Array ( [0] => 15503318 [id] => 15503318 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pelops [uri] => Pelops [3] => Pelops.jpg [img] => Pelops.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Pelops byl významnou postavou starořecké mytologie, spojovanou s legendami a soutěžemi. Jeho jméno je často spojováno s názvem města Peloponés, který je odvozen od jeho jména, a to svědčí o jeho důležité roli v řecké kultuře. Pelops byl synem krále Tantalose, ačkoliv jeho příběh obsahuje i výzvy, je také ukázkou odvahy, odhodlání a schopnosti překonávat překážky. Podle legendy byl Tantalos potrestán za svá nepromyšlená a arogantní jednání, což mělo za následek, že Pelops byl vychováván bohyněmi, které ho naučily mnoha cenným životním lekcím. Po svém návratu na svět se Pelops utkává v závodech s králem Řecka, kde dokazuje svůj talent a schopnosti, což ho přivedlo k vítězství a získání krásné Hippodamie. Mnozí vidí Pelopův příběh jako symbol triumfu nad těžkostmi a různými sociálními výzvami. Pelops se také proslavil v rámci slavného závodu, který přispěl k vytvoření olympijských her, oslavujících sportovní úspěchy a lidskou vytrvalost. Tímto způsobem se stal nejen hrdinou, ale i inspirací pro budoucí generace, které hledaly vzory v odvaze a síle ducha. I když historie Pelopa zahrnuje momenty napětí a konfliktu, jeho příběh je fascinujícím příkladem toho, jak lze čelit výzvám s optimismem a vírou v lepší zítřky. [oai_cs_optimisticky] => Pelops byl významnou postavou starořecké mytologie, spojovanou s legendami a soutěžemi. Jeho jméno je často spojováno s názvem města Peloponés, který je odvozen od jeho jména, a to svědčí o jeho důležité roli v řecké kultuře. Pelops byl synem krále Tantalose, ačkoliv jeho příběh obsahuje i výzvy, je také ukázkou odvahy, odhodlání a schopnosti překonávat překážky. Podle legendy byl Tantalos potrestán za svá nepromyšlená a arogantní jednání, což mělo za následek, že Pelops byl vychováván bohyněmi, které ho naučily mnoha cenným životním lekcím. Po svém návratu na svět se Pelops utkává v závodech s králem Řecka, kde dokazuje svůj talent a schopnosti, což ho přivedlo k vítězství a získání krásné Hippodamie. Mnozí vidí Pelopův příběh jako symbol triumfu nad těžkostmi a různými sociálními výzvami. Pelops se také proslavil v rámci slavného závodu, který přispěl k vytvoření olympijských her, oslavujících sportovní úspěchy a lidskou vytrvalost. Tímto způsobem se stal nejen hrdinou, ale i inspirací pro budoucí generace, které hledaly vzory v odvaze a síle ducha. I když historie Pelopa zahrnuje momenty napětí a konfliktu, jeho příběh je fascinujícím příkladem toho, jak lze čelit výzvám s optimismem a vírou v lepší zítřky. ) Array ( [0] => {{infobox - osoba}} [1] => '''Pelops''' ([[starořečtina|řecky]] ''Πέλοψ''; [[latina|latinsky]] ''Pelops'') je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] syn sipylského krále [[Tantalos|Tantala]], později král v [[Písa|Píse]] a dobyvatel [[Peloponés|Peloponnésu]] („Pelopova ostrova“). [2] => [3] => Prožil si v mládí něco, co se jen tak někomu nepřihodí. Jeho otec Tantalos jej zabil, rozřezal a upekl a předložil ho bohům, které pozval k sobě na hostinu. Chtěl vyzkoušet, zda bohové jsou opravdu vševědoucí. Byli, a za tento hrůzný čin ho potrestali mukami na věčné časy (''Tantalova muka''). [4] => [5] => Poté bohové vrátili Pelopovi život: jeho maso i kosti vložili do kotle, znovu je spojili a poté jej bůh [[Hermés]] z rozkazu nejvyššího boha [[Zeus|Dia]] znovu oživil. Pelops se probral a byl ještě krásnější než dříve, jenom chybějící kousek, který nevědomky snědla bohyně [[Démétér]], doplnili protézou ze slonoviny. [6] => [7] => Poté se Pelops ujal vlády v [[Lýdie|lýdském]] [[Sipylos|Sipylu]] jako právoplatný dědic trůnu a navíc rozšířil své panství dále do [[Frýgie]] (obě území dnes leží v [[Turecko|Turecku]]). Poklidná vláda však byla záhy přerušena – vyhnal ho mocný [[Trója|trojský]] král [[Ílos]]. Po nebezpečné plavbě přes [[Egejské moře]] se dostal na poloostrov, který později nazval svým jménem, a Pelops hledal svou budoucnost ve sňatku s nějakou královskou dcerou. A vybral si krásnou [[Hippodameia|Hippodameiu]], dceru krále [[Oinomaos|Oinomaa]] z Písy. Jenže Oinomaos se rozhodl, že svou dceru