Array ( [0] => 15497854 [id] => 15497854 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plechý [uri] => Plechý [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hora [1] => | název = Plechý
[2] => ''Plöckenstein'' [3] => | obrázek = Plöckenstein Winter.jpg [4] => | popisek = Pohled na vrchol Plechého v roce 2020 [5] => | alt = [6] => | vrchol = 1378 [7] => | prominence = 508 m ↓ sedlo u [[Frauenberg]]u [8] => | izolace = 42,2 km → [[Roklan|Velký Roklan]]{{Citace elektronické monografie | titul = Seznam nejizolovanějších českých hor | vydavatel = Ultratisicovky.cz | url = http://www.ultratisicovky.cz/nejizolovanejsi/}} [9] => | seznamy = [[Seznam tisícovek v Česku|Tisícovky v Česku]] #21
[[Seznam hor a kopců v Česku podle prominence|Ultratisícovky]] #9
[[Seznam hor a kopců v Česku podle prominence|Nejprominentnější hory CZ]] #13
[[Izolace (topografie)#Nejizolovanější hory Česka|Nejizolovanější hory CZ]] #9
[[Seznam třináctistovek na Šumavě|Hory a kopce Šumavy]] #5 [10] => | stát = {{vlajka a název|Česko}}
{{Vlajka a název|Rakousko}} [11] => | pohoří = [[Šumava]] / [[Trojmezenská hornatina]] / [[Plešská hornatina]] / [[Plešský hřbet]] / [[Třístoličnická část]] [12] => | loc-map = {{LocMap |Česko|lat_deg=48|lat_min=46|lat_sec=16|lon_deg=13|lon_min=51|lon_sec=29|caption=|label=Plechý|mark=Fire.svg|position=top|relief=1|float=center}} [13] => | hornina = [[žula]] [14] => | povodí = [[Vltava]] ([[Jezerní potok (přítok Vltavy)|Jezerní potok]]/[[Studená Vltava]]), [[Dunaj]] ([[Gegenbach]] a [[Klafferbach]]) [15] => | poznámka = nejvyšší hora české části Šumavy [16] => }} [17] => '''Plechý''' ({{Vjazyce2|de|''Plöckenstein''}}) je 1378 m vysoká [[hora]] ležící v [[pohoří]] [[Šumava]] na [[česko]]-[[Rakousko|rakouské]] hranici.{{Citace elektronické monografie [18] => | titul = Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [19] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec?extent=-804774.1277516731,-1182779.7086720027,-802213.8026310229,-1181687.5699877252 [20] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [21] => | datum přístupu = 2023-09-28 [22] => }} Je [[Seznam třináctistovek na Šumavě|pátým nejvyšším vrcholem na Šumavě]], nejvyšším vrcholem české i rakouské části ŠumavyNejvyšší vrchol celé Šumavy, [[Velký Javor|Großer Arber]] leží na území Německa. a zároveň i nejvyšším vrcholem [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]] a [[Horní Rakousy|hornorakouského]] [[Mühlviertel]]u. Zároveň je devátou [[Izolace (topografie)|nejizolovanější]] českou horou. Severní svahy Plechého náleží do katastrálního území [[Nová Pec]] a do [[povodí Labe]] v [[úmoří Severního moře]], zatímco jižní svahy patří ke katastrálnímu území [[Schwarzenberg am Böhmerwald]] a do [[povodí Dunaje]] v [[úmoří Černého moře]]. [23] => [24] => == Název == [25] => Dnešní pojmenování této hory vzniklo z německého názvu, který je z minulosti znám v různých podobách ([[1346]] ''Plechensteyn'', [[1604]] ''Plecknsstayn'', [[1710]] ''Pleckhenstein'') a znamená „lesklý kámen nebo skála“ (odvozeno od slovesa blecken = lesknout se, třpytit se). Motivem k tomuto názvu byla pravděpodobně třpytící se hladina [[jezero|jezera]] na severovýchodním svahu hory.