Array ( [0] => 15505399 [id] => 15505399 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pinatubo [uri] => Pinatubo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hora [1] => | název = Pinatubo [2] => | obrázek = Crater Lake at the Mount Pinatubo Caldera in the Philippines (4).jpg [3] => | popisek = Uvnitř 2,5 km široké kaldery ([[2019]]). [4] => | alt = Pinatubo [5] => | vrchol = 1 486 [6] => | světadíl = [[Asie]] [7] => | stát = {{Vlajka a název|Filipíny}} [8] => | pohoří = [[Zambaleské hory]] [9] => | loc-map = {{LocMap |Filipíny |label= Pinatubo |label_size=120 |position=left |mark=Fire.svg |marksize=12 |width=200 |lat=15.1438022 |long=120.3495067 |float=center |caption= |relief=1}} [10] => | prvovýstup = [11] => | typ = [[stratovulkán]] [12] => | erupce = [[30. listopad]]u [[2021]] [13] => | hornina = [[dacit]], [[andezit]], [[čedič]] [14] => | povodí = Bucao, Santo Tomas, Maloma, Tanguay a Kileng [15] => | poznámka = [16] => }} [17] => '''Pinatubo''' je aktivní [[sopka|vulkán]] na [[Filipíny|Filipínách]], nacházející se na jihozápadě ostrova [[Luzon]] v [[pohoří]] [[Zambaleské hory]]. Jedná se o [[stratovulkán]]. V roce 1991 způsobil jednu z [[Seznam sopečných erupcí 20. století|největších sopečných erupcí 20. století]]. Vyvrhl 10 km³ vulkanických hornin, což na [[Index vulkanické aktivity|indexu vulkanické aktivity]] odpovídá stupni VEI 6. Zároveň je to poslední [[sopečná erupce|erupce]] o síle VEI 6, ke které na [[Země|Zemi]] prozatím došlo (nejsilnější od té doby byla erupce [[Hunga Tonga – Hunga Haʻapai]] roku 2022). Na ostrově způsobila rozsáhlé škody a průnik [[sopečný popel|sopečného popela]] společně s [[oxid siřičitý|oxidem siřičitým]] vysoko do [[Atmosféra Země|atmosféry]] ovlivnil světové klima.https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=273083https://www.volcanodiscovery.com/pinatubo.html [18] => [19] => == Etymologie a mytologie == [20] => Slovo „Pinatubo“ znamená v jazyce [[Tagalog]] „úrodné místo, kde je lze pěstovat plodiny“ nebo „nechat růst“. To by mohlo naznačovat dřívější znalost vulkanického původu hory, neboť právě půda obohacená [[sopečný popel|sopečným popelem]] je velice úrodná. [21] => [22] => V oblasti díky [[ústní lidová slovesnost|ústní lidové slovesnosti]] kolují různé [[Legenda (rozcestník)|legendy]], které by mohly odkazovat na předešlé [[sopečná erupce|erupce]]. Jedna z nich vypráví o Bacobacovi – strašlivém mořském duchu, který se mohl proměnit v obrovskou želvu a chrlit oheň z úst. Když je pronásledován lovci, prchne na Pinatubo a na jeho vrcholu vykope velkou díru. Následující tři dny se na okolní krajinu snáší kameny, prach a oheň. To vše doprovází takový hluk, až se z toho třese země. [23] => [24] => == Popis == [25] => [[Soubor:Zambales Mountains topographic map.svg|náhled|260px|Mapa jihozápadního Luzonu, s patrnými [[Zambaleské hory|Zambaleskými horami]].]] [26] => Pinatubo se nachází na severu [[Filipíny|Filipín]] v jihozápadní části ostrova [[Luzon]]. Je součástí [[Zambaleské hory|Zambaleských hor]], což je vulkanické pohoří, vzniklé podsouváním [[sundská deska|sundské desky]] pod [[filipínská deska|filipínskou]]. To se táhne podél západního pobřeží Luzonu ve směru severozápad–jihovýchod. Na obou koncích zasahuje do [[Jihočínské moře|Jihočínského moře]], což vymezuje [[Lingayenský záliv]] na severu a [[Manilský záliv]] na jihu. Jižní cíp tvoří poloostrov [[Bataan]]. [27] => [28] => Pinatubo se rozkládá na hranicích tří provincií: [[Zambales (provincie)|Zambales]], [[Pampanga (provincie)|Pampanga]] a [[Tarlac (provincie)|Tarlac]]. [[Manila]], hlavní město Filipín s více než 1,6 milionem obyvatel, leží ve vzdálenosti pouhých 90 km. Další blízká města jsou: [[Quezon City]] (90 kilometrů jihovýchodně; 2,7 milionu obyvatel), [[Ángeles]] (20 kilometrů východně; 264 tisíc obyvatel), [[Tarlac]] (50 kilometrů severovýchodně; 262 tisíc obyvatel) a [[San Carlos]] (80 kilometrů severně; 154 tisíc obyvatel). V okruhu 40 kilometrů kolem sopky je soustředěna více než 500 tisíc lidí. Na okraji Ángeles se nachází Clarkova letecká základna. [29] => [30] => === Topografie === [31] => Až do 90. let [[20. století]] bylo Pinatubo poměrně nenápadnou [[sopka|sopkou]], kterou většina lidí žijících v této oblasti neznala. Vrchol hustě zalesněné hory kuželovitého tvaru dosahoval 1 780 metrů nad mořem. Okolní krajinu však převyšoval jen o 600 metrů a nejvyšší přilehlé hory jen o 200 metrů, což do značné míry bránilo pozorování z větší vzdálenosti. Bezprostředně po [[sopečná erupce|erupci]] v roce 1991 se vrchol propadl do formující se [[kaldera|kaldery]], kotlovité propadliny široké 2,5 km a hluboké 600 m. Pinatubo tak přišlo o 300 metrů své výšky. Později ji částečně vyplnilo nově vzniklé [[jezero]], hluboké více než 100 m. [32] => [33] => Na svazích sopky pramení několik řek: Bucao, Santo Tomas, Maloma, Tanguay a Kileng. Původně jejich údolí byly vlhkými tropickými ekosystémy. Pyroklastické proudy ze zmíněné erupce je však však vyplnily vrstvou [[pyroklastický sediment|pyroklastik]], místy tlustou až 200 m. Během období dešťů je tento nezpevněný sopečný materiál příčinou vzniku [[lahar]]ů (sopečných bahnotoků) i v současnosti. Po každém z jejich průchodu se mění morfologie říčních koryt. Unášené [[sediment]]y pak zanáší řeky na jejich dolním toku a zmenšují průtočný profil. [34] => [35] => === Tektonika === [36] => [[Soubor:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.gif|náhled|260px|Znázornění [[subdukce]].]] [37] => Společně s dalšími 22 aktivními [[sopka]]mi na [[Filipíny|Filipínách]] je Pinatubo součástí [[Ohnivý kruh|Ohnivého kruhu]]. To je zlomová linie vícero [[tektonická deska|tektonických desek]], která v délce 40 tisíc kilometrů kopíruje okraj téměř celého [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. V ní probíhá 90% [[zemětřesení|tektonické]] a [[vulkanismus|sopečné činnosti]] na Zemi. Přímo pod [[Filipíny|Filipínami]] se stýkají dvě [[tektonická deska|tektonické desky]]: [[Sundská deska|sundská]] a [[filipínská deska|filipínská]]. Sundská deska se noří pod filipínskou rychlostí 17 mm za rok. Tím zde v [[zemská kůra|zemské kůře]] dochází k obrovskému napětí a to se uvolňuje tektonickou činností v podobě zemětřesení. [[Subdukce|Subdukující]] sundská deska dále klesá a zhruba ve hloubce 65–130 km dochází k jejímu tavení, čímž se z ní uvolňují [[sopečné plyny|plyny]] a [[vodní pára]]. Vzniklé [[magma]], obohacené těmito plyny poté díky své nižší hustotě stoupá k povrchu, kde tvoří a pohání řetězce sopek. V důsledku přítomnosti plynné složky se [[vulkanismus|sopečná činnost]] často projevuje explozivními, někdy i velmi mohutnými erupcemi. [38] => [39] => === Fauna a flóra === [40] => 39 druhů rostlin se [[endemit|endemicky]] vyskytuje pouze na Pinatubu. Vlhké [[tropický pás|tropické podnebí]] poskytuje výborné podmínky pro růst [[mech]]ů. Lesy jsou domovem mnoho druhů [[hmyz]]u, včetně několik druhů [[Motýli|motýlů]]. Taktéž zde žijí [[netopýři]] (zejména ''Aethalops alecto''), [[opice]] a [[hlodavci]]. Vodní ekosystémy obývá celá řada [[ryby|ryb]], [[řasa|řas]], [[korýši|korýšů]], [[plazy|plazů]] a [[obojživelníci|obojživelníků]]. Především [[hadi]] a [[žáby]] byly nejdůležitějším zdrojem bílkovin pro příslušníky kmene Aeta. [41] => [42] => Výbuch vulkánu roku 1991 způsobil narušení [[životní prostředí|životního prostředí]]. Do vod [[Jihočínské moře|Jihočínského moře]] dostalo velké množství [[sediment]]ů a zapříčinily pokles rozmanitosti u [[dírkonošci|dírkonošců]]. Některé druhy se změnám naopak přizpůsobily a ze sopečného materiálu dokázaly čerpat živiny. [43] => [44] => === Podnebí === [45] => [[Podnebí|Klima]] na [[Filipíny|Filipínách]] je [[tropický pás|tropické]], ovlivněné [[monzun]]y. [[Období sucha]], kdy převládají severovýchodní větry, trvá od konce října do března. [[Období dešťů]] naopak začíná v květnu a končí v říjnu. [[Zambaleské hory]], orientované ve směru sever-jih, působí jako přirozená bariéra v cirkulaci vzduchu. Díky tomu na jejich území spadne 2x více vody než na jiných místech. Pinatubo je tak vystaveno [[srážky|srážkám]], které se za běžný rok blíží ke 4 000 mm. Nejdeštivějším měsícem je srpen, kdy za jediný den průměrně naprší 36 mm srážek, někdy až 180 mm. Například 19. května 1966 napršelo 442 mm za 24 hodin, což