Array ( [0] => 14906900 [id] => 14906900 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pancir-S1 [uri] => Pancir-S1 [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Pancir-S1 je ruský mobilní protiletadlový komplex schopný ničit letadla, vrtulníky, bezpilotní letadla a rakety na malé vzdálenosti. Byl vyvinut jako součást modernizace systému obrany proti leteckým hrozbám ruské armády. V komplexu Pancir-S1 se kombinují různé druhy zbraní, včetně protiletadlových raket a dvoukanónových děl. Pancir-S1 je schopen sledovat a zničit cíle ve vzduchu v reálném čase a s vysokou přesností. Tento mobilní komplex se ukázal jako účinný prostředek obrany proti leteckým útokům ve velkých městských a průmyslových oblastech. Pancir-S1 byl nasazen i při konfliktech v Sýrii a na Ukrajině. [oai] => Pancir-S1 je ruský mobilní protiletadlový komplex schopný ničit letadla, vrtulníky, bezpilotní letadla a rakety na malé vzdálenosti. Byl vyvinut jako součást modernizace systému obrany proti leteckým hrozbám ruské armády. V komplexu Pancir-S1 se kombinují různé druhy zbraní, včetně protiletadlových raket a dvoukanónových děl. Pancir-S1 je schopen sledovat a zničit cíle ve vzduchu v reálném čase a s vysokou přesností. Tento mobilní komplex se ukázal jako účinný prostředek obrany proti leteckým útokům ve velkých městských a průmyslových oblastech. Pancir-S1 byl nasazen i při konfliktech v Sýrii a na Ukrajině. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zbraň [1] => | jméno = Pancir-S1 [2] => | obrázek = Bronnitsy - 02 - Pantsir-S1 SAM.jpg [3] => | popisek = Pancir-S1 na vozidle KAMAZ-6560 8x8 [4] => | původ = {{Vlajka a název|Rusko}} [5] => | typ = [6] => [7] => | sečná = [8] => | výbušná = [9] => | střelná = [10] => | artilerie = [11] => [12] => | služba = 2003–dosud [13] => | používána = [14] => | války = [15] => [16] => | konstruktér = [17] => | datum návrhu = 1994 [18] => | výrobce = KBP Tula [19] => | datum výroby = 2008- [20] => | počet = [21] => | varianty = Pancir-S
Pancir-S1
Pancir-S1E [22] => [23] => | poznámka = [24] => | hmotnost = [25] => | délka = [26] => | délka části = [27] => | obsluha = 3 [28] => [29] => | náboj = [30] => | ráže = [31] => | princip střelby = [32] => | kadence = [33] => | rychlost střely = [34] => | účinný dostřel = [35] => | maximální dostřel = [36] => | zásobník = [37] => | hledí = [38] => [39] => | závěr pušky = [40] => | ráz = [41] => | doprava = [42] => | úhel náklonu = [43] => | traverse = [44] => [45] => | ostří = [46] => | záštita = [47] => | rukojeť = [48] => [49] => | průměr = [50] => | náplň = [51] => | hmotnost náplně = [52] => | detonace = [53] => | síla exploze = [54] => }} [55] => '''Pancir-S1''' ({{Vjazyce2|ru|'''Панцирь-С1'''}}, [[ASCC|v kódu NATO]] '''SA-22 „Greyhound“''') je [[Rusko|ruský]] hybridní samohybný protiletadlový systém krátkého a středního dosahu, který je určen k obraně civilních a vojenských objektů proti současným a perspektivním prostředkům vzdušného napadení. Byl zaznamenán v řadách proruských separatistů během [[Válka na východní Ukrajině|války na východní Ukrajině]].http://technet.idnes.cz/ruska-invaze-na-ukrajina-ruske-zbrane-na-ukrajine-f7t-/vojenstvi.aspx?c=A150225_160043_vojenstvi_mla [56] => [57] => == Vývoj == [58] => Vývojem systému Pancir byla v roce 1990 pověřena konstrukční kancelář KBP Tula. Šlo o vývoj tehdejšího systému [[9K22 Tunguska]], který byl zaveden