Array ( [0] => 15488083 [id] => 15488083 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Poděbrady [uri] => Poděbrady [3] => Namesti jiriho Podebrady.jpg [img] => Namesti jiriho Podebrady.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=lázeňském městu}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Poděbrady [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [5] => | NUTS3 = CZ020 [6] => | okres = Nymburk [7] => | obec s rozšířenou působností = Poděbrady [8] => | pověřená obec = Poděbrady [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 290 01 [11] => | počet ZSJ = 16 [12] => | počet částí obce = 9 [13] => | počet katastrálních území = 5 [14] => | adresa = Městský úřad Poděbrady
Jiřího náměstí 20/1
290 31 Poděbrady [15] => | web = http://www.mesto-podebrady.cz [16] => | úřední web = http://www.mesto-podebrady.cz [17] => | e-mail = meu@mesto-podebrady.cz [18] => | starosta = Roman Schulz [19] => | starosta aktuální k = 2023 [20] => }} [21] => '''Poděbrady''' ({{Vjazyce2|de|''Podiebrad''}}) jsou [[Lázně|lázeňské]] [[město]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] v [[Okres Nymburk|okrese Nymburk]]. Město se nachází v [[Polabí|Polabské nížině]] na řece [[Labe|Labi]], necelých 50 km východně od [[Praha|Prahy]] u [[dálnice D11]]. Leží v nadmořské výšce 184–190 metrů. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Výměra katastru města je 33,70 km2. [22] => [23] => V místě dnešního města bylo nalezeno osídlení už z doby mladého paleolitu. Král [[Přemysl Otakar II.]] zde v letech 1262–1268 zbudoval kamenný [[hrad]], postupně přebudovaný v dnešní [[Poděbrady (zámek)|poděbradský zámek]]. K velkému rozkvětu poděbradského panství došlo za [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů z Kunštátu]]. Nejznámější představitel tohoto rodu byl český král [[Jiří z Poděbrad]]. Jeho synové Poděbrady roku 1472 povýšili na město. V letech 1495–1839 bylo poděbradské panství spravováno královskou komorou, poté ho koupil vídeňský bankéř [[Jiří Sina]]. V roce 1905 byl na nádvoří zámku navrtán [[Poděbradka|minerální pramen]] a v následujících desetiletích se z města staly [[Lázně Poděbrady|známé lázně]], specializované zejména na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí. [24] => [25] => Zdejší [[městská památková zóna]], vyhlášená v roce 1992,{{Citace elektronické monografie [26] => | příjmení = Davidová [27] => | jméno = Kateřina [28] => | titul = Poděbrady - Městská památková zóna [29] => | url = http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/podebrady-mestska-pamatkova-zona [30] => | datum aktualizace = 2009-02-20 [31] => | datum přístupu = 2009-07-18 [32] => | vydavatel = Turistika.cz [33] => }} chrání jak historické jádro města, tak i přilehlou lázeňskou čtvrť. Poděbrady jsou známy návštěvníkům především jako klidné lázeňské město s mnoha památkami. [34] => [35] => == Etymologie == [36] => Slovo Poděbrady je složeno ze dvou částí, '''podieti''', znamenající ztratit, a '''brada''', v tomto případě znamenající [[plnovous]]. Město Poděbrady tedy přišlo ke svému jménu tím, že v něm žili muži, kteří se holili, což ve středověku nebylo obvyklé. Podobným způsobem byly utvařeny názvy obcí [[Podělusy]], [[Poděvousy]] a [[Poďousy|Paďousy]] a zaniklého hradu [[Poděhusy]].{{Citace elektronického periodika [37] => | titul = Divnopis: Poděbrady [38] => | periodikum = Radio Prague International [39] => | url = https://cesky.radio.cz/divnopis-podebrady-8592558 [40] => | datum vydání = 2008-09-01 [41] => | jazyk = cs [42] => | datum přístupu = 2023-11-19 [43] => }} [44] => [45] => == Historie == [46] => [47] => === Archeologické nálezy === [48] => {| class="wikitable" style="float:right; margin-left:1em" [49] => !Místo !! Typ lokality{{Citace periodika [50] => | příjmení = Karbulková [51] => | jméno = Jitka [52] => | titul = Strategické a akční plánování ve městě Poděbrady: Bydlení, urbanistická kvalita, vzhled města, památky, infrastruktura [53] => | periodikum = Poděbradské noviny [54] => | rok = 2008 [55] => | měsíc = 9 [56] => | ročník = 17 [57] => | číslo = 18 [58] => | strany = 11 [59] => }} [60] => |- [61] => |Na Vinici || sídliště z mladší doby kamenné [62] => |- [63] => |Na Vinici || nálezy z doby římské a hradištní, slovanské hradiště [64] => |- [65] => |Areál LD Mír || naleziště z doby hradištní [66] => |- [67] => |Žižkov || sídliště a pohřebiště z doby bronzové [68] => |- [69] => |Bažantnice || pohřebiště z doby bronzové [70] => |- [71] => |Sanspareil || pohřebiště z doby bronzové [72] => |- [73] => |U radiostanice || slovanské a středověké sídliště [74] => |- [75] => |Kluk u hřbitova || pohřebiště z doby bronzové [76] => |} [77] => [78] => Příhodná poloha dnešního města na návrší nad řekou byla využívána už zemědělci v [[Mladý paleolit|mladém paleolitu]]. Významné bylo i osídlení [[Doba bronzová|doby bronzové]], sídelní a hrobové nálezy patří kulturám [[Mohylové kultury|mohylové]] a [[Lužická kultura|lužické]]. V prostoru dnešní Husovy ulice byly nalezeny pozůstatky osídlení z konce starší doby železné. Významné jsou i části sídel a vrstvy z doby [[Laténská kultura|laténské]] a především pozůstatky rozsáhlého sídliště ze starší i mladší [[Doba římská na území Česka|doby římské]], nalezené na dnešním [[Jiřího náměstí (Poděbrady)|Jiřího náměstí]]. Došlo také k četným nálezům římských mincí.{{Citace elektronické monografie [79] => | titul = Stručný přehled dosavadních archeologických výzkumů na okrese Nymburk [80] => | url = http://pm.4ip.cz/?L=1&ID=50 [81] => | datum přístupu = 2008-08-07 [82] => | vydavatel = Polabské muzeum [83] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140708082159/http://pm.4ip.cz/?L=1&ID=50 [84] => | datum archivace = 2014-07-08 [85] => | nedostupné = ano [86] => }}{{Nedostupný zdroj}} [87] => [88] => === Středověk === [89] => [[Soubor:Poděbrady v 17 století.gif|náhled|vlevo|Nejstarší vyobrazení Poděbrad je na této vedutě švýcarského rytce [[Matthäus Merian|Matthäuse Meriana]] z roku 1650. Ta obsahuje některé nepřesnosti – například na jižní straně zámku nebyla holá zeď, nýbrž stavba a taktéž kopcovité okolí města a návrší v popředí je smyšlené.]] [90] => [91] => V místě dnešních Poděbrad vedla v raném středověku důležitá obchodní trasa, tzv. „Kladská cesta“, která měla vliv na zdejší osídlení. V okolí dnešního města pak bylo několik dalších významných sídel, například [[Oldříš (hradiště)|hrad Oldříš]], [[Sadská]] či slavníkovská [[Libice nad Cidlinou|Libice]].{{Citace monografie [92] => | příjmení = Šmilauerová [93] => | jméno = Eva [94] => | titul = Poděbrady v proměnách staletí (1. díl) [95] => | vydavatel = Scriptorium [96] => | místo = Praha [97] => | rok = 2001 [98] => | isbn = 80-86197-30-1 [99] => | strany = 11 [100] => }}[Dále Šmilauerová (2001)] [[Kladské hrabství|Kladská]] cesta, vedoucí od Prahy a Sadské směrem k [[Hradec Králové|Hradci Králové]] a pokračující až do [[Slezsko|Slezska]] a dnešního [[Polsko|Polska]], zdejším brodem (v prostoru mezi dnešní ulicí Na Vinici a mostem) překračovala řeku Labe. Poblíž tohoto brodu stávalo [[hradiště]]. Šmilauerová (2001), s. 12. Další raně středověké slovanské osídlení se pak nacházelo přibližně 2 km jihovýchodně od dnešního centra, v místě dnešní [[Radiotelegrafní vysílací stanice (Poděbrady)|radiostanice]].{{Citace monografie [101] => | příjmení = Hrabětová [102] => | jméno = Jana [103] => | odkaz na autora = Jana Hrabětová [104] => | titul = Poděbrady: průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem [105] => | vydavatel = Polabské muzeum [106] => | místo = Poděbrady [107] => | rok = 1999 [108] => | isbn = 80-238-5496-8 [109] => | strany = 7 [110] => }}[Dále Hrabětová (1999)] Název města je dnes spojován s polohou dřívějšího osídlení „pode brody“, není ale známo, ke kterému konkrétnímu sídlu se vztahovalo. [111] => [112] => Někdy na přelomu 12. a 13. století vzniklo nové šlechtické sídlo Poděbrady, o kterém je první písemná zmínka z roku 1223 a je zde zmiňován Hroznata z Poděbrad. Po smrti Hroznatova syna Viléma z Poděbrad roku 1262 sídlo získal jako [[odúmrť]] český král [[Přemysl Otakar II.]] a v letech 1262–1268 nechal na opukovém návrší nad řekou postavit kamenný vodní [[hrad]] – dnešní [[Poděbrady (zámek)|Zámek Poděbrady]].Hrabětová (1999), s. 8.