Array ( [0] => 14792742 [id] => 14792742 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pragmatika [uri] => Pragmatika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Pragmatika''' nebo také '''pragmatická lingvistika''' (z [[řečtina|řeckého]] ''pragma'', skutek) je moderní vědecká disciplína na pomezí [[lingvistika|lingvistiky]] a [[filosofie]], která se zabývá [[řečový akt|řečovými akty]] (promluvami, výpověďmi) jako účelnou praxí [[řeč]]i: člověk, který mluví, nejen něco říká, ale obvykle tím sleduje i nějaký záměr. Na rozdíl od [[sémantika|sémantiky]] se pragmatika nespokojuje s ideálním (slovníkovým) významem slov, nýbrž všímá si záměru i strategie mluvčího, situace a kontextu výpovědí. Vedle významu výpovědi se zajímá i o její – často mimo-řečové – účinky a důsledky. [1] => [2] => [[Pragmatika (sémiologie)|Pragmatika]] je také název subdisciplíny [[sémiologie]] zabývající se pouze vztahem jazykových znaků (slov) k uživateli jazyka, ale už ne např. popisem užití pragmaticky aktivních prostředků.{{Citace monografie [3] => | příjmení1 = ...] [4] => | jméno1 = [ed.: Petr Karlík ... Jarmila Bachmannová [5] => | titul = Encyklopedický slovník češtiny [6] => | vydavatel = Nakl. Lidové Noviny [7] => | místo = Praha [8] => | rok = 2002 [9] => | kapitola = Pragmalingvistika [10] => | strany = 332 [11] => | isbn = 80-710-6484-X}} [12] => [13] => {{citát| [14] => Když diplomat řekne ''ano'', myslí tím „možná“;
[15] => když řekne ''možná'', myslí „ne“;
[16] => když řekne ''ne'', není to diplomat.
[17] => Když dáma řekne ''ne'', myslí tím „možná“;
[18] => když řekne ''možná'', myslí „ano“;
[19] => když řekne ''ano'', není to dáma.|[[Voltaire]]Cit. ve ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Pragmatics [http://plato.stanford.edu/entries/pragmatics/].}} [20] => [21] => == Předchůdci == [22] => Starší lingvistika se zabývala především [[Jazyk (lingvistika)|jazykem]] (anebo různými jazyky) jako systémem a jeho pravidly. Pokud si všímala vět a výpovědí, byla to obvykle tvrzení, u nichž se ptáme, zda jsou pravdivá nebo nepravdivá. Od prvních [[Indie|indických]] jazykovědců a od [[Aristotelés|Aristotela]] měla tak velmi blízko k [[logika|logice]]. Jazykové praxe a jiných typů výpovědí si všiml jako jeden z prvních [[Svatý Augustin|Augustinus]] ve spise „O učiteli“, kde rozebírá situaci a postup rozhovoru. Zakladatel moderní lingvistiky, [[Ferdinand de Saussure]] (1857-1913) zavedl důležité rozlišení mezi jazykem a řečí: [23] => * [[Jazyk (lingvistika)|Jazyk]] ([[francouzština|francouzsky]] ''langue'') je vícevrstevný systém fonetiky, lexika a gramatiky, který představuje souhrn možností, jež má mluvčí k dispozici. Americký lingvista [[Noam Chomsky]] mluví o jazykové kompetenci. [24] => * [[Řeč]] ([[francouzština|francouzsky]] ''parole'') je souhrn aktuálních promluv čili praktických použití tohoto systému, v novější terminologii řečových aktů. [25] => Obě stránky přitom spolu těsně souvisejí: kdo mluví, musí ovládat jazyk, ale naučil se jej tím, že se pokoušel mluvit. Proto se v běžné řeči obě slova často používají jako [[synonymum|synonyma]]. [26] => [27] => == Začátky pragmatiky == [28] => Různé významové situace a praktické souvislosti řeči studoval rakouský filosof [[Ludwig Wittgenstein]] (1889-1951), zejména ve svém pozdním díle „Filosofická zkoumání“, které je z velké části věnováno zkoumání „řečových her“ (''Sprachspiele''). Rozhovor není jen výměnou informací, protože účastníci v něm často sledují cíle, někdy i dosti vzdálené přímému obsahu řeči. „Filosofická zkoumání“ lze tedy pokládat za zakladatelské dílo pragmatiky, na něž navázali zejména anglicky mluvící badatelé. [29] => [30] => == Austin a Grice == [31] => Britský filosof [[John Langshaw Austin]] (1911-1960) si všiml, že vyslovení určitých vět může přímo způsobit nějakou společenskou skutečnost. Člověk, který řekne „Přijdu zítra“ si tím vytváří závazek, který předtím neměl; když dva lidé v určité situaci řeknou „Ano“, jsou z nich manželé. Na jeho posmrtně vydané dílo „Jak udělat něco slovy“ (1962) navázal jeho žák [[John Searle]] (* 1932) a rozlišil pět typů ilokučních („oslovovacích“) aktů: [32] => * ''Reprezentativní'' čili ''asertivní'' (ujišťující), kde mluvčí něco tvrdí, například „Prší“. [33] => * ''Direktivní'', jimiž chce mluvčí osloveného pohnout, aby něco udělal, například „Zavři dveře“. [34] => * ''Zavazující'' čili ''komissivní'', jimiž se mluvčí k něčemu zavazuje, například „Zítra to udělám.