Array ( [0] => 15489977 [id] => 15489977 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Prostějov [uri] => Prostějov [3] => Prostějov - náměstí Tomáše Garrigue Masaryka - View East IV.jpg [img] => Prostějov - náměstí Tomáše Garrigue Masaryka - View East IV.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Prostějov** Prostějov je malebné město nacházející se ve střední části Moravy v České republice. Díky své bohaté historii a kulturním tradicím se město pyšní jedinečným kouzlem, které přitahuje návštěvníky a obyvatele. Historie Prostějova sahá až do 13. století, kdy bylo založeno jako obchodní centrum. Město se vyvinulo v důležitý uzel, kde se prolínaly obchodní cesty a kultury. Díky své výhodné poloze se Prostějov stal místem, kde se obchodovalo s různými zbožími, což přispělo k jeho prosperitě. Prostějov je známý také svou tradicí v textilním průmyslu, která mu v minulosti přinesla renomé centra výroby kvalitních látek. Tato tradice přetrvává i v současnosti, kdy se zde rozvíjejí moderní a inovativní přístupy k výrobě s důrazem na udržitelnost a kvalitu. Kultura města je bohatá a různorodá. V Prostějově se pravidelně konají různé kulturní akce, festivaly a trhy, které oživují společenský život. Město je také domovem řady historických památek, jako je například kostel sv. Bartoloměje nebo renesanční zámek, které připomínají jeho bohatou minulost. Oblast vzdělávání má v Prostějově dlouhou tradici, a to jak na základním, tak na středním stupni. Město se pyšní moderními školami a vzdělávacími institucemi, které připravují nové generace pro budoucnost. Místní univerzita nabízí široké spektrum studijních oborů a je místem setkávání mladých lidí s různými zájmy. Prostějov je také obklopen krásnou přírodou, která nabízí příležitosti k aktivnímu odpočinku a turistice. Okolní krajina láká na vycházky a cykloturistiku, což přispívá k zdravému životnímu stylu jeho obyvatel. Život v Prostějově má své pozitivní aspekty, jako jsou přátelské sousedské vztahy a silný pocit komunity. Město se snaží být otevřené a přívětivé vůči novým myšlenkám a projektům, které mají za cíl zlepšit kvalitu života obyvatel. Celkově je Prostějov městem, které na své historii staví s optimismem do budoucnosti. Kombinace tradice, kultury a přírodních krás dává městu jedinečný charakter, který je inspirující pro všechny jeho obyvatele i návštěvníky. [oai_cs_optimisticky] => **Prostějov** Prostějov je malebné město nacházející se ve střední části Moravy v České republice. Díky své bohaté historii a kulturním tradicím se město pyšní jedinečným kouzlem, které přitahuje návštěvníky a obyvatele. Historie Prostějova sahá až do 13. století, kdy bylo založeno jako obchodní centrum. Město se vyvinulo v důležitý uzel, kde se prolínaly obchodní cesty a kultury. Díky své výhodné poloze se Prostějov stal místem, kde se obchodovalo s různými zbožími, což přispělo k jeho prosperitě. Prostějov je známý také svou tradicí v textilním průmyslu, která mu v minulosti přinesla renomé centra výroby kvalitních látek. Tato tradice přetrvává i v současnosti, kdy se zde rozvíjejí moderní a inovativní přístupy k výrobě s důrazem na udržitelnost a kvalitu. Kultura města je bohatá a různorodá. V Prostějově se pravidelně konají různé kulturní akce, festivaly a trhy, které oživují společenský život. Město je také domovem řady historických památek, jako je například kostel sv. Bartoloměje nebo renesanční zámek, které připomínají jeho bohatou minulost. Oblast vzdělávání má v Prostějově dlouhou tradici, a to jak na základním, tak na středním stupni. Město se pyšní moderními školami a vzdělávacími institucemi, které připravují nové generace pro budoucnost. Místní univerzita nabízí široké spektrum studijních oborů a je místem setkávání mladých lidí s různými zájmy. Prostějov je také obklopen krásnou přírodou, která nabízí příležitosti k aktivnímu odpočinku a turistice. Okolní krajina láká na vycházky a cykloturistiku, což přispívá k zdravému životnímu stylu jeho obyvatel. Život v Prostějově má své pozitivní aspekty, jako jsou přátelské sousedské vztahy a silný pocit komunity. Město se snaží být otevřené a přívětivé vůči novým myšlenkám a projektům, které mají za cíl zlepšit kvalitu života obyvatel. Celkově je Prostějov městem, které na své historii staví s optimismem do budoucnosti. Kombinace tradice, kultury a přírodních krás dává městu jedinečný charakter, který je inspirující pro všechny jeho obyvatele i návštěvníky. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento= statutárním městě na Hané|druhý=části obce Žumberk|rozlišovač=Žumberk}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Prostějov [3] => | obrázek = Radnice Nová Prostějov.JPG [4] => | popisek = [[Nová radnice (Prostějov)|Prostějovská radnice]] [5] => | NUTS3 = CZ071 [6] => | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] [7] => | okres = Prostějov [8] => | obec s rozšířenou působností = Prostějov [9] => | pověřená obec = Prostějov [10] => | země = [[Morava]] [11] => | PSČ = 796 01; 796 04 [12] => | počet částí obce = 7 [13] => | počet katastrálních území = 8 [14] => | počet ZSJ = 37 [15] => | adresa = nám T. G. Masaryka 130/14
796 01 Prostějov [16] => | web = https://www.prostejov.eu/ [17] => | e-mail = posta@prostejov.eu [18] => | primátor = {{Nowrap|[[František Jura]] ([[ANO 2011|ANO]])}} [19] => | primátor aktuální k = 2022 [20] => | status = statutární město [21] => }} [22] => [[Soubor:Vila Anastázie Neherové (Prostějov), Pod Kosířem 329 -73, Prostějov.jpg|náhled|Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama)]] [23] => '''Prostějov''' ([[Středomoravská nářeční skupina|hanácky]] ''Prostijov''{{Citace elektronické monografie [24] => | titul = Hanácky pjesničke [25] => | url = http://pjesnicke.sweb.cz/v.html [26] => | datum přístupu = 2021-09-11 [27] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221115123723/http://pjesnicke.sweb.cz/v.html [28] => | datum archivace = 2022-11-15 [29] => | nedostupné = ano [30] => }}; {{Vjazyce|de}} ''Proßnitz''{{Citace monografie [31] => | příjmení = Hosák [32] => | jméno = Ladislav [33] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [34] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [35] => | vydavatel = Academia [36] => | místo = Praha [37] => | rok = 2004 [38] => | počet stran = 1144 [39] => | kapitola = [40] => | strany = 519 [41] => | isbn = 80-200-1225-7 [42] => | jazyk = český [43] => }}) je [[statutární město]] na Moravě v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], 14 km jihozápadně od [[Olomouc]]e a 50 km severovýchodně od [[Brno|Brna]], na západním okraji [[Haná|Hané]], v severní části [[Hornomoravský úval|Hornomoravského úvalu]], východně od [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]]. Město se rozkládá ve výši 223 metrů nad mořem, na jeho okraji protékají říčky [[Hloučela]] a [[Romže]]. Do roku 2002 byl Prostějov sídlem [[Okresní úřad|okresního úřadu]] [[Okres Prostějov|okresu Prostějov]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel a řadí se tak na druhé místo v Olomouckém kraji. Historické jádro města je od roku 1990 [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [44] => [45] => == Název == [46] => Osada se zprvu jmenovala ''Prostějovice'' (jediný doklad z asi 1141). Jednalo se původně o pojmenování jejích obyvatel (výchozí tvar byl ''Prostějovici''), které bylo odvozeno od osobního jména ''Prostěj'' (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na ''Prost-'', např. ''Prostimír'', ''Prostislav'') a znamenalo "Prostějovi lidé". Od počátku 13. století se v písemných pramenech vyskytovala jen podoba ''Prostějov''. Záměna přípony ''-ice'' (< ''-ici'') za ''-ov'' je doložena i u jiných sídel ([[Jimramov]]a, [[Holešov]]a, [[Tišnov]]a). Německá podoba jména ''Prossnitz'' vznikla ze staršího ''Prostějovice''.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, s. 309, 310. [47] => [48] => == Historie == [49] => [[Soubor:Prostejov 1903.jpg|náhled|vlevo|Prostějovský zámek v roce 1903]] [50] => První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku [[1141]]. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního náměstí T. G. Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. [[27. březen|27. března]] [[1390]] bylo Prostějovu uděleno díky [[Páni z Kravař|pánům z Kravař]] právo výročního trhu, čímž se fakticky stal [[Město|městem]].{{Citace elektronické monografie [51] => | příjmení1 = Richterová [52] => | jméno1 = Jana [53] => | titul = Průmysl města Prostějova od 13. století do roku 1989 [54] => | url = https://www.prostejov.eu/cs/volny-cas/o-meste/historie/prumysl-mesta-prostejova-od-13-stoleti-do-roku-1989.html [55] => | vydavatel = prostejov.eu [56] => | datum vydání = 2014-12-16 [57] => | datum aktualizace = 2019-10-04 [58] => | datum přístupu = 2019-12-27 [59] => }} V [[husité|husitském]] období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran; nedostatečně opevněný Prostějov se stal snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku [[1431]] byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů [[Pernštejnové|Pernštejnů]], jejichž majetkem se město stalo. Roku [[1495]] zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi branami s [[bašta]]mi. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali [[Renesance|renesanční]] radnici. [60] => [61] => Na konci [[16. století]] se město stalo majetkem [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], což mělo za následek stagnaci rozvoje města. V Prostějově byla roku [[1527]] tiskárnou [[Kašpar Aorg|Kašpara Aorga]] vytištěna první kniha na [[Morava|Moravě]]. Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] došlo ke zpustošení města a v roce [[1697]] vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola i kostel. Poté město začalo dostávat [[baroko|barokní]] ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce [[1858]] je Prostějově založena první česká [[konfekce|konfekční]] továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele – Prostějov se tak stal jedním z největších měst na Moravě. V 60. letech 19. století byl spojen železnicí s [[Brno|Brnem]] a [[Olomouc]]í. 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu [[historismus (umění)|historismu]] a [[secese]]. Od 20. a především 30. let se dominující výstavbou stává v Prostějově [[funkcionalismus]]. [62] => [[Soubor:Společenský dům Národní dům Prostějov.JPG|náhled|Národní dům]] [63] => [64] => Od 60. do 90. let 19. stol spolu soupeřili čeští a němečtí představitelé o vedení města. Přestože bylo německy mluvící obyvatelstvo v menšině, díky [[kurie (volby)|kuriovému]] systému, který preferoval bohatší vrstvy, bylo vedení města až do roku 1892 německé. Prvním starostou české národnosti se stal [[Karel Vojáček (lékárník)|Karel Vojáček]].{{Citace monografie [65] => | příjmení = [66] => | jméno = [67] => | odkaz na autora = [68] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [69] => | url = [70] => | vydavatel = [71] => | místo = Prostějov [72] => | rok = 1999 [73] => | počet stran = 263 [74] => | kapitola = [75] => | strany = 28 [76] => | isbn = [77] => | jazyk = [78] => }} Za [[První světová válka|první světové války]] došlo v roce 1917 k hladovým bouřím před budovou okresního hejtmanství. Během [[Prostějovská hladová demonstrace|jedné takové v dubnu 1917]] nezkušené vojenské jednotky povolané z Olomouce nezvládly situaci a začaly střílet do davu. Během střelby zemřelo 23 lidí a dalších 80 bylo zraněno. Na památku události byl po válce postaven Pomník padlých hrdinů a celé náměstí bylo přejmenováno na Náměstí Padlých hrdinů.