Array ( [0] => 15483608 [id] => 15483608 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Patriarchát [uri] => Patriarchát [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=sociologickém pojmu|druhý=církevní územní jednotce|stránka=patriarchát (územní členění církve)}} [1] => [[Soubor:Molnár Ábrahám kiköltözése 1850.jpg|náhled|Obraz Obchod Ábraháma Molnára, r. 1850]] [2] => '''Patriarchát''' (z [[řečtina|řeckého]] πατήρ, či [[Latina|latinského]] ''pater'', což znamená otec, a ''archein'', což znamená vládnout, doslovně tedy „vláda otce“) je forma [[společnost]]i, kde je moc nad všemi aspekty života společnosti převážně nebo výhradně v rukou mužů. Ti mají také primární zodpovědnost za její blaho a prosperitu. [3] => [4] => == Charakteristika == [5] => Patriarchát se v zásadě zakládá na [[androcentrismus|androcentrismu]], jehož jádrem je předpoklad, že muži a jejich prožívání světa jsou standardem, kterým jsou následně ženy poměřovány. Tato představa je založena na [[Esencialismus|esencialistickém]] pojetí [[gender]]u, které tuto představu racionalizuje a [[Legitimita|legitimizuje]].Renzetti, Claire M., Daniel Curran J. 2003. Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum.str.58 V souvislosti s androcentrickým pojetím genderových vztahů mluví Bourdieu o tzv. symbolickém násilí. K němu dochází tehdy, pokud ovládaný nemá jinou možnost, než vládnoucího a jeho nadvládu uznat, protože k reflektování jeho i sebe sama a vztahů k němu disponuje pouze nástroji poznání, které s ním má společné a které jsou osvojenou formou nadvlády a ukazují takto vytvořený vztah nadvlády jako přirozený.Bourdier, Pierre. 2003. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum.str.34-34. [6] => [7] => V některých dějepisných teoriích se počítá s existencí systému opačného, zvaného [[matriarchát]]. Patriarchát v těchto teoriích označuje historické období, které podle nich následovalo ([[neolitická revoluce]]) po matriarchátu (v [[pravěk]]u) a přetrvalo do dalších epoch. {{Citace elektronické monografie [8] => | příjmení = Justoň [9] => | jméno = Zdeněk [10] => | titul = Patriarchát - Sociologická encyklopedie [11] => | url = https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Patriarch%C3%A1t [12] => | datum přístupu = 24. 6. 2020 [13] => | vydavatel = Sociologický ústav Akademie věd České republiky [14] => | jazyk = čeština [15] => }} [16] => [17] => == Historie == [18] => Původně pojem „patriarchát“ popisoval sociální systémy založené na autoritě muže jako hlavy rodiny. Pojem „patriarchát“ je užíván v řadě případů, kdy je třeba popsat stav mužské dominance, a to nejen nad ženami, ale nad strukturou společenských vztahů obecně. [19] => [20] => Moderní historie pojmu patriarchát začíná knihou „[[Ancient Law]]“ (1861), kde autor [[Henry Maine]] tvrdí, že „patriarchální rodina byla základní a všeobecnou částí společnosti“.{{Citace monografie [21] => | příjmení = Kuper [22] => | jméno = Adam [23] => | odkaz na autora = [24] => | příjmení2 = Kuper [25] => | jméno2 = Jessica [26] => | odkaz na autora2 = [27] => | rok = 2004 [28] => | titul = The Social Science Encyclolopedia. [29] => | vydání = [30] => | vydavatel = Routledge [31] => | místo = [32] => | počet stran = [33] => | stránky = 711 [34] => | svazek = [35] => | isbn = [36] => }} Maine dále definoval lidskou společnost jako společnost založenou na právu a zákonech, a zákonnost viděl jako historicky založenou na autoritě otce. [37] => [38] => Další antropologové 19. století ovlivnění [[Charles Darwin|Darwinem]] ([[Johann Jakob Bachofen|Bachofen]], [[John Ferguson McLennan|McLennan]], [[Lewis Henry Morgan|Morgan]]) věřili, že stav matriarchátu (vycházející z přirozených biologických vazeb mezi matkou a dítětem) byl evolucí graduálně přeměněn ve stádium pokročilejší - na patriarchát. „Muži chtěli kontrolu nad dětmi a statky, proto odebrali ženám moc a zavedli rodový systém dědictví skrze mužskou linii. V mnohých kmenových společnostech existují legendy o této změně, ovšem neexistuje důkaz, že matriarchát skutečně kdy existoval.