Array ( [0] => 15485642 [id] => 15485642 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plastid [uri] => Plastid [3] => 010-Sol-tub-40xHF-Gewebe.jpg [img] => 010-Sol-tub-40xHF-Gewebe.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Plastidy jsou důležitými organelami v rostlinných a některých jednobuněčných organismech, které hrají klíčovou roli v životě na Zemi. Vědci rozlišují několik typů plastidů, mezi které patří chloroplasty, chromoplasty a leukoplasty, a každý z nich má svou specifickou funkci, která přispívá k rovnováze ekosystémů. Chloroplasty jsou nejznámější plastidy, které obsahují chlorofyl a umo žňují fotosyntézu – proces, při kterém rostliny mění sluneční energii na chemickou energii ve formě glukózy. Tento proces nejen že podporuje růst rostlin, ale také produkuje kyslík, který je nezbytný pro život všech aerobních organismů na planetě. Díky tomu, že rostliny přetvářejí sluneční energii, hrají klíčovou roli v cyklu života na Zemi a obohacují atmosféru o kyslík. Chromoplasty jsou plastidy, které obsahují pigmenty jako karotenoidy a zodpovídají za žlutou, oranžovou a červenou barvu mnoha plodů a květin. Tyto barvy nejen přitahují opylovače a pomáhají s šířením semen, ale také hrají roli v ochraně rostlin před škodlivými faktory, jako jsou UV záření. Leukoplasty, na druhé straně, se podílejí na ukládání a syntéze látek, jako jsou škrob, tuky a bílkoviny, čímž zajišťují energetickou rezervu pro rostliny v období, kdy nejsou dostupné zdroje energie. To zpevňuje jejich adaptabilitu a umožňuje jim přežít v různých podmínkách. Společně plastidy ilustrují úžasnou schopnost rostlin adaptovat se na měnící se prostředí a poskytovat zdroje nejen pro sebe, ale i pro ostatní organismy v ekosystémech. Jejich přítomnost a funkce podtrhují důležitost biodiverzity a vzájemných vztahů v přírodě, a tak hrají klíčovou roli v udržování zdraví naší planety. [oai_cs_optimisticky] => Plastidy jsou důležitými organelami v rostlinných a některých jednobuněčných organismech, které hrají klíčovou roli v životě na Zemi. Vědci rozlišují několik typů plastidů, mezi které patří chloroplasty, chromoplasty a leukoplasty, a každý z nich má svou specifickou funkci, která přispívá k rovnováze ekosystémů. Chloroplasty jsou nejznámější plastidy, které obsahují chlorofyl a umo žňují fotosyntézu – proces, při kterém rostliny mění sluneční energii na chemickou energii ve formě glukózy. Tento proces nejen že podporuje růst rostlin, ale také produkuje kyslík, který je nezbytný pro život všech aerobních organismů na planetě. Díky tomu, že rostliny přetvářejí sluneční energii, hrají klíčovou roli v cyklu života na Zemi a obohacují atmosféru o kyslík. Chromoplasty jsou plastidy, které obsahují pigmenty jako karotenoidy a zodpovídají za žlutou, oranžovou a červenou barvu mnoha plodů a květin. Tyto barvy nejen přitahují opylovače a pomáhají s šířením semen, ale také hrají roli v ochraně rostlin před škodlivými faktory, jako jsou UV záření. Leukoplasty, na druhé straně, se podílejí na ukládání a syntéze látek, jako jsou škrob, tuky a bílkoviny, čímž zajišťují energetickou rezervu pro rostliny v období, kdy nejsou dostupné zdroje energie. To zpevňuje jejich adaptabilitu a umožňuje jim přežít v různých podmínkách. Společně plastidy ilustrují úžasnou schopnost rostlin adaptovat se na měnící se prostředí a poskytovat zdroje nejen pro sebe, ale i pro ostatní organismy v ekosystémech. Jejich přítomnost a funkce podtrhují důležitost biodiverzity a vzájemných vztahů v přírodě, a tak hrají klíčovou roli v udržování zdraví naší planety. ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=organelách buněk|redirect=leukoplast|druhý=lepicí pásce firmy Leukoplast|stránka=náplast}} [1] => [[Soubor:Plagiomnium affine laminazellen.jpeg|náhled|[[Chloroplast]]y (zde [[měřík příbuzný|měříku příbuzného]] v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů.]] [2] => '''Plastid''' je [[eukaryota|eukaryotická]] [[semiautonomní organela|semiautonomní]] [[organela]] přítomná v buňkách [[rostliny|rostlin]] a některých dalších [[eukaryota|eukaryotických]] organismů (zejména různých [[řasy|řas]]). V typickém případě slouží k [[fotosyntéza|fotosyntéze]] a nazývají se [[chloroplast]]y. V mnohých případech však plastidy ztrácí tuto funkci a přizpůsobují se k funkcím jiným. Mohou pak sloužit jako zásobní organela nebo odpovídat za určité zabarvení buňky. [3] => [4] => Je obalen nejméně dvěma [[buněčná membrána|membránami]] a uvnitř té vnitřní se nachází [[stroma]] s [[thylakoid]]y. Plastid je dále typický obsahem tzv. [[plastidová DNA|plastidové DNA]] (pDNA) a má tak důležitý podíl na [[mimojaderná dědičnost|mimojaderné dědičnosti]]. [5] => [6] => == Evoluce plastidů == [7] => [[Soubor:Cladogram chloroplast supergroups.svg|náhled|vlevo|[[Kladogram]] vzniku plastidů podle [[Endosymbiotická teorie|endosymbiotické teorie]]]] [8] => {{podrobně|endosymbiotická teorie|eukaryogeneze}} [9] => Podle tzv. [[Endosymbiotická teorie|endosymbiotické teorie]] se předpokládá, že jde o potomky bývalých [[endosymbiont]]ů [[sinice|sinicového]] typu, v několika málo případech u konkrétních druhů řas však je známo, že jejich plastidy jsou potomky [[eukaryota|eukaryotických]] [[symbiont]]ů typu řas (tzv. [[sekundární endosymbióza]]). [10] => [11] => Vznikly pravděpodobně v evoluční historii až určitou dobu po vzniku samotné eukaryotické buňky a samotné [[eukaryogeneze]] se neúčastnily. Na rozdíl od [[mitochondrie|mitochondrií]] se plastidy vyvinuly u několika, a to často nepříbuzných skupin eukaryot. Tzv. primární plastidy však pochází z [[sinice]] a vznikly pravděpodobně pouze jednou, a to u rostlin, které v širším pojetí zahrnují nejen [[zelené rostliny]] (''Viridiplantae''), ale i [[ruduchy]] (''Rhodophyta'') a [[glaukofyty]] (''Glaucophyta'').{{citace periodika | autor = Hedges S. B., Blair J. E., Venturi M. L., Shoe J. L | titul = A molecular timescale of eukaryote evolution and the rise of complex multicellular life. | periodikum = BMC Evol Biol | rok=2004 |měsíc=Jan | pmid = 15005799 | číslo = 28;4:2. | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=15005799 |jazyk=anglicky}} Výjimkou jsou řasy rodu ''[[Paulinella chromatophora|Paulinella]]'', které získaly plastidy nedávno a nezávisle na rostlinách.