{{Citace monografie [79] => | příjmení = [80] => | jméno = [81] => | odkaz na autora = [82] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [83] => | url = [84] => | vydavatel = [85] => | místo = Prostějov [86] => | rok = 1999 [87] => | počet stran = 263 [88] => | kapitola = [89] => | strany = 67–68 [90] => | isbn = [91] => | jazyk = [92] => }} Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla rozsáhlá [[Židé v Prostějově|židovská komunita]] deportována do vyhlazovacích táborů, kde většina (celkem 1227 osob) zahynula.{{Citace monografie [93] => | příjmení = [94] => | jméno = [95] => | odkaz na autora = [96] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [97] => | url = [98] => | vydavatel = [99] => | místo = Prostějov [100] => | rok = 1999 [101] => | počet stran = 263 [102] => | kapitola = [103] => | strany = 114 [104] => | isbn = [105] => | jazyk = [106] => }} [107] => [108] => V roce 1945 byl státem zřízen Oděvní průmysl, národní podnik v Prostějově, do kterého byly zařazeny konfiskované podniky: Nehera & Hanisch a spol., Oděvní služba v Prostějově, Rolný, Silésia a Sbor. továrny na oděvy v Prostějově. V roce 1948 byly do národního podniku Oděvní průmysl (zkratka OP) Prostějov začleňovány další znárodněné konfekční továrny v Čechách a na Moravě. V roce 1949 vznikly národní podniky OP Prostějov, Kras, Slavona a Oděvní tvorba a 29. října byl n. p. v Prostějově přejmenován na „Oděvní závody Jiřího Wolkera“. Po další reorganizaci v roce 1965 byl podnik zařazen do [[trust]]u ([[Výrobně hospodářská jednotka]] – VHJ), který byl podřízen generálnímu ředitelství „Podniky oděvního průmyslu Prostějov“. Sloučením generálního ředitelství a OP Prostějov vznikl v roce 1983 oborový podnik [[OP Prostějov Profashion|OP Prostějov]].{{Citace elektronické monografie [109] => | příjmení = Šimáková [110] => | jméno = Dita [111] => | titul = Analýza výroby OP Prostějov a jeho exportních možností do skandinávských zemí [112] => | url = https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/141314/V_16492_T.pdf?sequence=-1&isAllowed=y [113] => | vydavatel = Vysoká škola strojní a textilní v Liberci [114] => | místo = Liberec [115] => | datum vydání = 1992-05-22 [116] => | datum přístupu = 2022-09-22 [117] => | poznámka = Diplomová práce Technologie textilu a oděvnictví [118] => }} [119] => [120] => 10. dubna 1953 po půlnoci byla z hlavního náměstí odstraněna socha [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]]. Tento čin vyvolal vlnu nesouhlasu a odpoledne se konala demonstrace. Do města byly povolány policejní jednotky a [[Lidové milice]]. V souvislosti s demonstrací bylo vyslýcháno 90 osob, 43 posláno před soud a 20 osob bylo odsouzeno k odnětí svobody až do výše 1,5 roku. Podle pozdějšího vyšetřování se na odstranění sochy podílel předseda ONV František Ján, důstojníci leteckého učiliště v čele s Františkem Bernátem a několik příslušníků [[Státní bezpečnost|StB]].{{Citace monografie [121] => | příjmení = [122] => | jméno = [123] => | odkaz na autora = [124] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [125] => | url = [126] => | vydavatel = [127] => | místo = Prostějov [128] => | rok = 1999 [129] => | počet stran = 263 [130] => | kapitola = [131] => | strany = 162–163 [132] => | isbn = [133] => | jazyk = [134] => }} Několik dní po začátku [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupace vojsky Varšavské smlouvy]] (1968) došlo ve městě ke střelbě. Sovětští vojáci začali střílet a zastřelili tři lidi a množství dalších lidí bylo zraněno. Zástupci vojáků nikdy neuvedli, kdo je za incident zodpovědný.{{Citace monografie [135] => | příjmení = [136] => | jméno = [137] => | odkaz na autora = [138] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [139] => | url = [140] => | vydavatel = [141] => | místo = Prostějov [142] => | rok = 1999 [143] => | počet stran = 263 [144] => | kapitola = [145] => | strany = 174 [146] => | isbn = [147] => | jazyk = [148] => }} [149] => [150] => Administrativní reformou roku 1960 se Prostějov stal sídlem „velkého“ [[Okres Prostějov|okresu]] v rámci [[Jihomoravský kraj (1960–2020)|Jihomoravského kraje]], byl tak krajskou hranicí nepřirozeně oddělen od blízké [[Olomouc]]e a [[Přerov]]a, které připadly kraji [[Severomoravský kraj|Severomoravskému]]. V 80. letech počet jeho obyvatel nakrátko dosáhl 50 tisíc. V téže době byla těsně okolo města dostavěna [[rychlostní silnice]] z [[Vyškov]]a do Olomouce, dnešní [[dálnice D46]], čímž byla z centra odvedena většina tranzitní dopravy. [151] => [152] => Roku 2000 se Prostějov stal součástí nově zřízeného [[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]]. Do roku 2002 byl sídlem [[Okresní úřad|okresního úřadu]], od roku 2012 je [[Statutární město|statutárním městem]] v čele s primátorem. V Prostějově je v současné době významný strojírenský a potravinářský průmysl. K dochovaným památkám patří [[Renesanční architektura|renesanční]] zámek z 16. století, [[bašta]] z 15. století a [[Renesance|renesanční]] radnice ze století šestnáctého, dnes sloužící jako [[muzeum]]. Dominantou města je nová radnice z roku 1914 s věží vysokou 66 metrů a [[orloj]]em. Hlavní roli při realizaci stavby radnice měl architekt [[Karel Hugo Kepka]]. [153] => [154] => Mezi nejvýznamnějšími prostějovskými rodáky jsou vědec [[Otto Wichterle]], gotický stavitel [[Matěj Rejsek]], filozof [[Edmund Husserl]], malíř [[Alois Fišárek (malíř)|Alois Fišárek]] a básník [[Jiří Wolker]]. V Prostějově působil farář, spisovatel a básník katolické moderny [[Karel Dostál-Lutinov]]. Starostou města a gymnaziálním učitelem tu byl [[Jan Sedláček (politik Národního sjednocení)|Jan Sedláček]], poslanec československého parlamentu za [[Národní sjednocení]].{{Citace elektronické monografie [155] => | vydavatel = mestopv.cz [156] => | titul = Slavné osobnosti spojené s městem Prostějovem a okolím [157] => | url = http://www.mestopv.cz/cz/turista/o_meste/slavne-osobnosti/ [158] => | jazyk = česky [159] => | datum přístupu = 2011-10-17 [160] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120107031239/http://www.mestopv.cz/cz/turista/o_meste/slavne-osobnosti/ [161] => | datum archivace = 2012-01-07 [162] => | nedostupné = ano [163] => }} [164] => [165] => === Židé v Prostějově === [166] => {{Podrobně|Židé v Prostějově}} [167] => [168] => V Prostějově (v jidiš {{cj|yi|פרוסטיץ}} ''Prostic)'' se nacházela významná [[Židé|židovská]] komunita, jež byla v 18. a 19. století druhou nejpočetnější židovskou komunitou na Moravě.{{Citace monografie|příjmení=Miller|jméno=Michael Laurence|odkaz na autora=Michael Laurence Miller|titul=Rabbis and Revolution : A Study in Nineteenth-Century Moravian Jewry|vydání=|místo=New York|vydavatel=Columbia University|rok=2004|isbn=|poznámka=|strany=57|jazyk=}} Roku 1900 žilo v Prostějově 1 680 Židů, celkový počet obyvatel byl 24 000. V Prostějově působili tito rabíni: [[Geršon Aškenazi]] (asi 1650), [[Meir Eisenstadt]] (asi 1700); [[Nehemias Trebitsch]] (1825–1830), [[Löw Schwab]] (1830–1836), Hirsch Fassel (1836–1853), [[Adolf Schmiedl]] (1853–1869) a [[Emil Hoff (rabín)|Emil Hoff]] (1870–1897).{{Citace elektronické monografie|korporace=Jewish Encyclopedia|odkaz na korporaci=Jewish Encyclopedia|titul= Prossnitz|url=http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=559&letter=P|datum vydání=1901|datum přístupu=2010-01-04|vydavatel=|jazyk=anglicky}} Demolici historické části města, kterému se přezdívalo ''Hanácký Jeruzalém'' (což byla potažmo přezdívka celého Prostějova{{Citace elektronické monografie [169] => | titul = Hanácký Jeruzalém [170] => | url = http://hanackyjeruzalem.cz/ [171] => | datum přístupu = 2021-04-05 [172] => }}) popisuje i film ''[[Zámek Nekonečno]]'' z roku [[1983]] s Pavlem Křížem v hlavní roli.Šumný Prostějov, čas 5:05-6:38 (dostupné na youtube.com). [173] => [174] => == Obyvatelstvo == [175] => === Struktura === [176] => Vývoj počtu obyvatel podle výsledků [[sčítání lidu]] za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.{{Citace elektronické monografie [177] => | titul = Prostějov [178] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/iii-pocet-obyvatel-a-domu-podle-kraju-okresu-obci-a-casti-obci-v-letech-1869-2011_2015 [179] => | datum vydání = 2015-12-21 [180] => | datum přístupu = 2017-01-29 [181] => | vydavatel = Český statistický úřad [182] => | místo = Praha [183] => }} [184] => {| class="wikitable" style="text-align: center; " [185] => ! style="text-align: center;" colspan="2" | Místní části || 1869 || 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1930 || 1950 || 1961 || 1970 || 1980 || 1991 || 2001 || 2011 || 2021 [186] => |- [187] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet obyvatel [188] => | style="text-align: left;" | část Prostějov || 18 475 || 21 290 || 24 075 || 28 659 || 35 783 || 35 588 || 38 412 || 39 146 || 39 559 || 41 572 || 47 267 || 48 898 || 46 910 || 44 857 || 43 666 [189] => |- [190] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet domů [191] => | style="text-align: left;" | část Prostějov || 1 349 || 1 539 || 1 718 || 2 052 || 2 595 || 2 959 || 3 619 || 4 659 || 4 869 || 4 922 || 5 086 || 5 546 || 5 590 || 5 988 || 6 394 [192] => |} [193] => {{Graf počtu obyvatel}} [194] => [195] => === Struktura populace === [196] => Průměrný věk k roku 2019 je [197] => [198] => Celkem Muži Ženy [199] => [200] => 43,6 41,7 45,4 [201] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 589250 Prostějov, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Prostějov roku 2011 [202] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 589250 Prostějov, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Prostějov roku 2011 [203] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 589250 Prostějov, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Prostějov roku 2011 [204] => [205] => [206] => == Městská samospráva == [207] => {{Viz též|Seznam představitelů Prostějova}} [208] => V čele města stojí primátor. Zastupitelstvo má 35 členů, rada města jedenáct členů.{{Citace elektronické monografie [209] => | vydavatel = ceskenoviny.cz [210] => | titul = Primátor Prostějova Pišťák povede město i následující čtyři roky [211] => | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/primator-prostejova-pistak-povede-mesto-i-nasledujici-ctyri-roky/1142946 [212] => | jazyk = česky [213] => | datum přístupu = 2015-05-13 [214] => }} [215] => [216] => Po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|komunálních volbách roku 2010]] byl zvolen starostou města [[Miroslav Pišťák]] z [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], který následně funkci obhájil po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|komunálních volbách roku 2014]] (od roku 2012 již jako primátor statutárního města). V roce 2015 rezignoval v souvislosti s přijímáním finančních darů a byl nahrazen spolustraničkou [[Alena Rašková|Alenou Raškovou]]. V roce 2018 se primátorem stal [[František Jura]] z hnutí [[ANO 2011|ANO]].