Array ( [0] => 15349252 [id] => 15349252 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Psychofarmaka [uri] => Psychofarmaka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Psychofarmaka jsou léky, které ovlivňují psychiku člověka. Jsou používány při léčbě různých duševních poruch, jako jsou deprese, úzkostné poruchy, psychozy či bipolární porucha. Tyto léky působí na centrální nervový systém a mohou ovlivnit různé neurotransmitery, jako je serotonin, noradrenalin, dopamin či gamma-aminomáselná kyselina. Existují různé druhy psychofarmak, jako antidepresiva, antipsychotika, anxiolytika či stabilizátory nálady. Každý druh má svůj specifický účinek a je předepisován podle konkrétních potřeb pacienta. Nicméně, užívání psychofarmak může mít i vedlejší účinky, jako jsou ospalost, závratě, nevolnost či sexuální dysfunkce. Je tedy důležité pečlivě sledovat účinky těchto léků a případně je upravovat ve spolupráci se specialistou. [oai] => Psychofarmaka jsou léky, které ovlivňují psychiku člověka. Jsou používány při léčbě různých duševních poruch, jako jsou deprese, úzkostné poruchy, psychozy či bipolární porucha. Tyto léky působí na centrální nervový systém a mohou ovlivnit různé neurotransmitery, jako je serotonin, noradrenalin, dopamin či gamma-aminomáselná kyselina. Existují různé druhy psychofarmak, jako antidepresiva, antipsychotika, anxiolytika či stabilizátory nálady. Každý druh má svůj specifický účinek a je předepisován podle konkrétních potřeb pacienta. Nicméně, užívání psychofarmak může mít i vedlejší účinky, jako jsou ospalost, závratě, nevolnost či sexuální dysfunkce. Je tedy důležité pečlivě sledovat účinky těchto léků a případně je upravovat ve spolupráci se specialistou. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Psychofarmaka''' jsou skupina léků působících na navození rovnováhy [[Neurotransmiter|neurotransmiterů]], které ovlivňují fungování [[Psychická funkce|psychických funkcí]] – nálada, [[emoce]], vnímání, [[vědomí]], chování, kognice. Nejčastěji se s jejich užitím setkáme v [[Psychiatrie|psychiatrii]], ale mohou být užívané také v jiných oblastech – například v [[neurologie|neurologii]]. [1] => [2] => == Historie farmakoterapie == [3] => V [[1950–1959|padesátých letech]] dvacátého století došlo v psychiatrické péči k revolučnímu převratu. Do té doby narůstal počet lůžek v uzavřených psychiatrických ústavech. Prvním z psychofarmak byl [[chlorpromazin]], který se v rutinní péči v psychiatrii objevil v roce 1952 ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] a poté v [[Západní Evropa|západní Evropě]]. Chlorpromazin nebyl původně syntetizován jako psychiatrický lék – farmakologická společnost pracovala na vývoji [[Antihistaminikum|antihistaminika]] s účinky na [[Centrální nervová soustava|centrální nervový systém]], avšak jeho účinky, které se testovaly na laboratorních [[Potkan|potkanech]], ukázaly, že chlorpromazin působí na nervovou soustavu uklidňujícím účinkem. [[Henri Laborit]], hlavní výzkumný pracovník, který vyvíjel tento lék, usoudil dle jeho působení, že by mohl být vhodný pro psychiatrickou léčbu.Chlorpromazine, the first antipsychotic medication: history, controversy and legacy | Articles. The British Association for Psychopharmacology | Home [online]. Copyright © [cit. 15.05.2021]. Dostupné z: https://www.bap.org.uk/articles/chlorpromazine-the-first-antipsychotic/ [4] => [5] => O dva roky později se dostal i do Československa. Později do léčby vstoupil lék [[Imipramin]], [[Derivát (chemie)|derivát]] chlorpromazinu, který byl původně zkoušen jako [[antipsychotikum]]. Imipramin byl indikován při léčbě [[schizofrenie]], avšak švýcarský psychiatr [[Roland Kuhn]] si povšiml, že tento lék účinkuje na potlačení [[Deprese|depresivní]] nálady, která doprovází nemálo pacientů se schizofrenním onemocněním.PACLT, I. Klinická psychofarmakologie [online]. [Citováno 5.4.2021]. Dostupné z: https://psychiatrie.lf1.cuni.cz/file/6067/paclt-klinicka-psychofarmakologie.pdfVINAŘ, Oldřich, 2012. Psychofarmalogie je už šedesátiletá. Klinická farmakologie a farmacie. 