{{Citace elektronického periodika [12] => | příjmení = Nakayama [13] => | jméno = Takuro [14] => | příjmení2 = Archibald [15] => | jméno2 = John M. [16] => | titul = Evolving a photosynthetic organelle [17] => | periodikum = BMC Biology [18] => | rok vydání = 2012 [19] => | měsíc vydání = duben [20] => | den vydání = 24 [21] => | ročník = 10 [22] => | typ ročníku = svazek [23] => | číslo = 35 [24] => | strany = 1–3 [25] => | url = http://www.biomedcentral.com/1741-7007/10/35 [26] => | dostupnost2 = PDF [27] => | url2 = http://www.biomedcentral.com/content/pdf/1741-7007-10-35.pdf [28] => | issn = 1741-7007 [29] => | doi = 10.1186/1741-7007-10-35 [30] => | pmid = 22531210 [31] => | jazyk = anglicky [32] => }} [33] => [34] => Plastidy u jiných druhů fotosyntetizujících eukaryot vznikly především sekundární endosymbiózou, tedy pohlcením jedné ze skupin rostlin, případně endosymbiózou terciární.{{Citace periodika [35] => | příjmení = Archibald [36] => | jméno = John M. [37] => | titul = The Puzzle of Plastid Evolution [38] => | periodikum = Current Biology [39] => | rok = 2009 [40] => | měsíc = leden [41] => | den = 27 [42] => | ročník = 19 [43] => | typ ročníku = svazek [44] => | číslo = 2 [45] => | strany = R81–R88 [46] => | url = http://myweb.dal.ca/jmarchib/2009.Archibald.CB.Review.pdf [47] => | datum přístupu = 2009-11-27 [48] => | formát = PDF [49] => | doi = 10.1016/j.cub.2008.11.067 [50] => | jazyk = anglicky [51] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121224054807/http://myweb.dal.ca/jmarchib/2009.Archibald.CB.Review.pdf [52] => | datum archivace = 2012-12-24 [53] => | nedostupné = ano [54] => }} {{Wayback|url=http://myweb.dal.ca/jmarchib/2009.Archibald.CB.Review.pdf |date=20121224054807 }} Pohlcením ruduchy vznikly plastidy (někdy kvůli svému původu zvané [[rhodoplast]]y) např. u různých [[heterokonta|heterokont]] (Heterokonta) a [[rozsivky|rozsivek]] (Bacillariophyceae), pohlcením zelené řasy vznikly plastidy u [[Chlorarachniophyta]], některých [[krásnoočka|krásnooček]] (Euglenozoa) a jedné [[obrněnky]].{{Citace monografie | příjmení = Čepička | jméno = Ivan | příjmení2 = Kolář | jméno2 = Filip | příjmení3 = Synek | jméno3 = Petr | titul = Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza; Přípravný text – biologická olympiáda 2007–2008 | vydavatel = NIDM ČR | místo = Praha | rok = 2007| isbn = | strany = 87}} Jako příklad prokázané terciární endosymbiózy lze uvést [[obrněnky]] rodu ''Kryptoperidinium'', jejichž plastidy pocházejí z pohlcené [[rozsivky]]. [55] => [56] => == Typy plastidů == [57] => [58] => === Proplastidy === [59] => [[Soubor:Development of Chloroplast.png|náhled|Vývoj chloroplastu v tkáních (anglicky)
A-B - [[proplastid]]
C-D - [[chloroplast]]]] [60] => [[Soubor:Plastids types cs.svg|náhled|Typy plastidů (není znázorněn rodoplast a feoplast)]] [61] => {{podrobně|proplastid}} [62] => Proplastid je nezralý plastid. Lze ho nalézt v buňkách [[dělivé pletivo|dělivých pletiv]] a v mladých buňkách. Během [[Buněčná diferenciace|diferenciace]] a zrání buňky se mění v některý z dalších typů plastidů. [63] => [64] => === Chloroplasty === [65] => {{podrobně|chloroplast}} [66] => Fotosynteticky aktivní plastidy jsou takové, které obsahují [[fotosyntetické pigmenty|fotosynteticky aktivní barviva]] a ve kterých tedy probíhá [[fotosyntéza]], tj. zachycení [[sluneční energie]] a přeměna na organické látky. [67] => [68] => Typickým příkladem je chloroplast, tzn. fotosynteticky aktivní zelený plastid obsahující [[chlorofyl]]y, najdeme jej např. v buňkách zelených rostlin, proto mají zelenou barvu. Má 2 obalové membrány, vnitřní odškrcuje váčky [[tylakoid]]y, které tvoří třetí membránovou soustavu, jejíž části se nazývají ''grana'' (sloupcovité shluky mincovitých tylakoidních váčku) a ''lamely'' neboli ''stromální tylakoidy'' (propojující můstky).