nikdy neprovdá, protože věštba pravila, že jeho zeť bude příčinou jeho smrti. A tak sice každého nápadníka vlídně přijal, ale vyzval ho ke zkoušce zdatnosti. Dostane jeho dceru, když zvítězí v závodě s koňmi. Ale bylo další pravidlo: vítěz poraženého probodne oštěpem a usekne mu hlavu. Před Pelopem už se o Hippodameiu ucházelo třináct nápadníků, jejichž hlavy byly napíchnuty na kůly u brány paláce. [8] => [9] => Pelops brzy zjistil, že král vždy vítězí, i když dá soupeři velký náskok. Měl totiž zázračné koně, daroval mu je jeho otec, bůh války [[Áres]]. Ovšem Pelops měl zase od boha [[Poseidón]]a vůz s okřídlenými koly (nebo jej táhli okřídlení koně). Zatímco krále poháněl strach ze smrti, u Pelopa to byla láska k princezně. Navíc se pojistil tím, že obětoval bohatě bohům a obdaroval královského vozataje [[Myrtilos|Myrtila]], aby uvolnil zákolník v oji králova vozu. Jiná verze uvádí, že ho podplatila sama Hippodameia, protože se chtěla vdávat. Závod probíhal jako obvykle – král dal Pelopovi náskok, ovšem když ho v cílové rovince doháněl a chtěl ho probodnout oštěpem, kolo vypadlo a on si při havárii roztříštil lebku. Pelops vyslovil politování, obětoval bohům a po uplynutí doby smutku se oženil s Hippodameiou. Stal se nástupcem trůnu v Píse a prý založil na památku slavnostní hry, zasvěcené Olympskému [[Zeus|Diovi]]. (Sparťané tvrdili, že je založil [[Héraklés]].) [10] => [11] => Zbývalo vyrovnání s Myrtilem, nebezpečným svědkem a už i vyděračem, který požadoval půl království za své mlčení o podvodu. Pelops ho bez váhání svrhl z vysoké skály do moře, ale Myrtilos ho před smrtí ještě proklel a bůh Hermés kletbu vyslyšel. Jenom odplatu odložil, až bude Pelops na vrcholu slávy, a potom jej zahubil prostřednictvím jeho manželky a synů. [12] => [13] => Z velkého množství jeho potomků byli nejvýznamnější [[Átreus]] a [[Thyestés]], tvůrci nejkrvavějších příběhů řeckých bájí. Měl také syna [[Pittheus|Pitthea]], pozdějšího krále v [[Troizéna|Troizéně]]. S milenkou [[nymfy|nymfou]] Axiochou měl ještě syna [[Chrýsippos|Chrýsippa]], ten však tragicky zahynul už v útlém mládí. Stalo se to tak, že Hippodameia nechala Chrýsippa zabít jeho staršími bratry Átreem a Thyestem, zřejmě proto, aby se tento [[levoboček]] nestal v budoucnu nástupníkem trůnu. Jiná verze však praví, že ho zabila sama Hippodameia a obvinila ze zabití [[Théby|thébského]] krále [[Láios|Láia]], který si předtím Chrýsippa k sobě unesl. Hippodameia prý uprchla do [[Argolis|Argolidy]] a tam se zabila. [14] => [15] => Mezi bratry Átreem a Thyestem vypukl nejprve boj o moc a vládu v [[Mykény|Mykénách]], poté vyvražďování potomků jeden druhému a opakovalo se předložení potravy ze zabitého syna toho druhého. Nakonec Átrea zabil jeho synovec [[Aigisthos]] (navedený otcem Thyestem), jehož se v útlém dětství ujal a přijal za syna. Spory přešly do další generace, Átreův syn [[Agamemnón]] z pomsty později Thyesta zabil, Aigistha vyhnal a sám se ujal vlády. [16] => [17] => == Odraz v umění == [18] => Mýtus o Pelopovi se zachoval v mnoha verzích, které jsou od sebe i v detailech velmi odlišné. Výjevy z mýtu jsou zachovány na mnoha vázových malbách, z nich nejznámější je [19] => * ''Pelops a Hippodameia na voze'' (asi z konce 5. stol. př. n. l.) [20] => * reliéf ''Příprava k závodu Oinomaa s Pelopem'' je na východním štítu [[Diův chrám|Diova chrámu]] v [[Olympia|Olympii]]. [21] => * dramaticky je zpracován v trilogii o Hippodamei [[Jaroslav Vrchlický|Jaroslava Vrchlického]], zhudebněné [[Zdeněk Fibich|Zdeňkem Fibichem]] [22] => [23] => == Odkazy == [24] => === Reference === [25] => [26] => === Literatura === [27] => * Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 [28] => * [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' [29] => * Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, {{ISBN|80-7309-153-4}} [30] => * Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, {{ISBN|80-7234-287-8}} [31] => * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky'' [32] => * [[Eduard Petiška]], Staré řecké báje a pověsti [33] => [34] => === Externí odkazy === [35] => * {{Commonscat}} [36] => * {{Otto|heslo=Pelops}} [37] => {{Autoritní data}} [38] => [39] => [[Kategorie:Řečtí mytičtí králové]] [] => )
good wiki