“{{Citace monografie [39] => | příjmení = [40] => | jméno = [41] => | odkaz na autora = [42] => | příjmení2 = [43] => | jméno2 = [44] => | odkaz na autora2 = [45] => | rok = 1986 [46] => | titul = Encyclopedia International [47] => | vydání = Grolier Limited [48] => | vydavatel = [49] => | místo = [50] => | počet stran = [51] => | stránky = 233 [52] => | svazek = [53] => | isbn = [54] => }} [55] => [56] => Patriarchát jako zásadní vývojové stádium se nachází v sociální teorii [[Karl Marx|Marxe]], [[Friedrich Engels|Engelse]], [[Max Weber|Webera]] a ve [[Sigmund Freud|Freudově]] [[psychoanalýza|psychoanalýze]]. Podle Engelse hlavy patriarchální rodiny kontrolovaly ženy jako nástroje pro reprodukci potomků, proto je v jeho teorii společenská pozice ženy (na rozdíl od pozice muže) dána fyzickými předpoklady. Engelsem vytvořená struktura byla převzata Marxem, a jeho [[feminismus|feministickými]] kritikami patriarchátu. Problém byl v napětí, jež bylo vyvoláno Marxovým historickým materialismem (třídní změna osvobodí ženy od útisku) a biologicky založenou Engelsovou úvahou. Marxův materialistický přístup říká, že materiální struktury definují vztahy mezi muži a ženami, zatímco radikální feministický přístup ([[Mary Daly]], Millet, Rich) toto tvrzení obrací a tvrdí, že to jsou patriarchální hodnoty, na nichž je tvořen vztah mezi muži a ženami. [57] => [58] => V těchto debatách se neustále opakovala otázka, jestli útisk žen je univerzální, a jestli je přirozený. Sociální antropologové začali zkoumat geograficky a historickým vývojem odlišné kultury a společnosti, a kriticky zhodnotili, že vztahy nejsou na různých geografických místech stejné. [59] => [60] => V 70. letech 20. století přinesla druhá vlna feministického hnutí feministický pohled na „patriarchát“ jako na pojmový aparát jak symbolický, tak materiální, díky němuž společenská podřízenost žen byla udržována, a zaměřilo se na [[gender]] spíše než na příbuzenský vztah. Koncept patriarchální dominance tedy nesprávně interpretuje komplikovanost genderové identity a vztahů nejen na [[Západní kultura|Západě]]. Proto se antropologové od otázek „co zapříčinilo patriarchát“ posunuli ke komparativní etnografii toho, z čeho se skládají genderové identity. [61] => [62] => Vznikem patriarchátu resp. přeměnou na patriarchát se zabývá George Frankl v díle: "Archaeology of the Mind", česky "Archeologie mysli - Sociální dějiny nevědomí", Portál edice Spektrum, Praha 2003. [63] => [64] => == Odkazy == [65] => [66] => === Reference === [67] => [68] => [69] => === Literatura === [70] => * {{Citace monografie [71] => | příjmení = [72] => | jméno = [73] => | odkaz na autora = [74] => | příjmení2 = [75] => | jméno2 = [76] => | odkaz na autora2 = [77] => | rok = 1986 [78] => | titul = Encyclopedia International [79] => | vydání = Grolier Limited [80] => | vydavatel = [81] => | místo = [82] => | počet stran = [83] => | stránky = [84] => | svazek = [85] => | isbn = [86] => }} [87] => * {{Citace monografie [88] => | příjmení = Marshall [89] => | jméno = Gordon [90] => | odkaz na autora = [91] => | příjmení2 = [92] => | jméno2 = [93] => | odkaz na autora2 = [94] => | rok = 1998 [95] => | titul = Oxford dictionary of sociology [96] => | vydání = [97] => | vydavatel = Oxford University press [98] => | místo = [99] => | počet stran = [100] => | stránky = [101] => | svazek = [102] => | isbn = [103] => }} [104] => * {{Citace monografie [105] => | příjmení = Kuper [106] => | jméno = Adam [107] => | odkaz na autora = [108] => | příjmení2 = Kuper [109] => | jméno2 = Jessica [110] => | odkaz na autora2 = [111] => | rok = 2004 [112] => | titul = The Social Science Encyclolopedia. [113] => | vydání = [114] => | vydavatel = Routledge [115] => | místo = [116] => | počet stran = [117] => | stránky = [118] => | svazek = [119] => | isbn = [120] => }} [121] => * {{Citace monografie [122] => | příjmení = Turner [123] => | jméno = Brian J [124] => | odkaz na autora = [125] => | příjmení2 = [126] => | jméno2 = [127] => | odkaz na autora2 = [128] => | rok = 2006 [129] => | titul = The Cambridge dictionary of sociology [130] => | vydání = [131] => | vydavatel = The Cambridge University press [132] => | místo = [133] => | počet stran = [134] => | stránky = [135] => | svazek = [136] => | isbn = [137] => }} [138] => [139] => === Související články === [140] => * [[Feminismus]] [141] => * [[Mary Daly]] [142] => * [[Gender]] [143] => [144] => === Externí odkazy === [145] => * {{Commonscat}} [146] => [147] => {{Pahýl}} [148] => {{Autoritní data}} [149] => [150] => [[Kategorie:Antropologie]] [151] => [[Kategorie:Sociologie]] [152] => [[Kategorie:Sociologie rodiny]] [153] => [[Kategorie:Společenské instituce]] [154] => [[Kategorie:Sociální struktura]] [155] => [[Kategorie:Muž]] [156] => [[Kategorie:Rodina]] [157] => [[Kategorie:Feminismus]] [] => )
good wiki

Patriarchát

Obraz Obchod Ábraháma Molnára, r. 1850 Patriarchát (z řeckého πατήρ, či latinského pater, což znamená otec, a archein, což znamená vládnout, doslovně tedy „vláda otce“) je forma společnosti, kde je moc nad všemi aspekty života společnosti převážně nebo výhradně v rukou mužů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'gender','Mary Daly','Henry Maine','Charles Darwin','Johann Jakob Bachofen','John Ferguson McLennan','Karl Marx','Max Weber','neolitická revoluce','psychoanalýza','Západní kultura','Feminismus'