od roku 1982. Během doby, která uplynula od zavedení komplexu Tunguska do služby, se výrazně změnily technické charakteristiky prostředků leteckého útoku. Objevily se [[střela s plochou dráhou letu|střely s plochou dráhou letu]], dálkově ovládaná letadla s mimořádně malou efektivní odrazovou plochou a rychlost letu vzdušných cílů se zvýšila až na 1 000 m/s. Rakety systému Tunguska se při boji s novými hrozbami ukázaly jako neúčinné. [59] => [60] => V roce 1994 byl vyroben první prototyp bojového vozidla Pancir a začalo jeho testování. Prototyp byl postaven na podvozku terénního vozidla Ural-5323.4 8x8 a veřejnosti byl představen v srpnu 1995 na letecké přehlídce v [[Letiště Žukovskij|Žukovském]]. V této době však v důsledku hospodářské krize došlo k ukončení financování nového systému. Práce na Panciru se opět obnovily až v druhé polovině 90. let díky finanční pomoci ze [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských emirátů]], se kterými byla 24. května 2000 podepsána smlouva v hodnotě 734 milionů dolarů na dodávku 50 kompletů Pancir-S1 . [61] => [62] => Navzdory mnoha technickým a organizačním problémům se poměrně rychle podařilo vyvinout raketu se středním doletem, nahradit kanón 2A72 za dvojici kanónů 2A38M ráže 30 mm a vyvinout hlavní subsystémy. Problém však nastal při vývoji radiolokátoru určeného ke sledování vzdušných cílů. Zpočátku se počítalo s víceúčelovým radiolokátorem 1L36 "Roman", který vyvinula v roce 1995 společnost Fazatron-NIIR, v roce 2005 však byl vyvinut nový radar 1RS2-E. Nakonec ale ani jeden z těchto radarů nebyl konstruktéry Pancir-S1 považován za úspěšný. [63] => [64] => V důsledku toho si vývoj vyžádal více času. Jelikož se jednalo o prakticky jiný systém, jak se původně uvažovalo, musely být se SAE dohodnuty nové podmínky smlouvy a dodávky prvních systémů byly přeloženy na rok 2006. Nový radar s fázovanou mřížkou však výrazně zlepšil vlastnosti celého systému. [65] => [66] => == Raketa == [67] => Protiletadlový systém Pancir-S1 je vybaven 8 nebo 12 raketami 57E6 nebo 57E6-E. 57E6 je dvoustupňová raketa skládající se z letového a urychlovacího stupně s [[Raketový motor na tuhé pohonné látky|motory na tuhá paliva]]. [68] => [69] => Raketa nese výbušnou tyčovou hlavici se střepinovým účinkem a má dálkové povelové navádění. Pro protiletadlový systém Pancir-S1 je charakteristická možnost navádět palbu jak kanónů, tak raket pomocí střeleckého radaru i optoelektronických přístrojů. Raketa nese rádiový i laserový [[transpondér]], takže ji mohou sledovat obě složky systému navádění palby. Maximální nasazení prostředku Pancir-S1 tak zahrnuje navádění čtyř střel na dva cíle pomocí [[radar]]u a řízení palby kanónů na třetí cíl prostřednictvím optoelektroniky. [70] => [71] => == Kanónová výzbroj == [72] => {| class="wikitable" border="5" align="right" cellpadding="2" [73] => ! colspan="2" | Specifikace [74] => |- [75] => ! align="left" valign="top" |Hmotnost [76] => |20 tun [77] => |- [78] => ! align="left" valign="top" |Max. počet
současně sledovaných cílů [79] => |20 [80] => |- [81] => ! align="left" valign="top" |Max. počet
současně postřelovaných cílů [82] => |3 [83] => |- [84] => ! align="left" valign="top" |Max. vzdálenost
zjištění cíle (2 m²) [85] => |38 000 [86] => |- [87] => ! align="left" valign="top" |Max. vzdálenost
sledování cíle (2 m²) [88] => |30 000 m [89] => |- [90] => ! align="left" valign="top" |Dálkový rozsah
