Array ( [0] => 14848206 [id] => 14848206 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Polybutadien [uri] => Polybutadien [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Cis 1 4 polibutdieno.png|náhled|Polybutadien, zde konkrétně [[izomerie#stereoizomerie|cis izomer]] ]] [1] => '''Polybutadien''' (BR) je umělý [[kaučuk]], který vzniká [[polymer]]ací monomeru [[1,3-butadien]]u. Polybutadien má vysokou odolnost proti opotřebení. Používá se při výrobě pneumatik a také ke zlepšení odolnosti proti nárazu u [[Plast|plastů]] (například [[polystyren]] a [[akrylonitrilbutadienstyren]]). Polybutadien se používá i při výrobě golfových míčků, elastických předmětů a k potahování nebo zapouzdření elektronických sestav, jež nabízejí vysoký [[elektrický odpor]].{{Citace monografie [2] => | příjmení = Brandt [3] => | jméno = Heinz-Dieter [4] => | příjmení2 = Nentwig [5] => | jméno2 = Wolfgang [6] => | příjmení3 = Rooney [7] => | jméno3 = Nicola [8] => | titul = Rubber, 5. Solution Rubbers [9] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14356007.o23_o02 [10] => | editoři = Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA [11] => | vydavatel = Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA [12] => | místo = Weinheim, Germany [13] => | strany = o23_o02 [14] => | isbn = 978-3-527-30673-2 [15] => | doi = 10.1002/14356007.o23_o02 [16] => | poznámka = DOI: 10.1002/14356007.o23_o02 [17] => | jazyk = en [18] => }} Přidává se také do různých směsových pryskyřic. [19] => [20] => V roce 2012 tvořil polybutadien přibližně jednu čtvrtinu celosvětové spotřeby syntetických kaučuků.{{Citace elektronického periodika [21] => | titul = Marktstudie Synthetische Elastomere von Ceresana [22] => | periodikum = web.archive.org [23] => | url = http://www.ceresana.com/de/marktstudien/kunststoffe/synthetischer-gummi/ [24] => | datum vydání = 2015-03-18 [25] => | datum přístupu = 2022-03-13 [26] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150318064805/http://www.ceresana.com/de/marktstudien/kunststoffe/synthetischer-gummi/ [27] => | datum archivace = 2015-03-18 [28] => }} Vedle [[styren-butadienový kaučuk|styren-butadienového kaučuku]] je to nejpoužívanější [[umělý kaučuk]] vůbec. [29] => [30] => == Historie == [31] => Butadien byl poprvé polymerizován v roce 1910. Povedlo se to ruskému chemiku [[Sergej Vasiljevič Lebeděv|Sergeji Vasiljeviči Lebeděvovi]].{{Citace periodika [32] => | příjmení = Vernadsky [33] => | jméno = George [34] => | titul = Rise of Science in Russia 1700-1917 [35] => | periodikum = Russian Review [36] => | datum vydání = 1969-01 [37] => | ročník = 28 [38] => | číslo = 1 [39] => | strany = 37 [40] => | doi = 10.2307/126984 [41] => | url = https://www.jstor.org/stable/126984?origin=crossref [42] => | datum přístupu = 2022-03-13 [43] => }} V roce 1926 vynalezl proces výroby butadienu z ethanolu a o dva roky později vyvinul metodu výroby polybutadienu pomocí [[sodík]]u - katalyzátoru. [44] => [45] => V roce 1930 byl postaven první pilotní závod na použití polybutadienu jako alternativy k přírodnímu kaučuku s použitím etanolu vyrobeného z brambor, protože právě o to usilovala vláda [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Tento experiment se setkal s úspěchem a v roce 1936 byla postavena první polybutadienová továrna, kde byl polybutadien získáván z ropy. Do roku 1940 byl Sovětský svaz největším výrobcem polybutadienu na světě. V návaznosti na Lebeděvovi vynálezy vyvinuly i další státy polybutadien jako alternativu k přírodnímu kaučuku.