je množství, které obvykle spadne za celý srpen. Filipíny jsou navíc od června do prosince vystavené [[tropická cyklóna|tajfunům]], přičemž sever země nimi bývá postihován častěji. [46] => [47] => {{Podnebí [48] => | místo = Angeles (25 km východně od Pinatuba) [49] => [50] => | průměrná teplota C leden = 26 [51] => | průměrná teplota C únor = 27 [52] => | průměrná teplota C březen = 28 [53] => | průměrná teplota C duben = 29 [54] => | průměrná teplota C květen = 29 [55] => | průměrná teplota C červen = 28 [56] => | průměrná teplota C červenec = 28 [57] => | průměrná teplota C srpen = 27 [58] => | průměrná teplota C září = 28 [59] => | průměrná teplota C říjen = 28 [60] => | průměrná teplota C listopad = 27 [61] => | průměrná teplota C prosinec = 26 [62] => [63] => | průměrné srážky mm leden = 11 [64] => | průměrné srážky mm únor = 15 [65] => | průměrné srážky mm březen = 24 [66] => | průměrné srážky mm duben = 41 [67] => | průměrné srážky mm květen = 174 [68] => | průměrné srážky mm červen = 257 [69] => | průměrné srážky mm červenec = 392 [70] => | průměrné srážky mm srpen = 418 [71] => | průměrné srážky mm září = 275 [72] => | průměrné srážky mm říjen = 187 [73] => | průměrné srážky mm listopad = 87 [74] => | průměrné srážky mm prosinec = 33 [75] => [76] => | zdroj = https://weather-and-climate.com/average-monthly-Rainfall-Temperature-Sunshine,angeles,Philippines [77] => }} [78] => [79] => == Historie vulkanismu == [80] => === Prehistorické Pinatubo === [81] => Velká část okolní členité krajiny byla formována [[vulkanismus|vulkanickou aktivitou]] samotné [[sopka|sopky]], zhruba před 1,1 milionem let. Z níže situovaných svahů, které se dodnes dochovaly lze odvodit, že v [[pleistocén]]u mohla dosahovat nadmořské výšky asi 2 300 m. Vulkanismus se neprojevoval pouze na jednom místě. Několik vrchů kolem Pinatuba jsou vedlejšími vývody, ve formě [[lávový dóm|lávových dómů]]. [[sopečná erupce|Erupce]] prehistorického Pinatuba jsou považovány za mnohem slabší než k jaké došlo. Vulkanická aktivita ustala před 45 tisíci lety a po velmi dlouhém období klidu se opět obnovila gigantickou erupcí o 10 tisíc let později. Od té doby započalo formování hory až do moderní podoby. [82] => [83] => === Současné Pinatubo === [84] => K vzniku současného Pinatuba došlo před 35 tisíci lety prostřednictvím nejsilnější [[sopečná erupce|erupce]] v jeho historii. [[Pyroklastický sediment|Pyroklastické horniny]] pokryly všechny strany hory vrstvou mocnou až 100 metrů. Celkový objem uvolněného materiálu při erupci se odhaduje na 25 km³ (2,5x víc než roku 1991). Další velké erupce nastaly před: 17 000 lety, 9 000 lety, 6 000 lety, 5 000 lety a 3 900 až 2 300 lety. Zdá se, že každá z nich byla mohutná (>10 km³), doprovázená lahary. Vědci se domnívají, že k poslední erupci (mimo roku 1991) došlo asi o 500 let dříve, někdy kolem roku 1450. Poté zůstala sopka relativně klidná a její svahy včetně údolí zcela zarostly hustými [[deštný prales|deštnými pralesy]]. [85] => [86] => == Erupce 1991 == [87] => === Pozadí === [88] => [[Soubor:Pre-eruption Pinatubo.jpg|náhled|260px|Vzhled sopky Pinatubo na začátku dubna
[[1991]], dva měsíce před hlavní erupcí.]] [89] => Ačkoli nejsou dochované žádné záznamy předchozích velkých erupcí, někteří příslušníci kmene Aeta uvedli, že si starší členové pamatovali malé výbuchy před rokem 1991. [[Sopka]] totiž byla známá geotermální lokalita. Úniky menšího množství páry, doprovázený malými výbuchy, jsou pro tyto oblasti zcela běžný jev. Teprve po erupci v roce 1991 začali geologové důkladně zkoumat historii [[vulkanismus|vulkanické činnosti]] této lokality. [90] => [91] => 16. července 1990 zasáhlo centrální [[Luzon]] [[Zemětřesení na Luzonu (1990)|zemětřesení]] o síle 7,8 [[Momentová škála|Mw]]. Protože jeho epicentrum leželo pouhých 100 km severovýchodně od Pinatubo, někteří vulkanologové se domnívají, že to mohla být příčina dramatického probuzení sopky. Nicméně tuto hypotézu není možné zcela dokázat. Dva týdny po zemětřesení hlásili místní obyvatelé stoupající páru ze sopky. Vědci ji následně navštívili a dospěli k závěrů, že to bylo důsledkem drobných [[sesuv|sesuvů půdy]]. [92] => [93] => === První erupce === [94] => 15. března 1991 začali lidé, žijící na severozápadním úpatí, pociťovat sérii malých zemětřesení. Během následujících dvou týdnů se objevila další a jejich intenzita rostla. Bylo jasné, že bezprostředně hrozí obnovení [[vulkanismus|sopečné činnosti]]. To nastalo 2. dubna, kdy podél 1,5 dlouhého kaňonu, poblíž kráteru, proběhla [[freatická erupce]]. V příštích několika týdnech [[sopečná erupce|erupce]] pokračovaly a pokryly okolní oblasti [[sopečný popel|sopečným popelem]]. [[Seismograf]]y každý den detekovaly stovky menších otřesů. Vulkanologové okamžitě nainstalovali zařízení pro monitorování sopky a prověřili důkazy o jejích historických erupcí. [[Radiometrické datování]] odhalilo tři mohutné explozivní erupce před 5 500, 3 500 a 500 lety. Geologické mapy ukázaly, že velká část okolních plání tvořily zbytky [[lahar]]ů právě z těchto sopečných výbuchů. [95] => [96] => V průběhu dubna a května se vulkanická aktivita zvýšila. Podle měření se emise [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] rapidně zvýšily. 13. května se do atmosféry uvolnilo 500 tun plynu za den, zatímco 28. května toto množství vzrostlo na 5 000 tun. Od konce května se však emise podstatně snížily, což mohlo signalizovat zablokování [[magma]]tu v [[diatréma|přívodním kanálu]]. Tím by tlak v [[magmatický krb|magmatické komoře]] stoupal a výrazně by se zvedlo riziko explozivní činnosti. První magmatické erupce se objevily 3. června. První větší výbuch nastal 7. června a sopečný popel vynesl do výšky 7 km. Filipínský institut vulkanologie a seismologie (PHIVOLCS) vydal varování, že existuje možnost hlavní erupce během nadcházejících dvou týdnů. [97] => [98] => === Evakuace === [99] => [[Soubor:Pinatubo evacuation areas.gif|náhled|260px|Schéma evakuačních zón.]] [100] => Vše nasvědčovalo blížící se mohutnou [[sopečná erupce|erupci]]. PHIVOLCS se proto spojil s Americkým úřadem geologického průzkumu (USGC), aby místní obyvatele přesvědčil o závažnosti situace. Vulkanologové byli pod značným psychickým tlakem, aby načasování evakuace a přesnost posouzení všech nebezpečí byly správné. Plané nebo předčasné varování by u místních mohlo vyvolat nedůvěru, zatímco to pozdní by mohlo vést ke smrti tisíců lidí. Vytyčily se tři evakuační zóny. Nejvnitřnější vymezovala okruh do vzdálenosti 10 kilometrů od [[sopečný kráter|kráteru]] Pinatubo. Druhá ležela od 10 do 20 kilometrů a třetí od 20 do 40 kilometrů od vrcholu. Ve druhé zóně žilo v té době asi 40 tisíc obyvatel a zároveň se zde nacházela americko-filipínská letecká základna Clark. V oblasti vzdálené 20 až 40 km čítala populace až 331 tisíc lidí. Místní noviny, rozhlas a zpravodajské televizní stanice denně informovaly obyvatele o aktuální úrovni výstrahy, včetně míst, kde mohlo hrozit nějaké nebezpečí. Mnoho příslušníků kmene Aeta, žijící na svazích sopky, opustili dobrovolně své vesnice již po prvních dubnových erupcí a přestěhovali se do vesnice vzdálené 12 kilometrů od kráteru. Jak se aktivita stupňovala, stěhovali se Aetové do stále vzdálenějších míst. Někteří z nich se během dvou měsíců přesídlili až 9 krát. První formální rozhodnutí o evakuaci nejvnitřnější zóny v okruhu do 10 kilometrů bylo přijato 7. dubna. Třetí zóna se evakuovala 14. června. Dotčené osoby se musely přemístit do hlavního města [[Manila|Manily]] nebo do [[Quezon City]], kde stadion Amorante poskytl místo pro 30 tisíc uprchlíků. [101] => [102] => === Stupňující se erupce === [103] => [[Soubor:Plinian_Eruption-numbers.svg|náhled|Schéma erupce plinijského typu:
'''1.''' plyno-popelový mrak
'''2.''' přívod [[magma]]tu
'''3.''' [[sopečný spad]]
'''4.''' vrstvy lávy a popela
'''5.''' podložní nevulkanické [[Vrstva (geologie)|vrstvy]] původních hornin