Pelops

Pelops (řecky Πέλοψ; latinsky Pelops) je v řecké mytologii syn sipylského krále Tantala, později král v Píse a dobyvatel Peloponnésu („Pelopova ostrova“). Prožil si v mládí něco, co se jen tak někomu nepřihodí.

More about us

About

Jeho jméno je často spojováno s názvem města Peloponés, který je odvozen od jeho jména, a to svědčí o jeho důležité roli v řecké kultuře. Pelops byl synem krále Tantalose, ačkoliv jeho příběh obsahuje i výzvy, je také ukázkou odvahy, odhodlání a schopnosti překonávat překážky. Podle legendy byl Tantalos potrestán za svá nepromyšlená a arogantní jednání, což mělo za následek, že Pelops byl vychováván bohyněmi, které ho naučily mnoha cenným životním lekcím. Po svém návratu na svět se Pelops utkává v závodech s králem Řecka, kde dokazuje svůj talent a schopnosti, což ho přivedlo k vítězství a získání krásné Hippodamie. Mnozí vidí Pelopův příběh jako symbol triumfu nad těžkostmi a různými sociálními výzvami. Pelops se také proslavil v rámci slavného závodu, který přispěl k vytvoření olympijských her, oslavujících sportovní úspěchy a lidskou vytrvalost. Tímto způsobem se stal nejen hrdinou, ale i inspirací pro budoucí generace, které hledaly vzory v odvaze a síle ducha. I když historie Pelopa zahrnuje momenty napětí a konfliktu, jeho příběh je fascinujícím příkladem toho, jak lze čelit výzvám s optimismem a vírou v lepší zítřky.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zeus','Sipylos','Pittheus','Átreus','Poseidón','Myrtilos','Egejské moře','Ílos','Oinomaos','Turecko','Trója','Frýgie'

Átreus

Átreus (/ˈeɪtriːəs, ˈɑː-/, řecky: Ατρεύς) byl v řecké mytologii králem Mykén a otcem slavných hrdinů Agamemnona a Menelaova.

Frýgie

Ílos

Ílos je fiktivní postava z knihy Pevnost digitálního kočkodana od spisovatele Petra Demetera, která vyšla v roce 2009.

Myrtilos

Oinomaos

Pittheus

Poseidón

Sipylos

Troja

Turecko

Zeus

Zeus je v řecké mytologii nejvyšším a nejmocnějším bohem na Olympu.