Array ( [0] => 15480391 [id] => 15480391 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Politika [uri] => Politika [3] => Serpol7nd.jpg [img] => Serpol7nd.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Politicke spektrum Evropa.png|náhled|Politické spektrum]] [1] => '''Politika''' (z řeckého ''[[polis]]'' – město, ''politiké techné'' – správa obce) je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a [[metoda|metodu]] [[rozhodování]] určité skupiny lidí s [[Pluralismus|pluralitními]] zájmy a [[názor]]y. Věda zabývající se politikou se nazývá [[politologie]]. Politika je sférou, v níž je přítomné neustálé větší či menší napětí mezi „vládnoucí“ (politika shora) a „emancipační“ (politika zdola) politikou.{{Citace monografie [2] => | příjmení = Cabada [3] => | jméno = Ladislav [4] => | odkaz na autora = Ladislav Cabada [5] => | příjmení2 = Kubát [6] => | jméno2 = Michal [7] => | odkaz na autora2 = Michal Kubát [8] => | titul = Úvod do studia politické vědy [9] => | vydavatel = Eurolex Bohemia [10] => | místo = Praha [11] => | rok = 2004 [12] => | isbn = 80-86432-63-7 [13] => | strany = 45 [14] => | jazyk = česky [15] => }} Politiku lze chápat také jako boj o společenské uspořádání. [16] => [17] => V rámci [[rozhodování|rozhodovacích procesů]] je politika [[správa|správou]] věcí veřejných, uměním [[Řízení (ekonomika)|řídit]] [[stát]], hájením zájmů jednoho státu vůči druhému, vytvářením a udržováním vztahů mezi těmito státy. [18] => [19] => Prostředkem politiky je [[politická moc]], kterou lze získat buď [[demokracie|demokratickými]] prostředky, nebo [[násilí]]m.{{doplňte zdroj}} V [[otevřená společnost|otevřených společnostech]] demokracií vstupují do politiky [[politické subjekty]] přesvědčováním (argumentací zúčastněných stran) a vyjednáváním (často kompromisní dohodou) a tak vytvářejí či spoluvytvářejí politická rozhodnutí. Mezi takové subjekty mohou patřit jednotlivci (občané), stejně jako organizace ([[politická strana|politické strany]] a [[politické hnutí|hnutí]], [[spolek|spolky]] a jiné [[zájmové skupiny]]). Vynutitelnost politického rozhodnutí je zajištěna [[autorita|autoritou]] (která vykonává politickou moc). [20] => [21] => V přeneseném smyslu znamená politika chování a jednání jednotlivce nebo skupiny nebo nasazení prostředků (ať legitimních, nebo ne) k dosažení určitého cíle. [22] => [23] => Politika jako správa věcí veřejných byla chápána již v [[Starověké Řecko|antickém Řecku]]. Ve [[středověk]]u se pak do jisté míry stala dědičnou záležitostí [[feudál]]ů, o něco později výlučnou záležitostí [[politik]]ů. V novější době přechází tato tradice do pojetí politiky jako věci [[Občanství|občanů]]. [24] => [25] => == Významová nejednoznačnost termínu politika == [26] => České slovo (politika) má několik významů, je ekvivalentem tří anglických termínů, které však operují na různé rovině obecnosti: [27] => * Politika ve významu anglického ''polity'' představuje strukturálně-funkční rámec politického procesu a politických aktivit (tento význam je blízký [[politický systém|politickému systému]] společností, můžeme si pod ním představit například [[státní zřízení]], [[ústava|ústavu]], [[volební systém|volební]] a stranický systém apod.). [28] => * Politika ve významu anglického ''politics'' představuje politický proces střetávání zájmů, arény, v nichž se pohybují a vyjednávají politici (do politiky s tímto významem tedy patří konkrétní političtí aktéři, jako jsou [[politická strana|politické strany]] a [[politik|politici]]). [29] => * Politika ve významu anglického ''policy'' je programem, opatřením, krokem či