Array ( [0] => 14759034 [id] => 14759034 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Prekambrium [uri] => Prekambrium [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Prekambrium''' (''Kryptozoikum'') je nejranější období ve vývoji [[Země]], které zahrnuje vše až do začátku fanerozoika. Zahrnuje období od vzniku Země až do doby před 541 mil. let, kdy se prvně objevily organismy s pevnou schránkou. Prekambrium zahrnuje 88 % geologického času. Navazuje na něj [[fanerozoikum]]. [1] => [2] => Samotné prekambrium je neformální jednotka.Fan, Junxuan; Hou, Xudong (February 2017). "Chart". ''International Commission on Stratigraphy''. International Chronostratigraphic Chart. Retrieved 10 May 2018. Je to společné označení pro [[eon]]y: [[proterozoikum]] (starohory, algonkium), [[archaikum]] (prahory) a [[hadaikum]].{{Citace monografie [3] => | titul = The Geologic time scale 2012 [4] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/801812200 [5] => | místo = [Oxford, U.K.] [6] => | počet stran = 1 online resource (2 volumes) [7] => | isbn = 978-0-444-59425-9 [8] => | isbn2 = 0-444-59425-6 [9] => | oclc = 801812200 [10] => }} [11] => [12] => == Přehled == [13] => O prekambriu se toho moc neví. Většina informací pochází z doby od 60. let 20. století. Prekambrium má slabší fosilní záznam než následující období fanerozoika. Prekambrické fosilie (např. [[Stromatolit|stromatolity]]) mají pouze omezené [[Biostratigrafie|biostratigrafické]] využití. To je způsobeno [[Metamorfóza (geologie)|metamorfózou]] většiny horniny prekambrického stáří, kvůli čemuž je původ [[Hornina|hornin]] nejistý. Dále část hornin byla erodována, nebo zůstaly hluboko pohřbeny v [[Zemská kůra|zemské kůře]] pod mladšími horninami.{{Citace monografie [14] => | příjmení = Levin [15] => | jméno = Harold L. [16] => | titul = The earth through time [17] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/427611064 [18] => | vydání = 9 [19] => | vydavatel = J. Wiley [20] => | místo = Hoboken, N.J. [21] => | počet stran = 1 volume (various pagings) [22] => | isbn = 978-0-470-38774-0 [23] => | isbn2 = 0-470-38774-2 [24] => | oclc = 427611064 [25] => }}{{Citace periodika [26] => | příjmení = Tunstall [27] => | jméno = Samuel [28] => | příjmení2 = Melfi [29] => | jméno2 = Vincent [30] => | příjmení3 = Craig [31] => | jméno3 = Jeffrey [32] => | titul = Quantitative Literacy at Michigan State University, 3: Designing General Education Mathematics Courses [33] => | periodikum = Numeracy [34] => | datum vydání = 2016-07 [35] => | ročník = 9 [36] => | číslo = 2 [37] => | issn = 1936-4660 [38] => | doi = 10.5038/1936-4660.9.2.6 [39] => | url = http://dx.doi.org/10.5038/1936-4660.9.2.6 [40] => | datum přístupu = 2021-06-22 [41] => }} [42] => [43] => Předpokládá se, že Země splynula z materiálu na oběžné dráze kolem Slunce zhruba před 4,4–4,6 mld. let. Krátce po vzniku Země bylo v oblasti, kde se dnes Země pohybuje, více podobných těles, což vedlo ke srážce s planetkou [[Theia (protoplaneta)|Theia]]. Při srážce se odštěpil materiál, ze kterého byl vytvořen dalšími procesy [[Měsíc]] (viz [[Teorie velkého impaktu]]). [44] => [45] => Zemská kůra byla stabilní cca před 4,43 mld. let, i když krystaly [[Zirkon|zirkonu]] z teritoria [[Západní Austrálie]] jsou datované do doby před 4,40 mld. let."Zircons are Forever". ''Department of Geoscience''. 