Array ( [0] => 14895624 [id] => 14895624 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pekařství [uri] => Pekařství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Pekařství je tradiční řemeslo zabývající se výrobou a prodejem pečiva. Článek na české Wikipedii popisuje historii, význam a současnost pekařství v České republice. Historie pekařství sahá až do období starověkých civilizací, kdy se začalo používat kvašení a pečení chleba. V Českých zemích se pekařství rozvíjelo zejména ve středověku, kdy byly vytvářeny pekařské cechy a organizováno vyšší regulace obchodu s pečivem. V současnosti se pekařství stále drží své tradice, ale zároveň se vyvíjí podle moderních potřeb a trendů. V pekárnách se vyrábí široká škála pečiva - od různých druhů chleba, baget a housky, přes veka a rohlíky, až po koláče, záviny a další sladké pečivo. Článek také popisuje, jaké dovednosti a vybavení je potřeba k provozování pekařské živnosti a jaká legislativa chrání a reguluje pekařství v České republice. Závěrem článek diskutuje o výzvách, kterým pekařství čelí, jako je konkurence supermarketů či změny stravovacích návyků obyvatel. Diskuze se také týká certifikace kvality pečiva a ochrany tradic. Celkově je článek na české Wikipedii komplexním zdrojem informací o pekařství v České republice, který poskytuje čtenářům přehled o historii, významu a současných trendech v pekařském průmyslu. [oai] => Pekařství je tradiční řemeslo zabývající se výrobou a prodejem pečiva. Článek na české Wikipedii popisuje historii, význam a současnost pekařství v České republice. Historie pekařství sahá až do období starověkých civilizací, kdy se začalo používat kvašení a pečení chleba. V Českých zemích se pekařství rozvíjelo zejména ve středověku, kdy byly vytvářeny pekařské cechy a organizováno vyšší regulace obchodu s pečivem. V současnosti se pekařství stále drží své tradice, ale zároveň se vyvíjí podle moderních potřeb a trendů. V pekárnách se vyrábí široká škála pečiva - od různých druhů chleba, baget a housky, přes veka a rohlíky, až po koláče, záviny a další sladké pečivo. Článek také popisuje, jaké dovednosti a vybavení je potřeba k provozování pekařské živnosti a jaká legislativa chrání a reguluje pekařství v České republice. Závěrem článek diskutuje o výzvách, kterým pekařství čelí, jako je konkurence supermarketů či změny stravovacích návyků obyvatel. Diskuze se také týká certifikace kvality pečiva a ochrany tradic. Celkově je článek na české Wikipedii komplexním zdrojem informací o pekařství v České republice, který poskytuje čtenářům přehled o historii, významu a současných trendech v pekařském průmyslu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Baeckerei pompeji kampanien italien.jpg|náhled|upright=1.0|Pekárna s mlýny v [[Pompeje|Pompejích]] (1. stol. př. n. l.)]] [1] => [[Soubor:Bäcker 1880.jpg|náhled|upright=1.0|Pekařská dílna v Německu 1880]] [2] => [[Soubor:Amsterdam - Bakery - 0862.jpg|náhled|upright=1.0|Pekařství v [[Amsterdam]]u ]] [3] => [4] => '''Pekařství''' je [[řemeslo]] a potravinářský obor, který se zabývá výrobou a případně i distribucí [[pečivo|pečiva]], tj. pečených výrobků z [[Mouka|moučného]] těsta. Někdy může znamenat i malou živnostenskou [[pekárna|pekárnu]] nebo jen prodejnu. [5] => [6] => == Historie == [7] => Pekařská technologie je velice stará a vznikla nejpravděpodobněji zároveň s obilnářstvím. [[Obilniny|Obilí]] jako