{{Citace elektronického periodika [217] => | příjmení = [218] => | jméno = [219] => | titul = Primátorem Prostějova byl zvolen lídr ANO František Jura [220] => | periodikum = České noviny [221] => | vydavatel = Česká tisková kancelář [222] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/primatorem-prostejova-byl-zvolen-lidr-ano-frantisek-jura/1680897 [223] => | datum vydání = 2018-10-30 [224] => | jazyk = cs [225] => | datum přístupu = 2018-10-30 [226] => }} [227] => [228] => == Městské symboly == [229] => Městská vyhláška č. 18/1994{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=250 |datum přístupu=2007-07-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070812155602/http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=250 |datum archivace=2007-08-12 |nedostupné=ano }} (zrušená vyhláškou č. 5/2006{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=3535 |datum přístupu=2007-07-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070929091721/http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=3535 |datum archivace=2007-09-29 |nedostupné=ano }}) popisuje městský prapor a znak takto: [230] => [231] => ''Městský prapor má tvar obdélníku o poměru stran 2:3 a je v polovině svisle dělený na pravou modrou a levou žlutou část, uprostřed na rozhraní barevných polí je znak města ve španělském štítu. Městský prapor se umísťuje tak, že modré pole je vždy vpravo nebo nahoře.'' [232] => [233] => ''Městský znak představuje štít svisle půlený. V pravé zlaté polovině je červená mříž ze čtyř kosmých a pěti šikmých pásů se zlatými hřeby na křížení, a to v podobě šesticípých hvězdiček. V levé modré polovině je půl černé nekorunované orlice se zlatými drápy, zobákem a červeným jazykem, hledící doleva.'' [234] => == Pamětihodnosti == [235] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Prostějově}} [236] => [[Soubor:Socha TGM (Prostějov- czech republic).jpg|náhled|Socha [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigua Masaryka]]]] [237] => Centrem města je náměstí, jež dnes nese jméno T. G. Masaryka, s dominantou Nové radnice s 66 m vysokou věží a [[orloj]]em, další dominantou je [[baroko|barokní]] [[morový sloup]] se sochou Panny Marie z roku [[1714]]. Domy lemující náměstí měly původně svá [[domovní znamení]], z nichž některá se dochovala dodnes. [238] => * [[Národní dům (Prostějov)|Národní dům]]http://www.narodni-dum.info ve stylu české [[secese]] od architekta [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]] z let [[1905]]–[[1907]]. Stavitelem byl Otakar Pokorný. Jedná se zároveň o spolkový dům, městské divadlo{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.divadlo.prostejov.cz/ |datum přístupu=2007-07-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070629143025/http://www.divadlo.prostejov.cz/ |datum archivace=2007-06-29 |nedostupné=ano }}, restauraci a kavárnu. Architekt sám navrhl nábytek, obložení, osvětlovací tělesa a vitráže. Výzdobu interiéru provedli mimo jiné také malíři [[František Kysela]] a [[Karel Petr]] a sochař [[Stanislav Sucharda]]. Za německé okupace byl interiér částečně poškozen. [239] => * [[Nová radnice (Prostějov)|Nová radnice]] – sídlo Městského úřadu, navržena a postavena v secesním stylu v letech 1909–1914 podle projektu profesora [[Karel Hugo Kepka|Karla Huga Kepky]], s 66 m vysokou věží a bohatě zdobenými interiéry, projektované pravé křídlo nebylo realizováno. Na radniční věži je umístěn orloj ukazující postavení slunce a měsíce na obloze a kalendářní měsíce v roce. Nad orlojem jsou také umístěny hodiny. [240] => * [[Stará radnice (Prostějov)|Stará radnice]] je z 20. let 16. století. Má portál z roku [[1539]]. V roce [[1697]] vyhořela. Barokní lodžii vytvořil pravděpodobně [[Giovanni Pietro Tencalla]]. Jako radnice sloužila do roku 1850, poté od roku 1905 jako sídlo Muzea Prostějovska. Roku 1908 přistavěno patro výstavních prostor za slepou [[atika (architektura)|atikou]]. Atika byla obnovena roku 1924. [241] => * [[Zámek Prostějov]] – pseudorenesanční [[sgrafita]] vytvořili 1900–1901 [[Jano Köhler]], Josef Švandera, Arnošt Podloudek a Bohumil Kazda [242] => * Městské hradby s baštou [243] => * Špalíček – bývalé židovské [[ghetto]] [244] => * Masarykova škola [245] => * [[Meteorologický sloup]]{{Citace monografie [246] => | příjmení = TYDLITÁT [247] => | jméno = René [248] => | příjmení2 = TREJBAL [249] => | jméno2 = Jan [250] => | titul = Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji [251] => | vydání = 1 [252] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [253] => | místo = Praha [254] => | rok vydání = 2019 [255] => | počet stran = 276 [256] => | strany = 85–87 [257] => | isbn = 978-80-87577-97-4 [258] => }} [259] => [260] => === Významné domy === [261] => [[Soubor:Vila of Josef Kovarik in Prostejov.jpg|náhled|Vila Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí č. 5]] [262] => * [[Vila Františka Kováříka]] na náměstí Padlých Hrdinů 5 z let 1910–1911 ve stylu [[wagneriánská moderna|wagneriánské moderny]], architekt: [[Emil Králík]], [[kulturní památka]], veřejnosti nepřístupné http://slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-frantiska-kovarikahttp://www.hrady.cz/index.php?OID=4717 [263] => * [[Vila Josefa Kováříka]] na Vojáčkově náměstí č. 5 z let 1911–1912 ve stylu [[moderna|moderny]] a [[secese]], architekt: Emil Králík, kulturní památkahttp://slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-josefa-kovarikahttp://www.hrady.cz/index.php?OID=5012 [264] => * Vila Eveliny Fleischerové v ulici Svatoplukova 64 z let 1932–1933, styl: [[funkcionalismus]], architekt: [[Eduard Žáček]] [265] => * Rodinný dům Karla Melhuby v ulici Sádky 5 z let 1935–1936, styl: funkcionalismus, architekt: Eduard Žáček [266] => * Neherova oděvní továrna, později zásilkový obchodní dům Dona [267] => * [[Dům řádových sester (Prostějov)|Obytný dům řádových ošetřovatelek a ženského personálu nemocnice]], 1932, architekt: Eduard Žáček [268] => * [[Střední odborná škola průmyslová a střední odborné učiliště strojírenské|Odborné živnostenské školy]], (1932–36), architekt: Eduard Žáček [269] => * [[Vila Jana a Anastázie Neherových]] v ulici Pod Kosířem 73 z let 1938–1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: [[Antonín Navrátil (architekt)|Antonín Navrátil]] [270] => * Multifunkční nájemní vila Radomíra a Vlasty Růžičkových na Arbesově náměstí 4 z let 1938–1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: [[František Kalivoda (architekt)]] [271] => * Neofunkcionalistická vila Jindřišky a Miroslava Vysloužilových v ulici Sadová 9 z let 1970–1972, architekti: Zdeněk Plesník a Josef Taťák [272] => * Onšův dům – dům Mikuláše Onše z Břesovic se zdobeným portálem [273] => * Dům U zlaté studny [274] => * Dům čp. 72. V bývalém židovském ghettu význačný dům z roku 1819. Tento nechal postavil Veight Ehrenstamm, první velkoprůmyslník židovského původu v Prostějově, kterému bylo povoleno se usídlit uvnitř městských hradeb. [275] => * Ábelův dům – nám. T. G. Masaryka č. 8, budova vznikla v roce 1850 spojením dvou prastarých domů [276] => * Dům u sv. Antonína – nám. T. G. Masaryka č. 22, rodný dům básníka [[Jiří Wolker|Jiřího Wolkera]] [277] => * [[Dům U Svatého Rocha (Prostějov)|Dům U Svatého Rocha]] (dům Jana Pavláta z Olšan) [278] => * Dům u pošty [279] => * Dům u tří zajíců [280] => * [[Židovský dům Veitha Ehrenstamma]] [281] => * [[Budova Živnostenské banky (Prostějov)|Budova Živnostenské banky]] [282] => * [[Sokolovna v Prostějově|Sokolovna]] [283] => [284] => === Církevní stavby === [285] => * [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Prostějov)|Kostel Povýšení svatého Kříže]] s kaplí na místě románského kostela z doby kolem roku 1200 začali stavět [[augustiniáni kanovníci]] hned po založení svého kláštera roku [[1391]]. Za husitských válek byl vypálen, roku 1434 augustiniáni přesídlili do Olomouce. Od 20. let [[16. století]] je kostel v majetku města Prostějova, které jej přestavovalo v letech [[1522]]–[[1535]]. Roku [[1697]] vyhořel a následně byla znovu zaklenuta hlavní loď, vstup přesunut na sever a kostel byl přesvěcen. V letech [[1725]]–[[1726]] byla barokně přestavěna věž. Kostel byl znovu přestavěn v letech [[1856]]–[[1888]], přičemž roku [[1893]] byla novobarokně přestavěna věž. [286] => * Klášter milosrdných bratří je z let [[1733]]–[[1756]]. Interiéry jsou vyzdobeny cennými [[freska]]mi malíře F. A. Sebastiniho. Součástí komplexu byla i nemocnice a lékárna sloužící od roku [[1736]] dodnes a [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Prostějov)|kostel svatého Jana Nepomuckého]]. ([[:Soubor:Kostel u Milosrdných.JPG|obrázek]]) [287] => * [[Husův sbor (Prostějov)|Husův sbor]] [288] => * [[Kostel svatého Petra a Pavla (Prostějov)|Kostel sv. Petra a Pavla]] s barokní [[kaple|kaplí]] sv. Lazara [289] => * [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Prostějov)|Kostel sv. Cyrila a Metoděje]] [290] => [291] => === Sochy a pomníky === [292] => [[Soubor:Rodny dum Jiriho Wolkera.JPG|náhled|Rodný dům [[Jiří Wolker|Jiřího Wolkera]] s jeho bustou]] [293] => * [[Karel Havlíček Borovský]] – socha ([[:Soubor:Karel_Havlicek_Borovsky_statue_in_Prostejov.jpg|obrázek]]) [294] => * [[Václav Havel]] – kamenná deska a vysazený pamětní strom {{Citace elektronického periodika [295] => | titul = Slavnostní připomínku Dne boje za svobodu a demokracii doplnilo zasazení stromu Václava Havla - Prostějov [296] => | periodikum = www.prostejov.eu [297] => | url = https://www.prostejov.eu/cs/aktuality-archiv/slavnostni-pripominku-dne-boje-za-svobodu-a-demokracii-doplnilo-zasazeni-stromu-vaclava-havla.html [298] => | datum přístupu = 2021-11-21 [299] => }} [300] => * [[Edmund Husserl]] – pamětní deska ([[:Soubor:Edmund Husserl.jpg|obrázek]]) [301] => * [[František Xaver Krumlovský]] – pamětní deskahttp://www.mlp.cz/cz/offline/perlie/K/90181.htm [302] => * [[Tomáš Garrigue Masaryk]] – socha [303] => * [[František Palacký]] – busta [304] => * [[Matěj Rejsek]] – pamětní deska ([[:Soubor:Matej Rejsek plaque.jpg|obrázek]], [[:Soubor:Matěj Rejsek plaque detail.jpg|detail desky]]) [305] => * [[Bedřich Smetana]] – socha ([[:Soubor:Bedřich Smetana - socha.jpg|obrázek]]) [306] => * [[Karel Vojáček (lékárník)|Karel Vojáček]] – busta ([[:Soubor:Karel Vojáček.jpg|obrázek]]) [307] => * [[Jiří Wolker]] – socha ([[:Soubor:Jiri Wolker statue in Prostejov.jpg|obrázek]]), busta na rodném domě ([[:Soubor:Jiri Wolker bust in Prostejov.jpg|obrázek]]) [308] => * Pomník manželů Karla a Karly Vojáčkových [309] => * Pomník ''Jeden z nás'' [310] => * Pomník ''Padlých hrdinů'' – ([[:Soubor:Pomník Padlých hrdinů.JPG|obrázek]]) [311] => * Spaniův [[obelisk]] [312] => * Parní [[lokomotiva 310.1]]27 na podstavci u hlavního vlakového nádraží (aktualizace: lokomotiva byla dne 14.11.2017 odvezena do [[Železniční muzeum Lužná u Rakovníka|muzea v Lužné u Rakovníka]]) [313] => * socha [[Jiří Wolker|Jiřího Wolkra]] sedícího na lavičce (autor Miloš Karásek) [314] => * pamětní deska Metoděje Mičoly, oběti heydrichiády ve vestibulu školy na Husově nám. [315] => * pamětní deska z dílny akademického sochaře [[Daniel Ignác Trubač|Daniela Ignáce Trubače]] [316] => * pamětní deska P. Josefa Nováka na kostele sv. Petra a Pavla [317] => [318] => Soubor:PhDr. et ThLic. Metoděj Mičola.jpg|alt=Pamětní deska P. Mičoly|náhled|Pamětní deska Metoděje Mičoly [319] => Soubor:PAMĚTNÍ CEDULE.jpg|Pamětní deska na rodném domě [[Otto Wichterle|Otty]] a [[Hana Wichterlová|Hany Wichterlových]] [320] => Soubor:Novák Josef kanovník.jpg|Pamětní deska P. Josefa Nováka [321] => [322] => [323] => === Sakrální sochy === [324] => * [[Mariánský sloup (Prostějov)|Mariánský sloup]] se sochou Panny Marie [325] => * Socha Panny Marie Karlovské [326] => * Socha [[Mariazell|Panny Marie Celenské]] [327] => * Socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] [328] => [329] => === Přírodní pamětihodnosti === [330] => * [[Biokoridor Hloučela]] – pěší trasa po okraji města v okolí říčky Hloučely [331] => * [[Botanická zahrada Petra Albrechta]] [332] => * [[Kolářovy sady]] [333] => * [[Mládkovy sady]] – nejnovější park zbudovaný v roce 