“ [35] => * ''Expresivní'', jimiž mluvčí vyjadřuje své pocity, například „Jsem rád, že prší.“ [36] => * ''Deklarativní'', jimiž mluvčí způsobí nějakou změnu, například „Odsuzuji vás na týden do vězení“. [37] => [38] => Britsko-americký filosof [[Paul Grice]] (1913-1988) zdůraznil rozdíl mezi doslovným obsahem promluvy, tím, co mluvčí zamýšlí, a tím, co příjemci dává najevo. Pozvání na večeři může člověk odmítnout slovy „Už něco mám“, i když se v nich o večeři vůbec nezmíní. V rozhovoru hrají důležitou roli sdílené předpoklady a významy, Grice jim říká ''konverzační implikatury''. A se ptá B, jak se má společný přítel C, který pracuje v bance. B odpovídá: „Dobře, ještě ho nezavřeli.“ Říká sice, že se má dobře, ale zároveň dává najevo, že C je člověk, který by se mohl zaplést do nějaké aféry. Rozhovor kromě toho předpokládá u všech účastníků jisté „kooperativní principy“, o nichž se sice nemluví, na něž se ale všichni spoléhají – například neříkat, o čem vím, že není pravda, mluvit jasně a stručně apod. Heslo Pragmatics ve ''Stanford encyclopedia of philosophy'' [http://plato.stanford.edu/entries/pragmatics/]. [39] => [40] => == Odkazy == [41] => [42] => === Reference === [43] => [44] => [45] => === Literatura === [46] => * J. L. Austin, ''Jak udělat něco slovy''. Praha: Filosofia 2000 - 172 str. {{ISBN|80-7007-133-8}} [47] => * D. Bolinger, ''Jazyk jako nabitá zbraň. Užívání a zneužívání jazyka v naší době''. Praha: Petr Zima 2008. {{ISBN|978-80-254-0313-6}} [48] => * M. Hirschová, ''Pragmatika v češtině''. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006 - 243 s. {{ISBN|80-244-1283-7}} [49] => * S. Machová - M. Švehlová, ''Sémantika & pragmatická lingvistika''. Praha: Pedagogická fakulta UK 2001 - 159 s. {{ISBN|80-7290-061-7}} [50] => * J. Sokol, ''Člověk jako osoba''. Praha: Portál 2002. {{ISBN|80-7178-627-6}} Kap. I. 7. Řeč a jazyk [51] => * P. Watzlawick et al., ''Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy''. Hradec Králové: Konfrontace 1999 - 243 s. {{ISBN|80-86088-04-9}} [52] => * L. Wittgenstein, ''Filosofická zkoumání''. Praha: Filosofia 1998 {{ISBN|80-7007-103-6}} [53] => * MAŠÍN, Jaroslav. ''Pragmalingvistika a osvojování češtiny jako cizího jazyka''. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015. 183 s. {{ISBN|978-80-7308-555-1}} (print), {{ISBN|978-80-7308-634-3}} (online: pdf) [54] => [55] => === Související články === [56] => * [[Filosofie jazyka]] [57] => * [[Lingvistika]] [58] => * [[Řečové jednání]] [59] => [60] => === Externí odkazy === [61] => * {{Commonscat}} [62] => * {{en}} [63] => * [http://plato.stanford.edu/entries/pragmatics/ Heslo Pragmatics ve ''Stanford encyclopedia of philosophy''] [64] => * [https://web.archive.org/web/20090307222541/http://www.gxnu.edu.cn/Personal/szliu/definition.html Liu, Shaozhong, "What is Pragmatics?"] [65] => * [https://web.archive.org/web/20100127093412/http://www.philosophytalk.org/pastShows/LanguageInAction.html Dan Sperber discusses Pragmatics] [66] => [67] => {{Lingvistika}} [68] => {{Autoritní data}} [69] => {{Portály|Jazyk|Filozofie}} [70] => [71] => [[Kategorie:Pragmatika| ]] [72] => [[Kategorie:Filozofie jazyka]] [73] => [[Kategorie:Lingvistika]] [74] => [[Kategorie:Užívání jazyka]] [] => )
good wiki

Pragmatika

Pragmatika nebo také pragmatická lingvistika (z řeckého pragma, skutek) je moderní vědecká disciplína na pomezí lingvistiky a filosofie, která se zabývá řečovými akty (promluvami, výpověďmi) jako účelnou praxí řeči: člověk, který mluví, nejen něco říká, ale obvykle tím sleduje i nějaký záměr. Na rozdíl od sémantiky se pragmatika nespokojuje s ideálním (slovníkovým) významem slov, nýbrž všímá si záměru i strategie mluvčího, situace a kontextu výpovědí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jazyk (lingvistika)','francouzština','Kategorie:Lingvistika','Kategorie:Pragmatika','Lingvistika','Paul Grice','John Langshaw Austin','synonymum','Pragmatika (sémiologie)','lingvistika','filosofie','řečový akt'

Francouzština

Francouzština je románský jazyk, který patří mezi větve italské a španělské.

Kategorie:Lingvistika

Kategorie:Pragmatika

Lingvistika

Synonymum