26(1), 14-17. [6] => [7] => Psychofarmaka se v psychiatrii ale objevila již ve třicátých letech dvacátého století, kdy se užívalo [[Stimulans|stimulancií]] v dětské psychiatrii při léčbě [[Hyperaktivita|hyperaktivity]] a poruch chování. [8] => [9] => Do konce devadesátých let se ukazovalo, že za nové objevy vděčí psychofarmakologie klinikům, kteří přemýšleli ani ne tak o tom, jak lze psychofarmaky docílit jejich žádoucích účinků, nýbrž o tom, čím a jak způsobují účinky nežádoucí. [10] => [11] => == Typy a působení psychofarmak == [12] => Psychofarmaka spadají do kategorie léčiv, které působí na symptomy [[Duševní porucha|duševních poruch]] a jejich účinnost je postavena na principu obnovy nedostatku či snížené dostupnosti některých neurotransmiterů, což jsou látky chemické povahy, jejichž rovnováha je předpokladem správného fungování psychických funkcí včetně emocí.JAROSLAVA, Skopová, 2011. Informace pro pacienty a jejich blízké: Moderní antidepresiva a jejich použití. 4. vydání. Praha: Nakladatelství Jalna. Mezi takové neurotransmitery, které jsou látkami chemické povahy, spadají kupříkladu [[adrenalin]], [[dopamin]], [[serotonin]], [[acetylcholin]], [[noradrenalin]] aj. [13] => [14] => Podle vigility (stav bdělosti a vědomí) můžeme psychofarmaka rozdělit na{{Citace monografie [15] => | typ = kniha [16] => | isbn = 80-7254-181-1 [17] => | příjmení1 = Hynie [18] => | jméno1 = Sixtus [19] => | titul = Farmakologie v kostce [20] => | vydání = 2 [21] => | místo = Praha [22] => | vydavatel = Triton [23] => | rok = 2001 [24] => | rozsah = 520 [25] => }} [26] => {{Citace monografie [27] => | typ = kniha [28] => | isbn = 80-7262-168-8 [29] => | příjmení1 = Lincová [30] => | jméno1 = Dagmar [31] => | kolektiv = ano [32] => | titul = Základní a aplikovaná farmakologie [33] => | vydání = 1 [34] => | vydavatel = GALÉN [35] => | rok = 2002 [36] => | rozsah = 601 [37] => }} [38] => * Psychostimulancia − pozitivně ovlivňují bdělost, [39] => * Hypnotika/sedativa − negativně ovlivňují bdělost, navozují spánek, [40] => * Celková anestetika. [41] => [42] => Podle afektivity (parametr nálady) na [43] => * [[#Antidepresiva|Antidepresiva]], [44] => * Anxiolytika, [45] => * Antimanika. [46] => [47] => Podle psychické integrace na [48] => * Antipsychotika (neuroleptika), [49] => * Halucinogeny (psychodysleptika). [50] => [51] => Podle ovlivnění paměti na [52] => * [[#Nootropika a kognitiva|Nootropika a kognitiva]] − zlepšují pozornost a paměť, mají tzv. antiamnestické látky (Alzheimerova choroba), [53] => * Dementogeny. [54] => [55] => == Důsledky neléčené psychické poruchy == [56] => U osob trpících duševním onemocněním je zvýšené riziko snížené kvality života, horší výkonnost vedoucí k pracovní neschopnosti, zhoršení průběhu a prognózy současně probíhajících poruch. U závažných případů neléčených depresí či [[Psychóza|psychóz]] hrozí sebevražedné jednání. Dále je rizikem [[Závislost (psychologie)|závislostní]] chování, konkrétně závislost na [[Alkoholismus|alkoholu]] či jiných psychoaktivních látkách. [57] => [58] => == Antidepresiva == [59] => [[Antidepresivum|Antidepresiva]] patří mezi nejčastěji předepisovaná psychofarmaka. Indikací nemusí být nutně depresivní porucha, dokonce dnes lze s jistotou říci, že indikací pro jiné než depresivní poruchy je dnes daleko více, než pro vlastní poruchy nálady ([[afektivní poruchy]], [[Deprese|depresivní poruchy]], [[mánie]] a [[bipolární afektivní porucha]]).JAROSLAVA, Skopová, 2011. Informace pro pacienty a jejich blízké: Moderní antidepresiva a jejich použití. 