu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Čimtarga','Zeravšan','Amudarja','Syrdarja','Ťan-šan','Karateginský hřbet','Fanské hory','Zeravšanský hřbet','Vachš','Pik Skalistyj','břidlice','Hissarský hřbet'

Amudarja

Břidlice

Syrdarja

Ťan-šan

Vachš

Zeravšan