Array ( [0] => 15050376 [id] => 15050376 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pedogeneze [uri] => Pedogeneze [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=procesech v půdě}} [1] => {{bibliografie}} [2] => {{Upravit|množství odkazů na rozcestníky, formát, úvod dle [[Wikipedie:VAS]], masivní oprava tvaru odkazů a jejich redukce}} [3] => [4] => '''Pedogeneze''', '''pedogenetický proces''', '''půdotvorný proces''' nebo '''půdotvorné pochody''' je vědní obor geologie, který studuje, jak vzniká [[půda]] a půdní charakter, jak se přeměňuje. Přeměna půd je výsledkem mnoha přírodních činitelů a [[Antropogenní vliv|antropogenních vlivů]]. Tyto vztahy lze vyjádřit následovně: [5] => :P = ''f'' × (H + R + V + MK + E + Č) + (K + B + MS + T), [6] => kde: P – půda, H – [[substrát]], R – [[reliéf (geografie)|reliéf]], V – vodní poměry, MK – mezoklíma a [[mikroklima]], E – [[geobiocenoza]] včetně [[edafon]]u, Č – [[antropogenní vliv]]y, K – makroklíma, B – [[biom]], MS – morfostruktura, T – čas, f – funkce.[[Demek]], 1987.{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} [7] => [8] => == Obecné půdní mikroprocesy == [9] => Odrážejí charakter působení významných [[Fyzika|fyzikálních]], [[Chemie|chemických]], [[Biochemie|biochemických]] a [[Biologie|biologických]] jevů, které nejsou specifické pro určité [[horizont]]y a [[Půda|skupiny půd]]. Zahrnují výměnu látek a energie mezi půdou prostředím. [10] => * Nárůst hmoty v půdním těle [11] => * Ztráty hmoty z půdního těla [12] => * Translokace hmoty v půdním těle [13] => * [[Transformace]] látek v půdním těleBuol et al., 1973.{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} [14] => [15] => * [[akumulace]] [[organická látka|organických látek]] na povrchu i pod povrchem půdy [16] => * rozklad a resyntéza organických látek [17] => * rozklad a [[transformace]] primárních [[minerál]]ů [18] => * tvorba a přeměny druhotných [[minerál]]ů [19] => * tvorba a rozklad organominerálních půdních složek [20] => * výměna [[ion]]tů [21] => * redukčně-oxidační procesy [22] => * [[fyziologický]] [[transport]] látek [23] => * cyklus živin [24] => * rozpouštění, [[peptizace]], [[Srážení (chemie)|koagulace]] [25] => * vzestupný, sestupný a laterální pohyb iontů a koloidů [26] => * vstup vody do půdy, její proudění a výstup z půdy [27] => * pronikání plynů do půdy, jejich proudění a výstup [28] => * změny ve vnitřní stavbě a [[Pórovitost půdy|pórovitosti půd]]Rode 1958.{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} [29] => == Speciální půdotvorné procesy == [30] => Komplexní kombinace půdních mikroprocesů, které vedou ke vzniku určitých [[půdních horizontů]].Ehwald, 1978, dílčí.{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}}Rode, 1947.{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}}Rode 1971.{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} [31] => [32] => * [[Eluviace]] – pohyb látek z určité části [[půdního profilu]] [33] => * [[Iluviace]] – pohyb látek do určité části profilu, kde se [[akumulují]] [34] => * [[Vyluhování]] – vymývání rozpustných látek z [[půdního profilu]] [35] => * Obohacování – přidávání látek do půdního profilu [36] => * [[Eroze]] – odstraňování látek z povrchového [[horizontu půdy]] [37] => * Kumulace – eolické nebo [[hydrologické]] přidávání minerálních částic na povrch [[půdního profilu]] [38] => * Dekalcifikace – procesy [[akumulace]] [[Ca Co₃]] v jednom nebo více horizontech [39] => * [[Salinizace]] – [[akumulace]] rozpustných [[solí]] v zasolených horizontech [40] => * [[Desalinizace]] – odstranění rozpustných