Array ( [0] => 15480559 [id] => 15480559 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Planetka [uri] => Planetka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Galileo Gaspra Mosaic.jpg|náhled|240px|Planetka [[Gaspra (planetka)|951 Gaspra]] na fotografii sondy [[Sonda Galileo|Galileo]]]] [1] => '''Planetka''' je [[malé těleso sluneční soustavy|malé těleso]] obíhající kolem [[Slunce]] nebo jiné [[Hvězda|hvězdy]] (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé [[hmotnost]]i většinou nepravidelného tvaru. Ve [[Sluneční soustava|sluneční soustavě]] se taková tělesa nacházejí zejména v prostoru mezi [[Mars (planeta)|Marsem]] a [[Jupiter (planeta)|Jupiterem]], v tzv. [[hlavní pás|hlavním pásu]]. Řada z nich se však nachází i za dráhou [[Neptun (planeta)|Neptunu]], kdežto jiné mohou křížit dráhu [[Země]] a dostávat se ke Slunci blíže než naše planeta. [2] => [3] => Za planetky se považují obvykle tělesa větší než 100 m. Menší se nazývají [[meteoroid]]y. Vede se diskuse o tom, zda mezi planetky také počítat malá tělesa obíhající ve vnější části sluneční soustavy (za drahou Jupitera) či nikoli. [4] => [5] => == Historie == [6] => První planetka byla objevena [[1. leden|1. ledna]] [[1801]] na palermské hvězdárně [[Giuseppe Piazzi|Giuseppem Piazzim]] a dostala jméno [[Ceres (trpasličí planeta)|Ceres]]. V současnosti (k 18. květnu [[2019]]) je známo 541 128 katalogizovaných planetek s dobře určenou drahou, z toho 21 922 je pojmenováno, jejich počet však neustále rychle roste. [7] => [8] => Kdysi byla tato tělesa považována za [[planeta|planety]]. Když se zjistilo, že se jedná o tělesa ve srovnání se známými planetami velmi malá, začaly být nazývány v angličtině ''minor planets'', česky ''malé planety'', z čehož vzniklo jejich dnešní české označení ''planetky''. Lze se setkat též s původně zavedeným pojmenováním ''[[asteroid]]'' nebo i se staršími českými, dnes již zastaralými a prakticky nepoužívanými názvy ''planetoida'' nebo ''planetoid''. Tato pojmenování měla svůj původ ve vzhledu těchto těles (asteroid - hvězdě podobné, planetoid - podobné planetě). [9] => [10] => V srpnu [[2006]] byl rezolucí [[Astronomický kongres 2006|Astronomického kongresu]] [[Mezinárodní astronomická unie|Mezinárodní astronomické unie (IAU)]] v Praze definován pojem ''planeta'' a v souvislosti s tím i nový pojem ''[[trpasličí planeta]]''. Do této nové kategorie byla přesunuta i jedna z planetek a to ([[Seznam planetek 1-250|1]]) [[Ceres (trpasličí planeta)|Ceres]], jedno transneptunické těleso ([[Seznam planetek 136001-136250|136199]]) [[Eris (trpasličí planeta)|Eris]] a bývalá planeta (134340) [[Pluto (trpasličí planeta)|Pluto]]. [11] => [12] => V lednu 2016 byl OSN oficiálně uznán 30. červen (coby připomínka nejvýznačnějšího dopadu kosmického tělesa na Zem v moderní době - Tunguské události 30. června 1908) jako mezinárodní den asteroidů. Jeho smyslem je poukázat na možné hrozby, ale i příležitosti, která tato malá tělesa představují.