'''6.''' [[magmatický krb]].|vlevo]] [104] => [[Soubor:Pinatubo 1991-06-12 (USGS).jpg|náhled|260px|Erupce 12. června [[1991]].]] [105] => [[Soubor:VulcanoPinatuboJune1991.gif|náhled|260px|Těsně před finální erupcí 15. června [[1991]].]] [106] => [[Soubor:Pinatubo91 lateral blast plume pinatubo 06-15-91-resized.jpg|náhled|260px|Žhavé [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]] se 15. června dostaly až 17 km od sopky.]] [107] => Tím, jak se pod horou hromadilo stále více [[magma]]tu, zaznamenaly přístroje její „nafukování“. Seizmická aktivita, která se zpočátku soustředila 5 kilometrů severozápadně od vrcholu v hloubce několika kilometrů, se zároveň přesunula do míst těsně pod vrchol. Dne 7. června se detekoval růst [[lávový dóm|lávového dómu]] na dně [[sopečný kráter|kráteru]], jenž v průběhu pěti dnů stabilně rostl. Ke konci dosáhl jeho průměr 200 m a výška 40 m. Explozivní [[sopečná erupce|erupce]] se obnovily 12. června ve 03:41 [[Časové pásmo#UTC+8 H, AWST (Australian Western Standard Time)|AWST]] a znamenaly začátek nové a explozivnější fáze. O několik hodin později došlo k dalším velkým výbuchům. [[Erupční sloupec]] dosáhl výšky 14 km a do údolí řek vnikly první [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]]. Patnáctiminutová erupce o 14 hodin později vyprodukovala sopečný mrak vysoký až 24 km, přičemž ji doprovázelo mnoho [[blesk]]ů. Třetí erupce začala 13. června v 08:41 po sérii malých, zato intenzivních [[zemětřesení]]. Trvala jen 5 minut a erupční sloupec opět atakoval výšku 24 kilometrů. Po třech hodinách seismického klidu četnost otřesů na příštích 24 hodin opět vzrostla, dokud tříminutová erupce ve 13:09 hodin nevyvrhla sopečný sloup vysoký 21 kilometrů. Zejména oblasti jižně od Pinatubo pokrylo velké množství sopečných materiálů. Následovala série výbuchů, pokračující po dobu asi 24 hodin. Tvořily ještě větší [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]]. [108] => [109] => === Hlavní erupce === [110] => Vrcholná fáze [[sopečná erupce|erupce]] nastala 15. června ve 13:42 [[Časové pásmo#UTC+8 H, AWST (Australian Western Standard Time)|hodin místního času (AWST)]]. V důsledku hroutícího se vrcholu a vzniku 2,5 km široké [[kaldera|kaldery]] byly na Clarkově letecké základně naměřeny velmi silné otřesy. Rovněž se zaznamenala intenzivní změna [[atmosférický tlak|atmosférického tlaku]]. Ve stejný den zasáhl ostrov [[Tropická cyklóna|tajfun]] Yuna, jehož oko prošlo jen 75 km severně sopky, přičemž povětrnostní podmínky ztěžovaly pozorování průběhu vulkanické aktivity. Silné dešťové srážky zároveň způsobovaly obrovské [[lahary]] a zhoršovaly celou situaci. Mohutné pyroklastické proudy se dostaly až 17 km od [[sopečný kráter|kráteru]]. [[Sopečný popel|Popel]] byl vynesen až do výšky 34 km a sopečný mrak pokryl plochu o rozloze 125 000 km², což způsobilo dočasnou tmu v centrální části [[Luzon]]u. Téměř celý ostrov byl pokryt vrstvou popela smíchaného s deštěm. Popel poté pronikl nad značnou část [[Jihočínské moře|Jihočínského moře]] a jeho [[sopečný spad|spad]] byl hlášen až z [[Vietnam]]u, [[Kambodža|Kambodže]] a [[Malajsie]]. Hlavní erupce podle vulkanologů skončila po devíti hodinách, v 22:30. [111] => [112] => ==== Pokračující aktivita ==== [113] => [[Vulkanismus|Vulkanická aktivita]] se následující tři měsíce držela na nízké úrovni. Poté nastaly dvě slabé erupční fáze, ohodnocené stupněm [[index vulkanické aktivity|VEI 1]]. Od září 1991 se dně [[kaldera|kaldery]] formoval [[lávový dóm]]. [[Vyvřelina|Hornina]], z níž se skládal, vykazovala jiné složení než materiál při hlavní erupci. Patrně šlo o nové [[magma]] z větších hloubek. Vulkanologové se nicméně obávali silnějších výbuchů a některé oblasti byly opět evakuovány. [[Sopka]] svou činnost definitivně ukončila v červenci 1993. [114] => [115] => === Následky === [116] => ==== Síla erupce ==== [117] => Celkem bylo vyvrženo 10 km³ (10 miliard m³) [[láva|lávy]] a [[sopečný popel|popela]]. Proto erupce na [[index vulkanické aktivity|indexu vulkanické aktivity]] odpovídá stupni VEI 6. Stejný má například slavný výbuch [[Krakatoa|Krakatoy]] v srpnu 1883. Oproti tomu erupce [[Vesuv]]u, která zničil roku [[79]] [[Pompeje]], měla sílu VEI 5. V rámci [[20. století]] se jedná o [[Seznam sopečných erupcí 20. století|druhý nejsilnější]] sopečný výbuch. [[Novarupta]] v roce 1912 vyvrhla asi 30 km³ hornin, zatímco erupce vulkánu [[Santa María (sopka)|Santa María]] roku 1902 byla nepatrně slabší. Uvolněného materiálu bylo tolik, že se nadloží