Array ( [0] => 15508253 [id] => 15508253 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pomlázka [uri] => Pomlázka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Gardavská Moravské typy.jpg|náhled|Šlehání dívek na Moravě, 1910]] [1] => '''Pomlázka''' je [[Češi|český]] [[Velikonoce|velikonoční]] [[Folklór|lidový zvyk]] spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na [[Velikonoční pondělí]]. Výrazem pomlázka mohou být také označen samotný akt podarování během [[Koledování|koledy]], vykoledované dary, jako vejce či [[kraslice]], nebo také [[Hlavička (nádivka)|velikonoční nádivka]]. Existence zvyku je doložená již ze [[14. století]], ale pro starší období neznáme jeho přesný průběh. V tradiční české lidové kultuře se týkal všech generací a společenských vrstev, jeho průběh se však lišil v závislosti na prostředí. K rozvinutí zvyku došlo především v [[19. století|19.]] a [[20. století]]. Zvyk byl znám na většině českého území, včetně oblastí obývaných [[Čeští Němci|Němci]], nikoliv však všude, například v části jižních a jihozápadních Čech, včetně [[Český Krumlov|Českokrumlovska]] držen nebyl. Na počátku 21. století stále jedním z nejživotnějších českých lidových zvyků, je však především záležitostí mládeže a dětí. Je také znám na [[Slovensko|Slovensku]] a v některých částech [[Polsko|Polska]].{{Citace monografie [2] => | příjmení = Tyllner [3] => | jméno = Lubomír [4] => | titul = Lidová kultura O-Ž: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska [5] => | vydavatel = Mladá fronta [6] => | místo = Praha [7] => | rok = 2007 [8] => | strany = 238 [9] => | isbn = 978-80-204-1713-8 [10] => }}{{Citace monografie [11] => | příjmení = Tyllner [12] => | jméno = Lubomír [13] => | titul = Velké dějiny zemí Koruny české - Lidová kultura [14] => | vydavatel = Paseka [15] => | místo = Praha [16] => | strany = 422–425 [17] => | rok = 2014 [18] => | isbn = 978-80-7432-442-0 [19] => }}{{Citace monografie [20] => | příjmení = Zíbrt [21] => | jméno = Čeněk [22] => | odkaz na autora = Čeněk Zíbrt [23] => | titul = Smrt nesem ze vsi... - Pomlázka se čepejří [24] => | vydavatel = František Šimáček [25] => | místo = Praha [26] => | strany = 116 [27] => | rok = 1910 [28] => | isbn = [29] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:41103f6f-4363-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:bcbd05bc-b1b0-41f6-aea2-003729fd6ebf [30] => }} [31] => [32] => S pomlázkou jsou spojené podobné obyčeje spojované s obnovou, očistou a omlazením jako je [[Oblévačka|polévání vodou]] či voňavkami, nebo házení do vody, zvané oblevačka či kupačka. Tyto zvyky jsou typické pro severovýchodní [[Morava|Moravu]] a [[České Slezsko|Slezsko]]. Dále pak obyčeje spojené s vykoledovanými vejci, jako jejich koulení. [33] => [34] => == Názvosloví a etymologie == [35] => Slovo pomlázka je všeobecně, jen s několika málo výjimkami, používáno v Čechách, zatímco na Moravě a v českém Slezsku je názvosloví bohatší. Na jižní Moravě se tak lze setkat s výrazy ''mrskút'' a ''mrskačka'', mezi [[Kroměříž]]í a [[Vsetín]]em a na [[Slovácko|Slovácku]] zase se slovem ''šlahačka''. Na severní Moravě a v přilehlých částech Čech a Slezska se zase užívá výrazů jako jsou ''šmigrust'', ''šmergust'', ''šmerkust'' či ''šmékustr''.z [[Němčina|německého]] ''Schmeckostern'' K dalším užívaným výrazům pak patří ''dynovačka'',snad z [[Polština|polského]] ''dyngus'' „Velikonoční pondělí ''binovačka'', ''vinovačka'', ''pamihoda'', ''houdovačka'', ''koleda'', ''malovna'', ''šibačka'', ''buďačka'', ''tatarovačka'', ''kyčkování'',snad z ''kyčka'' „karabáč“ ''kyčkovanka'', ''šibota'' a tak dále. Existuje také německá podoba slova: ''Schmeckostern'' nebo ''Aufpeitschen''. Taktéž nástroj užívání při pomlázce má řadu variant názvů: ''pamihod'', ''metla'', ''šlehačka'', ''žila'', ''korbáč'', ''karabáč'', ''hodovačka'', ''tatar'',na Valašsku{{Citace monografie [36] => | příjmení = Tichá [37] => | jméno = Jana [38] => | příjmení2 = Vrlová [39] => | jméno2 = Vanda [40] => | titul = Velikonoce na Valašsku [41] => | vydání = [42] => | vydavatel = Valašské muzeum v přírodě [43] => | místo = Rožnov pod Radhoštěm [44] => | rok = 2017 [45] => | počet stran = [46] => | strany = [47] => | isbn = [48] => }} ''šibák'', ''kocar'', ''čugar'', ''kantar'' nebo ''kančúch''.{{Citace elektronické monografie [49] => | příjmení = [50] => | jméno = [51] => | odkaz na autora = [52] => | titul = pomlázka [53] => | url = https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/2/216 [54] => | datum vydání = [55] => | datum aktualizace = [56] => | datum přístupu = 27.3.2022 [57] => | vydavatel = Český jazykový atlas [58] => | jazyk = [59] => }} [60] => [61] => Slovo pomlázka je spojováno s výrazem ''omlád'' „(mladá) ratolest, prut“ a slovy jako omlazení a omládnout. Termín by v takovém případě vycházel z názoru že skrze mrskání ratolestí dochází k zajištění mládí, zdraví a plodnosti. [62] => [63] => == Výroba pomlázky == [64] => [[Soubor:Pomlázka s výslužkou.jpg|náhled|Pomlázka s moderní výslužkou (2019)]] [65] => [66] => Pomlázka je nástroj spletený z několika proutků, většinou 6–12, typicky ze sudého počtu, nejčastěji vrbových. Způsobů splétání může být libovolné množství, ovšem některé jsou upřednostňované: Typický způsob splétání pomlázky je stejný jako pro [[košíkářství|ukončování okraje košíků]], tedy z osmi stejně dlouhých prutů, kdy se vrchní z jedné čtveřice provléká zpředu prostředkem protější čtveřice, mezi jejími dvěma páry, a zadem se zase vrací na spodek/vnitřek své původní čtveřice.[http://www.mujplan.cz/postupy/tvoreni/velikonocni-tvoreni/pleteni-velikonocni-pomlazky/ Postup pletení pomlázky]{{Nedostupný zdroj}}, mujplan.cz[http://www.volny.cz/nohap/ Pletení pomlázky z 8–9 prutů], volny.cz/nohap/[http://www.youtube.com/watch?v=ZxkTLpXYxBY postup pletení pomlázky], video na youtube[http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/pleteni-pomlazky-podivejte-se-na-videonavod Pletení pomlázky: podívejte se na videonávod], abecedazahrady.dama.cz{{Citace elektronické monografie [67] => | příjmení = [68] => | jméno = [69] => | odkaz na autora = [70] => | titul = pomlázka [71] => | url = http://www.chovani.eu/velikonocni-pomlazka/c849 [72] => | datum vydání = [73] => | datum aktualizace = [74] => | datum přístupu = 27.3.2022 [75] => | vydavatel = Chovani.eu [76] => | jazyk = [77] => }} Vzniká tak svazek zhruba čtvercového průřezu. [78] => [79] => Držadlo se po dokončení pletení snadno vytvoří z dodatečného proutku omotáním zbývajících konců pomlázky, k pletení již příliš tlustých a neohebných. [80] => [81] => Ozdobné oplétání lze vytvořit z dalších tří nebo čtyř krátkých proutků: Stačí je upevnit nad držadlo prostrčením skrz pomlázku, symetricky po třetinách nebo čtvrtinách pomyslného kruhu, a pak je dokola ohýbat jeden o druhý, jako u [[věneček|věnečku]] z [[Pampeliška lékařská|pampelišek]]. [82] => [83] => Podobně, jako bývaly říkačky například na vytloukání duše kolíku při vyřezávání píšťalek, i pro pletení pomlázek bývaly tematické říkačky. [84] => [85] => == Historie == [86] => Nejstarší zpráva o pomlázce pochází z ''Postily studentů pražských'' kazatele [[Konrád Waldhauser|Konráda Waldhausera]] z roku [[1369]]. V té je uvedeno že na Velikonoční pondělí a též na následující úterý se manželé a milenci vzájemně mrskají a plácají metlami i rukou, ale také házející do vody či polévají. Waldhauser a taktéž [[Jan Hus]] uváděli že ženy mrskaly pruty či bily rukama své muže aby o velikočním pondělí nevyžadovali pohlavní styk, přičemž podle Husa jim to v úterý měli muži vracet. Zvyk v [[15. století]] zmínil také kazatel [[Jan Rokycana]], podle kterého se vzájemně švihali pacholci a dívky.