Array ( [0] => 15481291 [id] => 15481291 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Polárka [uri] => Polárka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Severka|stránka=Severka (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - hvězda [2] => | název = Polárka [3] => | obrázek = Polaris system.jpg [4] => | popisek = Polárka   [5] => | ekvin = J2000 [6] => | con_cz = Malý medvěd [7] => | con_lt = Ursa minor [8] => | ra = {{Rektascenze|02|31|48,7}} [9] => | dec = +89° 15′ 51″ [10] => | par = 10,1 ± 0,2″{{Citace elektronického periodika [11] => | příjmení = Turner [12] => | jméno = D. G. [13] => | příjmení2 = Kovtyukh [14] => | jméno2 = V. V. [15] => | příjmení3 = Usenko [16] => | jméno3 = I. A. [17] => | spoluautoři = GORLOVA, N. I. [18] => | titul = The Pulsation Mode of the Cepheid Polaris [19] => | periodikum = Astrophysical Journal Letters [20] => | rok vydání = 2012 [21] => | měsíc vydání = [22] => | den vydání = [23] => | ročník = [24] => | typ ročníku = svazek [25] => | číslo = [26] => | strany = [27] => | poznámky = online před tiskem [28] => | url = [29] => | dostupnost2 = PDF [30] => | url2 = http://arxiv.org/pdf/1211.6103v1.pdf [31] => | issn = 2041-8213 [32] => | doi = [33] => | jazyk = anglicky [34] => }}[http://phys.org/news/2012-11-astronomers-clash-distance-famed-north.html Astronomers clash over the distance to the famed North Star] (popularizační článek k předchozí referenci). ''PhysOrg'', 30. listopad 2012 (anglicky) [35] => | dist_ly = 323 ± 7 [36] => | dist_pc = 99 ± 2 [37] => | appmag_v = 1,97 [38] => | absmag_v = -3,64 [39] => | u-b = 0,60 [40] => | b-v = 0,38 [41] => | v-r = 0,49 [42] => | r-i = 0,31{{Citace elektronické monografie [43] => |titul=Výsledek vyhledávání alfa UMi [44] => |vydavatel=Fakulta pedagogická ZČU [45] => |url=http://hvezdy.astro.cz/hipparcos/141-vysledek-vyhledavani?hip_text=alfa+UMi [46] => |datum vydání=2010-01-15 [47] => |datum přístupu=2020-01-21}} [48] => | var = Cefeida [49] => | spektrum = F7 Ib-II SB [50] => | hmot_kg = [51] => | hmot_msol = 6 [52] => | rad_km = [53] => | rad_rsol = 30 [54] => | lum_v = 2200 [55] => | teplota = 7200 [56] => | stáří = ? [57] => | p_rot = ? [58] => | p_osc = 3,97 [59] => | HD = 8890 [60] => | HR = 424 [61] => | SAO = 308 [62] => | HIP = 11767 [63] => | TYC = 4628-237-1 [64] => | GC = 2243 [65] => | BD = +88°8 [66] => | Flamst = 1 [67] => | con_zkr = UMi [68] => | Bayer = α [69] => | synonyma = Severka, Hvězda severu, Severní hvězda, Polaris, Cynosura ([[latina|latinsky]]), Alrucaba ([[arabština|arabsky]]), Alfa Ursae Minoris, ADS 1477 A, CCDM J02319+8915A, FK5 907, IDS 01226+8846 A, IRAS 01490+8901, PLX 299, PPM 431, UBV 21589, WDS J02318+8916A{{Citace elektronické monografie [70] => |titul=SIMBAD Astronomical Database: Results for Polaris [71] => |url=http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=Polaris [72] => |datum přístupu=2020-01-21 [73] => |jazyk=anglicky}} [74] => }} [75] => '''Polárka''' (anglicky Polaris [[Mezinárodní fonetická abeceda|{{IPA|[pəˈlɑːɹɪs]}}]]), α Ursae Minoris ([[Latina|latinsky]] Alpha Ursae Minoris, zkráceně Alpha UMi, α UMi), též Severka, je nejjasnější hvězdou v [[souhvězdí Malého medvěda]]. Nachází se v blízkosti severního [[nebeský pól|nebeského pólu]], díky čemuž je v současnosti severní polární hvězdou. Revidovaná [[paralaxa (astronomie)|paralaxa]] sondy [[Hipparcos]] udává vzdálenost Polárky asi 433 [[světelný rok|světelných let]] (133 [[parsek]]ů), zatímco výpočty jinými metodami udávají vzdálenost o 30 procent bližší. [76] => [77] => Polárka je trojhvězda. Její hlavní složka je [[Dvojhvězda|vizuální dvojhvězda]], její jasnější složka Polárka Aa je [[žlutý veleobr]], na oběžné dráze okolo ní se nachází menší společník (Polárka Ab). Jejich dalším průvodcem je Polárka B (objevená v srpnu 1779 [[William Herschel|Williamem Herschelem]]). Kdysi se myslelo, že existují další dvě vzdálené složky – Polárka C a Polárka D – ale ukázalo se, že nejsou fyzicky spojeny s Polárkou.{{Citace periodika [78] => | příjmení = Wielen [79] => | jméno = R. [80] => | příjmení2 = Jahreiss [81] => | jméno2 = H. [82] => | příjmení3 = Dettbarn [83] => | jméno3 = C. [84] => | titul = Polaris: astrometric orbit, position, and proper motion [85] => | periodikum = arXiv:astro-ph/0002406 [86] => | datum vydání = 2000-02-22 [87] => | poznámka = arXiv: astro-ph/0002406 [88] => | url = http://arxiv.org/abs/astro-ph/0002406 [89] => | datum přístupu = 2020-01-14 [90] => }}{{Citace periodika [91] => | příjmení = Evans [92] => | jméno = Nancy Remage [93] => | příjmení2 = Guinan [94] => | jméno2 = Edward [95] => | příjmení3 = Engle [96] => | jméno3 = Scott [97] => | titul = CHANDRAOBSERVATION OF POLARIS: CENSUS OF LOW-MASS COMPANIONS [98] => | periodikum = The Astronomical Journal [99] => | datum vydání = 2010-04 [100] => | ročník = 139 [101] => | číslo = 5 [102] => | strany = 1968–1974 [103] => | issn = 1538-3881 [104] => | doi = 10.1088/0004-6256/139/5/1968 [105] => | jazyk = en [106] => | url = https://doi.org/10.1088%2F0004-6256%2F139%2F5%2F1968 [107] => | datum přístupu = 2020-01-14 [108] => }} [109] => [110] => == Mytologie a název == [111] => Řecké jméno ''Cynosura'' (Κυνόσουρα) znamená ocas psa. V arabštině se nazývá ''Alrucaba''. Její oficiální název je ''Alfa Ursae Minoris (α UMi)''. [[Flamsteedovo označení]] je ''1 Ursae Minoris'' a její číslo v [[SAO katalog|katalogu SAO]] je ''SAO 308''. V [[Henry Draper Catalogue|katalogu HD]] má označení ''HD 8890''. Moderní pojmenování hvězdy je Polárka.{{Citace elektronické monografie [112] => | příjmení = [113] => | jméno = [114] => | titul = IAU Catalog of Star Names (IAU-CSN) [115] => | url = http://www.pas.rochester.edu/~emamajek/WGSN/IAU-CSN.txt [116] => | vydavatel = [117] => | místo = [118] => | datum vydání = [119] => | datum přístupu = 15.1.2020 [120] => }} [121] => V České republice jsou její nejpoužívanější názvy ''Polárka'' nebo ''Severka''. Anglický název „''Polaris''“ pochází z latinského ''Stella Polaris'', což znamená ''Polární hvězda''. [122] => [123] => V roce 2016 založila [[Mezinárodní astronomická unie]] pracovní skupinu pro pojmenování hvězd (WGSN),{{Citace elektronického periodika [124] => | titul = International Astronomical Union {{!}} IAU [125] => | periodikum = www.iau.org [126] => | url = https://www.iau.org/science/scientific_bodies/working_groups/280/ [127] => | datum přístupu = 2020-01-15 [128] => }} jejímž cílem je katalogizovat a standardizovat jména hvězd. První bulletin WGSN z července 2016 obsahoval tabulku prvních dvou šarží jmen schválených WGSN{{Citace elektronické monografie [129] => | příjmení = [130] => | jméno = [131] => | titul = Bulletin of the IAU Working Group on Star Names, No. 1 [132] => | url = https://www.iau.org/static/science/scientific_bodies/working_groups/280/WGSN_bulletin1.pdf [133] => | vydavatel = [134] => | místo = [135] => | datum vydání = [136] => | datum přístupu = 15.1.2020 [137] => }} [138] => a je v něm uvedeno jméno Polaris pro hvězdu α Ursae Minoris Aa. [139] => [140] => == Poloha na obloze == [141] => [[Soubor:N_pole_precession.png|náhled|vlevo|Projekce precesní dráhy severního pólu na pevné obloze epochy J2000.0 pro časový interval od 48000 př. n. l. do 52000 n. l.{{Cite journal |last=Vondrák |first=J. |last2=Capitaine |first2=N. |last3=Wallace |first3=P. |date=2011-10-01 |title=New precession expressions, valid for long time intervals |url=https://www.aanda.org/articles/aa/abs/2011/10/aa17274-11/aa17274-11.html |journal=Astronomy & Astrophysics |language=en |volume=534 |pages=A22 |doi=10.1051/0004-6361/201117274 |issn=0004-6361}}. Jeho pozice jsou označeny letopočty.]] [142] => Polárka leží téměř na přímé linii s osou otáčení [[Země]], tedy na severním [[nebeský pól|nebeském pólu]]. Může se tedy zdát, že Polárka „stojí“ na místě a ostatní [[hvězda|hvězdy]] se otáčí kolem ní. V současností je Polárka méně než 1° od pólu, a proto se kolem nebeského pólu otáčí v malých kruzích o průměru asi 2°. Jen dvakrát v průběhu hvězdného dne se Polárka nachází na pravém severním [[azimut]]u. [143] => [144] => Polárka nebude vždy hvězdou, která určuje severní nebeský pól. Je to v důsledku [[precese zemské osy|precese rovnodennosti]] v průběhu tisíciletí.{{Citace monografie [145] => | příjmení = Ridpath [146] => | jméno = Ian [147] => | příjmení2 = Norton [148] => | jméno2 = Arthur Philip [149] => | titul = Norton's star atlas and reference handbook, epoch 2000.0 [150] => | url = http://archive.org/details/nortonsstaratlas00ianr [151] => | vydavatel = London ; New York : Pi Press [152] => | počet stran = 218 [153] => }} Jiné hvězdy taktéž byly v minulosti polárními hvězdami a znovu jimi v budoucnosti budou po uplynutí jednoho [[platónský rok|platónského roku]]. Jsou to například hvězdy [[Thuban]] ze [[souhvězdí Draka]], [[Vega]] ze [[souhvězdí Lyry]] a [[Deneb]] z [[souhvězdí Labutě|Labutě]]. Na začátku 21. století byla vzdálenost Polárky od severního pólu asi 0,7° a dále se zmenšuje. Podle astronomických výpočtů dosáhne nejmenší vzdálenosti (0,5°) v roce 2100 a poté se začne vzdalovat.{{Citace elektronické monografie [154] => |příjmení=Kodriš |jméno=Michal [155] => |titul=Průvodce hvězdnou oblohou: Malý medvěd [156] => |url=http://hvezdnouoblohou.wz.cz/malymedved.php#polarka [157] => |datum přístupu=2020-01-20}} [158] => V průběhu 41. století projde nebeský pól blízko [[Gamma Cephei|Gammy Cephei]] a kolem 91. století se bude pohybovat blízko [[Deneb]]u v [[souhvězdí Labutě|Labuti]]. [159] => [160] => Nebeský pól byl blízko Thubanu kolem roku 2750 př. n. l. a během klasického starověku byl blíže ke Kochabu (β UMi) než k Polárce.