Array ( [0] => 15537806 [id] => 15537806 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pljevlja [uri] => Pljevlja [3] => Pljevlja-grb.png [img] => Pljevlja-grb.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Pljevlja je malebné město v severním Černé Hoře, které se pyšní bohatou historií a kulturu. Nachází se na úpatí pohoří Durmitor a je obklopeno krásnou přírodou, která láká návštěvníky k objevování. Město se rozkládá v úrodné oblasti, což vytváří příznivé podmínky pro zemědělství. Historie Pljevlji sahá hluboko do minulosti a město bylo kdysi důležitým obchodním a kulturním centrem. Důkazem těchto historických kořenů jsou zachovalé architektonické památky, včetně mešity a historických domů, které vyprávějí příběhy o různých kulturách a tradicích, jež město formovaly. Pljevlja je také známa svou rozmanitou komunitou, která se skládá z lidí různých etnik a náboženství. Tato rozmanitost přispívá k bohatství místní kultury a tradic. Město je proslulé svými festivaly a kulturními akcemi, které oslavují místní zvyky a sdružují obyvatele i návštěvníky. Příroda v okolí Pljevlji je skutečným pokladem. Návštěvníci si mohou užít pěší turistiku, cyklistiku nebo rybaření v malebných a klidných krajích. Kromě toho se zde nachází i přírodní zdroje, jako jsou minerální prameny, které lidé navštěvují pro jejich léčivé účinky. Město Pljevlja, s jeho krásným spojením historie, kultury a přírody, představuje ideální místo pro ty, kteří hledají inspiraci a prožití autentických zážitků v srdci Balkánu. Obyvatelé Pljevlji jsou hrdí na své město a vítají každého, kdo si chce vychutnat kouzlo tohoto jedinečného místa. [oai_cs_optimisticky] => Pljevlja je malebné město v severním Černé Hoře, které se pyšní bohatou historií a kulturu. Nachází se na úpatí pohoří Durmitor a je obklopeno krásnou přírodou, která láká návštěvníky k objevování. Město se rozkládá v úrodné oblasti, což vytváří příznivé podmínky pro zemědělství. Historie Pljevlji sahá hluboko do minulosti a město bylo kdysi důležitým obchodním a kulturním centrem. Důkazem těchto historických kořenů jsou zachovalé architektonické památky, včetně mešity a historických domů, které vyprávějí příběhy o různých kulturách a tradicích, jež město formovaly. Pljevlja je také známa svou rozmanitou komunitou, která se skládá z lidí různých etnik a náboženství. Tato rozmanitost přispívá k bohatství místní kultury a tradic. Město je proslulé svými festivaly a kulturními akcemi, které oslavují místní zvyky a sdružují obyvatele i návštěvníky. Příroda v okolí Pljevlji je skutečným pokladem. Návštěvníci si mohou užít pěší turistiku, cyklistiku nebo rybaření v malebných a klidných krajích. Kromě toho se zde nachází i přírodní zdroje, jako jsou minerální prameny, které lidé navštěvují pro jejich léčivé účinky. Město Pljevlja, s jeho krásným spojením historie, kultury a přírody, představuje ideální místo pro ty, kteří hledají inspiraci a prožití autentických zážitků v srdci Balkánu. Obyvatelé Pljevlji jsou hrdí na své město a vítají každého, kdo si chce vychutnat kouzlo tohoto jedinečného místa. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa}} [1] => '''Pljevlja''' ({{Vjazyce2|sr|Пљевља}}, {{Vjazyce2|tr|Taşlıca}}) je město v severní části [[Černá Hora|Černé Hory]]. Je centrem stejnojmenné opštiny s 21 337 obyvateli, která je tvořena 153 sídelními jednotkami. Se svou rozlohou 1,346 km2 se jedná o třetí největší černohorskou opštinu. Nachází se v historických regionech [[Sandžak]], resp. [[Stará Hercegovina]]. Samotné město je soustředěno v pljevaljské kotlině na řece [[Ćehotina|Ćehotině]], v jednom z mála příkladů rovinaté krajině v převážně hornatém okolí. [2] => [3] => == Název == [4] => [5] => V [[srbština|srbském]]/[[černohorština|černohorském]] jazyce je název pomnožný, tj. ''ta/ty Pljevlja''.{{Citace elektronického periodika [6] => | titul = Pljevlja: Vijali popovi žito na bogatim manastirskim imanjima i... [7] => | periodikum = Bljesak.info [8] => | url = https://bljesak.info/lifestyle/putujte-s-nama/pljevlja-vijali-popovi-zito-na-bogatim-manastirskim-imanjima-i/387219 [9] => | jazyk = hr [10] => | datum přístupu = 2022-09-01 [11] => }} [12] => [13] => == Historie == [14] => [15] => Samotné město bylo založeno [[Starověký Řím|Římany]] v [[1. století]] na místě zničeného [[Illyrové|illyrského]] města. Jediný doklad o jeho názvu je záznam ''Municipium S''. Na místě, kde se mělo nacházet, byla během [[archeologický průzkum|archeologického průzkumu]] v 70. letech [[20. století]] nalezena římská [[nekropole]]. [16] => [17] => Po příchodu [[Slované|Slovanů]] v [[6. století]] zde bylo založeno město Breznik (Breznica). První písemná zmínka o tomto městě pochází z roku [[822]], později se ještě objevují další zmínky po roce [[1200]]. Po pádu říše cara Dušana oblast spravoval [[Vojislav Vojinović]] a poté také [[Nikola Altmanović]]. [18] => [19] => Název Pljevlja pak pochází ze [[14. století]]. Město bylo součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]] od středověku, připomínáno je také roku [[1430]]. Podle prvních tureckých záznamů ze 70. let [[15. století]] zde bylo evidováno obyvatelstvo [[Pravoslaví|pravoslavné]] víry v počtu 101 domácností. Z malé obce vznikla později ''kasaba'', menší turecké město, nicméně bez pevnosti, které byly pro region typické a byly budovány pro případ vzpour nebo náhlých protiútoků křesťanských států ze severu. V [[16. století]] zde stál zájezdní hostinec (karavanseraj). Přítomno bylo vojsko, stálo zde několik stovek domů. [20] => [21] => Roku [[1818]] zde došlo k mohutnému výbuchu [[střelný prach|střelného prachu]], který zničil historický střed města ({{vjazyce2|sr|čaršija}}). [22] => [23] => V roce [[1875]] zde došlo k neúspěšnému rozsáhlému povstání ([[Hercegovské povstání]]). Po něm se řada místních obyvatel vystěhovala směrem na sever do údolí [[Drina|Driny]] na území dnešního Srbska. [24] => [25] => Po [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] sice zůstalo součástí Turecka oficiálně i nadále, umístěna zde však byla i [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherská]] armáda. Příchod zhruba pěti tisíců vojáků znamenal impulz pro modernizaci obce; postaven byl moderní obchod a nemocnice. Zdravotnické zařízení ale v Pljevlji popsal poprvé již turecký cestopisec [[Evlija Čelebi]] v roce [[1664]]. Turci zde ustanovili centrum tzv. Plevaljského sandžaku. V roce [[1908]] Rakušané v souvislosti s tzv. Anekční krizí odešli a město bylo z hlediska osmanské správy začleněno pod [[Kosovský vilájet]]. [26] => [27] => Během první balkánské války město bránily turecké jednotky původem ze [[Sjenica|Sjenic]]. Černohorské vojsko město obsadilo dne [[27. říjen|27. října]] [[1912]], srbské vojsko dorazilo [[15. květen|15. května]] [[1913]]. V této době zde žilo něco okolo šestnácti tisíc obyvatel.{{chybí zdroj}} Po [[První balkánská válka|První balkánské válce]] se stalo součástí [[Černá Hora|Černé Hory]] a později Jugoslávie. Nástup nových národních států přiměl řadu místního obyvatelstva především [[islám|muslimské]] víry k emigraci a odchodu do zmenšeného Turecka. [28] => [29] => Za [[první světová válka|první světové války]] město obsadila na podzim [[1914]] [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherská armáda]]. Okolo osmi set místních vojáků v konfliktu padlo. Město bylo osvobozeno po prolomení soluňské fronty v závěru října [[1918]]. [30] => [31] => V roce [[1935]] byla do města otevřena moderní silnice a položen byl základní kámen první tepelné elektrárny (kterou později nahradila modernější). O rok později byl do města zaveden elektrický proud. Z města také v této době pocházel vysoký počet branců do [[Jugoslávská armáda|jugoslávské armády]]. [32] => [33] => V roce [[1943]] se zde uskutečnilo jednání Zemské antifašistické rady lidového osvobození Sandžaku (ZAVNOS). [34] => [35] => Po druhé světové válce zde vycházely jediné regionální noviny, a to [[Pljevaljske Novine]]. Pro [[Svaz komunistů Jugoslávie|komunistickou]] vládu však mělo město význam především z ekonomického hlediska. V období rapidní industrializace a výstavby, která byla realizována prostřednictvím [[První pětiletka (Jugoslávie)|pětiletého plánu]], zde bylo rozhodnuto o těžbě uhlí. Důl byl slavnostně otevřen roku [[1952]]. [36] => [37] => V roce [[1982]] byla otevřena [[Elektrárna Pljevlja|uhelná elektrárna]] v blízkosti města, která se stala největším výrobcem [[elektřina|elektrické energie]] v [[SR Černá Hora|Černé Hoře]]. [38] => [39] =>
[40] => [41] => File:Pljevlja City-center Mosque.JPG|náhled|Centrum města [42] => File:Pljevlja View.jpg|Pohled na město [43] => File:Pljevlja Hotel Plevlja.JPG|Hotel ve středu města [44] => File:Monumento alla divisione italiana partigiana "Garibaldi", Pljevlja, Montenegro.jpg|Památník [[Italové|italské]] partyzánské divize [[Garibaldi (partyzánská divize)|Garibaldi]]. [45] => File:Pljevlja Municipality village.JPG|Krajna v okolí města [46] => File:Pljevlja Mosque 1.JPG|Mešita ve středu města a [[Hodinová věž (Pljevlja)|hodinová věž]]. [47] => File:Pljevlja Tagebau.jpg|Povrchový důl [48] => File:Gradpv.jpg|Střechy domů v roce [[2005]]. [49] => File:Pljevlja - Husein Pasa mosque.JPG|Husein-pašova mešita v centru města. [50] => File:Центар Пљеваља - panoramio.jpg|Střed města. [51] => [52] =>