základ výživy velké části lidstva se totiž musí nejprve zpracovat, obvykle mletím na mlýncích a ve mlýnech, zadělat s vodou a případně nechat vykynout na těsto, které se nakonec upeče. Tyto činnosti se zprvu dělaly v každé domácnosti, teprve později se z ní oddělilo specializované [[mlynářství]] a už ve starověkých městech vznikli samostatní řemeslníci, [[pekař]]i, kteří často měli i vlastní mlýny a sklady. [8] => [9] => První písemné zprávy o sdružení mlynářů a pekařů do cechu pochází z [[Římská říše|Římské říše]] za vlády císaře [[Traianus|Trajána]]. U [[Germáni|germánských kmenů]] se pekaři a pekárny objevují kolem 7. století nejprve při klášterech. Například klášter v [[Kostnice (město)|Kostnici]] držel v 9. století mimo polností také vlastní pec, ve které se mohlo upéci najednou 1000 chlebů. Se vznikem měst v 10. a 11. století se pekařství etablovalo do svobodného řemesla.{{Citace monografie [10] => | příjmení = Daul [11] => | jméno = Anton [12] => | titul = Die Frauenarbeit, oder der Kreis ihrer Erwerbsfähigkeit: in mehr als 600 Erwerbs- und Berufsarten praktisch nachgewiesen. Tätigkeit der Frauen in der Verstandes- und in der geistigen Arbeit [13] => | url = https://books.google.at/books?id=CyE-AAAAcAAJ&pg=PA487&dq=1256+basel+erste+b%C3%A4ckerzunft&hl=de&sa=X&ved=0ahUKEwi3hYaZ8rLfAhXQI1AKHQ8YAr8Q6AEIKTAA#v=onepage&q=1256%20basel%20erste%20b%C3%A4ckerzunft&f=false [14] => | vydavatel = Hammerich [15] => | počet stran = 530 [16] => | jazyk = de [17] => }} [[Basilej]], která nejprve sloužila pod nadvládou Římanů jako vojenská základna, se po dobytí kmeny [[Frankové|Franků]] a [[Alamani|Alamanů]] stala v 7. století sídelním městem biskupů z Kaiseraugstu a v roce 1032 součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Nejstarší písemná zmínka o basilejském pekařském cechu pochází z 30. ledna 1256, který v současnosti nese název „E.E. Zunft zu Brotbecken”.{{Citace elektronického periodika [18] => | periodikum = www.brotbeckenzunft.ch [19] => | url = http://www.brotbeckenzunft.ch/ [20] => | datum přístupu = 2018-12-22 [21] => }} V této době pekaři prodávali své zboží na tržišti a tzv. chlebných stolicích, lavicích{{Citace monografie [22] => | příjmení = Brandl [23] => | jméno = Vincenc [24] => | titul = Glossarium illustrans bohemico-moravicae historiae fontes, enthaltend: Die Erklärung 1. der in den böhmisch-mährischen Geschichtsquellen gebräuchlichen böhmischen diplomatischen Ausdrücke, 2. jener latainischen und 3. jener deutschen Worte, welche in diesen Quellen speciell vorkommen [25] => | url = https://books.google.at/books?id=EH1pAAAAcAAJ&pg=PA121&dq=chlebn%C3%A9+stolice&hl=de&sa=X&ved=0ahUKEwiV27XfkrPfAhUDaVAKHQMsDBYQ6AEIMjAB#v=onepage&q=chlebn%C3%A9%20stolice&f=false [26] => | vydavatel = Winiker [27] => | počet stran = 502 [28] => | poznámka = Google-Books-ID: EH1pAAAAcAAJ [29] => | jazyk = de [30] => }} (''německy Brotbank'') a chlebných loubích (''německy Brotlaube'').