záměrem. Není spojená s [[aktér]]y, ale s tématy (např. [[sociální politika]], [[vzdělávací politika]], [[rozvojová politika]] atd.). Nositelem politiky (ve významu policy) nemusí být jen političtí představitelé, ale v zásadě kdokoliv (mzdová politika firmy, protidrogová politika školy). [30] => [31] => == Historie == [32] => [33] => === Starověké tradice === [34] => [35] => ==== [[Dějiny Číny|Starověká Čína]] ==== [36] => [[Čína|Čínská]] politická filosofie má své kořeny už v [[Období Jar a podzimů|období Jara a Podzimu]], zvláště je spojeno s Konfuciem (6. století př. Kr.). Politická filosofie v Číně vznikla jako odpověď na společenské a politické rozdrobení země v [[Období Jar a podzimů|období Jara a Podzimu]] a [[Období válčících států]]. Hlavní společensko-politické směry v tomto období čerpaly z filosofií [[Konfucianismus|konfucianismu]], [[Legismus|legismu]], [[Monismus|mohismu]], [[Agrarismus|agrarismu]] a [[Taoismus|taoismu]]. Filosofové jako [[Konfucius]], [[Mencius]] a [[Mocius]] se ve svých politických filosofiích pokoušeli najít společnou řeč. Konfucionismus obhajoval hierarchickou, meritokratickou vládu založenou na empatii, loajalitě a mezilidských vztazích. Legismus se stavěl za striktně autoritářskou vládu založenou na drakónských trestech a zákonech. Mohismus podporoval společnou, [[Decentralizace|decentralizovanou]], „[[Liberalismus|liberální]]“ vládu založenou na filosofii [[Askeze|asketismu]] (v Číně má tradici v podobě mnišských společenství). Agraristé propagovali rolnický „komunismus“ a [[Egalitarismus|egalitářství]].{{cite book|last=Deutsch|first=Eliot|author2=Ronald Bontekoei|year=1999|page=183|title=A companion to world philosophies|publisher=Wiley Blackwell}} Příznivci taoismu byli jedněmi z prvních zastánců proto-[[Anarchismus|anarchismu]]. [37] => [38] => Legismus byl dominantní politickou filosofií v období [[Dynastie Čching]], v období [[Dynastie Chan]] byl však vytlačen státním konfucionismem, který se v Číně držel na nejzastávanějších filosofiích až do příchodu komunismu.{{cite book|last=Hsü|first=Leonard Shihlien|title=The political philosophy of Confucianism|url=https://books.google.com/?id=FWFtQIyun-8C|year=2005|publisher=Routledge|isbn=978-0-415-36154-5|pages=xvii-xx|quote=The importance of a scientific study of Confucian political philosophy could hardly be overstated.}} [39] => [40] => ==== [[Starověké Řecko|Antické Řecko]] ==== [41] => Celá západní politická filosofie (ve významu [[polis]]) pramení z [[Antická řecká filosofie|filosofie Antického Řecka]], kde první filosoficko-politické debaty vedl již Platón.{{cite book|last=Sahakian|first=Mabel Lewis|title=Ideas of the great philosophers|url=https://books.google.com/?id=Vi7cQMw8SwYC&pg=PA59|year=1993|publisher=Barnes & Noble Publishing|isbn=978-1-56619-271-2|page=59|quote=... Western philosophical tradition can be traced back as early as Plato (427–347 B.C.).}} Antická polis stála u zrodu základních politických směrů v Aristotelově klasifikaci: [[Timokracie|timokracii]], [[Tyrannis|tyranii]], [[Demokracie|demokracii]] a [[Oligarchie|oligarchii]]. Jedna z prvních knih o politice, která formovala i novověké státy, byla Platónova ''[[Ústava (Platón)|Ústava]]'', která inspirovala i Aristotela k jeho [[Politika (Aristoteles)|Politice]] a ''Etice Nikomachově.''{{cite book|last=Kraut|first=Richard|title=Aristotle: political philosophy|url=https://books.google.com/?id=9BDmX3FBbS4C&pg=PA3|year=2002|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-878200-1|page=3|quote=To understand and assess Aristotle's contributions to political thought ...