Array ( [0] => 15480709 [id] => 15480709 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Psychologie [uri] => Psychologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|knihu - učebnici pro vysoké školy vydanou nakladatelstvím Portál v roce [[2003]], viz [[Psychologie (kniha)]]}} [1] => [[Soubor:Greek uc psi icon.svg|náhled|[[Řecká abeceda|Řecké]] písmeno [[Psí]] bývá občas používáno jako symbol psychologie]]'''Psychologie''' ''(z [[Řecká abeceda|řeckého]] ψυχή (psyché) = duševno, duch, dech a -λογία (-logia) = věda, výzkum, nauka o duševnu)'' je [[věda]], která studuje lidské [[chování]], [[Psychický proces|mentální procesy]]{{citace monografie | jméno = Rita L. | příjmení = Atkinson | odkaz na autora = Rita L. Atkinson | titul = [[Psychologie (kniha)|Psychologie]] | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = [[2003]] | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 80-7178-640-3 | jazyk = česky}} a [[Tělesné procesy|tělesné dění]] včetně jejich vzájemných [[vztah]]ů a [[interakce|interakcí]] (''souhrnně označované jako [[psychika]]'') a snaží se je popsat, vysvětlit a [[predikce|predikovat]]. Cílem psychologie je také získané [[poznatek|poznatky]] využít k zvýšení spokojenosti a zlepšení zdraví člověka,{{citace monografie | jméno = Alena | příjmení = Plháková | odkaz na autora = Alena Plháková | titul = Obecná psychologie | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 80-200-1387-3 | jazyk =}} prostřednictvím [[psychoterapie]] jich navíc lze využít k [[léčba|léčebným]] účelům. Člověk zabývající se psychologií [[výzkum]]ně i prakticky bývá označován jako [[psycholog]], člověk provádějící psychoterapii je [[psychoterapeut]] (v běžné řeči bývají tyto pojmy směšovány, přičemž jedna a tatáž osoba může současně působit jak v roli psychologa, tak v roli psychoterapeuta). Psychologové se snaží porozumět roli [[kognitivní funkce|kognitivních funkcí]] v individuálním i sociálním chování včetně porozumění [[fyziologie|fyziologickým]] a [[neurobiologie|neurobiologickým]] procesům podmiňujícím konkrétní funkce. Psychologové objevili a vysvětlili řadu klíčových pojmů a konceptů, jako například [[Vnímání|percepce]], [[Kognitivní věda|kognice]], [[pozornost]], [[emoce]], [[motivace]], [[osobnost]], [[interpersonální vztahy]] či [[podvědomí]]. K jejich získávání jsou vyvíjeny [[Empirie|empirické]] [[Vědecká metoda|metody výzkumu]]{{citace monografie | jméno = Ján | příjmení = Ferjenčík | odkaz na autora = Ján Ferjenčík | titul = Úvod do metodologie psychologického výzkumu: Jak zkoumat lidskou duši | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = | kapitola = | strany = 14–16 | isbn = 80-7178-367-6 | jazyk =}} pro objevování a vysvětlování [[Kauzalita|příčinných]] i [[Korelace|korelačních]] vztahů mezi proměnnými, i k jejich prostému popisu a [[Interpretace|interpretaci]]. Psychologie se řadí mezi [[Společenské vědy|sociální vědy]], svým rozsahem se však pohybuje na plynulém rozmezí a zahrnuje výzkum z věd přírodních (týkající se např. zákonů lidského [[vnímání]] a percepce), sociálních i humanitních věd až po [[Filozofie|filozofii]]. [2] => [3] => Psychologické poznatky jsou používány ke zlepšení kvality života lidí – výzkumná zjištění ovlivňovala vznik [[zákon]]ů regulujících [[trest smrti]], náhled na [[homosexualita|homosexualitu]] či podmínky, za nichž je člověk [[Odpovědnost#Právní odpovědnost|trestně zodpovědný]]. Ačkoliv většina psychologů pracuje v [[Psychodiagnostika|psychodiagnostických]] oborech, zabývá se [[Léčba|léčením]] [[duševní porucha|mentálních poruch]] a jiných potíží formou [[psychoterapie]] či [[poradenství]], anebo používá aplikované psychologické poznatky například v [[Personalistika|personalistice]] nebo [[marketing]]u, část psychologů se