{{Citace elektronického periodika [46] => | titul = July 25 - Today in Science History - Scientists born on July 25th, died, and events [47] => | periodikum = www.todayinsci.com [48] => | url = https://www.todayinsci.com/7/7_25.htm [49] => | datum přístupu = 2022-03-13 [50] => }} [51] => [52] => V padesátých letech dvacátého století došlo k pokroku v oblasti katalyzátorů, což vedlo k lepším verzím polybutadienu. Do ropné krize v roce 1973 bylo trendem petrochemických společností a výrobců pneumatik stavění polybutadienových továren po celém světě. Expanze továren na několik let skoro ustala. Od té doby je tento trend spíše skromný a je zaměřen hlavně směrem na dálnou východní oblast (Jižní Korea, Čína). [53] => [54] => Společnost Bayer reprodukovala Lebeděvovy procesy se sodíkem jako katalyzátorem. Název '''Buna rubber''' (buna kaučuk) je odvozený od butadien '''Bu''' a sodík '''Na'''. Tento termín je používán k popisu této generace polybutadienového kaučuku s katalyzátorem sodíkem. Během výroby zjistili, že při přidání styrenu dochází k lepším vlastnostem polybutadienu a tím vynalezli [[Styren-butadienový kaučuk|styren-butadien]] (jinak také Buna-S).{{Citace elektronického periodika [55] => | titul = The Birth of Buna [56] => | periodikum = www.pslc.ws [57] => | url = https://www.pslc.ws/macrog/exp/rubber/synth/buna.htm [58] => | datum přístupu = 2022-03-13 [59] => }} [60] => [61] => Po druhé světové válce výroba syntetického kaučuku klesala z důvodu poklesu poptávky. Zájem ovšem ale opět stoupl po roce 1950, kdy byly objeveny [[Zieglerovy–Nattovy katalyzátory|Zieglerrovy-Nattovy katalyzátory]]. Metoda s těmito katalyzátory se prokázala jako mnohem lepší pro výrobu pneumatik než metoda se sodíkem.{{Citace monografie [62] => | titul = Rubber technology [63] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/34286555 [64] => | vydání = 3rd ed [65] => | vydavatel = Chapman & Hall [66] => | místo = London [67] => | počet stran = ix, 638 pages [68] => | isbn = 0-412-53950-0 [69] => | isbn2 = 978-0-412-53950-3 [70] => | oclc = 34286555 [71] => }} [72] => [73] => Mezi prvními výrobci v komerčním měřítku byly například výrobci pneumatik jako [[Goodyear Tire and Rubber Company]] nebo také ropná společnost [[Shell Oil Company|Shell]]. [74] => [75] => Na počátku roku 2000 byla výroba syntetického kaučuku opět v krizi, protože největší výrobce polybutadieunu, Bayer, prošel restrukturalizací z důvodu finančních ztrát. Došlo k uzavření několika závodů v Sarnii a Marl. Výroba byla přesunuta do Francie a USA. Výroba syntetického kaučuku byla přesunuta z firmy Bayer na společnost Lanxess.{{Citace periodika [76] => | titul = World Business Briefing {{!}} Europe: Germany: Chemical Spinoff [77] => | periodikum = The New York Times [78] => | datum vydání = 2004-07-17 [79] => | issn = 0362-4331 [80] => | jazyk = en-US [81] => | url = https://www.nytimes.com/2004/07/17/business/world-business-briefing-europe-germany-chemical-spinoff.html [82] => | datum přístupu = 2022-03-13 [83] => }} [84] => [85] => == Polymerace butadienu == [86] => 1,3-Butadien je organická sloučenina, jejíž spojením je vytváří polybutadien. Butadien je schopný polymerizovat třemi způsoby: ''cis, trans, vinyl.'' [87] => [88] => Polybutadien má obvykle (jako ostatní polymery) vysokou [[molární hmotnost]], neboť jedna molekula polybutadienu se skládá i z více než 2000 jednotek butadienu. Tyto jednotky se v reaktoru řadí za sebe, a to za přítomnosti [[katalyzátor]]u ([[komplexní sloučenina|komplexy]] obsahující [[neodym]], [[nikl]] či [[kobalt]], nebo např. [[butyllithium]]). Reakce je silně [[Exotermní reakce|exotermická]] (uvolňuje se při ní energie) a hrozí při ní riziko výbuchu.