2021 na jižním okraji města [334] => * Park u nové nemocnice [335] => * [[Smetanovy sady (Prostějov)|Smetanovy sady]] – nejstarší park v Prostějově, umístěný v centru města, vznikla v něm galerie ze soch z každoročně konaného sochařského sympozia [336] => * [[Spitznerovy sady]] [337] => * [[Dolní vinohrádky]] [338] => * [[Arboretum Vrahovice]] [339] => * [[Střížova lípa]] [340] => * [[Lípa u Sarkandera]] [341] => [342] => == Rodáci == [343] => [[Soubor:Prostějov, továrna F Wichterle po roce 1900.gif|náhled|Prostějov, továrna F. Wichterle po roce 1900]] [344] => [[Soubor:Lola Beer Ebner (1950s).jpg|náhled|[[Lola Beer Ebner]] (1910–1997), izraelská módní návrhářka, narozená v Prostějově]] [345] => * [[Jan Filipec]] (asi 1431–1509), [[Oradea|varadínský]] biskup v 15. století [346] => * [[Matěj Rejsek]] (asi 1450–1506), architekt (gotika) [347] => * [[Jindřich Václav Richter]], (1653–1696), jezuita [348] => * [[Veith Ehrenstamm]] (1763–1827), průmyslník [349] => * [[Gideon Brecher]] (1797–1873), lékař a spisovatel [350] => * [[Franz Mandelblüh]] (1807–1878), právník a politik, poslanec Moravského zemského sněmu, říšské rady a starosta Olomouce [351] => * [[Wenzel Messenhauser]] (1813–1848), důstojník a spisovatel [352] => * [[Moritz Steinschneider]] (1816–1907), orientalista, zakladatel moderní hebrejské bibliografie, autor pojmu [[antisemitismus]] [353] => * [[Johann von Berger]] (1816–1870), politik, spisovatel a právník [354] => * [[Franz Kuhn von Kuhnenfeld]] (1817–1896), [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] ministr války [355] => * [[Jan Chmelař (politik)|Jan Chmelař]] (1817–1896), politik [356] => * [[Mayer Mandl]] (1820/1821–1888), podnikatel v oděvním průmyslu [357] => * [[Ignaz Mandl]] (1823–1902), podnikatel v oděvním průmyslu [358] => * [[Josef Novák (1825)|Josef Novák]] (1825–1894), římskokatolický [[kněz]], v letech 1863–1893 prostějovský [[farář]] a děkan, čestný občan města Prostějova, sídelní kanovník v Olomouci [359] => * [[Adolf Beer]] (1831–1902), historik [360] => * [[Jan Rudolf Demel]] (1833–1905), pedagog [361] => * [[Eugen Felix]] (1836–1906), malíř [362] => * [[Max Fleischer (architekt)|Max Fleischer]] (1841–1905), vídeňský architekt [363] => * [[Ignaz Brüll]] (1846–1907), rakouský skladatel a klavírista [364] => * [[Alois Czerny]] (1847–1917), etnograf [365] => * [[Nathan Porges]] (1848–1924), rabín [366] => * [[Karel Vojáček (lékárník)|Karel Vojáček]] (1848–1899), lékárník, starosta, mecenáš [367] => * [[Georg Schmiedel]] (1855–1929), učitel a zakladatel hnutí ''Přátelé přírody'' [368] => * [[Konrad Loewe]] (1856–1912), herec a dramatik [369] => * [[Rudolf Konečný]] (1856–1928), stavitel, spolumajitel stavební firmy [[Konečný & Nedělník]] [370] => * [[Karla Vojáčková]] (1858–1905), mecenáška [371] => * [[Robert Holzer]] (1859–1938), dekorační malíř, krajinář a jevištní výtvarník [372] => * [[Richard Mandl]] (1859–1918), rakouský skladatel [373] => * [[Edmund Husserl]] (1859–1938), německý filosof českého původu, zakladatel [[fenomenologie]] [374] => * [[Josef Leopold Václav Dukát]] (1684–1717), řeholní skladatel [375] => * [[František Kovářík (politik)|František Kovářík]] (1865–1942), ministr veřejných prací 1920–1921, spolumajitel firmy [[Wikov|Wichterle a Kovářík (Wikov)]] [376] => * [[Antonín Gottwald (archeolog)|Antonín Gottwald]] (1869–1941), archeolog [377] => * [[Richard Stein]] (1871–1932), nakladatel [378] => * [[Růžena Reichstädterová]] (1872–1928), učitelka, politička, senátorka [379] => * [[Karel Dostál-Lutinov]] (1871–1923), římskokatolický kněz, prostějovský farář, spisovatel a básník, iniciátor a vůdčí osobnost [[Katolická moderna|Katolické moderny]] [380] => * [[Wolfgang Kallab]] (1875–1906), rakouský historik umění [381] => * [[Arthur Scheller]] (1876–1929), astronom [382] => * [[Pankraz Schuk]] (1877–1951), rakouský spisovatel [383] => * [[Zdeněk Bažant (rektor)|Zdeněk Bažant]] (1879–1954), profesor stavební mechaniky a stereotomie [384] => * [[Jan Bažant]] (1881–1966), významný stavitel a architekt [385] => * [[Vilém Hemerka]] (1881–1932), malíř [386] => * [[Jaroslav Stuka]] (1883–1968), český dirigent, sbormistr, hudební skladatel a pedagog [387] => * [[Ladislav Zamykal]] (1884–1937), katolický [[kněz]], [[Svěcení|vysvěcen]] 1907, od roku 1910 redaktor a šéfredaktor olomouckého obdeníku ''[[Našinec]]'', který přetrval až do roku 1948. Zakladatel ''Družiny literární a umělecké'' v Olomouci (1913). [388] => * [[Franz Fiedler]] (1885–1956), fotograf [389] => * [[Alois Bábek]] (1885–1951), politik [390] => * [[Jan Šafařík]] (1886–?, od roku 1914 nezvěstný), malíř [391] => * [[Arnošt Rolný]] (1887–1950), průmyslník [392] => * [[Johanna Jeništová-Fiedlerová]] (1888–1966), fotografka [393] => * [[Vladimír Ambros]] (1890–1956), skladatel, dirigent a pedagog, jeden z předních představitelů brněnské skladatelské školy [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]] [394] => * [[Carmen Cartellieri]] (1891–1953), herečka [395] => * [[Jan Uher]] (1891–1942), pedagog, psycholog a sociolog; profesor na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]], popraven nacisty [396] => * [[Vasil Kaprálek Škrach]] (1891–1943), filozof a sociolog, archivář a sekretář Tomáše Garrigua Masaryka [397] => * [[Max Zweig]] (1892–1992), dramatik [398] => * [[Alois Doležel]] (1893–1984), malíř a středoškolský učitel [399] => * [[Vojtěch Janoušek]] (1897–1969), vlastivědný pracovník, autor knihy ''Prostějovský okres'' [400] => * [[Jaroslav Brož (voják)|Jaroslav Brož]] (1898–1979), československý generál [401] => * [[Jiří Wolker]] (1900–1924), český básník [402] => * [[Edvard Valenta]] (1901–1978), prozaik, básník a publicista [403] => * [[Rudolf Plajner]] (1901–1987), pedagog, propagátor skautingu [404] => * [[Bernhard Heilig]] (1902–1943), ekonom a historik [405] => * [[Hana Wichterlová]] (1903–1990), sochařka [406] => * [[František Wolf]] (1904–1989), matematik [407] => * [[Jan Tříska (sochař)|Jan Tříska]] (1904–1976), akademický sochař a [[medailér]] [408] => * [[Mečislav Kuraš]] (1905–1964), chemik, působící na Univerzitě Palackého v Olomouci [409] => * [[Jarmila Bechyňová]] (1906–1992), herečka [410] => * [[Alois Fišárek (malíř)|Alois Fišárek]] (1906–1980), malíř [411] => * [[Vilém Sacher]] (1907–1987), generálporučík, válečný hrdina, signatář Charty 77 [412] => * [[Josef Šafařík]] (1907–1992), filozof, esejista a dramatik [413] => * [[Bohuslav Kraus]] (1907–1983), právník, vlastivědný pracovník [414] => * [[Eugen Vencovský]] (1908–1999), psychiatr [415] => * [[Pravdomil Svoboda]] (1908–1978), český dendrolog, zakladatel [[Arboretum Kostelec nad Černými lesy|Arboreta v Kostelci nad Černými lesy]] [416] => * [[Alois Cetkovský]] (1908–1987), hokejista [417] => * [[Josef Mach]] (1909–1987), režisér [418] => * [[František Panuška]] (1909–1992), římskokatolický teolog, duchovní, vysokoškolský pedagog [419] => * [[Lola Beer Ebner]] (1910–1997), izraelská módní návrhářka [420] => * [[Oldřich Beránek]] (1912–1998), římskokatolický [[kněz]], [[katecheta]], v 50. letech vězeň režimu, [[historik]] [421] => * [[Oskar Spáčil]] (1912–1978), průmyslový výtvarník a grafik [422] => * [[Otto Wichterle]] (1913–1998), chemik, vynálezce [[kontaktní čočka|kontaktních čoček]] [423] => * [[Ivo Ducháček]] (1913–1988), novinář a politik [424] => * [[Susi Weigel]] (1914–1990), rakouská ilustrátorka dětských knih [425] => * [[Manon Chaufor]] (1914–1970), tanečnice, zpěvačka, choreografka, herečka [426] => * [[Herma Svozilová-Johnová]] (1914–2009), novinářka, básnířka, prozaička [427] => * [[Bohuslav Kovařík]] (1915–1969), [[palubní střelec]] [[311. československá bombardovací peruť RAF|311. československé bombardovací perutě RAF]] a radarový operátor [[68. peruť RAF|68. noční stíhací perutě RAF]]. [428] => * [[Josef Polišenský]] (1915–2001), historik specializující se na novověké dějiny českých zemí, Evropy a Latinské Ameriky [429] => * [[Drahoš Jirotka]] (1915–1958), hokejista [430] => * [[Josef Bezslezina]] (1917–1945), mechanik v [[Meopta|Optikotechně]] a oběť [[Nacismus|nacismu]]. Patřil k 21 lidem popraveným po [[Přerovské povstání|Přerovském povstání]] na vojenské střelnici v [[Lazce (Olomouc)|Olomouci-Lazcích]].{{Citace elektronického periodika [431] => | příjmení = Pivodová [432] => | jméno = Jana [433] => | titul = Oběti popravené na lazecké střelnici v Olomouci [434] => | periodikum = www.prerov.eu [435] => | vydavatel = Statutární město Přerov [436] => | url = https://www.prerov.eu/cs/o-prerove/zajimavosti-pamatky-a-udalosti/prerovske-povstani/obeti-popravene-na-lazecke-strelnici-v-olomouci.html [437] => | datum vydání = 2020-09-11 [438] => | datum přístupu = 2023-10-02 [439] => }} [440] => * [[Jaroslav Dohnal]] (1917–1943), plukovník in memoriam, 313. stíhací peruť RAF [441] => * [[Linda Wichterlová]] (1917–2023), stomatoložka, vědkyně, manželka [[Otto Wichterle]]ho [442] => * [[Karel Vaca]] (1919–1989), výtvarník [443] => * [[Alžběta Zelená-Kleinerová]] (1919–2004), malířka a grafička [444] => * [[Bedřich Seliger]] (1920–2012), voják [445] => * [[Zdeněk Hybler]] (1921–1993), malíř, grafik a scénograf [446] => * [[Věra Běhalová]] (1922–2010), historička umění a architektury [447] => * [[Míla Doleželová]] (1922–1993), malířka [448] => * [[Alexej Pludek]] (1923–2002), spisovatel a politik [449] => * [[Miloš Filip]] (1926–1966), sklářský výtvarník a návrhář, sochař [450] => * [[Naděžda Chmelařová|Naďa Chmelařová]] (1926–2016), herečka [451] => * [[František Spurný]] (1927–2004), historik, archivář, pedagog, publicista [452] => * [[Pavel Machonin]] (1927–2008), sociolog [453] => * [[František Sysel]] (1927–2013), restaurátor a malíř [454] => * [[Dušan Janoušek]] (1928–1996), malíř [455] => * [[Maud Michal Beerová]] (* 1929), spisovatelka a přeživší holokaust [456] => * [[Jiřina Prekopová]] (1929–2020), psycholožka [457] => * [[Otokar Hořínek]] (1929–2015), sportovní střelec, olympionik [458] => * [[Miloš Zapletal]] (* 1930), spisovatel pro mládež [459] => * [[Bohumír Kolář]] (1932–2020{{Citace elektronického periodika [460] => | titul = Smutná zpráva pro olomouckou kulturu. Na začátku roku zemřel Bohumír Kolář [461] => | periodikum = Olomoucký Rej [462] => | datum vydání = 2020-01-07 [463] => | datum přístupu = 2020-01-08 [464] => | url = http://olomoucky.rej.cz/clanky/kultura/4353-smutna-zprava-pro-olomouckou-kulturu-na-zacatku-roku-zemrel-bohumir-kolar [465] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200531203641/http://olomoucky.rej.cz/clanky/kultura/4353-smutna-zprava-pro-olomouckou-kulturu-na-zacatku-roku-zemrel-bohumir-kolar [466] => | datum archivace = 2020-05-31 [467] => | nedostupné = ano [468] => }}), spisovatel [469] => * [[Ivo Možný]] (1932–2016), sociolog [470] => * [[Milan Dvořák (skladatel)|Milan Dvořák]] (* 1934), skladatel a klavírista [471] => * [[Antonín Přidal]] (1935–2017), překladatel, spisovatel, publicista [472] => * [[Vlastimil Kadlec]] (1935–2020), sportovní novinář [473] => * [[Jiří Kuběna]] (1936–2017), básník [474] => * [[Karel Novák (fotograf, 1936)|Karel Novák]] (1936–2021), fotograf [475] => * [[Miloš Hubáček]] (* 1937), autor literatury faktu [476] => * [[Milan Růžička]] (1937–2011), filmový a televizní režisér [477] => * [[Milena Dvorská]] (1938–2009), herečka [478] => * [[Otto Horský]] (* 1938), cestovatel [479] => * [[Vladimír Körner]] (* 1939), prozaik, scenárista a dramaturg [480] => * [[Miroslav Pišťák]] (* 1939), politik, starosta a primátor Prostějova [481] => * [[Karel Dyba]] (* 1940), politik, profesor, bývalý velvyslanec OECD v