Array ( [0] => 15483085 [id] => 15483085 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pravda [uri] => Pravda [3] => First Issue of PRAVDA.jpg [img] => First Issue of PRAVDA.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Pravda je koncept, který označuje shodu mezi názory, tvrzeními nebo vírou a objektivní realitou. V mnoha kulturách je pravda považována za cenný princip, a to nejen v oblasti filozofie, ale také v etice, vědě a právu. Její hledání a vyjadřování může být motivováno touhou po porozumění světu, jakož i snahou o spravedlivější a transparentnější společnost. V oblasti vědy se pravda souvisí s ověřitelnými fakty a experimenty, které prokazují určité teorie. V právní sféře je důkaz pravdy klíčovým prvkem při určování spravedlnosti a integrity systému. V etice a filozofii se pravda často prolíná s našimi hodnotami a morálními přesvědčeními, a tak hraje důležitou roli v našem každodenním životě. Je důležité přistupovat k pravdě s otevřenou myslí, protože naši schopnost porozumět komplexnosti světa se neustále vyvíjí. Diskuse o pravdě obohacují naše poznatky, protože nás nutí přehodnocovat naše názory a zohledňovat různé perspektivy. I když může být pravda někdy obtížné uchopit, naše úsilí o její pochopení nás může vést k hlubšímu porozumění sobě samým a ostatním. V optimistickém pohledu na pravdu je vidět, že i přes její složitost a někdy protichůdnost názorů máme možnost a schopnost usilovat o pravdivější a spravedlivější svět. Naše úsilí o pravdu může přispět ke konstruktivním Diskuzím a spolupráci mezi lidmi, a tím nás všech posunout směrem k lepší budoucnosti. [oai_cs_optimisticky] => Pravda je koncept, který označuje shodu mezi názory, tvrzeními nebo vírou a objektivní realitou. V mnoha kulturách je pravda považována za cenný princip, a to nejen v oblasti filozofie, ale také v etice, vědě a právu. Její hledání a vyjadřování může být motivováno touhou po porozumění světu, jakož i snahou o spravedlivější a transparentnější společnost. V oblasti vědy se pravda souvisí s ověřitelnými fakty a experimenty, které prokazují určité teorie. V právní sféře je důkaz pravdy klíčovým prvkem při určování spravedlnosti a integrity systému. V etice a filozofii se pravda často prolíná s našimi hodnotami a morálními přesvědčeními, a tak hraje důležitou roli v našem každodenním životě. Je důležité přistupovat k pravdě s otevřenou myslí, protože naši schopnost porozumět komplexnosti světa se neustále vyvíjí. Diskuse o pravdě obohacují naše poznatky, protože nás nutí přehodnocovat naše názory a zohledňovat různé perspektivy. I když může být pravda někdy obtížné uchopit, naše úsilí o její pochopení nás může vést k hlubšímu porozumění sobě samým a ostatním. V optimistickém pohledu na pravdu je vidět, že i přes její složitost a někdy protichůdnost názorů máme možnost a schopnost usilovat o pravdivější a spravedlivější svět. Naše úsilí o pravdu může přispět ke konstruktivním Diskuzím a spolupráci mezi lidmi, a tím nás všech posunout směrem k lepší budoucnosti. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=filosofické pravdě}} [1] => [[File:Statue of Truth.jpg|thumb|Walter Seymour Allward, ''Veritas'', 1920]] [2] => Ve filozofii je '''pravda''' termín, kterým se označuje základní hodnota poznání. Definice pravdy není jednotná, v zásadě může být za pravdu považováno buď ''to, co poznáváme, co poznáváním objevujeme'' ([[Prótagorás z Abdér|Prótagorás]]) nebo, dle jiných filozofů ([[Sókratés]], [[Platón]], [[Aristotelés]]), ''to, co je výsledkem našeho poznání''. [3] => [4] => Určení pravdy pak záleží na kritériích pro pravdivost zvolených. Filozofie rozlišuje pět teorií pravdy (koherenční, korespondenční, performativní, pragmatická a sémantická).