Array ( [0] => 14773203 [id] => 14773203 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plivník [uri] => Plivník [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|československý hraný televizní film z roku 1990, viz [[Plivník (film)]]}} [1] => [2] => '''Plivník''' je bytost ze slovanského folklóru sloužící hospodáři, typicky v podobě kuřete a vylíhlá ze zvláštně opatrovaného vejce. Tyto a další rysy někdy sdílí také [[Skřítek (mytologie)|skřítci]] a jiní ochránci domovů, ale plivník se od nich liší častějším přisuzováním [[ďábel]]ského charakteru, včetně podání o ztrátě duše hospodáře a uzavření smlouvy podepsané krví. [3] => [4] => Tato bytost, často pod jménem ''zmok'' a jeho variantami, se také objevuje v podobě ohnivé koule či ohnivého [[drak]]a. Tato představa pravděpodobně vychází ze spojováním ochránců domovů s [[hadi|hady]], například ve víře v hady hospodáříčky, kteří zas úzce souvisí s draky. [5] => [6] => Plivníkovi se podobá německý [[Bilwis]], anglický [[imp]] a různí [[familiár]]ové. [7] => [8] => == České země == [9] => Český plivník či prašivec se měl objevovat v podobě zmoklého kuřete či ohnivého draka a sídlit za komínem, v peci či u kamen. Hospodář jej měl krmit tím, co sám jí, a ten mu na oplátku měl nosit obilí i peníze a zajišťovat blahobyt. V případě nedostatku potravy plivník za nocí vydával velký hluk a dusil hospodáře.{{Citace monografie [10] => | příjmení = Máchal [11] => | jméno = Jan [12] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [13] => | titul = Bájesloví slovanské [14] => | vydavatel = Votobia [15] => | místo = Olomouc [16] => | rok = 1995 [17] => | strany = 66 [18] => | isbn = 80-85619-19-9 [19] => }} [20] => [21] => Je známa také víra, že plivník se objevuje na poli v podobě černého zmoklého kuřete krčícího se zimou. Člověk, co jej vezme domů a nechá za kamny ohřát, ráno najde ve [[světnice|světnici]] tři hromádky obilí, které tato bytost ukradla jinému hospodáři. Pokud se chce plivníka zbavit, musí jej odnést i s ukradeným obilím na místo, kde jej našel. Další metodou jeho získání mělo být nošení vejce černé slepice po devět dní, během nichž se nesmí modlit ani mýt.{{Citace sborníku [22] => | příjmení = Erben [23] => | jméno = Karel Jaromír [24] => | autor = Karel Jaromír Erben [25] => | odkaz na autora = [26] => | titul = Bájeslovná hesla z Riegrova slovníku naučného [27] => | odkaz na titul = Riegrův slovník naučný [28] => | příjmení sestavitele = Erben [29] => | jméno sestavitele = Karel Jaromír [30] => | sestavitel = Karel Jaromír Erben [31] => | sborník = Slovanské bájesloví [32] => | odkaz na sborník = [33] => | vydavatel = Etnologický ústav AV ČR [34] => | odkaz na vydavatele = [35] => | místo = Praha [36] => | rok vydání = 2009 [37] => | isbn = 978-80-87112-25-0 [38] => | url = [39] => | kapitola = [40] => | strany = 131 [41] => | jazyk = [42] => }} [43] => [44] => Tato bytost také splývala s ďáblem či [[čert]]em, což odráží pojmenování jako ''lucek'' ([[Lucifer]]), ''špiritus'', ''špírek'' (z [[Latina|latinského]] ''spiritus'' „duch“), ''diblík'' (ďábel), ''pikulík'' (peklo), ''rarášek'', ''jarášek''. Slovo lucek je doložené již u [[Jan Hus|Jana Husa]] a [[Jan Rokycana|Jana Rokycany]]. Špiritus či špírek má mít podobu malého hezkého chlapce, který se mění v ptáka, kočku a jiná zvířata. Člověk si jej může vychovat z vejce černé slepice a poté od něj dostane co si přeje, zaprodává tím však svou duši.{{Citace monografie [45] => | příjmení = Máchal [46] => | jméno = Jan [47] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [48] => | titul = Bájesloví slovanské [49] => | vydavatel = Votobia [50] => | místo = Olomouc [51] => | rok = 1995 [52] => | strany = 66–67 [53] => | isbn = 80-85619-19-9 [54] => }} [55] => [56] => Znám byl také ''zmok'', ''zmek'' či ''zmak'', ve středověku je doloženo výklad tohoto slova jako [[Belial]]. V lidovém podání má bytost stejného jména podobu zmoklého kuřete která nosí hospodáři mimo jiné peníze, obilí a máslo. Zároveň je však zmok velmi nenasytný a lze se ho jen těžko zbavit.