[53] => [54] => == Obyvatelstvo == [55] => [56] => Obyvatelstvo Pljevlji je národnostně i nábožensky smíšené. Vzhledem k tomu, že město bylo po dlouhou dobu součást regionu [[Sandžak]], je zde přítomné [[Bosňáci|bosňácké]] obyvatelstvo, vyznávající [[islám]]. Dominantními etniky v Pljevlji jsou Černohorci a Srbové. [57] => [58] => V roce [[2011]] bylo v [[sčítání lidu]] deklarováno 57,07 % obyvatel [[Opština Pljevlja|opštiny Pljevlja]] jako [[Srbové]], 24,34 % Černohorci, 6,91 % obyvatel se prohlásilo za [[Bosňáci|Bosňáky]] a 5,65 % jako muslimové podle národnosti. Průměrný věk ve městě činí něco okolo 40 let, stejně jako v případě řady dalších měst bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] i zde je typický odliv mladšího obyvatelstva do větších měst nebo do zahraničí vzhledem k vysoké míře [[nezaměstnanost]]i.[https://www.vijesti.me/vijesti/drustvo/512161/mladi-napustaju-pljevlja-jer-nema-posla Článek na portálu vijesti.me {{sr}}] [59] => [60] => == Doprava == [61] => [62] => [63] => [64] => Město je dostupné pouze prostřednictvím hlavních silnic (z [[Nikšić]]e, [[Bijelo Polje|Bijelého Polje]], [[Goražde]] a [[Prijepolje]]). Nejbližší železniční stanice se nachází na [[Železniční trať Bělehrad–Bar|železniční trati Bělehrad–Bar]] ve zmíněném Prijepolji na území [[Srbsko|Srbska]]. Budovaná dálnice, která má spojit Srbsko s Černou Horou a nahradit tak [[Ibarská magistrála|Ibarskou magistrálu]], Pljevlji zcela obejde. [65] => [66] => == Školství == [67] => [68] => Místní gymnázium bylo založeno v roce [[1901]]. Do té doby probíhaly aktivity vzdělávání při místním [[Klášter svaté Trojice (Pljevlja)|klášteru Svaté trojice]], který patří [[Srbská pravoslavná církev|Srbské pravoslavné církvi]]. [69] => [70] => == Turistika == [71] => [72] => Mezi nejvýznamnější památky ve městě patří [[Husejn-pašova mešita (Pljevlja)|Husejn-pašova mešita]], vybudovaná roku [[1569]]. Její minaret má výšku 42 metrů a patří k nejvyšším své doby v oblasti. Dále je navštěvován zmíněný pravoslavný klášter (monastýr), nebo zbytky římské pevnosti. [73] => [74] => Nachází se zde také [[Regionální muzeum (Pljevlja)|regionální muzeum]] ({{vjazyce|sr|Zavičajni muzej}}), které má fond okolo 5000 exponátů. [75] => [76] => Na vrcholu [[senjak]] jižně od města leží [[Památník padlým bojovníkům (Senjak)|památník padlým bojovníkům]] ({{vjazyce2|sr|Spomenik palim borcima}}) připomínajícím [[Jugoslávští partyzáni|partyzánské vojsko]]. [77] => [78] => == Ekonomika == [79] => [80] => Hlavní ekonomický význam má místní tepelná elektrárna. Na počátku 20. let [[20. století]] probíhala její modernizace v souvislosti se zavedením technologií šetrnějších k [[životní prostředí|životnímu prostředí]].[https://www.vijesti.me/vijesti/ekonomija/549217/te-pljevlja-nastavlja-sa-radom-25-juna Článek na portálu vijesti.me {{sr}}] [81] => [82] => Jihovýchodně od samotného města se nachází povrchové doly na uhlí. Podle [[geologický průzkum|geologického průzkumu]] se zde nachází ložiska celé řady různých rud a dalších využitelných materiálů. V dole [[šuplja stijena]] se také těží [[zinek]] a [[olovo]]. [83] => [84] => == Ostatní instituce == [85] => [86] => Na severozápadním okraji města je kasárna Vladimíra Kneževiće, kterou využívala [[Jugoslávská lidová armáda]]. Výhledově má být ve městě postavena nová nemocnice. [87] => [88] => == Sport == [89] => [90] => Na severním okraji města se nachází sportovní centrum Ada a s řadou sportovišť (tenisové kurty, fotbalové hřiště apod.). [91] => [92] => == Známé osobnosti == [93] => [94] => * [[Varnava Rosić]], bývalý patriarcha [[Srbská pravoslavná církev|Srbské pravoslavné církve]]. [95] => * [[Božidar Žugić]], [[Jugoslávští partyzáni|partyzán]], který vyrůstal v Pljevlji. [96] => * [[Nenad Peruničić]] (* 1971), černohorsko-německý házenkář [97] => * [[Marko Merdović]], fotbalista[https://zlin.cz/zpravy/slovacko-hlasi-prvni-posilu-na-moravu-prichazi-reprezentant/ Článek na portálu města Zlína] [98] => * [[Mile Peruničić]], účastník [[Balkánské války|balkánských válek]] a druhé světové války, později politik. [99] => [100] => == Reference == [101] => [102] => [103] => [104] => == Externí odkazy == [105] => * {{Commonscat}} [106] => * [https://web.archive.org/web/20090323025742/http://www.pljevlja.in/ Pljevlja] [107] => [108] => {{Černá Hora}} [109] => {{Autoritní data}} [110] => {{Portály|Černá Hora|Geografie}} [111] => [112] => [[Kategorie:Města v Černé Hoře]] [] => )
good wiki

