Array ( [0] => 15540091 [id] => 15540091 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Poslušnost [uri] => Poslušnost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Poslušnost''' v [[člověk|lidském]] chování vyjadřuje stav podřízení se, vykonávání rozkazů, nebo bytí ovládán jiným způsobem. Poslušnost autoritě je [[sociální|sociálně]] psychologický pojem související se sociálním vlivem ve [[kolektivní chování|skupinách]]. Na rozdíl od ostatních typů [[sociální]]ch vlivů je vyvolaný tlak [[explicitní]]. Autorita nařizuje jedinci, aby se choval způsobem, který by spontánně nepreferoval. Zároveň se vyznačuje monitoringem, zda osoba příkaz skutečně vykonala. Ovládaná osoba funguje v jakémsi zástupném módu, ve kterém deleguje odpovědnost za důsledky svých činů na [[autorita|autoritu]]. [1] => [2] => Pojem poslušnost vůči [[autorita|autoritě]] se liší od pojmů [[vyhovění]] a [[konformita]]. [[Vyhovění]] a [[konformita]] souvisí s [[implicitním]] ovlivňováním chování, kdy se zdroje nesnaží přímo ovládat nebo trestat odpor. [3] => [4] => V průběhu 60. a 70. let [[20. století]] proběhlo několik [[experiment]]ů zkoumajících sociální vliv autority. Výsledky překvapily nejen širokou a odbornou veřejnost, ale také samotné výzkumníky. Tento jev je vysvětlován všeobecnou tendencí podceňovat úlohu situačních faktorů a přeceňovat vliv osobnostních faktorů. Opakované [[experiment]]y však také dokázaly, že lidé příkazy zlovolné autority neuposlechnou pokaždé. [5] => [6] => == Formy lidské poslušnosti == [7] => formy lidské poslušnosti obsahují: [8] => * poslušnost vůči [[zákon]]ům [9] => * podřízení se [[sociální normy|sociálním normám]] [10] => * poslušnost [[Panovník|monarchovi]], [[vláda|vládě]], [[organizace|organizaci]], [[církev|církvi]] [11] => * poslušnost vůči [[Bůh|Bohu]] / bohům [12] => * poslušnost založená na uvalení omezení na sebe sama (například slib [[celibát]]u) [13] => * poslušnost [[rodič]]ům či jiným rodinným příslušníkům [14] => * poslušnost [[vazal]]a svému pánu (v feudálních systémech) [15] => * poslušnost dominantní osobě ([[BDSM]]) [16] => * poslušnost [[nadřízený]]m na pracovišti [17] => [18] => == Situační determinanty poslušnosti == [19] => V provedených [[experiment]]ech bylo vypozorováno množství situačních [[faktor]]ů, které ovlivňují míru a intenzitu poslušnosti vůči [[autorita|autoritě]]. [20] => Osoby podrobené moci autority jsou například méně ochotné uposlechnout [[rozkaz]], pokud mohou smysly vnímat důsledky svých činů, které se příčí jejich postojům a [[morální norma|morálním normám]]. [21] => Míra poslušnosti kolísá v závislosti na vzdálenosti [[autorita|autority]]. Poslušnost také klesá pokud jsou příkazy udíleny nepřímo, skrz jinou osobu či informační médium. [22] => Na poslušnost pozitivně působí profesionalita prostředí a [[autorita|autorit]]. Během pokusů se poslušnost až několikanásobně zvýšila, pokud byly instrukce udíleny osobou ve vědeckém plášti. [23] => Poslušnost se rapidně snižuje, pokud na podrobovanou osobu působí více autorit s ne zcela jednotným, či dokonce protichůdným názorem. [24] => [25] => == Další determinanty poslušnosti == [26] => [[Člověk|Lidé]] mají životní [[zkušenost]], že za poslušnost vůči [[autorita|autoritě]] budou odměňováni a za neposlušnost naopak trestáni. Zároveň je [[autorita]] ve většině{{kdy?}} [[společnost]]í vnímána za zákonnou, spolehlivou a důvěryhodnou instanci.