solí ze zasolených horizontů [41] => * Alkalizace = solodizace – akumulace sodíkových [[iontů]] [42] => * Dealkalizace = desolodizace – vyluhování sodíkových [[iontů]] z alkalického horizontu [43] => * Lesivace (illimerizace) – mechanická [[migrace]] malých minerálních částí z A do [[B horizontu]] [44] => * Perturbace – [[biologické]] a [[fyzikální]] promísení půdní hmoty často vlivem mrznutí a tání, vysušení a zvlhčení půdy [45] => * Podzolizace = silikalizace – chemická migrace [[Hliník|Al]], [[Železo|Fe]] a případně [[organických látek]] způsobující relativní zvýšení obsahu [[Křemík|Si]] [46] => * Lateritizace = desilikace – chemická [[migrace]] H₂SiO₄ z [[půdního profilu]] [47] => * Feralitizace – zvyšování obsahu [[Železo|Fe]] a [[Hliník|Al]] v profilu [48] => * Feritizace – zvyšování obsahu [[Železo|Fe]] [49] => * Alitizace – zvyšování obsahu [[Hliník|Al]] v profilu [50] => * [[Dekompozice]] – rozpad [[minerálních]] a [[organických látek]] [51] => * [[Syntéza]] – tvorba nových částic [[minerálního]] a [[organického]] původu [52] => * Melanizace = pigmentování – tmavnutí způsobené příměsí [[organických látek]] [53] => * Leucinizace = vybělení – zesvětlení původně tmavého horizontu ztrátou tmavých [[organických látek]] [54] => * [[Humifikace]] – přeměna surových [[organických látek]] na půdní [[humus]] [55] => * Paludizace = rašelinění – hromadění a přeměna organických látek na rašelinu [56] => * [[Mineralizace (biologie)|Mineralizace]] – uvolňování jednoduchých [[minerálních látek]] při rozkladu [[organických látek]] [57] => * [[Hnědnutí]] = [[braunifikace]] – uvolňování [[Železo|Fe]] z primárních minerálů, je spojeno s [[oxidací]] a [[hydratací]] a obecně [[transformací]] [[sloučenin Fe]] [58] => * Glejizace – [[Redoxní reakce|redukce]] [[Železo|Fe]] v [[anaerobních]] podmínkách provázená charakteristickým modravým a až zelenavým zbarvením půdní matrice [59] => * [[Oglejení]] – střídavá [[Redoxní reakce|redukce]] a [[Redoxní reakce|oxidace]] [[Železo|Fe]] vede k hromadění [[Železo|Fe]] na stěnách makropórů a k rezivě skvrnitému zbarvení{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} [60] => === Význam pórů pro pedogenezi === [61] => * Pedogeneze je podmíněna zvýšenou [[pórovitostí]] [[substrátu]], která má vliv na intenzitu procesů přeměn a na transportní procesy. [62] => * [[Pórovitost]] je médiem pedogenetických procesů [63] => * [[Pórovitost]] prostředí umožní: [64] => * zvýšení objemu obyvatelných prostorů pro [[organismy]] [65] => * vlhkost prostředí [66] => * provzdušnění [67] => * průběh [[aerobních]] i [[anaerobních]] procesů [68] => [69] => === Kapalina v pórech umožní === [70] => * rozpouštění a srážení sloučenin [71] => * [[iontovou výměnu]] [72] => * vyluhování [73] => * obohacování [74] => * translokaci látek [75] => [76] => === Póry === [77] => * Submikroskopické – neobsahují částice tekutiny – nemohou se tedy zúčastnit [[transportních]] pedogenetických procesů [78] => * [[Kapilární]] – mají největší význam pro pedogenetický [[transportní]] systém. Jsou důležité i pro mikrobiální složku i pro [[rhizosféru]]. [79] => * Makropóry – jsou příliš velké, neuplatní se v nich tedy [[kapilární]] síly [80] => [81] => == Pedogenetický proces == [82] => * Primární – dochází k [[mechanickým]], [[chemickým]] a [[biologickým]] přeměnám původní celistvé horniny. Zvyšuje se [[pórovitost]] [83] => * Sekundární – produkt primárního procesu slouží jako pedogenetický [[substrát]], [[pórovitost]] se může změnit jen minimálně [84] => [85] => === Procesy přeměn === [86] => [87] => ==== Přeměny[anorganické půdní