4. vydání. Praha: Nakladatelství Jalna Antidepresiva pomáhají s léčbou úzkostných onemocnění, [[Fobie|fobií]], [[Psychosomatika|psychosomatických onemocnění]], při léčbě bolesti nebo u různých diagnóz, mezi něž patří například [[Infarkt myokardu|srdeční infarkt]], [[hypertenze]], [[Diabetes mellitus|cukrovka]], [[Rakovina|nádorová onemocnění]] nebo [[Parkinsonova nemoc]], u které je četný výskyt deprese; aj. [60] => [61] => [[Farmacie|Farmaceutický průmysl]] ve vývoji antidepresiv pokročil a dnes je k dispozici řada tzv. moderních antidepresiv, která mají dobrou účinnost, snášenlivost, bezpečnost, jsou nenávyková a snesou se s jinými léky. [62] => [63] => === Účinky antidepresiv === [64] => Antidepresiva se rozlišují na několik kategorií, např. TCA – tricyklická antidepresiva, SSRI – [[Selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu|selektivní inhibitory]] zpětného vychytávání serotoninu, SNRI – inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a nonadrenalinu, NDRI – inhibitor zpětného vychytávání. Všechna současná antidepresiva ovlivňují serotonergní a/nebo noradrenergní systémy v mozku. Účinky antidepresiv na dostupnost monoaminů je okamžitá, ale klinická odpověď je obvykle zpožděna o několik týdnů.MARANGELL, Lauren B. a James M. MARTINEZ, 2006. Concise Guide to Psychopharmacology.  Second edition. American Psychiatric Publishng. ISBN 1585622559. [65] => [66] => Doposud se zdá, že všechna antidepresiva jsou podobně účinná při léčbě závažné deprese, ale jednotliví pacienti mohou přednostně reagovat na jednu nebo druhou látku. [67] => [68] => Nástup účinku antidepresiv zpravidla trvá několik týdnů, uvádí se rozmezí dvou až čtyř týdnů. [69] => [70] => Pacienti s depresí a jinými psychiatrickými onemocněními mají zvýšené riziko [[Sebevražda|suicidálního]] chování. Přestože v dlouhodobém měřítku je léčba psychofarmaky spojena se snižováním suicidálního chování, v některých akutních fázích léčby antidepresivy je zvýšené riziko sebevražedných myšlenek a chování – a to zvláště u dětí a dospívajících, jedná se přibližně o čtyři procenta pacientů. [71] => [72] => V počáteční fázi užívání antidepresiv je důležitá osvěta a monitoring pacientů s tím, že je nutné, aby vyhledali okamžitě pomoc odborníků, jestliže se dostaví suicidální myšlenky. Informování o účincích farmak je důležité také u rodinných příslušníků a blízkých osob. [73] => [74] => Antidepresiva působí ke zvýšení dynamogenie, tedy schopnosti vyvíjet energii, na patickou náladu, k úpravě spánku, [[Sedativum|sedativně]] – na snížení [[Úzkost|úzkosti]], tenzi, negativní myšlenky. Antidepresiva z kategorie SSRI mají účinky antistresové, antifobické a antiobsedantní. [75] => [76] => === Indikace antidepresiv === [77] => Kromě léčby depresivní poruchy jsou antidepresiva účinná u pacientů s [[Obsedantně-kompulzivní porucha|obsedantně-kompulzivní poruchou]] (OCD, SSRI a [[klomipramin]]), [[Panická porucha|panickou poruchou]] (TCA a SSRI), [[Generalizovaná úzkostná porucha|generalizovanou úzkostnou poruchou]] (venlafaxin a SSRI), [[Bulimie|bulimií]] ( TCA, SSRI a inhibitory monoaminooxidázy [MAOI]), [[Dystymie|dystymií]] (SSRI), bipolární depresí (při léčbě stabilizátorem nálady), [[Sociální fobie|sociální fobií]] (SSRI, venlafaxin, MAOI), [[Posttraumatická stresová porucha|posttraumatickou stresovou poruchou]] (SSRI), syndromem dráždivého tračníku ( TCA), [[Enuréza|enurézou]] (TCA), neuropatickou bolestí (TCA, duloxetin), [[Migréna|migrénovými]] bolestmi hlavy (TCA), [[ADHD|poruchou pozornosti/hyperaktivitou]] (bupropion), [[Autismus|autismem]] (SSRI), dysforickou