dále zabývá výzkumem na [[Univerzita|univerzitách]] i v soukromých společnostech. [4] => [5] => == Hlavní přístupy v psychologii == [6] => {{Podrobně|Psychologické směry}} [7] => V psychologii dnes existuje nejméně pět významných a vlivných teoretických přístupů, z nichž každý vlastním svébytným způsobem definuje svůj vědecký pohled na psychologii a liší se definicí samotné psychologie, zaměřuje se na rozdílná témata a používá často svébytné výzkumné přístupy. Podle Seamona a Kenricka lze různé přístupy přirovnat k odlišným mapám stejného města – každá využívá jinou perspektivu, jedna se zaměřuje na linie ulic, druhá na [[topografie|topografii]] a třetí na podzemní sítě. Tyto přístupy vznikaly během vývoje psychologie, kdy se zdálo, že lze nalézt jednotné psychologické [[paradigma]], a proto se ostře vůči sobě vyhraňovaly. Dnes však mezi přístupy, které přetrvaly, dochází opět k pozvolnému sbližování a jsou chápány spíše jako různé aspekty téhož jevu. Mezi hlavní teoretické přístupy v psychologii patří následující. [8] => [9] => === Biologický přístup === [10] => [[Soubor:Hypothalamus.jpg|vlevo|náhled|150px|Šipka ukazuje na [[hypothalamus]] ve snímku [[magnetická rezonance|magnetické rezonance]].]]{{Podrobně|Biologická psychologie}} [11] => '''Biologický přístup''' se zabývá studiem [[Neurofyziologie|neurofyziologických]] procesů, [[Mozek|mozku]], „technickými“ aspekty vnímání a podobně. Zajímá se, jaké neurofyziologické procesy jsou základem chování a prožívání, a vznikla díky možnosti aplikace biologických experimentů pro studium myšlenkových jevů. Využívá postupy, jako je například [[pozitronová emisní tomografie]], [[funkční magnetická rezonance]], a její součástí je také přístup nazývaný [[evoluční psychologie]], která studuje [[Genetika|genetické]] základy lidské psychiky a jejíž představitelé vesměs navázali na [[Charles Darwin|Darwinovo]] dílo. Tento přístup je nejvíce svázaný s [[Biologická psychologie|biologickou psychologií]], jednou ze základních [[psychologické disciplíny|psychologických věd]]. Biologický přístup chápe například [[Deprese|depresi]] jako poruchu v důsledku abnormálních změn nepříznivě ovlivňujících hladinu [[neurotransmiter]]ů. Biologický přístup přispěl i ke studiu [[Paměť|paměti]]. Například dětská [[amnézie]] může být zčásti způsobena nezralostí [[Hipokampus|hipokampu]] (který se podílí na upevňování vzpomínek), neboť tato část mozku není v období roku až dvou po narození ještě plně vyvinuta. [12] => [13] => Mezi významné osobnosti tohoto přístupu patřili například [[Roger W. Sperry]] ([[1913]]–[[1994]]), [[William James]] ([[1842]]–[[1910]]), u nás pak [[František Koukolík]] (nar. [[1941]]). [14] => {{clear}} [15] => [16] => === Behaviorální přístup === [17] => [[Soubor:Skinner teaching machine 01.jpg|náhled|Skinnerova výuková skříňka pro učení podmiňováním.]] {{Podrobně|Behaviorismus}} [18] => '''[[Behaviorismus|Behaviorální přístup]]''' ''(někdy též behavioristický)'' byl dominantním v první polovině [[20. století]]. Zaměřoval se především na lidské chování a omezil se na [[Objektivita (výzkum)|objektivně]] pozorovatelná fakta. Na rozdíl od [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]] zcela vynechal lidskou mysl (označovanou jako ''black box'', tedy ''černá skříňka'') a vytvořil tzv. model S-R (stimulus–reakce), ve své době byl proto odpůrci označován jako „psychologie bez duše“. V dnešní době je striktní behaviorismus spíše historií, navázaly na něj ''neobehaviorismus'' či [[sociální učení|teorie sociálního učení]] a používá se model S-O-R (doplněný o objekt). [19] => [20] => Mezi představitele behaviorální psychologie patří její zakladatel [[John Watson|John B. Watson]] ([[1878]]–[[1958]]), [[Burrhus Frederic Skinner]] ([[1904]]–[[1990]]), [[Albert