{{Citace elektronického periodika [161] => | titul = Star Tales – Ursa Minor [162] => | periodikum = www.ianridpath.com [163] => | url = http://www.ianridpath.com/startales/ursaminor.htm#polaris [164] => | datum přístupu = 2020-01-19 [165] => }} Na konci pozdní [[Antika|antiky]] měl přibližně stejnou úhlovou vzdálenost od β UMi jako k α UMi. Název ''Polární hvězda'' byl poprvé použit v době [[renesance]], kdy se hvězda přiblížila k nebeskému pólu na několik stupňů. Holandský učenec [[Gemma Frisius]] na ni ve svém díle z roku 1547 odkazuje jako na ''stella illa quae polaris dicitur'', tedy hvězdu, která je nazývána polární, a její vzdálenost od nebeského pólu určil jako 3 stupně 8 minut.{{Citace monografie [166] => | příjmení = Frisius [167] => | jméno = Rainer Gemma [168] => | titul = Gemmae Frisii de astrolabo catholico liber: quo latissime patentis instrumenti multiplex usus explicatur, & quicquid uspiam rerum mathematicarum tradi possit continetur [169] => | url = https://books.google.co.uk/books?id=8XE6AAAAcAAJ&pg=PA20#v=onepage&q&f=false [170] => | vydavatel = Steelsius [171] => | počet stran = 406 [172] => | poznámka = Google-Books-ID: 8XE6AAAAcAAJ [173] => | jazyk = en [174] => }} [175] => [176] => === Polární hvězda v navigaci === [177] => [[Soubor:Star Trail above Beccles - geograph.org.uk - 1855505.jpg|náhled|vlevo|Hvězdy na pozemské obloze zdánlivě obíhají kolem Polárky v centru ]] [178] => Protože Polárka leží téměř v přímé linii s [[Rotace Země|rotační osou Země]] „nad“ [[Severní pól|severním pólem]] – severním nebeským pólem – stojí Polárka téměř nehybně na obloze a zdá se, že kolem ní rotují všechny hvězdy severní oblohy. Proto je vynikajícím bodem, ze kterého lze čerpat měření pro [[Astronavigace|nebeskou navigaci]] a pro [[Astrometrie|astrometrii]]. [179] => [180] => Kolem roku 2750 př. n. l. byl nebeský pól blízko [[Thuban]]u. Ve [[starověk]]u tak nebyla Polárka nejbližší hvězdou k severnímu hvězdnému pólu a spíše celé souhvězdí Malého medvěda sloužilo k [[Navigace|navigaci]]. Řecký navigátor [[Pýtheás z Massalie|Pýtheás]] kolem roku 320 př. n. l. popisoval nebeský pól bez hvězd. Nicméně, jako jedna z jasnějších hvězd blízko nebeského pólu, byla Polárka používána pro navigaci alespoň od pozdního starověku a popsána jako „ἀεί φανής“ (aei phanēs – „vždy viditelný“) [[Ióannés Stobaios|Stobaiosem]] v [[5. století]] n. l. [181] => [182] => Od časného [[středověk]]u začala vznikat různá jména označující Polárku jako polární hvězdu. Ve staré angličtině byla Polárka známa jako scip-steorra („loď-hvězda“) a staroanglická [[Runy|runa]] nazvaná [[Teiwaz]] je zjevně spojena s [[Cirkumpolární souhvězdí|cirkumpolárním souhvězdím]], které symbolizuje odvahu a oddanost. V období [[středověk]]u už mohla být rozumně nazvána jako ''stella polaris''. Tehdy se Polárka přiblížila dostatečně blízko k pólu a stala se nejbližší hvězdou viditelnou pouhým okem poblíž pólu, i když stále ve vzdálenosti několika stupňů. V [[William Shakespeare|Shakespearově]] hře [[Julius Caesar (Shakespeare)|Julius Caesar]], psané kolem roku 1599, se [[Caesar]] popisuje jako bytí „stejně stálé jako severní hvězda“, i když v době Caesara neexistovala žádná severní hvězda. Na Polárku odkazoval americký praktický navigátor [[Nathaniel Bowditch]] v roce 1802 jako na jednu z navigačních hvězd.{{Citace monografie [183] => | příjmení = Bowditch [184] => | jméno = Nathaniel [185] => | příjmení2 = Agency [186] => | jméno2 = National Imagery and Mapping [187] => | titul = The American practical navigator : an epitome of navigation [188] => | url = https://books.google.cz/books?id=pXjHDnIE_ygC&pg=PR1&redir_esc=y#v=twopage&q&f=false [189] => | vydání = [190] => | vydavatel = Paradise Cay Publications [191] => | místo = [192] => | rok vydání = [193] => | počet stran = 924 [194] => | strany = 248 [195] => | isbn = 978-0-939837-54-0 [196] => | poznámka = [197] => | jazyk = en [198] => }} [199] => [200] => Azimut Polárky ukazuje dvakrát za každý hvězdný den na sever; zbytek času je na východ či západ a její poloha musí být opravena pomocí tabulek či palcem. Nejlepší aproximace bylo dosaženo pomocí náběžné hrany „[[Velký vůz (asterismus)|asterismu Velkého vozu]]“ v [[souhvězdí Velké medvědice]].