působení raket [91] => |1200 až 20 000 [92] => |- [93] => ! align="left" valign="top" |Výškový rozsah
působení raket [94] => |15 až 15 000 [95] => |- [96] => ! align="left" valign="top" |Dálkový rozsah
působení kanónů 2A38M [97] => |200 až 4 000 m [98] => |- [99] => ! align="left" valign="top" |Výškový rozsah
působení kanónů 2A38M [100] => |0 až 3 000 m [101] => |- [102] => ! align="left" valign="top" |Rozsah rychlosti
postřelovaného cíle [103] => |10 až 1000 m/s [104] => |- [105] => ! align="left" valign="top" |Max. reakční čas
v bojovém stavu [106] => |4 až 6 sekund [107] => |- [108] => |} [109] => Protiletadlový systém Pancir-S1 je vybaven dvojicí kanónů ráže 30 mm s celkovou rychlostí palby až 5000 ran za minutu. Kanóny mohou používat tříštivo-trhavou, zápalnou nebo kumulativní munici. Typ munice je možné volit podle povahy cíle. Každý kanón je vybaven 700 náboji. [110] => [111] => == Varianty == [112] => * '''Roman''' – prototyp z roku 1994 na šasi Ural-5323-20 [113] => * '''ZPRK 96K6''' – sériová verze z roku 2005 na šasi KamAZ-6560 [114] => * '''Pancir-S1-O''' – verze z roku 2005, výzbroj 2×2 30mm 2A72, 2×4 57E6E, vybavena optickým systémem řízení výzbroje, chybí sledovací radar [115] => * '''Pancir-S1E''' – exportní verze na šasi MAN-SX45, vyzbrojena raketami 9M311 [116] => * '''Pancir-2E''' – speciální exportní verze z roku 2006, radar s vylepšenými parametry [117] => * '''Pancir-S1''' – verze z roku 2006, výzbroj 2×2 30mm 2A38M, 2×6 57E6E, sledovací radar na sledování 4 cílů, zóna zachycení cíle 0,2 až 20 km rádius, do výšky 0 až 15 km [118] => * '''Pancir-S1 (BM 72V6E)''' – upravená verze na šasi BAZ-6909-019 [119] => * '''Pancir-S2''' – modernizovaná verze [120] => * '''[[Pancir-M]]''' – námořní verze, v červenci 2015 zahájena sériová výroba [121] => * '''Pancir-ME''' – vyvíjená exportní námořní verze systému.{{Citace elektronické monografie [122] => | titul = Rostec Launched Pantsir-ME air defense missile/gun system launched at IMDS 2017 [123] => | url = http://www.navyrecognition.com/index.php/news/defence-news/2017/july-2017-navy-naval-forces-defense-industry-technology-maritime-security-global-news/5348-rostec-launched-pantsir-me-air-defense-missile-gun-system-launched-at-imds-2017.html [124] => | datum přístupu = 2017-07-03 [125] => | vydavatel = Navalrecognition.com [126] => | jazyk = anglicky [127] => }} [128] => * '''Pancir-SA''' – roku 2017 představená verze systému určena k operacím v [[Arktida|Arktidě]]. Je umístěna na dvoudílném pásovém podvozku DT-30PM. Nese 18 řízených střel 57E6, kanóny naopak chybí.{{Citace elektronické monografie [129] => | titul = Pantsir-SA Arctic short-range air defense missile system [130] => | url = http://www.armyrecognition.com/russia_russian_missile_system_vehicle_uk/pantsir-sa_arctic_short-range_missile-gun_air_defense_system_technical_data_sheet_specifications_pictures_video_11604176.html [131] => | datum přístupu = 2017-07-03 [132] => | vydavatel = Armyrecognition.com [133] => | jazyk = anglicky [134] => }} [135] => * '''Pancir-SM''' – modernizovaná verze, dostřel zvýšen na 40 km, vzdálenost zachycení cíle na 75 km [136] => [137] => == Nasazení == [138] => === Sýrie === [139] => V březnu 2017 sestřelil systém Pancir-S1 dvě rakety [[BM-21 Grad|Grad]], odpálené teroristickou skupinou [[Islámský stát]]. K útoku došlo v [[Guvernorát Hamá|provincii Hamá]].