Bandura]] (nar. [[1925]]), s behaviorismem souvisejí i [[Rusko|ruští]] [[reflex]]ologové [[Ivan Michajlovič Sečenov|Sečenov]], [[Ivan Petrovič Pavlov]] či [[Vladimir Michajlovič Bechtěrev|Bechtěrev]]. [21] => [22] => === Psychodynamický přístup === [23] => {{Podrobně|Hlubinná psychologie}} [24] => '''[[Hlubinná psychologie|Psychodynamický přístup]]''' (někdy označovaný též jako ''hlubinná psychologie'') vesměs navazuje na [[Psychoanalýza|psychoanalýzu]] [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]] a zkoumají především nevědomé oblasti lidské psychiky, které zpravidla považují za dominantní v lidském chování a myšlení. Vzhledem k malým možnostem [[verifikace|ověřování]] [[Hypotéza|hypotéz]] patří k nejkontroverznějším psychologickým proudům. [25] => [26] => Mezi nejvýznamnější osobnosti psychodynamického přístupu patří zakladatel psychoanalýzy [[Sigmund Freud]] ([[1856]]–[[1939]]), dále pak [[Erich Fromm]] ([[1900]]–[[1980]]), [[Alfred Adler]] ([[1870]]–[[1937]]), [[Karen Horneyová]] ([[1885]]–[[1952]]) či [[Carl Gustav Jung]] ([[1875]]–[[1961]]), [27] => [28] => === Fenomenologický přístup === [29] => '''[[Fenomenologie|Fenomenologický]] přístup''' je silně [[humanismus|humanisticky]] a filozoficky orientovaný směr, který studuje smysl lidského bytí, prožívání, lidské svědomí, osamění. Přístup je [[Determinismus|nedeterministický]] a ústředním konceptem je tak pojem svobodná [[vůle (psychická vlastnost)|vůle]]. [[Evropa|Evropský]] a [[Spojené státy americké|americký]] přístup se tradičně liší: v Evropě, kde byla dominantní zejména [[existenciální analýza]] a [[daseinsanalýza]], se psychologové zaměřovali převážně na [[smysl života]], prožívání [[úzkost]]i, odloučení, izolace, přijetí apod. Americký směr (tzv. [[humanistická psychologie]]) zdůrazňovala pozitivní aspekty lidské přirozenosti. K fenomenologické psychologii lze přiřadit i nejrůznější [[Konstruktivismus|konstruktivistické]] směry a stejně jako psychoanalýza má fenomenologický přístup omezené možnosti výzkumu. [30] => [31] => Klíčovými představiteli jsou [[Ludwig Binswanger]] (tvůrce daseinsanalýzy, [[1881]]–[[1966]]), Medard Boss (představitel daseinsanalýzy, [[1903]]–[[1991]]) či [[Viktor Frankl]] (tvůrce [[logoterapie]], [[1905]]–[[1997]]) [32] => [33] => === Gestalt psychologie === [34] => [[Soubor:Kanizsa triangle.svg|náhled|Celek je více než soubor částí – na obrázku vidíme dva trojúhelníky, ačkoliv jsou z nich vidět jen rohy.]] {{Podrobně|Gestaltismus}} [35] => '''[[Gestaltismus|Gestalt psychologie]]''' (někdy též ''tvarová psychologie'', odvozeno od [[Němčina|německého]] ''Gestalt'' = ''tvar'') je převážně historická psychologická škola. Vznikla v roce [[1912]], tedy v období rozvoje behaviorismu v [[Spojené státy americké|USA]]. Předmětem jejího studia je zkoumání psychických fenoménů celostní povahy (zejména [[vnímání]]), a to zejména s využitím metody [[introspekce]]. Percepční zkušenosti podle gestalt psychologie závisejí na vzorcích vznikajících v důsledku působení [[podnět]]ů a dále na organizaci zážitků. Typickým tvrzením gestalt psychologie je teorie, že psychické jevy nelze považovat za pouhou sumu částí, ale vynořují se v duševním světě jako fenomény samy o sobě – že ''„celek je více než součet částí“''. Když se podíváme na obrázek, uvidíme spíše dva [[trojúhelník]]y než jako šest malých obrázků. Gestalt psychologové se zabývali dále vnímáním [[Mechanický pohyb|pohybu]], velikosti, sledovali proměny [[Barva|barev]] při změnách osvětlení a tím položili základy současného výzkumu v oblasti [[kognitivní psychologie]]. [36] => Gestaltisté byli výrazně ovlivněni filozofickou [[fenomenologie|fenomenologií]] a rovněž se inspirovali objevem [[magnetismus|magnetického pole]]. [37] => [38] => Představiteli