Array ( [0] => 15492102 [id] => 15492102 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plebej [uri] => Plebej [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Plebej je historický termín používaný v antickém Římě k označení občanů nižšího sociálního postavení. Na rozdíl od patricijů, kteří byli členy aristokracie a měli politickou moc a privilegia, plebejové tvořili většinu obyvatelstva a pocházeli z nižších vrstev společnosti. Plebejové neměli stejná práva a postavení jako patricijové. Nemohli být voleni do vysokých úřadů, nebyli uznávání jako rovní občané a neměli právo vlastnit půdu. Jejich hlavním zájmem bylo prosazování rovných práv a vytvoření politického systému, který by zahrnoval i jejich zastoupení. Na začátku římské republiky se plebejové organizovali do tzv. plebejského shromáždění, ve kterém se rozhodovalo o plebejských zákonech a volení plebejských tribunů. Plebejové také využívali svoji ekonomickou sílu a bojkotovali hospodářské aktivity, což vyvíjelo tlak na patricijské vrstvy. Na konci 4. století př. n. l. byla uzavřena dohoda mezi patricijskou a plebejskou elitou, která nadále zaručovala rovná politická práva a zástupce plebejů v politických orgánech. Tím se plebejové postupně integrovali do politického systému Říma a jejich postavení se zlepšilo. Plebejská třída však nadále existovala a byla stále ve společenském postavení nižším než patricijové. Postupem času se však rozdíly mezi plebeji a patriciji stíraly a v pozdějších obdobích Říma se dokonce mnoho patricijů živilo podobným způsobem, jako plebejové. Plebejská třída měla tedy významnou roli v politickém a sociálním vývoji Římské říše, ačkoli její postavení bylo původně omezené. Plebejové bojovali za svá práva a dokázali se postupně integrovat do římské společnosti. [oai] => Plebej je historický termín používaný v antickém Římě k označení občanů nižšího sociálního postavení. Na rozdíl od patricijů, kteří byli členy aristokracie a měli politickou moc a privilegia, plebejové tvořili většinu obyvatelstva a pocházeli z nižších vrstev společnosti. Plebejové neměli stejná práva a postavení jako patricijové. Nemohli být voleni do vysokých úřadů, nebyli uznávání jako rovní občané a neměli právo vlastnit půdu. Jejich hlavním zájmem bylo prosazování rovných práv a vytvoření politického systému, který by zahrnoval i jejich zastoupení. Na začátku římské republiky se plebejové organizovali do tzv. plebejského shromáždění, ve kterém se rozhodovalo o plebejských zákonech a volení plebejských tribunů. Plebejové také využívali svoji ekonomickou sílu a bojkotovali hospodářské aktivity, což vyvíjelo tlak na patricijské vrstvy. Na konci 4. století př. n. l. byla uzavřena dohoda mezi patricijskou a plebejskou elitou, která nadále zaručovala rovná politická práva a zástupce plebejů v politických orgánech. Tím se plebejové postupně integrovali do politického systému Říma a jejich postavení se zlepšilo. Plebejská třída však nadále existovala a byla stále ve společenském postavení nižším než patricijové. Postupem času se však rozdíly mezi plebeji a patriciji stíraly a v pozdějších obdobích Říma se dokonce mnoho patricijů živilo podobným způsobem, jako plebejové. Plebejská třída měla tedy významnou roli v politickém a sociálním vývoji Římské říše, ačkoli její postavení bylo původně omezené. Plebejové bojovali za svá práva a dokázali se postupně integrovat do římské společnosti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Plebánie|Plebán]]}} [1] => '''Plebej''' neboli '''plebejec''' ([[latina|lat.]] ''plebeius'' z ''plebs'', lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou ([[Patricij|patricii]] čili optimáty). Nepatřil tak do žádného z rodů (''gens'') a nemohl se oženit s patricijskou dcerou. Jeho předkové mohli být buď propuštění klienti, patřit mezi původní porobené obyvatelstvo nebo