Array ( [0] => 14663505 [id] => 14663505 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Politologie [uri] => Politologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Politologie je vědní disciplína zabývající se studiem politiky. Zkoumá politické systémy, instituce a procesy, politickou teorii a myšlení, politické chování a vztahy mezi politikou a společností. Politologie je interdisciplinární obor, který využívá poznatky z sociologie, historie, ekonomie, filozofie, psychologie a dalších disciplín. Studium politologie přispívá k porozumění politickým rozhodovacím procesům, mocenským vztahům, veřejné politice, mezinárodním vztahům a dalším politickým jevům. Absolventi politologie se mohou uplatnit v politickém výzkumu, veřejné správě, politické komunikaci, diplomatických službách, mezinárodních organizacích a dalších oblastech. [oai] => Politologie je vědní disciplína zabývající se studiem politiky. Zkoumá politické systémy, instituce a procesy, politickou teorii a myšlení, politické chování a vztahy mezi politikou a společností. Politologie je interdisciplinární obor, který využívá poznatky z sociologie, historie, ekonomie, filozofie, psychologie a dalších disciplín. Studium politologie přispívá k porozumění politickým rozhodovacím procesům, mocenským vztahům, veřejné politice, mezinárodním vztahům a dalším politickým jevům. Absolventi politologie se mohou uplatnit v politickém výzkumu, veřejné správě, politické komunikaci, diplomatických službách, mezinárodních organizacích a dalších oblastech. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Politologie''' (složeno z [[Řečtina|řec.]] ''polis'' – obec, stát [''polites'' – občan] a ''logos'' – slovo, výklad [věda]) je [[Paradigma|multiparadigmatická]] a [[Vědní obor|multidisciplinární]] [[Společenské vědy|společenská věda]] o [[Politika|politice]], politické teorii a [[Mezinárodní vztahy|mezinárodních vztazích]], původně [[sociologie politiky]]. Zabývá se popisem a hodnocením politických jevů, jako je např. fungování [[stát]]u a [[politický systém|politického systému]], [[politická moc|mocenských]] organizací a [[autorita|autorit]], [[politická ideologie|politické ideologie]], význam a chování veřejnosti ve vztahu k politice a také [[mezinárodní vztahy]]. [1] => [2] => == Moderní politologie == [3] => Moderní politologie se rozvinula v 19. století společně s rozvojem moderních liberálních demokracií. Důraz se začal klást na studium [[Politický systém|politických systémů]]. [[Raymond Aron]] v této souvislosti mluvil o primátu politiky, tedy o skutečnosti, že vše, co odlišuje moderní společnosti, je politického charakteru. Politologie jako moderní společenská věda byla při svém vzniku ovlivněna [[Pozitivismus|pozitivismem]], tedy odklonem od normativního k [[Empirie|empiricko]]-[[Analýza|analytickému]] přístupu.CABADA, L. a kol. ''Úvod do studia politické vědy''. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. Kapitola: Politická věda jako samostatná společenskovědní disciplína, s. 19-37. [4] => [5] => === Trojdimenzionální členění politiky === [6] => Český pojem politika zahrnuje obrovskou sumu významů, v angloamerických státech proto existují tři výrazy, které jsou v politologii užívány pro přesnější terminologii. [7] => * ''[[Polity]] (formální, institucionální dimenze politiky)'' – popisuje politické ideje a ideologie, z nichž je odvozen institucionální charakter politického systému. Vymezuje hranice prostoru, v němž dochází k uskutečňování vlastní politiky. Také lze termín definovat jako jednací rámec politiky či určení podmínek, za kterých se politika uskutečňuje, tedy skrze ní dochází k regulaci vztahů mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní. [8] => * ''[[Politics]] (procesní, dynamická dimenze politiky, jedná se o oblast činnosti)'' – rozumí se jí politická vůle, kde se utkávají zájmy a jedni vítězí zatímco druzí odchází poraženi. Za