Šmilauerová (2001) uvádí, že není jasné, jak sídlo poděbradských pánů vlastně vypadalo. Přemysl Otakar I. mohl od předchozích majitelů získat dvorec, ale možná již románský hrad, který mohl být následně pouze přestavěn. Původní osada poté postupně zanikla, protože lidé přesídlili do blízkosti hradu. V Otakarově době byl při původním vchodu do hradu na jeho východní straně vystavěn gotický [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostel Povýšení svatého Kříže]] a právě v jeho okolí vznikla nová ves, písemně poprvé jmenovaná roku 1345. Šmilauerová (2001), s. 17. Přemysl Otakar II. i jeho syn [[Václav II.]] si Poděbrady oblíbili a často zde pobývali. [113] => [114] => [[Soubor:George of Poděbrady Sq monument.jpg|náhled|[[Pomník Jiřího z Poděbrad]] na náměstí v Poděbradech. Vlevo je budova [[Občanská záložna (Poděbrady)|občanské Záložny]]]] [115] => [116] => Za krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] panství ztratilo na svém významu a bylo několikrát zastaveno, z toho naposledy Hynku z Lichtenburka, který ho získal v [[Manská soustava|manství]]. Po jeho smrti ho získala Hynkova dcera Eliška, manželka [[Boček z Kunštátu a Poděbrad|Bočka z Kunštátu]]. Největšího rozkvětu dosáhlo panství právě za pánů [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|z Kunštátu a Poděbrad]], kteří tu vládli v letech 1347–1495. Například přebudovali hrad (ten pak odolal třem obléháním v letech 1402, 1420 a 1426) a na jeho západní straně založili nové městečko s velkým náměstím, které zůstalo centrem Poděbrad dodnes.Šmilauerová (2001), s. 19. Městečko společně s hradem chránilo nově zbudované opevněníŠmilauerová (2001: 33) uvádí, že o hradbách, jejich trase a podobě máme jen velice kusé informace. Jistým jejich dokladem je dnešní název ulice Na Valech. Předpokládá, že ho tvořil příkop, hliněné valy s dřevěnými roubenými hradbami a trojice bran (Pražská, Nymburská a Kostelní či Hradecká). V polovině 17. století už opevnění neexistovalo, brány vydržely déle. Příkop byl zasypán až po roce 1838. se třemi branami, které ale nezahrnovalo Nymburské a Kostelní předměstí – kostel se tak ocitl mimo opevnění.Šmilauerová (2001), s. 29. Nechali také vybudovat [[Sánský kanál]] a základ [[Poděbradská rybniční soustava|poděbradské rybniční soustavy]] (až do 18. století zde byla jedna z nejvýznamnějších [[Rybníkářství|rybníkářských]] oblastí). Založili také řadu vesnic a dvorů – dnešní okolní Lhoty, Zboží a Nové Vsi.Hrabětová (1999), s. 9. Z tohoto rodu pocházel i slavný „husitský král“ [[Jiří z Poděbrad]], jenž byl korunován v roce [[1458]]. Král Jiří z poděbradského panství postupně vybudoval druhé největší dominium v zemi, hned za [[Rožmberkové|Rožmberky]].Šmilauerová (2001), s. 23. Jiřího synové Poděbrady roku [[1472]] povýšili na město a udělili jim četná práva a městský znak.Hrabětová (1999), s. 11. Po smrti krále Jiřího spravoval panství jeho syn [[Hynek z Poděbrad]], který o něj byl roku 1495{{Fakt/dne|20170629204840|}} podvodně připraven ve prospěch [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]].Šmilauerová (2001), s. 39. [117] => [118] => V srpnu [[1496]] bylo v místě na Zámostí, u tzv. [[Poděbradský dub|Poděbradského dubu]], z nařízení [[Hejtman (vojenství)|hejtmana]] poděbradského hradu [[Oněk Kamenický z Tepic|Oňka Kamenického z Topic]] popraveno 10 ze 13 vůdců [[Vzpoura kutnohorských havířů (1496)|povstání kutnohorských havířů]].{{Citace elektronického periodika [119] => | titul = 285. schůzka: Vzpoura na Horách Kutných [120] => | periodikum = Dvojka [121] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/285-schuzka-vzpoura-na-horach-kutnych-7939768 [122] => | datum vydání = 2012-10-13 [123] => | datum přístupu = 2022-05-24 [124] => }} Jelikož dle tehdejších zákonů nebylo možné jich na místě popravit více, byli poslední tři havíři odvezeni k popravě na [[Křivoklát]].{{Citace elektronického periodika [125] => | příjmení = Souček [126] => | jméno = Tomáš [127] => | titul = Josef Kajetán Tyl - Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud [128] => | periodikum = Český-jazyk.cz [129] => | url = https://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/josef-kajetan-tyl/kutnohorsti-haviri-aneb-krvavy-soud.html [130] => | datum přístupu = 2022-05-23 [131] => }} [132] => [133] => === V majetku královské komory === [134] => [[Soubor:Podebrady namesti Smrkovsky 2.jpg|náhled|vlevo|Jižní strana [[Jiřího náměstí (Poděbrady)|poděbradského náměstí]] se [[Poděbrady (zámek)|zámkem]] v pozadí koncem 18. století. Zámek je již barokně přestavěn]] [135] => [136] => V letech [[1495]]–[[1839]] bylo poděbradské panství spravováno královskou komorou (s výjimkou období, kdy bylo panství zastaveno).Hrabětová (1999), s. 12. Pro [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] se poděbradské panství stalo oblíbeným loveckým revírem a jeho přízeň mu přinesla novou prosperitu.Šmilauerová (2001), s. 49. Proto zde také roku 1538 založil oboru pro chov [[Daněk evropský|daňků]], bažantniciŠmilauerová (2001), s. 82. a zdejší hrad nechal přestavět za vedení italských stavitelů na [[Renesance|renesanční]] zámek (přestavba probíhala v letech 1548–1582 a byla dokončena až za Rudolfa II.). [137] => [138] => Podobně jako pro mnoho dalších měst, utrpěly Poděbrady značné škody za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Město bylo vypleněno už několik dní po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]], několikrát ho obsadila švédská a saská vojska, ovšem velkou zátěží pro jeho obyvatele byl i pobyt vojsk císařských. V této době byla zničena většina dosavadních písemností o historii města.Šmilauerová (2001), s. 90. Navíc velký požár z roku [[1681]] město kompletně zničil, včetně obou předměstí (zámek nevyhořel),Šmilauerová (2001), s. 100. přičemž nové domy už byly stavěny z kamene a cihel (ničivých požárů však bylo v historii města více – například v letech 1453 a 1832).Šmilauerová (2001), s. 102. Až do poloviny 18. století pak město, zejména vinou ohromného zatížení daněmiŠmilauerová (2001), s. 130. a úpadku obchodu a řemesel, stagnovalo a dostávalo postupně zemědělský charakter, který si udrželo až do poloviny 19. století.Šmilauerová (2001), s. 138. [139] => [140] => O zámek projevila zájem císařovna [[Marie Terezie]], která ho nechala v letech [[1754]]–[[1756]] [[Baroko|barokně]] přestavět a několikrát zde i pobývala.Hrabětová (1999), s. 13. [141] => [142] => [[Soubor:Koenigl. Cameralstadt und Schloss Podiebrad süd-west nachgemahlt von Joann Venuto 1818.jpg|náhled|Zámek a město Poděbrady, kresba [[Jan Antonín Venuto|Johanna Venuta]] z roku 1818]] [143] => [144] => Počátkem 19. století se město stalo důležitou křižovatkou císařských silnic. V roce [[1812]] se začalo v Poděbradech s pravidelným sbíráním dopisů pro dopravu [[Pošta|poštou]]. Poštovní úřad v Poděbradech vznikl však až v letech 1832–1833.Pošta v Nymburku vznikla v 16. století, MF DNES 01/06. [[Telegrafie|Telegraf]] byl zavedena po roce 1850. První místní telefony byly instalovány v roce 1900 a o dva roky později i linky meziměstské. [145] => [146] => === Poslední vlastníci panství === [147] => [[Soubor:Podebradsky zamek 1865.jpg|náhled|Nejstarší známá fotografie poděbradského zámku, pořízená přibližně v roce 1865]] [148] => [149] => V roce [[1839]] koupil poděbradské panství vídeňský bankéř baron [[Jiří Sina]]. Natrvalo se zde usídlila až jeho vnučka [[Charicléa Hohenlohe|Charicléa Ypsilanti]] s chotěm bavorským knížetem [[Arnošt Filip Hohenlohe|Arnoštem Filipem Hohenlohe z Schillingfürstu]], kteří byli posledními vlastníky panství (vlastnili ho v letech [[1885]]–[[1912]]). Ve druhé polovině [[19. století]] byla přes město postavena železnice a vzniklo tu i několik průmyslových podniků (městu však i nadále dominovalo zemědělství). Počet obyvatel rostl a přibývaly i nové čtvrti. [150] => [151] => Důležitým mezníkem v historii města byl zejména objev uhličité minerální vody, zvané [[Poděbradka]], při vrtání studny na nádvoří zámku v roce 1905. Místo vrtání s pomocí proutku nalezl německý hrabě [[Karel Bülow z Bothkampu]]. Z hloubky 96,7 m pak vytryskl silný pramen kalné železité vody, označovaný dnes jako Bülowův pramen.Hrabětová (1999), s. 14. [152] => [153] => === Poděbrady po objevení pramenů minerálky === [154] => [[Soubor:Secesni vily Podebrady.jpg|náhled|vlevo|Secesní vily ve Studentské ulici jsou ukázkou nových čtvrtí, založených po objevení pramenů minerálky]] [155] => [156] => Objevení minerálních vod město změnilo k nepoznání. V roce 1907 už byly vyvrtány tři veřejné prameny (Bülowův, Hohenlohe a Charicléa) a v roce 1908 byly založeny [[Lázně Poděbrady|poděbradské lázně]], které měly velký vliv na další rozvoj města.Prvním lázeňským objektem v Poděbradech ovšem byly železité lázně na Zálabí, v blízkosti [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Poděbrady)|havířského kostelíčka]]. Byly otevřeny v roce 1722, ale přestože v roce 1832 zde byl vystavěn zděný lázeňský dům, lázně zůstaly malé a v roce 1938 zanikly. (Šmilauerová 2001: 193) [157] => [158] => Už 5. června 1908 vysvětil královéhradecký biskup Doubrava budovu Knížecích lázní, založených knížetem Hohenlohe. V červnu 1910 Knížecí lázně odkoupilo město a dalo navrtat další prameny, takže počátkem 20. let tu bylo 12 zřídel a v roce 1930 již 16. Nový ráz města určil zejména architekt a urbanista [[František Janda (architekt)|František