{{Citace elektronické monografie [201] => | příjmení = [202] => | jméno = [203] => | titul = A visual method to correct a ship's compass using Polaris using Ursa Major as a point of reference [204] => | url = http://www.kaizad.co.uk/data/Nav/Polaris.xls [205] => | vydavatel = [206] => | místo = [207] => | datum vydání = [208] => | datum přístupu = 20.1.2020 [209] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100827042213/http://www.kaizad.co.uk/data/Nav/Polaris.xls [210] => | datum archivace = 2010-08-27 [211] => | nedostupné = ano [212] => }} Přední hrana (definovaná hvězdami [[Dubhe]] a [[Merak]]) byla odkazována na ciferník a na něm se odečetl skutečný azimut Polárky v různých zeměpisných šířkách. [213] => [214] => == Vlastnosti == [215] => [216] => === Hvězdná soustava === [217] => [[Soubor:Polaris alpha ursae minoris.jpg|náhled|vlevo|Složky Polárky z Hubbleova vesmírného teleskopu]] [218] => Polárka je [[vícenásobná hvězda|trojhvězda]].{{Citace elektronického periodika [219] => | příjmení = společnost [220] => | jméno = Česká astronomická [221] => | titul = Hvězda Polárka má dva průvodce! [222] => | periodikum = ČAS [223] => | url = https://www.astro.cz/clanky/hvezdy/hvezda-polarka-ma-dva-pruvodce.html [224] => | jazyk = cs [225] => | datum přístupu = 2020-01-16 [226] => }} Pouhým okem vidíme jen největšího a nejjasnějšího člena soustavy – žlutého [[veleobr]]a spektrální třídy (Polárku Aa) F7Ib . Má hmotnost 5,5 M☉, třicetkrát [[poloměr Slunce|větší průměr]] než [[Slunce]] a [[zářivost]] 5000 [[sluneční zářivost|Sluncí]]. Její [[absolutní hvězdná velikost]] je –5,1, ale časem se mění.{{Citace elektronického periodika [227] => | titul = Polárka je stále jasnější [228] => | periodikum = National Geographic Česko [229] => | url = https://www.national-geographic.cz/clanky/polarka-je-stale-jasnejsi.html [230] => | datum přístupu = 2020-01-14 [231] => }} Je to [[Proměnná hvězda#Fyzické proměnné hvězdy|pulzující proměnná hvězda]], konkrétně se jedná o klasickou [[cefeida|cefeidu]]. Jasnost slabě kolísá z 1,9 na 2,1 mag s periodou 3,97 dne. Změny jasnosti jsou však příliš malé na to, aby se daly pozorovat okem. Amplituda pulzů se v posledních rocích stále zmenšovala a bylo možné je zjistit jen [[luxmetr|fotometrem]]. Okolo hlavní složky obíhá ve vzdálenosti 18,5 AU (vzdálenost Slunce a Uranu) slabý průvodce. Teprve [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] dokázal v lednu 2006 odlišit obě hvězdy,{{Citace elektronického periodika [232] => | titul = Hubble Space Telescope - News [233] => | periodikum = web.archive.org [234] => | url = http://hubblesite.org/news_release/news/2006-02/68-multiple-star-systems [235] => | datum vydání = 2017-02-11 [236] => | datum přístupu = 2020-01-18 [237] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170211075145/http://hubblesite.org/news_release/news/2006-02/68-multiple-star-systems [238] => | datum archivace = 2017-02-11 [239] => }} průvodce se projevuje i posunem čar ve spektru Polárky. Hlavní složka (Polárka A) je spektroskopická dvojhvězda, složená z cefeidy a z průvodce [[spektrální klasifikace|spektrální třídy]] F6, který je hlavní složkou přezářený.{{Citace periodika [240] => | příjmení = Evans [241] => | jméno = Nancy Remage [242] => | příjmení2 = Sasselov [243] => | jméno2 = Dimitar D. [244] => | příjmení3 = Short [245] => | jméno3 = C. Ian [246] => | titul = Polaris: Amplitude, Period Change, and Companions [247] => | periodikum = The Astrophysical Journal [248] => | datum vydání = 2002 March 10 [249] => | ročník = 567 [250] => | číslo = 2 [251] => | strany = 1121 [252] => | issn = 0004-637X [253] => | doi = 10.1086/338583 [254] => | jazyk = en [255] => | url = https://iopscience.iop.org/article/10.1086/338583/meta [256] => | datum přístupu = 2020-01-18 [257] => }} Ve velké vzdálenosti obíhá hlavní složku další průvodce Polárka B, která je dostatečně vzdálená, aby ji pozemské dalekohledy dokázaly zachytit. Polárka B je hvězda [[hlavní posloupnost]]i spektrální třídy F3V jasná 8,8 mag. Lze ji vidět pomocí menšího hvězdářského dalekohledu (alespoň 7,5 cm) ve vzdálenosti 18″ od Polárky A. Silným dalekohledem je možné uvidět dvě slabé hvězdy pojmenované Polárka C (13 mag a vzdálenost 43″) a Polárka D (12 mag a vzdálenost 83″), o nichž se předpokládalo, že jsou také součástí tohoto systému.{{Citace elektronického periodika [258] => | titul = Píše.cz - ověření [259] => | periodikum = fyzmatik.pise.cz [260] => | url = http://fyzmatik.pise.cz/345-polarka-je-pouze-trojhvezda/ [261] => | datum přístupu = 2020-01-14 [262] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200114165241/http://fyzmatik.pise.cz/345-polarka-je-pouze-trojhvezda/ [263] => | datum archivace = 2020-01-14 [264] => }} Celá soustava je přibližně ve vzdálenosti 432 [[světelný rok|ly]] a přibližuje se ke Slunci [[radiální rychlost|rychlostí]] 17 km/s. [265] => [266] => Polárka je také členem málo známého [[Asterismus (astronomie)|asterismu]] [[Snubní prsten (asterismus)|Zásnubní prstýnek]], ve kterém představuje diamant.