jsou například [[Max Wertheimer]] ([[1880]]–[[1943]]), [[Kurt Koffka]] ([[1886]]–[[1941]]) či [[Wolfgang Köhler]] ([[1887]]–[[1967]]). Za pokračovatele lze považovat i [[Lingvistika|lingvistu]] [[Noam Chomsky|Noama Chomskeho]] (nar. [[1928]]). [39] => [40] => === Kognitivní přístup === [41] => {{Podrobně|Kognitivní psychologie}} [42] => '''[[Kognitivní psychologie]]''' věnuje značnou pozornost mentální, zejména poznávacím procesům, a myšlení celkově. Lidskou [[psychika|psychiku]] chápe jako systém zpracování informací a část terminologie si vypůjčuje například z [[počítač]]ové [[Kybernetika|kybernetiky]]. Vytváří tzv [[kognitivní mapy]] chování a je vedle například lingvistiky, [[informatika|informatiky]], kybernetiky, [[Kulturní a sociální antropologie|kulturní antropologie]] jedním ze zdrojů současných multidisciplinárních [[kognitivní věda|kognitivních věd]]. [43] => [44] => Mezi významné osobnosti kognitivní psychologie patří například [[Albert Ellis]] ([[1915]]–[[2007]]), [[Aaron Těmkin Beck]] ([[1921]]–[[2021]]), [[Herbert A. Simon|Herbert Simon]] ([[1916]]–[[2001]]) či [[Allen Newell]] ([[1927]]–[[1992]]), předchůdcem byl [[Edward Tolman|Edward C. Tolman]] ([[1886]]–[[1959]]). [45] => [46] => == Oblasti psychologie == [47] => {{Podrobně|Psychologické disciplíny}} [48] => Psychologie má široké pole zájmu. Zaobírá se výzkumem od mezilidských vztahů, přes možnosti učení a osobnostní vlastnosti, až po biologické pozadí lidského myšlení. Podle předmětu zkoumání se dělí na dílčí obory: [49] => [50] => * '''Základní''' – mají nejobecnější charakter, jsou teoretické. Patří sem zejména [[biologická psychologie]], [[obecná psychologie]], [[vývojová psychologie]], [[psychologie osobnosti]], [[sociální psychologie]]; občas sem bývá zařazována i [[psychopatologie]] a [[psychologie životního prostředí]]. [51] => * '''Aplikované''' – zkoumají psychické jevy, které se projevují v souvislosti s určitou praxí a snaží se o praktickou aplikaci obecných teoretických přístupů. Patří sem například [[klinická psychologie]], [[psychologie práce]], [[forenzní psychologie]] či [[pedagogická psychologie]]. [52] => * '''Speciální''' – někteří autoři ještě uvádějí tuto kategorii, která obsahuje disciplíny odvozené od výše uvedených s relativně úzkým oborem studia. Je to například [[psychometrika]], [[psycholingvistika]] či [[psychodiagnostika]]. [53] => [54] => Některé z psychologických disciplín významné pro pochopení rozsahu zaměření psychologie – patří mezi ně například následující: [55] => [56] => {{Pahýl část}} [57] => [58] => === Biologická psychologie === [59] => {{Podrobně|Biologická psychologie}} [60] => [61] => === Klinická psychologie === [62] => {{Podrobně|Klinická psychologie|Psychoterapie|Poradenství|Psychopatologie}} [63] => '''[[Klinická psychologie]]''' aplikuje poznatky o patologickém fungování lidské psychiky a využívá [[psychodiagnostika|psychodiagnostické]] postupy k jejich určování jejich typu a příčiny. Jejím cílem je zjistit pacientovy potíže a případně navrhnout možnosti léčby. Samotná léčby psychologickými prostředky se nazývá '''[[psychoterapie]]'''. V případech, kdy nejde o [[duševní porucha|duševní poruchu]], ale o pomoc zdravému člověku v psychické nouzi, mluvíme spíše o '''[[poradenství]]''' (například manželském, rodinném, školním aj.). Teoretickým oborem, který přímo zkoumá hranice mezi duševním zdravím a nemocí a zajímá se o vznik, průběh a charakteristiky duševních nemocí, je '''[[psychopatologie]]'''. [64] => [65] => === Obecná psychologie === [66] => {{Podrobně|Obecná psychologie}} [67] => Obecná psychologie se zabývá základními duševními jevy člověka. Zkoumá [[Kognitivní procesy|kognitivní]] a [[Emoce|emocionální]] procesy, tedy většinou vjemů od vnímání přes myšlení či prožívání