Paříži [482] => * [[Karel Kavička]] (* 1940), historik [483] => * [[Miroslav Zikmund (politik)|Miroslav Zikmund]] (* 1940), starosta Prostějova [484] => * [[Mojmír Opletal]] (* 1941), geolog [485] => * [[Gabriela Wilhelmová]] (1942–2002), herečka [486] => * [[Jitka Balatková]] (* 1942), historička a archivářka [487] => * [[Pavel Jansa]] (* 1942), lékař a spisovatel [488] => * [[Ladislav Županič]] (1943–2023), herec [489] => * [[Petr Chudožilov]] (* 1943), spisovatel [490] => * [[Milan Kubes]] (1943–2014), novinář [491] => * [[Pavel Dyba]] (* 1944), fotbalista [492] => * [[Oldřich Machač]] (1946–2011), československý hokejový obránce [493] => * [[Bob Pacholík]] (* 1947), fotograf [494] => * [[Miroslav Černošek]] (* 1948), sportovní podnikatel a funkcionář [495] => * [[Nina Škottová]] (1949–2018), politička [496] => * [[Alena Crhonková]] (* 1949), grafička [497] => * [[Vladimír Vačkář]] (* 1949), dráhový cyklista [498] => * [[Olga Katolická]] (1951–2020), novinářka [499] => * [[Bohumil Krčil]] (1952–1992), fotograf, spisovatel [500] => * [[Vlastimil Petržela]] (* 1953), fotbalista a fotbalový trenér [501] => * [[Zdeněk Čížek]] (* 1953), fotbalista [502] => * [[Ivo Šmoldas]] (* 1955), redaktor a nakladatel [503] => * [[Mikoláš Axmann]] (* 1955), grafik a univerzitní pedagog [504] => * [[Ivo Lužný]] (* 1957), politik a aktivista, jeden z vůdců [[Sametová revoluce|sametové revoluce]] v Prostějově [505] => * [[Ladislav Svozil]] (* 1958), hokejista [506] => * [[Eva Zatloukalová]] (* 1958), pedagožka, ochránkyně přírody, předsedkyně [[Český svaz ochránců přírody|ČSOP]] Iris Prostějov [507] => * [[Vladimír Balaš]] (* 1959), právník [508] => * [[Hana Bartková]] (* 1960), regionální historička [509] => * [[Jiří Víšek]] (1960–2022), fotograf [510] => * [[Luděk Mikloško]] (* 1961), fotbalista [511] => * [[Ladislav Okleštěk]] (* 1961), politik [512] => * [[Petr Hořava (fyzik)|Petr Hořava]] (* 1963), fyzik [513] => * [[Petr Lessy]] (* 1964), bývalý policejní prezident [514] => * [[Libor Štefánik]] (* 1964), generál letectva [515] => * [[Gorazd Pavel Cetkovský]] (* 1964), kněz [516] => * [[Karel Nováček]] (* 1965), bývalý československý a český tenista [517] => * [[Pavlína Pořízková]] (* 1965), americká modelka a herečka českého původu [518] => * [[Jiří Peňás]] (* 1966), novinář [519] => * [[Jana Gáborová]] (* 1967), novinářka a mluvčí [520] => * [[Michal Šverdík]] (* 1968), novinář [521] => * [[Rena Dumont]] (* 1969), německá herečka a spisovatelka českého původu [522] => * [[Robert Změlík]] (* 1969), olympijský vítěz v desetiboji [523] => * [[Robert Vlk]] (* 1970), biolog [524] => * [[Lenka Civade]] (* 1971), spisovatelka, novinářka a malířka [525] => * [[Michal Čunderle]] (* 1971), teatrolog, scenárista a spisovatel knih pro děti. [526] => * [[Hana Naiclerová]] (* 1972), politička, nositelka Ceny za odvahu Nadačního fondu proti korupci [527] => * [[Kateřina Piňosová]] (* 1973), výtvarnice, spisovatelka a překladatelka [528] => * [[Petr Marek]] (* 1974), hudebník a frontman skupiny MIDI LIDI a filmový režisér [529] => * [[Gabriela Míčová]] (* 1975), herečka [530] => * [[Marta Hošková-Hošťálková]] (* 1976), malířka a sochařka [531] => * [[Tomáš Poláček (novinář)|Tomáš Poláček]] (* 1977), novinář [532] => * [[Helena Šulcová]] (* 1978), rozhlasová a televizní moderátorka, moderovala v ČT, na Primě, Radiožurnálu i Frekvenci 1 [533] => * [[Martin Richter]] (* 1977), hokejista [534] => * [[Ondřej Kolář (teolog)|Ondřej Kolář]] (* 1978), teolog a překladatel [535] => * [[Jindřich Skácel]] (* 1979), fotbalista [536] => * [[Petr Kumstát]] (* 1981), hokejista [537] => * [[Lukáš Krajíček]] (* 1983), hokejista [538] => * [[Jana Horáková]] (* 1983), cyklistka [539] => * [[Pavlína Tichá]] (* 1984), juniorská mistryně republiky v tenise, trenérka [540] => * [[Petra Cetkovská]] (* 1985), tenistka [541] => * [[Ondřej Mucha]] (* 1986), varhaník a hudební pedagog [542] => * [[Martin Hájek (historik)|Martin Hájek]] (* 1986), historik a knihovník [543] => * [[Petr Pohl]] (* 1986), hokejista působící v Německu [544] => * [[Tereza Kvapil Pokorná]] (* 1986), sociální pracovnice, redaktorka, filantropka [545] => * [[Nikkarin]] (* 1987), výtvarník, autor komiksů [546] => * [[Radek Meidl]] (* 1988), hokejista [547] => * [[Pavel Dreksa]] (* 1989), fotbalista [548] => * [[Antonín Honejsek]] (* 1991), hokejista [549] => * [[Eva Hacurová]] (* 1993), herečka [550] => * [[Jakub Čech (aktivista)|Jakub Čech]] (* 2000), občanský aktivista a novinář [551] => [552] => === V Prostějově žili a pracovali === [553] => * [[Jan Černý-Niger|Jan Černý]] (1456–1530), lékař a kněz [554] => * [[Jan IV. z Pernštejna|Jan z Pernštejna]] (1487–1548), moravský zemský hejtman [555] => * [[Jan Adelf Městecký]] (1520–1593), utrakvistický kněz a spisovatel [556] => * [[Jiří Dikast z Mířkova|Jiří Dikast]] (1559–1630), náboženský spisovatel, [[administrátor podobojí]] [557] => * [[Meir Eisenstadt]] (1670–1744), rabín [558] => * [[Juda Lejb Prossnitz]] (1670–1730), kazatel [559] => * [[Jonathan Eybeschütz]] (1690–1764), rabín [560] => * [[Jan Alois Hanke]] (1751–1806), moravský osvícenský historik, spisovatel a humanista [561] => * [[Cvi Jehošua ha-Levi Horowitz]] (1754–1816), rabín [562] => * [[Florián Novák]] (1821–1876), politik, první český starosta Prostějova [563] => * [[Johann Zajiček]] (1828–1915), politik, poslední německý starosta Prostějova [564] => * [[Eduard Skála]] (1842–1918), cukrovarník a politik, poslanec Říšské rady [565] => * [[Josef Vrla]] (1844–1896), tiskař, vlastivědný pracovník [566] => * [[František Koželuha]] (1845–1912), katolický kněz, sběratel lidových písní a české slovesnosti [567] => * [[Josef Nedělník]] (1850–1931), stavitel, spolumajitel stavební firmy [[Konečný & Nedělník]] [568] => * [[Václav Spitzner]] (1852–1907), botanik, pedagog [569] => * [[František Hlaváček (sociální demokrat)|František Josef Hlaváček]] (1853–1937), novinář a básník [570] => * [[Václav Perek]] (1859–1940), politik, expert na školství, podílel se na [[Moravské vyrovnání|Moravském vyrovnání]] („Lex Perek“) [571] => * [[František Faktor]] (1861–1911), chemik a středoškolský pedagog [572] => * [[Ondřej Přikryl]] (1862–1936), politik, starosta Prostějova [573] => * [[Josef Krapka]] (1862–1909), politik, novinář, spisovatel [574] => * [[Václav Horák (tiskař)|Václav Horák]] (1863–1931), novinář a tiskař [575] => * [[František Havránek (zahradník|František Havránek]] (1867–1944), zahradní architekt a městský zahradník, který vypracoval koncepci zeleně a zahradních úprav na prostějovském hřbitově v Brněnské ulici{{Citace elektronického periodika [576] => | příjmení = Vysloužil [577] => | jméno = Zdeněk [578] => | titul = Hřbitov slaví 120 let v plné kráse, první pohřeb se zde odehrál 1. července 1900 [579] => | periodikum = Prostějovský deník.cz [580] => | vydavatel = VLTAVA LABE MEDIA [581] => | url = https://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/hrbitov-slavi-120-let-v-plne-krase-prvni-pohreb-se-zde-odehral-1-cervence-1900-20200610.html [582] => | datum vydání = 2020-06-10 [583] => | datum přístupu = 2022-09-21 [584] => }} [585] => * [[Jaroslav Mathon]] (1867–1953), lékař, sběratel, amatérský historik umění [586] => * [[Arnold Korff]] (1870–1944), rakouský herec [587] => * [[Bruno Winter]] (1873–1942), podnikatel a sběratel umění [588] => * [[František Starý (kněz)|František Starý]] (1874–1961), hřbitovní farář, památkář{{Citace elektronické monografie [589] => | titul = Bibliografie dějin Českých zemí: Starý, František, 1874-1961 [590] => | url = https://biblio.hiu.cas.cz/records/c9e0d666-2b5b-4228-aca9-1896a891d4d9?locale=en [591] => | vydavatel = Historický ústav AV ČR [592] => | místo = Praha [593] => | datum vydání = 2022 [594] => | datum přístupu = 2022-09-21 [595] => }} [596] => * [[Carl Techet]] (1877–1920), satirický spisovatel [597] => * [[Ludwig Erik Tesar]] (1879–1968), filozof [598] => * [[Jaroslav Kučera (politik)|Jaroslav Kučera]], (1884–1945), novinář politik [599] => * [[Bohumil Hacar]] (1886–1974), astronom, matematik, fyzik [600] => * [[Josef Přikryl]] (1887–1980), římskokatolický [[kněz]], katecheta, v letech 1952–1959 kaplanem v Prostějově, inspektor náboženství, arcibiskupský rada [601] => * [[Jan Sedláček (politik Národního sjednocení)|Jan Sedláček]] (1888–1960), politik, starosta Prostějova [602] => * [[Olga Konečná-Mulaczová]] (1888–1957), grafička, kreslířka, knižní ilustrátorka, sochařka, autorka gobelínů [603] => * [[Viktor Hohaus]] (1889–1981) malíř a grafik [604] => * [[Jan Kühndel]] (1889–1970), učitel, muzeolog, archivář, odborný publicista [605] => * [[Alois Král (pedagog)|Alois Král]] (1895–1945), učitel a ředitel školy na Husově náměstí, odbojář, umučen v Terezíně{{Citace elektronické monografie [606] => | titul = Internetová encyklopedie dějin Brna [607] => | url = https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1125 [608] => | datum přístupu = 2023-01-06 [609] => | kapitola = Alois Král [610] => }} [611] => * [[Jan Poláček (sběratel)|Jan Poláček]] (1896–1968), sběratel lidových písní [612] => * [[Jan Nehera]] (1899–1958), majitel konfekční továrny [613] => * [[Eduard Žáček]] (1899–1973), [[Funkcionalismus|funkcionalistický]] architekt [614] => * [[Václav Ševčík (fotograf)|Václav Ševčík]] (1900–1971), fotograf [615] => * [[Leo Lehner]] (1900–1981), rakouský skladatel [616] => * [[Antonín Navrátil (architekt)|Antonín Navrátil]] (1902–1975), architekt [617] => * [[Josef Glivický]] (1903–1991), pedagog, editor, popularizátor výtvarného umění [618] => * [[Jan Tříska (sochař)|Jan Tříska]] (1904–1976), sochař a [[medailér]] [619] => * [[Josef Duda]] (1905–1977), vojenský letec, účastník druhé světové války [620] => * [[Oldřich John]] (1907–1961), politik, starosta a předseda MěstNV Prostějov [621] => * [[František Kopečný]] (1909–1990), český [[Bohemistika|bohemista]] a [[Slavistika|slavista]]. Zabýval se [[Etymologický slovník|etymologií]] a [[Dialektologie|dialektologií]] [622] => * [[Metoděj Mičola]] (1911–1942), římskokatolický kněz, [[salvatorián]], oběť [[Heydrichiáda|heydrichiády]] [623] => * [[Jaroslav Mencl]] (1912–1985), amatérský filmový režisér [624] => * [[Vincenc Šalša]] (1916–1995), římskokatolický [[kněz]], v letech 1940–1946 kaplanem v Prostějově, arcibiskupský rada, dlouholetý vězeň komunistického režimu{{Citace monografie [625] => | příjmení = MAREK [626] => | jméno = Václav [627] => | příjmení2 = MAREK [628] => | jméno2 = Pavel [629] => | titul = Pocta P. ThLic. Vincenci Šalšovi: Po stopách jeho života a pastoračního působení [630] => | vydání = 1 [631] => | vydavatel = Kauli Publishing [632] => | místo = Praha [633] => | rok vydání = 2022 [634] => | počet stran = 113 + 31 s. obr. přílohy [635] => | isbn = 978-80-908194-1-2 [636] => }} [637] => * [[Bohuslav Eliáš]] (1920–2005), pedagog, filozof a překladatel [638] => * [[Miloš Libra]] (1921–1970), architekt, designér, výtvarník [639] => * [[Blahoslav Adamík]] (1925–2008), architekt a výtvarník [640] => * [[Kamil Sedláček]] (1926–2011), tibetolog [641] => * [[Josef Dolívka]] (1934–2021), sběratel, kurátor výstav výtvarného umění, editor a publicista{{Citace elektronického periodika [642] => | titul = Zemřel organizátor výstav a znalec výtvarného umění Josef Dolívka - Prostějov [643] => | periodikum = www.prostejov.eu [644] => | url = https://www.prostejov.eu/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&slozka=126990&clanek=276988 [645] => | datum přístupu = 2021-03-23 [646] => }} [647] => * [[Marcella Dostálová]] (1934–2019), básnířka a spisovatelka