částečně vyprázdněného magmatického krbu propadlo do volného prostoru, což se na povrchu projevilo kolapsem vrcholu do tzv. [[kaldera|kaldery]]. Rázem se výška snížila o 300 metrů a místo kuželové hory zbyla jen kotlovitá 2,5 km široká propadlina, lemována vysokými skalními útesy. Její střed leží o 1 kilometr severněji než vrchol původní hory. [118] => [[Soubor:Yunya Jun 14 1991 2349Z.jpg|náhled|260px|Tajfun Yuna s viditelným sopečným mračnem.]] [119] => Prostřednictvím výbuchu Pinatuba se na zemský povrch dostalo také značné množství lehkých a těžkých kovů. Odhady hovoří o: 800 000 t [[zinek|zinku]], 600 000 t [[měď|mědi]], 550 000 t [[chróm]]u, 300 000 t [[nikl]]u, 100 000 t [[olovo|olova]], 10 000 t [[arsen]]u, 1 000 t [[kadmium|kadmia]] a 800 t [[rtuť|rtuti]]. [120] => [121] => ==== Počet obětí ==== [122] => Při katastrofě zemřelo 847 lidí, především kvůli kolapsu střech, které nebyly schopné unést těžkou vrstvu [[sopečný popel|sopečného popela]] (hustota 1 200 kg/m³). Vše navíc zhoršil [[Tropická cyklóna|tajfun]] Yuna, který na [[Filipíny]] dorazil v den finální [[sopečná erupce|erupce]]. Vodou nasáklý popel vytvářel na střešní konstrukce ještě větší zatížení. Včasná evakuace několik dní dopředu nepochybně zachránila desítky tisíc životů. Nyní žije do vzdálenosti 40 km od kráteru asi 500 tisíc obyvatel, včetně měst jako je třeba [[Ángeles]]. [123] => [124] => ==== Dopady na zemědělství ==== [125] => Katastrofa postihla řadu zalesňovacích projektů s celkovou rozlohou 150 km², čímž vznikly škody čítající 125 milionů [[filipínské peso|pesos]]. Taktéž zemědělství bylo silně narušeno, 800 km² půdy pro pěstování [[rýže]] bylo zcela zničeno. Uhynulo 800 tisíc kusů hospodářských zvířat, což připravilo tisíce farmářů o jejich živobytí. Celkové výčet škod se odhaduje na 1,5 miliardy pesos. Mnoho zemědělců poblíž [[sopka|sopky]] začalo pěstovat plodiny jako jsou [[arašídy]], [[maniok]] či [[sladké brambory]]. Rychle dozrávají a mohou být včas sklizeny ještě před začátkem obdobím dešťů, kdy hrozí povodně. [126] => [127] => ==== Místní ekonomické a sociální dopady ==== [128] => [[Soubor:Pinatubo91ash covered clark air base.jpg|náhled|260px|[[Sopečný spad|Spad]] sopečného popela zničil kromě zemědělské půdy také tisíce budov, Clarkova letecká základna 24. června.]] [129] => Celkem bylo erupcí postiženo 364 komunit s 2,1 miliony obyvatel. Ti buď přišli o svá živobytí nebo o domovy. Více než 8 tisíc domů bylo zcela zničeno a dalších 73 tisíc poškozeno. Kromě vážných škod v komunitách utrpěla vážné škody také infrastruktura, kdy řada silnic a komunikací zničily buď [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]] nebo [[lahar]]y. Kvůli zničeným školám bylo narušeno vzdělávání tisíců žáků a studentů. Katastrofa taktéž zpomalila hospodářský rozvoj okolních oblastí. Regionální [[hrubý domácí produkt]] představoval asi 10% z celkového filipínského hrubého domácího produktu. [[Hrubý národní produkt]] před erupcí rostl každý rok o 5%, ale v období 1990–1991 klesl o více než 3%. [130] => [131] => ==== Lahary ==== [132] => [[Soubor:A lahar on the east side of Pinatubo volcano.jpg|náhled|260px|[[Lahar]], říjen 1991.]] [133] => Dlouho po [[sopečná erupce|erupci]] se při každém větším dešti spouštěly ze [[sopka|sopky]] masivní [[lahar]]y, které donutily tisíce se přestěhovat a zároveň způsobily další škody. 3. září 1995 pohřbil jeden bahnotok farní kostel ve městě Bacolor vrstvou sedimentů tlustou 6 metrů. Mnoho finančních prostředků proto bylo vynaloženo na stavbu hrází a přehrad. [134] => [135] => ==== Globální vlivy na životní prostředí ==== [136] => Kromě [[sopečný popel|sopečného popela]] se do ovzduší uvolnilo také obrovské množství [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] (17 milionů tun), což je nejvíc od [[Krakatoa#Výbuch v roce 1883|erupce]] [[Krakatoa|Krakatoy]] roku 1883. Plyn se chemickou reakcí mění na drobné kapičky [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Ty se poměrně dlouho drží ve stratosféře a svým lesklým povrchem odrážejí část slunečního záření zpět do vesmíru, čímž pod sebou ochlazují zemský povrch. To má za následek ochlazení