lidí až po [[chování]] jako následek uvedených procesů. [68] => Mezi hlavní zájmy obecné psychologie patří celá řada příbuzných témat, klíčovými pojmy jsou [[psychika]], [[chování]], [[prožívání]], [[Psychický jev|psychické jevy]] ([[Psychický stav|stavy]], [[Psychický proces|procesy]] a [[Psychická vlastnost|vlastnosti]], kterou jsou již spíše záležitostí [[psychologie osobnosti]]), [[vědomí]], [[pozornost]], [[spánek]] a [[Sen|sny]], [[Vnímání|senzorické procesy]] a vlastnosti vnímání. [69] => [70] => === Psychologie osobnosti === [71] => {{Podrobně|Psychologie osobnosti}} [72] => [73] => === Psychologie práce === [74] => {{Podrobně|Psychologie práce}} [75] => [76] => === Sociální psychologie === [77] => {{Podrobně|Sociální psychologie}} [78] => [79] => === Psychologie výchovy === [80] => {{Podrobně|Psychologie výchovy}} [81] => [82] => === Vývojová psychologie === [83] => {{Podrobně|Vývojová psychologie}} [84] => [85] => === Psychologie životního prostředí === [86] => {{Podrobně|Psychologie životního prostředí}} [87] => [88] => == Historie psychologie == [89] => {{Podrobně|Dějiny psychologie}} [90] => [[Hermann Ebbinghaus|H. Ebbinghaus]] v roce [[1908]] poznamenal, že psychologie má dlouhou minulost, ale krátkou historii.{{citace monografie | jméno = Pavel | příjmení = Hartl | jméno2 = Helena | příjmení2 = Hartlová | odkaz na autora = Pavel Hartl | odkaz na autora2 = Helena Hartlová | titul = Psychologický slovník | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 80-7178-303-X | jazyk =}} Lidé se však o psychologické poznatky zajímali už od pradávna a během [[18. století|18.]] a [[19. století]] byla provedena řada výzkumů, které je možné označit jako psychologické{{citace monografie | jméno = Morton | příjmení = Hunt | odkaz na autora = Morton Hunt | titul = Dějiny psychologie | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 80-7367-175-1 | jazyk =}}. Jako samostatná věda se pak psychologie pod vlivem [[Přírodní vědy|věd přírodních]] (zejména [[Lékařství|medicíny]] a [[fyziologie]]) vydělila z [[filozofie]] ve druhé polovině [[19. století]].{{citace monografie | jméno = Milan | příjmení = Nakonečný | odkaz na autora = Milan Nakonečný | titul = Lexikon psychologie | vydavatel = Vodnář | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 80-85255-74-X | jazyk =}} Proto jsou dodnes v psychologii patrná dvě hlavní [[paradigma]]ta, a to duchovědné (spíše filozofické) a přírodovědné ([[objektivismus|objektivistické]], [[experiment]]álně podložené a odvozené spíše z věd přírodních). [91] => [92] => === Počátky vědecké psychologie === [93] => [[Soubor:Wundt-research-group.jpg|náhled|Zakladatel psychologie Wilhelm Wundt zhruba okolo roku 1880 se svým výzkumným týmem v laboratoři v Lipsku.]]Ačkoliv zdroje vlivů kulminujících ve vědecké psychologii poloviny [[19. století|devatenáctého století]] lze vystopovat v psychologii [[Starověk|antické]] a předrenesanční, je to přece jen primárně historie idejí, začínající renesancí, která osvětluje duchovní atmosféru místa a času poloviny devatenáctého století. Do poloviny 19. století byla psychologie součástí [[filozofie]]. Za jejího zakladatele ve filozofických vědách byl považován [[Aristotelés|Aristoteles]] ([[384]]–[[322]] př. n. l.). Jeho výzva adresovaná [[člověk]]u a prostupující podstatnou část jeho psychologického myšlení je: ''„Staň se, čím jsi.