Array ( [0] => 14692328 [id] => 14692328 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pikarti [uri] => Pikarti [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => '''Pikarty''' byli nazýváni jak křesťanská sekta [[16. století]] působící v oblastech [[Vlámsko|vlámského]] [[Nizozemsko|Nizozemí]], tak stoupenci vyhraněného myšlenkového směru v [[Husitství|husitském]] hnutí neuznávající přítomnost Krista v [[Eucharistie|eucharistii]]. [2] => [3] => == Teorie o původu == [4] => [[Pius II.|Aeneas Sylvius Piccolomini (zvolený jako 210. papež Pius II.)]] ve své kronice odvozuje původ názvu od severofrancouzské oblasti [[Pikardie]]. Jiné prameny uvádějí, že to byli [[valdenští]] z francouzského jihu. R. [[1418]] přišla podle [[Vavřinec z Březové|Vavřince z Březové]] do Čech skupina pikartsky smýšlejících lidí, hledajících náboženskou svobodu. (Je ovšem třeba poznamenat, že [[svoboda]] a [[tolerance]] v náboženství tak, jak ji chápeme dnes, byla středověkému člověku naprosto cizí a odchylka od pravé víry tak, jak ji pojímala daná náboženská skupina, se chápala jako nežádoucí.) Podle Josefa Dobrovského pocházeli tito lidé z Durynska. [5] => [6] => == Teorie Josefa Dobrovského == [7] => Jinou teorii nabídl ve svých Dějinách českých pikartů a adamitů (v originále Geschichte der böhmischen Pikarten und Adamiten) [[Josef Dobrovský]]. Tvrdil, že kořen tohoto pojmu nutno hledat ve slově [[beghardi a bekyně|beghardi]]. Ve [[13. století]] někteří lidé v touze po niternějším prožívání své víry žili pospolitým životem, podobným klášternímu, ale bez slibů. Skrovné živobytí si opatřovali prací svých rukou, volný čas věnovali modlitbě, studiu [[Bible]] a [[rozjímání]]. Mužům se říkalo beghardi, ženám [[bekyně]]. Ve svých úvahách se často dostávali za hranice pravověrnosti, a proto bývali pronásledováni [[inkvizice|inkvizicí]]. [8] => [9] => == Čeští pikarti == [10] => Pikartství je učení, jež popírá skutečnou přítomnost Kristovu ve svátosti oltářní ([[Eucharistie|eucharistii]]).SEDLÁK, Jan Nepomuk. ''Táborské traktáty eucharistické.'' Brno: Knihtisk. benedikt. rajhrad., 1918. 106 s. cnb000344460. [S. II.] Naprostá většina národa tuto tezi odmítla, ani sami [[husitství|husité]] nechápali, proč by se měli vzdát přijímání svátosti a úcty k ní. Asi od roku 1418 rozšiřoval tuto nauku rytíř [[Zikmund Řepanský]], soudobou terminologií cosi jako [[laický kazatel]]. Našel sice jistý počet stoupenců, dokonce i v hlavním městě království, ale po odsouzení tohoto učení univerzitou zůstal v Praze tento myšlenkový směr naprosto okrajovým. [11] => [12] => Jinak tomu bylo na [[Tábor|Táboře]], kde se vyskytoval v letech 1420–1421 trojí názor o svátosti oltářní:SEDLÁK, Jan Nepomuk. ''Táborské traktáty eucharistické.'' Brno: Knihtisk. benedikt. rajhrad., 1918. 106 s. cnb000344460. [S. V–XIII.] [13] => [14] => '''Remanenční''', tj. podstata chleba a vína po [[Svěcení|konsekraci]] ve svátosti zůstává, ale zároveň je v ní reálně přítomen i živý Kristus. Toto učení sice odmítá [[Transsubstanciace|transsubstanciaci]], ale není pikartstvím. Po vzoru [[Viklef]]ově zastával tento názor v Praze [[Jakoubek ze Stříbra]] i další pražští kněží a na Táboře [[Mikuláš z Pelhřimova]], který však později změnil názor. [15] => [16] => '''Mírnější pikartství''', které učilo, že Kristus ve svátosti není přítomen osobně, ale působí v ní svou [[milost (teologie)|milostí]]. Tím už jako by předznamenávalo reformaci [[Jan Kalvín|Kalvína]] a [[Ulrich Zwingli|Zwingliho]]. Stoupencem tohoto učení byl [[Václav Koranda starší]] a další kněží táborští. Později tento názor přijal i [[Mikuláš z Pelhřimova]], řečený ''Biskupec'' (starší taborských kněží; Biskupec bylo jméno po otciDomněnka, že přízvisko „Biskupec" měl Mikuláš po svém otci, je uvedena např. v knize → [[Ivan Hlaváček|HLAVÁČEK, Ivan]], ed. ''Ze zpráv a kronik doby husitské''. Vydání první. Praha: Svoboda, 1981. 