poruchou v pozdní luteální fázi (SSRI) nebo [[Hraniční porucha osobnosti|hraniční poruchou osobnosti]] (SSRI), stejně jako při [[odvykání kouření]] (bupropion). [78] => [79] => == Antipsychotika/Neuroleptika == [80] => Je možné se setkat s dvojím pojmenováním této kategorie psychofarmak, a to jak [[Antipsychotikum|antipsychotika]], tak neuroleptika. Jejich indikací jsou schizofrenní poruchy. Tato psychofarmaka snižují nadbytek [[Dopamin|dopaminu]], ovlivňující myšlení, chování a celou integritu osobnosti, což je charakteristické pro psychotické poruchy. [81] => [82] => V posledních letech se objevují neuroleptika, která mimo působení na dopaminové receptory působí na receptory serotoninové. Neuroleptika s takovým působením bývají označována jako atypická antipsychotika.MALÁ, Eva a Pavel PAVLOVSKÝ, 2002. Psychiatrie: [učebnice pro zdravotní sestry a další pomáhající profese]. Praha: Portál. ISBN 80-7178-700-0. Druhá generace těchto psychofarmak má také méně nežádoucích účinků a působí nejen na pozitivní, ale i na negativní psychotické příznaky. Mezi atypická antipsychotika se řadí Zeldox, Leponex, Solian, Tiapridal a další. Jsou to léky, které výrazným způsobem pomáhají zvyšovat kvalitu života. [83] => [84] => Antipsychotika se rozlišují dále na sedativní a incisivní. Sedativní antipsychotika (např. Chlorpromazin, Levomepromazin, Thioridazin) působí na pozitivní psychotické příznaky – ovlivňují [[Psychomotorická terapie|psychomotorický]] neklid, [[Agrese|agresivitu]] a agitovanost jakékoliv [[etiologie]]. Sedativní antipsychotika mají zklidňující účinek. Pro mnoho nežádoucích účinků jsou postupně vytlačována atypickými antipsychotiky. [85] => [86] => Pod incisivní antipsychotika spadají například Haloperidol, Buronil, Cisordinol, Fluanxol. Incisivní antipsychotika 1. generace mají specifičtější antidopaminergní působení a mají menší účinek sedativní. [87] => [88] => == Thymoprofylaktika == [89] => Thymoprofylaktika jsou skupina psychofarmak, jejichž užití je k [[Profylaxe|profylaxi]] (zábraně) dalších fází bipolární a schizoafektivní poruchy. Taktéž vykazují v různé míře účinek antidepresivní a antimanický. Thymoprofylaktický účinek mají [[lithium]], některá antiepileptika a některá antipsychotika (např. olanzapin, risperidal, aripiprazol). Do kategorie thymoprofylak je dále řazen lék Karbamazepin, který má navíc antiagresivní účinek. [90] => [91] => Pacientům s mánií a cyklickým chodem onemocnění může být indikován Valproát, který působí jako antiepileptikum a má antimigrenózní účinky. Může být kombinován s lithiem či antidepresivy. [92] => [93] => == Anxiolytika a hypnotika == [94] => Skupina psychofarmak – [[Anxiolytikum|anxiolytika]] – působí proti stresu, úzkosti, fobiím a agresivitě. Mají relaxační, uvolňující účinek a mohou až uspávat. Užívají se při epileptických záchvatech kvůli jejich protikřečovému účinku. Jejich indikace je krátkodobá u stresových, neurotických a psychosomatických poruch vzhledem k nebezpečí návyku. Působí rychle – v řádu několika minut, ale pak se rychle [[Metabolismus|metabolizují]]. [95] => [96] => Anxiolytika jsou úspěšná u různých typů úzkostných poruch a v léčbě [[epilepsie]]. Do této skupiny patří např. Defobin, Diazepam, Lexaurin, Neurol = Xanax, Oxazepam, Rivotril. Mezi nová (nebenzodiazepinová) anxiolytika patří Anxiron a Buspar. [97] => [98] => [[Hypnotikum|Hypnotika]] jsou léky ze skupiny psychofarmak, které se indikují při poruchách spánku. Opět je jejich podávání krátkodobé, aby nevznikl návyk. K hypnotikum řadíme Zopiklon, Zolpidem, Zaleplon. [99] => [100] => == Nootropika a kognitiva == [101] => Psychofarmaka ze skupiny nootropik a kognitiv jsou indikována k prevenci a podpoře kognitivních funkcí, protože zlepšují