knih pro děti{{Citace elektronického periodika [648] => | příjmení = Damborská [649] => | jméno = Aneta [650] => | titul = Marcella DOSTÁLOVÁ [651] => | periodikum = Spisovatelé a literatura [652] => | datum vydání = 2017-02-24 [653] => | datum přístupu = 2020-11-12 [654] => | url = http://spisovatele.upol.cz/marcella-dostalova/ [655] => }}{{Citace elektronického periodika [656] => | příjmení = Bartková [657] => | jméno = Hana [658] => | odkaz na autora = Hana Bartková [659] => | titul = Svět svých pohádkových hrdinů opustila spisovatelka Marcella Dostálová [660] => | periodikum = Hanácké noviny [661] => | datum vydání = 2019-07-01 [662] => | datum přístupu = 2020-11-12 [663] => | url = https://www.hanackenoviny.cz/7573/svet-svych-pohadkovych-hrdinu-opustila-spisovatelka-marcella-dostalova/ [664] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201112201250/https://www.hanackenoviny.cz/7573/svet-svych-pohadkovych-hrdinu-opustila-spisovatelka-marcella-dostalova/ [665] => | datum archivace = 2020-11-12 [666] => }} [667] => * [[Léon Karný]] (1935–2008), archivář a historik [668] => * [[Eva Suchánková]] (* 1935), divadelní pedagožka a amatérská herečka, zakladatelka Divadelního spolku Historia [669] => * [[Ludmila Grůzová]] (1936–2011), archivářka a historička [670] => * [[Jan Šverdík]] (1938–2004), starosta města Prostějova [671] => * [[Václav Marek (učitel)|Václav Marek]] (* 1945), první ředitel Cyrilometodějského gymnázia, zasloužil se o jeho rozvoj Almanach Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově. Prostějov, vl. nákl. 1997. Uloženo v SOkA Prostějov, sig. 202246. [672] => * [[Václav Kolář (pedagog)|Václav Kolář]] (1946–2017), pedagog [673] => * [[Jan Roubal (pedagog)|Jan Roubal]] (1947–2015), divadelní teoretik, pedagog, historik a překladatel [674] => * [[Pavel Marek]] (* 1949), emeritní prof. českých dějin 19. a 20. stol. se zaměřením na politickou a kulturní oblast [675] => * [[Alena Rašková]] (* 1949), politička, bývalá primátorka Prostějova [676] => * [[Miloš Košíček]] (1950–2014), disident, farář Československé církve husitské a jeden z vůdců sametové revoluce v Prostějově [677] => * [[Světluše Košíčková]] (* 1951), disidentka a farářka Československé církve husitské [678] => * [[Blanka Vysloužilová]] (1959–2022), úřednice, manažerka, tajemnice Magistrátu města Prostějova [679] => * [[Marie Dokoupilová]] (* 1960), historička [680] => * [[Roman Štolpa]] (* 1964), herec a režisér{{Citace elektronického periodika [681] => | titul = Roman Štolpa :: RockOpera Praha [682] => | periodikum = rockoperacz.webnode.cz [683] => | url = https://rockoperacz.webnode.cz/products/roman-stolpa1/ [684] => | datum přístupu = 2020-06-29 [685] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200630211120/https://rockoperacz.webnode.cz/products/roman-stolpa1/ [686] => | datum archivace = 2020-06-30 [687] => }} [688] => * [[Eva Leinweberová]] (* 1973), herečka{{Citace elektronického periodika [689] => | titul = Herečka Eva Leinweberová o péči o nemocnou maminku: Málem mě to stálo zdraví [690] => | periodikum = Seznam Zprávy [691] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [692] => | vydavatel = Seznam.cz [693] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [694] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/herecka-eva-leinweberova-o-peci-o-nemocnou-maminku-malem-me-to-stalo-zdravi-124445 [695] => | datum přístupu = 2021-11-05 [696] => }} [697] => [698] => '''Prostějovské oběti [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] z neděle 25. srpna 1968:''' [699] => [700] => * [[Ladislav Lang]] (1897–1968){{Citace elektronického periodika [701] => | titul = Lang, Ladislav {{!}} Okupace 1968 [702] => | periodikum = okupace.evangnet.cz [703] => | url = https://okupace.evangnet.cz/lang-ladislav [704] => | datum přístupu = 2022-12-28 [705] => }} [706] => * [[Marta Říhovská]] (1941–1968){{Citace elektronického periodika [707] => | titul = Říhovská, Marta {{!}} Okupace 1968 [708] => | periodikum = okupace.evangnet.cz [709] => | url = https://okupace.evangnet.cz/rihovska-marta [710] => | datum přístupu = 2022-12-28 [711] => }} [712] => * [[Josef Boháč]] (1946–1968){{Citace elektronického periodika [713] => | titul = Boháč, Josef {{!}} Okupace 1968 [714] => | periodikum = okupace.evangnet.cz [715] => | url = https://okupace.evangnet.cz/bohac-josef [716] => | datum přístupu = 2022-12-28 [717] => }} [718] => '''Dalších devět lidí bylo zraněno''' [719] => [720] => == Školství == [721] => === Základní školy === [722] => * [[Základní škola Prostějov, ul. Vl. Majakovského]] [723] => * [[Základní škola a mateřská škola Jana Železného Prostějov, Sídliště svobody 24/79]] [724] => * [[Základní škola a mateřská škola Prostějov, Melantrichova ul. 60]] [725] => * [[Základní škola a mateřská škola Prostějov, Palackého tř. 14]] [726] => * [[Základní škola Prostějov, ul. Dr. Horáka 24]] [727] => * [[Základní škola a mateřská škola Prostějov, Kollárova 4]] [728] => * [[Základní škola Prostějov, ul. E. Valenty]] [729] => [730] => === Střední školy === [731] => * [[Cyrilometodějské gymnázium, základní škola a mateřská škola v Prostějově]] [732] => * [[Gymnázium Jiřího Wolkera]] [733] => * [[Reálné gymnázium a základní škola Otto Wichterleho, Prostějov]] [734] => * [[Střední odborná škola průmyslová a střední odborné učiliště strojírenské]] [735] => * [[Střední škola designu a módy]] [736] => * [[Švehlova střední odborná škola]] [737] => * [[Obchodní akademie Prostějov]] [738] => * [[Střední škola, základní škola a mateřská škola JISTOTA]] [739] => * [[Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Prostějov, Komenského 10]] [740] => * [[Střední škola veřejnoprávní Prostějov|Trivis – Střední škola veřejnoprávní Prostějov]] [741] => * [[Střední odborná škola podnikání a obchodu]] [742] => * [[Střední škola automobilní Prostějov]] [743] => * [[ART ECON – střední škola]] [744] => [745] => === Další školy === [746] => [747] => * [[Základní umělecká škola Vladimíra Ambrose v Prostějově]] [748] => * [[ART ECON – Vyšší odborná škola Prostějov]] [749] => [750] => == Kultura == [751] => Prostějov je i městem kultury. K nejvýznamnějším kulturním spolkům Moravy v daném období patřila Farní cyrilská jednota při kostele Povýšení sv. Kříže (1890–1953), jež realizovala hudební vystoupení a divadelní představení.{{Citace elektronické monografie [752] => | příjmení = FRYDRYCH [753] => | jméno = Karol [754] => | titul = Farní cyrilská jednota v Prostějově v kontextu historického vývoje cecilianismu a cyrilismu [755] => | url = https://is.muni.cz/th/qu1bd/Farni_cyrilska_jednota_v_Prostejove_v_kontextu_historickeho_vyvoje_cecilianismu_a_cyrilismu_Karol_FRYDRYCH_bdxoe.pdf [756] => | vydavatel = [757] => | místo = Brno [758] => | datum vydání = 2020 [759] => | datum přístupu = [760] => }} Nyní se v Prostějově pravidelně konají festivaly, promítání filmů, divadla, výstavy a nejen to. [761] => [762] => Mezi nejznámější kulturní akce patří: [763] => * [[Wolkrův Prostějov]] – celostátní přehlídka poezie, konaná vždy v červnu [764] => * [[Prostějovské léto]] – projekt, který každý letní čtvrtek nabízí veřejnosti rozmanité aktivity [765] => * [[Prostějovská zima]] – série zimních akcí většinou s vánoční tematikou [766] => * Mladá scéna – krajské kolo přehlídky studentských divadel [767] => * [[Hanácké slavnosti]] – tradiční hody s lidovým jarmarkem, poutí a kulturním programem, spojené s oslavou [[Dožínky|dožínek]] [768] => * MEDart – každoroční festival amatérského divadla s podtitulem „Proč by Hanák jezdil za divadlem ven, když ho má doma“{{Citace elektronického periodika [769] => | titul = Od pondělí se v Prostějově koná divadelní festival MEDart [770] => | periodikum = Hanácký Večerník {{!}} Zpravodajství z Olomouce a okolí [771] => | url = https://www.hanackyvecernik.cz/kultura/divadlo/od-pondeli-se-v-prostejove-kona-tradicni-festival-amaterskeho-divadla-medart [772] => | jazyk = cs [773] => | datum přístupu = 2020-04-27 [774] => }} [775] => * [[Velikonoční Prostějov]] – tradiční modelářská soutěž s bohatým doprovodným programem; součástí je kategorie „Prostějovská – 72“ (v roce 2015 vyhlášena již po 40.) [776] => [777] => Pořadatelsky akce zajišťují tyto organizace: [778] => * Magistrát města Prostějova, Odbor školství, kultury a sportu, oddělení kulturního klubu Duha [779] => * Městské divadlo v Prostějově – divadla, koncerty [780] => * [[Kino Metro 70]] – filmová představení [781] => * Muzeum a galerie v Prostějově – výstavy, přednášky, součástí je i Lidová hvězdárna v Prostějově [782] => * Městská knihovna v Prostějově – možnost půjčování knih, přístup na internet, přednášky (oddělení pro děti a mládež se nachází na adrese Vápenice 9, v budově Sportcentrum DDM - nabízí půjčování knih, besedy pro školy a školky a odpolední akce pro děti) [783] => * [[Základní umělecká škola Vladimíra Ambrose v Prostějově]] [784] => * Ekocentrum Iris – ekologické osvětové akce, výstavy, besedy, vycházky do přírody, [785] => * Sportcentrum DDM [786] => [787] => Ve městě jsou činné tyto divadelní spolky: [788] => [789] => * [[Divadlo Point]] – studentský divadelní soubor při [[Gymnázium Jiřího Wolkera|Gymnáziu Jiřího Wolkera]] [790] => * [[Divadlo hanácké obce]] – činoherní soubor působící od roku 1927{{Citace elektronického periodika [791] => | titul = Prostějov: Divadlo Hanácké obce / Nár. sdružení / Národní sjednocení // ZK ROH Železárny / Divadlo na schodech (od 1927) [792] => | periodikum = www.amaterskedivadlo.cz [793] => | url = https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=753 [794] => | datum přístupu = 2020-04-26 [795] => }} [796] => * [[Moje divadlo]] – ochotnické činoherní divadlo založené roku 1997{{Citace elektronického periodika [797] => | titul = Moje divadlo {{!}} MOJE DIVADLO [798] => | periodikum = www.mojedivadlo.eu [799] => | url = http://www.mojedivadlo.eu/cz/m/moje-divadlo/ [800] => | datum přístupu = 2020-04-26 [801] => }} [802] => * [[Loutkové divadlo Starost]] – amatérský loutkářský soubor založený roku 1983{{Citace elektronického periodika [803] => | titul = Prostějov: Starost, LD (od 1983) [804] => | periodikum = www.amaterskedivadlo.cz [805] => | url = https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=927 [806] => | datum přístupu = 2020-04-26 [807] => }} [808] => * [[Loutkové divadlo Pronitka]] – soubor při organizaci Sokol Prostějov 1{{Citace elektronického periodika [809] => | titul = Pronitka [810] => | periodikum = www.sokolipv.cz [811] => | url = https://www.sokolipv.cz/pronitka/ [812] => | jazyk = cs [813] => | datum přístupu = 2020-04-26 [814] => }} [815] => * [[Divadlo plyšového medvídka]] – poloprofesionální divadelní soubor působící od roku 2011{{Citace periodika [816] => | příjmení = Masaříková [817] => | jméno = Hana [818] => | titul = Divadlo Plyšového medvídka: Vozíme kulturu tam, kde není dostupná [819] => | periodikum = Prostějovský deník [820] => | datum vydání = 2013-04-29 [821] => | jazyk = cs [822] => | url = https://prostejovsky.denik.cz/kultura_region/divadlo-plysoveho-medvidka-vozime-kulturu-tam-kde-neni-dostupna-20130425.html [823] => | datum přístupu = 2020-04-26 [824] => }} [825] => [826] => == Sport == [827] => === Historie === [828] => [[Soubor:Tělocvična (Prostějov).JPG|vlevo|náhled|Sokolovna]] [829] => Prostějov byl v minulosti i dnes známý jako město sportu. Nejstarším klubem byl Sokol, sídlo Sokolské župy Prostějovska, která dosud zastřešuje 31 místních tělocvičných jednothttps://www.sokol.cz/zupa/39-prostejovska. První sportovní oddíly Sokola vznikaly již