{{Citace periodika|příjmení=esa|titul=UN recognises 30 June as Asteroid Day|periodikum=European Space Agency|url=http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Engineering_Technology/Asteroid_day/UN_recognises_30_June_as_Asteroid_Day|datum přístupu=2017-01-03}} [13] => [14] => === Vznik a formování planetek === [15] => {{viz též|Vznik a vývoj sluneční soustavy}} [16] => Podle nejstarší teorie planetky vznikly rozpadem nějaké velké planety, která podle [[Titiovo–Bodeovo pravidlo|Boodeovy řady]] měla existovat mezi Marsem a Jupiterem. Celková [[hmotnost]] všech planetek (objevených i předpokládaných dosud neobjevených) však není taková, aby odpovídala i té nejmenší planetě – šlo by o těleso ještě menší než náš Měsíc. [17] => [18] => Podle [[Mlhovinová hypotéza|současné teorie]] se jedná o [[planetesimála|planetesimály]], jejichž [[akrece]] na planetu byla předčasně ukončena zřejmě gravitačním vlivem Jupiteru. [19] => {{Citace elektronické monografie [20] => | příjmení = Vokrouhlický [21] => | jméno = David [22] => | url = http://www.rozhlas.cz/podcast/media/_audio/01045252.mp3 [23] => | titul = Formování planet [24] => | vydavatel = Český rozhlas Leonardo [25] => | datum vydání = 2009-11-28 [26] => | datum přístupu = 2010-2-13 [27] => | poznámka = Čas 31:50 od začátku stopáže [28] => }} [29] => [30] => == Dělení planetek podle oběžných drah == [31] => [[Soubor:Euler diagram of solar system bodies cs.svg|náhled|upright=1.5|Eulerův diagram s různými typy těles sluneční soustavy]] [32] => Z hlediska charakteru oběžných drah se planetky dělí do celé řady skupin. [33] => [34] => === Objekty ve vnitřní sluneční soustavě === [35] => V oblasti omezené přibližně dráhou planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] se nacházejí objekty, které patří mezi planetky v užším slova smyslu, tj. tělesa, která nevykazují, ani zřejmě v minulosti nevykazovala [[kometa|kometární]] aktivitu. [36] => * ''planetky obíhající uvnitř dráhy Země'': [37] => ** ''[[vulkanoidy]]'' – hypotetická skupina planetek, obíhajících uvnitř dráhy planety [[Merkur (planeta)|Merkur]]. Přestože již bylo po nich pátráno, nebyla dosud žádná objevena; [38] => ** ''[[apohely]]'' – planetky s [[Afélium|afelem]] menším než 1 [[astronomická jednotka|au]], tedy taková tělesa, jejichž celá dráha leží uvnitř oběžné dráhy Země. Vzhledem k tomu je jejich maximální úhlová vzdálenost od Slunce velmi malá a proto jsou obtížně pozorovatelné. K roku 2017 bylo známo 16 takových těles. Jako první byly objeveny 2003 CP20 a 2004 JG6; [39] => * ''[[Blízkozemní planetka|blízkozemní planetky]]'': [40] => ** ''[[trojáni Země]]'' – tělesa, pohybující se po [[Dráhová rezonance|komensurabilních drahách]] 1:1 se Zemí a nacházející se v [[librační centrum|libračních centrech]] L4 a L5 systému Slunce-Země. Jediný zatím zjištěný a potvrzený zástupce této skupiny je planetka [[2010 TK7]] [41] => ** ''planetky [[koorbitální objekt|koorbitální]] se Zemí'' – planetky, pohybující se po dráze velmi podobné dráze Země a blízké komensurabilitě 1:1, Vzhledem k tomu vykonávají vůči Zemi složitou dráhu připomínající podkovu; mohou se dočasně na dobu desítek až stovek let stát i dočasnými [[měsíc (satelit)|měsíci]] Země. Jsou známy dva případy, a to planetky ([[Seznam planetek 3751-4000|3753)]] [[Cruithne (planetka)|Cruithne]] a [[2002 AA29 (planetka)|2002 AA29]]; [42] => ** ''[[Atenova skupina]]'' (též zkráceně ''ateni'') – kříží dráhu Země, jejich dráha je z větší části uvnitř zemské dráhy, [[doba oběhu|doba jejich oběhu]] okolo Slunce je kratší než jeden rok. Jsou pojmenovány podle planetky ([[Seznam planetek 2001-2250|2062)]] [[Aten (planetka)|Aten]]; [43] => ** ''[[Apollonova skupina]]'' (též zkráceně ''apolla'') – kříží dráhu Země, jejich dráha je z menší části uvnitř zemské dráhy, jejich oběh okolo Slunce trvá déle než jeden rok. Jsou pojmenovány podle planetky ([[Seznam planetek 1751-2000|1862]]) [[Apollo (planetka)|Apollo]]; [44] => ** ''[[Amorova skupina]]'' (též zkráceně ''amoři'') – jejich dráhy se zvnějšku blíží k dráze Země, ale nekříží ji. Jsou pojmenovány podle planetky ([[Seznam planetek 1001-1250|1221]]) [[Amor (planetka)|Amor]]; [45] => * ''planetky blízké Marsu'': [46] => ** ''křížiči dráhy Marsu'' – jejich dráhy kříží dráhu planety [[Mars (planeta)|Marsu]]; [47] => ** ''Martovi trojáni'' – planetky v komensurabilitě 1:1 s Marsem (znám zatím jen jediný případ, planetka ([[Seznam planetek 5251-5500|5261 Eureka]]); [48] => [[Soubor:Asteroid Belt-cs.jpg|450px|náhled|Schematické znázornění hlavního pásu planetek mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Zobrazeni jsou také trojáni předcházející a následující Jupiter na jeho oběžné dráze.]] [49] => [50] => * ''[[Hlavní pás|planetky hlavního pásu]]'' – obíhají v prostoru mezi drahami Marsu a [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]], zhruba ve vzdálenostech od 2 [[astronomická jednotka|au]] do 4 au a z větší části se vytvořily z [[protoplanetární disk|protoplanetárního disku]] v oblasti, kde v důsledku [[gravitace|gravitačního]] vlivu Jupiteru se nemohlo vytvořit jediné velké těleso. Mnohé vznikly dodatečně rozpadem původně vzniklých těles při jejich vzájemných srážkách. [[Rezonance|Rezonanční]] vliv Jupiteru způsobuje, že některé dráhy jsou „zakázané“; to vede ke vzniku mezer v hlavním pásu, nazývaných ''[[Kirkwoodova mezera|Kirkwoodovy mezery]]'' na počest jejich objevitele [[Daniel Kirkwood|D. Kirkowooda]], který je popsal v roce [[1874]]. [51] => [52] => * ''planetky svázané s Jupiterem'': [53] => ** ''[[troján]]i'' – hodnoty velké poloosy jejich drah leží v rozpětí od 5,05 au do 5,4 au, pohybují se tedy po přibližně stejné dráze jako Jupiter, v komensurabilitě 1:1. Dynamicky tvoří jednu skupinu, prostorově však rozdělenou do dvou samostatných celků. Jsou totiž seskupeny kolem [[librační centrum|libračních center]] L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. Dostávají jména po hrdinech [[Trójská válka|trojské války]], skupina nacházející se kolem bodu L4 po hrdinech řeckého tábora, druhá skupina kolem bodu L5 podle obránců města. Prvním objeveným trojánem byl ([[Seznam planetek 501-750|588]]) [[Achilles (planetka)|Achilles]]; [54] => ** ''planetky [[koorbitální objekt|koorbitální]] s Jupiterem'' – planetky, pohybující se po dráze velmi podobné dráze Jupiteru a blízké komensurabilitě 1:1, Vzhledem k tomu vykonávají vůči Jupiteru složitou dráhu připomínající podkovu; mohou se dočasně na dobu tisíců až desetitisíců let stát i dočasnými [[měsíc (satelit)|měsíci]] této planety. I když nejsou dosud známy žádné případy takových těles, některé vzdálené [[měsíce Jupiteru]] mohou být zachycenými planetkami tohoto typu. [55] => [56] => === Objekty ve vnější sluneční soustavě === [57] => Na rozdíl od těles ve vnitřní části sluneční soustavy je naprostá většina těchto objektů tvořena vodním ledem a dalšími těkavými látkami v pevném skupenství. Představují proto většinou neaktivní nebo málo aktivní jádra [[kometa|komet]]. Proto je někteří astronomové vůbec nepočítají k planetkám. [58] => * ''tělesa s perihelem mezi drahami Jupiteru a Neptunu'': [59] => ** ''kentauři'' – jsou to tělesa, jejichž celá dráha se nachází v prostoru mezi Jupiterem a [[Neptun (planeta)|Neptunem]]. První objevené těleso tohoto druhu [[1. listopad]]u [[1977]] se nazývá ([[Seznam planetek 2001-2250|2060]]) [[Chiron (planetka)|Chiron]]. Protože