487 s. cnb000001015. S. 17.), a pod jeho vedením se stalo umírněné pikartství oficiální táborskou [[doktrína|doktrínou]]. [17] => [18] => '''Extrémní pikartství''', které odmítalo reálnou a osobní přítomnost Kristovu ve svátosti. Svátost je pouze znamením těla a krve Kristovy. Při náležitém přijímání těch znamení (posvěceného chleba a vína) Kristus dává přijímajícím své tělo a krev duchovně, do jejich duše, a tím je posiluje. Protože v eucharistii není Kristus přítomen, nemá se před ní klekat, ani se jí nemá prokazovat úcta. Chléb a víno jsou jen věci člověkem zhotovené a klekat před nimi znamená dopouštět se modloslužby. Toto učení zastávala skupina kněží táborských v čele s [[Martin Húska|Martinem Húskou]] a [[Petr Kániš|Petrem Kánišem]], k níž dále patřili Jan Bydlinský, Bartoš, Trsáček, nějakou dobu snad i [[Jan Čapek (táborita)|Jan Čapek]]. [19] => [20] => Extrémní pikartství snižovalo význam svátosti oltářní, znehodnocovalo výdobytek kalicha ([[utrakvismus]]) a bylo k němu přimíšeno [[chiliasmus|chiliastické]] blouznění o blízkém konci světa a druhém Kristově příchodu. Proto bylo ostatními [[Husitství|husity]] potíráno mečem a ohněm. Pod vedením [[Jan Žižka|Jana Žižky]] byla v dubnu 1421 rozehnána pikartská ([[Adamité|adamitská]]) komunita, která přebývala v lesích na pravém břehu [[Lužnice]]. Padesát chycených pikartů, včetně [[Petr Kániš|Petra Kániše]], bylo upáleno v [[Klokoty|Klokotech]]. [[Martin Húska]] a jeho přítel Prokop Jednooký byli na Moravě zajati [[Diviš Bořek z Miletínka|Divišem Bořkem z Miletínka]], vydáni pražskému [[arcibiskup]]ovi [[Konrád z Vechty|Konrádovi z Vechty]] a poté, co navzdory [[mučení]] neodvolali své učení, 21. srpna 1421 v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]] v sudu upáleni. [21] => [22] => == Zánik == [23] => Po potlačení stoupenců sekty během [[15. století]] slovo „pikart“ nabylo hanlivý význam, stalo se v podstatě [[Synonymum|synonymem]] pro "[[hereze|kacíře]]". Byli tak označováni nejen [[Utrakvismus|utrakvisté]] (ať již umírnění či radikální), ale řidčeji dokonce i [[Katolictví|katolíci]] (ze strany utrakvistů). [24] => [25] => == Odkazy == [26] => [27] => === Reference === [28] => [29] => [30] => === Literatura === [31] => * [[Robert Kalivoda|KALIVODA, Robert]]. ''Husitská ideologie''. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1961. 560 stran. cnb000603675. [32] => * KAMINSKY, Howard. ''A History of the Hussite Revolution.'' Berkeley: University of California Press, 1967. 15, 580 s. (anglicky) [33] => * [[Josef Macek|MACEK, Josef]]. ''Tábor v husitském revolučním hnutí. II. díl: Tábor chudiny venkovské a městské.'' 1. vyd. Praha: ČSAV, 1955. 429 s. cnb000720581. [34] => * [[Jan Nepomuk Sedlák|SEDLÁK, Jan Nepomuk]]. ''Táborské traktáty eucharistické.'' Brno: Knihtisk. benedikt. rajhrad., 1918. 106 s. cnb000344460. [35] => [36] => === Externí odkazy === [37] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Pikharti}} [38] => {{Autoritní data}} [39] => [40] => {{Portály|Křesťanství|Husitství}} [41] => [42] => [[Kategorie:Husitské strany a skupiny]] [43] => [[Kategorie:Husitské náboženství]] [] => )
good wiki

Pikarti

Pikarty byli nazýváni jak křesťanská sekta 16. století působící v oblastech vlámského Nizozemí, tak stoupenci vyhraněného myšlenkového směru v husitském hnutí neuznávající přítomnost Krista v eucharistii.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Eucharistie','Mikuláš z Pelhřimova','Petr Kániš','Husitství','Martin Húska','Bible','chiliasmus','husitství','Vlámsko','Pikardie','Pius II.','Nizozemsko'