{{Citace monografie [5] => | příjmení1 = Blecha [6] => | jméno1 = Ivan [7] => | titul = Filosofický slovník [8] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:6ae976f0-f831-11e6-aa6c-005056827e52?page=uuid:a9cd65a0-0fe4-11e7-9d16-005056825209 [9] => | vydavatel = Fin [10] => | místo = Olomouc [11] => | rok = 1995 [12] => | kapitola = Pravda [13] => | strany = 329 [14] => | isbn = 80-7182-014-8 [15] => | poznámka = dostupné online po registraci [16] => }}{{Citace monografie [17] => | příjmení1 = Kratochvíl [18] => | jméno1 = Josef [19] => | titul = Filosofický slovník [20] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:9c7e2010-196a-11e9-8e07-005056827e51?page=uuid:c516ee40-39bc-11e9-9656-5ef3fc9bb22f [21] => | vydavatel = Občanská tiskárna [22] => | místo = Brno [23] => | rok = 1937 [24] => | kapitola = Pravda [25] => | strany = 416 [26] => | poznámka = dostupné online po registraci [27] => }} [28] => [29] => == Role pravdy ve filozofii == [30] => Pravda je jedním z ústředních témat [[Filosofie|filozofie]]. Je také jedním z největších. Hraje primární úlohu ve [[filosofie|filosofii]], [[věda|vědě]], [[právo|právu]] a [[náboženství]] již po tisíce let. Kromě toho se obrovské množství otázek ve filozofii týká pravdy, a to buď tím, že se opírají o [[tvrzení]] o pravdě, nebo [[tvrzení]] o pravdě [[Implikace|implikují]]. [31] => [32] => == Druhy pravdy == [33] => Pravda může být: [34] => * absolutní - neměnná, založená na faktech či [[Důkaz|důkazech]]. [35] => * relativní - závislá na konkrétním pohledu, viz [[relativismus]] a [[kulturní relativismus]] [36] => nebo také [37] => * objektivní - nezávislá na [[subjekt]]u [38] => * subjektivní - závislá na osobě [39] => [40] => == Teorie pravdy == [41] => Pravdě se věnuje [[Logika|formální logika]] a [[epistemologie]]. Pravdivé mohou být [[výrok]]y, [[premisa|premisy]], [[závěr]]y, [[přesvědčení]] nebo [[soud]]y. [42] => [43] => Existuje několik rozšířených [[teorie|teorií]] pravdy: [44] => [45] => * ''Adekvační'' nebo někdy též ''korespondenční teorie pravdy'' je klasický pohled, který zastával [[Aristotelés]] ([[384 př. n. l.]] - [[322 př. n. l.]]) a [[středověká filosofie]]. Pohlíží na pravdu jako shodu mezi poznáním a věcí (skutečností): [46] => *: ''„Pravdivé je říci o něčem, co je, že to je, a o něčem, co není, že to není.“'' Aristotelés [47] => *: ''„Pravda je shoda skutečnosti s poznáním. (Veritas est adaequatio rei et intellectus.)“'' [[Tomáš Akvinský]] [48] => * Určitá modifikace této teorie, která pohlíží na pravdivost čistě z hlediska výroků, pohlíží na pravdu jako shodu informace se skutečností. [49] => * ''Koherenční teorie pravdy'' pohlíží na pravdu jako na koherentní řadu výroků. Řada výroků jsou obvykle výroky, které nejlépe vysvětlují nebo nejúplněji popisují svět. [50] => * ''Konsensuální teorie pravdy'' (autorem je [[Charles Peirce]]) pohlíží na pravdu jako cosi, na čem se shodne určitá skupina lidí, např. kompetentní odborníci. [51] => * ''[[Pragmatismus]]'' se domnívá, že pravda je úspěchem praktických důsledků myšlenky, tj. je totožná s [[užitečnost]]í. [52] => * ''Boží pravda'': skutečnost definovaná Bohem a výroky, které ji popisují. Poznání je proces, ve kterém člověk pravdu odhaluje. V tomto smyslu Ježíš Kristus řekl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. […]“{{Citace Bible|J|14|6}} a v českém kontextu takto o pravdě hovořil [[Jan Hus]]. [53] => * [[Šúnjatá|''Prázdnota'']] - dle [[Dharma|buddhistického učení]] je veškerá jevící se existence prázdnou, pomíjivou iluzí bez jakékoliv vnitřní podstaty. [54] => Pravdu lze také definovat jako ''dokonalý model reality''. Může však být dokonalý, tedy na 100 % odpovídající skutečnosti, pouze teoreticky. Naše schopnosti popsat realitu mají omezení. Často neumíme skutečnost dokonale změřit (máme nedokonalé smysly) nebo nás může limitovat vyjadřovací schopnost jazyka, ve kterém poznání reprezentujeme. Informace mohou být také zkreslené při jejich přesunu v prostoru a