}} Do [[Starověký Řím|římského]] politického myšlení pak pronikla především filosofie [[Stoicismus|stoicismu]].{{cite book|last=Radford|first=Robert T.|title=Cicero: a study in the origins of republican philosophy|url=https://books.google.com/?id=1cKLGcvuYxQC&pg=PA1|year=2002|publisher=Rodopi|isbn=978-90-420-1467-1|page=1|quote=His most lasting political contribution is in his work on political philosophy.}} [42] => [43] => ==== [[Dějiny Indie#Doba bronzová|Starověká Indie]] ==== [44] => Hierarchizace společnosti na [[Kastovní systém v Indii|kasty]] umožnila indické společnosti vyvíjet svou politiku již dlouho před vznikem prvních států. Ve starověké Indii pak společenská situace vyústila do jasně vymezené hranice mezi náboženskou a světskou správou. Správa státu byla rozdělena na vládu, administraci, obranu, zákon a pořádek. ''Mantraga'' byla hlavním vládnoucím orgánem, sestávající z krále, předsedy vlády, vůdce armády a velekněze. Předseda vlády stál v čele skupiny ministrů společně s vrchním soudcem (Maha Amatya). [45] => [46] => Pravidla, která v indické společnosti postupně vznikala, byla silně ovlivněna [[Védy|védami]]. Jeden z předních myslitelů starověké Indie byl [[Čánakja]], který žil ve 4. st. př. Kr. Jeho ''[[Arthašástra]]'' kromě vojenské strategie udílela také vládci rady, jak vést ekonomicky stabilní stát a jak dohlížet na trestné konání.{{cite book|last=Boesche|first=Roger|title=The First Great Political Realist: Kautilya and His Arthashastra|url=https://books.google.com/books?id=K85NA7Rg67wC&lpg=PP1&dq=isbn%3A0739106074&pg=PP1#v=onepage&q&f=false|year=2002|publisher=Lexington Books|isbn=0-7391-0401-2|page=7}} [47] => [48] => === Středověká Evropa === [49] => Základem středověké politické filosofie byla kombinace [[Aristotelovo pojetí demokracie|Aristotelova]] a [[Svatý Augustin|Augustinova]] učení: [[Scholastika]], která stavěla na harmonii rozumové a zjevené pravdy.{{cite book|last=Koetsier|first=L. S.|title=Natural Law and Calvinist Political Theory|url=https://books.google.com/?id=7uLE3DynB0YC&pg=PA19|year=2004|publisher=Trafford Publishing|isbn=978-1-4122-1440-7|page=19|quote=...the Medieval Scholastics revived the concept of [[natural law]].}} Asi nejvlivnějším filosofem v této sféře byl [[Tomáš Akvinský]], který značně pomohl znovuobjevení Aristotelových děl. Scholastika byla nejdůležitější filosofií ještě v renesanci.{{cite book|last=Copleston|first=Frederick|title=A history of philosophy|url=https://books.google.com/?id=y_382o-fpOsC&pg=PA346|volume=3|year=1999|publisher=Continuum International Publishing Group|isbn=978-0-86012-296-8|page=346|quote=There was, however, at least one department of thought ...}} [50] => [51] => Tomáš Akvinský své politické názory zachytil v ''[[Summa theologiae|Summa Theologiae]]'', kde říká například, že král [[Tyrannis|tyran]] není král určený Bohem. Jeho myšlenky do jisté míry následně reflektuje i [[Magna charta libertatum|Magna Charta Libertatum]], listina mnohými považována za základní kámen angloamerické politické svobody, která explicitně prosazuje právo vzpoury proti panovníkovi za účelem dosažení spravedlnosti.{{cite book|last=Valente|first=Claire|title=The theory and practice of revolt in medieval England|url=https://books.google.com/?id=B8yRrtm0LicC&pg=PA14|year=2003|publisher=Ashgate Publishing Ltd.|isbn=978-0-7546-0901-8|page=14|quote=The two starting points of most medieval discussions ...}} [52] => [53] => Mezi běžnými lidmi však byla politika podle mnohých sociologů ve středověku vnímána jako světská (nesvatá) záležitost, do které není radno zabředávat.