Array ( [0] => 15623391 [id] => 15623391 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Perkwunos [uri] => Perkwunos [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Mikalojus Konstantinas Ciurlionis - PERKUNAS (THOR) - 1909.jpg|náhled|Mikalojus Ciurlionis, ''[[Perkunas]]'', 1909]] [1] => [2] => '''Perkwunos''', či přesněji '''*Perkwunos''', je rekonstruované hypotetické [[Praindoevropský jazyk|praindoevropské]] [[Seznam hromovládců|božstvo hromu]].[[Hvězdička (znak)|Hvězdička]] v [[Historická lingvistika|historické lingvistice]] označuje slovo, které není doloženo, ale je rekonstruováno na základě slov doložených. Znak „kw“ označuje [[Labializace|labializované]] „k“, tedy vyslovené se zaoukrouhlenými rty. V českém prostředí se tento [[foném]] označuje také znakem „ku“. [3] => [4] => V některých indoevropských mytologiích přijalo hromovládnou funkci [[nebeské božstvo]] jehož jméno je rekonstruováno jako [[Djéus|*D(i)jéus]], příkladem je řecký [[Zeus]] a římský [[Jupiter (mytologie)|Jupiter]], ve většině tradic však hromovládce figuroval jako samostatné božstvo.{{Citace monografie [5] => | příjmení = West [6] => | jméno = Martin Litchfield [7] => | odkaz na autora = Martin Litchfield West [8] => | titul = Indo-European Poetry and Myth [9] => | url = https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west [10] => | vydavatel = Oxford University Press [11] => | místo = New York [12] => | rok = 2007 [13] => | strany = [https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west/page/n253 239] [14] => | isbn = 978-0-19-928075-9 [15] => | poznámky = [Dále jen West (2007)] [16] => }} [17] => [18] => == Etymologie a atributy == [19] => [20] => Z jména ''*perkwunos'', vykládaného především z ''*perkwu'' „dub“ doplněného o [[sufix]] ''-no-'' „pán (něčeho)“ vychází jména následujících božstev: [21] => [22] => * V [[Severská mytologie|severské mytologii]] je znám bůh [[Fjörgyn]]n, o kterém je známo jen že je otcem [[Frigg]], a bohyně země [[Fjörgyn]] – matka hromovládného [[Thór]]a. [23] => * V [[baltská mytologie|baltské mytologii]] je hromovládce znám pod litevským jménem [[Perkunas|Perkūnas]] a lotyšským Pērkons, z pruštiny je doloženo perconis „hrom“. [24] => [25] => Z podobného kořene ''*perō(u)nos'' často spíše než s dubem spojovaného s úderem či horou, vychází následující jména: [26] => [27] => * Slovanský [[Perun]] [28] => * [[Védské náboženství|Védský]] bůh deště [[Pardžanja]] [29] => [30] => [[Soubor:Taranis Jupiter with wheel and thunderbolt Le Chatelet Gourzon Haute Marne.jpg|náhled|[[Jupiter (mytologie)|Jupiter]] [[Taranis]] s kolem a bleskem, [[Galořímané|galořímská]] soška z Le Chatelet, Gourzon, [[Haute-Marne]], [[Francie]]]] [31] => [32] => Mezi další etymologicky příbuzné postavy mohou patřit: [33] => [34] => * Albánský [[Perëndi]] „Nebe“ jehož první část jména může souviset s výše uvedenými výrazy, druhá s ''*deywós'' „bůh“.West (2007), s. 243. [35] => * Nymfa [[Herkyna]], která byla ctěna v řecké [[Boiótie (historické území)|Boiótii]]. Taková etymologie však předpokládá keltský původ jména. [36] => * Keraunos, což je titul a pojmenování zbraně – blesku řeckého [[Zeus|Dia]] může být také téhož původu, stejně jako jméno Kerauniá používané pro [[Semelé]].{{Citace monografie [37] => | příjmení = Puhvel [38] => | jméno = Jaan [39] => | odkaz na autora = Jaan Puhvel [40] => | titul = Srovnávací mytologie [41] => | vydavatel = Lidové noviny [42] => | místo = Praha [43] => | rok = 1997 [44] => | isbn = 80-7106-177-8 [45] => | strany = 272 [46] => | poznámky = [Dále jen Puhvel (1997)] [47] => }} [48] => * Jména Perkous, Perkos a Perkónis objevující se společně s motivem takzvaného [[Thrácký jezdec|thráckého jezdce]]. Z [[Thrákové|thráckého]] prostředí je také známo pojmenování matky země Perko a v [[Ilias|Iliadě]] vystupuje thrácký hrdina [[Pejroos]].