však byla pozorována i jeho kometární aktivita, má též alternativní označení jako kometa ''95P/Chiron''; [60] => ** ''damokloidy'' – jsou to tělesa na velmi excentrických drahách s perihelem ležícím uvnitř dráhy Neptunu a s afelem daleko za jeho drahou. Jejich oběžné dráhy se nápadně podobají drahám komet [[Halleyova kometa|Halleyovy rodiny komet]] a pocházejí zřejmě z [[Oortův oblak|Oortova oblaku]]. Většina astronomů je proto považuje jednoznačně za jádra komet. Jsou pojmenovány podle objektu ([[Seznam planetek 5251-5500|5335]]) [[Damocles (planetka)|Damocles]]; [61] => * ''[[Neptunovi trojáni]]'' – pohybují se po přibližně stejné dráze jako Neptun, v komensurabilitě 1:1 a jsou stejně jako Jupiterovi trojáni soustředěni v blízkosti libračních center soustavy Slunce-Neptun. Zatím je známo pouze několik těchto těles; [62] => * ''[[Transneptunické těleso|transneptunická tělesa]]'' – mají dráhy, ležící svojí větší částí za drahou planety Neptun. Patří mezi ně i trpasličí planeta [[Pluto (trpasličí planeta)|Pluto]]. Jsou svým charakterem velmi odlišná od ostatních planetek a proto je jim věnováno samostatné heslo. [63] => [64] => === Potenciálně nebezpečné planetky === [65] => V poslední době se objevuje čím dál tím víc [[blízkozemní planetka|blízkozemních planetek]] a hovoří se o možné srážce naší planety s nějakou takovou planetkou. V současné době sice není známá žádná planetka, která by do nás měla s jistotou narazit, nicméně existuje již seznamhttp://cfa-www.harvard.edu/iau/lists/Dangerous.html blížící se tisícovce objektů, u nichž toto v dlouhodobé perspektivě nelze vyloučit. Nedávno objevená planetka ([[Seznam planetek 99751-100000|99942]]) [[Apophis (planetka)|Apophis]], má malou, avšak nenulovou pravděpodobnost srážky se Zemí [[13. duben|13. dubna]] [[2036]]. [66] => [67] => Planetka [[2006 BV39 (planetka)|2006 BV39]] prolétla [[28. leden|28. ledna]] [[2006]] v 07:28 UTC v minimální vzdálenosti 330 tisíc kilometrů od středu Země. [68] => [69] => V minulosti se však takové události vyskytly. Na Zemi bylo nalezeno několik [[impaktní kráter|impaktních kráterů]], stop po dávných dopadech velkých těles. Z blízkých kráterů to jsou [[Rieský kráter|Ries]] a [[Steinheimský kráter|Steinheim]] v [[Německo|Německu]] (část přetavené hmoty byla vyvržena až do Čech, z toho vznikly [[vltavín]]y) či [[Morasko]] v [[Polsko|Polsku]] u [[Poznaň|Poznaně]]. Předpokládá se, že 10km těleso spadlo před 65 miliony let do oblasti dnešního poloostrova [[Yucatánský poloostrov|Yucatán]] ([[Chicxulubský kráter]]) a že tento [[Impakt astronomického tělesa|impakt]] měl na svědomí též vyhynutí [[Dinosauři|dinosaurů]]. Že k dopadům v dávné minulosti docházelo, svědčí nejen impaktními [[kráter]]y rozbrázděný povrch [[Měsíc]]e, ale též jiných těles ve [[Sluneční soustava|sluneční soustavě]]. [70] => [71] => === Obavy ze srážky s planetkou === [72] => Ve 21. století sílí obavy z možného budoucího střetu Země s větší planetkou. Výzkum střediska [[Pew Research Center]] a periodika ''Smithsonian'' z roku [[2010]] ukázal, že téměř třetina současné americké populace věří v možnost, že do roku [[2050]] zasáhne naši planetu velký asteroid (což bude mít nezanedbatelné následky pro celou lidskou civilizaci).