metabolismus mozkových buněk. Nejčastější indikací nootropik jsou psychomotorické syndromy. Pod nootropika řadíme Geratam = Kalicor = Nootropil = Pyramen, ale i Enerbol. [102] => [103] => Pro léčbu demencí se užívají kognitiva, ke kterým patří například [[lecitin]], Aricept, Cognex, Exelon, Reminyl. [104] => [105] => == Psychostimulancia == [106] => Pro účinky, mezi něž patří zlepšení kvality pozornosti, zkrácení reakčního času, zlepšení krátkodobé paměti a celkového procesu učení, jsou [[Stimulans|psychostimulancia]] indikována u dětí a dorostu s hyperaktivitou a poruchou pozornosti. Mimo to jsou předepisována osobám trpícím [[Hypersomnie|hypersomnií]] a [[Narkolepsie|narkolepsií]]. Mají euforizující a dynamizující efekt a je u nich opět pravděpodobnost návyku z toho důvodu, že jsou podávány dětem s ADHD, které mají obecně větší tendence ke vzniku závislostí. Mezi významná stimulancia patří Amfetamin, Merylfenidát nebo Ritalin, který je podáván právě u dětí s diagnózou hyperkinetické poruchy. [107] => [108] => == Nežádoucí účinky == [109] => Znalost vedlejších účinků jednotlivých psychofarmak je velmi důležitá pro správné nastavení léčby. Je vždy potřeba individuálně posoudit možné přínosy a rizika jednotlivých léčiv ještě před zahájením léčby, včetně zohlednění genetických predispozic pacienta a jiných intervenujících faktorů, aby mohla být nastavena optimální léčba.SLÁDEK, M., 2002. Obezita a antipsychotika – jsme opravdu bezmocní? [online]. Psychiatrie pro praxi, č. 4, s. 185-187 [cit. 2020-03-01]. Dostupné z: https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2002/04/10.pdf [110] => [111] => U léčiv ze skupiny antipsychotik může u pacienta docházet k [[Neurologie|neurologickým]] změnám, a to hlavně u antipsychotik tzv. I. generace.RABOCH, J. A KOL. Psychiatrie: doporučené postupy psychiatrické péče II. Praha: Infopharm, 2006. ISBN 80-239-8501-9 Jedná se zejména o [[Tremor|třes]], ztuhlost, přetrvávající abnormální stahy svalů a „kroucení“, syndrom neklidných nohou, nebo různé [[Hladká svalovina|mimovolní pohyby]] v obličeji (kroužení jazykem) či tiky. Tyto projevy jsou obdobné projevům Parkinsonovy choroby.PACLT, I. Klinická psychofarmakologie [online]. Dostupné z: https://psychiatrie.lf1.cuni.cz/file/6067/paclt-klinicka-psychofarmakologie.pdf Dalšími nežádoucími účinky jsou pak ospalost, která by měla ale do několika týdnů vymizet,RABOCH J. Nežádoucí účinky vyvolané psychofarmaky [online]. Dostupné z: https://psychiatrie.lf1.cuni.cz/file/6047/nezadouci-ucinky-psychofarmak.pdf nárůst hmotnosti až [[obezita]], a případně také diabetes, problémy s krevním tlakem a rovnováhou, ale také sexuální dysfunkce.(2) PACLT, I. Klinická psychofarmakologie [online]. Dostupné z: https://psychiatrie.lf1.cuni.cz/file/6067/paclt-klinicka-psychofarmakologie.pdf [112] => [113] => Léky ze skupiny anxiolytik zapříčiňují jako vedlejší účinek útlum psychomotorického tempa a kognitivní poruchy, jako je porucha pozornosti, paměti, vnímání a myšlení, psychomotorických funkcí a spánkového cyklu či stavu bdění. Tyto polékové kognitivní poruchy mohou přetrvávat i po snížení či vysazení léku.RESSNER, P., BÁRTOVÁ, P. 2012. Polékové kognitivní poruchy [online]. Neurologie pro praxi, 13(2), s. 83-86 [cit. 2021-04-05]. Dostupné z: https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2012/02/06.pdf Anxiolytika mají také vysoké riziko návykovosti a závislosti. [114] => [115] => U antidepresiv je také vysoké riziko závislosti. Mezi další nežádoucí účinky řadíme zvýšenou únavu, ospalost, [[Insomnie|insomnii]], ale i nárůst váhy a poruchy paměti,FUJÁKOVÁ, M., KOPEČEK, M. 2012. Antidepresiva – od teorie ke klinické praxi. [online]. Klinická farmakologie a farmacie, 26(1), str. 29–37 [cit. 