2005. Retrieved 28 April 2007.Cavosie, Aaron J.; Valley, John W.; Wilde, Simon A. (2007). "Chapter 2.5 The Oldest Terrestrial Mineral Record: A Review of 4400 to 4000 Ma Detrital Zircons from Jack Hills, Western Australia". ''Developments in Precambrian Geology''. '''15''': 91–111. doi:10.1016/S0166-2635(07)15025-8. {{ISBN|9780444528100}}. [46] => [47] => == Formy života == [48] => ''Více informaci: [[Vznik života]] a [[Rané formy života]]'' [49] => [[Soubor:Life in the Ediacaran sea.jpg|náhled|Ediakarské společenstvo v moři]] [50] => Přesné datum vzniku života nebylo stanoveno. Nejstaršími známkami života jsou chemofosilie. Mezi ně patří stopy uhlíku, které byly nalezeny na jednom ze západních ostrovů Grónska s datací na dobu před 3,8 mld. let. V Západní Austrálii byly nalezeny dobře zachované mikroskopické [[fosilie]] bakterií starší než 3,46 mld. let.Brun, Yves; Shimkets, Lawrence J. (January 2000). ''Prokaryotic development''. ASM Press. p. 114. {{ISBN|978-1-55581-158-7}}. [51] => [52] => Mnohobuněčné organismy se pravděpodobně objevily asi před 3,1 mld. let,Albani, Abderrazak El; Bengtson, Stefan; Canfield, Donald E.; Bekker, Andrey; Macchiarelli, Roberto; Mazurier, Arnaud; Hammarlund, Emma U.; Boulvais, Philippe; Dupuy, Jean-Jacques; Fontaine, Claude; Fürsich, Franz T.; Gauthier-Lafaye, François; Janvier, Philippe; Javaux, Emmanuelle; Ossa, Frantz Ossa; Pierson-Wickmann, Anne-Catherine; Riboulleau, Armelle; Sardini, Paul; Vachard, Daniel; Whitehouse, Martin; Meunier, Alain (July 2010). "Large colonial organisms with coordinated growth in oxygenated environments 2.1 Gyr ago". ''Nature''. '''466''' (7302): 100–104. Bibcode:2010Natur.466..100A. doi:10.1038/nature09166. PMID 20596019. S2CID 4331375. avšak jejich identifikace je problematická.Donoghue, Philip C. J.; Antcliffe, Jonathan B. (July 2010). "Origins of multicellularity". ''Nature''. '''466'''(7302): 41–42. doi:10.1038/466041a. PMID 20596008. S2CID 4396466. Další možné mnohobuněčné organismy zahrnují 2,45 mld. let staré červené řasy, nalezené na poloostrově KolaRozanov, A. Yu.; Astafieva, M. M. (1 March 2013). "A unique find of the earliest multicellular algae in the Lower Proterozoic (2.45 Ga) of the Kola Peninsula". ''Doklady Biological Sciences''. '''449''' (1): 96–98. doi:10.1134/S0012496613020051. PMID 23652437. S2CID 15774804, 1,65 mld. let staré uhlíkaté biostruktury v severní Číně{{Citace periodika [53] => | příjmení = Qu [54] => | jméno = Yuangao [55] => | příjmení2 = Zhu [56] => | jméno2 = Shixing [57] => | příjmení3 = Whitehouse [58] => | jméno3 = Martin [59] => | titul = Carbonaceous biosignatures of the earliest putative macroscopic multicellular eukaryotes from 1630 Ma Tuanshanzi Formation, north China [60] => | periodikum = Precambrian Research [61] => | datum vydání = 2018-01 [62] => | ročník = 304 [63] => | strany = 99–109 [64] => | doi = 10.1016/j.precamres.2017.11.004 [65] => | jazyk = en [66] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0301926817303030 [67] => | datum přístupu = 2021-06-23 [68] => }}, 1,6 mld. let stará ''[[Rafatazmia]]''{{Citace periodika [69] => | příjmení = Bengtson [70] => | jméno = Stefan [71] => | příjmení2 = Sallstedt [72] => | jméno2 = Therese [73] => | příjmení3 = Belivanova [74] => | jméno3 = Veneta [75] => | titul = Three-dimensional preservation of cellular and subcellular structures suggests 1.6 billion-year-old crown-group red algae [76] => | periodikum = PLOS Biology [77] => | datum vydání = 2017-03-14 [78] => | ročník = 15 [79] => | číslo = 3 [80] => | strany = e2000735 [81] => | issn = 1545-7885 [82] => | pmid = 28291791 [83] => | doi = 10.1371/journal.pbio.2000735 [84] => | jazyk = en [85] => | url = https://dx.plos.org/10.1371/journal.pbio.2000735 [86] => | datum přístupu = 2021-06-23 [87] => }} a zřejmě 1,047 mld. let stará červená řasa ''[[Bangiomorpha]]'' z kanadské [[Arktida|Arktidy]].