Array ( [0] => 14787548 [id] => 14787548 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Potěrání [uri] => Potěrání [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Potěrání''' je definováno jako tepání nebo šlehání za účelem oddělení dřeviny od [[lýková vlákna|lýkových vláken]] nebo rozvolnění a čištění [[bavlna|bavlněných vláken]].{{Citace elektronické monografie [1] => | titul = Scutch [2] => | url = http://webster-dictionary.net/definition/Scutch [3] => | datum vydání = 2014 [4] => | datum přístupu = 2022-03-21 [5] => | vydavatel = Delaflex [6] => | jazyk = anglicky [7] => }} [8] => [9] => == Potěrání lýkových vláken == [10] => [[Soubor:Scutcher 02.jpg |náhled|200px| Model profilu potěrací turbíny]] [11] => Z původních jednoduchých nástrojů (''potěrací nůž'', ''trdlice'', ''mědlice'', ''tlouk''), kterými se třela vrstva pevně držených lýkových vláken, se vyvinuly potěrací strojeHistorické potěrací nástroje a stroje: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/289804-len {{Wayback|url=http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/289804-len |date=20080224012159 }}. [12] => [13] => První strojní potěradla tzv. "belgická" nebo "irská kola" byly věnce o průměru cca 180 cm se 12-17 lopatkami s ostrou hranou, s ručním nebo vodním pohonem. Některá z těchto zařízení se používala až do poloviny 20. století.''Circular - United States Department of Agriculture'', United States Department of Agriculture 955, digit. University of Minnesota 2009-09-29 [14] => [15] => Z různých konstrukcí se asi od 40. let 20. století používají nejčastěji tzv. '''potěrací turbíny''', často spojené s ''lámacím ústrojím'' a pomocným zařízením. [16] => [[Soubor:Scutcher 04 (3).jpg|náhled| 200px |Rotor turbíny (konstrukce z 50. let 20. století)]] [17] => Potěrací turbína sestává ze dvou párů rotorů opatřených na obvodu (třemi až šesti) podélnými ocelovými lištami s ostrou hranou. Rotory jsou skloubeny tak, že při protisměrných otáčkách každá lišta prochází mezerou mezi lištami protějšku. Stonky lýkových rostlin jsou uchopeny do kleští a dopravní pás je přivádí mezi oba rotory (viz ''hořejší snímek''). [18] => [19] => Postup práce u moderních zařízení: Nakládací stůl - vyčesávací ústrojí (odstranění pocuchaných stonků) - rovnač stonků - lámací stroj (několik párů kalandrů k mačkání svazku naplocho) – 1. turbína (potěrání špiček stonků) – zařízení na obracení stonků – 2. turbína (potěrání kořenové části stonků) – vytřásací ústrojí (oddělení koudele a pazdeří).Souček a kol.: ''Technologie přádelnictví'', SNTL Praha 1986, str. 104-106 [20] => [21] => Agregát z lámacích a potěracích orgánů bývá až 30 metrů dlouhý. Výkon zařízení se udává mezi jednou až dvěma tunami za hodinu, výnos dlouhých vláken mezi 13 a 25 %, koudel 11-15% a více než polovina obsahu stonků je pazdeří.{{Citace elektronické monografie [22] => | titul = Scutching [23] => | url = http://albertbrille.be/index.php/en/scutching/ [24] => | datum vydání = 2022 [25] => | datum přístupu = 2022-03-14 [26] => | vydavatel =Albert Brille [27] => | jazyk = anglicky [28] => }} [29] => [30] => === Použití potěrání === [31] => Technika potěrání se používá k ''dekortikaci'' (odkorňování) stonků všech známých lýkových rostlin ([[len]], [[konopné textilní vlákno|konopí]], [[ramie sněhobílá|ramie]], [[kopřivová vlákna|kopřiva]]) s výjimkou [[juta|juty]] a [[kenaf]]u (podle nepotvrzených údajů se kenaf dá také zpracovat potěránímRana/Fangueiro: ''Fibrous and Textile Materials for Composite Applications'', Springer 2016, ISBN 9789811002342, str. 179). [32] => [33] => Potěrání jako výrobní činnost je v praxi součástí pěstování lýkových rostlin. K prvnímu stupni textilního zpracování [[vochlování]] - přichází potěraná (''třená'') vlákna obvykle slisovaná v balících.Franck: ''Bast and Other Plant Fibres'', Woodhead Publishing 2005, ISBN 1-85573-684-5 [34] => [35] => == Potěrání bavlny == [36] => [[Soubor:Kirschnerflügel.jpg |náhled|200px|Kirschnerovo potěrací křídlo]] [37] => Za vynálezce potěracího stroje na bavlnu se označují ''Snodgrass'' a ''Cooper'' (v roce 1797)Montgomery: ''The Theory and Practice of Cotton Spinning'', J.Niven 1833, str. 331. [38] => [[Soubor:Millville, New Jersey - Textiles. Millville Manufacturing Co. (Man rolling fabric.) - NARA - 518685.tif|náhled| 200px|Rouno z potěrané bavlny se svinuje do stůčky (USA cca 1940)]] [39] => [40] => Při předpřádání [[bavlna|bavlny]] bylo v čistírenských soupravách asi do 70. let 20. století jako nejintenzivnější pracovní orgán zařazeno potěrací křídlo. [41] => [42] => Nákres vpravo znázorňuje činnost tzv. ''Kirschnerova křídla'', jedné z variant: [43] => [44] => Bavlněné ''rouno'' je pevně drženo mezi podávacím válcem (1) a řadou pohyblivých kláves, které zdola tlačí na válec, vykyvují se v závislosti na tloušťce rouna a výkyvy se přenáší na mechanické ústrojí k regulaci rychlosti podávání. Hroty na ramenech křídla (2) pročesávají přiváděné rouno a smýkají vločky vláken o nastavitelný rošt (3), kterým propadávají uvolněné nečistoty (úlomky tobolek a semena). Vyčištěná vlákna se nasávají přes potrubí (4) na sítový buben, kde se z nich tvoří rouno jako předloha pro [[mykání|mykací stroje]]. Potěrací stroj pracuje s otáčkami křídla do 950/min. [45] => [46] => Při zpracování silně znečištěných, méněcenných bavln se používají také dvouramenná křídla s otáčkami do 1300 za minutu, jejichž lišty (bez hrotů) mají agresivnější potěrací účinek. [47] => [48] => Potěrání zvýhodňuje tvorbu tvrdých smotků (nopků) v bavlně. Potěradla byla proto asi od konce 20. století v čistírenských soupravách '''nahrazena''' stroji, které čistí bavlnu na principu [[čechradlo|čechrání]].{{Citace elektronické monografie [49] => | titul = Blowroom [50] => | url = http://textilestudycenter.com/basic-operations-in-the-blowroom/ [51] => | datum vydání = 2018-02-07 [52] => | datum přístupu = 2022-03-17 [53] => | vydavatel = Textile Study Center [54] => | jazyk = anglicky [55] => }} [56] => [57] => == Související články == [58] => [[Máčení lýkových rostlin]], [[Lýková vlákna]], [[Vochlování]], [[Čechradlo]] [59] => [60] => == Externí odkazy == [61] => * {{Commonscat}} [62] => [63] => == Literatura == [64] => * Simon/Horáček: ''Technologie přádelnictví'', SNTL Praha 1986, str. 40-41 a 73-74 [65] => [66] => == Reference == [67] => [68] => [69] => [[Kategorie:Technologie a technika výroby příze]] [] => )
good wiki

Potěrání

Potěrání je definováno jako tepání nebo šlehání za účelem oddělení dřeviny od lýkových vláken nebo rozvolnění a čištění bavlněných vláken.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'bavlna','lýková vlákna','Čechradlo','Lýková vlákna','Soubor:Scutcher 02.jpg ','Soubor:Scutcher 04 (3).jpg','len','konopné textilní vlákno','ramie sněhobílá','kopřivová vlákna','juta','kenaf'

Bavlna

Čechradlo

Juta

Juta je česká firma specializující se na výrobu a prodej textilních produktů.

Kenaf

Len