{{Citace elektronické monografie [267] => | titul = Asterismy 1 – Malý medvěd [268] => | url = http://www.hvezdarnaplzen.cz/2014/03/27/asterismy-1-maly-medved/ [269] => | datum přístupu = 2020-01-19 [270] => | jazyk = cs-CZ [271] => }} [272] => [273] => === Proměnná hvězda === [274] => Polaris Aa, žlutý veleobr, je klasická [[cefeida]] populace I s nízkou [[Amplituda|amplitudou]], ačkoli díky své vysoké [[Galaktické souřadnice|galaktické šířce]] byla kdysi považována za cefeidu typu II. Cefeidy představují důležitou standardní svíčku pro určování vzdálenosti, a proto je jako nejbližší cefeida v hledáčku astronomů. O variabilitě Polárky se uvažovalo od roku 1852; potvrdil ji [[Ejnar Hertzsprung]] v roce 1911.{{Citace periodika [275] => | příjmení = Hertzsprung [276] => | jméno = Ejnar [277] => | titul = Nachweis der Veränderlichkeit von α Ursae minoris [278] => | periodikum = Astronomische Nachrichten [279] => | datum vydání = 1911 [280] => | ročník = 189 [281] => | číslo = 6 [282] => | strany = 89–104 [283] => | issn = 1521-3994 [284] => | doi = 10.1002/asna.19111890602 [285] => | jazyk = en [286] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/asna.19111890602 [287] => | datum přístupu = 2020-01-18 [288] => }} [289] => [290] => Jas Polárky se během jejích pulzací mění v rozsahu 1,86–2,13 [[hvězdná velikost|magnitudy]],{{Citace periodika [291] => | příjmení = Samus [292] => | jméno = N. N. [293] => | příjmení2 = Kazarovets [294] => | jméno2 = E. V. [295] => | příjmení3 = Durlevich [296] => | jméno3 = O. V. [297] => | titul = VizieR Online Data Catalog: General Catalogue of Variable Stars (Samus+, 2007-2017) [298] => | periodikum = yCat [299] => | datum vydání = 2009-01 [300] => | strany = B/gcvs [301] => | jazyk = en [302] => | url = https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2009yCat....102025S/abstract [303] => | datum přístupu = 2020-02-06 [304] => }} ale amplituda se od jejího objevení změnila. Před rokem 1963 byla amplituda přes 0,1 magnitudy a velmi pomalu klesala. Po roce 1966 začala klesat velmi rychle, až k hodnotě menší než 0,05; od té doby se náhodně mění v blízkosti tohoto rozmezí. To by znamenalo, že amplituda nyní znovu roste, což nebylo pozorováno u žádné jiné cefeidy.{{Citace periodika [305] => | příjmení = Lee [306] => | jméno = Byeong-Cheol [307] => | příjmení2 = Mkrtichian [308] => | jméno2 = David E. [309] => | příjmení3 = Han [310] => | jméno3 = Inwoo [311] => | titul = PRECISE RADIAL VELOCITIES OF POLARIS: DETECTION OF AMPLITUDE GROWTH [312] => | periodikum = The Astronomical Journal [313] => | datum vydání = 2008-05 [314] => | ročník = 135 [315] => | číslo = 6 [316] => | strany = 2240–2244 [317] => | issn = 1538-3881 [318] => | doi = 10.1088/0004-6256/135/6/2240 [319] => | jazyk = en [320] => | url = https://doi.org/10.1088%2F0004-6256%2F135%2F6%2F2240 [321] => | datum přístupu = 2020-01-18 [322] => }} [323] => [324] => Období jednoho cyklu, zhruba 4 dny, se také časem změnilo. S přestávkou v letech 1963–1965 se stabilně zvyšuje přibližně o 4,5 sekundy za rok. Původně se předpokládalo, že je to důsledek postupného vývoje hvězdy v [[Pás nestability|pásu nestability]] cefeid směrem k červené straně [[Hertzsprungův–Russellův diagram|Hertzsprungova–Russellova diagramu]], ale může to být způsobeno také interferencí mezi základním režimem pulzace a jeho první harmonickou. Autoři výzkumu se však neshodují v tom, zda Polárka pulzuje na základní frekvenci nebo na první harmonické ani zda se pohybuje pásem nestability poprvé.{{Citace periodika [325] => | příjmení = Usenko [326] => | jméno = I. A. [327] => | příjmení2 = Miroshnichenko [328] => | jméno2 = A. S. [329] => | příjmení3 = Klochkova [330] => | jméno3 = V. G. [331] => | příjmení4=Yushkin |jméno4=M. V. [332] => | titul = Polaris, the nearest Cepheid in the Galaxy: atmosphere parameters, reddening and chemical composition [333] => | periodikum = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [334] => | datum vydání = 2005-10-01 [335] => | ročník = 362 [336] => | číslo = 4 [337] => | strany = 1219–1224 [338] => | issn = 0035-8711 [339] => | doi = 10.1111/j.1365-2966.2005.09353.x [340] => | bibcode=2005MNRAS.362.1219U [341] => | jazyk = en [342] => | url = https://academic.oup.com/mnras/article/362/4/1219/988736 [343] => | datum přístupu = 2020-01-18 [344] => }} [345] => [346] => Teplota Polárky se během pulzací mění jen o malé množství, ale velikost těchto změn je proměnná a nepředvídatelná. Nepravidelné změny teploty a amplituda teplotních změn během každého cyklu, z méně než 50 [[Kelvin|K]] na nejméně 170 K, mohou souviset s oběžnou dráhou Polárky Ab. [347] => [348] => Uváděný výzkum naznačuje, že Polárka je dnes 2,5krát jasnější než za časů [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaia]] a mění se ze třetí na druhou velikost.