{{Citace monografie|příjmení=Denglerová|jméno=Denisa|příjmení2=|jméno2=|titul=Společenské vědy pro střední školy 3.díl|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}} [54] => [55] => === Evropská renesance === [56] => Během [[renesance]] byl pohled na politiku jako na nesvatou službu postupně vlivem humanismu opouštěn a po celé Evropě se proto začalo objevovat mnoho filosofů, kteří nad státem a společností uvažovali. [57] => [58] => ==== Niccolò Machiavelli ==== [59] => Jedním z nejvlivnějších děl renesance byl Machiavelliho ''Princ'', sepsán mezi lety 1511 a 1512 a posmrtně vydán r. 1532. Vedle ''Discorsi sopra la prima deca di Tito Livio,'' kde Machiavelli rozebírá klasické římské období, značně ovlivnil politické myšlení renesanční Evropy. Některé osobnosti filosofie (např. [[Jean-Jacques Rousseau]]) vykládali ''Prince'' jako satiru pro rod [[Medicejové|Medicejů]], poté co znovuzískali Florencii a Machiavelliho z ní vyhnali.{{Citace elektronické monografie|příjmení=Johnston|jméno=Ian|titul=Lecture on Machiavelli's The Prince|vydavatel=[[Malaspina University College]]|datum vydání=February 2002|url=http://www.mala.bc.ca/~Johnstoi/introser/machiavelli.htm|datum přístupu=2007-02-20|url archivu=https://web.archive.org/web/20120218221245/http://www.mala.bc.ca/~Johnstoi/introser/machiavelli.htm|datum archivace=2012-02-18|nedostupné=ano}} Přestože Princ byl skutečně sepsán pro Mediceje, Machiavelli podporoval Florentskou republiku a oligarchii Medicejů kritizoval. Ať tak či onak, Machiavelliho dílo vůbec poprvé představuje pragmatický, [[Konsekvencionalismus|konsekvencionalistický]] pohled na politiku. Ani Machiavelli, ani Hobbes nevěřili v Bohem seslané panovníky, namísto toho věřili ve vrozené umění vládnout. Tento pohled nabýval na důležitosti při vzniku autokratických vlád, protože pouze ty podle společenského povědomí mohli udržet pořádek.{{cite book|last=Copleston|first=Frederick|title=A history of philosophy|url=https://books.google.com/?id=y_382o-fpOsC&pg=PA310|volume=3|year=1999|publisher=Continuum International Publishing Group|isbn=978-0-86012-296-8|pages=310–312|quote=...we witness the growth of political absolutism ...}} [60] => [61] => === Osvícenství === [62] => Během osvícenství mělo největší dopad na politické ideologie objevení tribálních společností mimo Evropu a vypuknutí série osvobozeneckých revolucí (Anglická občanská válka, Americká a Francouzská revoluce) vedoucích k založení republik. Myslitelé jako [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]], [[Charles Louis Montesquieu]] a [[Jean-Jacques Rousseau]] byli velice ovlivněni [[Anglická občanská válka|Anglickou občanskou válkou]] a obdobím [[Anglická republika|republiky]] a myšlenkově ovlivnili kromě americké a francouzské například i [[Haitská revoluce|Haitskou revoluci]]. [63] => [64] => Tito myslitelé přišli s novým pohledem na účel státu. V první řadě se ptali, jakým právem lidé tvoří státy, v druhé pak na dokonalou formu státu. S příchodem idey přirozeného řádu se mohly sociální vědy oddělit od církevního učení. [65] => [66] => Politické a ekonomické vztahy byly drasticky posunuty jejich teoriemi, částečně tak podpořily vznik cechů (jako samostatných správních celků), svobodného trhu a protestantství (myšlenkami o národním náboženství). Kritika katolické církve na sebe nedala dlouho čekat a tomuto směru se postavil například [[Voltaire]].{{cite book|last=Byrne|first=James M.