Array ( [0] => 15530783 [id] => 15530783 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Podzol [uri] => Podzol [3] => Eisenhumuspodsol.jpg [img] => Eisenhumuspodsol.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Podzol.jpg|náhled|upright|Profil podzolové půdy]] [1] => '''Podzol''' či '''podzoly''' (z [[ruština|ruského]] под – pod, зола – prach) je označení pro vyluhovanou, neúrodnou [[Půda|půdu]], která vznikla procesem '''podzolizace''',{{Citace monografie | příjmení = Tomášek | jméno = Milan | titul = Půdy České republiky | vydavatel = Česká geologická služba | místo = Praha | rok = 2007 | počet_stran = 68 | isbn = 978-80-7075-688-1}} působením klimatických vlivů, zejména pak nadměrné [[vlhkost vzduchu|vlhkosti vzduchu]]. [2] => [3] => == Půdní profil se třemi hlavními horizonty == [4] => * humusový horizont obohacený sloučeninami kovů [5] => * vybělený horizont (vyluhovaný, světlé barvy, někdy obohacen infiltrovaným humusem shora a zbarven šedě) [6] => * obohacený tzv. iluviální humusosequioxidický eluviální horizont (především Fe3+ oranžová barva). [7] => [8] => Je to způsobeno pronikáním vody seshora dolů a postupným vyplavováním minerálních [[Koloid|koloidních látek]] a [[humus]]u do nižších horizontů. Podzoly se nacházejí většinou ve výšce nad 800 m, v prostředí se silně kyselými srážkami, nebo tam, kde je voda následně okyselena prostředím opadanky ([[Jehličnatý les|jehličnaté lesy]], smrkové [[Monokultura|monokultury]] apod.) Podzol je nejrozšířenějším půdním typem [[subarktický podnebný pás|subarktického pásu]]. [9] => [10] => == Podzolizace == [11] => Podzolizace je složitý proces (nebo počet dílčích procesů), ve kterém se minerální látky (obecně [[železo]] a [[hliník]]) mobilizují a vyplaví z A a E (eluviálních) půdních horizontů do B horizontu (iluviální) spolu s huminovými kyselinami.{{Citace periodika | autor = Lundström U.S., van Breemen D., Bain D. | titul = The podzolization process. A review | periodikum = Geoderma | odkaz na periodikum = | rok = 2000 | číslo = 94 | strany = 91–107}} Prostřednictvím tohoto procesu se eluviální horizonty bělí nebo při obohacení humusem jsou šedé. Ve větší hloubce se ukládají do někdy až tvrdé až nepropustné vrstvy seskvioxidů (Fe2O3 a Al2O3) a organických sloučenin (orštejn či železivec). K tomu dochází díky dvěma hlavním procesům: [12] => * tvorba komplexů organických kyselin (fulvokyseliny, huminové kyseliny, nízkomolekulární) s Al a Fe a jejich následný transport. K jejich imobilizaci pak dochází kvůli poklesu poměru uhlíku a kovu v roztoku nebo kvůli mikrobiální dekompozici nízkomolekulárních organických látek. [13] => * [[zvětrávání]] silikátů je následováno transportem Al a Si jako anorganických koloidů (hydroxylové aluminosilikáty) [14] => [15] => Dominantnějším procesem by měl být prvně jmenovaný, tedy tvorba organických komplexů. Al a Fe se pak částečně vracejí zpět do horních horizontů díky biologickým procesům (příjem kořeny, houbami, jinými organismy). Důležitou roli mohou hrát i anorganické kyseliny jako třeba kyselina dusičná.{{Citace periodika | autor = FARMER V. C. & LUMSDON D. G. | titul = Interactions of fulvic acid with aluminium and a proto-imogolite sol: the contribution of E-horizon eluates to podzolization | periodikum = European Journal of Soil Science | rok = 2001 | číslo = 52 | strany = 177–188}} [16] => [17] => K podzolizaci dochází při nízkých hodnotách pH, tedy pokud je humus hodně kyselý (při kyselém opadu vegetace nebo působením kyselých dešťů). Podzolizace je spojena s výskytem vegetace s kyselým opadem nebo s některými mykorhizními houbami, zpomalenou mineralizací díky chladnému a vlhkému klimatu, případně s extrémně chudým půdotvorným substrátem. K nejintenzivnější podzolizaci dochází v borových a smrkových lesích, pod kterými vzniká silná vrstva O horizontu (humus typu mor). Může však probíhat i pod dubem a bukem, které mají také poměrně kyselý opad, ovšem ne vždy dostoupí tak daleko, abychom mohli mluvit o pravých podzolech. Důležitý je vliv [[Mateční hornina|matečné horniny]] pokud je kyselá, minerálně chudá, pak podporuje růst nenáročných [[Jehličnany|jehličnanů]], jež okyselení dále prohlubují. Na takovýchto půdách pak často roste hlavně [[bělomech sivý]] (''Leucobryum glacum'').{{Citace monografie | příjmení = Balabán | jméno = Karel | titul = Lesnicky významné lišejníky, mechorosty, kapraďorosty | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství | místo = Praha | rok = 1960 | počet_stran = 230}} [18] => [19] => == Reference == [20] => [21] => [22] => == Související články == [23] => * [[Drnově podzolové půdy]] [24] => [25] => == Externí odkazy == [26] => * {{Commonscat}} [27] => [28] => {{Pedologie}} [29] => {{Autoritní data}} [30] => [31] => [[Kategorie:Půdní typy]] [32] => [[Kategorie:Pedologie]] [] => )
good wiki

Podzol

Profil podzolové půdy Podzol či podzoly (z ruského под - pod, зола - prach) je označení pro vyluhovanou, neúrodnou půdu, která vznikla procesem podzolizace, působením klimatických vlivů, zejména pak nadměrné vlhkosti vzduchu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Podzol.jpg','Monokultura','Kategorie:Půdní typy','Půda','vlhkost vzduchu','Koloid','humus','Jehličnatý les','ruština','železo','subarktický podnebný pás','hliník'

Hliník

Humus

Koloid

Monokultura

Půda

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Soubor:Podzol.jpg

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.