složky ==== [88] => Výchozím materiálem [[substrátu]] většiny půd jsou [[horniny]]. Při [[expozici]] [[horniny]] do [[atmosféry]] dochází ke snížení chemické a mechanické stability a probíhá [[zvětrávání]]. Hloubka [[zvětrávání]] závisí na intenzitě a charakteru působících faktorů a na délce zvětrávání. Největší hloubka se proto objevuje na starém [[reliéf (geografie)|reliéfu]] ve vlhkých tropech. [89] => [90] => ===== Fyzikální zvětrávání ===== [91] => [[Fyzikální zvětrávání]] probíhá účinkem tepla, větru, [[vegetace]], vody a ledu na horniny. Produktem jsou rozpadlé horniny a ve finále písek či prach. Při ozáření sluncem dojde k různým změnám objemu jednotlivých minerálů, to vede k velkému vnitřnímu napětí v hornině. Při dosažení kritických hodnot se hornina poruší a dojde k odzrňování. Voda působí změnou svého objemu při tuhnutí, vlivem rozpuštěných látek, obrušováním částic. Vítr přenáší jemné částice, které obrušují měkčí horniny. Vegetace působní kořenovým systémem. [92] => [93] => ===== Chemické zvětrávání ===== [94] => [[Chemické zvětrávání]] probíhá působením vody, kyslíku, [[CO₂]], rozpuštěných [[minerálních]] a [[organických látek]]. Dělení zvětrávání z globálního hlediska: [95] => * Sialitické zvětrávání – slabé ochuzování bází a H₂SiO₃, typické pro [[mírné klima]] [96] => * Alitické zvětrávání – silná translokace bází a H₂SiO₃, hromadění [[hydroxidů]] [[Železo|Fe]] a [[Hliník|Al]]. Typické pro vlhké [[Tropický podnebný pás|tropy]]. [97] => [98] => ==== Přeměny organické půdní složky ==== [99] => [[Humifikace]] – procesy přeměny odumřelých organických látek v půdě vlivem půdní mikrofauny a mikroflóry. Na počátku převládají rozkladné procesy, kdy vznikají prekurzory (látky později používané k [[syntéze]]) a látky podléhající úplné [[mineralizaci]]. Na konci dochází k [[polymerizaci]]. [100] => [101] => [[Mikrobi]], podílející se na [[humifikaci]]:Seifert, 1981.{{Fakt/dne|20190821170611|nedostatečný WP ref, takhle se syntakticky nedělá - použít šablona:Poznámky.}} [102] => * mikrobiotop zymogenní (Z) – žije převážně uvnitř organických zbytků [103] => ** [[dekompozice]] surových organických látek v první fázi, vytváření prekurzorů [[humusu]]. [104] => * mikrobiotop autogenní (A) – osídluje povrch disperzních částic, je činitelem konečné fáze [[humifikace]] [105] => [106] => [[Humus]] (50–80 %) se váže na [[anorganický]] [[koloidní]] povrch za vzniku jílovito-humusového komplexu. [107] => [108] => ==== Změna stupně disperzity ==== [109] => Disperzita (schopnost rozptylu látek mísitelných s vodou) má význam pro průběh chemických reakcí a biologických procesů. [110] => Obvykle dochází při pedogenezi ke zvýšení disperzity. [111] => Půda s elektrickým nábojem je schopna sorbovat [[ion]]ty, díky tomu může docházet k [[peptizaci]] a [[koagulaci]]. Ty jsou předpokladem pro transport a akumulaci látek v [[půdním profilu]]. Elektrický náboj se objevuje vlivem iontogenních skupin, [[adsorpcí]] a desorpcí iontů, [[buněčného metabolismu]] při přenosu elektronů z [[cytoplasmy]] do [[buněčné stěny]]. [112] => [113] => === Procesy přenosů === [114] => Transportním médiem je voda – umožňuje přenos rozpuštěných látek, iontů a [[koloidních]] [[suspenzí]]. Podle směru přenosu: [115] => * vertikální směr vlivem vsakující či vzlínající vody – vznik automorfních nebo terestrických půd [116] => * nevertikální směr – pod trvalou hladinou vody u hydromorfních nebo hydrických půd. [117] => * Kombinace vertikálního a nevertikálního směru – při zásahu podzemní vody do [[půdního profilu]]. Ve vrchní části pak probíhá transport