Pljevlja

Pljevlja je město v severní části Černé Hory. Je centrem stejnojmenné opštiny s 21 337 obyvateli, která je tvořena 153 sídelními jednotkami.

More about us

About

Nachází se na úpatí pohoří Durmitor a je obklopeno krásnou přírodou, která láká návštěvníky k objevování. Město se rozkládá v úrodné oblasti, což vytváří příznivé podmínky pro zemědělství. Historie Pljevlji sahá hluboko do minulosti a město bylo kdysi důležitým obchodním a kulturním centrem. Důkazem těchto historických kořenů jsou zachovalé architektonické památky, včetně mešity a historických domů, které vyprávějí příběhy o různých kulturách a tradicích, jež město formovaly. Pljevlja je také známa svou rozmanitou komunitou, která se skládá z lidí různých etnik a náboženství. Tato rozmanitost přispívá k bohatství místní kultury a tradic. Město je proslulé svými festivaly a kulturními akcemi, které oslavují místní zvyky a sdružují obyvatele i návštěvníky. Příroda v okolí Pljevlji je skutečným pokladem. Návštěvníci si mohou užít pěší turistiku, cyklistiku nebo rybaření v malebných a klidných krajích. Kromě toho se zde nachází i přírodní zdroje, jako jsou minerální prameny, které lidé navštěvují pro jejich léčivé účinky. Město Pljevlja, s jeho krásným spojením historie, kultury a přírody, představuje ideální místo pro ty, kteří hledají inspiraci a prožití autentických zážitků v srdci Balkánu. Obyvatelé Pljevlji jsou hrdí na své město a vítají každého, kdo si chce vychutnat kouzlo tohoto jedinečného místa.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Černá Hora','20. století','Jugoslávští partyzáni','islám','Bosňáci','Sandžak','Srbská pravoslavná církev','Rakousko-Uhersko','elektřina','První balkánská válka','nezaměstnanost','Illyrové'

Bosňáci

Elektřina

Illyrové

Illyrové, nazývaní též Ilýrové, jsou starověkým kmenem obývajícím území na Balkánském poloostrově, které se rozprostírá od současného Slovinska na západě až po Albanii a Makedonii na jihu.

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Nezaměstnanost

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Sandžak