aktéry politických střetů jsou považováni jednotlivci, státy, skupiny a jiné entity. [9] => * ''[[Policy]] (obsahová, věcná dimenze politiky, jedná se o program činnosti)'' – (tzv. policy research) – je nejnovější odbor politologie zaobírající se jednak souvislostí mezi institucionálními podmínkami a politickým procesem a jednak obsahem a následky státně-politických rozhodnutí [10] => [11] => === Charakter politologie === [12] => Politologie je nejmladší společenskou vědou a proto docházelo ke sporům jak k ní přistupovat. [[Maurice Duverger]] navrhl tři přístupy, které byly vědeckou společností přijaty. [13] => [14] => # Politologie jako průsečík věd – vychází z teze, že politika souvisí s každým aspektem společnosti a státu. [15] => # Politologie jako reziduální věda – vychází z teze, že by se politologové měli zabývat jen tím, čím se nezabývají ostatní společenští vědci. Tj. strukturou politických stran, volbami apod. [16] => # Politologie jako syntetická věda – vychází z teze, že je politologie nadstavbou ostatních společenských věd. Tedy, že jejím úkolem je shrnout a zobecnit poznatky ostatních věd. [17] => [18] => === Vnitřní členění politologie === [19] => Na následujícím členění oborů politologie se dohodli experti na konferenci [[UNESCO]] konané v [[Paříž]]i roku 1948. [20] => [21] => # Politická teorie (vč. jejích dějin) [22] => # Politické [[instituce]] ([[Teorie elit|vůdci]], ústava, forma vlády, regionální a lokální forma vlády, veřejná správa, ekonomické a sociální funkce vlády, komparace politických institucí) [23] => # Strany, skupiny a veřejné mínění (politické strany, skupiny a sdružení, účast občanů na vládě a správě, veřejné mínění) [24] => # [[Mezinárodní vztahy]] ([[mezinárodní politika]], [[mezinárodní organizace]], [[mezinárodní právo]]) [25] => [26] => === Politologické disciplíny === [27] => * Obecná politologie a politická metodologie – dějiny politologie a politologických oborů [28] => * Politická teorie a [[politická filosofie]] – [[dějiny a současnost]] politických teorií [29] => * [[Srovnávací politologie]] (komparativní politologie) – porovnávání zemí a jejich politických systémů za účelem nalezení společných bodů a nových východisek k dalšímu zkoumání [30] => * [[Politická sociologie]] – sociologická hlediska politických jevů ([[sociologie politiky]]) [31] => * [[Politická psychologie]] – [[Psychologie|psychologická]] hlediska politických jevů [32] => * [[veřejná politika|Veřejná]] a správní politika – hodnocení organizací politické správy [33] => * [[Politická ekonomie]] – zkoumá společná [[Ekonomie|ekonomická]] a politická východiska, ekonomický pohled na politiku, vztah ekonomických a politických institucí [34] => * [[Politická geografie]] – zabývá se utvářením mocenských vztahů v prostoru [35] => * [[Geopolitika]] – vysvětluje vliv [[geografie|geografických]] faktorů na [[politika|politiku]] a [[historie|historii]] lidstva [36] => * [[Politická antropologie]] – zkoumá politické vztahy ve společnosti a člověka jako politickou bytost [37] => * [[Mezinárodní vztahy]] – zkoumá mezistátní a nadstátní úroveň vztahů [38] => * [[Státověda]] – zkoumá vznik, fungování a znaky státu a vztahy mezi institucemi [39] => [40] => === Členění politologie === [41] => Zkoumání v politologii se orientuje třemi podstatnými směry: [42] => * ''Normativní politologie'' – filosofickými metodami dochází od obecných východisek ke konkrétním závěrům, hodnotí a zvažuje, co by mělo být přítomno ve společnosti a v politice [43] => * ''Deskriptivní (pozitivní) politologie'' ([[sociologie politiky]]) – popisuje politické jevy, politickou praxi, politické instituce a mocenské autority [44] => * ''Predikativní (prognostická) politologie'' – snaží se o předpovídaní budoucích politických skutečností a procesů, zabývá se možnostmi ovlivňování budoucího vývoje [45] => [46] => == Kořeny politologie == [47] => Základy politologie