{{Citace monografie [26] => | příjmení = Lutterer [27] => | jméno = Ivan [28] => | odkaz na autora = [29] => | příjmení2 = Šrámek [30] => | jméno2 = Rudolf [31] => | odkaz na autora2 = [32] => | titul = Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [33] => | vydavatel = nakladatelství Tobiáš [34] => | místo = Havlíčkův Brod [35] => | rok = 1997 [36] => | isbn = 80-85808-50-1 [37] => | kapitola = Plechý [38] => | strany = 205–206 [39] => | jazyk = čeština [40] => }} [41] => [42] => == Geologické poměry == [43] => Plechý má oblý vrchol na strukturním hřbetu z dvojslídné [[Žula|žuly]] [[Moldanubický pluton|moldanubického plutonu]]. Jeho svahy jsou vyvinuty asymetricky a je na nich množství tvarů glaciální a periglaciální modelace. Do severovýchodního svahu je zahlouben [[kar]] s [[Ledovcové jezero|ledovcovým jezerem]], jehož příkré stěny se skalními výchozy a suťovými proudy dosahují téměř k samému vrcholu.{{Citace monografie [44] => | příjmení = Demek [45] => | jméno = Jaromír [46] => | odkaz na autora = Jaromír Demek [47] => | titul = Hory a nížiny - zeměpisný lexikon ČSR [48] => | vydavatel = Academia [49] => | místo = Praha [50] => | rok = 1987 [51] => | isbn = [52] => | kapitola = Plechý [53] => | strany = 406 [54] => }} [55] => [56] => Severovýchodní svah Plechého tvoří skalní stěna [[ledovec|ledovcového]] [[kar]]u Plešného jezera. Jedná se o významný [[geomorfologie|geomorfologický]] útvar, který je jednou z nejcennějších součástí zdejší [[přírodní rezervace]]. Stěna je velmi strmá a dosahuje výšky 211 m. V blízkosti „hráze“ (karového prahu) Plešného jezera se rozprostírá rozsáhlá [[moréna]] tvořená mohutnými, mrazovým [[zvětrávání]]m rozpukanými balvany hrubozrnné plöckensteinské [[žula|žuly]]. [57] => [58] => == Klimatické podmínky == [59] => Na vrcholu jsou extrémní klimatické podmínky: teplota nedosahuje ani 3 °C v ročním průměru, roční srážkové úhrny se pohybují mezi 1400 až 1700 mm včetně [[sníh|sněhové]] pokrývky až 250 cm,{{Citace monografie [60] => | příjmení = Patera [61] => | jméno = Miroslav [62] => | odkaz na autora = [63] => | titul = Šumavské výlety - Prachaticko [64] => | vydavatel = referát regionálního rozvoje OkÚ Prachaticko [65] => | místo = Prachatice [66] => | rok = 2001 [67] => | isbn = [68] => | strany = 55, 58–59 [69] => }} která zde leží půl [[rok]]u.{{Citace monografie [70] => | příjmení = Formánek [71] => | jméno = Tomáš [72] => | odkaz na autora = [73] => | příjmení2 = Holub [74] => | jméno2 = Michal [75] => | odkaz na autora2 = [76] => | titul = Tisícovky Čech, Moravy a Slezska [77] => | vydavatel = Jerome [78] => | místo = Praha [79] => | rok = 2003 [80] => | isbn = 80-903266-0-9 [81] => | kapitola = Plechý [82] => | strany = 335–336 [83] => }} Časté tu jsou větry, mlhy a námrazy. [84] => [85] => == Vegetace == [86] => Vrchol Plechého leží těsně pod horní hranicí lesa a býval převážně zalesněný přirozenými horskými smrčinami s příměsí [[Jeřáb ptačí|jeřábu ptačího]] nízkého vzrůstu a s chudým bylinným podrostem – plochy porostlé kapradinou [[Papratka samičí|papratkou samičí]] se střídají s hustým drnem [[Třtina chloupkatá|třtiny chloupkaté]] a místy jsou oživené [[bika lesní|bikou lesní]], [[Dřípatka horská|dřípatkou horskou]] či plochami [[borůvčí]]. V roce 1996 došlo i zde podobně jako na jiných místech [[Národní park Šumava|NP Šumava]] ke gradaci [[Kůrovci|kůrovce]]. V roce 1999 byl se souhlasem [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstva životního prostředí]] vedeného tehdy [[Miloš Kužvart|Milošem Kužvartem]] zrušen bezzásahový režim v této první zóně a mohlo začít kácení stromů napadených kůrovcem. Na protest proti této asanaci zahájily v létě téhož roku ekologické organizace blokádu, která zásah proti kůrovci zastavila. Od roku 2000 se průběžně zasahuje proti kůrovci pouze v 200 až 250 m širokém pásu podél česko-rakouské hranice.