{{Fakt/dne|20151216155956|}} Vnímání [[autorita|autority]] je částečně dané [[kultura|kulturním]] pozadím. Poslušnost vůči [[autorita|autoritě]] může být u [[sociální tvor|sociálních tvorů]], včetně [[člověk|lidských bytostí]], vštípená procesem [[učení]], především v období [[socializace]]. [27] => Extenzivní vštípení poslušnosti můžeme pozorovat například na armádním tréninku. Důležitou roli hraje postupná [[eskalace]] významnosti příkazů. [28] => [29] => == Milgramův experiment == [30] => {{Podrobně|Milgramův experiment}} [31] => [32] => Sociální psycholog [[Stanley Milgram]] provedl v roce [[1963]] na [[Yale University|Univerzitě v Yale]] [[experiment]], který měl ukázat, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti k [[autorita|autoritě]]. Milgram se tak pokusil přispět k vysvětlení psychologických příčin [[holokaust]]u. Tento pokus se považuje za klíčový k vysvětlení mechanizmů poslušnosti k autoritě. Výsledky tohoto [[experiment]]u byly značně šokující. [33] => [34] => Experiment proběhl v několika variacích, které umožnili odkrýt některé situační determinanty poslušnosti. Testovaným bylo řečeno, že budou zastávat [[role|roli]] „učitele“ v experimentu týkajícím se [[učení]]. Druhá postava „žáka“ měla za úkol se naučit odpovědi na určité otázky, z jejichž znalosti byla následně přezkušována. „Učitel“ měl za úkol kontrolovat správnost odpovědí. V případě chybných odpovědí byl „učitel“ instruován trestat „žáka“ [[elektrický šok|elektrickými šoky]]. Důležitou roli hrála postava autority – vědce, který zadával instrukce, dohlížel na jejich plnění a povzbuzoval účastníka pokusu aby pokračoval. [35] => [36] => Hlavním poznatkem získaným z tohoto [[experiment]]u bylo poznání, že za určitých podmínek jsou psychicky zcela normální jedinci pod nátlakem [[autorita|autority]] ochotní aplikovat smrtící tresty na osoby, které se ničím neprovinily. Během pokusů čelily testované osoby silnému vnitřnímu [[konflikt]]u. [37] => [38] => == Stanfordský vězeňský experiment == [39] => {{Podrobně|Stanfordský vězeňský experiment}} [40] => [41] => Takzvaný [[Stanfordský vězeňský experiment]] byl řízen a proveden roku [[1971]] americkým psychologem [[Philip Zimbardo|Philipem Zimbardem]]. Spočíval v uzavření určitého počtu dobrovolníků do uměle vytvořeného vězení v rolích vězňů a dozorců a sledování jejich chování. Experiment musel být předčasně ukončen kvůli neočekávané krutosti dozorců a psychickému stavu všech účastníků experimentu. [42] => Hlavní závěr, který [[Philip Zimbardo|Zimbardo]] učinil z tohoto experimentu, byl názor, že brutální zločiny například v době války nejsou dílem narušených osobností, ale obyčejných lidí, vystavených nepřekonatelnému tlaku okolností. Vyvozené závěry jsou považovány za značně kontroverzní a jsou často zpochybňovány. [43] => [44] => == Reference == [45] => {{překlad|en|Obedience (human behavior)|321650599}} [46] => [47] => == Literatura == [48] => * Miles Hewstone, Wolfgang Stroebe: ''Sociální psychologie'', Portál, Praha 2006, {{ISBN|80-7367-092-5}} [49] => * Martin Vaculík: [http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/fss/js06/psy108/Vybrane_pojmy_ze_socialni_psychologie.pdf ''Vybrané pojmy ze sociální psychologie – definice, vysvětlení, souvislosti''], Katedra psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno 2006 [50] => [51] => == Související články == [52] => * [[Autorita]] [53] => * [[Milgramův experiment]] [54] => * [[Stanfordský vězeňský experiment]] [55] => * [[Konformita]] [56] => * [[Kolektivní chování]] [57] => [58] => == Externí odkazy == [59] => * {{Wikicitáty|téma=Poslušnost}} [60] => * {{Wikislovník|heslo=poslušnost}} [61] => * {{commonscat}} [62] => [63] => {{Autoritní data}} [64] => {{Portály|Psychologie}} [65] => [66] => [[Kategorie:Chování]] [67] => [[Kategorie:Sociální psychologie]] [] => )
good wiki

Poslušnost

Poslušnost v lidském chování vyjadřuje stav podřízení se, vykonávání rozkazů, nebo bytí ovládán jiným způsobem. Poslušnost autoritě je sociálně psychologický pojem související se sociálním vlivem ve skupinách.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'autorita','experiment','Stanfordský vězeňský experiment','sociální','Philip Zimbardo','člověk','konformita','učení','sociální tvor','morální norma','rodič','církev'

Autorita

Církev

Člověk

Experiment

Konformita

Sociální

Učení