Array ( [0] => 14687536 [id] => 14687536 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Panteismus [uri] => Panteismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{upravit|styl}} [1] => '''Panteismus''' nebo '''pantheismus''' ([[Řečtina|řec.]] {{Cizojazyčně|el|''πάν''}} (''pan'') = vše a {{Cizojazyčně|el|''θεός''}} (''theos'') = bůh) je filosofický či světový názor, založený na přesvědčení, že všechno, co jest, tvoří jeden celek, který je božské povahy. Podle toho, jak se tato povaha chápe, může být panteismus blízký spíše [[náboženství]], anebo naopak [[ateismus|ateismu]].{{Fakt/dne|20121205090549}} [2] => [3] => Slovo panteismus má sice stejný původ jako slovo [[pantheon]] (soubor bohů, uctívaných v nějaké kultuře), obsahově s ním však nesouvisí. [4] => [5] => == Původ a význam == [6] => Výraz pantheismus patrně poprvé použil irský osvícenec [[John Toland]] roku 1720 v polemice se [[Baruch Spinoza|Spinozou]], jako teoretický či světový názor je však mnohem starší. Panteistické myšlenky se vyskytují už v nejstarší řecké filosofii, v křesťanské i ve východních tradicích a u mnoha novověkých filosofů. Pro pochopení panteismu je důležité postavit jej vedle náboženských směrů, vůči nimž se vymezuje a proti nimž se staví. Starověký a patrně i [[buddhismus|buddhistický]] panteismus se vymezuje proti [[polyteismus|polyteismu]] „přírodních“ náboženství, který uctívá různá božstva a božské síly, ty jsou však [[imanence|imanentní]] součástí celku světa a tudíž podléhají například osudu. [7] => [8] => Proti tomu ''starověký panteismus'' zdůrazňuje jednotu veškerenstva, které není jen souhrnem jsoucen, neboť mu vládne společný a božský řád Vesmíru, jímž se má řídit i člověk. V tomto smyslu pak výroky, že „[[Bůh]] je vše“ a „Vše je Bůh“, nejsou [[tautologie]], neboť vyzvedají celkovost jsoucího i jeho závaznost. Naopak v některých moderních formách panteismu se tvrdí, že celek jsoucího (Vesmír či příroda) je v sobě uzavřený a [[ontologie|ontologicky]] úplný, protože však zahrnuje i člověka, nemá smysl hovořit o nějaké závaznosti. O takovém panteismu říká [[Arthur Schopenhauer]], že je ve skutečnosti ateismem a pojmu panteismus zneužívá.A. Schopenhauer, ''Parerga und Paralipomena'' I.1. [9] => [10] => Monoteistická náboženství také odmítají starší polyteismus, celek jsoucího je však podle nich podřízen radikálně [[transcendence|transcendentálnímu]] a osobnímu Bohu, který se od něho zásadně liší, je jeho původcem a často také cílem. I pro monoteistická náboženství tvoří tedy celek jsoucího jakousi jednotu, kterou však Bůh přesahuje a kromě toho se vůči lidem projevuje jako svrchovaná „osoba“, lidskému chápání dostupná jen tam, kde sama jedná a zjevuje se či „mluví“. [11] => [12] => Přes tyto dvě zásadní odlišnosti – Boží transcendenci a Boží vůli či osobu – se v Bibli i v [[křesťanství]] najde mnoho výroků, které by se daly chápat panteisticky. „Nenaplňuji snad nebe i zemi? je výrok Hospodinův“ (Jr 23,24). „Neboť v něm (tj. Bohu) žijeme, pohybujeme se, jsme“, říká [[Pavel z Tarsu]] (Sk 17,28). „Ty totiž nejsi ničím obsažen, sám však obsahuješ všechno“ ([[Anselm z Canterbury]]''Proslogion'' 19. ) a [[Tomáš Akvinský]] vysvětluje: „O tělesných věcech se říká, že jsou v něčem jako obsahujícím, duchovní věci však obsahují ty, v nichž jsou – tak jako duše obsahuje tělo. Tak i Bůh je ve věcech jako obsahující věci, nicméně (...) se říká, že všechno je v Bohu, nakolik je on sám obsahuje.