globálního [[podnebí|klimatu]]. [137] => [138] => ==== Vliv na klima ==== [139] => [[Soubor:Pinatubo dust layer.jpg|náhled|260px|Fotografie pořízená z raketoplánu nad [[Jižní Amerika|Jižní Amerikou]] dva měsíce po erupci. Zobrazuje dobře patrnou dvojitou aerosolovou vrstvu vysoko nad bouřkovými mraky.]] [140] => [[Soubor:Pinatubo early eruption 1991.jpg|náhled|260px|Doznívající sopečná činnost, srpen [[1991]].]] [141] => Přítomnost aerosolu [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] vysoko v [[atmosféra Země|atmosféře]] vedla ke snížení množství slunečního záření až o 10%. Na severní polokouli tak klesla průměrná teplota o 0,5–0,6 °C, globálně přibližně o 0,4 °C. Naopak teplota [[stratosféra|stratosféry]] se díky absorpci slunečního svitu zvýšila. Aerosol v atmosféře přetrval zhruba 3 roky. [142] => [143] => Erupce měla také značný vliv na [[ozónová vrstva|ozónovou vrstvu]] a přispěla k jejímu oslabení. Úrovně [[ozón]]u ve středních zeměpisných šířkách dosáhly nejnižší tehdy zaznamenané úrovně, přičemž [[ozónová díra]] nad [[Antarktida|Antarktidou]] dosáhla v roce 1992 do té doby největších rozměrů. O pár měsíců později došlo v [[Chile]] k erupci ([[index vulkanické aktivity|VEI 5]]) vulkánu [[Cerro Hudson]] a rovněž přispěla k oslabení ozónu na jižní polokouli. [144] => [145] => Další účinek [[sopečný popel|popela]] v [[atmosféra Země|atmosféře]] byl patrný při [[zatmění Měsíce]]. Za normální situace je [[Měsíc]] mírně viditelný i v maximální fázi úplného zatmění. To však neplatilo po erupci Pinatuba. Ještě rok poté byl během zatmění téměř „neviditelný“. [146] => [147] => Rovněž se vyslovila hypotéza, že přebytečné množství kondenzačních jader mohlo mít roku 1993 za následek velké [[povodeň|záplavy]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. [148] => [149] => ==== Dopady na kmen Aeta ==== [150] => Nejvíce postihla erupce lidi z kmene Aeta. Poté, co byly oblasti obklopující sopku prohlášeny za bezpečné, mnoho z nich se vrátilo do svých starých vesnic. Ty však byly zcela zničené [[lahar]]y a [[pyroklastický proud|pyroklastickými proudy]]. Někteří se dokázali vrátit ke svému dřívějšímu způsobu života, ale většina se místo toho přestěhovala do oblastí, kam vláda přesídlila katastrofou postižené obyvatele. Podmínky tam byly špatné, neboť každá rodina obdržela jen malé pozemky, které navíc nebyly ideální pro pěstování plodin. Mnoho příslušníků kmene našlo dočasné zaměstnání v zemědělství. Obecně se jejich společnost stala mnohem roztříštěnější, odkázanou se integrovat do odlišnější kultury Filipínců, žijících v nížinách. [151] => [152] => == Pozdější aktivita == [153] => 30. listopadu 2021 oznámil Filipínský vulkanologický institut (PHIVOLCS), že po poledni místního času došlo v [[kaldera|kaldeře]] Pinatuba ke slabé [[freatická erupce|freatické erupci]], jež vytvořila oblak páry. [[Sopečný spad|Spad]] [[sopečný popel|sopečného popela]] nebyl nikde zaznamenán. Ve své zprávě PHIVOLCS později uvedl, že vzhledem k velmi nízké [[zemětřesení|seismické aktivitě]] a nízkým emisím [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], byla událost pravděpodobně způsobena mělkými hydrotermálními procesy.https://news.abs-cbn.com/news/11/30/21/weak-explosion-recorded-on-mt-pinatubohttps://www.gmanetwork.com/news/scitech/science/812825/phivolcs-confirms-mount-pinatubo-phreatic-eruption/story/ [154] => [155] => == Kalderové jezero == [156] => [[Soubor:Pinatubo92pinatubo caldera crater lake.jpg|náhled|260px|Kalderové jezero 18. května [[1992]].]] [157] => Ihned po finální [[sopečná erupce|erupci]] 15. června 1991 se vytvořila 2,5 km široká a 600 m hluboká [[kaldera]]. V ní několik měsíců doznívala [[vulkanismus|sopečná činnost]]. Na začátku září se v ní začalo formovat jak jezero, tak [[lávový dóm]]. Ten roku 1992 dočasně utvořil malý ostrov. Ze začátku byly vody jezera horké (40 °C) a velmi kyselé (ph 2,0). [[Déšť|Dešťovými srážkami]] se tyto hodnoty do roku 2003 zmírnily na 26 °C a ph 5,5. Hladina díky nim stoupala v průměru 1 m za měsíc. V září 2001 se odborníci obávali, že stěny kaldery by rostoucí tlak vody nemusely vydržet, čímž by masivní povodeň