[https://rg.ru/2017/10/03/zenitnyj-kompleks-pancir-v-sirii-sbil-vypushchennye-igil-rakety.html Зенитный комплекс "Панцирь" в Сирии сбил выпущенные "ИГ" ракеты] V prosinci 2017 zničil systém Pancir-S1 další dvě rakety vypálené na ruskou leteckou základnu [[Letecká základna Hmímím|Hmímím]].[https://www.kommersant.ru/doc/3511866 Российская ПВО отразила ракетный удар по базе Хмеймим в Сирии] Koncem prosince 2017 ruský ministr obrany [[Sergej Šojgu]] uvedl, že od začátku [[Ruská vojenská intervence v Sýrii|působení ruských ozbrojených sil v Sýrii]] se podařilo pomocí systému Pancir zničit 54 raket a 196 bezpilotních letadel.[https://www.gazeta.ru/army/2018/01/07/11596334.shtml СМИ: дроны атаковали «Хмеймим»] [140] => [141] => 10. května 2018 byl během izraelského náletu zničen jeden systém Pancir-S1. Systém byl v době útoku neaktivní a k jeho zničení byla použita raketa [[Spike (střela)|Spike NLOS]].[https://www.gazeta.ru/army/2018/05/11/11747443.shtml?updated Удар в спину: почему «Панцирь» был захвачен врасплох] 21. ledna 2019 zaútočil Izrael na íránské objekty rozmístěné v Sýrii. Během útoku byl zničen i jeden protiletadlový systém Pancir-S1, který se stal obětí bezpilotního letounu SkyStriker.[https://lenta.ru/news/2019/01/22/skystriker/ Убийцей сирийского «Панциря-С» оказался примитивный израильский дрон] [142] => [143] => 3. března 2020 byl systém Pancir-S1 syrské armády zničený tureckým bezpilotním letadlem. K incidentu došlo v severosyrském městě [[Sarakíb]].[https://www.unian.net/weapons/10900574-unichtozhenie-rossiyskogo-pancirya-s1-v-sirii-popalo-na-video.html Уничтожение российского "Панциря-С1" в Сирии попало на видео] [144] => [145] => === Libye === [146] => Libyjská národní armáda pod vedením [[Chalífa Haftar|Chalífy Haftara]] sestřelila 4. července 2019 pomocí systému Pancir-S1 stíhačku [[MiG-23]]UB. Sestřelené letadlo patřilo vládě národní jednoty a havarovalo v blízkosti města Tarhúní 80 km od libyjského hlavního města [[Tripolis]]. Oba piloti údajně zemřeli.[https://topwar.ru/159806-smi-zrpk-pancir-s1-armii-haftara-sbil-istrebitel-mig-23ub-pod-tripoli.html СМИ: ЗРПК "Панцирь-С1" армии Хафтара сбил истребитель МиГ-23УБ под Триполи] [147] => [148] => === Ukrajina === [149] => [[Soubor:Ukrainian armed civilians.jpg|náhled|Příslušníci ukrajinských [[Síly územní obrany Ukrajiny|teritoriálních sil]] u vozidla ukořistěného ruské armádě v roce 2022.]] [150] => Různí nezávislí odborníci se domnívají, že Pancir-S1 byl nasazen separatistickými silami [[Válka na východní Ukrajině|během války v Donbasu]]. Na Ukrajině byly v listopadu 2014 zaznamenány zbytky jeho hlavní výzbroje.{{cite web|url=http://armamentresearch.com/Uploads/Research%20Report%20No.%203%20-%20Raising%20Red%20Flags.pdf#page=80|title=Raising Red Flags: An Examination of Arms & Munitions in the Ongoing Conflict in Ukraine. (Research Report No. 3)|last2=Jenzen-Jones|first2=N.R.|date=2014|publisher=ARES|page=78|last1=Ferguson|first1=Jonathan|access-date=23 May 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20141201185108/http://armamentresearch.com/Uploads/Research%20Report%20No.%203%20-%20Raising%20Red%20Flags.pdf#page=80|archive-date=1 December 2014|url-status=live}} Také byl údajně nafilmován v [[Luhansk]]u a vyfocen v [[Makijivka|Makijivce]] na povstaleckých územích během začátku roku 2015.