{{Citace monografie [31] => | příjmení = WANNER [32] => | titul = Zunftkraft und Zunftstolz [33] => | url = https://books.google.at/books?id=y9KcBgAAQBAJ&pg=PA91&dq=1256+basel+erste+b%C3%A4ckerzunft&hl=de&sa=X&ved=0ahUKEwi3hYaZ8rLfAhXQI1AKHQ8YAr8Q6AEILzAB#v=onepage&q=1256%20basel%20erste%20b%C3%A4ckerzunft&f=false [34] => | vydavatel = Springer-Verlag [35] => | počet stran = 271 [36] => | isbn = 9783034862950 [37] => | poznámka = Google-Books-ID: y9KcBgAAQBAJ [38] => | jazyk = de [39] => }} [40] => [41] => S [[Velká kolonizace|německou kolonizací]] a zakládáním měst bylo spojeno pekařské řemeslo od 10. století na českém, moravském a slezském území. Chlebné lavice se vyskytují téměř v každé zakládací listině. Podle franckého práva drželo chlebnou stolici také město [[Wieliczka|Vělička]].Slovanské historické studie, 1960, s. 94. Papež [[Martin IV.]] potvrdil [[Zderaz (Praha)|zderazskému klášteru]] 3. června 1283 mimo dalších práv a majetků též užitky ze dvou masných, chlebných i ševcovských krámů.Sborník archivních prací 2005, s. 320. [42] => [43] => Pekařské bratrstvo v Praze je zmíněno k roku [[1410]]. Ve středověku patřili vedle [[řezník]]ů mezi nejbohatší řemeslníky, jejich činnost byla ale už od 14. století také předmětem úřední kontroly. Koš na potápění nepoctivých pekařů do řeky byl z [[Karlův most|Karlova mostu]] odstraněn až roku 1688.''Ottův slovník naučný'', sv. 19, str. 408. [44] => [45] => Až do poloviny 20. století se rozlišovalo pekařství, cukrářství a ještě zvláštní řemeslo pecnařství, které se omezovalo jen na pečení chleba a bývalo často připojeno k mlýnům. V 19. století byly pekařské technologie (zejména [[kynutí]]) vědecky prozkoumány a koncem století se objevily první stroje, parní a později i elektrické a horkovzdušné pece. Dnes se většina pekařských výrobků vyrábí v průmyslových provozech, vedle toho se však udržely i menší živnostenské dílny, které se opět těší zvýšené oblibě. Nabízejí čerstvé pečivo „přímo z pece“, různě zdobené pečivo, ručně pletené housky atd. [46] => [47] => == Odkazy == [48] => [49] => === Reference === [50] => [51] => [52] => === Literatura === [53] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Pekařství. Sv. 19, str. 408 [54] => * ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Pekařství. Sv. 8, str. 967 [55] => * {{Citace monografie [56] => | titul = Pekařství [57] => | příjmení = Rošický [58] => | jméno = Václav [59] => | vydavatel = Kober [60] => | místo = Praha [61] => | rok = 1891 [62] => | url = http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:c8846f67-da0b-48dc-8d60-677754341621 [63] => }} [64] => * {{Citace monografie [65] => | titul = Co má věděti každý pekař a cukrář [66] => | příjmení = Axmann [67] => | jméno = Norbert [68] => | vydavatel = Norbert Axman [69] => | místo = Brno [70] => | rok = 1924 [71] => | url = http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:ddb8fe98-ab3b-4910-91a7-c2a2ee9c8127 [72] => }} [73] => * {{Citace monografie [74] => | titul = Z dějin, života a práce řemesla pekařského [75] => | příjmení = Polenský [76] => | jméno = Ferdinand [77] => | vydavatel = Věstník pekařů [78] => | místo = Praha [79] => | rok = 1910 [80] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:326e7bd0-3c93-11e7-ad2f-005056827e51 [81] => }} [82] => [83] => === Externí odkazy === [84] => * {{Wikislovník|heslo=pekařství}} [85] => * {{Otto|heslo=Pekařství}} [86] => * {{Commonscat|Bakeries}} [87] => {{Autoritní data}} [88] => [89] => [[Kategorie:Pekařství| ]] [] => )
good wiki

Pekařství

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Baeckerei pompeji kampanien italien.jpg','mlynářství','kynutí','řezník','Zderaz (Praha)','Wieliczka','Svatá říše římská','Frankové','Basilej','Kostnice (město)','Germáni','Traianus'

Basilej

Frankové

Germáni

Řezník

Traianus

Wieliczka