Array ( [0] => 15495444 [id] => 15495444 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Persefona [uri] => Persefona [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Persefona je v řecké mytologii dcerou boga Dia a bohyně Deméter. Jejím otcem byl i král podsvětí Hádés, který ji unesl a odvedl do své říše. Zde se stala královnou podsvětí a manželkou Hádése. Persefona je spojována s ročními obdobími, zejména s přicházející zimou a následným oživením přírody na jaře. Podle mýtu byla unesena do podsvětí právě v době, kdy Deméter truchlila za svou dcerou a země přestala plodit. Deméter žádala o propuštění Persefony, což však Hádés odmítl. Poté musela Deméter přijít na dohodu s bohy Olympu a dohodli se na kompromisu, který umožnil Persefoně trávit jarní a letní měsíce na Olympu a zimní měsíce v podsvětí. Hlavními atributy Persefony jsou semena obilí, květiny a granátové jablko. Její kult měl velký význam zejména v oblasti korintského mysu a Eleusinských mystériích. Persefona je považována za symbol života, smrti a obnovy. Její příběh je často interpretován jako alegorie cyklického obnovování přírody a života samotného. [oai] => Persefona je v řecké mytologii dcerou boga Dia a bohyně Deméter. Jejím otcem byl i král podsvětí Hádés, který ji unesl a odvedl do své říše. Zde se stala královnou podsvětí a manželkou Hádése. Persefona je spojována s ročními obdobími, zejména s přicházející zimou a následným oživením přírody na jaře. Podle mýtu byla unesena do podsvětí právě v době, kdy Deméter truchlila za svou dcerou a země přestala plodit. Deméter žádala o propuštění Persefony, což však Hádés odmítl. Poté musela Deméter přijít na dohodu s bohy Olympu a dohodli se na kompromisu, který umožnil Persefoně trávit jarní a letní měsíce na Olympu a zimní měsíce v podsvětí. Hlavními atributy Persefony jsou semena obilí, květiny a granátové jablko. Její kult měl velký význam zejména v oblasti korintského mysu a Eleusinských mystériích. Persefona je považována za symbol života, smrti a obnovy. Její příběh je často interpretován jako alegorie cyklického obnovování přírody a života samotného. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - božstvo [1] => | jméno = Persefona [2] => | obrázek = AMI - Isis-Persephone.jpg [3] => | velikost obrázku = [4] => | popisek = Socha [[Eset|Isis]]-Persefony držící [[sistrum]] [5] => | bydliště = [[Podsvětí]] [6] => | symbol = [[granátové jablko]], [[Netopýři|netopýr]], semena [[Obilniny|obilí]], [[jelen]] [7] => | partner = [[Hádes]] [8] => | rodiče = [[Zeus]] a [[Démétér]] [9] => | děti = [10] => | římský ekvivalent = [[Proserpina]] [11] => | poznámky = [12] => }} [13] => '''Persefona''', též Persefoné nebo Persefoneia ([[Latina|latinsky]] ''Proserpina''), je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] dcera nejvyššího boha [14] => [[Zeus|Dia]] a bohyně [[Démétér|Démétry]] a manželka vládce podsvětí [[Hádés|Háda]]. [15] => [16] => == Persefona v řecké mytologii == [17] => Persefona je krásná dívka, snad právě proto ji [[Zeus]] slíbil za ženu svému bratru [[Hádés|Hádovi]], bohu podsvětí. Její matka [[Démétér]] o tomto slibu nic netušila. Těšilo ji sledovat svou krásnou dceru ve hrách s vílami, těšit se z krásných květů. Právě v takové chvíli se