“''Summa theologica'' I. 8. 1, ad 2. Podobné výroky lze najít i u mystiků. [13] => [14] => == Spinoza a panteismus == [15] => Za průkopníka novověkého panteismu se často pokládá Spinoza, který v „Etice“ napsal slavnou větu „Bůh čili příroda“ (''Deus sive natura'') a „Mimo Boha žádná substance nemůže ani být, ani být myšlena“.B. Spinoza, ''Ethica'' I. Prop. 14. K tomu je však třeba dodat, že latinské „natura“ zde neznamená hmotnou přírodu, nýbrž podstatu a Spinoza sám v dopise napsal, že „Pokud se někteří domnívají, že chci dokázat jednotu Boha a přírody (kterou chápou jako jistou hmotu nebo tělesnou látku), úplně se mýlí.“Dopis 21/73 Oldenburgovi z listopadu 1675. Spinozovi totiž patrně šlo právě o to, zdůraznit nesamostatnost smyslového světa a jeho závislost na Stvořiteli, jehož jsou věci pouhými „mody“. Boha si podle něho také nelze představovat jako osobu, podobnou člověku. Tento názor se někdy nazývá [[panenteismus]] (z [[řečtina|řec]]. ''pan-en-theó'', vše v Bohu). [16] => [17] => Existují však různé interpretace Spinozovy metafyziky a někteří badatelé považují Spinozu za klasického představitele panteismu. Tak soudili [[Josef Tvrdý]] TVRDÝ, Josef. ''Průvodce dějinami evropské filosofie.'' 2. vyd. Brno: Komenium, 1947. 490 s. [Viz str. 221.] i profesor [[František Drtina|Drtina]], jenž konstatoval, že ''„Spinozův názor světový je [[monismus]] a pantheismus".''DRTINA, František. ''Úvod do filosofie: myšlenkový vývoj evropského lidstva. 2. svazek (Nová doba).'' 2. vydání. Praha: J. Laichter, 1948. 506 s. [Viz str. 219.] Profesor Rast napsal: ''„Spinoza učí jednoznačnému panteismu. Bůh je »natura naturans«'' [příroda tvořící], ''mody jsou »natura naturata«'' [příroda vytvářená], ''avšak v základě je všechno jedno." [18] => ''RAST, Maximilian. ''Spinozismus.'' In: BRUGGER, Walter aj. ''Filosofický slovník.'' 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. 639 s. {{ISBN|80-206-0409-X}}. [Citovaný text je na str. 401.] [19] => [20] => Dle profesora Röda ''„»Příroda« a »Bůh« jsou u Spinozy synonyma",'' i když ovšem ''„přírodou nerozuměl jen materiální skutečnost, ale skutečnost obecně včetně jejího duchovního aspektu." „V rámci Spinozových předpokladů pochopitelně nelze vážně mluvit o tom, že by Bůh stvořil svět, protože vše, co existuje, je v Bohu, stejně jako je Bůh ve všem...".''RÖD, Wolfgang. ''Novověká filosofie. I, Od Francise Bacona po Spinozu.'' Překlad Jindřich Karásek. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 2001. 383 s. {{ISBN|80-7298-039-4}}. [Citované texty jsou na str. 302, 322 a 301.] Problém vzniku věcí statický panteismus Spinozův jednoduše pomíjí. RAST, Maximilian. ''Panteismus.'' In: BRUGGER, Walter aj. ''Filosofický slovník.'' 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. 639 s. {{ISBN|80-206-0409-X}}. [Viz str. 298.] [21] => [22] => Profesor Muller konstatoval: ''„Spinozův Bůh venkoncem není transcendentní a »jiný«. Bůh je příroda sama... /.../ Jedinečná nekonečná příroda neboli Bůh tak může být pochopena dvěma způsoby: buď jako jeden Bůh a jako »natura naturans«, anebo jako nekonečný řád konečných věcí a jako »natura naturata«".'' MULLER, Richard A. ''Benedikt Spinoza.'' In: McGREAL, Ian Philip, ed. ''Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů.'' Překlad Martin Pokorný. Vyd. 1. Praha: Prostor, 1997. 