{{Citace elektronické monografie [87] => | příjmení = Synek [88] => | jméno = František [89] => | odkaz na autora = [90] => | titul = Mrskat o Velikonocích kázal už Jan Hus [91] => | url = https://hodoninsky.denik.cz/serialy/mrskat-o-velikonocich-kazal-uz-jan-hus20100403.html [92] => | datum vydání = [93] => | datum aktualizace = [94] => | datum přístupu = 20.3.2022 [95] => | vydavatel = Hodonínský deník [96] => | jazyk = [97] => }} [98] => [99] => Pomlázku zmínil v roce 1610 také lékař Guarinoni.může se buď jednat o [[Kryštof Guarinoni Fontanus|Kryštofa Guarinoni Fontana]] nebo jeho synovce [[Hippolyt Guarinoni|Hippolyta Guarinoniho]] Podle jeho zprávy se v [[Praha|Praze]] o Velikonocích prodávaly barevné pentle a muži všech vrstev šlehali dívky po ramenou a požadovali za to vejce či dokonce pohlavní styk. V úterý měly ženy mužům šlehání vracet. [100] => [101] => == Průběh == [102] => Tradičním datem pomlázky je Velikonoční pondělí, přičemž v minulosti často obchůzka začínala hned po nedělní půlnoci.na severovýchodní Moravě a v českém Slezsku pomlázka na počátku 21. století stále začínala o půlnoci Tento den je proto někdy také označován jako Mrskaný pondělek. Dozvuky v podobě podobných či navazujících zvyků také mohli spadat na odpoledne [[Slavnost Zmrtvýchvstání Páně|Velikonoční neděle]], Velikonoční úterý či [[Provodní neděle|Provodní neděli]], v případě úterý se jedná především o zvyk šlehání mužů ženami. Dále se bez obdarování šlehalo posvěcenými metlami na [[Květná neděle|Květnou neděli]] po [[mše|mši]], rodiče děti, chlapci dívky, vzájemně nebo se též šlehal dobytek. Metlami byl kromě toho šlehán oráč při první jarní orbě. [103] => [104] => Různá říkadla doprovázející pomlázkovou obchůzku mají zpravidla světský charakter a soustředí se na požadování daru, v Čechách jsou rozmanitější než na Moravě. [105] => [106] => Dívky po vyšlehání vázaly, někde stále vážou, na pomlázky chlapců rozmanité barevné pentle. Barva stuhy byla velmi důležitá, neboť stejně jako v případě barvy velikonočního vajíčka, kterým dívka chlapce obdarovala, se jednalo o jakýsi skrytý vzkaz. Červená barva stuhy značila náklonnost, modrá naději, zelená sympatie a žlutá odmítnutí.{{Citace elektronického periodika [107] => | příjmení = [108] => | jméno = [109] => | titul = Jak uvázat mašli na velikonoční pomlázku? [110] => | periodikum = Ceskevelikonoce.cz [111] => | url = https://www.ceskevelikonoce.cz/jak-uvazat-masli-na-pomlazku/ [112] => | datum vydání = [113] => | jazyk = cs [114] => | datum přístupu = 2023-03-28 [115] => }}{{Lepší zdroj}} [116] => [117] => === Vztahy === [118] => Koledování s pomlázkou mělo také svojí společenskou funkci, především ve venkovském prostředí, kde koledníci navštěvovali konkrétní rodiny či jedince, kteří byli jejich příbuznými či sousedy. Probíhalo také v rámci rodiny, kdy hospodář šlehal hospodyni, dcery a ženskou čeleď ještě před koledníky. K tomu docházelo často již v neděli, tedy před půlnocí od které měla šlehací práva svobodná mládež. Noční obchůzky byly doprovázeny