{{citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Zážitková stezka "Duch pralesa"|url=http://www.npsumava.cz/cz/1129/1169/clanek/zazitkova-stezka-duch-pralesa/|datum přístupu=2012-10-10|url archivu=https://web.archive.org/web/20120904043536/http://www.npsumava.cz/cz/1129/1169/clanek/zazitkova-stezka-duch-pralesa/|datum archivace=2012-09-04|nedostupné=ano}} [87] => [88] => V sedle západně od vrcholu se nachází [[Rakouská louka]] – jedná se o typickou „holi“ – bezlesou plochu s porostem horské trávy [[smilka|smilky tuhé]] přecházející pásem rašeliníkových [[smrk|smrčin]] v mimořádně cenné horské vrchovištní [[rašeliniště]] (tzv. [[vrchoviště]]), jedno z nejvýše ležících v oblasti Šumavy. Rašeliniště zabírá asi 8,5 ha. Roste zde běžná rašeliništní vegetace včetně chráněných druhů, chybí však kleč a dřevitý kryt tak tvoří jen zakrslý smrk. [89] => [90] => Na strmé skalní stěně ledovcového karu roste rovněž horská [[smrk|smrčina]] s [[jeřáb (strom)|jeřábem]] a [[javor]]em, místy travnatá společenstva (s [[vrba|vrbou velkolistou]] a [[hořec panonský|hořcem panonským]]). [91] => [92] => Severní svahy Plechého jsou součástí [[Trojmezná hora|Trojmezenského pralesa]] – největšího a nejlépe dochovaného zbytku horského smrkového lesa ve střední Evropě{{citace elektronické monografie [93] => | příjmení = Bláha [94] => | jméno = Jaromír [95] => | titul = Tojmezenský prales [96] => | url = https://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/trojmezna_infolist_www.pdf [97] => | vydavatel = Hnutí DUHA [98] => | datum vydání = říjen 2009 [99] => | datum přístupu = 2022-03-08 [100] => }} – který se odtud rozprostírá na západ až k [[Třístoličník]]u. Původní lesy jsou zde tvořeny převážně horskými smrky s jeřábem, na sutích rostou kleče a kolem rašeliniště Rakouská louka i podmáčené smrčiny. V níže položených částech lesa se vyskytují také buky a jedle. Panují zde extrémní klimatické podmínky, proto stromy rostou tak pomalu, že ve sto letech mají výšku nanejvýš deset metrů. Oblast v okolí Plechého, Trojmezné a Třístoličníku si uchovala pralesovitý charakter především díky své nepřístupnosti. Ve svahu nad Plešným jezerem se nikdy nekácelo, také do ostatních částí dnešního pralesa chodili lidé pro dřevo jen výjimečně. Pomalu rostlé stromy s pevným dřevem se využívaly k výrobě lodních stožárů. Až na úzký pruh lesa na samotném hřebeni zde zřejmě nikdy nevznikla holina. Trojmezenský prales společně s [[Boubínský prales|Boubínským]] patří k hlavními pralesním komplexům na Šumavě, v nichž se v chráněných polohách stromy dožívají stáří přes 300 let. Stromy starší 400 let jsou i zde už vzácností a nalézt strom starší 500 let je skutečnou raritou.{{Citace elektronického periodika [101] => | příjmení = Čada [102] => | jméno = Vojtěch [103] => | příjmení2 = Svoboda [104] => | jméno2 = Miroslav [105] => | titul = Zpráva o nálezu starého smrku u Plešného jezera na Šumavě [106] => | periodikum = Lesnická práce [107] => | url = https://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-90-2011/lesnicka-prace-c-11-11/zprava-o-nalezu-stareho-smrku-u-plesneho-jezera-na-sumave [108] => | datum vydání = listopad 2011 [109] => | datum přístupu = 2022-03-08 [110] => }} Koncentrace prastarých stromů v karu Plešného jezera je však naprosto unikátní, a to i v širším středoevropském kontextu. Během výzkumu starých stromů prováděným [[Mendelova univerzita v Brně|Mendelovou univerzitou]] zde bylo zaznamenáno celkem sedm vzorníků, jejichž celkový věk přesahoval 500 let. Především byl nalezen více než šestisetletý [[Smrk nad Plešným jezerem]], další dva stromy měly 570 a 540 letokruhů.