{{cite book|url=http://www.atlanticcouncil.org/publications/reports/hiding-in-plain-sight-putin-s-war-in-ukraine-and-boris-nemtsov-s-putin-war|title=Hiding in Plain Sight: Putin's War in Ukraine|last2=Herbst|first2=John|last3=Higgins|first3=Eliot|last4=Polyakova|first4=Alina|last5=Wilson|first5=Damon|date=2015-05-27|publisher=[[Atlantic Council]]|isbn=978-1-61977-996-9|last1=Czuperski|first1=Maksymilian|access-date=2015-06-19|archive-url=https://web.archive.org/web/20150530155044/http://www.atlanticcouncil.org/publications/reports/hiding-in-plain-sight-putin-s-war-in-ukraine-and-boris-nemtsov-s-putin-war|archive-date=2015-05-30|url-status=live}}{{Citace monografie|url=http://4freerussia.org/putin.war/Putin.War-Eng.pdf|titul=Putin. War – Based on materials from Boris Nemtsov|příjmení=Nemtsov|jméno=Boris|příjmení2=Yashin|jméno2=Ilya|rok vydání=2015|měsíc vydání=květen|vydavatel=Free Russia Foundation|příjmení3=Shorina|jménot3=Olga|jazyk=en|url archivu=https://web.archive.org/web/20150529130114/http://4freerussia.org/putin.war/Putin.War-Eng.pdf|datum archivace=2015-05-29|nedostupné=ano}}{{Citace periodika|url=http://www.libertas-institut.com/wp-content/uploads/2015/05/EUFAJ-Special-NemtsovReport-150521.pdf|titul="Putin. The War", about the Involvement of Russia in the Eastern Ukraine conflict and the Crimea|vydavatel=European Union Foreign Affairs Journal|měsíc vydání=květen|rok vydání=2015|issn=2190-6122|formát=PDF|jméno=Boris|příjmení=Nemtsov|datum přístupu=2015-06-19|jazyk=en}}{{cite web|url=http://www.armamentresearch.com/russian-96k6-pantsir-s1-air-defence-system-in-ukraine/|title=Russian 96K6 Pantsir-S1 air defence system in Ukraine|last=Smallwood|first=Michael|date=5 February 2015|publisher=Armament Research Services (ARES)|access-date=20 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150211052139/http://www.armamentresearch.com/russian-96k6-pantsir-s1-air-defence-system-in-ukraine/|archive-date=11 February 2015|url-status=live}}{{cite news|url=https://www.bellingcat.com/resources/case-studies/2015/05/28/russias-pantsir-s1s-geolocated-in-ukraine/|title=Russia's Pantsir-S1s Geolocated in Ukraine|last=Higgins|first=Eliot|date=May 28, 2015|website=Bellingcat.com|access-date=6 June 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150704110223/https://www.bellingcat.com/resources/case-studies/2015/05/28/russias-pantsir-s1s-geolocated-in-ukraine/|archive-date=4 July 2015|url-status=live}} [151] => [152] => Systém Pancir-S byl na začátku září 2018 zaznamenán ve městě [[Kerč]] na východě [[Krym]]u.{{cite web|url=https://www.armyrecognition.com/september_2018_global_defense_security_army_news_industry/crimea_pantsyr-s_air_defense_missile_and_gun_system_on_combat_duty_in_kerch.html|title=Crimea: Pantsyr-S air defense missile and gun system on combat duty in Kerch - September 2018 Global Defense Security army news industry - Defense Security global news industry army 2018 - Archive News year|first=Alain Henry de|last=Frahan|website=Armyrecognition.com|accessdate=28 November 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180909192018/https://www.armyrecognition.com/september_2018_global_defense_security_army_news_industry/crimea_pantsyr-s_air_defense_missile_and_gun_system_on_combat_duty_in_kerch.html|archive-date=9 September 2018|url-status=live}} [153] => [154] => Typ byl použit také během [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské ofenzívy započaté v únoru 2022]].