[[Vladimír Socha|Socha, V.]] (2017). ''Velké vymírání na konci křídy.'' Nakl. Pavel Mervart (edice Amfibios), Červený Kostelec, str. 16. [73] => [74] => == Dělení planetek podle chemického složení == [75] => Podle hrubé klasifikace se planetky na základě jejich spektrálních charakteristik a [[albedo|albeda]] dělí do tří, resp. čtyř základních skupin, a to: [76] => * ''[[C-planetka|C-planetky]]'' – (angl. „carbonaceous“, uhlíkaté) s velmi nízkým albedem okolo 0,05, jejichž spektrální charakteristiky se podobají uhlíkatým chondritům a jsou nejrozšířenější (přibližně 75 % známých planetek); [77] => * ''[[S-planetka|S-planetky]]'' – (angl. „stony“, kamenné) s albedem 0,15 až 0,25, tvořené směsí niklového [[železo|železa]] s křemičitanovými minerály (přibližně 27 % planetek); [78] => * ''[[M-planetka|M-planetky]]'' – (angl. „metallic“, kovové) s albedem 0,10 až 0,18, tvořené prakticky čistým niklovým železem (přibližně 6 % planetek); [79] => * ''[[U-planetka|U-planetky]]'' – (angl. „unclassified“, nezařazené) nespadající do žádné z předchozích skupin. [80] => [81] => Všechny tyto skupiny se dále podrobněji dělí na podskupiny. [82] => [83] => == Odkazy == [84] => [85] => === Reference === [86] => [87] => [88] => === Související články === [89] => * [[Asteroid]] – vysvětlení rozdílu slov ''asteroid'' a ''planetka'' při označování těchto těles [90] => * [[Označení planetek]] – popis způsobu identifikace planetek a jejich pojmenovávání [91] => * [[Seznam planetek]] – seznam podle definitivního (číselného) označení [92] => * [[Seznam pojmenovaných planetek]] – abecední seznam podle jména planetky [93] => [94] => === Externí odkazy === [95] => * {{Commonscat|Asteroids|lokální=ano}} [96] => * {{Wikislovník|heslo=planetka}} [97] => * {{Otto|heslo=Planetoidy}} [98] => * [https://web.archive.org/web/20060403164029/http://cfa-www.harvard.edu/cfa/ps/mpc.html IAU: Minor Planet Center] (anglicky) [99] => * [http://newton.dm.unipi.it/neodys/ Database of near Earth asteroids] (anglicky) [100] => * [http://hamilton.dm.unipi.it/astdys/ Database of asteroids] (anglicky) [101] => * [http://www.hohmanntransfer.com/news.htm The Asteroid/Comet Connection's news journal about asteroids, comets & meteors] (anglicky) [102] => * [http://www.johnstonsarchive.net/astro/ Johnston's Archive Astronomy and Space] (anglicky) [103] => * [http://planetky.astro.cz Česká a slovenská jména planetek] {{Wayback|url=http://planetky.astro.cz/ |date=20080412100919 }} [104] => * [http://www.planetky.cz/orbview.php3 Polohy a animace pohybu planetek] [105] => * [http://sajri.astronomy.cz/poctyplanetek/pocet.htm Podrobný článek o planetkách] {{Wayback|url=http://sajri.astronomy.cz/poctyplanetek/pocet.htm |date=20051018195337 }} [106] => * [http://sajri.astronomy.cz/drobky/drobky.htm Další článek o planetkách] {{Wayback|url=http://sajri.astronomy.cz/drobky/drobky.htm |date=20051018193752 }} [107] => * [https://web.archive.org/web/20101128141616/http://projectpluto.com/mp_group.htm Minor planet groups/families] (anglicky) [108] => [109] => {{Sluneční soustava}} [110] => [111] => {{Autoritní data}} [112] => {{Portály|Planetární vědy}} [113] => [114] => [[Kategorie:Planetky]] [] => )
good wiki

Planetka

Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru. Ve sluneční soustavě se taková tělesa nacházejí zejména v prostoru mezi Marsem a Jupiterem, v tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jupiter (planeta)','Sluneční soustava','Mars (planeta)','koorbitální objekt','2006','Seznam planetek 2001-2250','Neptun (planeta)','Seznam planetek 5251-5500','Ceres (trpasličí planeta)','librační centrum','kometa','měsíc (satelit)'

2006

Kometa