2021-01-04]. Dostupné z: https://www.klinickafarmakologie.cz/artkey/far-201201-0006_Antidepresiva-od_teorie_ke_klinicke_praxi.php bolest hlavy či zvýšenou úzkostnost, závratě, třes, trávicí problémy a nevolnost, ale i snížené [[libido]] až [[Anorgasmie|anorgasmii]]. Nutno také podotknout, že léky ze skupiny antipsychotik a některá antidepresiva zapříčiňují zvýšenou chuť k jídlu, což je důvodem častého nárůstu hmotnosti uživatelů daných psychofarmak. [116] => [117] => Nejčastějšími nežádoucími účinky u všech tří skupiny psychofarmak tedy jsou: zvýšená únava, ospalost, ztuhlost, útlum organismu a narušení psychomotorických funkcí, sexuální dysfunkce, kognitivní poruchy, závislost, nárůst váhy a nevolnost. [118] => [119] => Existuje i mnoho nepřímých nežádoucích účinků psychofarmak, které mohou negativně ovlivnit společenský, osobní i pracovní život pacienta, a v některých případech i jeho zdraví. Nárůst hmotnosti například vede k nižšímu sebevědomí a k vzniku nebo prohloubení jiných psychických potíží, ale také k [[Sociální izolace|sociální izolaci]]HALL, W. 2013. Průvodce bezpečnějším vysazováním psychiatrických léků. VIDA. [Online] 2013. [cit. 23. 3 2021.] Dostupné z: http://www.vidacr.cz/wp-content/uploads/Pruvodce-vysazovanim-leku-web.pdf nebo rozvoji cukrovky. Pacient se může léky také předávkovat, nebo se u něj mohou objevit suicidální myšlenky v průběhu vysazování léčby v důsledku [[Abstinence|abstinenčního syndromu]]. Kvůli zhoršené pozornosti a narušení psychomotorických funkcí nemohou pacienti poměrně dlouhou dobu řídit autoa zároveň jsou kognitivní poruchy doprovázeny zhoršenou emoční regulací, sníženou [[Motivace|motivací]] a zhoršením [[Chování|sociálního chování]].RESSNER, P., BÁRTOVÁ, P. 2012. Polékové kognitivní poruchy [online]. Neurologie pro praxi, 13(2), s. 83-86 [cit. 2021-04-05]. Dostupné z: https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2012/02/06.pdf Kvůli pocitům útlumu a emoční otupělosti se nemusí pacienti cítit sami sebou, mohou být méně [[Tvořivost|kreativní]] či spirituálně otevření. [120] => [121] => Je možné ale hovořit i o přínosech nežádoucích účinků, protože v některých případech je možné a vhodné proměnit nežádoucí účinky v účinky žádoucí, pokud léky, které mají například sedativní účinek, podáváme lidem trpícím nespavostí, nebo pokud podáváme lidem s podváhou či [[Anorexie|anorexií]] psychofarmaka, která zapříčiňují nárůst váhy.JANŮ, L., RACKOVÁ, S. 2006. Nežádoucí a vedlejší účinky psychofarmak. [online]. Psychiatrie pro praxi, č. 2, s. 64-65 [cit. 2021-04-05]. Dostupné z: https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2006/02/02.pdf [122] => [123] => == Proces vysazování léků == [124] => Proces vysazování psychiatrických léků probíhá u každého jinak a ne pro každého pacienta je vysazení léků ve výsledku prospěšné. Pokud pacient užíval léky každodenně, je nutné, aby je vysazoval postupně a nevynechával pravidelné dávky, aby nedošlo k rozvoji abstinenčních příznaků. Tyto příznaky jsou obdobné příznakům [[Chřipka|chřipky]]: člověk má závratě, trpí nechutenstvím či nespavostí, zvrací, třese se, je více podrážděný, někdy až agresivní, může být také nesoustředěný, přehnaně citlivý a v některých případech může mít sebevražedné myšlenky. Může mít také [[Tachykardie|tachykardii]], zvýšený krevní tlak, svalové křeče, ale také psychické potíže, jako jsou úzkosti, [[Panická porucha|panické ataky]], nebo [[halucinace]]. Abstinenční příznaky mohou proto občas vypadat stejně jako symptomy duševní nemoci, kvůli které byly léky původně předepsány. Dalším rizikem u příliš rychlého vysazování léků je vyšší pravděpodobnost relapsu, a to zejména pokud lidé vysadí léky příliš brzo, když pociťují subjektivní zlepšení svého psychického stavu, ačkoliv léky ještě nestihly řádně zabrat.SKOPOVÁ, J. 2011. Informace pro pacienty a jejich blízké: Moderní antidepresiva a jejich použití. 