Janda]], který před válkou vytvořil koncepci rozvoje lázeňského středu v tehdejším [[Secese|secesním slohu]].Hrabětová (1999), s. 16. V roce 1919 lázně od města převzala nově vzniklá akciová společnost. [159] => [160] => Za první republiky se Poděbrady změnily ve významné lázně, které se zásluhou pražského kardiologa profesora dr. [[Václav Libenský|Václava Libenského]], specializovaly na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí. František Janda v roce 1924 vypracoval urbanistický plán dalšího rozvoje Poděbrad, jejichž lázeňský střed se rozšířil až k železnici (dříve cca 1 km od centra) a založil lázeňský park. Ve městě vznikla řada veřejných budov a počet jeho obyvatel se od počátku století zdvojnásobil. [161] => [162] => === Rok 1932 === [163] => [[Soubor:Kolonáda prof. Libenského s kioskem 4.JPG|náhled|Socha Lédy s labutí v lázeňském parku]] [164] => Ve městě Poděbrady ''(přísl. Malé Zboží, 7236 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1064-1066. (česky a německy) [165] => * Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, katastrální zeměměřičský úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, státní radiotelegrafická stanice, lázně se 14 léčivými prameny, 2 katol. kostely, evang. kostel, synagoga, vyšší hospodářská škola, [[Ukrajinská hospodářská akademie]], divadlo, muzeum, Paroubkův ústav chudých, okresní nemocnice, Masarykova liga proti tuberkulose, sbor dobrovolných hasičů. [166] => * Živnosti a průmysl: obchodní grémium, okresní jednota společenstev, společenstva kovy zpracujících, obuvníků a kůže zpracujících, oděvních, potravních a smíšených živností, společenstvo holičů, hostinských a výčepníků, kovářů, mlynářů, pekařů, řezníků, různých živností a kolářů, továrna na vápenopískové cihly, továrna na dlažební špalíky, továrna na rostlinné oleje, pivovar, sklárna, cukrovar, jatky, elektrárna. [167] => * Služby (výběr): 18 lékařů, 2 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, Česká banka expozitura Poděbrady, biograf Sokol, časopis Obchodní Rozhled, fotoateliér, 3 geometři, hotely (Grandhotel Urazil, Bylina, Lázeňský, Na Račanech, Občanská záložna, Praha, Paříž), 2 kavárny, lázně léčivé, léčebný ústav, 2 lékárny, 12 pensionů, 7 restaurací (Buřil, Lázeňska, Nádražní, U Bílé růže, U Orla, Sala Terrena, Na staré poště), Občanská záložna v Poděbradech, Okresní záložna hospodářská, Spořitelna městská v Poděbradech, Živnostensko-obchodnická záložna, 5 vináren, 2 zubní ateliéry. [168] => V obci [[Kluk (Poděbrady)|Kluk]] ''(410 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Poděbrad)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 578. (česky a německy) autodílna bratří Staňkové, výroba cementového zboží, 2 hostince, kovář, 10 rolníků, 2 obchody smíšeným zbožím, trafika, truhlář, 5 zahradníků, zámečník. [169] => [170] => Ve vsi [[Přední Lhota (Poděbrady)|Přední Lhota]] ''(512 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Poděbrad)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1429. (česky a německy) autodílna, obchod dobytkem, hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, kolář, kovář, obuvník, rolník, 2 řezníci, 3 obchody smíšeným zbožím, soustružník, trafika, truhlář, zahradník, obchod zvěřinou a drůbeží. [171] => [172] => V obci [[Velké Zboží]] ''(520 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Poděbrad)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1825-1826. (česky a německy) 3 hostince, kolář, konsum, krejčí, obuvník, sedlář, obchod smíšeným zbožím, švadlena, 2 trafiky, zahradník. [173] => [174] => == Přírodní poměry == [175] => [[Soubor:Podebrady a okoli, I. mapovani.JPG|náhled|Poděbrady a jejich širší okolí na mapě z druhé poloviny 18. století. V pravém horním rohu je zaniklý obří rybník Blato]] [176] => [177] => Město leží v rovinaté krajině [[Polabí|polabské nížiny]], která je málo zalesněná a intenzivně zemědělsky užívaná. Město se rozkládá na obou březích řeky [[Labe]] a to v nadmořské výšce 184–190 m n. m. V okolí města se nacházejí pouze tři kopce, kterými jsou [[Oškobrh]] (285 m n. m.), [[Chotuc]] (254 m n. m.) a kopec Sadský (213 m n. m.). Za zdymadlem se nachází slepé rameno Labe zvané Skupice (pozůstatek toku Labe před regulací) a dále směrem na [[Libice nad Cidlinou|Libici nad Cidlinou]] je národní přírodní rezervace [[Libický luh]], jež je pozůstatkem [[Lužní les|lužních lesů]], které byly v minulosti v celé oblasti. Větší lesní celky se nacházejí právě především mezi Libicí nad Cidlinou a [[Velký Osek|Velkým Osekem]]. Menší lesy pak leží především podél řeky Labe, například les Bor, nacházející se jižně od města. [178] => [179] => Polabí má poměrně teplé podnebí. Průměrná roční teplota je zde 9 °C. Jaro začíná poměrně brzy (obvykle v polovině dubna) a zima nastupuje později. Nejstudenější bývá měsíc leden, kdy jsou časté mrazy a inverzní mlha. Trvalejší sněhová pokrývka není obvyklá. Průměrný roční úhrn srážek je nízký.{{Citace elektronické monografie [180] => | titul = Poloha regionu [181] => | url = http://www.podebradsko-region.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=27 [182] => | datum přístupu = 2008-08-09 [183] => | vydavatel = Region Poděbradsko [184] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090429215825/http://www.podebradsko-region.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=27 [185] => | datum archivace = 2009-04-29 [186] => | nedostupné = ano [187] => }} [188] => [189] => V okolí Poděbrad se nachází tyto [[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervace]] a [[Přírodní památka|přírodní památky]]: [[Libický luh|NPR Libický luh]], [[Žehuňská obora a Žehuňský rybník|NPR Žehuňská obora a Žehuňský rybník]], [[Písečný přesyp u Osečka|PP Písečný přesyp u Osečka]], [[Žehuňsko – Báň|PP Báň]], [[Vinný vrch (přírodní památka)|PP Vinný vrch]]. [190] => [191] => == Územní vývoj == [192] => [[Soubor:Podebrady detail III. mapovani.JPG|náhled|Poděbrady na vojenské mapě z let 1868–1880]] [193] => [194] => Rozloha města je celkem 3369,7 ha. Poděbrady tvoří celkem pět katastrálních území. K. ú. Poděbrady (1353,39 ha), k. ú. Polabec (256,34 ha), k. ú. Velké Zboží (493,31 ha), k. ú. Kluk (868,25 ha) a k. ú. Přední Lhota (398,35 ha). [195] => [196] => První šlechtické sídlo přímo nazvané Poděbrady stálo v místě dnešního hradu, jehož původní vchod byl z východní strany směrem ke [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostelu Povýšení sv. Kříže]] a do okolí kostela se přeneslo zdejší osídlení. Jiří z Poděbrad založil na východní straně při křižovatce cest zcela nové městečko, které se natrvalo stalo novým městským centrem. To potvrdilo i budování městského opevnění, které chránilo hrad a toto městečko. Kostel s okolím (Kostelní předměstí) a Nymburské předměstí ovšem zůstaly vně hradeb. [197] => [198] => Opevnění zaniklo koncem 17. století a nový rozvoj města nastal v polovině 18. století. Východně od kostela Povýšení sv. Kříže vznikla nová čtvrť Bělidla a na jižní straně vysušeného Předměstského rybníka vznikla čtvrť Hráz. Rozrůstalo se také Nymburské předměstí. Po vzniku lázní se město rozrůstalo směrem k železniční trati a za ní vyrostla nová místní část Žižkov. Tyto čtvrti moderního zahradního města byly budovány podle regulačního plánu architekta [[František Janda (architekt)|Františka Jandy]]. [199] => [200] => {| class="wikitable" [201] => |+ Vývoj počtu domů v PoděbradechRetrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad. Šmilauerová (2001: 153) uvádí starší údaje z Tereziánského katastru (1743), Josefínského katastru (1788) a Topografie Schallerovy (1790). Stejná autorka (2001: 178) uvádí i údaje pro rok 1818. [202] => |- [203] => ! Rok [204] => ! 1743 [205] => ! 1788 [206] => ! 1818 [207] => ! 1835 [208] => ! 1869 [209] => ! 1880 [210] => ! 1890 [211] => ! 1900 [212] => ! 1910 [213] => ! 1921 [214] => ! 1930 [215] => ! 1950 [216] => ! 1961 [217] => ! 1970 [218] => ! 1980 [219] => ! 1991 [220] => ! 2001 [221] => ! 2011 [222] => |- [223] => ! Počet domů [224] => | 128 [225] => | 194 [226] => | 322 [227] => | 339 [228] => | 566 [229] => | 646 [230] => | 683 [231] => | 683 [232] => | 986 [233] => | 1143 [234] => | 1665 [235] => | 2320 [236] => | 2283 [237] => | 2362 [238] => | 2484 [239] => | 2732 [240] => | 2874 [241] => | 3093 [242] => |} [243] => [244] => === Části města === [245] => {| width="100%" border="0" cellspacing="0" cellpadding="0" [246] => |- [247] => | width="50%" | [248] => * [[Kluk (Poděbrady)|Kluk]] [249] => * [[Poděbrady I]] [250] => * [[Poděbrady II|Poděbrady II – Nymburské Předměstí]] [251] => * [[Poděbrady III|Poděbrady III – Žižkovo Předměstí]] [252] => * [[Poděbrady IV|Poděbrady IV – Malé Zboží]] [253] => | [254] => * [[Poděbrady V|Poděbrady V – Koutecká Čtvrť]] [255] => * [[Polabec]] [256] => * [[Přední Lhota (Poděbrady)|Přední Lhota]] [257] => * [[Velké Zboží]] [258] => |} [259] => [260] => == Obyvatelstvo == [261] => [262] => === Počet obyvatel === [263] => Při sčítání obyvatel v roce 1869 měly Poděbrady 4976 obyvatel. Na přelomu století tento počet narostl na 6738, po druhé světové válce se dále zvýšil na 12 414 obyvatel v roce 1950 a prozatím nejvíce, celkem 13 782 obyvatel, mělo město při sčítání v roce 1980. Ve zkratce se dá říci, že od roku 1961 počet obyvatel města mírně stagnuje na přibližně 13 tisících.