na počátku dvacátého století a některé z nich reprezentovaly pod hlavičkou Sokola úspěšně až do 2. světové války. Sokol Prostějov se roku 1934 stal mistrem republiky v házenéPestrý týden č. 44, 3.11.1934, strana 6, zápasníci vítězili v roce 1940 a fotbal hrála dvě družstva Sokol I. a Sokol II.viz Časopis ''Sokol'', 1903-1940; ''Národní listy'' z 29.4. a 30.4.1940 [830] => [831] => 1. listopadu 1885 byl v Prostějově založen Český klub velocipedistů; [[Velodrom Prostějov|velodrom]] je zde od roku 1967.Historie klubu SKC Prostějov. Sportovní klub cyklistů Prostějov. Nedatováno. [cit. 2019-11-24]. [https://www.skcprostejov.cz/o-nas/historie/ Dostupné online]. [832] => [[Soubor:Vánoce 1934.jpg|náhled|Tým [[1. SK Prostějov|SK Prostějov]] roku 1934]] [833] => Nejvýznamnějším z klubů byl Sportovní klub Prostějov založený roku 1904, známý pod zkratkou SK. Ten zastřešoval několik sportovních odvětví, také v té době nejpopulárnější sport ve městě – fotbal. Klub SK Prostějov (dnes pod názvem [[1. SK Prostějov]]) působil ve třicátých letech dvacátého století ( [[Státní liga 1934/35|1934]]–[[Státní liga 1937/38 (fotbal)|1938]]) a v sezóně [[Státní liga 1945/46|1945/46]] v [[Fotbalová liga Československa|nejvyšší profesionální fotbalové lize]] tehdejšího Československa. Dvakrát v ní skončil na třetím místě ([[Státní liga 1935/36|1935/36]], [[Státní liga 1936/37 (fotbal)|1936/37]]). V období let 1939 až 1943 pak hrál v protektorátní, tzv. Českomoravské lize, kde dokonce skončil jednou druhý ([[Národní liga 1941/42|1941/42]]). SK Prostějov také hájil barvy města v tehdy velmi prestižním [[Středoevropský pohár|Středoevropském poháru]] (Mitropa Cup), který byl ve třicátých letech jediným evropským pohárem nejlepších fotbalových klubů té doby. Prostějovský SK v něm dosáhl několika senzačních úspěchů (vítězství na půdě tehdejšího špičkového rakouského týmu [[FC Admira Wacker Mödling|Admiry Vídeň]] 0:4 nebo vyrovnané zápasy s curyšským [[Grasshopper Club Zürich|Grasshoppers]]) a lákal do hlediště [[Stadion ve Sportovní ulici|stadionu ve Sportovní ulici]] desetitisícové návštěvy. Dnes hraje na [[Stadion Za Místním nádražím|Stadionu Za Místním nádražím]] s kapacitou 3500 diváků. Působí ve [[2. česká fotbalová liga|druhé nejvyšší soutěži]]. [834] => [835] => V období mezi válkami působila v Prostějově téměř desítka klubů provozujících kopanou. Např. Makkabi, SK Rolný, SK Slavoj, Moravan (dříve Rudá Hvězda) atd. [836] => [837] => === Současnost === [838] => [[Soubor:VK Modranska Prostejov (CZE) (6511869805).jpg|vlevo|náhled|Volejbalistky [[VK Prostějov]]]] [839] => Největší současnou sportovní chloubou Prostějova je ženský volejbalový klub [[VK Prostějov]]. Ten se stal na celou dekádu naprostým hegemonem českého ženského volejbalu. V sezóně [[Česká volejbalová extraliga žen 2008/09|2008-09]] získal svůj první mistrovský titul. Byl to začátek fascinující řady deseti ligových triumfů v řadě, čímž prostějovské volejbalistky vytvořily český rekord, a to i započítáme-li výsledky [[Československá volejbalová liga žen|československé ligy]]. Až v sezóně 2018/19 dokázaly jejich šňůru přerušit volejbalistky [[VK UP Olomouc|Olomouce]], které odsunuly Prostějovanky na druhé místo. Výsledky dalších ročníků ukázaly, že velká éra skončila, ale v roce 2022 se hráčky Prostějova, tentokrát velmi nečekaně (po pátém místě v základní části), znovu posadily na ligový trůn a připsaly si jedenáctý titul mistryň Česka.{{Citace elektronického periodika [840] => | titul = Volejbalistky Prostějova slaví po čtyřech letech jedenáctý mistrovský titul [841] => | periodikum = iDNES.cz [842] => | url = https://www.idnes.cz/sport/volejbal/extraliga-zen-finale-4-zapas-prostejov-kp-brno.A220428_190326_volejbal_rou [843] => | datum vydání = 2022-04-28 [844] => | jazyk = cs [845] => | datum přístupu = 2022-08-09 [846] => }} Své domácí zápasy hraje klub v hale Sportcentrum – DDM, která má kapacitu 2100 diváků. [847] => [848] => Hokejový klub [[LHK Jestřábi Prostějov]], který byl založen v roce 1913, momentálně hraje 2. nejvyšší soutěž tzv. [[1. česká hokejová liga|Chance ligu]]. Nejblíže postupu z ní byl v sezóně [[1. česká hokejová liga 2021/2022|2021/22]], kdy se probojoval do semifinále, kde nestačil na [[VHK ROBE Vsetín|Vsetín]].{{Citace elektronického periodika [849] => | titul = Vsetín - Prostějov 8:2, Hotovo. Hokejisté Vsetína a Jihlavy postoupili do finále první ligy - Sport.cz [850] => | periodikum = www.sport.cz [851] => | url = https://www.sport.cz/clanek/hokej-ceska-1-liga-hotovo-hokejiste-vsetina-a-jihlavy-postoupili-do-finale-prvni-ligy-3243532 [852] => | jazyk = cs [853] => | datum přístupu = 2022-08-13 [854] => }} Nejslavnější éru klub zažil [[Meziválečné období|mezi válkami]] a bezprostředně po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy strávil šest ročníků v [[Československá hokejová liga|nejvyšší soutěži]] ([[Československá hokejová liga 1945/1946|1945/46]], [[Československá hokejová liga 1947/1948|1947/48]], [[Československá hokejová liga 1948/1949|1948/49]], [[Československá hokejová liga 1950/1951|1950/51]], [[Československá hokejová liga 1951/1952|1951/52]], [[Československá hokejová liga 1952/1953|1952/53]]). V předligovém [[Mistrovství Československa (lední hokej)|Mistrovství Československa]] v roce 1932 získal dokonce stříbro. Klub hraje na [[Zimní stadion Prostějov|Zimním stadionu Prostějov]]. [855] => [856] => V Prostějově též sídlí tenisový klub [[TK Agrofert Prostějov]] s více než 111letou tradicí. Klub proslavili hráči světové úrovně jako [[Jiří Novák (tenista)|Jiří Novák]], [[Jana Novotná]], [[Petra Kvitová]] nebo [[Tomáš Berdych]]. Za klub hrály dvě světové jedničky na [[Žebříček WTA|žebříčku WTA]] ve dvouhře – [[Martina Hingisová]] a [[Caroline Wozniacká]]. Mistrovství České republiky ve smíšených družstvech Agrofert Prostějov vyhrál v letech 1995, 1997–1999, 2002–2004 a 2007–2017. Každoročně klub pořádá mezinárodní turnaj ITF [[UniCredit Czech Open]]. Prostějov hostil také kvalifikační kolo Světové skupiny Davis Cupu 2001, v němž [[Daviscupový tým České republiky|Česko]] porazilo [[Daviscupový tým Rumunska|Rumunsko]] 3:2 na zápasy. V dubnu 2019 na centrkurtu vyhrály [[Fedcupový tým České republiky|Češky]] [[Fed Cup 2019 – baráž Světové skupiny#Česko vs. Kanada|světovou baráž Fed Cupu]] proti [[Fedcupový tým Kanady|Kanadě]] 4:0 na zápasy. Majitelem prostějovského klubu je [[Miroslav Černošek]]. [857] => [858] => Mezi českou špičkou se dlouho držel mužský basketbalový klub [[Orli Prostějov]]. V sezóně [[Mattoni NBL 2004/2005|2004/05]] postoupil do vrcholné [[Národní basketbalová liga|Národní basketbalové ligy]] a ihned se zařadil k lídrům soutěže. V letech 2004-2016 neskončil v lize hůře než čtvrtý a jen jedinkrát nestanul na medailové příčce. V roce 2015 získal český pohár.{{Citace elektronického periodika [859] => | titul = Prostějovští basketbalisté slaví, poprvé dobyli Český pohár [860] => | periodikum = iDNES.cz [861] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/basketbal-finale-cesky-pohar-muzu-prostejov.A150221_203142_sport-basket_tof [862] => | datum vydání = 2015-02-21 [863] => | jazyk = cs [864] => | datum přístupu = 2022-08-09 [865] => }} V roce [[2017]] se však klub dostal do velkých finančních problémů, které se výrazně podepsaly i na sportovních výsledcích. Na hřišti basketbalisté sice ligu zachránili v baráži, ale nakonec byl klub kvůli dluhům stejně vyloučen z nejvyšší soutěže.{{Citace elektronického periodika [866] => | titul = Dluhy, arbitráž, ztráta nejvyšší ligy. Basketbalový Prostějov má trable [867] => | periodikum = iDNES.cz [868] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/prostejov-basketbal-dluhy-nbl-hradec-kralove-petr-dokoupil.A170710_210531_sport-basket_tie [869] => | datum vydání = 2017-07-11 [870] => | jazyk = cs [871] => | datum přístupu = 2022-08-09 [872] => }} Zcela se rozpadl a město se pokusilo zachránit basketbal v Prostějově založením nového klubu [[BK Redstone Olomoucko|BK Olomoucko]].{{Citace elektronického periodika [873] => | titul = Prostějov basketbal zachrání. Orli padli, nahradí je BK Olomoucko [874] => | periodikum = iDNES.cz [875] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/prostejov-nahradi-bk-olomoucko.A170816_082549_sport-basket_par [876] => | datum vydání = 2017-08-16 [877] => | jazyk = cs [878] => | datum přístupu = 2022-08-09 [879] => }} V roce 2021 však tento klub přesídlil do Olomouce.{{Citace periodika [880] => | příjmení = Muzikant [881] => | jméno = Michal [882] => | titul = NBL v Prostějově končí! Klub se stěhuje do Olomouce [883] => | periodikum = Prostějovský deník [884] => | datum vydání = 2021-05-25 [885] => | jazyk = cs [886] => | url = https://prostejovsky.denik.cz/ostatni_region/bk-olomoucko-kooperativa-nbl-stehovani-prostejov-cajkarena-2021.html [887] => | datum přístupu = 2022-08-09 [888] => }} V Prostějově tak zůstala jen mládežnická mužstva, již v období finančního krachu pro jistotu vyčleněná do samostatné organizace BCM Orli Prostějov. [889] => [890] => === Další sportovní kluby === [891] => * [[DTJ Prostějov]] (box) [892] => * [[TJ Sokol Vrahovice]] (fotbal) [893] => * [[TJ Haná Prostějov]] (fotbal a zimní plavání) [894] => * [[TJ Sokol II Prostějov]] (házená) [895] => * [[TJ Sokol Čechovice]] (fotbal, stolní tenis, wrestling) [896] => * [[Sportovní klub Prostějov]] (horolezectví, korfbal, orientační sporty, šachy, sport pro všechny) [897] => * [898] => * [[SK Prostějov 1913]] (hokej) [899] => * Tufo – Pardus Prostějov (cyklistika) [900] => [901] => == Vojenská posádka == [902] => Od roku 1798 je Prostějov posádkovým městem. V současnosti zde sídlí tyto vojenské jednotky: [903] => * [[601. skupina speciálních sil generála Moravce]] [904] => * [[102. průzkumný prapor generála Karla Palečka]] [905] => [906] => == Místní části == [907] => [[Soubor:Katastrální mapa Prostějova.png|náhled|Katastrální území Prostějova]] [908] => V době nacistické okupace Prostějov tlačil na připojení [[Vrahovice|Vrahovic]], [[Držovice|Držovic]], [[Čechovice (Prostějov)|Čechovic]] a [[Krasice|Krasic]]. Tyto obce si tehdy ještě uhájily samostatnost. Další návrhy na připojení těchto obcí byly činěny v letech 1946–1947, ale uvedené obce s tím opět nesouhlasily a nepovažovaly to za výhodné. K připojení došlo až po komunistickém převratu, kdy bylo možné rozhodovat shora bez souhlasu obcí. V roce 1950 rozhodl Okresní národní výbor Prostějov o připojení těchto čtyř obcí k Prostějovu.{{Citace monografie [909] => | příjmení = [910] => | jméno = [911] => | odkaz na autora = [912] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [913] => | url = [914] => | vydavatel = [915] => | místo = Prostějov [916] => | rok = 1999 [917] => | počet stran = 263 [918] => | kapitola = [919] => | strany = 158 [920] => | isbn = [921] => | jazyk = [922] => }} V roce 1954 byly Vrahovice, Držovice a Krasice rozhodnutím Krajského národního výboru opět osamostatněny.{{Citace monografie [923] => | příjmení = [924] => | jméno = [925] => | odkaz na autora = [926] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [927] => | url = [928] => | vydavatel = [929] => | místo = Prostějov [930] => | rok = 1999 [931] => | počet stran = 263 [932] => | kapitola = [933] => | strany = 164 [934] => | isbn = [935] => | jazyk = [936] => }} V roce 1963 byly k Prostějovu opět připojeny Krasice,{{Citace monografie [937] => | příjmení = [938] => | jméno = [939] => | odkaz na autora = [940] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [941] => | url = [942] => | vydavatel = [943] => | místo = Prostějov [944] => | rok = 1999 [945] => | počet stran = 263 [946] => | kapitola = [947] => | strany = 170 [948] => | isbn = [949] => | jazyk = [950] => }} v roce 1973 Vrahovice, 1976 Čechovice a [[Domamyslice]], 1980 [[Mostkovice]] a 1981 [[Žešov]]. [951] => [952] => Po sametové revoluci se obyvatelé Mostkovic rozhodli pro opětovné osamostatnění obce. V roce 1990 se tam konalo referendum, ve kterém se 96 % občanů (při 80% účasti) rozhodlo pro oddělení Mostkovic od Prostějova.