{{citace elektronické monografie [89] => | titul = POLYBUTADIENE [90] => | url = http://www.iisrp.com/WebPolymers/01FinalPolybutadieneVer2.pdf [91] => | vydavatel = IISRP - International Institute of Synthetic Rubber Producers, Inc. [92] => | datum přístupu = 2010-01-29 [93] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20061209075125/http://www.iisrp.com/WebPolymers/01FinalPolybutadieneVer2.pdf [94] => | datum archivace = 2006-12-09 [95] => | nedostupné = ano [96] => }} [97] => [98] => Použitý katalyzátor při výrobě dokáže významně ovlivnit typ polybutadienového produktu. [99] => {| class="wikitable" [100] => |+Složení polybutadienu dle katalyzátoru [101] => ! rowspan="2" |Katalyzátor [102] => ! colspan="3" |Molární podíl (%) [103] => |- [104] => |'''''cis''''' [105] => |'''''trans''''' [106] => |'''''vinyl''''' [107] => |- [108] => |'''Neodym''' [109] => |98 [110] => |1 [111] => |1 [112] => |- [113] => |'''Kobalt''' [114] => |96 [115] => |2 [116] => |2 [117] => |- [118] => |'''Nikl''' [119] => |96 [120] => |3 [121] => |1 [122] => |- [123] => |'''Titan''' [124] => |93 [125] => |3 [126] => |4 [127] => |- [128] => |'''Lithium''' [129] => |10-30 [130] => |20-60 [131] => |10-70 [132] => |} [133] => [134] => === Vysoký ''cis'' polybutadien{{Citace monografie [135] => | příjmení = Feldman [136] => | jméno = Dorel [137] => | titul = Synthetic polymers : technology, properties, applications [138] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/34933188 [139] => | vydavatel = Chapman & Hall [140] => | místo = London [141] => | počet stran = xv, 370 pages [142] => | isbn = 0-412-71040-4 [143] => | isbn2 = 978-0-412-71040-7 [144] => | oclc = 34933188 [145] => }} === [146] => [147] => * vysoký podíl ''cis'' (více než 92 %) [148] => * malý podíl ''vinyl'' (méně než 4 %) [149] => [150] => === Nízký ''cis'' polybutadien{{Citace monografie [151] => | příjmení = Riegel [152] => | jméno = Emil Raymond [153] => | titul = Kent and Riegel's handbook of industrial chemistry and biotechnology. [154] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/228076731 [155] => | vydání = 11th ed. [156] => | vydavatel = Springer [157] => | místo = New York [158] => | počet stran = 1 online resource (2 volumes) [159] => | isbn = 0-387-27843-5 [160] => | isbn2 = 978-0-387-27843-8 [161] => | oclc = 228076731 [162] => }} === [163] => [164] => * obvykle obsahuje 36 % ''cis''; 59 % ''trans''; 10 % ''vinyl'' [165] => * polybutadien s nízkým obsahem ''cis'' se obvykle používá při výrobě pneumatik [166] => [167] => === Vysoký ''vinyl'' polybutadien{{Citace periodika [168] => | příjmení = Yoshioka [169] => | jméno = A. [170] => | příjmení2 = Komuro [171] => | jméno2 = K. [172] => | příjmení3 = Ueda [173] => | jméno3 = A. [174] => | titul = Structure and physical properties of high-vinyl polybutadiene rubbers and their blends [175] => | periodikum = Pure and Applied Chemistry [176] => | datum vydání = 1986-01-01 [177] => | ročník = 58 [178] => | číslo = 12 [179] => | strany = 1697–1706 [180] => | issn = 1365-3075 [181] => | doi = 10.1351/pac198658121697 [182] => | url = https://www.degruyter.com/document/doi/10.1351/pac198658121697/html [183] => | datum přístupu = 2022-03-13 [184] => }} === [185] => [186] => * vysoký podíl ''vinyl'' (více než 