vertikální, ve spodní části přenos všesměrný. U autohydromorfních nebo semiterestrických půd. [118] => [119] => ==== Proudění infiltrační ==== [120] => Vrstvení zpomaluje [[infiltraci]]. Vývoj převlhčení na rozhraní vrstev závisí kromě půdních charakteristik na intenzitě srážky a na počáteční vlhkosti. [121] => [122] => ==== Proudění výparné ==== [123] => * stacionární [[výpar]] – voda proudí od hladiny podzemní vody svisle vzhůru k povrchu půdy a vypařuje se [124] => * nestacionární [[výpar]] – probíhá při kolísání externích podmínek [125] => [126] => ==== Plynná difúze ==== [127] => Nejdůležitější je tok [[CO₂]] z půdy do atmosféry a tok [[O₂]] z atmosféry do půdy. Intenzita závisí na vyplnění pórů vodou nebo vzduchem. [128] => [129] => ==== Kryoprocesy ==== [130] => Procesy přenosu vody v obou fázích a transportu pevné půdní fáze vlivem promrzání půdy. V mírném pásmu dochází k sezónnímu promrzání půdy, kdy v podloží je půda i v zimě nad bodem mrazu. V severním pásmu existuje [[permafrost]], kdy při sezonním tání rozmrzá pouze vrchní vrstva, ale spodní vrstva je stále zmrzlá. Při promrzání povrchu se zvyšuje pórovitost promrzlé zóny. Změnou skupenství vody se zvětšuje objem vyplněný ledem. [131] => [132] => Tepelným tokem, který směřuje od teplejšího podloží k zmrzlému povrchu, se dostane spodní voda nahoru, kde zmrzne a zvětší zmrzlou vrstvu. [133] => [134] => == Faktory ovlivňující pedogenezi == [135] => [136] => === Biologický faktor === [137] => Akumulace organických látek v půdě je určena přívodem [[organických látek]], jejich rozložitelností, podmínkami pro rozkladnou a syntetickou činnost půdních organismů. Přívod organických látek do půdy je dán nadzemní a podzemní [[biomasou]], čistou primární produkcí a ročním opadem. [[Dekompozice]] organických látek závisí na hydrotermických podmínkách, vlastnostech rostlin a typem [[edafonu]] a naopak – při dekompozici se uvolňuje teplo, které ovlivní hydro–termický režim. [[Edafon]] je soubor všech organismů v půdě – zabezpečuje rozklad rostlinných zbytků, mísí [[organické]] a [[anorganické]] složky půdy, přemisťuje a kypří půdu. Zooedafon – žížaly – produkují koprogenní látky, které mají fyzikální a chemický vliv. Půdní mikrobi uvolňují [[CO₂]]. Typ [[vegetace]] určuje druh opadu a ten ovlivňuje typ půdy – např. jehličnany produkují kyselý opad, který způsobuje [[podzolizaci]] půd. Při zemědělské kultivaci půd se mění podmínky přívodu a kvality organických látek a podmínky pro jejich transformaci a rozklad v půdě. Dochází k výraznému snížení obsahu organických látek v půdě. [138] => [139] => === Klimatické podmínky === [140] => Výrazně ovlivňuje především hydrotermické cykly a režimy půd. Makroklima podmiňuje zonalitu půd, mezoklíma ovlivňuje půdu na menším prostoru a podmiňuje výškovou zonalitu (extrazonalita půd), mikroklíma je podmíněno vegetací. [141] => [142] => === Podzemní voda === [143] => Zvyšuje vlhkost nad svou hladinou (ovlivňuje zvětrávání a vyluhování), její nadbytek zpomaluje rozpad organických látek, její vzlínání může způsobit transport soli k povrchu. [144] => [145] => === Matečná hornina === [146] => [[Matečná hornina (půdotvorný substrát)|Matečná hornina]] je pro pedogenezi připravována zvětráváním, vzniká tak minerální složka půdy a do značné míry předurčuje budoucí fyzikální (např. zrnitost, struktura) nebo chemické vlastnosti (např. [[pH]]) půdy. [147] => Poskytuje minerální [[ion]]ty a [[jílové minerály]]. Rozpadem hornin vznikají primární minerály ([[křemen]], [[živce]], [[slídy]], [[kalcit]], [[dolomit]], apalit, [[sádrovec]]), ze kterých se pak