{{Citace monografie [69] => | příjmení = Voet [70] => | jméno = D. [71] => | příjmení2 = Voetová [72] => | jméno2 = J [73] => | vydání = 1. čes [74] => | rok = 1995 [75] => | titul = Biochemie [76] => | vydavatel = Victoria Publishing [77] => | místo = Praha [78] => | isbn = 80-85605-44-9 [79] => | strany=658–659 [80] => }} [81] => [82] => Někdy se odlišují na základě obsahu jistých fotosyntetických barviv či výskytu u určitých skupin organizmů i další typy fotosynteticky aktivních plastidů. [[Rodoplast]] (též rhodoplast) je fotosynteticky aktivní červený plastid obsahující [[fykoerytrin]] (červený) a [[fykocyanin]] (modrý). Lze jej nalézt třeba u [[Ruduchy|ruduch]] (''Rhodophyta''). [[Feoplast]] je hnědý fotosynteticky aktivní plastid obsahující chlorofyl a [[fukoxantin]], lze jej nalézt u [[hnědé řasy|hnědých řas]] (Phaeophyta). [83] => [84] => === Chromoplasty === [85] => [[Chromoplast]] je žlutý nebo červený plastid obsahující pouze pomocné [[fotosyntetické pigmenty]] ([[karotenoidy]]-[[karoteny]], [[Xanthofyly|xantofyly]]), které nejsou schopny fotosyntetizovat. (Slouží pouze jako doprovodné sběrače [[foton]]ů pro chloroplasty.) Je to tedy bývalý chloroplast, který postrádá [[chlorofyl]]. Tvoří se především ve starších [[buňka|buňkách]] a to nejčastěji v plodech. Jeho úkolem je zbarvit povrch plodu nápadnou barvou aby přilákal [[heterotrofie|konzumenty]] a umožnil tak šíření [[semeno|semen]] rostlin. Je také zodpovědný za podzimní barvu listí, neboť v něm je chlorofyl již rozložen. [86] => [87] => === Leukoplasty === [88] => {{redirect|leukoplast}} [89] => Leukoplasty jsou plastidy, které neobsahují žádná barviva. Jejich úkolem je obvykle shromažďovat zásoby. Jsou známy tyto typy: [90] => [91] => * Proteinoplast - plastid obsahující [[Bílkovina|proteiny]]. [92] => * Amyloplast - plastid shromažďující [[škrob]]. V určitých tkáních díky nim rostlina pozná, kde je nahoře a kde dole (tzv. [[statolit]]). [93] => * Elaioplast - plastid shromažďující [[olej]]e. [94] => [95] => == Genom plastidů == [96] => {{podrobně|plastidová DNA}} [97] => V plastidech je prokázána přítomnost kruhových molekul DNA, známých jako pDNA. U všech plastidových DNA se o pozůstatek [[prokaryota|prokaryotického]] [[genom]]u [[sinice]], která byla kdysi v procesu [[eukaryogeneze]] pohlcena [[eukaryota|eukaryotem]].{{citace monografie | příjmení = Alberts | jméno = Bruce , et al.|rok=2002|titul= The Molecular Biology of the Cell | edice=4th. ed|vydavatel = Garland Science | isbn=0-8153-3218-1 | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/bv.fcgi?highlight=plastid%2CDNA&rid=mboc4.section.2599#2604}} Navíc někdy vznikají plastidy vzniklé [[sekundární endosymbióza|sekundární endosymbiózou]], které však obsahují rovněž genom sinice. Zvláštností je u některých skupin tzv. [[nukleomorf]], tedy zbytkový genom jiného eukaryota po sekundární endosymbiotické události.