ohrozila 40 kilometrů vzdálené město se 40 tisíci obyvateli. Filipínská vláda preventivně evakuovala 9 tisíc obyvatel a povolala armádu, aby do severozápadního břehu vyhloubila 5 m širokou odvodňovací rýhu. Následovalo kontrolované vypouštění, které objem vody snížilo až o 25%. Dodnes kanál slouží jako odtok. [158] => [159] => Maximální hloubka vodní plochy se odhaduje mezi 95–115 m, ačkoliv jeden dokument japonských vědců naznačoval hloubku až 600 m. [160] => [161] => == Význam == [162] => === Turistika === [163] => [[Soubor:Jeeps at Mount Pinatubo.jpg|náhled|260px|Turistická výprava.]] [164] => Od roku 1994 se [[sopka]] stala oblíbenou turistickou destinací. Návštěvníci platí 500 [[filipínské peso|pesos]] za služby jednoho z třiceti průvodců a 20 pesos na daních ve prospěch ochrany přírody. K sopce se dostanou pomocí terénních vozidel přes údolí řeky Tarlac ze severovýchodního směru. Posledních 5 kilometrů k jezeru však musí zdolat pěšky, což zabere zhruba 3 hodiny. Koupání v jezeru je po řadě utonutí zakázané. Rovněž není dovolena ani plavba na jakémkoliv plavidle. [165] => [166] => Již v roce 2000 navštívilo Pinatubo zhruba 1 200 turistů měsíčně, někdy i 100 za den. Největší podíl (80%) tvoří převážně Filipci, zbytek jsou cizinci, převážně Evropané. Od roku 2001 se pravidelně koná k vulkánu pochod, mající za cíl udobřit bohy kmene Aeta pomocí různých plodů a květů. [167] => [168] => === Geotermální výzkum === [169] => Geotermální průzkumy byly na Pinatubo povrchově prováděny mezi lety 1982–1986 a poté hloubkově v letech 1988–1990. Geologické, hydrogeochemické a geoelektrické studie naznačovaly možné využití [[geotermální energie]] pro výrobu [[elektřina|elektřiny]], zejména severozápadně od hory. Nicméně nízká propustnost podzemních vod a jejich vysoká kyselost nakonec výzkum zastavila asi rok před erupcí. [170] => [171] => == Galerie == [172] => [173] => Pinatubo 1991-06-29 Pyroclastic flow deposits of Marella River Valley.jpg|Pyroklastické uloženiny v údolí řeky Marellaz jsou místy tlusté až 200 m. [174] => TOMS SO2 Jun17 91.gif|Zvýšená koncentrace oxidu siřičitého nad jihovýchodní Asií, dva dny po erupci. [175] => Dacite pumice from the 15 June 1991 explosive eruption of Mt. Pinatubo (Luzon Island, Philippines) 6.jpg|Kus [[dacit|dacitové]] [[pemza|pemzy]] z erupce 15. června 1991. [176] => Pinatubo space shuttle view.jpg|Rok po erupci. Údolí, kudy tekly [[lahar]]y, jsou dobře viditelná. [177] => Lahar Mount Pinatubo.JPG|Mocné vrstvy pyroklastického sedimentu v kaňonu řeky. [178] => Mount Pinatubo Relief Map, SRTM-1.jpg|Topografická mapa. [179] => [180] => [181] => == Odkazy == [182] => === Reference === [183] => {{Překlad [184] => | jazyk = nl [185] => | článek = Mount Pinatubo [186] => | revize = 57545645 [187] => | jazyk2 = fr [188] => | článek2 = Pinatubo [189] => | revize2 = 177703229 [190] => | jazyk3 = en [191] => | článek3 = Mount Pinatubo [192] => | revize3 = 1003494920 [193] => | jazyk4 = en [194] => | článek4 = 1991 eruption of Mount Pinatubo [195] => | revize4 = 994132987 [196] => }} [197] => [198] => === Související články === [199] => * [[Seznam sopečných erupcí 20. století]] [200] => * [[Seznam velkých sopečných erupcí]] [201] => [202] => === Externí odkazy === [203] => * {{Commonscat}} [204] => [205] => {{Autoritní data}} [206] => [207] => [[Kategorie:Stratovulkány]] [208] => [[Kategorie:Aktivní sopky]] [209] => [[Kategorie:Sopky na Filipínách]] [210] => [[Kategorie:Jezera na Filipínách]] [211] => [[Kategorie:Střední Luzon]] [212] => [[Kategorie:Sopečná jezera]] [213] => [[Kategorie:Sopečné erupce]] [214] => [[Kategorie:Katastrofy roku 1991]] [215] => [[Kategorie:Tisícovky na Filipínách]] [216] => [[Kategorie:Luzon]] [] => )
good wiki

Pinatubo

Pinatubo je aktivní vulkán na Filipínách, nacházející se na jihozápadě ostrova Luzon v pohoří Zambaleské hory. Jedná se o stratovulkán.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sopečná erupce','sopečný popel','sopka','Filipíny','kaldera','vulkanismus','lahar','Luzon','magma','pyroklastický proud','lávový dóm','Zambaleské hory'

Filipíny

Kaldera

Lahar

Luzon

Magma

Sopka

Vulkanismus