Array ( [0] => 15490877 [id] => 15490877 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pramen [uri] => Pramen [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=vývěru vody}} [1] => [[Soubor:Volynka-Riverhead.JPG|náhled|Pramen řeky [[Volyňka|Volyňky]] v [[Jihočeský kraj|jižních Čechách]].]] [2] => [[Soubor:Blue Sources Nature Reserve in Tomaszow Mazowiecki - 28.jpg|náhled|Přírodní rezervace "Modré prameny" ve městě [[Tomaszów Mazowiecki]], Polsko]] [3] => [[Soubor:Blaubeuren Blautopf 20180804 04.jpg|náhled|Blautopf (Modrý Hrnec), pramen řeky Blau (Modrá) ve městě Blaubeuren (přítok [[Dunaj]]e, vlévající se do Dunaje v [[Ulm]]u)]] [4] => [5] => '''Pramen''' je soustředěný přirozený vývěr [[podzemní voda|podzemní vody]] na zemský povrch. Prameny se podle způsobu vývěru dělí na sestupné, výstupné a přelivné. Za příznivých hydrogeologických podmínek se od pramene vytvoří [[vodní tok]], který odvádí vyvěrající vodu dále do vodní sítě. Jiným zdrojem vody je '''prosak''', kde voda v místě nevyvěrá, ale pouze prosakuje. Pokud se na jednom místě vyskytuje více pramenů z téhož podzemního zdroje, označuje se místo jako [[prameniště]]. [6] => [7] => Některé prameny vyvěrají přímo do [[vodní tok|vodního toku]], [[jezero|jezera]], [[moře]], označují se jako '''utajené prameny'''. Z některého pramene se může stát utajený pramen i lidskou činností (vyvěrá na dně [[rybník]]a). [8] => [9] => V [[Česko|České republice]] je pozorovací síť pramenů. U pozorovaných pramenů se měří vydatnost, [[teplota]] a [[pH]]. Jednotkou vydatnosti pramenů je [[litr|l]]·[[sekunda|s]]−1, při velkých vydatnostech [[metr krychlový|m3]]·s−1.Netopil, Rostislav a kolektiv: ''Fyzická geografie I.'' 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984. 273 s. K měření vydatnosti pramenů se používají objemové a hydraulické metody. Objemové měření vydatnosti je přímé, voda je zachycována do měrných nádob. Hydraulické metody jsou postaveny na základě hydraulických rovnic a empirických vztahů.Kříž, Vladislav a kolektiv: ''Hydrometrie.'' 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1988. 176 s. [10] => [11] => == Dělení pramenů == [12] => [[Soubor:Prameny.png|náhled|Základní typy pramenů]] [13] => === Podle způsobu vývěru === [14] => * ''sestupný'' – pramen je nejnižším bodem vodního sloupce: [15] => ** ''vrstevní'' – voda stéká pod povrchem po nepropustné vrstvě a v jednom místě proniká na povrch [16] => ** ''suťový'' – voda protéká pod sutí a na dolním konci suťoviště volně vytéká na povrch [17] => ** ''vrstevně-suťový'' – voda nejprve stéká pod povrchem a proniká do suťové vrstvy, z níž vytéká na povrch [18] => * ''přelivný'' – voda se hromadí v podzemní zásobě, přes jejíž okraj přetéká na povrch [19] => * ''výstupný'' – nejnižší bod vodního sloupce je pod úrovní pramene, vývěr je důsledkem tlaku přitékající vody: [20] => ** ''vrstevní'' – voda stéká pod povrchem a nepropustná vrstva se stáčí směrem vzhůru [21] => ** ''zlomový'' – voda vytéká prasklinami v nepropustné vrstvě [22] => [23] => === Podle teploty === [24] => * ''prameny studené'' (s průměrnou teplotou nepřesahující 20 °C), [25] => * ''prameny teplé'' (s průměrnou teplotou vyšší než 20 °C): [26] => **''vlažné'' ('''hypotermální''', do 37 °C), [27] => ** ''teplé'' či ''[[Termální pramen|teplice]]'' (''termální'', do 50 °C), [28] => ** ''vřídla'' (''termy'', přes 50 °C). [29] => [30] => == Prameny v mytologii == [31] => [[Soubor:Klicava-studanka.jpg|náhled|Studánka se stříškou nedaleko [[Vodní nádrž Klíčava|Klíčavské přehrady]].]] [32] => V minulosti byly prameny často předmětem lidové úcty; v západním světě byly v [[pohanství|pohanských]] dobách často spojeny s různými bohy, v dobách [[křesťanství|křesťanských]] pak bývaly některé prameny zasvěceny [[svatý]]m a byly považovány za léčivé. [33] => [34] => == Studánky == [35] => {{Viz též|Studánka (vodní dílo)}} [36] => Pro prameny doopravdy „na počátku toku“ se též vžil výraz '''[[Studánka (vodní dílo)|studánka]]'''. V případě, že voda ze zdroje byla [[pitná voda|pitná]], stavěly se nad zdrojem různé stříšky, aby se omezil dopad nečistot do vody. [37] => [38] => == Odkazy == [39] => === Reference === [40] => [41] => [42] => === Literatura === [43] => * {{Citace monografie [44] => | příjmení = Kössl [45] => | jméno = Roman [46] => | příjmení2 = Chábera [47] => | jméno2 = Stanislav [48] => | titul = Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie [49] => | vydavatel = Jihočeská univerzita [50] => | místo = České Budějovice [51] => | rok = 1999 [52] => | isbn = 80-7040-348-9 [53] => | kapitola = [54] => | strany = 104 [55] => | jazyk = [56] => }} [57] => [58] => === Související články === [59] => * [[Sirný pramen]] [60] => * [[Studánka (vodní dílo)|Studánka]] [61] => * [[Termální pramen]] [62] => * [[Lázně]] [63] => * [[Vyvěračka]] [64] => * [[Gejzír]] [65] => [66] => === Externí odkazy === [67] => * {{Commonscat|Springs}} [68] => * {{Wikicitáty|téma=Pramen}} [69] => * {{Wikislovník|heslo=pramen}} [70] => [71] => {{Pahýl}} [72] => {{Autoritní data}} [73] => [74] => [[Kategorie:Hydrologie]] [75] => [[Kategorie:Hydrogeologie]] [76] => [[Kategorie:Vodní zdroje]] [77] => [[Kategorie:Prameny| ]] [] => )
good wiki

Pramen

jižních Čechách. Přírodní rezervace "Modré prameny" ve městě Tomaszów Mazowiecki, Polsko Blautopf (Modrý Hrnec), pramen řeky Blau (Modrá) ve městě Blaubeuren (přítok Dunaje, vlévající se do Dunaje v Ulmu) Pramen je soustředěný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vodní tok','Studánka (vodní dílo)','Termální pramen','sekunda','Kategorie:Vodní zdroje','litr','Kategorie:Hydrologie','pH','Vyvěračka','teplota','Sirný pramen','Česko'