se v rané době [[římská říše|římské republiky]] přistěhovali z území okolních kmenů do [[Starověký Řím|Říma]].''Ottův slovník naučný'', heslo Plebs. Takové osoby byly svobodnými obyvateli města, ale dlouho neměly účast na samosprávě obce, která byla v rukou tradičních rodů. Byly od nich vyžadovány zejména vojenské povinnosti. Záhy ovšem nabyli významného hospodářského postavení (zemědělství, řemeslo, částečně i obchod) a ve střetech s patriciji usilovali o zrovnoprávnění. [2] => [3] => == Boj plebejů o zrovnoprávnění s patriciji == [4] => Mezi plebeji a patriciji trval od 6. do [[3. století př. n. l.|3. stol. př. n. l.]] vnitřní boj. Plebejové usilovali o stejná práva jako měli patricijové. Spory vyvrcholily patnáct let po založení římské republiky, v roce [[494 př. n. l.|494 př. n. l.]], kdy plebejové za „první [[Secessio plebis|secese]]“ opustili Řím na protest proti svévoli patricijů (vyhrožovali, že založí nové vlastní město), a vrátili se do města teprve když patricijové souhlasili se vznikem úřadu, jemuž přislíbili „nedotknutelnost“ (''sacrosanctitas''), tedy právo nikoli na zákonnou, nýbrž náboženskou ochranu před jakýmkoli fyzickým útokem. Tak vznikl tribunát – úřad [[tribun lidu|tribuna lidu]] (latinsky ''tribunus plebis''), který ochraňoval zájmy plebejů v římském politickém orgánu a jehož úkolem byla ochrana plebejů proti přehmatům patricijských úředníků a před útiskem plebejů obecně. [5] => [6] => V roce [[449 př. n. l.|449 př. n. l.]] bylo [[Kodifikace (právo)|kodifikováno právo]] a ve stejném roce byly poprvé sepsány římské zákony, tzv. [[Zákon dvanácti desek|Zákony dvanácti desek]]. Od roku [[445 př. n. l.|445 př. n. l.]] bylo na základě [[Lex Canuleia|Canuleiova zákona]] plebejům dovoleno manželství s patricijskými dcerami. Roku [[444 př. n. l.|444 př. n. l.]] vznikla funkce [[Vojenský tribun s konzulskou mocí|vojenských tribunů s konzulskou mocí]], do níž mohli být voleni jak plebejové tak i patricijové, což zmírnilo napětí mezi plebeji a patriciji. V roce [[367 př. n. l.|367 př. n. l.]] získali plebejové přístup do římského senátu. Největšího úspěchu dosáhli plebejové za [[Tribun lidu|tribunů]] [[Lucius Sextius|Lucia Sextia]] a Gaia Licinia (366 př. n. l.): od té doby mohli plebejové zastávat i [[Římský konzul|konzulský]] úřad. V roce [[300 př. n. l.|300 př. n. l.]] si plebejové vynutili přístup do kněžských kolegií. [7] => [8] => Plné rovnoprávnosti, totiž podílu na vládě, spravování úřadů v republice ap., dosáhli roku [[287 př. n. l.|287 př. n. l.]] [[Lex Hortensia|zákonem Hortensiovým]]; tím byla nastolena křehká rovnováha mezi oběma skupinami obyvatel. Za konzulů ''Marka Valeria'' a ''Quinta Apuleia'' (300 př. n. l.) plebejové dosáhli [[Lex Ogulnia|Ogulniovým zákonem]] toho, že mohli zastávat kněžské hodnosti. Některé sakrální funkce, např. úřad [[král]]e – [[obětník]]a (''[[rex sacrorum]]''), však byly nadále vyhrazeny výlučně patricijům, a to do roku [[44 př. n. l.|44 př. n. l.]] [9] => [10] => == V jazyce == [11] => '''Plebs''' (lat. ''lid'') znamená v hovorové češtině chátru, spodinu, obyvatelstvo nižší kategorie. [12] => [13] => == Odkazy == [14] => [15] => === Reference === [16] => [17] => [18] => === Literatura === [19] => * ''Encyklopedie antiky''. Praha: Academia 1973. Heslo Plebejové, str. 477. [20] => [21] => === Související články === [22] => [23] => * [[Patricij]] [24] => [25] => === Externí odkazy === [26] => * {{Otto|heslo=Plebs}} [27] => {{Autoritní data}} [28] => [29] => {{Portály|Starověký Řím}} [30] => [31] => [[Kategorie:Starověcí Římané]] [] => )
good wiki

Plebej

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Patricij','Kodifikace (právo)','Kategorie:Starověcí Římané','tribun lidu','obětník','Lex Ogulnia','287 př. n. l.','Římský konzul','Tribun lidu','římská říše','Starověký Řím','3. století př. n. l.'

Patricij