{{Citace periodika [98] => | doi = 10.1002/bies.20551 [99] => | issn = 0265-9247 [100] => | ročník = 29 [101] => | číslo = 4 [102] => | strany = 392–402 [103] => | příjmení = Archibald [104] => | jméno = John M [105] => | titul = Nucleomorph genomes: structure, function, origin and evolution [106] => | periodikum = BioEssays: News and Reviews in Molecular, Cellular and Developmental Biology [107] => | datum přístupu = 2008-08-22 [108] => | datum vydání = 2007-04 [109] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17373660 [110] => }} Velikost pDNA je velice rozmanitá, redukované plastidové genomy se nachází zejména u druhů, které ztratily svou fotosyntetickou funkci. [111] => [112] => == Symbiotické chloroplasty == [113] => [[Soubor:Elysiella pusilla.jpg|náhled|vpravo|Plž ''Elysiella pusilla'', zelený díky kleptoplastidům získaným z řas rodu ''Halimeda'']] [114] => Za prvotní fázi nedokončeného procesu endosymbiotického vzniku druhotných plastidů lze považovat tzv. [[kleptoplastie|kleptoplastii]], tedy zabudovávání živých plastidů získaných z potravy do buněk hostitelského, normálně heterotrofního organismu. [115] => [116] => U některých mořských [[plži|plžů]] živících se [[zelené řasy|zelenými řasami]] bylo zjištěno, že do vlastních [[epitelová tkáň|epitelových]] buněk zabudovávají chloroplasty z pozřených řas. Jedná se například o plže ''Elysia atroviridis'', ''Elysiella pusilla'', ''Elysia tuca'', ''Bosellia mimetica'', ''Oxynoe antillarum'' či ''Plakobranchus ocellatus''.{{Citace elektronického periodika [117] => | příjmení = Maeda [118] => | jméno = Taro [119] => | příjmení2 = Hirose [120] => | jméno2 = Euichi [121] => | příjmení3 = Chikaraishi [122] => | jméno3 = Yoshito [123] => | spoluautoři = KAWATO, Masaru; TAKISHITA, Kiyotaka, ''et al''. [124] => | titul = Algivore or Phototroph? ''Plakobranchus ocellatus'' (Gastropoda) Continuously Acquires Kleptoplasts and Nutrition from Multiple Algal Species in Nature [125] => | periodikum = PLoS ONE [126] => | rok vydání = 2012 [127] => | měsíc vydání = červenec [128] => | den vydání = 25 [129] => | ročník = 7 [130] => | typ ročníku = svazek [131] => | číslo = 7 [132] => | lokace = e42024 [133] => | strany = 1–12 [134] => | url = http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0042024 [135] => | dostupnost2 = PDF [136] => | url2 = http://www.plosone.org/article/fetchObjectAttachment.action?uri=info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0042024&representation=PDF [137] => | doi = 10.1371/journal.pone.0042024 [138] => | jazyk = anglicky [139] => }} Tyto plastidy přežívají až několik měsíců a zůstávají fotosynteticky aktivní. Nazývají se '''kleptoplastidy''' (řidčeji '''kleptoplasty''').{{Citace periodika [140] => | příjmení = Waugh [141] => | jméno = G. R. [142] => | příjmení2 = Clark [143] => | jméno2 = K. B. [144] => | titul = Seasonal and geographic variation in chlorophyll level of ''Elysia tuca'' (Ascoglossa: Opisthobranchia) [145] => | periodikum = Marine Biology [146] => | rok = 1986 [147] => | měsíc = září [148] => | ročník = 92 [149] => | typ ročníku = svazek [150] => | číslo = 4 [151] => | strany = 483–487 [152] => | url = http://www.springerlink.com/content/m33042855053837m/ [153] => | doi = 10.1007/BF00392508 [154] => | jazyk = anglicky [155] => }}{{Nedostupný zdroj}} Protože nejsou součástí zárodečného vývoje plžů, musí si je každá generace znovu získat z potravy.