{{Citace monografie [49] => | příjmení = Téra [50] => | jméno = Michal [51] => | titul = Perun: Bůh hromovládce [52] => | vydavatel = Pavel Mervart [53] => | místo = Červený Kostelec [54] => | rok = 2009 [55] => | strany = 61 [56] => | isbn = 978-80-86818-82-5 [57] => | poznámky = [Dále jen Téra (2009)] [58] => }} [59] => [60] => * Chetitský božský jezdec Pirua, snad hypostáze [[Tarhunna|Tarhunny]] a jeho původní jméno.Téra (2009), s. 51. [61] => [62] => Z indoevropského kořene ''*trHon'' „hrom“ mohou vycházet následující jména hromovládců:Téra (2009), s. 49-50.West (2007), s. 249. [63] => [64] => * Germánský [[Donar]] a severský [[Thór]] [65] => * Galský [[Taranis]] [66] => * Chetitský [[Tarhunna]] [67] => [68] => Odlišná je etymologie u následujícího hromovládce: [69] => [70] => * Jméno védského [[Indra|Indry]] může souviset se slovanským ''jędrъ'' „mužný, silný, vitální“.West (2007), s. 245.Puhvel (1997), s. 67. [71] => [72] => === Dub === [73] => [[Soubor:Christmas throughout Christendom - Thor.png|náhled|[[Thór]] na voze taženém kozly]] [74] => [75] => Jméno ''*perkwunos'' lze vykládat z praindoevropského ''*perkwu'' „dub“ doplněného o [[sufix]] ''-no-'' „pán (něčeho)“, takto je vykládán především [[Perkunas|Perkūnas]] a [[Fjörgyn]]n. Příkladem slov odvozených od tohoto indoevropského výrazu je latinské ''quercus'' „dub“, keltské ''herkos'' „dubina“ nebo [[Védský sanskrt|védské]] ''parkātī'' „posvátný strom“. Přeneseně pak toto slovo také označuje horu pokrytou lesem, což ozývá v místních názvech jako [[Hercynský les]] nebo thrácké Perke hora „země dubů, [[Thrákie]]“, stejného původu je snad i staroruské ''prěgynja'' „těžko průchodná krajina, chlum“.Téra (2009), s. 250. [76] => [77] => Dub je častým cílem úderů blesku a tento strom je často s indoevropskými hromovládcy spojován, máme doloženo řadu posvátných dubů jim zasvěcených.West (240), s. 67. [78] => [79] => === Úder === [80] => [81] => Primárním kořenem jména hromovládce může být také výraz pro úder, rekonstruovaný jako *per, *perkw, či *perg. Z něj by měly vycházet výrazy jako védské ''prtanā'' „bitka“ a avestánské ''pešanā'' téhož významu, latinské ''premō'' „tlačit“ nebo litevské ''pert'' „udeřit“. Například slovanské Perun je tradičně vykládáno jako „ten který silně bije“. *perkwu „dub“ by v případně takové etymologie mohlo původně znamenat „strom do kterého bije (hrom), strom zasvěcený bijícímu“.Puhvel (1997), s. 262.Téra (2009), s. 53. [82] => [83] => === Skála === [84] => [85] => Etymologicky jsou se jménem hromovládce spojeny také některé výrazy pro skálu. Jedná se o [[chetitšta|chetitské]] ''perunaš'' „skála“ a védské ''parvata'' „hora, horní oblak“ a z něj vycházející Párvata, což je titul Indry. Tyto výrazy vedou k rekonstrukci kořene ''*perūnV'' „hora“.Téra (2009), s. 51. [86] => [87] => Skála, hora nebo kámen se také objevuje v mytologii hromovládce. Perkunas obývá vysokou nepřístupnou horu a zbraní Peruna jsou kamenné střely. O úderu blesku se věřilo že oplodňuje kameny jako [[pazourek]] či [[jaspis]] „ohnivou podstatou“. [88] => [89] => == Odkazy == [90] => === Poznámky === [91] => [92] => [93] => === Reference === [94] => [95] => [96] => [[Kategorie:Indoevropská náboženství]] [97] => [[Kategorie:Bohové bouře]] [] => )
good wiki

Perkwunos

Mikalojus Ciurlionis, Perkunas, 1909 Perkwunos, či přesněji *Perkwunos, je rekonstruované hypotetické praindoevropské božstvo hromu. V některých indoevropských mytologiích přijalo hromovládnou funkci nebeské božstvo jehož jméno je rekonstruováno jako *D(i)jéus, příkladem je řecký Zeus a římský Jupiter, ve většině tradic však hromovládce figuroval jako samostatné božstvo.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Fjörgyn','Perkunas','Tarhunna','Zeus','sufix','Thór','nebeské božstvo','Frigg','Thrácký jezdec','Soubor:Taranis Jupiter with wheel and thunderbolt Le Chatelet Gourzon Haute Marne.jpg','Hercynský les','Boiótie (historické území)'

Fjörgyn

Frigg

Perkunas

Sufix

Tarhunna

Thór

Zeus

Zeus je v řecké mytologii nejvyšším a nejmocnějším bohem na Olympu.