{{Citace monografie [57] => | příjmení = Máchal [58] => | jméno = Jan [59] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [60] => | titul = Bájesloví slovanské [61] => | vydavatel = Votobia [62] => | místo = Olomouc [63] => | rok = 1995 [64] => | strany = 64 [65] => | isbn = 80-85619-19-9 [66] => }} [67] => [68] => == Slovensko == [69] => [[Slovensko|Slovenskou]] obdobou plivníka je ''zmok'', ''rarášik'', ''bôžik'', ''škriatok'', ''kosper'' či ''džmiľ'' v podobě černého zmoklého kuřete, ale někdy také ohnivého řetězu letícího skrze komín do domu. Hospodáři měl nosit peníze, obilí a starat se o hospodářství. Získat jej šlo nošením vejce černé slepice devět či třináct dní v podpaží, během kterých se člověk nesměl mýt, modlit, spát ani s nikým hovořit. Bylo také známo podání o upsání duše majitele peklu. Aby se člověk zmoka zbavil, měl mu zadat nesplnitelný úkol či jej zabalit do šátku a odhodit venku. Kdo jej sebral, stal se pak jeho novým majitelem.http://www.ludovakultura.sk/index.php?id=2994 [70] => [71] => Také se věřilo na ''pikulíka'', jehož jméno je odvozeno od slova peklo. Má podobu malého, ale velmi silného dítěte, které člověku přináší štěstí, hlídá dobytek a vykonává různou práci. První člověk co jej získá, jej může předat druhému a ten zas třetímu. Poté se jej však již nelze zbavit a člověk po své smrti ztrácí svou duši.{{Citace monografie [72] => | příjmení = Máchal [73] => | jméno = Jan [74] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [75] => | titul = Bájesloví slovanské [76] => | vydavatel = Votobia [77] => | místo = Olomouc [78] => | rok = 1995 [79] => | strany = 67 [80] => | isbn = 80-85619-19-9 [81] => }}http://www.ludovakultura.sk/index.php?id=2724 [82] => [83] => == Polsko == [84] => V [[Polsko|Polsku]] podání o plivníkovi a skřítkovi, nazývaném ''skrzatek'', ''skrzat'' či ''skrzot'', splývá. Skrzatek má podobu ptáka, nejčastěji zmoklého kuřete či malých ptáčků, okolo kterých srší jiskry, a rodí se z vejce zvláštního tvaru nošeného po určitý čas v podpaží.{{Citace monografie [85] => | příjmení = Máchal [86] => | jméno = Jan [87] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [88] => | titul = Bájesloví slovanské [89] => | vydavatel = Votobia [90] => | místo = Olomouc [91] => | rok = 1995 [92] => | strany = 60 [93] => | isbn = 80-85619-19-9 [94] => }} [95] => [96] => Polské slovo ''smok'', ''ćmok'' či ''ćmuk'' zpravidla označuje draka, zároveň se tak nazývá bytost přinášející do domu peníze a obilí.{{Citace monografie [97] => | příjmení = Máchal [98] => | jméno = Jan [99] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [100] => | titul = Bájesloví slovanské [101] => | vydavatel = Votobia [102] => | místo = Olomouc [103] => | rok = 1995 [104] => | strany = 65 [105] => | isbn = 80-85619-19-9 [106] => }} [107] => [108] => == Lužice == [109] => U [[Lužičtí Srbové|Lužických Srbů]] se plivník (v podobě kuřete) označoval ''plon''.{{Citace elektronického periodika [110] => | příjmení1 = Machek [111] => | jméno1 = Václav [112] => | titul = Výklady slov [113] => | periodikum = [[Naše řeč]] [114] => | vadavatel = [[Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky]] [115] => | ročník = 29 [116] => | číslo = 3–4 [117] => | datum_vydání = 1945 [118] => | strany = 61–68 [119] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3881 [120] => }} [121] => [122] => == Bojkové == [123] => [[Bojkové]] věřili, že domácí duch ''diďko'' se vylíhne z vejce zakopaného pod prahem po devíti letech a poté slouží hospodáři. V případě, že nebylo služeb diďka už zapotřebí, měl být prodán či v lahvičce zahozen na veřejné místo.