{{#tag:ref|U plže ''Elysia chlorotica'' byl prokázán [[Horizontální přenos genetické informace|horizontální přenos]] více než 50 genů z chloroplastové DNA kleptoplastidů získaných z [[Různobrvky|různobrvek]] druhu ''Vaucheria litorea'' do genomu plže a dokonce jejich [[translace (biologie)|translační]] aktivita. U vajíček a larv plže přitom přítomnost těchto genů v genomu zjištěna nebyla, což naznačuje, že genový přenos nastává u každé generace plžů až poté, co se začnou řasami živit.{{Citace elektronického periodika [156] => | příjmení = Schwartz [157] => | jméno = Julie A. [158] => | příjmení2 = Curtis [159] => | jméno2 = Nicholas E. [160] => | příjmení3 = Pierce [161] => | jméno3 = Sidney K. [162] => | titul = FISH Labeling Reveals a Horizontally Transferred Algal (''Vaucheria litorea'') Nuclear Gene on a Sea Slug (''Elysia chlorotica'') Chromosome [163] => | periodikum = The Biological Bulletin [164] => | rok vydání = 2014 [165] => | měsíc vydání = prosinec [166] => | den vydání = 1 [167] => | ročník = 227 [168] => | typ ročníku = svazek [169] => | číslo = 3 [170] => | strany = 300–312 [171] => | url = http://www.biolbull.org/content/227/3/300.abstract [172] => | issn = 1939-8697 [173] => | doi = [174] => | pmid = 25572217 [175] => | jazyk = anglicky [176] => }}{{Citace elektronického periodika [177] => | příjmení = Bhattacharya [178] => | jméno = Debashish [179] => | příjmení2 = Pelletreau [180] => | jméno2 = Karen N. [181] => | příjmení3 = Price [182] => | jméno3 = Dana C. [183] => | spoluautoři = SARVER, Kara E.; RUMPHO, Mary E. [184] => | titul = Genome Analysis of ''Elysia chlorotica'' Egg DNA Provides No Evidence for Horizontal Gene Transfer into the Germ Line of This Kleptoplastic Mollusc [185] => | periodikum = Molecular Biology and Evolution [186] => | rok vydání = 2013 [187] => | měsíc vydání = květen [188] => | den vydání = 2 [189] => | ročník = 30 [190] => | typ ročníku = svazek [191] => | číslo = 8 [192] => | strany = 1843–1852 [193] => | url = http://mbe.oxfordjournals.org/content/30/8/1843.long [194] => | dostupnost2 = PDF [195] => | url2 = http://mbe.oxfordjournals.org/content/30/8/1843.full.pdf [196] => | issn = 1537-1719 [197] => | doi = 10.1093/molbev/mst084 [198] => | pmid = 23645554 [199] => | jazyk = anglicky [200] => }}{{Citace elektronického periodika [201] => | příjmení = Pazdera [202] => | jméno = Josef [203] => | titul = „Eko-slimák“ [204] => | periodikum = O.S.E.L. [205] => | rok vydání = 2015 [206] => | měsíc vydání = únor [207] => | den vydání = 7 [208] => | url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=8041 [209] => }}|group="pozn."}} [210] => [211] => V době potravního nedostatku jsou funkční kleptoplastidy důležité pro výživu plžů — ti přecházejí na [[mixotrof]]ní, možná i [[autotrof]]ní způsob výživy. Podíl na výživě za normálních podmínek, kdy je dostatek přirozené potravy, však prokázán nebyl. [212] => [213] => Kleptoplastidy byly zjištěny i u jiných hostitelských organismů. [214] => [215] => U [[obrněnky|obrněnek]] ''Gymnodinium spp.'' a ''Pfisteria piscicida'' jsou fotosynteticky aktivní pouze několik dní, u ''Dinophysis spp.'' až 2 měsíce.