před ní jednou otevřela země, z propasti se vyřítil se svým černým vozem [[Hádés]], dívku strhl na vůz a ujížděl pryč. Než se někdo stačil vzpamatovat, byla pryč. [18] => [19] => Výkřiky zoufalé Persefony nic nepomáhaly. Vůz projížděl kolem jezera, kde žila vodní víla Kyané, ta pochopila, co se děje a zrazovala boha [[Hádés|Háda]], aby dívku neunášel a vyžádal si svolení její matky. Hádés se rozzlobil, uhodil královským žezlem tak, že se země rozestoupila a vůz zmizel v bezedné propasti. Víla Kyané lítostí nad Persefonou tak plakala, až se rozplynula v tenké praménky, které se spojily s ostatní vodou. [20] => [21] => [[Soubor:Luca Giordano 016.jpg|vlevo|300px|náhled|[[Luca Giordano]] – Únos Persefony]] [22] => Zoufalá matka dlouhé dny čekala na návrat své dcery a hledala ji v širokém okolí. Hledala až v okolí [[Etna|Etny]], celých devět dní prohledávala zemi i moře. Všude se vyptávala, jestli někdo dívku neviděl, až desátého dne zvěděla od bohyně kouzel [[Hekaté]], že slyšela úzkostný křik, ale zloděje nepoznala. [[Démétér]] se vrátila na Sicílii a dostala se až k vodnímu prameni a proměněná Kyané vynesla na hladinu pás, který Persefoně během únosu sklouzl do vody. [[Démétér]] propadla zoufalství, ale také hněvu a hrozila, že zanevře na všechny lidi, ona jako bohyně plodné Země rozbije všechny pluhy, zničí pole i stáda a nechá lidem poznat, co je hlad. [23] => [24] => Slyšela to víla ''Arethúsa'' a ta jí řekla, kde Persefona je, proti své vůli, smutná a plačící. [[Démétér]] se vyděsila, nemohla se z té hrozné zvěsti vzpamatovat. Postupně se ale rozhodla, že navštíví [[Zeus|Dia]] a poprosí ho o navrácení dcery. Pokud Zeus neporučí svému bratru [[Hádés|Hádovi]], bude se dívat, jak svět hyne hladem. Zeus ji uklidňoval, že dceři bude manželství s bohem ke cti, ale nakonec slíbil, že Persefona se bude moci vrátit na svět pokud v podsvětí nepozřela žádný pokrm. Nato [[Zeus]] povolal boha [[Hermés|Herma]], aby ji doprovodil do podsvětí. [25] => [26] => [[Hádés]] vyslechl příkaz [[Zeus|Dia]] a dovolil Persefoně vrátit se na zem a zatímco se ona radovala, vtiskl jí do úst jadérko granátového jablka a tím si zajistil její věrnost provždy. Jako by se nic nestalo, připravil zlatý vůz, zapřáhl koně a [[Hermés]] s Persefonou nastoupili. Než se vůz rozjel, malý mužík z podsvětí řekl, že Persefona v podsvětí jedla a nesmí už vyjít ven. Dala se do pláče, nabrala vodu, mužíka jí pokropila a ten se změnil v sýčka, posla špatných zpráv. [27] => [28] => Zarmoucená [[Démétér]] opět hrozila, zničila úrodu, všude byl hrozný hlad. [[Zeus]] k ní posílal posly, aby odložila svůj hněv, ale ona zůstala neoblomná. A tak Zeus musel sjednat dohodu mezi [[Hádés|Hádem]] a [[Démétér|Démétrou]], že Persefona bude přebývat třetinu roku v Hádově říši a dvě třetiny roku bude na zemi se svou matkou. [29] => [30] => A tak se stalo: každé jaro opouští Persefona podsvětí a shledá se se svou matkou. Celý svět se raduje, vyraší rostliny, rozkvetou květy, zraje úroda, stromy dávají ovoce a všude je plno radosti. Když se na podzim dcera vrací od své matky, [[Démétér]] pláče a s ní celá země, zvadnou květy, listí opadá, všude je pusto a nevlídno. Zbývá jenom naděje na příští jaro. [31] => [32] => == Odraz v umění == [33] => [34] => === Literatura === [35] => * Mýtus se neobjevuje u Homéra, nýbrž Hymnu na Déméter z cyklu tzv. Homérských hymnů [36] => * Následují římští básníci [[Claudius Claudianus]] a [[Ovidius]], jehož římské pojmenování "Proserpina" s výběr epizod byly nejčastější inspirací pozdějším umělcům [37] => [38] => === Výtvarné umění === [39] => [[Soubor:RapeOfProserpina.jpg|vlevo|náhled|G.L.Bernini: Únos Persefoné]] [40] => [[Soubor:FredericLeighton-TheReturnofPerspephone(1891).jpg|náhled|Návrat Persefony na obraze od Frederica Leightona]] [41] => Antičtí umělci zobrazovali Persefonu buď jako trůnící bohyni a přísnou vládkyni podsvětí, nebo jako krásnou mladou dívku. Objevila se již na krétských [[gema|gemách]] 1500 let před n.l., její únos v klasické řecké malbě se odehrával jako důstojná jízda ve voze s čtyřspřežím. Z raně novověkých zobrazení patří k nejznámějším: [42] => * barokní sousoší ''Hádés unáší Persefonu'' od [[Gian Lorenzo Bernini|Gian Lorenza Berniniho]] (z let 1621 1622), dnes v římské Ville Borghese [43] => * renesanční obrazy ''Únos Persefony'': [44] => ** od [[Nicolò dell’Abbate|Niccola Dell´Abbate]] (kolem r. 1570), v pařížském [[Louvre|Louvru]]) [45] => ** dvě varianty namaloval [[Hans von Aachen]] (kolem 1600), na alabastru malovaná na [[Ambras (zámek)|zámku Ambras]] a šerosvitná verze v [[Národní muzeum Brukenthal|rumunském Brukenthalu]], na níž únos probíhá v malé kolesce [46] => ** od [[Joseph Heintz starší|Josepha Heintze staršího]], první verze (kolem 1595) se ze sbírek Pražského hradu dostala do Drážďanské galerie, mladší je v Galerii ve Washingtonu. [47] => * Antoine Banier do ilustrací francouzské edice Ovidiových Metamorfóz zařadil výjev ''Adonisovy ženy'', v němž Proserpina/Persefona vystupuje jako jeho vychovatelka (1717) [48] => [49] => === Hudba === [50] => * barokní [[opera]] [[Proserpine (Lully)|Proserpine]] od [[Jean-Baptiste Lully|Jeana-Baptiste Lullyho]] [51] => * moderní operu téhož námětu složil [[Igor Stravinskij]], provozuje se také jako melodram [52] => * píseň Persofana se nachází na albu Paramo Semtín Pervitín od pardubické skupiny [[Volant (hudební skupina)|Volant]] [53] => [54] => == Odkazy == [55] => [56] => === Literatura === [57] => * [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' [58] => * [[Publius Ovidius Naso]], ''[[Proměny]]'', Kniha VII. [59] => * [[Rudolf Mertlík]], ''Starověké báje a pověsti'' [60] => * ''Homérské hymny; Válka žab a myší''. Překlad Otakar Smrčka. Praha: SNKLHU, 1959. [61] => [62] => === Externí odkazy === [63] => * {{Otto|heslo=Persefoné}} [64] => * {{Commonscat|Persephone}} [65] => [66] => {{Řecká mytologie}} [67] => {{Autoritní data}} [68] => {{Portály|Antika}} [69] => [70] => [[Kategorie:Řečtí bohové]] [71] => [[Kategorie:Bohyně Měsíce]] [72] => [[Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)]] [73] => [[Kategorie:Bohyně podsvětí]] [] => )
good wiki

Persefona

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Démétér','Hádés','Zeus','Hermés','gema','opera','Gian Lorenzo Bernini','Jean-Baptiste Lully','Nicolò dell’Abbate','Volant (hudební skupina)','Hans von Aachen','Publius Ovidius Naso'

Démétér

Gema

Hádés

Hermes

Opera

Zeus

Zeus je v řecké mytologii nejvyšším a nejmocnějším bohem na Olympu.