{{Citace periodika [349] => | příjmení = Irion [350] => | jméno = Robert [351] => | titul = As Inconstant as the Northern Star [352] => | periodikum = Science [353] => | datum vydání = 2004-06-18 [354] => | ročník = 304 [355] => | číslo = 5678 [356] => | strany = 1740–1741 [357] => | issn = 0036-8075 [358] => | pmid = 15205508 [359] => | doi = 10.1126/science.304.5678.1740b [360] => | poznámka = PMID: 15205508 [361] => | jazyk = en [362] => | url = https://science.sciencemag.org/content/304/5678/1740.2 [363] => | datum přístupu = 2020-01-18 [364] => }} Astronom Edward Guinan to považuje za pozoruhodnou změnu a je v záznamu, že „pokud jsou skutečné, jsou tyto změny 100krát větší než ty, které předpovídají současné teorie hvězdného vývoje“. [365] => [366] => == Vzdálenost == [367] => Vzdálenost Polárky je předmětem řady měření s poměrně velkým rozptylem výsledků. Starší měření udávala vzdálenost 99 parseků (323 světelných let), novější přesnější paralaktické měření sondy [[Hipparcos]] udává vzdálenost 133 parseků (433 světelných let) a ještě přesnější měření sondy [[Gaia (sonda)|Gaia]], zveřejněné v roce 2018, udává dokonce 136,6 parseků (445,3 světelných let). [368] => {| class="toccolours" border=1 cellspacing=0 cellpadding=2 align=center style="text-align:center; border-collapse:collapse; margin-left: 0; margin-right: auto;" [369] => |- bgcolor="#a0b0ff" [370] => ! Rok [371] => ! Složka [372] => ! Vzdálenost
(světelné roky) [373] => ! Reference [374] => [375] => |- [376] => || 2006 || A || 330 || Turner{{Citace periodika [377] => | příjmení = Turner [378] => | jméno = David G. [379] => | příjmení2 = Savoy [380] => | jméno2 = Jonathan [381] => | příjmení3 = Derrah [382] => | jméno3 = Jayme [383] => | titul = The Period Changes of Polaris [384] => | periodikum = Publications of the Astronomical Society of the Pacific [385] => | datum vydání = 2005-02-09 [386] => | ročník = 117 [387] => | číslo = 828 [388] => | strany = 207 [389] => | issn = 1538-3873 [390] => | doi = 10.1086/427838 [391] => | jazyk = en [392] => | url = https://iopscience.iop.org/article/10.1086/427838/meta [393] => | datum přístupu = 2020-01-15 [394] => }} [395] => |- [396] => || 2007 || A || 433,3 || Hipparcos{{Citace periodika [397] => | příjmení = Leeuwen [398] => | jméno = F. van [399] => | titul = Validation of the new Hipparcos reduction [400] => | periodikum = Astronomy & Astrophysics [401] => | datum vydání = 2007-11-01 [402] => | ročník = 474 [403] => | číslo = 2 [404] => | strany = 653–664 [405] => | issn = 0004-6361 [406] => | doi = 10.1051/0004-6361:20078357 [407] => | jazyk = en [408] => | url = https://www.aanda.org/articles/aa/abs/2007/41/aa8357-07/aa8357-07.html [409] => | datum přístupu = 2020-01-15 [410] => }} [411] => |- [412] => || 2008 || B || 359 || Usenko&Klochkova{{Citace periodika [413] => | příjmení = Usenko [414] => | jméno = I. A. [415] => | příjmení2 = Klochkova [416] => | jméno2 = V. G. [417] => | titul = Polaris B, an optical companion of the Polaris (α UMi) system: atmospheric parameters, chemical composition, distance and mass [418] => | periodikum = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters [419] => | datum vydání = 2008-06-01 [420] => | ročník = 387 [421] => | číslo = 1 [422] => | strany = L1–L3 [423] => | issn = 1745-3925 [424] => | doi = 10.1111/j.1745-3933.2008.00426.x [425] => | jazyk = en [426] => | url = https://academic.oup.com/mnrasl/article/387/1/L1/981385 [427] => | datum přístupu = 2020-01-15 [428] => }} [429] => |- [430] => || 2013 || B || 323 || Turner, et al.{{Citace periodika [431] => | příjmení = Turner [432] => | jméno = D. G. [433] => | příjmení2 = Kovtyukh [434] => | jméno2 = V. V. [435] => | příjmení3 = Usenko [436] => | jméno3 = I. A. [437] => | titul = THE PULSATION MODE OF THE CEPHEID POLARIS [438] => | periodikum = The Astrophysical Journal [439] => | datum vydání = 2012-12 [440] => | ročník = 762 [441] => | číslo = 1 [442] => | strany = L8 [443] => | issn = 2041-8205 [444] => | doi = 10.1088/2041-8205/762/1/L8 [445] => | jazyk = en [446] => | url = https://doi.org/10.1088%2F2041-8205%2F762%2F1%2Fl8 [447] => | datum přístupu = 2020-01-15 [448] => }} [449] => |- [450] => || 2014 || A || ≥ 385 || Neilson{{Citace periodika [451] => | příjmení = Neilson [452] => | jméno = H. R. [453] => | titul = Revisiting the fundamental properties of the Cepheid Polaris using detailed stellar evolution models [454] => | periodikum = Astronomy & Astrophysics [455] => | datum vydání = 2014-03-01 [456] => | ročník = 563 [457] => | strany = A48 [458] => | issn = 0004-6361 [459] => | doi = 10.1051/0004-6361/201423482 [460] => | jazyk = en [461] => | url = https://www.aanda.org/articles/aa/abs/2014/03/aa23482-14/aa23482-14.html [462] => | datum přístupu = 2020-01-15 [463] => }} [464] => |- [465] => || 2018 || B || 521 || Bond et al.