{{Citace elektronického periodika [216] => | příjmení = Minnhagen [217] => | jméno = Susanna [218] => | příjmení2 = Carvalho [219] => | jméno2 = Wanderson F. [220] => | příjmení3 = Salomon [221] => | jméno3 = Paulo S. [222] => | spoluautoři = JANSON Sven. [223] => | titul = Chloroplast DNA content in ''Dinophysis'' (''Dinophyceae'') from different cell cycle stages is consistent with kleptoplasty [224] => | periodikum = Environmental Microbiology [225] => | rok vydání = 2008 [226] => | měsíc vydání = červen [227] => | den vydání = 2 [228] => | ročník = 10 [229] => | typ ročníku = svazek [230] => | číslo = 9 [231] => | strany = 2411–2417 [232] => | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1462-2920.2008.01666.x/abstract [233] => | doi = 10.1111/j.1462-2920.2008.01666.x [234] => | jazyk = anglicky [235] => }} [236] => [237] => [[Nálevníci|Nálevník]] ''Myrionecta rubra'' získává kleptoplastidy z [[kryptomonády]] ''Geminigera cryophila''.{{Citace elektronického periodika [238] => | příjmení = Johnson [239] => | jméno = Matthew D. [240] => | příjmení2 = Oldach [241] => | jméno2 = David [242] => | příjmení3 = Delwiche [243] => | jméno3 = Charles [244] => | spoluautoři = STOECKER Diane K. [245] => | titul = Retention of transcriptionally active cryptophyte nuclei by the ciliate Myrionecta rubra [246] => | periodikum = Nature [247] => | odkaz na periodikum = Nature [248] => | rok vydání = 2007 [249] => | měsíc vydání = leden [250] => | den vydání = 25 [251] => | ročník = 445 [252] => | typ ročníku = svazek [253] => | číslo = 7126 [254] => | strany = 426–428 [255] => | url = http://www.nature.com/nature/journal/v445/n7126/full/nature05496.html [256] => | issn = 1476-4687 [257] => | doi = 10.1038/nature05496 [258] => | jazyk = anglicky [259] => }} U některých [[dírkonošci|dírkonošců]] z rodů ''Bulimina'', ''Elphidium'', ''Haynesina'', ''Nonion'', ''Nonionella'', ''Nonionellina'', ''Reophax'' a ''Stainforthia'', byly objeveny kleptoplastidy pocházející z [[obrněnky|obrněnek]]. [260] => [261] => == Tanozom == [262] => V r. 2013 byl objeven nový druh organely, odvozené od chloroplastu. Vyskytuje se v buňkách některých [[cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]]. Probíhá v ní syntéza kondenzovaných [[tanin]]ů – [[polyfenol]]ů, využívaných rostlinami k ochraně před býložravými škůdci a ultrafialovým záření. Podle toho dostala svůj název (''tanin'' + [[latina|lat.]] ''soma'', tedy tělísko).{{Citace elektronického periodika [263] => | příjmení = Grens [264] => | jméno = Kerry [265] => | titul = New Organelle: The Tannosome [266] => | periodikum = The Scientist [267] => | rok vydání = 2013 [268] => | měsíc vydání = září [269] => | den vydání = 23 [270] => | url = http://www.the-scientist.com/?articles.view/articleNo/37597/title/New-Organelle--The-Tannosome/ [271] => | jazyk = anglicky [272] => }}{{Citace elektronického periodika [273] => | příjmení = Kutík [274] => | jméno = Jaromír [275] => | titul = Tanosomy [276] => | periodikum = Vesmír [277] => | odkaz na periodikum = Vesmír (časopis) [278] => | rok vydání = 2014 [279] => | měsíc vydání = únor [280] => | ročník = 93 [281] => | typ ročníku = svazek [282] => | číslo = 2014/2 [283] => | strany = 115 [284] => | url = http://www.vesmir.cz/clanek/tanosomy [285] => | issn = 1214-4029 [286] => }} [287] => [288] => Tanozomy se tvoří jako malé kulovité váčky (s velikostí kolem 30 [[nanometr|nm]]), které se oddělují uvnitř chloroplastu z [[thylakoid]]ů. Shluky tanozomů se pak dostávají ven z chloroplastu ve formě transportních váčků obalených membránou, vzniklou fúzí dvou obalových chloroplastových membrán. Transportní váčky přenášejí taniny v tanozomech do vakuoly. Celý váček se vchlípí do vakuoly a z [[tonoplast]]u tak získá další obalovou membránu. Taninové akrece ve vakuolách tak obsahují taniny uložené ve třech rozdílných membránách.