{{Citace monografie [953] => | příjmení = [954] => | jméno = [955] => | odkaz na autora = [956] => | titul = Prostějov. Dějiny města 2. [957] => | url = [958] => | vydavatel = [959] => | místo = Prostějov [960] => | rok = 1999 [961] => | počet stran = 263 [962] => | kapitola = [963] => | strany = 201 [964] => | isbn = [965] => | jazyk = [966] => }} V 90. letech a po roce 2000 sílila nespokojenost obyvatel Vrahovic a Držovic. V obou městských částech se projevovala touha po znovuobnovení samostatnosti, byly kritizovány nedostatečné investice, přehlížení ze strany představitelů města a malá možnost ovlivnit dění. Představitelé města naopak argumentovali tím, že do těchto částí se má v budoucnu investovat. V roce 2006 se Držovice po referendu osamostatnily, Vrahovice zůstaly částí Prostějova. [967] => [968] => Prostějov skládá z těchto částí: [969] => * '''Prostějov''' [970] => * [[Čechovice (Prostějov)|Čechovice]] [971] => * [[Čechůvky]] [972] => * [[Domamyslice]] [973] => * [[Krasice]] [974] => * [[Vrahovice]] [975] => * [[Žešov]] [976] => [977] => == Partnerská města == [978] => Partnerskými městy jsou:{{Citace webu| titul = Partnerská města| url = https://www.prostejov.eu/cs/volny-cas/o-meste/partnerska-mesta/| vydavatel = Statutární město Prostějov| datum vydání = 2014-07-03| datum přístupu = 2021-05-22| místo = Prostějov}} [979] => * {{flagicon|POL}} [[Środa Wielkopolska]], Polsko [980] => * {{flagicon|SVK}} [[Vysoké Tatry (město)|Vysoké Tatry]], Slovensko [981] => [982] => Bývalými partnerskými městy jsou [[Borlänge]] (Švédsko), [[Hoyerswerda]] (Německo) a [[St. Pölten]] (Rakousko). [983] => [984] => == Galerie == [985] => [986] => Soubor:Mariansky morovy sloup v Prostejove.JPG|Mariánský sloup [987] => Soubor:Národní dům, Prostějov.jpg|Národní dům (městské divadlo) [988] => Soubor:Kostel povyseni sv krize.jpg|Kostel Povýšení svatého Kříže [989] => Soubor:Kostel svatých Petra a Pavla - pohled zezadu, Prostějov.jpg|Kostel svatých Petra a Pavla [990] => Soubor:Prostějov, Husův sbor 01.jpg|Husův sbor, původně synagoga [991] => Soubor:Městské opevnění (Prostějov), Školní ul. - bašta.JPG|Městské opevnění, bašta [992] => Soubor:Radnice - stará (Muzeum Prostějovska) (Prostějov).JPG|Muzeum, původně stará radnice [993] => Soubor:Prostějov - stará radnice.jpg|Portál na staré radnici [994] => Soubor:Židovský dům čp. 77, Prostějov.jpg|Židovský dům čp. 77 naproti tržnici [995] => Soubor:Městské hradby, Prostějov.jpg|Městské hradby ve Smetanových sadech [996] => Soubor:Husův sbor - boční pohled, Prostějov.jpg|Sborový dům Českobratrské církve evangelické [997] => Soubor:Kostel u Milosrdných.JPG|Kostel svatého Jana Nepomuckého (U Milosrdných bratří) [998] => Soubor:Socha Panny Marie Karlovské, Prostějov (02).jpg|Socha Panny Marie Karlovské [999] => Soubor:Socha B. Smetany (Prostějov) 1.jpg|Socha B. Smetany [1000] => Soubor:Socha Jiřího Wolkera, Prostějov.jpg|Socha Jiřího Wolkera [1001] => Soubor:Vjezd na hlavní nádraží - pohled od jihu, Prostějov.jpg|Vjezd na hlavní nádraží – pohled od jihu [1002] => Soubor:CSD 310.127 whole view.jpg|Parní lokomotiva 310.227 před budovou nádraží [1003] => Soubor:Prostějovská Nová nemocnice.jpg|Prostějovská Nová nemocnice [1004] => Soubor:Aquapark in Prostějov 2.jpg|Aquapark V Koupelkách [1005] => Soubor:KAPLE-CMG.jpg|Kaple Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově od ak. soch.Daniela Ignáce Trubače [1006] => Soubor:KAPLE-CMG-2.jpg|Svatostánek v kapli [1007] => Soubor:Reliéf C+M.jpg|Reliéf sv. Cyrila a Metoděje v kapli [1008] => Soubor:P.M. reliéf.jpg|Reliéf Panny Marie v kapli [1009] => [1010] => [1011] => === Panorama === [1012] => {{Panorama|obrázek=Panoramatický výhled na Prostějov z cesty mezi Domamyslicemi a PP Dolní vinohrádky.jpg|popisek=Panoramatický výhled na Prostějov z cesty mezi Domamyslicemi a PP Dolní vinohrádky}} [1013] => [1014] => == Odkazy == [1015] => === Reference === [1016] => [1017] => [1018] => === Literatura === [1019] => * [[Hana Bartková|BARTKOVÁ, Hana.]] ''Prostějov.'' Vyd. 1. Praha: Paseka, 2007. 62 s., [56] s. obr. příl. Zmizelá Morava. {{ISBN|978-80-7185-854-6}}. [1020] => * [[Josef Bartoš (historik)|BARTOŠ, Josef]]. ''Prostějovsko v době nacistické okupace a protifašistický odboj v letech 1939–1945.'' Olomouc: Danal, 1998. 118 s. {{ISBN|80-85973-50-2}}. [1021] => * BARTOŠ, Josef et al. ''Prostějov: dějiny města. 2.'' Vyd. 1. Prostějov: Město Prostějov, 1999. 263 s. {{ISBN|80-238-4511-X}}. [1022] => * [[Bohuslav Eliáš|ELIÁŠ, Bohuslav]]. ''Historiografie Prostějova: bibliografický soupis.'' Prostějov: Vlastivědné muzeum, 1968, 31, [1] s. [1023] => * {{Citace monografie | příjmení = FAKTOR | jméno = František | odkaz na autora = František Faktor | titul = Prostějov a okolí | místo = Praha | rok = 1899 | počet stran = 18 | url = http://www.eknihovna.maxzone.eu/prostejov_a_okoli.html}} [1024] => * [[Karol Frydrych|FRYDRYCH, Karol]]. ''Farní cyrilská jednota v Prostějově v kontextu historického vývoje cecilianismu a cyrilismu''. Závěrečná práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, 2020, 188 s. (včetně příloh). [1025] => * [[Ludmila Grůzová|GRŮZOVÁ, Ludmila]] et al. ''Prostějov: dějiny města. 1.'' Vyd. 1. Prostějov: Město Prostějov, 2000. 279 s. {{ISBN|80-238-6241-3}}. [1026] => * [[Vojtěch Janoušek|JANOUŠEK, Vojtěch]]. ''Vlastivěda moravská. Prostějovský okres.'' V Brně: Musejní spolek, 1938, 390 s. [1027] => * KARNÝ, Léon. ''Drobné poznámky k dějinám Prostějova.'' Vyd. 1. Prostějov: Státní okresní archiv, 1999. 63 s. Historia Prostannensis; sv. 1. [1028] => * KLENOVSKÝ, Jaroslav. ''Židovské město v Prostějově.'' 1. vyd. Prostějov: Muzeum Prostějovska, 1997. 63 s. {{ISBN|80-900106-8-7}}. [1029] => * KOKOJANOVÁ, Michaela, ed. ''Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy: výbor příspěvků z vědecké konference, uspořádané u příležitosti šestistého výročí udělení městských práv Prostějovu Městským národním výborem v Prostějově za odborné spolupráce Muzea Prostějovska a Okresního archívu v Prostějově 24. a 25. dubna 1990.'' V Prostějově: Muzeum Prostějovska, 1994. 210 s. {{ISBN|80-900106-5-2}}. [1030] => * [[Jan Kühndel|KÜHNDEL, Jan]]. ''Prostějov, srdce Hané.'' Prostějov: Město Prostějov, 1937, 36 s. [1031] => * [[Pavel Marek|MAREK, Pavel.]] ''Prostějovská "sametová revoluce": příspěvek k počátkům demokratizace české společnosti v letech 1989–1990.'' 1. vyd. Prostějov: Muzeum Prostějovska, 2009. 303 s., lxxxviii s. obr. příl. {{ISBN|978-80-86276-32-8}}. [1032] => * PITTICH, Karel. ''Prostějovský okres: zeměpisný a dějepisný nástin s pověstmi.'' Prostějov: F. Buček, 1921?, 58 s. [1033] => * ''Prostějovsko za války: vzpomínky a dokumenty z let 1939–1945.'' 1. vyd. Prostějov: Okresní rada osvětová, 1948, 198 s., 20 obr. příl. [1034] => * [[Anna Švécarová|ŠVÉCAROVÁ, Anna]]: ''Geografická charakteristika.'' In: Prostějov. Dějiny města. Díl 1. Prostějov 2000, s. 17–22. [1035] => * ŠVÉCAROVÁ, Anna: ''Parky a dřeviny Prostějova.'' Prostějov 2007. [1036] => * Kolektiv autorů: Sto let Prostějovské radnice. 1. Vyd. Prostějov, 2014. 400 s. ISBN 978-80-260-5487-0 [1037] => [1038] => === Související články === [1039] => * [[Městská autobusová doprava v Olomouckém kraji]] [1040] => * [[Římskokatolická farnost Povýšení svatého Kříže Prostějov]] [1041] => * [[Římskokatolická farnost Mostkovice]] [1042] => [1043] => === Externí odkazy === [1044] => * {{Commonscat|Prostějov}} [1045] => * {{Otto|heslo=Prostějov}} [1046] => * {{Wikislovník|heslo=Prostějov}} [1047] => * {{RÚIAN}} [1048] => * {{Oficiální web}} [1049] => * {{Instagram|prostejov_mesto}} [1050] => * [https://www.virtualtravel.cz/export-prostejov2/ Virtuální prohlídka města Prostějov] [1051] => [1052] => {{Části české obce}} [1053] => {{Okres Prostějov}} [1054] => {{Statutární města v Česku}} [1055] => {{Primátoři Prostějova}} [1056] => {{Autoritní data}} [1057] => {{Portály|Prostějov|Morava}} [1058] => [1059] => [[Kategorie:Prostějov| ]] [1060] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [1061] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [1062] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [1063] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [1064] => [[Kategorie:Haná]] [1065] => [[Kategorie:Města v okrese Prostějov]] [1066] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [1067] => [[Kategorie:Obce v okrese Prostějov]] [1068] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [1069] => [[Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu]] [] => )
good wiki

Prostějov

Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama) Prostějov (hanácky Prostijov; Proßnitz) je statutární město na Moravě v Olomouckém kraji, 14 km jihozápadně od Olomouce a 50 km severovýchodně od Brna, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny. Město se rozkládá ve výši 223 metrů nad mořem, na jeho okraji protékají říčky Hloučela a Romže.

More about us

About

Díky své bohaté historii a kulturním tradicím se město pyšní jedinečným kouzlem, které přitahuje návštěvníky a obyvatele. Historie Prostějova sahá až do 13. století, kdy bylo založeno jako obchodní centrum. Město se vyvinulo v důležitý uzel, kde se prolínaly obchodní cesty a kultury. Díky své výhodné poloze se Prostějov stal místem, kde se obchodovalo s různými zbožími, což přispělo k jeho prosperitě. Prostějov je známý také svou tradicí v textilním průmyslu, která mu v minulosti přinesla renomé centra výroby kvalitních látek. Tato tradice přetrvává i v současnosti, kdy se zde rozvíjejí moderní a inovativní přístupy k výrobě s důrazem na udržitelnost a kvalitu. Kultura města je bohatá a různorodá. V Prostějově se pravidelně konají různé kulturní akce, festivaly a trhy, které oživují společenský život. Město je také domovem řady historických památek, jako je například kostel sv. Bartoloměje nebo renesanční zámek, které připomínají jeho bohatou minulost. Oblast vzdělávání má v Prostějově dlouhou tradici, a to jak na základním, tak na středním stupni. Město se pyšní moderními školami a vzdělávacími institucemi, které připravují nové generace pro budoucnost. Místní univerzita nabízí široké spektrum studijních oborů a je místem setkávání mladých lidí s různými zájmy. Prostějov je také obklopen krásnou přírodou, která nabízí příležitosti k aktivnímu odpočinku a turistice. Okolní krajina láká na vycházky a cykloturistiku, což přispívá k zdravému životnímu stylu jeho obyvatel. Život v Prostějově má své pozitivní aspekty, jako jsou přátelské sousedské vztahy a silný pocit komunity. Město se snaží být otevřené a přívětivé vůči novým myšlenkám a projektům, které mají za cíl zlepšit kvalitu života obyvatel. Celkově je Prostějov městem, které na své historii staví s optimismem do budoucnosti. Kombinace tradice, kultury a přírodních krás dává městu jedinečný charakter, který je inspirující pro všechny jeho obyvatele i návštěvníky.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kněz','Jiří Wolker','Otto Wichterle','1697','Olomouc','Olomoucký kraj','Edmund Husserl','Matěj Rejsek','Karel Vojáček (lékárník)','secese','Jan Tříska (sochař)','Karel Hugo Kepka'