čase, a to jak záměrně, tak použitím nespolehlivého média. [55] => [56] => Nejen lidé, ale i ostatní živé organismy, potřebují pro své přežití činit správná rozhodnutí, a k tomu potřebují znát pravdu. Ta je však často prakticky nedostupná, a proto si v reálném životě pomáháme dalšími nástroji, které nám umožňují se pravdě alespoň přiblížit: [57] => * Konsenzus - pokusíme se na pravdě dohodnout. [58] => * Většina - pravda je to, čemu věří víc lidí. [59] => * Autorita - pravda je to, co řekl náčelník kmene, soudce, centrální server, Bible, atd. [60] => * Vědecké metody - pravda je to, co bylo opakovaně potvrzeno dobře navrženým experimentem. [61] => Všechny uvedené nástroje jsou zneužitelné a nemusí nutně vést k pravdě. Konsenzu lze dosáhnout manipulací, autoritu lze zkorumpovat a výrok ''„Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.“'' (připisován Josephu Goebbelsovi) nám ukazuje, že i s většinovým názorem lze pohnout. [62] => [63] => == Pravdivostní paradoxy == [64] => {{Upravit část}} [65] => Základním kamenem logiky jsou pravdivé nebo nepravdivé soudy, následující příklady se týkají klasických paradoxních logických soudů. [66] => Existuje skupina výroků, o kterých nelze s jistotou prohlásit, zda jsou pravdivé nebo ne: vypovídají o sobě samých takovým způsobem, že předpoklad jejich pravdivosti má za důsledek jejich nepravdivost a naopak. Tyto výroky se nazývají ''sebevyvracející výroky''. [67] => [68] => Klasickým příkladem známým od starověku je tzv. [[paradox lháře]]. Jde o tvrzení [[Kréta|Kréťana]] [[Epimenidés|Epimenida]] (Ἐπιμενίδης): „Všichni Kréťané jsou lháři!“. [69] => [70] => Silnější a podobně nerozřešitelný je ovšem výrok „Teď právě lžu.“ („Tato věta je lživá.“) [71] => [72] => Všechny tyto pravdivostní paradoxy vyplývají z reálné nemožnosti absolutně definitivně objasnit [[skutečnost]], které se pravdivostní výrok týká, neboť každá "skutečnost" je vždy relativní ke svému pozorovateli a tedy ne absolutní sama o sobě. [73] => [74] => == Antická filosofie == [75] => [[antická filosofie|V antické filosofii]] byla [[Alétheia]] (ἀλήθεια, řecky '''pravda''', v původním významu '''neskrytost''', taktéž znamená ''zjevení, živoucí, existující'')http://www.osel.cz/11080-co-je-pravda.html - Co je pravda? pro označení skutečného poznání v protikladu k pouhému zdání (doxa); vyjadřuje, že '''pravda se skrývá pod povrchem jevů''' a je třeba ji intelektuálně odkrývat. [76] => [77] => == Křesťanství == [78] => [[Bible]] popisuje pravdu jako Bohem stanovenou skutečnost. Pravda je součástí Božího stvoření.{{Citace Bible|Ž|111}} Člověk má možnost pravdu poznávat, ale není tím, kdo pravdu stanovuje. Poznání pravdy je pro člověka částečné{{Citace Bible|1Kor|1|13}}, plné poznání pravdy je pouze u Boha samotného. Pravda není považována pouze za myšlenkový koncept, ale za způsob života v souladu s Bohem, v němž činy člověka odpovídají jeho slovům.{{Citace Bible|Jak|1}} [79] => [80] => Ježíš Kristus je považován za zjevení pravdy, kým je Bůh a jaký je záměr Boha pro člověka. V tomto smyslu Ježíš sám sebe nazývá Pravdou. [81] => [82] => V českém kontextu takto o pravdě hovořil [[Jan Hus]], jím inspirován je nápis na vlajce českého prezidenta "[[Pravda vítězí]]". [83] => [84] => == Reference == [85] => [86] => [87] => == Související články == [88] => * [[Logika]] [89] => * [[Postpravda]] [90] => * [[Tautologie]] [91] => * [[Nepravda]] [92] => [93] => == Externí odkazy == [94] => * {{Commonscat|Truth}} [95] => * {{Otto|Pravda}} [96] => * {{Wikislovník|heslo=pravda}} [97] => * {{Wikicitáty|téma=Pravda}} [98] => * {{Wikicitáty|téma=Pravdivost}} [99] => * [http://jarda.peregrin.cz/mybibl/HTMLTxt/435.htm Jaroslav Peregrin: Jazyk, magie & literatura. Část: Teď právě lžu]. [100] => [101] => {{Pahýl}} [102] => {{Autoritní data}} [103] => [104] => [[Kategorie:Pravda| ]] [] => )
good wiki