{{Citace elektronického periodika [111] => | autor = NP Šumava [112] => | titul = Nový rekordman ze Šumavy – nad Plešným jezerem byl objeven smrk, který pamatoval vládu Karla IV [113] => | periodikum = Národní park Šumava - Aktuality [114] => | datum vydání = 2016-06-20 [115] => | datum přístupu = 2016-06-21 [116] => | url = http://www.npsumava.cz/cz/1444/9871/clanek/novy-rekordman-ze-sumavy-nad-plesnym-jezerem-byl-objeven-smrk-ktery-pamatoval-vladu-karla-iv/ [117] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160625042912/http://www.npsumava.cz/cz/1444/9871/clanek/novy-rekordman-ze-sumavy-nad-plesnym-jezerem-byl-objeven-smrk-ktery-pamatoval-vladu-karla-iv/ [118] => | datum archivace = 2016-06-25 [119] => | nedostupné = ano [120] => }} K nejstarším stromům patří i [[Švejdův smrk]] s 559 letokruhy, jehož pařez se nachází u turistické stezky vedoucí od Plešného jezera k vrcholu Plechého. K obyvatelům této oblasti patří mnoho vzácných druhů zvířat, například rys ostrovid, sokol stěhovavý, puštík bělavý, sýc rousný, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší a tetřev hlušec. [121] => [122] => Na jižním svahu až ke státní hranici vlastník rakouského lesa, [[Klášter Schlägl]], nechal po pustošivém orkánu Kyrill v roce 2007 pomocí těžkých strojů odklidit veškeré stromy – popadané i stojící. Z obrovské holiny, která tak vznikla, se deštěm vyplavuje půda. Plochu se zatím i přes opakované pokusy nepodařilo zalesnit. Uměle vysazené stromky bez ochrany souší hynou. [123] => [124] => == Přístup == [125] => Plechý je v současnosti přístupný z několika směrů. Červenou hřebenovou stezkou č. 0148 – tzv. [[Šumavská pěší magistrála|Šumavskou pěší magistrálou]] je spojený s dalšími vrcholy přes 1300 [[nadmořská výška|m n. m.]] – směrem k západu s [[Trojmezná|Trojmeznou]] a [[Třístoličník]]em a na východě se [[Smrčina (Šumava)|Smrčinou]]. Další možností je výstup z Nové Pece po zelené značce k [[Plešné jezero|Plešnému jezeru]] a odtud tzv. „zážitkovou trasou“ (vede mezi stojícími odumřelými stromy se vstupem na vlastní nebezpečí) kolem Stifterova pomníku až na vrchol. Výstup na Plechý lze uskutečnit také z rakouské strany. Je zde přeshraniční propojení na turistické stezce Plechý - Plöckenstein.{{Citace elektronického periodika [126] => | příjmení = [127] => | jméno = [128] => | titul = 395/2021 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propoje... [129] => | periodikum = Zákony pro lidi [130] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-395 [131] => | jazyk = [132] => | datum přístupu = 2024-05-01 [133] => }} [134] => [135] => Na začátku 80. let 19. století, kdy docházelo k prvnímu rozvoji [[Turistika|turistiky]] na Šumavě, vedly na vrchol Plechého neschůdná pěšina z [[Trojmezí]] a rovněž neschůdná a sotva znatelná pěšina od [[Stifterův památník|Stifterova památníku]], který byl vybudován v letech 1876–1877.{{Citace monografie [136] => | příjmení = Borovský [137] => | jméno = F. A. [138] => | odkaz na autora = [139] => | titul = Řivnáčův průvodce po Šumavě (1883) [140] => | vydavatel = nakladatelství Baset [141] => | místo = Praha [142] => | rok = 2002 [143] => | isbn = 80-86223-33-7 [144] => | typ vydání = reedice původního vydání [145] => | kapitola = Výlety z Kunžvartu [146] => | strany = 121–122 [147] => }} Přístupnost vrcholu se však postupně zlepšovala. V roce 1883 byla z Trojmezí na Plechý zřízena nová stezka. V roce 1911 vybudovala [[Schwarzenbergové|schwarzenberská]] knížecí lesní správa k ubytování lesního personálu a účastníků lovů na břehu Plešného jezera Lucemburskou chatu. Po několika letech ji převzal [[KČT]] a přestavěl pro své účely.