{{Citace periodika [466] => | příjmení = Bond [467] => | jméno = Howard E. [468] => | příjmení2 = Nelan [469] => | jméno2 = Edmund P. [470] => | příjmení3 = Remage Evans [471] => | jméno3 = Nancy [472] => | titul = Hubble Space Telescope Trigonometric Parallax of Polaris B, Companion of the Nearest Cepheid [473] => | periodikum = ApJ [474] => | datum vydání = 2018-01 [475] => | ročník = 853 [476] => | číslo = 1 [477] => | strany = 55 [478] => | issn = 0004-637X [479] => | doi = 10.3847/1538-4357/aaa3f9 [480] => | jazyk = en [481] => | url = https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2018ApJ...853...55B/abstract [482] => | datum přístupu = 2020-01-15 [483] => }} [484] => |- [485] => || 2018 || B || 445,3 || Gaia DR2{{Citace periodika [486] => | příjmení = Bailer-Jones [487] => | jméno = C. a. L. [488] => | příjmení2 = Rybizki [489] => | jméno2 = J. [490] => | příjmení3 = Fouesneau [491] => | jméno3 = M. [492] => | titul = Estimating Distance from Parallaxes. IV. Distances to 1.33 Billion Stars in Gaia Data Release 2 [493] => | periodikum = AJ [494] => | datum vydání = 2018-08 [495] => | ročník = 156 [496] => | číslo = 2 [497] => | strany = 58 [498] => | issn = 0004-6256 [499] => | doi = 10.3847/1538-3881/aacb21 [500] => | jazyk = en [501] => | url = https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2018AJ....156...58B/abstract [502] => | datum přístupu = 2020-01-15 [503] => }} [504] => |} [505] => [506] => Kosmická sonda Hipparcos změřila [[Paralaxa (astronomie)|paralaxu]] hvězdy v letech 1989 a 1993 s přesností 0,97 [[Úhlová velikost|miliarcsekundy]] (970 mikrosekund) a získala přesná měření hvězdných vzdáleností do 1 000 [[Parsek|kiloparseků]].{{Citace periodika [507] => | příjmení = van Leeuwen [508] => | jméno = Floor [509] => | titul = The Hipparcos Mission [510] => | periodikum = Space Science Reviews [511] => | datum vydání = 1997-08-01 [512] => | ročník = 81 [513] => | číslo = 3 [514] => | strany = 201–409 [515] => | issn = 1572-9672 [516] => | doi = 10.1023/A:1005081918325 [517] => | jazyk = en [518] => | url = https://doi.org/10.1023/A:1005081918325 [519] => | datum přístupu = 2020-01-16 [520] => }} Data [[Hipparcos|sondy Hipparcos]] byla znovu zkoumána pomocí pokročilejších oprav chyb a statistických technik. Přes výhody [[Astrometrie|astrometrických]] měření sondy Hipparcos, nejistota měření vzdálenosti Polárky v datech byla prokázána a někteří vědci zpochybnili přesnost měření sondy Hipparcos u [[Dvojhvězda|binárních]] [[Cefeida|cefeid]] jako je Polárka. Měření vzdálenosti pro Polárku byla přezkoumána a znovu potvrzena, ale stále není široká shoda o vzdálenosti hvězdy.{{Citace periodika [521] => | příjmení = Leeuwen [522] => | jméno = F. van [523] => | titul = The HIPPARCOS parallax for Polaris [524] => | periodikum = Astronomy & Astrophysics [525] => | datum vydání = 2013-02-01 [526] => | ročník = 550 [527] => | strany = L3 [528] => | issn = 0004-6361 [529] => | doi = 10.1051/0004-6361/201220871 [530] => | jazyk = en [531] => | url = https://www.aanda.org/articles/aa/abs/2013/02/aa20871-12/aa20871-12.html [532] => | datum přístupu = 2020-01-16 [533] => }} [534] => [535] => Dalším významným krokem v měření přesnosti paralaxy je [[Gaia (sonda)|sonda Gaia]], kosmická astrometrická mise zahájená v roce 2013, která měla měřit hvězdnou paralaxu s přesností 25 mikrosekund (μas).{{Citace periodika [536] => | příjmení = Liu [537] => | jméno = C. [538] => | příjmení2 = Bailer-Jones [539] => | jméno2 = C. a. L. [540] => | příjmení3 = Sordo [541] => | jméno3 = R. [542] => | titul = The expected performance of stellar parametrization with Gaia spectrophotometry [543] => | periodikum = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [544] => | datum vydání = 2012-11-01 [545] => | ročník = 426 [546] => | číslo = 3 [547] => | strany = 2463–2482 [548] => | issn = 0035-8711 [549] => | doi = 10.1111/j.1365-2966.2012.21797.x [550] => | jazyk = en [551] => | url = https://academic.oup.com/mnras/article/426/3/2463/989216 [552] => | datum přístupu = 2020-01-16 [553] => }} Přestože se původně plánovalo omezit pozorování sondy Gaia na hvězdy jasnější než 5,7 magnitudy, testy provedené během fáze uvádění do provozu naznačovaly, že Gaia mohla autonomně identifikovat hvězdy jasnosti 3. magnitudy. Když Gaia zahájila pravidelná pozorování operací v červenci 2014, byla nakonfigurována tak, aby rutinně zpracovávala hvězdy v rozsahu 3 až 20 magnitudy.