70 %) [187] => * lze výhodně použít s polybutadienem s vysokým obsahem ''cis'' v pneumatikách [188] => [189] => === Vysoký ''trans'' polybutadien === [190] => [191] => * vysoký podíl ''trans'' (více něž 90 %) [192] => * výroba pomocí katalyzátorů s vysokým obsahem ''cis'' [193] => * dříve používán pro vnější vrstvu golfových míčků, dnes už jen průmyslově [194] => [195] => == Výroba == [196] => Roční produkce polybutadienu v roce 2003 byla 2 miliony tun, což z něj činí jeden z nejčastěji vyráběných syntetických kaučuků. K výrobě různých druhů kaučuku se nyní používá jedna rostlina, dříve tomu bylo jinak, protože výrobní procesy kaučuků bývaly odlišné. Polybutadienový kaučuk se používá samostatně velmi málo. Často se spíše mísí s ostatními kaučuky. [197] => [198] => == Použití == [199] => [200] => === Pneumatiky === [201] => Polybutadien je z velké části používán v různých částech výroby automobilových pneumatik. Výroba pneumatika spotřebovává zhruba 70 % celkové produkce polybutadienu (především s vysokým ''cis''). Polybutadien se používá hlavně v bočnicích pneumatik pro nákladní automobily, což zlepšuje výdrž pneumatik. [202] => [203] => === Plasty === [204] => Zhruba 25 % vyrobeného polybutadienu se zpracovává do výroby plastů. Polybutadien zlepšuje mechanické vlastnosti plastů (odolnost nárazu). Například při přidání polybutadienu do výroby polystyrenu se polystyren mění z křehkého a jemného materiálu na tvárný a odolný. Kvalita procesu je zde důležitější než při výrobě pneumatik, například kvůli tomu, že plasty jsou používány v potravinářském průmyslu a musí tedy splňovat různé zdravotní požadavky. [205] => [206] => === Golfové míčky === [207] => Většina míčků je vyrobena z elastického jádra z polybutadienu, které je obklopeno vrstvou tvrdšího materiálu. Polybutadien je v této výrobě upřednostňován díky své vysoké odolnosti.{{Citace elektronického periodika [208] => | titul = How golf ball is made - material, manufacture, history, used, parts, procedure, steps, industry, machine, History [209] => | periodikum = www.madehow.com [210] => | url = http://www.madehow.com/Volume-3/Golf-Ball.html [211] => | datum přístupu = 2022-03-13 [212] => }} Polybutadien spotřebovaný na výrobu golfových míčků činí asi 20 000 tun ročně.{{Citace elektronického periodika [213] => | titul = Wayback Machine [214] => | periodikum = web.archive.org [215] => | url = http://www.iisrp.com/WebPolymers/01FinalPolybutadieneVer2.pdf [216] => | datum přístupu = 2022-03-13 [217] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20061209075125/http://www.iisrp.com/WebPolymers/01FinalPolybutadieneVer2.pdf [218] => | datum archivace = 2006-12-09 [219] => }} [220] => [221] => == Reference == [222] => [223] => [224] => == Externí odkazy == [225] => * {{Commonscat}} [226] => [227] => {{Pahýl}} [228] => {{Autoritní data}} [229] => [230] => [[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]] [231] => [[Kategorie:Polymery]] [] => )
good wiki

Polybutadien

cis izomer Polybutadien (BR) je umělý kaučuk, který vzniká polymerací monomeru 1,3-butadienu. Polybutadien má vysokou odolnost proti opotřebení.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Cis 1 4 polibutdieno.png','styren-butadienový kaučuk','Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech','butyllithium','nikl','komplexní sloučenina','molární hmotnost','Goodyear Tire and Rubber Company','Zieglerovy-Nattovy katalyzátory','Styren-butadienový kaučuk','Sovětský svaz','sodík'

Butyllithium

Nikl

Sodík