Array ( [0] => 14741159 [id] => 14741159 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Partenogeneze [uri] => Partenogeneze [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Bdelloidea1 w.jpg|náhled|[[Pijavenky]] se rozmnožují výhradně partenogeneticky]] [1] => [[Soubor:Parthkomodo.jpg|náhled|[[Varan komodský]] se dokáže rozmnožovat partenogeneticky]] [2] => '''Partenogeneze''' (také '''samobřezost''' nebo '''pannobřezost''') znamená vývin nového jedince ze samičího [[vajíčko|vajíčka]] neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Je principiálně podobná u [[rostliny|rostlin]] i u [[živočichové|živočichů]], ale u rostlin se spíše označuje jako [[apomixie]].{{citace monografie| titul = Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics| vydání=3rd Edition| příjmení= Rédei| jméno = George P.| vydavatel=Springer| rok=2008| isbn=978-1-4020-6753-2}} [3] => [4] => == Výskyt partenogeneze == [5] => Partenogeneze nemusí být jediná možnost rozmnožování u daného druhu, ačkoliv např. u [[pijavenky|pijavenek]] tomu tak je.{{citace monografie| příjmení=Dawkins|jméno=Richard| titul=Příběh předka| vydavatel=Academia|rok=2008}} [[Mšice]] se tedy například mohou rozmnožovat obyčejně (do horších podmínek je třeba genetická různorodost), ale za dobrých podmínek v létě se množí partenogeneticky (genetické vady se však mohou přenést na potomky). Včelí [[trubec]] se rodí z neoplozeného vajíčka (buď královny nebo z vajíčka [[trubčice|trubčic]], dělnic, které jsou schopné klást vajíčka, vždy neoplozená). [6] => [7] => U [[obratlovci|obratlovců]] není partenogeneze příliš častá. Byla však popsána např. u dvou druhů [[Žraloci|žraloků]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.physorg.com/news143220054.html |datum přístupu=2008-10-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081017124149/http://www.physorg.com/news143220054.html |datum archivace=2008-10-17 |nedostupné=ano }} Jeden z mála partenogenetických hadů je [[slepák květinový]],http://www.flmnh.ufl.edu/herpetology/FL-GUIDE/Ramphotyphlopsbraminus.htm partenogeneze byla prokázána i u [[hroznýš královský|hroznýše královského]].[http://www.physorg.com/news/2010-11-girl-power-female-boa-constrictor.html Girl power: Female boa constrictor doesn't need a male (PhysOrg 4. 11. 2010)]{{Citace elektronického periodika [8] => | příjmení = Booth [9] => | jméno = Warren [10] => | příjmení2 = Johnson [11] => | jméno2 = Daniel H. [12] => | příjmení3 = Moore [13] => | jméno3 = Sharon [14] => | spoluautoři = Coby Schal, Edward L. Vargo [15] => | titul = Evidence for viable, non-clonal but fatherless Boa constrictors [16] => | periodikum = Biology letters [17] => | rok vydání = 2010 [18] => | měsíc vydání = listopad [19] => | den vydání = 3 [20] => | ročník = [21] => | typ ročníku = svazek [22] => | číslo = [23] => | datum přístupu = 2010-11-04 [24] => | strany = [25] => | poznámky = online před tiskem [26] => | url = http://rsbl.royalsocietypublishing.org/content/early/2010/10/21/rsbl.2010.0793.full [27] => | dostupnost2 = PDF [28] => | url2 = http://rsbl.royalsocietypublishing.org/content/early/2010/10/21/rsbl.2010.0793.full.pdf [29] => | issn = 1744-957X [30] => | doi = 10.1098/rsbl.2010.0793 [31] => | jazyk = anglicky [32] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160306020431/http://rsbl.royalsocietypublishing.org/content/early/2010/10/21/rsbl.2010.0793.full [33] => | datum archivace = 2016-03-06 [34] => | nedostupné = ano [35] => }} [[Varan komodský]] se rovněž může rozmnožovat partenogeneticky.http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=2345 Partenogenetický varan komodský na Osel.cz [36] => [37] => U [[savci|savců]] se partenogeneze přirozeně zřejmě nevyskytuje. Je však možné vytvořit [[embryo]] partenogenetické myši uměle, a to fúzí dvou [[buněčné jádro|jader]] ze samičích pohlavních buněk ([[oocyt]]ů).http://www.nature.com/stemcells/2007/0708/070830/full/stemcells.2007.80.html Pokud je změněna [[Exprese genu|exprese]] několika genů ovládajících [[Genomický imprinting|imprinting]], tyto myši dokonce dožijí až do [[dospělost]]i a jsou plně [[plodnost|plodné]].