pochází ze společenských věd, konkrétně ze starších [48] => # [[Sociologie politiky]] – pozitivní [popisné sociologické] studium státní správy, intenzívněji zejména od druhé poloviny 19. století. Z osobností lze zmínit [[Max Weber|Maxe Webera]]. [49] => # [[Politická filosofie]] – normativní kritika dobových politických uspořádání. Dnes se jedná o normativně-[[Ontologie|ontologický]] podobor politologie. [50] => # [[Právní věda]] – zejména [[státověda]] a [[ústavní právo]]. Mezi významné právníky, kteří ovlivnili politologii patří [[Jean Bodin]], z českého prostředí například profesor [[Vladimír Klokočka]]. [51] => # Další vlivy – [[politická ekonomie]], [[mezinárodní ekonomie]], [[historie]], [[geografie]], [[etnografie]], [[kulturní a sociální antropologie]] a [[psychologie]]. [52] => [53] => === Politická filosofie === [54] => První pokusy o racionálně založený pohled na politické jevy ve společnosti je možné pozorovat v antickém [[Řecko|Řecku]] v učení [[Sofisté|sofistů]]. [[Sókratés]] jako první řecký filosof prosazoval nutnost vědění pro politické vůdce, kteří nadto měli být filosofy. Na tento názor navázal [[Platón]] v dialogu ''[[Ústava (Platón)|Ústava]]'' naukou o ideálním státě. [55] => [56] => Platónovy názory byly odmítnuty dalším významným představitelem antické filosofie [[Aristotelés|Aristotelem]], který zdůraznil roli [[ústavnost]]i a [[zákonnost]]i státní moci. Ve spisu ''[[Politika (Aristotelés)|Politika]]'' uskutečňuje první systematické zkoumání politiky. [57] => [58] => Na pomezí [[středověk]]u se politikou významně zabýval sv. [[Svatý Augustin|Augustinus]], který ve spise ''[[O Boží obci]]'' zmiňuje dva druhy státu: dokonalý a věčný ''stát Boží'' na jedné straně a hříšný ''stát světský'' na straně druhé. Další středověký myslitel sv. [[Tomáš Akvinský]] naproti tomu usiluje o racionální pohled, navazuje přitom na Aristotela. [59] => [60] => Rozboru politické moci se ujal italský [[renesance (historická epocha)|renesanční]] filosof [[Niccolò Machiavelli]]. Ve svém díle ''[[Vladař]]'' vyzdvihuje absolutní neomezenou vládu jednotlivce a zabývá se vztahem politického rozhodování ke křesťanským morálním hodnotám. Francouz [[Jean Bodin]] v díle ''Šest knih o státu'' poprvé rozvíjí teorii neomezené a nedělitelné státní suverenity. Roku [[1576]] zmiňuje pojem ''science politique''. [61] => [62] => Pod vlivem [[Racionalismus|racionalismu]] a [[osvícenství]] vytvořil Holanďan [[Hugo Grotius]] základy [[mezinárodní právo|mezinárodního práva]]. Prosazoval uplatnění [[přirozené právo|přirozeného práva]], poprvé uvádí teorii [[společenská smlouva|společenské smlouvy]], která prezentuje stát jako výsledek dobrovolné smlouvy mezi racionálně myslícími lidmi. Smluvní teorii státu rozvíjeli Angličané [[Thomas Hobbes]] a [[John Locke]]. V Hobbesově ''[[Leviathan (kniha)|Leviathanu]]'' je stát výsledkem uzavřené smlouvy, ale je řízen vládcem s absolutní mocí. John Locke ve svých ''[[Dvě pojednání o vládě|Dvou pojednáních o vládě]]'' uvádí přirozené [[právo na život|právo člověka na život]], [[svoboda|svobodu]] a [[majetek]]. Lidé mají mít též možnost odvolat svého panovníka, pokud by nedodržoval své povinnosti. Prosazováním modelu [[konstituční monarchie]] Locke pokládá základy moderní [[demokracie]]. [63] => [64] => Teorii [[přímá demokracie|přímé demokracie]] uvádí v díle ''[[O společenské smlouvě]]'' [[Jean-Jacques Rousseau|Jean Jacques Rousseau]], který se též zabývá sociální nerovností v práci ''[[O příčinách a původu nerovností mezi lidmi]]''. Další Francouz [[Charles Louis Montesquieu|Charles Montesquieu]] v ''[[Duch zákonů|Duchu zákonů]]'' prosazuje teorii tří oddělených složek státní moci ([[Výkonná moc|exekutiva]], [[zákonodárná moc|legislativa]], [[soudní moc|judikativa]]). Ovlivněni předcházejícími mysliteli byli ''otcové americké ústavy'' [[Alexander Hamilton]] a [[James Madison]], a to právě při přípravě [[Ústava Spojených států amerických|základního amerického právního dokumentu]]. [65] => [66] => Němec [[Immanuel Kant]] zdůrazňoval roli mravního zákona v politice a mírové uspořádání mezinárodních vztahů. Proti státní autoritě vystoupil [[William Godwin]], předchůdce [[Anarchismus|anarchistického politického myšlení]]. [67] => [68] => Výrazným propagátorem [[Materialismus|materialistického]] pojetí dějin a vizí [[beztřídní společnost|beztřídní]] [[Komunismus|komunistické]] společnosti byl [[Karl Marx]]. Proti němu a [[Marxismus|marxismu]] vystoupil [[Max Weber]], jež viděl počátek [[Kapitalismus|kapitalismu]] v [[Protestantismus|protestantském]] přístupu k životu. [69] => [70] => Pro další zkoumání rozvíjející se demokracie a [[Liberalismus|liberalismu]] byl významný [[John Stuart Mill]] a jeho práce ''[[O svobodě]]'' a ''Úvahy o vládě ústavní'', ve kterých navázal na dřívější názory [[Jeremy Bentham|Jeremyho Benthama]]. [71] => [72] => == Dějiny politologie == [73] => S inspirací v [[antická filosofie|antické filosofii]] ([[Platón]], [[Aristotelés]]) a v pozdější [[politická filosofie|politické filosofii]] vznikla na přelomu 19. a 20. století politologie jako moderní společenská věda. Její význam byl zprvu zřetelný spíše jen v [[Spojené státy americké|USA]], kde navázala na tehdejší závěry empirické [[sociologie]], rozvinula tak zkoumání v praktických politických jevech za použití metod sociologických průzkumů, [[Statistika|statistiky]] a [[sociometrie]]. [74] => [75] => První katedra politické vědy (resp. ''Government Politics'') byla založena na [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzitě]] roku [[1857]] (resp. [[1880]] – samostatná katedra a současně první politologická revue). V roce [[1901]] vznikla katedra politické vědy na Wisconsinské univerzitě, roku [[1909]] na [[Harvardova univerzita|Harvardově univerzitě]]. Roku [[1903]] byla založena [[Americká asociace politických věd]] (American Political Science Association) a o tři roky později začal být vydáván časopis American Political Science Review. Anglosaská politologie dominovala po celou první polovinu 20. století. [76] => [77] => V [[Evropa|Evropě]] vznikala politologie spíše pod vlivem teoretické sociologie, [[Právo|práva]] a rozvoje státoprávních teorií. V roce [[1871]] vznikla ve [[Francie|Francii]] [[Škola svobodných politických věd]]. Následně se politologie začala významně rozvíjet též ve [[Spojené království|Velké Británii]] (1895 – [[London School of Economics|London School of Economics and Political Science]] a v [[Německo|Německu]] a [[Rakousko|Rakousku]] (především zaměřeni na státovědu). [78] => [79] => Vymezení politologie od ostatních věd bylo dokončeno až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. V roce [[1949]] byla založena [[Mezinárodní asociace pro politickou vědu]] (International Political Science Association). Roku 1970 ve [[Florencie|Florencii]] vzniklo Evropské konsorcium pro politický výzkum (EPCR). [80] => [81] => === Politologie v Česku === [82] => V Česku byla politologie ovlivněna německými vlivy, tedy se především zabývala státovědou a ústavním právem. Z období [[První republika|První republiky]] lze zmínit osobnosti jako byli [[František Weyr]] nebo [[Edvard Beneš]]. Druhým směrem, který se v českém prostředí vyvinul, byla tzv. morální filosofie ([[Tomáš Garrigue Masaryk]] nebo [[Emanuel Rádl]]). [83] => [84] => Po [[Únor 1948|únoru 1948]] s nástupem [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] bylo studium politologie zakázáno. Jedinou výjimkou bylo období tzv. [[Pražské jaro|pražského jara roku 1968]], kdy byl na pouhý jeden rok otevřen studijní obor politologie. V následném období [[normalizace]] byl obor opět zakázán. [85] => [86] => Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] z roku 1989 bylo studium politologie obnoveno. Hlavními tématy politologických studií byly [[transitologie]] (přechody