Pravda

Ve filozofii je pravda termín, kterým se označuje základní hodnota poznání. Definice pravdy není jednotná, v zásadě může být za pravdu považováno buď to, co poznáváme, co poznáváním objevujeme (Prótagorás) nebo, dle jiných filozofů (Sókratés, Platón, Aristotelés), to, co je výsledkem našeho poznání.

More about us

About

V mnoha kulturách je pravda považována za cenný princip, a to nejen v oblasti filozofie, ale také v etice, vědě a právu. Její hledání a vyjadřování může být motivováno touhou po porozumění světu, jakož i snahou o spravedlivější a transparentnější společnost. V oblasti vědy se pravda souvisí s ověřitelnými fakty a experimenty, které prokazují určité teorie. V právní sféře je důkaz pravdy klíčovým prvkem při určování spravedlnosti a integrity systému. V etice a filozofii se pravda často prolíná s našimi hodnotami a morálními přesvědčeními, a tak hraje důležitou roli v našem každodenním životě. Je důležité přistupovat k pravdě s otevřenou myslí, protože naši schopnost porozumět komplexnosti světa se neustále vyvíjí. Diskuse o pravdě obohacují naše poznatky, protože nás nutí přehodnocovat naše názory a zohledňovat různé perspektivy. I když může být pravda někdy obtížné uchopit, naše úsilí o její pochopení nás může vést k hlubšímu porozumění sobě samým a ostatním. V optimistickém pohledu na pravdu je vidět, že i přes její složitost a někdy protichůdnost názorů máme možnost a schopnost usilovat o pravdivější a spravedlivější svět. Naše úsilí o pravdu může přispět ke konstruktivním Diskuzím a spolupráci mezi lidmi, a tím nás všech posunout směrem k lepší budoucnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'tvrzení','Jan Hus','Logika','Aristotelés','středověká filosofie','přesvědčení','antická filosofie','Prótagorás z Abdér','filosofie','Filosofie','Platón','Sókratés'

Aristotelés

Logika

Platón

přesvědčení

Sókratés

Tvrzení