{{Citace elektronické monografie [264] => | titul = Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 v obcích SO ORP [265] => | url = http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=DEM_HLOB1.132&vo=tabulka [266] => | datum přístupu = 2008-08-07 [267] => | vydavatel = Veřejná databáze ČSÚ [268] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090430153753/http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=DEM_HLOB1.132&vo=tabulka [269] => | datum archivace = 2009-04-30 [270] => | nedostupné = ano [271] => }} [272] => {| class="wikitable" [273] => |+ Vývoj počtu obyvatel v PoděbradechRetrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad. Šmilauerová (2001: 153) uvádí starší údaje pro roky 1678, 1713 a 1771. Údaj z roku 1771 je odhadem autorky na základě známého faktu z vojenského sčítání, že ve městě bylo 994 mužů. Stejná autorka (2001: 178) uvádí i údaje pro roky 1818, 1835 a 1850. [274] => |- [275] => !Rok [276] => !1678 [277] => !1713 [278] => !1771 [279] => !1818 [280] => !1835 [281] => !1850 [282] => !1869 [283] => !1880 [284] => !1890 [285] => !1900 [286] => !1910 [287] => !1921 [288] => !1930 [289] => !1950 [290] => !1961 [291] => !1970 [292] => !1980 [293] => !1991 [294] => !2001 [295] => !2011 [296] => !2013 [297] => !2016 [298] => |- [299] => ! Počet obyvatel [300] => | 842 [301] => | 992 [302] => | 2000 [303] => | 2411 [304] => | 3095 [305] => | 3436 [306] => | 4976 [307] => | 5736 [308] => | 6096 [309] => | 6738 [310] => | 7165 [311] => | 7589 [312] => | 8967 [313] => | 12 414 [314] => | 13 162 [315] => | 13 353 [316] => | 13 782 [317] => | 13 213 [318] => | 13 364 [319] => | 13 384 [320] => | 13 986 [321] => | 14 219 [322] => |} [323] => [324] => === Struktura populace === [325] => [326] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 537683 Poděbrady, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Poděbrady roku 2011 [327] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 537683 Poděbrady, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Poděbrady roku 2011 [328] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 537683 Poděbrady, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Poděbrady roku 2011 [329] => [330] => [331] => == Samospráva == [332] => {| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%;" [333] => |- [334] => ! align="center" bgcolor="#99aacc" colspan="3" | '''Volby 2022{{Citace elektronické monografie [335] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí konané 23.09. – 24.09.2022 [336] => | url= https://volby.cz/pls/kv2022/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=2108&xobec=537683&xstat=0&xvyber=0 [337] => | vydavatel = ČSÚ [338] => | odkaz na vydavatele = Český statistický úřad [339] => | datum přístupu = 2022-10-13 [340] => }} [341] => |- [342] => | align="center" | '''Strana''' [343] => | '''Počet hlasů''' [344] => | '''Počet mandátů''' [345] => |- [346] => | align="center" | Nezávislí kandidáti Poděbrady [347] => | colspan="1" align="center"| 32 020 [348] => | colspan="2" align="center"| 7 [349] => |- [350] => | align="center"| Volba pro Poděbrady [351] => | colspan="1" align="center"| 20 878 [352] => | colspan="2" align="center"| 5 [353] => |- [354] => | align="center"| Pro občany Poděbrad [355] => | colspan="1" align="center"| 14 081 [356] => | colspan="2" align="center"| 3 [357] => |- [358] => | align="center"| [[Občanská demokratická strana]] [359] => | colspan="1" align="center"| 13 863 [360] => | colspan="2" align="center"| 3 [361] => |- [362] => | align="center"| Naše Poděbrady [363] => | colspan="1" align="center"| 11 264 [364] => | colspan="2" align="center"| 2 [365] => |- [366] => | align="center"| Žijeme pro Poděbrady [367] => | colspan="1" align="center"| 7 828 [368] => | colspan="2" align="center"| 1 [369] => |- [370] => | align="center"| [[Přísaha občanské hnutí|Přísaha]] s Rozvoj-Prosperita [371] => | colspan="1" align="center"| 4 677 [372] => | colspan="2" align="center"| 0 [373] => |- [374] => | align="center"| Krásné Poděbrady [375] => | colspan="1" align="center"| 3 779 [376] => | colspan="2" align="center"| 0 [377] => |} [378] => [379] => Poděbrady jsou [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]]. Správní obvod Poděbrad zahrnuje 35 obcí, které spravuje společně s [[Městec Králové|Městcem Králové]]. Pod Poděbrady spadá 18 obcí. Jsou to: [[Choťánky]], [[Kolaje]], [[Kouty (okres Nymburk)|Kouty]], [[Křečkov]], [[Libice nad Cidlinou]], [[Odřepsy]], [[Okřínek]], [[Opolany]], [[Oseček]], [[Pátek (okres Nymburk)|Pátek]], [[Písková Lhota (okres Nymburk)|Písková Lhota]], Poděbrady, [[Sány]], [[Senice]], [[Sokoleč]], [[Úmyslovice]], [[Vlkov pod Oškobrhem]], [[Vrbová Lhota]].{{Citace elektronické monografie [380] => | titul = 2119 - SO ORP Poděbrady [381] => | url = https://www.czso.cz/csu/xs/2119_so_orp_podebrady [382] => | vydavatel = ČSÚ [383] => | odkaz na vydavatele = Český statistický úřad [384] => | datum aktualizace = 2014-04-15 [385] => | datum přístupu = 2019-03-05 [386] => }} [387] => [388] => === Vedení města === [389] => Vedení města k roku 2023 tvoří starosta a dva místostarostové. Zastupitelstvo města se skládá z 21 členů.{{Citace elektronické monografie [390] => | titul = Zastupitelstvo města [391] => | url = https://www.mesto-podebrady.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=12349&id_u=50&p1=1185 [392] => | vydavatel = Město Poděbrady [393] => | datum přístupu = 2019-03-04 [394] => }} Radu města tvoří 7 zastupitelů.{{Citace elektronické monografie [395] => | titul = Rada města [396] => | url = https://www.mesto-podebrady.cz/radni-mesta/os-1081/p1=1179 [397] => | vydavatel = Město Poděbrady [398] => | datum přístupu = 2019-03-04 [399] => }} [400] => [401] => V posledních volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2022 zvítězili Nezávislí kandidáti Poděbrady se 7 mandáty, druhá byla Volba pro Poděbrady s 5 mandáty a třetí skončilo uskupení Pro občany Poděbrad se 3 mandáty. Trojice hlavních představitelů města zůstala stejná jako ve volebním období 2014–2018 – starostou byl znovu zvolen Jaroslav Červinka z vítězné strany, 1. místostarostou se stal Mgr. Roman Schulz z [[Občanská demokratická strana|ODS]] a 2. místostarostou Ing. Miroslav Holas z uskupení Naše Poděbrady.{{Citace elektronického periodika [402] => | příjmení = Jilemnický [403] => | jméno = Miroslav [404] => | titul = Podívejte se: Poděbradům dál bude vládnout trio Červinka, Schulz a Holas [405] => | periodikum = Nymburský deník [406] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [407] => | vydavatel = VLM [408] => | odkaz na vydavatele = Vltava Labe Media [409] => | url = https://nymbursky.denik.cz/volby-2022-komunalni/podivejte-se-podebradum-dal-bude-vladnout-trio-cervinka-schulz-a-holas-20221013.html [410] => | datum vydání = 2022-10-13 [411] => | datum přístupu = 2022-10-13 [412] => }} Po rozpadu koalice došlo 17. května 2023 k odvolání starosty města, novým byl zvolen Mgr. Roman Schulz, kterého na postu 1. místostarosty nahradil lídr strany Volba pro Poděbrady PhDr. [[Ladislav Langr]].{{Citace elektronického periodika [413] => | příjmení = Špičková [414] => | jméno = Petra [415] => | titul = Novým starostou Poděbrad je Roman Schulz z ODS, nahradí odvolaného Červinku [416] => | periodikum = ČT24 [417] => | odkaz na periodikum = ČT24 [418] => | vydavatel = Česká televize [419] => | odkaz na vydavatele = Česká televize [420] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3586890-novym-starostou-podebrad-je-roman-schulz-z-ods-nahradi-odvolaneho-cervinku [421] => | datum vydání = 2023-05-17 [422] => | datum přístupu = 2023-05-17 [423] => }} [424] => [425] => === Vlajka a znak === [426] => [[Soubor:Znak města Poděbrady.gif|náhled|upright|Znak města]] [427] => [428] => Svůj znak město získalo v roce 1472 od synů krále Jiřího z Poděbrad. Jeho popis zní takto: Ve zlatém štítě stříbrná kvádrovaná hradební zeď, vrcholící cimbuřím o devíti červeně krytých stínkách. Uprostřed zdi otevřená brána s černým otvorem, zlatými vraty a vytaženou zlatou mříží, zakončenou stříbrnými hroty. Za zdí uprostřed vystupuje stříbrná okrouhlá věž se dvěma podlouhlými okny nad sebou, římsou uprostřed, na vrcholu pak s cimbuřím o čtyřech stínkách a špičatou červenou střechou s makovicí. Za věží, jakoby na hradbě stojící, černo-červeně polcená orlice se zlatou zbrojí, červeným jazykem a stříbrným půlměsícem přes prsa a křídla. Na zdi nad branou visí stříbrný štítek se třemi černými pruhy v horní polovici. Štítek je znakem pánů z Kunštátu, tj. Jiřího z Poděbrad, orlice pak jeho potomků, knížat z Münsterberka. [429] => [430] => Městská vlajka byla schválena výnosem Ministerstva vnitra č. B-8117-25/11-47-II/3 ze dne 20. 