707 s. {{ISBN|80-85190-61-3}}. [Stať je na str. 265–271, cituji ze str. 270.] Ve Spinozově myšlení neexistuje prostor pro osobního BohaWEISCHEDEL, Wilhelm. ''Zadní schodiště filosofie.'' Překlad Jiří Horák. Olomouc: Votobia, [1993]. 249 s. {{ISBN|80-85619-36-9}}. [Kapitola „Spinoza neboli bojkot pravdy" je na str. 110–118; viz str. 117.] a náboženské přesvědčení o nesmrtelnosti duše považoval za iluzi.KENNY, Anthony. ''Stručné dějiny západní filosofie: [Orig.: A brief history of western philosophy].'' 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 2000, 515 s. {{ISBN|80-7207-374-5}}. [Viz str. 322.] [23] => [24] => == Novověký panteismus == [25] => Mezi panteisty se obvykle počítá například [[Giordano Bruno]], [[Johann Wolfgang von Goethe]], [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]], mnozí [[romantismus|romantici]], ale také [[Friedrich Nietzsche]], [[Ernst Haeckel]], [[Carl Gustav Jung]] nebo [[Albert Einstein]]. Počítá se k němu také řada moderních hnutí jako [[New Age]]. [26] => [27] => Panteismus je individuální postoj a nevytváří žádné rituály ani náboženská společenství. Skutečným rozlišovacím znakem však nakonec není teoretický názor, nýbrž to, zda a jak se tito lidé cítí vázáni k určitému jednání a jak chápou svoji odpovědnost. [28] => [29] => == Odkazy == [30] => [31] => === Reference === [32] => [33] => [34] => === Literatura === [35] => * BRUGGER, Walter aj. Filosofický slovník. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. 639 s. {{ISBN|80-206-0409-X}}. [Viz hesla „Panteismus" a „Spinozismus".] [36] => * F. Press, ''Věda a víra: kritika moderních vědeckých hypotéz, věda a smysl života, neudržitelnost ateismu a panteismu před novou syntézou vědy a víry.'' Brno: Mariánské nakladatelství, 1994 – 186 s. {{ISBN|80-901553-2-4}} [37] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Pantheismus. Sv. 19, str. 155. [38] => [39] => === Související články === [40] => * [[Monismus]] [41] => * [[Pandeismus]] [42] => * [[Baruch Spinoza]] [43] => [44] => === Externí odkazy === [45] => * {{Commonscat}} [46] => * {{Wikislovník|heslo=panteismus}} [47] => * {{Otto|heslo=Pantheismus}} [48] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20070220141342/http://ao.kyknos.org/filosofie/panteismus-kredo.html Vyznání víry Světového panteistického hnutí] [49] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/pantheism/#Whi ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Pantheism] [50] => [51] => {{Autoritní data}} [52] => {{Portály|Filozofie}} [53] => [54] => [[Kategorie:Panteismus| ]] [55] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [56] => [[Kategorie:Filozofie náboženství]] [] => )
good wiki

Panteismus

Panteismus nebo pantheismus (řec. (pan) = vše a (theos) = bůh) je filosofický či světový názor, založený na přesvědčení, že všechno, co jest, tvoří jeden celek, který je božské povahy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Baruch Spinoza','Bůh','John Toland','pantheon','ateismus','Anselm z Canterbury','panenteismus','polyteismus','Johann Wolfgang von Goethe','monismus','romantismus','Ernst Haeckel'

Ateismus

Ateismus je filozofický a náboženský názor, který odmítá existenci bohů.

Bůh

Bůh je koncept představující vyšší bytost nebo nadpřirozenou entitu, kterou mnoho kultur a náboženství považuje za stvořitele a vládce světa.

Monismus

Monismus je filosofický směr, který zastává názor, že skutečnost je jednotná a nedělitelná.

Panenteismus

Pantheon

Polyteismus

Romantismus