{{Citace periodika [38] => | doi = 10.1038/nature02402 [39] => | issn = 1476-4687 [40] => | ročník = 428 [41] => | číslo = 6985 [42] => | strany = 860–864 [43] => | příjmení = Kono [44] => | jméno = Tomohiro [45] => | spoluautoři = Yayoi Obata, Quiong Wu, Katsutoshi Niwa, Yukiko Ono, Yuji Yamamoto, Eun Sung Park, Jeong-Sun Seo, Hidehiko Ogawa [46] => | titul = Birth of parthenogenetic mice that can develop to adulthood [47] => | periodikum = Nature [48] => | datum přístupu = 2009-09-02 [49] => | datum vydání = 2004-04-22 [50] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15103378 [51] => }} [52] => [53] => U [[hmyz]]u se takto rozmnožuje např. [[kobylka sága]],{{Citace elektronické monografie [54] => | url = http://www1.osu.cz/orthoptera/druhy/sag_ped.htm [55] => | titul = [56] => | vydavatel = Kočárek P. 2005: Rovnokřídlý hmyz (Orthoptera) České republiky. http://www1.osu.cz/orthoptera [57] => | datum přístupu = 2009-08-04 [58] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080623211850/http://www1.osu.cz/orthoptera/druhy/sag_ped.htm [59] => | datum archivace = 2008-06-23 [60] => | nedostupné = ano [61] => }} [[cvrčík mravenčí]] nebo ''[[Micromalthus debilis]]''. [62] => [63] => == Dělení partenogeneze == [64] => * thelytokie – z neoplozeného vajíčka se vyvíjí jen samice (př. [[hadi|had]] [[slepák květinový]], [[rak mramorovaný]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://raci.kvalitne.cz/atlas/data/?page=Procambarus_sp |datum přístupu=2013-02-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130801034030/http://raci.kvalitne.cz/atlas/data/?page=Procambarus_sp |datum archivace=2013-08-01 }}) [65] => * arrhenotokie – protiklad thelytokie, vyvíjejí se jen samci (př. [[včela|včelí]] trubec) [66] => [67] => == Partenogenezi podobné případy == [68] => * [[gynogeneze]] – samčí pohlavní buňky jsou sice přítomny, ale nesplynou, jen spouštějí vývin neoplozeného vajíčka (př. [[brouci|brouk]] [[vrtavec]]) [69] => * [[hybridogeneze]] – jev přítomný v rozmnožování u [[skokan zelený|skokana zeleného]] [70] => [71] => == Odkazy == [72] => [73] => === Reference === [74] => [75] => [76] => === Literatura === [77] => * Matthew Owen Moreira, Carlos Fonseca and Danny Rojas (2021). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsbl.2021.0006 Parthenogenesis is self-destructive for scaled reptiles]. ''Biology Letters''. '''17''' (5): 20210006. doi: https://doi.org/10.1098/rsbl.2021.0006 [78] => [79] => {{Pahýl}} [80] => [81] => {{Autoritní data}} [82] => {{Portály|Biologie|Entomologie|Včelařství}} [83] => [84] => [[Kategorie:Rozmnožování]] [85] => [[Kategorie:Nepohlavní rozmnožování]] [86] => [[Kategorie:Včelařství]] [] => )
good wiki

Partenogeneze

Pijavenky se rozmnožují výhradně partenogeneticky Varan komodský se dokáže rozmnožovat partenogeneticky Partenogeneze (také samobřezost nebo pannobřezost) znamená vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Je principiálně podobná u rostlin i u živočichů, ale u rostlin se spíše označuje jako apomixie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.