{{Citace monografie [124] => | příjmení = Máchal [125] => | jméno = Jan [126] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [127] => | titul = Bájesloví slovanské [128] => | vydavatel = Votobia [129] => | místo = Olomouc [130] => | rok = 1995 [131] => | strany = 55 [132] => | isbn = 80-85619-19-9 [133] => }} [134] => [135] => == Slovinsko == [136] => [[Slovinci]] nazývají plivníka ''škratec'', což je též označení skřítka, nebo ''blagonič''. Získat ho lze [[Zaříkávání|zaklínáním]], nošením vejce černé slepice devět dní v podpaží nebo získat uzavřením čerstvě narozeného černého kohouta pod nádobu na měření pšenice po sedm let. Po té době kohout vysedí vejce, z kterého se vylíhne blagonič. Věřilo se, že hospodář s tímto tvorem uzavírá smlouvu podepsanou vlastní krví a v ní mu slibuje sama sebe, manželku, dítě či alespoň část lidského těla. Poté škratec svému pánovi nosí, co si přeje, typicky dává na okno, peníze přináší v podobě ohnivého koštěte komínem. Ten musí být ukryt před zraky ostatních a dobře krmen.{{Citace monografie [137] => | příjmení = Máchal [138] => | jméno = Jan [139] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [140] => | titul = Bájesloví slovanské [141] => | vydavatel = Votobia [142] => | místo = Olomouc [143] => | rok = 1995 [144] => | strany = 62 [145] => | isbn = 80-85619-19-9 [146] => }}{{Citace monografie [147] => | příjmení = Kropej [148] => | jméno = Monika [149] => | titul = Supernatural Beings from Slovenian Myth and Folktales [150] => | vydavatel = ZRC Publishing [151] => | místo = Ljubljana [152] => | rok = 1990 [153] => | strany = 170 [154] => | isbn = 978-961-254-428-7 [155] => }} [156] => [157] => == Srbsko == [158] => [[Srbové]] nazývají plivníka ''cikavac'' a věří, že se jedná ptáka s dlouhým zobákem a vakem. Přichází na svět z vejce odebraného černému kuřeti. Vejce musí zahřívat žena 40 dní ve svém podpaží. V této době se nesmí vyzpovídat, stříhat si nehty, mýt obličej a modlit se. Cikavac může krást med z cizích úlů nebo sát dobytčí mléko a nosit je svému majiteli; záleží to jen na jeho přání, avšak za podmínky, že ovládá řeč zvířat.{{Citace monografie [159] => |autor = Š. Kulišić, P. Ž. Petrović, N. Pantelić [160] => |titul = Српски митолошки речник [161] => |rok = 1970 [162] => |nakladatel = Nolit [163] => |místo = Bělehrad [164] => |jazyk = srbsky [165] => |strany = 299 [166] => |kapitola = Цикавац [167] => }} [168] => [169] => == Odkazy == [170] => === Reference === [171] => [172] => [173] => === Externí odkazy === [174] => * {{Otto|heslo=Pikulík}} [175] => * {{Otto|heslo=Plivník}} [176] => * [http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2009050004 Plivník aneb Co dokáže zmoklé kuře] [177] => * [http://www.ludovakultura.sk/index.php?id=2724 Pikulík na stránkách ludovakultura.sk] [178] => * [http://www.ludovakultura.sk/index.php?id=2994 Zmok na stránkách ludovakultura.sk] [179] => [180] => [[Kategorie:Slovanské mytické bytosti]] [181] => [[Kategorie:Bohové a ochránci domovů]] [182] => [[Kategorie:Mytičtí ptáci]] [] => )
good wiki

Plivník

Plivník je bytost ze slovanského folklóru sloužící hospodáři, typicky v podobě kuřete a vylíhlá ze zvláštně opatrovaného vejce. Tyto a další rysy někdy sdílí také skřítci a jiní ochránci domovů, ale plivník se od nich liší častějším přisuzováním ďábelského charakteru, včetně podání o ztrátě duše hospodáře a uzavření smlouvy podepsané krví.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Skřítek (mytologie)','Lucifer','Kategorie:Mytičtí ptáci','Kategorie:Slovanské mytické bytosti','Zaříkávání','Bojkové','Polsko','Slovensko','Belial','Jan Rokycana','Jan Hus','Latina'

Bélial

Bojkové

Latina

Lucifer

Polsko

Slovensko

Zaříkávání