4. vydání. Praha: Nakladatelství Jalna. Snižování dávky léků je ale velmi individuální, protože čím déle člověk léky užívá, tím pomalejší je proces jejich vysazování. [125] => [126] => Při vysazování léků je potřeba řádně se informovat o tom, co celý proces obnáší. Pacient by si měl uvědomit, že ho čeká období, kdy bude muset čelit závislosti na lécích, a je proto třeba vysazení léčby správně načasovat a naplánovat. Je potřeba si také zajistit sociální podporu v procesu vysazování léčby, informovat své blízké o možných abstinenčních projevech a požádat je o pomoc, nebo je instruovat, co kdy mají dělat v případě, že se abstinenční projevy zhorší. Může se také obrátit na další zdroje podpory jako je [[psychoterapie]] nebo podpora peerů. Je potřeba, aby se pacient připravil na silné emoce, které doposud léky potlačovaly, a naučit se s nimi opět pracovat. Protože celý proces může být doprovázen pocity strachu z [[Relaps|relapsu]] či z abstinenčních symptomů, strach ze ztráty práce či blízkých osob, strach ze sebevražedných myšlenek, anebo ze selhání ve vysazování medikace, hraje podstatnou roli i zvyšování sebedůvěry a realistické a upřímné zhodnocení těchto obav. [127] => [128] => == Péče u nás == [129] => Nejzásadnějším krokem posledních let v reformě psychiatrické péče je zavedení multidisciplinární spolupráce a vznik Center duševního zdraví. [130] => [131] => === Centra duševního zdraví === [132] => Centra duševního zdraví (CDZ) v sobě spojují dva proudy v péči – reformu psychiatrické péče a snahu o deinstitucionalizaci péče o zranitelné osoby (rušení ústavů a přesunutí péče do domácího prostředí). Výsledkem je komunitní sociálně-zdravotní služba, která poskytuje dostupnou péči osobám s duševním onemocněním, a to buď přímo v jejich domově či ambulantně v jejich okrese. Služba stojí na multidisciplinární spolupráci a proto může poskytovat ucelený systém péče. Centra podporují klienta na jeho cestě k zotavení, mohou předejít [[Hospitalizace|hospitalizaci]] či jí zkracovat, a to díky včasné diagnostice onemocnění a rychlému započetí léčby. Dále také centra podporují své klienty ve (znovu)zapojení osob do běžné komunity.Ministerstvo zdravotnictví. 2020. Malý průvodce Centry duševního zdraví. Reforma psychiatrie. 2020 [cit. 27.03.2021]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/15623/38543/Maly_pruvodce_CDZ.pdf [133] => [134] => === Cílová skupina === [135] => Cílovou skupinou jsou osoby se závažným duševním onemocněním, jako je schizofrenie a afektivní poruchy, nebo u kterých duševní onemocnění trvá déle než dva roky a zásadně ovlivňuje život klienta.Ministerstvo zdravotnictví. 2016 Standard péče poskytované v Centrech duševního, Věstník MZČR č. 5/2016.[cit. 27.03.2021]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/Userfiles/standard_cdz_final.pdf [136] => [137] => === Principy === [138] => Péče v CDZ se opírá o několik principů, nejdůležitějšími z nich jsou tyto: [139] => [140] => ==== Praxe založená na důkazech ==== [141] => Mezi konkrétní prvky založené na tomto principu patří pomoc v krizi, důraz na spokojenost klientů a blízkých s léčbou, snížení zátěže rodin, snížení rizika hospitalizace a vypadávání z léčby. Další součástí je například podporované zaměstnání. [142] => [143] => ==== Recovery ==== [144] => Podle principu recovery může u osoby s duševním onemocněním dojít k zotavení, přesto, že její nemoc nebyla vyléčena. Zotavení neznamená odstranění nemoci a návrat ke stejnému životu, jaký člověk žil před nemocí, ale spíše přijetí nových skutečností a nabytí sebedůvěry zvládat s nimi žít.Anthony. 