{{Citace periodika [88] => | příjmení = Gibson [89] => | jméno = Timothy M. [90] => | příjmení2 = Shih [91] => | jméno2 = Patrick M. [92] => | příjmení3 = Cumming [93] => | jméno3 = Vivien M. [94] => | titul = Precise age of Bangiomorpha pubescens dates the origin of eukaryotic photosynthesis [95] => | periodikum = Geology [96] => | datum vydání = 2018-02-01 [97] => | ročník = 46 [98] => | číslo = 2 [99] => | strany = 135–138 [100] => | issn = 0091-7613 [101] => | doi = 10.1130/G39829.1 [102] => | jazyk = en [103] => | url = http://pubs.geoscienceworld.org/gsa/geology/article/46/2/135/524864/Precise-age-of-Bangiomorpha-pubescens-dates-the [104] => | datum přístupu = 2021-06-23 [105] => }} [106] => [107] => Nejranější fosilie, u kterých je akceptován původ v tomto geologickém období, jsou komplexní mnohobuněčné organismy, datované do období nejmladšího proterozoika, [[Ediakara|ediakaru]].{{Citace periodika [108] => | příjmení = Laflamme [109] => | jméno = M. [110] => | titul = Modeling morphological diversity in the oldest large multicellular organisms [111] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [112] => | datum vydání = 2014-09-09 [113] => | ročník = 111 [114] => | číslo = 36 [115] => | strany = 12962–12963 [116] => | issn = 0027-8424 [117] => | pmid = 25114212 [118] => | doi = 10.1073/pnas.1412523111 [119] => | jazyk = en [120] => | url = http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.1412523111 [121] => | datum přístupu = 2021-06-23 [122] => }}{{Citace periodika [123] => | příjmení = Kolesnikov [124] => | jméno = Anton V. [125] => | příjmení2 = Rogov [126] => | jméno2 = Vladimir I. [127] => | příjmení3 = Bykova [128] => | jméno3 = Natalia V. [129] => | titul = The oldest skeletal macroscopic organism Palaeopascichnus linearis [130] => | periodikum = Precambrian Research [131] => | datum vydání = 2018-10 [132] => | ročník = 316 [133] => | strany = 24–37 [134] => | doi = 10.1016/j.precamres.2018.07.017 [135] => | jazyk = en [136] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0301926817307052 [137] => | datum přístupu = 2021-06-23 [138] => }} Tyto fosilie představují měkkotělé organismy, které byly nalezeny na různých lokalitách po celém světě se stářím 635–542 mil. let. Jsou známy jako [[Ediakarská fauna|ediakarská či vendská fauna]].{{Citace periodika [139] => | příjmení = Peterson [140] => | jméno = Kevin J. [141] => | titul = The Rise of Animals: Evolution and Diversification of the Kingdom Animalia . By Mikhail A. Fedonkin, James G. Gehling, Kathleen Grey, Guy M. Narbonne, and , Patricia Vickers-Rich; foreword by , Arthur C. Clarke. Baltimore (Maryland): Johns Hopkins University Press. $75.00. xvi + 326 p.; ill.; index. 978‐0‐8018‐8679‐9. 