{{Citace monografie [148] => | příjmení = Moser [149] => | jméno = František [150] => | odkaz na autora = [151] => | titul = Šumava – příroda, historie , život [152] => | vydavatel = nakladatelství Baset [153] => | místo = Praha [154] => | rok = 2003 [155] => | isbn = 80-7340-021-9 [156] => | kapitola = Turistika na Šumavě [157] => | strany = 727–732 [158] => }} V období [[První republika|první republiky]] vedla přes vrchol Plechého [[turistická značka|červeně značená]] turistická stezka z [[Nové Údolí|Nového Údolí]] do [[Nová Pec|Nové Pece]] (přes Stifterův pomník a Plešné jezero).{{Citace monografie [159] => | příjmení = Pacovský [160] => | jméno = Jaroslav [161] => | odkaz na autora = [162] => | titul = Šumava – generální mapa značených cest turistických českých a bavorských [163] => | vydavatel = Klub československých turistů [164] => | místo = Praha [165] => | rok = 1926 [166] => }} [167] => [168] => Po roce 1948 byl přístup na Plechý z české strany zakázán. Pouze Plešné jezero bylo dočasně zpřístupněno v letech 1966–1970. Až v roce 1990 byly turistické stezky v nepřístupném [[Hraniční pásmo|hraničním pásmu]] obnoveny. Na Plechém tehdy byly vyznačeny červená hřebenová stezka z Nového Údolí do [[Zvonková|Zadní Zvonkové]] a žlutá stezka od Plešného jezera přes Stifterův památník na Plechý.{{Citace monografie | titul = Nové turistické trasy v příhraničí Prachaticka | vydavatel = Okresní národní výbor Prachatice | místo = Prachatice | rok = 1990}} V roce 2005 hrozilo uzavření žlutě značené výstupové trasy od Plešného jezera ke Stifterovu pomníku. Nakonec zůstala zachována v režimu „na vlastní nebezpečí“ a byla přeznačena třemi bílými pruhy. Žlutá turistická značená trasa byla od Plešného jezera vyznačena nově po trase, která stoupá od východní strany jezera na hraniční průsek a pokračuje přes Plechý k pomníku.{{Citace elektronické monografie [169] => | titul = Informace o změnách v síti TZT na území Jihočeského kraje [170] => | url = https://kct-ojck.cz/cesky/index.htm?l=/cesky/zmenytzt.htm [171] => | vydavatel = KČT Jihočeského kraje [172] => | datum přístupu = 2022-03-08 [173] => }} [174] => [175] => == Vyhlídky == [176] => * Vrchol tvoří skála s rozpadajícími se [[žula|žulovými]] bloky, ze které je výhled na [[Alpy]]. Dvě výhledová místa se nacházejí severně od vrcholu – jedná se o Kučerovu vyhlídku a Stifterovu vyhlídku. [177] => * 1,5 km od vrcholu po žluté stezce stojí 14,5 [[metr|m]] vysoký [[Stifterův památník]], který na počest spisovatele a básníka [[Adalbert Stifter|Adalberta Stiftera]] v obtížně přístupném srázu nad jezerem postavili v letech [[1876]]–[[1877|77]] šumavští kameníci na místě, odkud rád vyhlížel do kraje. [178] => [179] => == Pověsti == [180] => Na svazích Plechého, ve skalní stěně tyčící se nad Plešným jezerem, se prý nachází obrovský [[poklad]] obsahující [[zlato]], [[stříbro]], [[Granát (minerál)|granáty]] velké jako lidská hlava a krásné postroje. Podle pověsti patřil pohanskému králi ze [[Sasko|Saska]], který sem uprchl před králem Karlem a nechal se ve skále pohřbít. Brána k pokladu je začarována a otevírá se jen v době [[Pašije|pašijí]]. Kdo ale včas ze skály neodejde, může zde být uvězněn zaživa, což se prý stalo hospodáři ze Šestova domu v [[Želnava|Želnavě]].