{{Citace sborníku [554] => | titul = Enabling Gaia observations of naked-eye stars [555] => | url = https://www.spiedigitallibrary.org/conference-proceedings-of-spie/9143/91430Y/Enabling-Gaia-observations-of-naked-eye-stars/10.1117/12.2056325.short [556] => | sborník = Space Telescopes and Instrumentation 2014: Optical, Infrared, and Millimeter Wave [557] => | vydavatel = International Society for Optics and Photonics [558] => | datum vydání = 2014-08-02 [559] => | strany = 91430Y [560] => | svazek = 9143 [561] => | doi = 10.1117/12.2056325 [562] => | jméno = J. [563] => | příjmení = Martín-Fleitas [564] => | jméno2 = J. [565] => | příjmení2 = Sahlmann [566] => | jméno3 = A. [567] => | příjmení3 = Mora [568] => }} Nad tento limit se používají speciální postupy pro stahování nezpracovaných skenovacích dat pro zbývajících 230 hvězd jasnějších než velikost 3, vyvíjejí se metody pro snížení chyb a analýzu těchto údajů a očekává se, že bude existovat „úplné pokrytí oblohy včetně jasných hvězd“ se standardními chybami „několik desítek µas“.{{Citace periodika [569] => | příjmení = Prusti [570] => | jméno = T. [571] => | příjmení2 = Bruijne [572] => | jméno2 = J. H. J. de [573] => | příjmení3 = Brown [574] => | jméno3 = A. G. A. [575] => | titul = The Gaia mission [576] => | periodikum = Astronomy & Astrophysics [577] => | datum vydání = 2016-11-01 [578] => | ročník = 595 [579] => | strany = A1 [580] => | issn = 0004-6361 [581] => | doi = 10.1051/0004-6361/201629272 [582] => | jazyk = en [583] => | url = https://www.aanda.org/articles/aa/abs/2016/11/aa29272-16/aa29272-16.html [584] => | datum přístupu = 2020-01-16 [585] => }} Gaia Data Release 2 nezahrnuje paralaxu pro Polárku, ale z ní odvozená vzdálenost je 136,6±0,5 kiloparseků (445,5 ly) pro Polárku B, což je poněkud dále než většina předchozích odhadů a několikrát přesnější. [586] => [587] => Polárka byla dlouho důležitým mezníkem kosmické vzdálenosti, protože před Gaiou to byla jediná proměnná [[cefeida]] s přímými údaji o vzdálenosti, což mělo dominový účinek na měření vzdálenosti, která používají toto „pravítko“.{{Citace periodika [588] => | příjmení = Subramanian [589] => | jméno = Smitha [590] => | příjmení2 = Marengo [591] => | jméno2 = Massimo [592] => | příjmení3 = Bhardwaj [593] => | jméno3 = Anupam [594] => | titul = Young and Intermediate-age Distance Indicators [595] => | periodikum = Space Science Reviews [596] => | datum vydání = 2017-11 [597] => | ročník = 212 [598] => | číslo = 3–4 [599] => | strany = 1817–1869 [600] => | issn = 0038-6308 [601] => | doi = 10.1007/s11214-017-0427-8 [602] => | poznámka = arXiv: 1709.07265 [603] => | url = http://arxiv.org/abs/1709.07265 [604] => | datum přístupu = 2020-01-16 [605] => }}
[606] => [607] => == Odkazy == [608] => [609] => === Reference === [610] => [611] => [612] => === Literatura === [613] => * {{Citace monografie | příjmení = Kleczek | jméno = Josif | titul = Velká encyklopedie vesmíru | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-200-0906-X}} [614] => [615] => === Související články === [616] => * [[Precese zemské osy|Zemská precese]] [617] => * [[Souhvězdí Malého medvěda|Malý medvěd]] [618] => * [[Nebeský pól]] [619] => [620] => === Externí odkazy === [621] => * {{commonscat}} [622] => * {{Wikislovník|heslo=Polárka}} [623] => * {{Otto|heslo=Polárka}} [624] => * {{en}} [http://stars.astro.illinois.edu/sow/polaris.html Informace o Polárce] [625] => * {{en}} [http://www.phy6.org/stargaze/Spolaris.htm Finding the Pole Star] [626] => * {{cs}} [https://plus.rozhlas.cz/polarka-trojhvezdou-6658512 Polárka trojhvězdou] [627] => * {{cs}} [https://www.astro.cz/rady/pozorovani-oblohy/casto-kladene-dotazy/proc-je-polarka-tak-vyznamna.html Proč je Polárka tak významná?] [628] => [629] => {{Souřadnice - vesmír [630] => | id = HD8890 [631] => | rah = 02 [632] => | ram = 31 [633] => | ras = 48 [634] => | rass = 70 [635] => | ded = 89 [636] => | dem = 15 [637] => | des = 51 [638] => | dess = 00 [639] => }} [640] => [641] => {{Souhvězdí Malého medvěda}} [642] => {{Autoritní data}} [643] => {{Portály|Astronomie}} [644] => [645] => [[Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Malého medvěda]] [646] => [[Kategorie:Bíložlutí trpaslíci]] [647] => [[Kategorie:Objekty ve Flamsteedově katalogu]] [648] => [[Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu]] [649] => [[Kategorie:Jasní obři třídy F]] [] => )
good wiki

Polárka

Polárka (anglicky Polaris Mezinárodní fonetická abeceda|), α Ursae Minoris (latinsky Alpha Ursae Minoris, zkráceně Alpha UMi, α UMi), též Severka, je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Malého medvěda. Nachází se v blízkosti severního nebeského pólu, díky čemuž je v současnosti severní polární hvězdou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hipparcos','cefeida','souhvězdí Labutě','světelný rok','nebeský pól','Dvojhvězda','Thuban','Gaia (sonda)','Deneb','středověk','Astrometrie','paralaxa (astronomie)'

Astrometrie

Cefeida

Deneb

Dvojhvězda

Hipparcos

Středověk

Thuban