tvoří sekundární minerály ([[jíl]]). [[Jílové minerály]] mají velký význam při zadržování vody v půdě. Důležitá je minerální síla hornin. Dělíme je na [148] => * Minerálně silné ([[čedič]], [[gabro]], [[diabas]]) [149] => * Středně minerálně silné (diorit, [[vápence]], [[spraš]], [[ruly]], [[žuly]]) [150] => * Minerálně slabé ([[fylit]], [[svor]], [[hadce]]) [151] => * Minerálně velmi slabé ([[křemence]], droby, [[buližníky]]) [152] => [153] => === Reliéf === [154] => Na vývoj půdy má vliv nejen nadmořská výška (ovlivňuje klima), ale i svažitost terénu ([[reliéf (geografie)|reliéf]]), která má vliv na půdní erozi a množství vláhy v půdě. Predisponuje poměr půdotvorných pochodů k odnosu a sedimentaci. Ovlivňuje intenzitu sluneční radiace a způsob zásahu atmosférických srážek do půdy (svou expozicí ke Slunci, závětrností nebo návětrností). (Buzek L. 1995)Čím je strmější terén, tím je méně půdotvorného substrátu a tím méně půdy vzniká. Na plošinách se nachází více půdy. S rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota a zvyšuje se množství srážek. [155] => [156] => === Čas === [157] => Vlivem času se začínají více uplatňovat půdotvorní činitelé, kteří dávají půdě typické vlastnosti. [158] => * půdy recentní – vznikají v současných podmínkách, reagují na nové podmínky [159] => * půdy fosilní – nereagují na změny [160] => * půdy reliktní – zbytkové [161] => * půdy pohřbené – v úpatních částech a u vodních toků [162] => [163] => === Člověk === [164] => Ovlivňuje půdotvorný substrát [[degradací]] (chemickým znečištěním), ovlivňuje [[biotu]] (např. kácením lesů), ovlivňuje [[reliéf (geografie)|reliéf]] (zrychlenou erozí), znečišťováním podzemních vod, mechanické zpracování půdy mění dynamiku vody a provzdušnění, chemické úpravy půdy hnojivy, vápněním, melioračními zásahy. [165] => == Odkazy == [166] => [167] => === Reference === [168] => [169] => [170] => === Literatura === [171] => * {{Citace monografie [172] => | příjmení = Buol [173] => | jméno = S.W. [174] => | odkaz na autora = [175] => | titul = Soil genesis and classification [176] => | url = https://archive.org/details/soilgenesisclass02edbuol [177] => | = registration [178] => | vydavatel = The Iowa State University Press [179] => | místo = ce monografie | Buol S. W., Hole F. D. & Mc Cracken R. J. = |Soil genesis and classification. = | The Iowa State University Press. = [180] => | rok = 1973 [181] => | počet stran = [182] => | kapitola = [183] => | strany = [184] => | isbn = [185] => | jazyk = anglicky [186] => }} [187] => * {{Citace monografie [188] => | příjmení = Buzek [189] => | jméno = L. [190] => | odkaz na autora = [191] => | titul = Půdní fond a jeho ochrana [192] => | url = [193] => | vydavatel = Ostravská univerzita [194] => | místo = Ostrava [195] => | rok = 1995 [196] => | počet stran = [197] => | kapitola = [198] => | strany = [199] => | isbn = 80-7042-728-0 [200] => | jazyk = česky [201] => }} [202] => * {{Citace monografie [203] => | příjmení = Demek [204] => | jméno = J. [205] => | odkaz na autora = [206] => | titul = Obecná geomorfologie [207] => | url = [208] => | vydavatel = Academia [209] => | místo = Praha [210] => | rok = 1987 [211] => | počet stran = [212] => | kapitola = [213] => | strany = [214] => | isbn = [215] => | jazyk = česky [216] => }} [217] => * {{Citace monografie [218] => | příjmení = Ehwald [219] => | jméno = E. [220] => | odkaz na autora = [221] => | titul = Bodengenetische Prozesse [222] => | url = [223] => | vydavatel = Wiss. Z. Humboldt-Univ [224] => | místo = Berlin [225] => | rok = 1978 [226] => | počet stran = [227] => | kapitola = [228] => | strany = [229] => | isbn = [230] => | jazyk = německy [231] => }} [232] => * {{Citace monografie [233] => | příjmení = Mentlík [234] => | jméno = P. [235] => | odkaz na autora = [236] => | titul = Stručný úvod do pedologie a pedografie pro geografy [237] => | url = http://www.kge.zcu.cz/vyuka2/pudy_uvod.pdf [238] => | vydavatel = [239] => | místo = [240] => | rok = [241] => | počet stran = [242] => | kapitola = [243] => | strany = [244] => | isbn = [245] => | jazyk = česky [246] => }} {{Wayback|url=http://www.kge.zcu.cz/vyuka2/pudy_uvod.pdf |date=20140426234333 }} [247] => * {{Citace monografie [248] => | příjmení = Němeček [249] => | jméno = J. [250] => | odkaz na autora = [251] => | titul = Pedologie a paleopedologie [252] => | url = [253] => | vydavatel = Academia [254] => | místo = Praha [255] => | rok = 1990 [256] => | počet stran = [257] => | kapitola = [258] => | strany = [259] => | isbn = 80-200-0153-0 [260] => | jazyk = česky [261] => }} [262] => * {{Citace monografie [263] => | příjmení = Rode [264] => | jméno = A. A. [265] => | odkaz na autora = [266] => | titul = Počvoobrazovateľnyj process i evoljucija počv [267] => | url = [268] => | vydavatel = OGIZ [269] => | místo = Moskva [270] => | rok = 1947 [271] => | počet stran = [272] => | kapitola = [273] => | strany = [274] => | isbn = [275] => | jazyk = rusky [276] => }} [277] => * {{Citace monografie [278] => | příjmení = Rode [279] => | jméno = A. A. [280] => | odkaz na autora = [281] => | titul = Sistema metodov issledovanija v počvovedeniji [282] => | url = [283] => | vydavatel = Nauka [284] => | místo = Novosibirsk [285] => | rok = 1971 [286] => | počet stran = [287] => | kapitola = [288] => | strany = [289] => | isbn = [290] => | jazyk = rusky [291] => }} [292] => * {{Citace monografie [293] => | příjmení = Seifert [294] => | jméno = J. [295] => | odkaz na autora = [296] => | titul = Experimentální ekologie jako základ studia mikrobní biodynamiky lesních půd [297] => | url = [298] => | vydavatel = Lesnictví 27 [299] => | místo = Praha [300] => | rok = 1981 [301] => | počet stran = [302] => | kapitola = [303] => | strany = [304] => | isbn = [305] => | jazyk = česky [306] => }} [307] => * {{Citace monografie [308] => | příjmení = Ulbrichová [309] => | jméno = I. [310] => | odkaz na autora = [311] => | titul = Nauka o lesním prostředí [312] => | url = http://fld.czu.cz/vyzkum/nauka_o_lp/ekologie/ekosystemy.html [313] => | vydavatel = [314] => | místo = [315] => | rok = [316] => | počet stran = [317] => | kapitola = [318] => | strany = [319] => | isbn = [320] => | jazyk = česky [321] => }} [322] => [323] => === Související články === [324] => * [[pedologie]] [325] => * [[půdní typ]], pro ČR [326] => * [[taxonomické kategorie půd (ČR)]] [327] => [328] => === Externí odkazy === [329] => * {{Commonscat}} [330] => [331] => {{Pedologie}} [332] => {{Geografie}} [333] => {{Autoritní data}} [334] => {{Portály|Geografie|Zemědělství}} [335] => [336] => [[Kategorie:Pedologie]] [] => )
good wiki

Pedogeneze

Pedogeneze, pedogenetický proces, půdotvorný proces nebo půdotvorné pochody je vědní obor geologie, který studuje, jak vzniká půda a půdní charakter, jak se přeměňuje. Přeměna půd je výsledkem mnoha přírodních činitelů a antropogenních vlivů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Železo','organických látek','půdního profilu','Hliník','reliéf (geografie)','akumulace','Redoxní reakce','CO₂','ion','Pórovitost','iontů','výpar'

Akumulace

Hliník

Ion

Pórovitost

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.