{{Citace elektronického periodika [289] => | příjmení = Brillouet [290] => | jméno = Jean-Marc [291] => | příjmení2 = Romieu [292] => | jméno2 = Charles [293] => | příjmení3 = Schoefs [294] => | jméno3 = Benoît [295] => | spoluautoři = SOLYMOSI, Katalin; CHEYNIER, Véronique; FULCRAND, Hélène; VERDEIL, Jean-Luc; CONÉJÉRO, Geneviève. [296] => | titul = The tannosome is an organelle forming condensed tannins in the chlorophyllous organs of Tracheophyta [297] => | periodikum = Annals of Botany [298] => | rok vydání = 2013 [299] => | měsíc vydání = září [300] => | den vydání = 11 [301] => | ročník = 112 [302] => | typ ročníku = svazek [303] => | číslo = 6 [304] => | strany = 1003–1014 [305] => | url = http://aob.oxfordjournals.org/content/112/6/1003.full [306] => | dostupnost2 = pdf [307] => | url2 = http://aob.oxfordjournals.org/content/early/2013/09/11/aob.mct168.full.pdf [308] => | issn = 1095-8290 [309] => | doi = 10.1093/aob/mct168 [310] => | jazyk = anglicky [311] => }} [312] => [313] => == Poznámky == [314] => [315] => [316] => == Reference == [317] => [318] => [319] => == Externí odkazy == [320] => * {{Commonscat}} [321] => * {{Wikislovník|heslo=plastid}} [322] => [323] => {{Organely a struktury buňky}} [324] => {{Autoritní data}} [325] => [326] => [[Kategorie:Eukaryotická buňka]] [327] => [[Kategorie:Rostlinná buňka]] [328] => [[Kategorie:Plastidy| ]] [] => )
good wiki

Plastid

měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů. Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas).

More about us

About

Vědci rozlišují několik typů plastidů, mezi které patří chloroplasty, chromoplasty a leukoplasty, a každý z nich má svou specifickou funkci, která přispívá k rovnováze ekosystémů. Chloroplasty jsou nejznámější plastidy, které obsahují chlorofyl a umo žňují fotosyntézu – proces, při kterém rostliny mění sluneční energii na chemickou energii ve formě glukózy. Tento proces nejen že podporuje růst rostlin, ale také produkuje kyslík, který je nezbytný pro život všech aerobních organismů na planetě. Díky tomu, že rostliny přetvářejí sluneční energii, hrají klíčovou roli v cyklu života na Zemi a obohacují atmosféru o kyslík. Chromoplasty jsou plastidy, které obsahují pigmenty jako karotenoidy a zodpovídají za žlutou, oranžovou a červenou barvu mnoha plodů a květin. Tyto barvy nejen přitahují opylovače a pomáhají s šířením semen, ale také hrají roli v ochraně rostlin před škodlivými faktory, jako jsou UV záření. Leukoplasty, na druhé straně, se podílejí na ukládání a syntéze látek, jako jsou škrob, tuky a bílkoviny, čímž zajišťují energetickou rezervu pro rostliny v období, kdy nejsou dostupné zdroje energie. To zpevňuje jejich adaptabilitu a umožňuje jim přežít v různých podmínkách. Společně plastidy ilustrují úžasnou schopnost rostlin adaptovat se na měnící se prostředí a poskytovat zdroje nejen pro sebe, ale i pro ostatní organismy v ekosystémech. Jejich přítomnost a funkce podtrhují důležitost biodiverzity a vzájemných vztahů v přírodě, a tak hrají klíčovou roli v udržování zdraví naší planety.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.