1993. Recovery from mental illness: The guiding vision of the mental health service system in the 1990s. Psychosocial Rehabilitation Journal, 16(4), 11 23. [cit. 27.03.2021]. Dostupné z: https://doi.org/10.1037/h0095655 [145] => [146] => ==== Multidisciplinarita ==== [147] => Na péči se v CDZ podílejí psychiatři, všeobecné a psychiatrické sestry, sociální pracovníci, psychologové a peer pracovníci. Ti všichni přinášejí své specifické znalosti a následně společně s klientem tvoří péči na míru. [148] => [149] => ==== Individuální a lidský přístup ==== [150] => Plán podpory odpovídá konkrétní situaci klienta, je vytvářen na základě klientových přání a vychází z jeho silných stránek. [151] => [152] => ==== Spádovost a regionalita ==== [153] => V budoucnu by měla být centra duševního zdraví zhruba v každém [[Okresy v Česku|okrese]], aby byla zajištěna dobrá dostupnost pomoci a podpory. [154] => [155] => ==== Podpora blízkých ==== [156] => Rodina a blízcí mají většinou významnou roli v procesu zotavení, může být zdrojem podpory a velmi významně může pomoci začlenění klienta do komunity. Centra duševního zdraví dále dbají na dodržování [[Lidská práva|lidských práv]] a spolupráci s dalšími subjekty pomoci, například s obcí, dalšími sociálními a zdravotními službami.Ministerstvo zdravotnictví. 2017. Základní principy péče poskytované v CDZ. Reforma psychiatrie. 2020 [cit. 29.03.2021]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2019/08/P%C5%99%C3%ADloha_%C4%8D._6_Metodiky_-_Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C3%A9%C4%8De_poskytovan%C3%A9_v_CDZ.pdf [157] => [158] => === Doporučení === [159] => Mimo Centra duševního zdraví se v Česku liší postoj k léčbě i u jednotlivých profesionálů. Někteří psychiatři považují za zásadní hlavně lékovou léčbu, někteří se snaží využít široké možnosti, zařadit do léčby [[Léčba|terapii]], a podporují své pacienty, aby se o sebe lépe starali. Zejména aby konzumovali vyváženou stravu, aby dodržovali spánkový režim a aby si osvojili strategie ke zvládání stresu a relaxaci. Je nutno říci, že osoby s duševním onemocněním často mění lékaře, než najdou toho, který jim vyhovuje. [160] => [161] => Pro někoho je důležité, aby si zjistil co nejvíce informací o léčbě, kterou mu lékař předepisuje a znal všechny výhody a rizika a také všechny alternativy. Pro někoho to může být příliš mnoho nejasných informací. Přesto je vhodné se o svou léčbu zajímat a žádat lékaře o všechny informace. Ty mohou pomoct při nastavení té nejvhodnější léčby. Tak jako obrácení pozornosti na své zdraví, své tělo a pozorování účinků, jaké léčba přináší. [162] => [163] => == Reference == [164] => [165] => [166] => == Související články == [167] => * [[Shared decision making v psychiatrii]] [168] => * [[Antipsychiatrie]] [169] => [170] => == Externí odkazy == [171] => [172] => * Více informací o aktivním zapojení do své léčby: Hall - Průvodce bezpečnějším vysazováním psychiatrických léků (http://www.vidacr.cz/wp-content/uploads/Pruvodce-vysazovanim-leku-web.pdf) [173] => {{Autoritní data}} [174] => [175] => [[Kategorie:Psychofarmaka| ]] [] => )
good wiki

Psychofarmaka

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Deprese','Panická porucha','Stimulans','Potkan','Centrální nervová soustava','Autismus','Farmacie','Hyperaktivita','Derivát (chemie)','chlorpromazin','afektivní poruchy','noradrenalin'

Autismus

Chlorpromazin

Chlorpromazin je léčivo patřící do skupiny antipsychotik, které se používají k léčbě psychotických stavů, jako je schizofrenie.

Deprese

Deprese je psychiatrické onemocnění, které se vyznačuje ztrátou zájmu, radosti a energie.

Farmacie

Hyperaktivita

Noradrenalin

Potkan

Potkan je druh hlodavce, který patří do čeledi myšovitých.

Stimulans