8. 1948. Poměr stran je 2:3, barevné pruhy (bílý, červený a žlutý) jsou stejně široké.{{Citace elektronické monografie [431] => | titul = Symboly města [432] => | url = https://www.mesto-podebrady.cz/symboly-mesta/d-1054 [433] => | vydavatel = Město Poděbrady [434] => | datum vydání = 2010-11-01 [435] => | datum přístupu = 2019-03-04 [436] => }} [437] => [438] => === Územněsprávní začlenění === [439] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [440] => * 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady{{Citace elektronické monografie [441] => | titul = Správní dějiny Předlitavska 1850-1918 [442] => | url = https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ [443] => | datum vydání = 2008 [444] => | datum přístupu = 2020-12-22 [445] => | vydavatel = Pavel Řehák [446] => }} [447] => * 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady [448] => * 1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady [449] => * 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady{{Citace elektronické monografie [450] => | titul = Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren [451] => | url = http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html [452] => | datum přístupu = 2020-12-22 [453] => | vydavatel = Hartau.de [454] => | jazyk = de [455] => }} [456] => * 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres PoděbradyNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [457] => * 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady{{Citace elektronického periodika [458] => | titul = Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. [459] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf [460] => | datum přístupu = 2011-09-28 [461] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf [462] => | datum archivace = 2011-09-28 [463] => | nedostupné = ano [464] => }} [465] => * 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady{{Citace elektronického periodika [466] => | titul = Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. [467] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf [468] => | datum přístupu = 22-05-2011 [469] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf [470] => | datum archivace = 2011-05-22 [471] => | nedostupné = ano [472] => }} [473] => * 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk [474] => * 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady [475] => [476] => == Náboženský život == [477] => [[Soubor:Kostel Povyseni sv Krize - Podebrady, interier.jpg|náhled|Interiér [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostela Povýšení sv. Kříže]]]] [478] => [479] => Při sčítaní lidu, domů a bytů 2001 uvedlo 3841 lidí (28,78 %), že jsou věřící a 8553 (64 %) bylo bez vyznání. Z toho 2586 (19,35 %) obyvatel se přihlásilo k [[Římskokatolická církev|církvi římskokatolické]], 634 (4,74 %) k [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církvi evangelické]], 257 (1,92 %) k [[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]], 55 (0,41 %) k [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|církvi pravoslavné]] a 18 (0,13 %) uvedlo svou příslušnost k [[Svědkové Jehovovi|náboženské společnosti Svědkové Jehovovi]].{{Citace elektronické monografie [480] => | titul = Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [481] => | url = http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/537683?OpenDocument [482] => | datum přístupu = 2008-08-04 [483] => | vydavatel = Český statistický úřad [484] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090430154530/http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/537683?OpenDocument [485] => | datum archivace = 2009-04-30 [486] => | nedostupné = ano [487] => }} V minulosti mělo město i svou malou [[Židé|židovskou]] komunitu, která však zanikla během [[Holokaust|holocaustu]]. [488] => [489] => [[Soubor:Knihovna, Poděbrady (2016) 02.JPG|náhled|Zrestaurovaná pamětní deska na [[Městská knihovna Poděbrady|městské knihovně]] připomínající [[Jan Hus|Jana Husa]]]] [490] => [491] => Ve městě se nachází [[Římskokatolická farnost Poděbrady]]. Poděbradské děkanství bylo v roce 1886 povýšeno na [[probošt]]ství (nad portály vstupních dveří kostela Povýšení sv. Kříže a fary jsou kamenné reliéfy se znakem proboštství, zhotovené sochařem Bohuslavem Schnirchem). Církev římskokatolickou zastupuje původně gotický [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostel Povýšení sv. Kříže]] ze 14. století, v 16. století renesančně přestavěný a v 19. století opět regotizovaný, který doplňuje raně barokní [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Poděbrady)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]]. V průčelí kostelíčka jsou plastiky od [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]]. Třetím kostelem je funkcionalistický kostel Husova sboru Církve československé husitské z roku 1937. [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Poděbradech|Českobratrská církev evangelická]] má kostel v Husově ulici č. 16. Ten byl postaven v roce 1962 namísto staršího kostela, který v Husově ulici stál od roku 1878 do roku 1962, kdy byl zbourán kvůli stavbě silnice. [[Církev bratrská]] v roce 2007 dokončila svou modlitebnu [[Bétel]]. Synagoga v Husově ulici, postavená v roce 1852, byla zbourána v roce 1958.{{Citace elektronické monografie [492] => | příjmení = Fiedler [493] => | jméno = Jiří [494] => | titul = Poděbrady [495] => | url = http://www.holocaust.cz/cz2/resources/jcom/fiedler/podebrady [496] => | datum aktualizace = 2011-08-07 [497] => | datum přístupu = 2019-03-04 [498] => | vydavatel = Holocaust.cz [499] => }} Hřbitovní kaple v Poděbradech-Kluku slouží bohoslužbám pravoslavné církve. [500] => [501] => Ve městě se nachází dva hřbitovy. Hřbitov na předměstí Kluk dnes zahrnuje i židovský hřbitov, jež byl založen v roce 1898. Za protektorátu byly zdejší náhrobky odvezeny, obřadní síň postavená pro židovský hřbitov v roce 1900, je stále v provozu. Ve Velkém Zboží je evangelický hřbitov. [502] => [503] => == Významné památky, prostory a stavby == [504] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Poděbradech}} [505] => [[Soubor:Poděbrady - Libenského kolonáda.jpg|náhled|[[Libenského kolonáda]]]] [506] => [[Soubor:Antonín Engel - Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech 2.jpg|náhled|[[Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech|Hydroelektrárna]] byla roku 2017 prohlášena [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]]]] [507] => [508] => Dominanty Jiřího náměstí tvoří [[poděbrady (zámek)|poděbradský zámek]] a [[pomník Jiřího z Poděbrad]] od sochaře [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]], patřící k vrcholům české monumentální plastiky 19. století, před jeho branou. Na náměstí stojí také [[Mariánský sloup (Poděbrady)|Mariánský sloup]] z roku 1765, postavený na památku morové epidemie z roku 1714. Budova občanské záložny byla dokončena v roce 1899. Renesanční [[Stará radnice (Poděbrady)|stará radnice]] je dnes sídlem městské knihovny, zatímco současná radnice byla vystavěna v roce 1906 v novorenesančním slohu. [509] => [510] => Na Jiřího náměstí navazuje rozsáhlý a v posledních letech rekonstruovaný [[poděbradský lázeňský park|lázeňský park]], který sahá až k [[Poděbrady (nádraží)|nádražní budově]] z roku 1932. Poděbradské nádraží je jedním z architektonických skvostů a vůbec první funkcionalistickým nádražím v Čechách. V samotném centru parku je Libenského kolonáda postavená v roce 1936 podle projektu arch. [[Vojtěch Kerhart|Vojtěcha Kerharta]]. V parku se nachází známé [[květinové hodiny]], poblíž kterých stojí [[Poděbradský trpaslík|trpaslík]] odbíjející čas. Po obvodu lázeňského parku stojí celá řada významných budov, například [[vila Kouřimka]] a [[Obereignerova vila]] navržené architektem [[Josef Fanta|Josefem Fantou]], hotel Tlapák, lázeňský dům [[Hotel Libenský (Poděbrady)|Libenský]] či budova Centrálních a letních lázní s poliklinikou. [511] => [512] => Většina budov na [[Riegrovo náměstí (Poděbrady)|Riegrově náměstí]] pochází z první třetiny 20. století. Například budova městské spořitelny od [[František Kerhart|Františka Kerharta]]. [513] => [514] => [[Funkcionalismus]] reprezentují též budova zemědělské školy a budova pošty architekta [[Vojtěch Kerhart|Vojtěcha Kerharta]], Újezdní Masarykovy škola a vodárna od Františka Jandy, budova [[Sokolovna (Poděbrady)|sokolovny]] od [[František Krásný|Františka Krásného]] či kostel Církve československé husitské od Josefa Semeráda. V blízkosti lázeňského středu též byla vybudována řada moderních vil a lázeňských penzionů. Nejstarším byl penzion Chodská vybudovaný lékařem [[Jakub Vondrovic|Jakubem Vondrovicem]]. [515] => [516] => Nedaleko zámku stojí [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostel Povýšení svatého Kříže]]. Na Labi se nachází [[Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech|hydroelektrárna se zdymadlem]], navržená poděbradským rodákem [[Antonín Engel|Antonínem Engelem]]. Od roku 2017 je tato stavba [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]].