Array ( [0] => 15487714 [id] => 15487714 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Precedens [uri] => Precedens [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=[[Právo|právním]] pojmu|druhý=[[Hudba|hudební]] skupině|rozlišovač=hudební skupina}} [1] => '''Precedens''' neboli '''precedent''' (z [[latina|lat.]] ''praecedere'', předcházet) znamená předchozí případ nebo skutek, který slouží jako vzor pro něco podobného v budoucnosti.{{Citace elektronické monografie [2] => | titul = precedent, precedens [3] => | vydavatel = ABZ.cz: slovník cizích slov [4] => | url = https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/precedent-precedens [5] => | datum přístupu = 2021-04-29 [6] => }} Jako odborný termín se v [[právo|právu]] používá pro precedenční (předchozí) rozhodnutí [[soud]]u, případně [[správní úřad|správního úřadu]] v podobné věci. [7] => [8] => Precedent je [[judikát]] (=soudní rozhodnutí), které je prvním řešením daného případu, dosud právem neupraveného. Soudní precedent je uznáván jako formálně závazný [[pramen práva]] v [[Angloamerické právo|angloamerickém typu právní kultury]] (''judge made law'', ''case law'') a v [[Mezinárodní právo|mezinárodním právu]]. Dnes již malý význam mají [[Správní právo|správní]] precedenty. V [[Kontinentální evropské právo|kontinentální evropské právní kultuře]] nejsou rozhodnutí vyšších soudů formálně obecně závazná a vymahatelná, ale klíčové [[judikát]]y vytvořené podle [[zákon]]ů a normativních právních [[Smlouva|smluv]] mají kvaziprecedenční význam. [9] => [10] => == Základní znaky == [11] => Soudní precedenty jsou charakterizovány dvěma základními znaky: [12] => # originálnost (původnost) – precedent je první rozhodnutí v dané věci [13] => # formální obecná závaznost – precedent je závazný pro obdobné případy. [14] => [15] => Precedent je individuální právní akt, jedná se o rozhodnutí, které řeší konkrétní případ (precedent je tedy kazuistický). Soudy vytvářejí svá precedenční rozhodnutí podle [[právní princip|právních principů]] a eventuálně i [[právní obyčej|právních obyčejů]], přičemž značný důraz se klade na racionálnost rozhodnutí a přesvědčivost jeho odůvodnění, a to též z hlediska jeho [[spravedlnost]]i. [16] => [17] => Precedent tak má dvě části: [18] => # [[ratio decidendi]], jedná se o část odůvodnění rozhodnutí, která má charakter precedentu. Jedná se o normativní větu (resp. věty) použitelnou na další obdobné případy. [19] => # [[obiter dictum]], jedná se o část odůvodnění rozhodnutí, která se týká jedinečného případu řešeného [[soud]]em, a která nemá obecnou závaznost. [20] => [21] => Pro precedenty je důležitá zásada [[stare decisis]], tj. setrvat u rozhodnutého, která doplňuje doktrínu [[rule of precedent]]. Tato zásada znamená, že precedenční rozhodnutí se aplikuje na podobné případy a nemůže být bezdůvodně měněno, a to ani tím soudem, který je přijal. To zajišťuje stabilitu [[právo|práva]]. Od precedentu je možno se odchýlit tehdy, jestliže se podstatně změnily okolnosti oproti těm, za nichž byl přijat (pravidlo ''overruling'') nebo jestliže nově řešený případ má odlišné znaky (tzv. metoda distinkcí). [22] => [23] => Metoda distinkce(í), tj. metoda rozdílnosti, rozlišování, spočívá v tom, že soud shledává rozdíly mezi různými precedenty, hledá, který je nejspíše použitelný pro konkrétní případ. Jestliže soud vhodný precedent nenalezne, vytvoří nový, ve kterém argumentuje právě těmito rozdíly. V oblasti komunitárního práva mohou být soudními precedenty rozhodnutí [[Soudní dvůr Evropské unie|Soudního dvora EU]] a [[Tribunál (Evropská unie)|Soudu první instance]]. Tato rozhodnutí mají velký význam, kterým se odlišují od rozhodování soudů ve vnitrostátním právu mnohých kontinentálních států. Jen některá z těchto rozhodnutí však obsahují obecně závazná právní pravidla a mají tak charakter soudních precedentů (ve většině případů nelze mluvit o soudcovské tvorbě práva, ale jen o dotváření práva). [24] => [25] => Ve [[Spojené království|Velké Británii]] od roku [[1966]] platí, že do roku 2009 [[Sněmovna lordů]], a od té doby nejvyšší soud (který ji v této funkci nahradil), může změnit svůj dřívější precedent. [[Nejvyšší soud Spojených států amerických|Nejvyšší soud USA]] se v téměř 200leté historii svého rozhodování rovněž několikrát odchýlil od dřívějších precedentů. [26] => [27] => V kontinentálním typu právní kultury je závaznost precedentů pouze neformální a proto se soud nebo správní úřad může od dosavadní rozhodovací praxe odchýlit, pokud použitelnou judikaturu shledá [[obsolence|obsoletní]]. Jeho rozhodnutí, pokud jde o vyšší soud, pak slouží jako nový precedens, který precedens starý podle zásady ''[[kolizní pravidla|lex posterior derogat priori]]'' nahrazuje. V některých případech, např. u [[Ústavní soud|Ústavního]] a [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]], jsou pro tyto případy stanoveny zvláštní procedury. [28] => [29] => == Precedens v českém právu == [30] => Přestože [[právní řád České republiky|české právo]] není založeno na precedentech a s výjimkou ve [[Sbírka zákonů|Sbírce zákonů]] publikované judikatury [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]] nejsou formálně [[judikát]]y autoritativním [[pramen práva|pramenem práva]], působí zpravidla silou přesvědčivosti a obecné soudy nebo správní úřady se od precedentů jen zřídka odchylují. Ústavní soud nicméně ve svém nálezu ze dne 13. listopadu 2007, sp. zn. IV. ÚS 301/05, vyjádřil doktrínu precedenční závaznosti všech svých nálezů, podle níž může obecný soud pouze výjimečně rozhodnout odchylně, jestliže dostatečně vyargumentuje nutnost revize dosavadních závěrů Ústavního soudu. [31] => [32] => Mezi precedenty platí [[hierarchie]]: nejsilnější a přímo z [[Ústava České republiky|Ústavy]] (čl. 89 odst. 2) univerzálně závazné jsou judikáty Ústavního soudu, pak následuje judikatura [[obecný soud|obecných soudů]] v pořadí jejich hierarchického postavení (v tomto ohledu nejvýznamnější rozhodnutí jsou publikovány ve ''[[Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek|Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek]]'', kterou vydává [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšší soud]], a ve ''Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu'' vydávané [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyšším správním soudem]]) a nejslabší právní sílu mají precedenční rozhodnutí správních úřadů. [33] => [34] => == Výhody a nevýhody == [35] => Výhodou je, že precedenty představují pružný model práva (mezera v právu ''[[de lege ferenda]]'' může být vyplněna rozhodnutím soudu, i když jednoznačná norma v tzv. psaném právu chybí). [36] => [37] => Za nevýhodu lze považovat to, že způsob tvorby precedentů způsobuje nižší míru [[právní jistota|právní jistoty]] a menší předvídatelnost práva, než je tomu v podmínkách stabilizovaného právního systému náležejícího ke kontinentálnímu typu právní kultury. [38] => [39] => == Odkazy == [40] => [41] => === Reference === [42] => [43] => [44] => === Externí odkazy === [45] => * {{Otto|heslo=Praecedens}} [46] => * {{Wikislovník|heslo=precedens}} [47] => [48] => {{Autoritní data}} [49] => {{Portály|Právo}} [50] => [51] => [[Kategorie:Precedens| ]] [52] => [[Kategorie:Procesní právo]] [53] => [[Kategorie:Prameny práva]] [] => )
good wiki

Precedens

Precedens neboli precedent (z lat. praecedere, předcházet) znamená předchozí případ nebo skutek, který slouží jako vzor pro něco podobného v budoucnosti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'judikát','soud','pramen práva','právo','právní jistota','ratio decidendi','spravedlnost','Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek','Ústava České republiky','Ústavní soud České republiky','obiter dictum','právní řád České republiky'

Judikát

Právo

Soud

Soud je orgán veřejné moci, který je pověřen výkonem soudní moci, tedy rozhoduje o právech a povinnostech fyzických i právnických osob.

Spravedlnost