|title=Religion and the Enlightenment|url=https://books.google.com/?id=FcEy8SF63TgC&pg=PA1|year=1997|publisher=Westminster John Knox Press|isbn=978-0-664-25760-6|pages=1–2|quote=... there emerged groups of [[Freethought#England and France|freethinkers]] intent on grounding knowledge on the exercise of critical reason, as opposed to ... established religion ...}} [67] => [68] => === Industrializace a moderna === [69] => [[Marxismus|Marxistická]] kritika [[Kapitalismus|kapitalismu]] byla vedle [[Liberalismus|liberalismu]] a [[Fašismus|fašismu]] jednou z rozhodujících ideologií dvacátého století. [[Industriální revoluce]], [[urbanizace]] a rostoucí význam velkých závodů dal vzniknout [[Socialismus|socialistickému hnutí]]. V polovině 19. století socialismus s uvedením marxismu nabýval na popularitě, především mezi městskými pracovníky v továrnách. [70] => [71] => Radikální změnu v politickém smýšlení přivedla 1. světová válka. [[Ruská revoluce (1917)|Ruská revoluce]] roku 1917 (a podobné, ačkoli méně úspěšné revoluce v dalších evropských státech) přinesla komunismus. V té době poprvé tvořily vlády sociální demokraté, což souviselo s rozšířením univerzálního volebního práva napříč vyspělými státy, přestože většina kolonií stále zůstávala v rukou evropských velmocí.{{cite book|last=Aspalter|first=Christian|title=Importance of Christian and Social Democratic movements in welfare politics|url=https://books.google.com/?id=vouKut-RAYoC&pg=PA70|year=2001|publisher=Nova Publishers|isbn=978-1-56072-975-4|page=70|quote=The pressing need for universal suffrage ...}} [72] => [73] => == Odkazy == [74] => [75] => === Reference === [76] => [77] => [78] => === Literatura === [79] => * {{Citace monografie [80] => | editoři = David Miller [81] => | spoluautoři = et al. [82] => | titul = Blackwellova encyklopedie politického myšlení [83] => | vydavatel = Barrister & Principal [84] => | místo = Brno [85] => | rok = 2000 [86] => | isbn = 80-85947-56-0 [87] => | počet stran = 581 [88] => | jazyk = čeština [89] => }} [90] => * Krejčí, Oskar: Mezinárodní politika. 5. upravené vydání. Praha: Ekopress, 2014. 804 s. {{ISBN|978-80-87865-07-1}} [91] => [92] => === Související články === [93] => * [[demokracie]] [94] => * [[lidská práva]] [95] => * [[politická strana]] [96] => * [[politologie]] [97] => * [[Teorie podkovy]] [98] => * [[volby]] [99] => * [[Politická polarizace]] [100] => * [[Zastupitelská demokracie]] [101] => [102] => === Externí odkazy === [103] => * {{Commonscat}} [104] => * {{Otto}} [105] => * {{Wikicitáty|téma=Politika}} [106] => * {{NK ČR|ph115795|věc=ano}} [107] => * {{Wikislovník|heslo=politika}} [108] => [109] => {{Autoritní data}} [110] => {{Portály|Politika}} [111] => [112] => [[Kategorie:Politika| ]] [113] => [[Kategorie:Politologie| ]] [114] => [[Kategorie:Sociologie]] [115] => [[Kategorie:Politická sociologie]] [] => )
good wiki

Politika

Politické spektrum Politika (z řeckého polis - město, politiké techné - správa obce) je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory. Věda zabývající se politikou se nazývá politologie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'politická strana','demokracie','Starověké Řecko','politik','polis','politologie','rozhodování','natural law','Období Jar a podzimů','Jean-Jacques Rousseau','Liberalismus','Tyrannis'

Demokracie

Demokracie je politický systém, ve kterém mají občané zásadní vliv na správu a rozhodování veřejných záležitostí.

Liberalismus

Liberalismus je politický směr a ideologie, která vznikla ve druhé polovině 18.

Polis

Politik

Politologie

Politologie je vědní disciplína zabývající se studiem politiky.

Rozhodování

Rozhodování je proces, kterým jedinec nebo skupina jedinců vybírají nejlepší volbu nebo akci z dostupných možností.

Tyrannis