{{Citace elektronického periodika [517] => | příjmení = Kopecký [518] => | jméno = Josef [519] => | titul = Mezi národní kulturní památky vláda zařadila Invalidovnu i Lucernu [520] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/mezi-narodni-kulturni-pamatky-vlada-zaradila-invalidovnu-i-lucernu.A170220_094417_domaci_kop [521] => | datum vydání = 2017-02-20 [522] => | datum přístupu = 2019-03-05 [523] => | periodikum = iDNES.cz [524] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [525] => | vydavatel = MAFRA [526] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [527] => }} Součástí golfového areálu je dnes budova bývalé [[Radiotelegrafní vysílací stanice (Poděbrady)|Radiotelegrafické stanice]] s dvojicí stopadesátimetrových stožárů, která je dnes technickou památkou. [528] => [529] => == Kultura == [530] => [531] => === Organizace === [532] => [[Soubor:Knihovna, Poděbrady (2016).JPG|náhled|vlevo|Budova staré radnice, dnešní Městská knihovna, po rekonstrukci v roce 2016]] [533] => [534] => V areálu zámku se nachází [[Divadlo Na Kovárně]] a také [[Zámecký biograf]], do kterého se vstupuje z prvního nádvoří. Divadlo má kapacitu celkem 233 sedadel. Dlouholetou tradici má [[Divadelní spolek Jiří]], založený roku 1861, který naplno opět obnovil svou činnost po rekonstrukci divadla. Zámecký biograf nahradil původní Městské kino, které bylo v budově Sokola. [535] => [536] => V budově bývalé školy v ulici Na Dláždění dnes sídlí [[Polabské muzeum]], jehož součástí je v Poděbradech i budova středověkého [[Špitál (Poděbrady)|špitálu Kunhuta]] s vysokým barokním průčelím, který založila [[Kunhuta ze Šternberka]] a památník krále Jiřího z Poděbrad, který je v bývalé hradní kapli a rodné síni krále Jiřího, na druhém nádvoří zámku. Součástí památníku je expozice ''Bohuslav Schnirch a jeho pomník krále Jiřího'' a dále dřevěné [[monoxyl]]y z 10. století.{{Citace elektronické monografie [537] => | titul = Expozice a objekty ve správě Polabského muzea [538] => | url = https://www.polabskemuzeum.cz/#mista [539] => | datum přístupu = 2019-03-05 [540] => | vydavatel = Polabské muzeum [541] => }} Mimo město je součástí muzea Muzeum [[Bedřich Hrozný|Bedřicha Hrozného]] [[Lysá nad Labem]], Galerie Melantrich [[Rožďalovice]], Městské muzeum [[Sadská]] a Muzeum Královéměstecka [[Městec Králové]]. [542] => [543] => [[Městská knihovna Poděbrady]] sídlí od roku 1930 dodnes v budově renesanční [[Stará radnice (Poděbrady)|Staré radnice]] na Jiřího náměstí. V prostoru lázeňského parku se nachází [[Galerie Ludvíka Kuby Poděbrady|Galerie Ludvíka Kuby]]. [544] => [545] => === Kulturní akce === [546] => V Poděbradech se pravidelně konají mnohé festivaly a soutěžní přehlídky. Mezi nejvýznamnější patří každoroční Historické slavnosti krále Jiřího, Poděbradské dny poezie, mezinárodní soutěžní přehlídka dechové hudby Evropa hraje Kmocha, divadelní festival mladého amatérského divadla FEMAD, každoroční finále Národního šampionátu mažoretek a další. Na Jezeře se pravidelně koná hudební festival Barvy léta, říjen je ve znamení festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio. Od roku 2016 se ve městě pořádá Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií [[Soundtrack Poděbrady]]. [547] => [548] => == Školství == [549] => [[Soubor:Hotelová škola hotel Junior, Poděbrady (2018) 01.jpg|náhled|vlevo|Hotelová škola a její Hotel Junior]] [550] => [551] => [[Univerzita Karlova|Univerzita Karlova v Praze]] zde provozuje Středisko jazykové a odborné přípravy UK ÚJOP. Ve městě se nachází šest středních škol, z toho dvě gymnázia ([[Gymnázium Jiřího z Poděbrad]] a [[Ekogymnázium]]), jedna hotelová škola ([[Hotelová škola a Vyšší odborná škola hotelnictví a turismu]]), jedna zemědělská škola ([[Střední zemědělská škola a Střední odborná škola Poděbrady|SZeŠ a SOŠ Poděbrady]]) a dvě střední odborná učiliště (Střední odborné učiliště společného stravování a Střední odborné učiliště Skláren Bohemia). Základní školy jsou dvě (ZŠ T. G. Masaryka s kapacitou 930 žáků a ZŠ Václava Havla s kapacitou 1100 žáků), [[speciální škola]] je jedna a 1 mateřská škola s celkem 8 odloučenými pracovišti.{{Citace elektronické monografie [552] => | titul = Školství v Poděbradech [553] => | url = http://www.mesto-podebrady.cz/skolstvi-v-podebradech/os-1055/p1=2745 [554] => | datum přístupu = 2020-12-22 [555] => | vydavatel = Město Poděbrady [556] => }} [557] => [558] => Vzdělanost obyvatel města je nadprůměrná. Při sčítání lidu a domů z 1. března 2001 udalo 34,6 % obyvatel vyučení a střední odborné vzdělání bez maturity, 29,4 % úplné střední vzdělání s maturitou, 5,6 % vyšší odborné a nástavbové vzdělání a 12,2 % vysokoškolské vzdělání (celorepublikový průměr v těchto kategoriích tehdy byl 38 %, 24,9 %, 3,4 % a 8,9 %).{{Citace periodika [559] => | příjmení = Karbulková [560] => | jméno = Jitka [561] => | titul = Strategické a akční plánování ve městě Poděbrady: Kultura, sport, rekreace, zájmové a volnočasové aktivity [562] => | periodikum = Poděbradské noviny [563] => | rok = 2008 [564] => | měsíc = 9 [565] => | ročník = 17 [566] => | číslo = 17 [567] => }} [568] => [569] => == Doprava == [570] => [[Soubor:Zel stanice Podebrady (2016) 05.JPG|náhled|[[Poděbrady (nádraží)|Železniční stanice Poděbrady]] byla postavena v roce [[1926]] ve [[Funkcionalismus|funkcionalistickém]] slohu podle projektu architekta [[Vojtěch Krch|Vojtěcha Krcha]]]] [571] => [[Soubor:Parník král Jiří 2.jpg|náhled|Výletní loď ''Král Jiří'' vyplouvá ze zdymadla v Poděbradech. V pozadí zámek, lávka přes zdymadlo a hydroelektrárna]] [572] => [573] => === Pozemní komunikace === [574] => Už první osídlení v prostoru Poděbrad bylo ovlivněno existencí strategického přechodu před řeku Labe na trase Kladské cesty. Později byla Kladská cesta přeložena přes Nymburk. Počátkem 19. století se město stalo důležitým dopravním uzlem císařských cest. Po hrázi Předměstského rybníka byla od roku 1817 zbudována erární silnice z [[Praha|Prahy]] do [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Šmilauerová (2001), s. 183. Spojení na Hradec Králové je dnes možné po [[dálnice D11|dálnici D11]] s exity 35 (Poděbrady-západ), 39 (Poděbrady-jih) a 42 (Poděbrady-východ) nebo po [[silnice II/611|silnici II/611]] Praha – Sadská – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové. Na západním břehu řeky se tato silnice křížila se silnicí, vedoucí z [[Kolín]]a do [[Nymburk]]u, dokončená v roce 1836 (dnes [[silnice I/38]]). Šmilauerová (2001), s. 186. Na východ od města vedla další silnice směrem na [[Jičín]], [[Kopidlno]] a [[Trutnov]] (dnešní [[silnice I/32]]). Městem dále procházejí [[silnice II/329]] Pečky – Poděbrady – Netřebice – Křinec a [[silnice II/331]] Poděbrady – Nymburk – Lysá nad Labem – Stará Boleslav. [575] => [576] => === Mosty === [577] => Na konci roku 2008 nahradil železobetonový silniční most z roku 1953 v centru města most nový, ocelový. Ten navazuje na dlouhý kamenný [[Inundační most v Poděbradech|inundační most]] postavený v letech 1828–1831. Šmilauerová (2001), s. 184. Na západním okraji města, poblíž plnírny Poděbradky, stojí most přes Labe, který je součástí obchvatu Nymburka. Ve Velkém Zboží se nachází plynovodní most. Chodcům a cyklistům slouží železobetonová lávka u vodní elektrárny. Její délka je 122 metrů, hlavní pole nad kanálem má rozpětí 31 metrů, postavena byla v roce 2002. Dále na východ funguje vodovodní most. [578] => [579] => Dva mosty vedou také přes železnici. Jeden ve východní části města v ulici Palackého, druhý nadjezd ve čtvrti Koutecká byl otevřen v roce 2015. V rámci modernizace tratě je plánováno vybudování dalšího nadjezdu místo úrovňového přejezdu na Žižkově, a to po roce 2020. [580] => [581] => === Železnice === [582] => Ve druhé polovině 19. století byla poblíž města postavena významná [[Železnice|železniční trať]] z Kolína do Nymburka. Zprovozněna byla v roce 1870 jako součást [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]]. V roce 1905 byla trať rozšířena na dvoukolejnou, v současnosti je i elektrifikována. Dnes nese označení [[Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín|trať 231]] a vede na trase Praha–Lysá nad Labem–Kolín. Ve městě je v provozu [[Poděbrady (nádraží)|železniční stanice Poděbrady]] a místní zastávka [[Velké Zboží]]. Trať má velký význam pro příměstskou dopravu a současně je jako součást sítě tratí zařazených do evropského železničního systému hlavním železničním nákladním tahem. [583] => [584] => V současnosti zastavuje na hlavním nádraží v pracovní dny 28 rychlíků a 27 osobních vlaků mířících směrem do Nymburka, v opačném směru zde v pracovní dny staví 29 rychlíků a 28 osobních vlaků. Rychlíky spojují město například s Prahou, Kolínem, Hradcem Králové, Ústím nad Labem, Rumburkem nebo Trutnovem.