Array ( [0] => 14678424 [id] => 14678424 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Papoušci [uri] => Papoušci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Papoušci [2] => | obrázek = Cacatua leadbeateri.jpg [3] => | popisek = Kakadu inka [4] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [5] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [6] => | třída = [[ptáci]] (Aves) [7] => | podtřída = [[letci]] (Neognathae) [8] => | řád = '''papoušci''' (Psittaciformes) [9] => | řád popsal = Wagler, [[1830]] [10] => | druhotné dělení = [11] => | podřazené taxony = [12] => }} [13] => {{Různé významy|druhý=podčeledi papoušci ([[Psittacinae]])|rozlišovač=podčeleď}} [14] => '''Papoušci''' (Psittaciformes) jsou vývojově starý řád hlučných a pestrých ptáků, jejichž domovem jsou převážně tropické oblasti světa – [[Austrálie]], [[Tichomoří]], [[Jižní Amerika|Jižní]] a [[Střední Amerika]]. Na jižní polokouli jejich rozšíření sahá až k Ohňové zemi v Patagonii a na [[Nový Zéland]]. V [[Eocén|eocénu]] obývali i Evropu,{{Citace periodika [15] => | příjmení = Waterhouse [16] => | jméno = David M. [17] => | příjmení2 = Lindow [18] => | jméno2 = Bent E. K. [19] => | příjmení3 = Zelenkov [20] => | jméno3 = Nikita V. [21] => | titul = TWO NEW PARROTS (PSITTACIFORMES) FROM THE LOWER EOCENE FUR FORMATION OF DENMARK [22] => | periodikum = Palaeontology [23] => | datum vydání = 2008-05 [24] => | ročník = 51 [25] => | číslo = 3 [26] => | strany = 575–582 [27] => | issn = 0031-0239 [28] => | doi = 10.1111/j.1475-4983.2008.00777.x [29] => | jazyk = en [30] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1475-4983.2008.00777.x [31] => | datum přístupu = 2024-04-22 [32] => }} v současnosti se některé druhy v Evropě šíří jako [[Invazní druh|invazní]]. U některých druhů papoušků se jistými změnami v genomu vyvinula dlouhověkost a zároveň i vysoká inteligence.Morgan Wirthlin; ''et al.'' (2018). [https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(18)31417-9 Parrot Genomes and the Evolution of Heightened Longevity and Cognition]. ''Current Biology.'' doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2018.10.050 Nejstarší zástupce této skupiny známe podle objevů fosilií z období [[paleogén]]u (starších třetihor), z doby před více než 45 miliony let.Gerald Mayr (2021). [https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/14772019.2020.1862930 A remarkably complete skeleton from the London Clay provides insights into the morphology and diversity of early Eocene zygodactyl near-passerine birds.] ''Journal of Systematic Palaeontology.'' doi: [http://zoobank.org:pub:FD0E9DC4-961F-4460-9466-164E5EB42E4E 10.1080/14772019.2020.1862930] [33] => [34] => Je to ucelený řád ptáků zahrnující 322 druhů. [35] => [36] => == Charakteristika řádu == [37] => Papoušci jsou druhově vyhraněnou skupinou s řadou charakteristických znaků. [38] => [39] => === Popis === [40] => '''Zobák''' papoušků je neobyčejně silný, dokáží jím překousnout i dráty. Mají vysoký hákovitě zahnutý zobák, jehož horní čelist výrazně přesahuje spodní. Horní čelist není pevně srostlá s lebkou, může se pohybovat nahoru a dolů, spodní čelist se pohybuje i do stran. Jazyk papoušků je velmi pohyblivý, masivní, svalnatý a s chuťovými buňkami, někdy má na špičce dokonce jamku, která slouží jakožto lžička např. k vybíraní semen z lahvovitých plodů, nebo jakýsi kartáček ke sbírání nektaru z květů (loriové). [[Embryo|Embrya]] papoušků před vylíhnutím vykazují na zobáčku ostré výstupky, popisované jako nepravé zuby (pseudozuby).Stéphane Louryan, Myriam Choa-Duterre, Marie Lejong & Nathalie Vanmuylder (2021). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jmor.21437 Evolution and development of parrot pseudoteeth]. ''Journal of Morphology''. doi: https://doi.org/10.1002/jmor.21437 [41] => [42] => Zobák je spolu s jazykem všestranně důmyslným nástrojem, uzpůsobeným k louskání semen a pojídání plodů a k přidržování na větvích. [43] => [44] => '''Noha''' papoušků je samostatným nástrojem. Běhák je krátký, značně otáčivý, dva prsty směřují dopředu a dva dozadu ''(zygodaktylní noha)'', noha je tak dokonale stavěna ke šplhání po větvích i k uchopení potravy a jejímu podání do zobáku, což je opět v ptačí říši ojedinělé. [45] => [46] => Většinou velmi pestré '''opeření''' je udržováno v dobrém stavu prachovým pudrem, který se vytváří v pudrotvorném peří. Papoušci mají jen velmi slabě vyvinutou kostrční žlázu, a tak si peří nemastí tukem. [47] => [48] => Jsou to dlouhověcí ptáci, větší papoušci se mohou dožít velmi vysokého věku. [[andulka vlnkovaná|Andulka]] žije 12–15 let, [[korela chocholatá|korela]] 20 let, [[amazoňan portorický]] 82 let, [[kakadu žlutočečelatý]] až 120 let. Délka života je samozřejmě závislá na úrovni chovatelské péče. [49] => [50] => Největším druhem papouška byl ''[[Heracles inexpectatus]]'', obří druh, žijící na území [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] v období raného [[miocén]]u (asi před 19 miliony let). Na výšku měřil podle odhadů zhruba 1 metr a vážil kolem 7 kilogramů.Trevor H. Worthy, Suzanne J. Hand, Michael Archer, R. Paul Scofield and Vanesa L. De Pietri (2019). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsbl.2019.0467 Evidence for a giant parrot from the Early Miocene of New Zealand.] ''Biology Letters'' '''15''': 20190467. doi: https://doi.org/10.1098/rsbl.2019.0467https://phys.org/news/2019-08-whopping-squawkzilla-herculesthe-giant-parrot.html [51] => [52] => === Potrava === [53] => Potrava je vesměs rostlinného původu, i když sbírají také [[hmyz]] a [[žížaly]] zvláště v období krmení mláďat. [54] => [55] => === Rozmnožování === [56] => Páry jsou velmi často celoživotní, partneři k sobě vysloveně lnou a s projevy náklonnosti lze u nich pozorovat po celý rok. Ptáci si vzájemně probírají peří, dotýkají se zobáky a krmí se. Mimo dobu hnízdění žijí sociálně a sdružují se do obrovských hejn. [57] => [58] => Téměř všichni hnízdí v dutinách stromů a snášejí 2–5 (malé druhy až 8) bílých vajec. Krmivá mláďata se líhnou holá a slepá, rodiče je krmí kaší z volete až do vylétnutí z hnízda a i několik týdnů po tom, co mláďata hnízdo opustí. [59] => [60] => === Inteligence === [61] => Papoušci jsou (vedle některých krkavcovitých) nejinteligentnější ptáci, mají ze všech ptáků nejvíce vyvinutý koncový mozek.Cristián Gutiérrez-Ibáñez, Andrew N. Iwaniuk & Douglas R. Wylie (2018). Parrots have evolved a primate-like telencephalic-midbrain-cerebellar circuit. ''Scientific Reports'' '''8''', Article number: 9960. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-018-28301-4 Mají schopnost věrně napodobovat nejrůznější zvuky včetně lidských slov, nemluví však s citovým zabarvením. Někteří papoušci dokážou zapískat i celé písně, jiní napodobují hlas zvířat, pláčou, smějí se, kašlou apod. [62] => [63] => == Chov papoušků == [64] => Papoušci jsou nejznámější a nejoblíbenější skupinou exotických ptáků chovaných pro okrasu a potěšení, je to způsobeno jednak jejich pestrým zbarvením a přítulností, ale zvláštními znaky chování. Jedná se o ucelený řád, historie chovu papoušků sahá až do dob [[Alexandr Makedonský|Alexandra Makedonského]], který patrně dovezl ochočené papoušky do [[Evropa|Evropy]] z [[Asie]]. [65] => [66] => V dnešní době tvoří obchod s papoušky celosvětově největší objem obchodu se zvířaty, což znamená pro mnohé druhy nebezpečí vyhubení. I přes přísnou ochranu se odhaduje, že se ročně odchytí pro komerční účely více než 10 miliónů papoušků. [67] => [68] => Všechny druhy papoušků kromě [[andulka vlnkovaná|andulky]], [[korela chocholatá|korely]] a [[alexandr malý|alexandra malého]] jsou zařazeny v příloze [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin|CITES]] 1 nebo CITES 2. [69] => [70] => == Třídění == [71] => : ''Na základě [https://www.worldbirdnames.org/bow/parrots/ IOC World Bird List version 9.2]'' [72] => Řád '''papoušci''' (Psittaciformes) [73] => * čeleď [[kakapovití]] (Strigopidae) [74] => ** rod ''[[Strigops]]'' – jediný druh [[kakapo soví]] [75] => * čeleď [[nestorovití]] (Nestoridae) [76] => * čeleď [[kakaduovití]] (Cacatuidae) [77] => * čeleď [[papouškovití]] (Psittacidae) [78] => * čeleď [[alexandrovití]] (Psittaculidae) [79] => * čeleď [[Psittrichasiidae]] [80] => [81] => == Druhy papoušků == [82] => {{Viz též|Seznam druhů papoušků}} [83] => [84] => == Odkazy == [85] => [86] => === Reference === [87] => [88] => [89] => === Literatura === [90] => * {{Citace monografie [91] => | příjmení = Felix [92] => | jméno = J [93] => | titul = Papoušci [94] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [95] => | místo = Praha [96] => | rok = 1979 [97] => | edice = Zvířata celého světa [98] => | svazek_edice = 6 [99] => | ref = harv [100] => }} [101] => * Jen A. Bright, Jesús Marugán-Lobón, Emily J. Rayfield and Samuel N. Cobb (2019). [https://bmcevolbiol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12862-019-1432-1 The multifactorial nature of beak and skull shape evolution in parrots and cockatoos (Psittaciformes)]. ''BMC Evolutionary Biology'' 2019 '''19''': 104. doi: https://doi.org/10.1186/s12862-019-1432-1 [102] => [103] => === Externí odkazy === [104] => * {{Commonscat|Psittaciformes}} [105] => * {{Wikicitáty|téma=Papoušek}} [106] => * {{Wikislovník|heslo=papoušek}} [107] => * {{Otto|heslo=Papouškové}} [108] => [109] => {{Ptáci}} [110] => [111] => {{Taxonbar|from=Q31431}} [112] => {{Autoritní data}} [113] => {{Portály|Ptáci}} [114] => [115] => [[Kategorie:Papoušci| ]] [] => )
good wiki

Papoušci

Papoušci (Psittaciformes) jsou vývojově starý řád hlučných a pestrých ptáků, jejichž domovem jsou převážně tropické oblasti světa - Austrálie, Tichomoří, Jižní a Střední Amerika. Na jižní polokouli jejich rozšíření sahá až k Ohňové zemi v Patagonii a na Nový Zéland.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nový Zéland','korela chocholatá','andulka vlnkovaná','ptáci','Kategorie:Papoušci','alexandrovití','kakaduovití','kakapo soví','alexandr malý','žížaly','kakapovití','Tichomoří'