z nedemokratických režimů k demokraciím), stranické systémy, teorie demokracie, komparace a mezinárodní vztahy. Dnes je v Česku politologie již plně konsolidovanou vědou. [87] => [88] => V Česku se politologická pracoviště formují na půdě univerzit. Z významných českých politologů lze jmenovat profesory [[Jan Filip (právník)|Jana Filipa]], [[Petr Fiala|Petra Fialu]], [[Maxmilián Strmiska|Maxmiliána Strmiska]], [[Miroslav Novák (politolog)|Miroslava Nováka]], [[Blanak Říchová|Blanku Říchovou]] a docenty [[Vít Hloušek|Víta Hlouška]], [[Lubomír Kopeček|Lubomíra Kopečka]], [[Ladislav Cabada|Ladislava Cabadu]] či [[Přemysl Rosůlek|Přemysla Rosůlka]] a další. [89] => [90] => == Politologické školy == [91] => S neexistující dokonalou exaktností a relativizací závěrů zkoumání v politologii souvisí také parcializace do několika politologických škol, soustředěných na půdách akademií a univerzit po celém světě. Významné jsou především školy: [92] => * ''normativní'' (konzervativní) – [[Křesťanství|křesťanské]] či obecně [[Humanismus|humanistické]] hodnoty jsou považovány ve vztahu k politickým jevům za normu chování, politického myšlení a praxe [93] => * ''empiricko-analytická'' (neutrální) – normativní hodnoty v politických jevech nejsou akceptovány, naopak je uznávána empirie [94] => * ''kriticko-dialektická'' (levicově sociální) – odmítnutí závěrů obou předchozích škol, uznání historického procesu sociální reality [95] => [96] => == Odkazy == [97] => [98] => === Reference === [99] => [100] => [101] => === Literatura === [102] => * Bruce H. Lipton, Steve Bhaerman: Spontánní evoluce, nakladatelství ANAG, 2012, ISBN 978-80-7263-754-6 [103] => [104] => * Berg-Schlosser, D., Stammen, T.: „Úvod do politické vědy.“ ISE, Praha 2000. {{ISBN|80-86130-09-6}} [105] => * Cabada, L., Kubát, M. a kol.: „Úvod do studia politické vědy.“ Eurolex Bohemia, Praha 2004. {{ISBN|80-86432-63-7}} [106] => * David, R.: ''Politologie. Základy společenských věd.'' Nakladatelství Olomouc, Olomouc 2003. {{ISBN|80-7182-162-4}} [107] => * {{Citace monografie [108] => | příjmení = Drulák [109] => | jméno = Petr [110] => | odkaz na autora = Petr Drulák [111] => | spoluautoři = a kol. [112] => | titul = Jak zkoumat politiku : kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích [113] => | vydavatel = Portál [114] => | místo = Praha [115] => | rok = 2008 [116] => | isbn = 978-80-7367-385-7 [117] => | počet stran = 255 [118] => | jazyk = čeština [119] => }} [120] => * Srb, V.: ''Stručný průvodce politickou vědou aneb klíč k politické teorii.'' Nezávislé centrum pro studium politiky, Kolín 2006. {{ISBN|80-86879-05-4}} [121] => * Tóth, R., Krno, S., Kulašik, P.: ''Stručný politologický slovník.'' UNIAPRESS, 1991. {{ISBN|80-85313-18-9}} [122] => [123] => === Související články === [124] => * [[Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity]] [125] => [126] => === Externí odkazy === [127] => * {{Commonscat|Political science}} [128] => * {{cs}}{{sk}} [http://www.globalpolitics.cz/ Časopis Global Politics] {{Wayback|url=http://www.globalpolitics.cz/ |date=20070218171122 }} [129] => * {{en}} [http://www.psr.keele.ac.uk Politologický rozcestník] {{Wayback|url=http://www.psr.keele.ac.uk/ |date=20090702081222 }} [130] => * {{en}}{{fr}} [https://web.archive.org/web/20181112111250/http://ipsa.ca/ Mezinárodní asociace pro politickou vědu] [131] => * {{en}} [http://www.apsanet.org Americká asociace politických věd] [132] => {{Humanitní a společenské vědy}} [133] => {{Autoritní data}} [134] => {{Portály|Politika}} [135] => [136] => [[Kategorie:Politologie| ]] [] => )
good wiki

Politologie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sociologie politiky','Mezinárodní vztahy','Platón','Max Weber','historie','mezinárodní právo','Aristotelés','Jean Bodin','politická filosofie','geografie','Teorie elit','instituce'

Aristotelés

Geografie

Instituce

Platón