{{Citace elektronického periodika [585] => | titul = Traťové jízdní řády [586] => | periodikum = ČD.cz [587] => | url = https://www.cd.cz/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/ [588] => | datum přístupu = 2019-05-14 [589] => }} [590] => [591] => === Vodní doprava === [592] => V roce 1903 začala realizace regulace Labe. V letech [[1913]]–[[1918]] bylo v rámci regulace postaveno [[Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech|zdymadlo a vodní elektrárna]], jejímž autorem byl poděbradský rodák [[Antonín Engel]]. Až do 90. let 20. století sloužila řeka k dopravě uhlí pro [[Elektrárna Chvaletice|chvaletickou elektrárnu]]. Vodní doprava byla zastavena a dnes se po řece plaví především výletní loď ''Král Jiří'', výletní, sportovní lodě a nově postavené lodě, plující z loděnice ve [[Chvaletice|Chvaleticích]] ke svým majitelům. Na jih od města je možné využít pro překonání řeky [[Přívoz Oseček]]. [593] => [594] => === Autobusová doprava === [595] => Z města vedly autobusové spoje např. do těchto cílů: Broumov, Dobruška, Hradec Králové, Jeseník, Jičín, Kladsko, Kolín, Košice, Liberec, Městec Králové, Michalovce, Mladá Boleslav, Náchod, Nové Město nad Metují, Nymburk, Olomouc, Pec pod Sněžkou, Pečky, Poprad, Praha, Prešov, Svitavy, Špindlerův Mlýn, Trutnov, Vrchlabí, Zlín, Žamberk, Žilina. V některých období jezdila v Poděbradech linka [[Městská autobusová doprava ve Středočeském kraji#Poděbrady|městské autobusové dopravy]]. Poslední pokus o její zavedení proběhl v letech 2002–2003. [596] => [597] => === MHD === [598] => Ve městě není zavedena městská doprava, částečně ji od dubna 2016 nahrazuje služba Senior taxi, která funguje ve všední dny a je nabízena seniorům starším 65 let a držitelům průkazu ZTP nebo ZTP/P.{{Citace elektronické monografie [599] => | titul = Senior taxi [600] => | url = http://www.mesto-podebrady.cz/senior-taxi/d-28185 [601] => | datum vydání = 2018-02-12 [602] => | datum přístupu = 2019-03-05 [603] => | vydavatel = Město Poděbrady [604] => }} [605] => [606] => == Průmysl a firmy == [607] => [[Soubor:Sklárny Bodemia, Poděbrady.jpg|náhled|Sklárny Bohemia]] [608] => [609] => Ve středověku město prosperovalo především díky obilnářství a [[rybníkářství]]. [[Poděbradská rybniční soustava]], jež začala vznikat za pánů z Kunštátu, zahrnovala až 48 rybníků, z nichž rybník [[Blato (rybník)|Blato]] o rozloze 973 ha byl ve 14. století největším rybníkem u nás. Poděbrady tehdy patřily spolu s Třeboňskem a Pardubickem, mezi největší rybníkářské oblasti v Čechách. [610] => [611] => V minulosti zde fungoval také [[pivovar]], [[mlýn]], [[cukrovar]] či [[Pila (provoz)|pila]]. V současnosti zde dominuje především [[sklářství]], [[lázeň]]ství a [[Turistika|turismus]]. Poblíž města je plnírna [[Minerální voda|minerální vody]] [[Poděbradka]]. [612] => [613] => Zámecký vodní mlýn a pivovar byly postaveny v roce 1574 a zanikly v 60. letech 19. století. V roce 1863 přibyl parní mlýn a v následujícím roce byl otevřen cukrovar, jež byl zrušen v roce 1926. Roubíčkův pivovar byl postaven v roce 1872. Kerhartova pila a cementárna byla otevřena v roce 1873. [614] => [615] => Jediným velkým průmyslovým podnikem ve městě jsou v současnosti [[Sklárny Bohemia]] (dnes součást společnosti Crystal Bohemia, a.s.), které doplňuje sklářská firma J. Blažek Sklo Poděbrady. Sklárna byla otevřena v roce 1876, po zhruba 10 letech byla uzavřena a provoz v ní byl, s pomocí německých sklářů, definitivně obnoven v roce 1893. Sklárna je známa především díky své produkci olovnatého křišťálu, který produkuje od roku 1927. Výrazně byla rozšířena v 50. letech 20. století. [616] => [617] => == Sport == [618] => [[Soubor:Sokolovna, Poděbrady (2018) 01.jpg|náhled|[[Sokolovna (Poděbrady)|Sokolovna]]]] [619] => [620] => Vzhledem ke své poloze v nížinném terénu jsou Poděbrady vhodné pro cykloturistiku a protínají je cyklotrasy č. 0024 (úsek Libice nad Cidlinou-Byšičky, délka 40 km) a č. 0019 (úsek Poděbrady-Nymburk, délka 8 km).{{Citace monografie [621] => | titul = Velká cykloturistická mapa: Okolí Prahy Nymbursko [622] => | vydavatel = SHOcart [623] => | místo = Vizovice [624] => | rok = 2003 [625] => | isbn = 80-7224-120-6 [626] => }} Obě stezky jsou ve městě propojeny lávkou. V budoucnu je plánován vznik cyklostezek přímo uvnitř města. Cyklostezky podél řeky Labe, jsou vhodné i pro inline bruslení a jak ve směru do Nymburka, tak směrem k soutoku Labe a [[Cidlina (řeka)|Cidliny]] (zde pokračuje až do [[Libice nad Cidlinou]]). Na Skupici byla vybudován naučná stezka, vedoucí lužním lesem až k soutoku Labe a Cidliny. [627] => [628] => V prostoru [[Lužní les|lužního lesa]] se nachází golfové hřiště, které zahájilo provoz v roce 1966. Až do 90. let bylo hřiště devítijamkové a až poté bylo rozšířeno na 18 jamek. Pro koupání slouží přírodní koupaliště na jezeře. Ve městě se nachází dvě fotbalová hřiště, zimní stadion, jízdárna s jezdeckým klubem, skatepark, squash a tenisové kurty. V řece a jezerech je možné rybařit. [629] => [630] => V letech 2009–2011 se v Poděbradech hrála nejvyšší soutěž v basketbale mužů – [[Národní basketbalová liga|Mattoni NBL]]. Začátkem 70. let se zde hrála nejvyšší soutěž v basketbalu žen, I. liga v podání Slavie VS Poděbrady, družstvo bylo složené výhradně z poděbradských hráček a později I. celostátní liga ve stolním tenisu, oddíl Sklo Bohemia Poděbrady. V Poděbradech jsou dvě fotbalová hřiště, jedno u radiostanice, kde hrála svá utkání Sparta, později Jiskra. Druhé je v Oboře, kde hrál tým SK Lázně, později Slovan. V roce 1973 došlo ke sloučení pod název Sklo Bohemia Poděbrady. Po roce 1989 byla činnost Slovanu obnovena. [631] => [632] => V letech 2010-2020 vzniklo v Poděbradech několik nových sportovních spolků jako [[Běhej Poděbrady]] ([[běh]] a [[orientační běh]]), Boxing Poděbrady ([[box]]), Florbal Poděbrady ([[florbal]]), Házená Poděbrady ([[házená]]), MMA-PDY ([[Smíšená bojová umění|bojové sporty]]) a Rugby club Poděbrady ([[ragby]]). [633] => [634] => == Rodáci a osobnosti spjaté s Poděbrady == [635] => {{podrobně|Seznam osobností Poděbrad}} [636] => [[Soubor:Georg of Podebrady.jpg|náhled|Asi nejznámější osobností spojovanou s městem je český král [[Jiří z Poděbrad]]]] [637] => Vybrané osobnosti spjaté s městem: [638] => * [[Jiří z Poděbrad]] (1420–1471), český král [639] => * [[Viktorín z Poděbrad]] (1443–1500), [[Minsterberské knížectví|minsterberský]] a opavský kníže, syn krále Jiřího z Poděbrad [640] => * [[Jindřich I. starší z Minsterberka]] (1448–1498), kníže [[Ziębice|minsterberský]] a [[Olešnické knížectví|olešnický]], hrabě [[Kladské hrabství|kladský]] [641] => * [[Kateřina z Poděbrad]] (1449–1464), uherská královna, dcera Jiřího z Poděbrad [642] => * [[Hynek z Poděbrad]] (1452–1492), renesanční básník, syn Jiřího z Poděbrad [643] => * [[Bartoloměj Minsterberský|Bartoloměj z Minsterberka]] (1477–1515), významný diplomat, vnuk Jiřího z Poděbrad [644] => * [[Matěj Rössler]] (1754–1829), poděbradský děkan a zakladatel českého ovocnářství [645] => * [[František Turinský]] (1797–1852), obrozenecký básník, spisovatel, úředník a soudce [646] => * [[Ludvík Kuba]] (1863–1956), folklorista, spisovatel, malíř [647] => * [[Gustav Friedrich]] (1871–1943), archivář, editor, historik [648] => * [[Antonín Engel]] (1879–1958), architekt, urbanista a teoretik architektury [649] => * [[Leopolda Dostalová|Leopolda Dostálová]] (1879–1972), slavná česká herečka, členka Národního divadla v Praze [650] => * [[Jan Trampota]] (1889 Žižkov, nyní Praha – 1942 Poděbrady), malíř [651] => * [[Franz Janowitz]] (1892–1917), německy píšící básník [652] => * [[Albert Pek]] (1893–1972), folklorista, dirigent a hudební skladatel [653] => * [[Alén Diviš]] (1900–1956), malíř [654] => * [[Václav Korda]] (1907–1996), generál, pilot [[311. československá bombardovací peruť RAF|311. československé bombardovací perutě RAF]] [655] => * [[Ctirad Mašín]] (1930–2011), příslušník československého protikomunistického odboje [656] => * [[Milan Paumer]] (1931–2010), příslušník československého protikomunistického odboje [657] => * [[Josef Mašín]] (* 1932), příslušník československého protikomunistického odboje [658] => * [[Miloš Forman]] (1932–2018), režisér [659] => * prof. Ing. Jan [[Vladimír Hráský]] (1857–1939), stavební inženýr, [[Hydrologie|hydrolog]], [[Balneologie|balneolog]] a politik [660] => * [[Jaroslava Staňková]] (1937–2010), architektka [661] => * [[Marta Kubišová]] (* 1942), zpěvačka [662] => * [[Alice Nellis]] (* 1971), režisérka a scenáristka [663] => * prof. [[Jaroslav Hájek]] (1926–1974), matematik, matematický statistik světového významu [664] => [665] => == Zajímavosti v okolí města == [666] => [[Soubor:Soutok Labe s Cidlinou.JPG|náhled|Pohled na soutok Labe a Cidliny s dálničním mostem]] [667] => [668] => Nedaleko Poděbrad se nachází obec [[Libice nad Cidlinou]], kde je možné vidět pozůstatky [[Slavníkovci|slavníkovského]] [[hradiště]]. U soutoku Labe a Cidliny je možné si prohlédnout [[Dálniční most přes Labe u Poděbrad|zavěšený dálniční most přes Labe]], postavený v letech 1985–1989 podle projektu architektů Jiřího Kopřivy a Jindřicha Kaňka. [669] => [670] => Ve městě se také nachází potok Jamborovka, která pramení v Bažantnici a protéká zahrádkářskou kolonií. V Jamborovce žijí některé pozoruhodné živočišné druhy, jmenovitě listonoh a jiní korýši, plovatka bahenní a obojživelníci. Po hladině se prohánějí slípky zelenonohé či kachny. Na březích roste rákos. Před vtokem do zahrádkářské kolonie vytváří malé jezírko s bahnitým, podmáčeným okolím. Je to významná lokalita výskytu obojživelníků.