2007. [142] => | periodikum = The Quarterly Review of Biology [143] => | datum vydání = 2009-03 [144] => | ročník = 84 [145] => | číslo = 1 [146] => | strany = 111–112 [147] => | issn = 0033-5770 [148] => | doi = 10.1086/598305 [149] => | jazyk = en [150] => | url = https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/598305 [151] => | datum přístupu = 2021-06-23 [152] => }}{{Citace monografie [153] => | příjmení = Dawkins [154] => | jméno = Richard [155] => | titul = The ancestor's tale : a pilgrimage to the dawn of evolution [156] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/56617123 [157] => | vydavatel = Houghton Mifflin [158] => | místo = Boston [159] => | počet stran = xii, 673 pages [160] => | isbn = 0-618-00583-8 [161] => | isbn2 = 978-0-618-00583-3 [162] => | oclc = 56617123 [163] => }} [164] => [165] => Souš byla v tomto období prakticky bez života. Chyběly rostliny i živočichové, nicméně sinice a jiné mikroorganismy tvořily prokaryotní organické maty, které pokrývaly souš.{{Citace monografie [166] => | příjmení = Selden [167] => | jméno = Paul A [168] => | titul = Terrestrialization (Precambrian-Devonian) [169] => | url = http://doi.wiley.com/10.1038/npg.els.0004145 [170] => | editoři = John Wiley & Sons, Ltd [171] => | vydavatel = John Wiley & Sons, Ltd [172] => | místo = Chichester, UK [173] => | strany = a0001641.pub2 [174] => | isbn = 978-0-470-01617-6 [175] => | isbn2 = 978-0-470-01590-2 [176] => | doi = 10.1038/npg.els.0004145. [177] => | poznámka = DOI: 10.1038/npg.els.0004145 [178] => | jazyk = en [179] => }} [180] => [181] => == Životní prostředí a kyslíková krize == [182] => Detailní důkazy o deskové tektonice a další tektonické aktivitě v prekambriu jsou špatně zachované. Obecně se předpokládá, že protokontinenty začaly existovat přibližně před 4,28 mld. let. Až v době před 1,13 mld. let se většina zemských mas spojila do [[Superkontinent|superkontinentu]], známého jako [[Rodinie]], která se rozpadla cca před 750 mil. lety. Bylo identifikováno několik období zalednění. Nejstarší je známé z období huron, tedy z doby před 2,4–2,1 mld. let. Nejlépe prostudovaným zaledněním prekambria je Varanžské zalednění v období před 850–635 mil. let. Toto zalednění přineslo glaciální podmínky až do rovníkové oblasti. Výsledkem byla tzv. "[[Teorie sněhové koule|Snowball Earth]]". [183] => [184] => [[Atmosféra]] rané Země byla velmi odlišná od dnešní. Hodně vědců, mezi nimi i geologů, věří, že primární atmosféra se skládala z dusíku, [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a dalších inertních plynů, ale chyběl v ní [[kyslík]]. Nicméně existují důkazy, že od raného [[Archaikum|archaika]] existovala atmosféra obsahující kyslík.Clemmey, Harry; Badham, Nick (1982). "Oxygen in the Precambrian Atmosphere". ''Geology''. '''10''' (3): 141–146. Bibcode:1982Geo....10..141C. doi:10.1130/0091-7613(1982)10<141:OITPAA>2.0.CO;2. [185] => [[Soubor:Banded iron formation.jpg|náhled|Páskovaná železná ruda]] [186] => V současné době se stále věří, že molekulární kyslík nebyl významnou částí zemské atmosféry, dokud se nevyvinuly [[Fotosyntéza|fotosyntetické]] formy života a nezačaly jej produkovat ve velkém množství jako vedlejší produkt metabolismu. Tato radikální změna atmosféry z inertní na oxidující způsobila ekologickou krizi, někdy nazývanou jako [[Velká kyslíková katastrofa|kyslíková krize]]. Nejdříve se kyslík vázal s jinými prvky zemské kůře, primárně s železem. Tímto procesem byl kyslík odstraňován z atmosféry. Jakmile byla dokončena oxidace zemské kůry, kyslík se začal akumulovat v atmosféře. Důkazem pro tuto událost jsou staré skály, obsahující [[Páskovaná železná ruda|páskovanou železnou rudu]]. [187] => [188] => == Prekambrické superkontinenty == [189] => Pohyb zemských [[Desková tektonika|litosférických desek]] je příčinou formování a rozpadu kontinentů, včetně příležitostného vzniku superkontinentů. Prvním známým superkontinentem, který vznikl spojením protokontinentů, byla [[Vaalbara]] před 3,636 mld. let. Vaalbara se rozpadla před 2,845–2,803 mld. let. Další superkontinent, [[Kenorland]], vznikl přibližně před 2,72 mld. let a rozpadl se v době asi před 2,45–2,1 mld. let do protokontinentů, které vytvořily základy kontinentů [[Laurentie]], [[Baltika]], [[Yilgarn]] a [[Kalahari (kontinent)|Kalahari]]. Další superkontinentem v řadě byla [[Kolumbia (superkontinent)|Kolumbia (Nuna)]], která vznikla před 2,1–1,8 mld. let a rozpadla se před 1,3–1,2 mld. let.{{Citace periodika [190] => | příjmení = Zhao [191] => | jméno = Guochun [192] => | příjmení2 = Cawood [193] => | jméno2 = Peter A [194] => | příjmení3 = Wilde [195] => | jméno3 = Simon A [196] => | titul = Review of global 2.1–1.8 Ga orogens: implications for a pre-Rodinia supercontinent [197] => | periodikum = Earth-Science Reviews [198] => | datum vydání = 2002-11 [199] => | ročník = 59 [200] => | číslo = 1–4 [201] => | strany = 125–162 [202] => | doi = 10.1016/S0012-8252(02)00073-9 [203] => | jazyk = en [204] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0012825202000739 [205] => | datum přístupu = 2021-06-23 [206] => }}{{Citace periodika [207] => | příjmení = Zhao [208] => | jméno = Guochun [209] => | příjmení2 = Sun [210] => | jméno2 = Min [211] => | příjmení3 = Wilde [212] => | jméno3 = Simon A. [213] => | titul = A Paleo-Mesoproterozoic supercontinent: assembly, growth and breakup [214] => | periodikum = Earth-Science Reviews [215] => | datum vydání = 2004-09 [216] => | ročník = 67 [217] => | číslo = 1–2 [218] => | strany = 91–123 [219] => | doi = 10.1016/j.earscirev.2004.02.003 [220] => | jazyk = en [221] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0012825204000182 [222] => | datum přístupu = 2021-06-23 [223] => }} Posledním superkontinentem v prekambriu byla Rodinie, která vznikla asi před 1300–900 mil. let, a která spojila většinu pevniny. Rodinie se rozpadla na osm kontinentů přibližně před 750–600 mil. let.Li, Z. X.; Bogdanova, S. V.; Collins, A. S.; Davidson, A.; De Waele, B.; Ernst, R. E.; Fitzsimons, I. C. W.; Fuck, R. A.; Gladkochub, D. P.; Jacobs, J.; Karlstrom, K. E.; Lul, S.; Natapov, L. M.; Pease, V.; Pisarevsky, S. A.; Thrane, K.; Vernikovsky, V. (2008). "Assembly, configuration, and break-up history of Rodinia: A synthesis" (PDF). ''Precambrian Research''. '''160''' (1–2): 179–210. Bibcode:2008PreR..160..179L. doi:10.1016/j.precamres.2007.04.021. Retrieved 6 February 2016 [224] => [225] => == Reference == [226] => {{Překlad|en|Precambrian|1022967386}} [227] => [228] => [229] => == Externí odkazy == [230] => * {{Commonscat}} [231] => {{Autoritní data}} [232] => [233] => [[Kategorie:Prekambrium| ]] [234] => [[Kategorie:Geologický čas]] [235] => [[Kategorie:Historická geologie]] [] => )
good wiki

Prekambrium

Prekambrium (Kryptozoikum) je nejranější období ve vývoji Země, které zahrnuje vše až do začátku fanerozoika. Zahrnuje období od vzniku Země až do doby před 541 mil.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Země','Metamorfóza (geologie)','fosilie','Zirkon','Teorie velkého impaktu','Západní Austrálie','Theia (protoplaneta)','Zemská kůra','Měsíc','Archaikum','Páskovaná železná ruda','Oxid uhličitý'

Archaikum

Fosilie

Měsíc

Země

Zirkon