{{Citace elektronického periodika [155] => | příjmení1 = Mitzer [156] => | jméno1 = Stijn [157] => | příjmení2 = Oliemans [158] => | jméno2 = Joost [159] => | spoluatoři = Kemal, Dan, Jakub Janovsky, Дмитро Путята [160] => | titul = Attack On Europe: Documenting Equipment Losses During The 2022 Russian Invasion Of Ukraine [161] => | periodikum = Oryx Blog [162] => | url = https://www.oryxspioenkop.com/2022/02/attack-on-europe-documenting-equipment.html [163] => | datum = 2022-02-24 [164] => | datum přístupu = 2022-03-24 [165] => | vydavatel = Oryx [166] => | místo = [167] => | jazyk = en}} Ukořistěné exempláře byly bojově nasazeny také ukrajinskými ozbrojenými silami.{{Citace elektronického periodika [168] => | titul = Ukrainian servicemen hit first target with trophy Russian Pantsir-S1 [169] => | periodikum = News [170] => | vydavatel = mil.in.ua [171] => | datum_vydání = 2022-07-11 [172] => | url = https://mil.in.ua/en/news/ukrainian-servicemen-hit-first-target-with-trophy-russian-pantsir-s1/ [173] => | datum_přístupu = 2022-12-03 [174] => | jazyk = en [175] => }} [176] => [177] => == Uživatelé == [178] => === Současní === [179] => * {{flagicon|Rusko}} [[Rusko|Ruská federace]] provozovala v roce 2011 31 kusů Pancir-S1, jejichž počet měl do roku 2016 stoupnout na 300 kusů [180] => * {{Vlajka a název|Alžírsko}} objednalo v roce 2008 38 kusů Pancir-S1 [181] => * {{Vlajka a název|Jordánsko}} provozuje 50 bojových vozidel [182] => * {{Vlajka a název|SAE}} objednaly 50 bojových vozidel [183] => * {{flagicon|SRB}} [[Srbsko]] objednaly 6 bojových vozidel [184] => * {{Vlajka a název|Sýrie}} podepsala v roce 2006 objednávku v hodnotě 1 mld USD na 50 bojových vozidel Pancir-S1 [185] => * {{Vlajka a název|Írán}} získal 10 bojových vozidel ze [[Sýrie]] [186] => * {{Vlajka a název|Irák}} objednal 42 kusů Pancir-S1 [187] => *{{Vlajka a název|Ukrajina}} - nespecifikovaný počet ukořistěn a užíván [[Ruská invaze na Ukrajinu|v roce 2022]]. [188] => [189] => === Neúspěšné nabídky === [190] => * {{Vlajka a název|Brazílie}} objednala 3 baterie Pancir-S1, v roce 2017 ale od nákupu upustila {{Citace elektronického periodika [191] => | titul = Brazil abandons Pantsir-S1 acquisition {{!}} Jane's 360 [192] => | periodikum = web.archive.org [193] => | url = http://www.janes.com/article/67528/brazil-abandons-pantsir-s1-acquisition [194] => | datum vydání = 2017-10-23 [195] => | datum přístupu = 2021-08-10 [196] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171023062945/http://www.janes.com/article/67528/brazil-abandons-pantsir-s1-acquisition [197] => | datum archivace = 2017-10-23 [198] => }} [199] => [200] => == Odkazy == [201] => === Reference === [202] => {{Překlad|en|Pantsir-S1|408577159|ru|Панцирь-С1|86017336|sk|Pancir-S1|7012161}} [203] => [204] => [205] => === Externí odkazy === [206] => * {{Commonscat}} [207] => [208] => {{Sovětské a ruské rakety země-vzduch}} [209] => [210] => [[Kategorie:Raketové zbraně]] [211] => [[Kategorie:Sovětské a ruské protiletadlové raketové zbraně]] [] => )
good wiki

Pancir-S1

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Válka na východní Ukrajině','Ruská invaze na Ukrajinu','Atlantic Council','Rusko','Sarakíb','Raketový motor na tuhé pohonné látky','Kategorie:Raketové zbraně','Krym','Makijivka','Soubor:Ukrainian armed civilians.jpg','Tripolis','ASCC'

ASCC

Krym

Makijivka

Rusko

Sarakíb

Tripolis