{{chybí zdroj}} [671] => [672] => == Partnerská města == [673] => Partnerskými městy Poděbrad jsou:{{Citace elektronické monografie [674] => | titul = Smlouvy o partnerství a spolupráci [675] => | url = https://www.mesto-podebrady.cz/smlouvy-o-partnerstvi-a-spolupraci/d-17966 [676] => | vydavatel = Město Poděbrady [677] => | datum vydání = 2015-04-07 [678] => | datum přístupu = 2023-06-15 [679] => }}{{Citace elektronické monografie [680] => | titul = Výroční zpráva za rok 2022 [681] => | url = https://www.mesto-podebrady.cz/assets/File.ashx?id_org=12349&id_dokumenty=45686 [682] => | vydavatel = Město Poděbrady [683] => | datum vydání = 2023 [684] => | datum přístupu = 2023-06-15 [685] => | kapitola = Partnerská města [686] => | strany = 4 [687] => }} [688] => [689] => * {{Partnerské město|Luhačovice}} [690] => * {{Partnerské město|Piešťany|rok=2002}} [691] => * {{Partnerské město|Mariánské Lázně|rok=2008}} [692] => * {{Partnerské město|Tharandt|rok=2013}} [693] => * {{Partnerské město|Netanja|rok=2014}} [694] => * {{Partnerské město|Vertou|Francie|rok=2015}} [695] => * {{Partnerské město|Celldömölk|rok=2022}} [696] => * {{Partnerské město|Wołomin|Polsko|rok=2023}} [697] => [698] => == Odkazy == [699] => [700] => === Reference === [701] => [702] => [703] => === Literatura === [704] => * {{Citace monografie [705] => | příjmení = Hrabětová [706] => | jméno = Jana [707] => | odkaz na autora = Jana Hrabětová [708] => | titul = Poděbrady: Město mého srdce II: Z alba minulých časů [709] => | vydavatel = Ostrov [710] => | místo = Praha [711] => | rok = 2008 [712] => | strany = 255 [713] => }} [714] => * {{Citace monografie [715] => | příjmení = Hrabětová [716] => | jméno = Jana [717] => | odkaz na autora = Jana Hrabětová [718] => | titul = Poděbrady: Město mého srdce III: Obrázky z kulturních dějin [719] => | vydavatel = Ostrov [720] => | místo = Praha [721] => | rok = 2013 [722] => | isbn = 978-80-86289-78-6 [723] => | strany = 335 [724] => }} [725] => * {{Citace monografie [726] => | příjmení = Hrabětová [727] => | jméno = Jana [728] => | odkaz na autora = Jana Hrabětová [729] => | titul = Poděbrady [730] => | vydavatel = Paseka [731] => | místo = Praha – Litomyšl [732] => | rok = 2011 [733] => | isbn = 978-80-7432-101-6 [734] => | strany = 76 [735] => }} [736] => * {{Citace monografie [737] => | příjmení = Hrabětová [738] => | jméno = Jana [739] => | odkaz na autora = Jana Hrabětová [740] => | titul = Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem [741] => | vydavatel = Polabské muzeum [742] => | místo = Poděbrady [743] => | rok = 1999 [744] => | isbn = 80-238-5496-8 [745] => | strany = 101 [746] => }} [747] => * {{Citace monografie [748] => | příjmení = kolektiv autorů [749] => | titul = Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., P-S [750] => | vydavatel = Libri [751] => | místo = Praha [752] => | rok = 2003 [753] => | isbn = 80-7277-045-4 [754] => | strany = 617 [755] => }} [756] => * {{Citace monografie [757] => | příjmení = Langr [758] => | jméno = Ladislav [759] => | odkaz na autora = Ladislav Langr [760] => | titul = 150 poděbradských příběhů [761] => | vydavatel = Kompakt ve spolupráci s MKC Poděbrady [762] => | místo = Poděbrady [763] => | rok = 2014 [764] => | isbn = 978-80-260-5899-1 [765] => | strany = 311 [766] => }} [767] => * {{Citace monografie [768] => | příjmení = Šmilauerová [769] => | jméno = Eva [770] => | titul = Poděbrady v proměnách staletí (1. díl) [771] => | vydavatel = Scriptorium [772] => | místo = Praha [773] => | rok = 2001 [774] => | isbn = 80-86197-30-1 [775] => | strany = 246 [776] => }} [777] => * {{Citace monografie [778] => | příjmení = Šmilauerová [779] => | jméno = Eva [780] => | titul = Poděbrady v proměnách staletí (2. díl) [781] => | vydavatel = Scriptorium [782] => | místo = Praha [783] => | rok = 2005 [784] => | isbn = 80-86197-62-X [785] => | strany = 271 [786] => }} [787] => * {{Citace monografie [788] => | příjmení = Vácha [789] => | jméno = Petr [790] => | příjmení2 = Stegbauer [791] => | jméno2 = Jiří [792] => | titul = Poděbrady: Město mého srdce [793] => | vydavatel = Ostrov [794] => | místo = Praha [795] => | rok = 2006 [796] => | isbn = 80-86289-48-6 [797] => | strany = 150 [798] => }} [799] => * {{Citace monografie [800] => | příjmení = Zlámaný [801] => | jméno = Svatopluk [802] => | titul = Nový průvodce městem Lázně Poděbrady a okolím [803] => | vydavatel = Svatopluk Zlámaný [804] => | místo = Lázně Poděbrady [805] => | rok = 1934 [806] => | strany = 95 [807] => }} [808] => * {{Citace monografie [809] => | titul = Lázně Poděbrady [810] => | vydavatel = Přírodní uhličité lázně, akciová společnost [811] => | místo = Praha [812] => | rok = 1922 [813] => | strany = 38 [814] => }} [815] => * {{Citace periodika [816] => | příjmení = Driml [817] => | jméno = Karel [818] => | odkaz na autora = Karel Driml [819] => | titul = Čarovný proutek [820] => | periodikum = Národní listy [821] => | odkaz na periodikum = Národní listy [822] => | ročník = 67 [823] => | číslo = 142 [824] => | datum = 1927-05-04 [825] => | strany = 9 [826] => | url = https://cs.wikisource.org/wiki/%C4%8Carovn%C3%BD_proutek [827] => | datum přístupu = 2013-04-13 [828] => }} – [[fejeton]] o lázních Poděbrady [829] => [830] => === Související články === [831] => * [[Lázně Poděbrady]] [832] => * [[Seznam kulturních památek v Poděbradech]] [833] => * [[Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků]] [834] => * [[Gościęcice|Poděbrady (Polsko)]] [835] => [836] => === Externí odkazy === [837] => * {{Commonscat}} [838] => * {{Wikislovník|heslo=Poděbrady}} [839] => * {{Otto|heslo=Poděbrady}} [840] => * {{RÚIAN}} [841] => [842] => * {{Citace elektronické monografie [843] => | titul = Oficiální stránky města: Mapa zajímavostí [844] => | url = http://www.mesto-podebrady.cz/mapa-zajimavosti/d-10714/p1=10880 [845] => | datum vydání = 2013-07-12 [846] => | datum přístupu = 2019-03-05 [847] => | vydavatel = Město Poděbrady [848] => }} [849] => * {{Citace elektronické monografie [850] => | titul = Městské kulturní centrum Poděbrady [851] => | url = https://www.ipodebrady.cz/ [852] => | datum přístupu = 2019-03-05 [853] => | vydavatel = MKC Poděbrady [854] => }} [855] => {{Město Poděbrady}} [856] => {{Okres Nymburk}} [857] => {{Autoritní data}} [858] => {{Portály|Česko|Geografie}} [859] => [860] => [[Kategorie:Poděbrady| ]] [861] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [862] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [863] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [864] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [865] => [[Kategorie:Lázně ve Středočeském kraji]] [866] => [[Kategorie:Obce v okrese Nymburk]] [867] => [[Kategorie:Mikroregion Poděbradské Polabí]] [868] => [[Kategorie:Sídla na Labi]] [869] => [[Kategorie:Města v okrese Nymburk]] [870] => [[Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli]] [] => )
good wiki

Poděbrady

Poděbrady jsou lázeňské město ve Středočeském kraji v okrese Nymburk. Město se nachází v Polabské nížině na řece Labi, necelých 50 km východně od Prahy u dálnice D11.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Libice nad Cidlinou','Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)','Poděbradka','Lázně Poděbrady','Jiří z Poděbrad','Antonín Engel','Velké Zboží','Poděbrady (nádraží)','Sadská','dálnice D11','hradiště','Hradec Králové'

Hradiště

Hradiště (také nazývané hradiště) je opevněné místo, které sloužilo jako sídlo či obranný hrad v dobách minulých.

Poděbradka

Sadská