{{Citace monografie [181] => | příjmení = Rauvolf [182] => | jméno = Josef [183] => | odkaz na autora = [184] => | titul = Legendy a pověsti staré Šumavy [185] => | vydavatel = nakladatelství Dauphin [186] => | místo = Praha [187] => | rok = 1996 [188] => | isbn = 80-86019-20-9 [189] => | kapitola = Pohanský poklad na Plechém [190] => | strany = 90–91 [191] => }} [192] => [193] => Jiná pověst vypráví o zlovolném duchu bývalého rychtáře a kostelníka z [[Ktiš]]e, který byl [[zaříkávání]]m zaklet na sto let do skal a lesů na svazích Plechého. Tento rychtář byl lakomý a kradl peníze určené na výstavbu ktišského kostela, proto nedošel po smrti klidu.{{Citace monografie [194] => | příjmení = Rausch [195] => | jméno = Antonín [196] => | odkaz na autora = [197] => | titul = Příběhy ze staré Šumavy [198] => | vydavatel = nakladatelství Erika [199] => | místo = Praha [200] => | rok = 1995 [201] => | isbn = 80-7190-072-9 [202] => | kapitola = Kostelní zloděj [203] => | strany = 167–168 [204] => }} [205] => [206] => == Galerie == [207] => [208] => Soubor:Plöckenstein (Plechý) - pohled na vrchol.jpg|Plechý v červnu 2011 [209] => Soubor:Zpustosena krajina.jpg|Odlesněná krajina poblíž vrcholu [210] => Soubor:Plešné jezero.jpg|[[Plešné jezero]] od [[Stifterův památník|Stifterova památníku]] [211] => Soubor:2004-05-20 plöckenstein 05.JPG|Vrcholová skála Plechého v roce 2004 [212] => Soubor:Plöckenstein 360° Panorama.jpg|Výhled z vrcholové skály [213] => [214] => [215] => == Odkazy == [216] => [217] => === Poznámky === [218] => [219] => [220] => === Reference === [221] => [222] => [223] => === Externí odkazy === [224] => * {{Commonscat|Plöckenstein|Plechý}} [225] => * [http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/plechy-hlv21/ Plechý na Tisicovky.cz] [226] => * [http://www.zdeneksmida.cz/rozbor-jizniho-pohranici/sumava/rozbor-trojmezenskeho-hrebene.html Plechý na webu o státních hranicích a pohraniční turistice] [227] => * [https://plechy.ceskehory.cz/ Plechý na Ceskehory.cz] [228] => [229] => {{Šumavské tisícovky nad 1300 m}} [230] => {{Autoritní data}} [231] => [232] => [[Kategorie:Plechý| ]] [233] => [[Kategorie:Hory a kopce na Šumavě]] [234] => [[Kategorie:Hory a kopce v okrese Prachatice]] [235] => [[Kategorie:Hory a kopce v Horních Rakousích]] [236] => [[Kategorie:Tisícovky v Česku]] [237] => [[Kategorie:Tisícovky v Rakousku]] [238] => [[Kategorie:Národní park Šumava]] [239] => [[Kategorie:Skalní útvary v okrese Prachatice]] [240] => [[Kategorie:Skalní útvary na Šumavě]] [241] => [[Kategorie:Nová Pec]] [242] => [[Kategorie:Okres Rohrbach]] [243] => [[Kategorie:Hory a kopce na česko-rakouské státní hranici]] [] => )
good wiki

Plechý

Plechý je 1378 m vysoká hora ležící v pohoří Šumava na česko-rakouské hranici. Je pátým nejvyšším vrcholem na Šumavě, nejvyšším vrcholem české i rakouské části Šumavy a zároveň i nejvyšším vrcholem Jihočeského kraje a hornorakouského Mühlviertelu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Stifterův památník','žula','kar','Třístoličník','Plešné jezero','Seznam třináctistovek na Šumavě','Nová Pec','Šumava','smrk','Seznam hor a kopců v Česku podle prominence','Rakouská louka','Horní Rakousy'

Kar

Smrk

Šumava

Třístoličník

Třístoličník je geomorfologický útvar nacházející se v Dolních Rakousích, nedaleko hranice s Českou republikou.

Žula