velkým hlukem a někdy také zvláštními průvody. [119] => [120] => Takzvaná ''milostná pomlázka'' vyjadřovala náklonnost mezi chlapcem a dívkou a kromě výměny šlehání a daru, typicky nákladnějšího než pro ostatní, skrze ní docházelo k oznámení vztahu. Pro chudší obyvatelstva mohla mít koleda také funkci hmotné výpomoci. [121] => [122] => === Obrácená pomlázka === [123] => Kromě vyšlehávaní žen muži se jak v historických pramenech tak v etnografických záznamech objevuje zvyk vzájemného šlehání nebo vyšlehávaní mužů ženami. Takový obyčej může spadat například na odpoledne Velikonočního pondělí nebo na následující úterý. Nazývá se mimo jiné ''robská mrskačka'' nebo ''ženské právo''. [124] => [125] => === Skupiny === [126] => Kromě individuálních pomlázek existují také pomlázky kolektivní, nazývané například ''stárkovská'' či ''legrútská koleda'', nebo ''mladá vojna''. Na [[Slovácko|Slovácku]] chlapci při takové společné obchůzce nosili tří až pětmiterový svazek prutů zvaný ''žilu'' či ''korbáč'', na který dívky věšeli stuhy. [127] => [128] => === Význam === [129] => V duchu etymologie slova spojené se slovem omladit považuje etnolog Lubomír Tyllner za smysl pomlázky předání síly a zdraví mladé ženě prostřednictvím zeleného prutu. Takové pojetí převládalo i v české populaci podle průzkumů provedených ve 20. století. Dívka je šlehána proto aby „neoprašivěla“ či aby ji „neštípaly ji blechy“. [130] => [131] => Podle religionisty Pavla Horáka je pomlázka nejspíše variací na koledování a interpretaci obyčeje jako úkonu který má ženám zajistit plodnost a zdraví považuje za novodobou, i vzhledem k tomu že podle starších pramenů ženy také mrskaly muže. Mužská dominance v pomlázce se podle něj objevila až v 18. či spíše až v 19. století.{{Citace elektronického periodika [132] => | příjmení = Humpálová [133] => | jméno = Jolana [134] => | odkaz na autora = [135] => | titul = „Šílené“ mrskání pomlázkou má staletý původ [136] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/silene-mrskani-pomlazkou-ma-stalety-puvod-drive-se-mrskali-muzi-i-zeny-149244 [137] => | datum vydání = [138] => | datum přístupu = 27.3.2022 [139] => | periodikum = Seznam Zprávy [140] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [141] => | vydavatel = Seznam.cz [142] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [143] => | jazyk = cs [144] => }} [145] => [146] => == Odkazy == [147] => [148] => === Poznámky === [149] => [150] => [151] => === Reference === [152] => [153] => [154] => === Externí odkazy === [155] => * {{Commonscat|Pomlázka}} [156] => * {{Wikislovník|heslo=pomlázka}} [157] => * {{Otto|heslo=Pomlázka}} [158] => * {{Wikiknihy|kniha=Velikonoce/Pleteme pomlázku}} [159] => {{Autoritní data}} [160] => [161] => [[Kategorie:Velikonoce]] [162] => [[Kategorie:Český folklór]] [] => )
good wiki

Pomlázka

Šlehání dívek na Moravě, 1910 Pomlázka je český velikonoční lidový zvyk spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na Velikonoční pondělí. Výrazem pomlázka mohou být také označen samotný akt podarování během koledy, vykoledované dary, jako vejce či kraslice, nebo také velikonoční nádivka.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slovácko','19. století','Praha','15. století','1369','Pampeliška lékařská','košíkářství','Hlavička (nádivka)','Morava','Soubor:Gardavská Moravské typy.jpg','Velikonoce','Folklór'

1369

Folklór

Folklór je termín používaný pro označení tradičního lidového umění a kultury v České republice.

Košíkářství

Morava

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Slovácko

Velikonoce