“'' Vědecká psychologie, snažící se o kauzální výklad psychických jevů a přírodovědně orientovaná, se mohla rozvinout díky fyzice, fyziologii, evoluční biologii, atomismu, kvantifikujícím a laboratorním přístupům včetně přístrojových prostředků, použitým k řešení vědeckých problémů. Vznik vědecké psychologie byl podpořen také kritickým [[empirismus|empirismem]], [[asocianismus|asocianismem]] a [[materialismus|materialismem]]. [94] => [95] => Počátky vědecké psychologie jsou obvykle datovány rokem [[1879]], kdy [[Wilhelm Wundt]] založil první psychologickou laboratoř na univerzitě v [[Lipsko|Lipsku]] v [[Německo|Německu]]. Wundt se při své práci do vysoké míry opíral o [[Introspekce|introspekci]] (pozorování a zaznamenávání povahy svého vlastního vnímání, myšlení a cítění). [96] => Vznik laboratoře měl takový význam, protože v té době určovaly experimentální disciplíny (zejména přírodovědné) co je vědní a co ne. Chtěla-li se psychologie stát uznanou vědou, musela i ona prokázat, že je schopna pracovat experimentálně, v laboratoři. Laboratorní práce nabízela záruku že objektivní metodou budou získány poznatky, spolehlivě ověřitelné a opakovatelné podobně jako je tomu v [[Chemie|chemii]], [[Fyzika|fyzice]] nebo [[Filozofie|filozofii]]. [97] => [98] => Kromě Wundta jsou svými výzkumy důležití fyziolog [[Ewald Hering]] a fyzik [[Ernst Mach]], působící v druhé polovině 19. století v Praze, studovali počitky a [[vjem]]y. [[Külpe]] hlavní představitel Würzburské školy, zkoumal myšlenkové procesy, [[Hermann Ebbinghaus|Ebbinghaus]] paměť a učení. [99] => Nová evropská psychologie byla značnou měrou fyziologická, [[experiment]]ální, elementová, [[asocianismus|asocianistická]], hlavní metodou byla [[introspekce]], i když jiné metody se též užívaly. Byla zaměřena hlavně na procesy [[vnímání]]. [[William James]] přenášel, podobně jako i jiní Američani, evropskou psychologii do Spojených států, kde se však dále vyvíjela spíše ve smyslu [[funkcionalismus (teorie mysli)|funkcionalismu]]. James zdůraznil nutnost studia návyků, [[Emoce|emocí]] a [[vědomí]]. [100] => [101] => === Strukturalismus a funkcionalismus === [102] => Metoda [[introspekce]] se neosvědčila, obzvlášť při sledování rychlých duševních procesů. A tak v raném vývoji psychologie začaly hrát důležitou úlohu směry [[strukturalismus]] (rozkládání, resp. analýza duševních struktur) a [[funkcionalismus (teorie mysli)|funkcionalismus]] (studium operací [[mysl]]i, sloužících [[Adaptace (psychologie)|adaptaci]] organismu na okolní prostředí a fungování v něm). [103] => Hlavním [[propagátor]]em strukturalistického směru byl [[E. B. Titchener]], psycholog z [[Cornell University|Cornellovy univerzity]] a Wundtův žák, který pro tento směr psychologie zavedl tento název. Ovšem jiní psychologové s tímto analytickým přístupem strukturalismu nesouhlasili. [[William James]], psycholog na Harvardově univerzitě, se domníval, že by se na analýzu prvků vědomí měl klást menší důraz a naopak větší pozornost by měla být věnována jeho proměnlivé, osobní podstatě, jeho přístup byl nazván funkcionalismus, který zejména rozšířil rámec psychologie o chování, coby předmět zkoumání. [104] => [105] => === Psychoanalýza === [106] => [[Soubor:Structural-Iceberg-cs.svg|náhled|Přirovnání psychiky k vědomí s vědomou částí nad hladinou a nevědomím v hloubce.]]{{Podrobně|Psychoanalýza}} [107] => [[Psychoanalýza]] je teorií osobnosti a zároveň metodou [[psychoterapie]]. Historie psychoanalýzy se rozvíjela spíše jako součást [[klinická psychologie|lékařské psychologie]] a [[psychiatrie]], která částečně navazovala na historii [[hypnóza|hypnotismu]] a zakládala se na klinických zkušenostech. Její počátky jsou spojeny se jménem [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]] a spadají na přelom 19. a [[20. století]] a v tehdejší době znamenala určitou revoluci v pojetí lidské psychiky. Sigmund Freud psychoanalýzu definoval jako „vědu o nevědomí“ – psychologie do té doby s tímto pojmem nepracovala. Ústředním tématem psychoanalýzy je [[nevědomí]], které můžeme definovat jako [[Myšlenka|myšlenky]], postoje, podněty, přání, motivy a [[emoce]], jichž si nejsme vědomi. Nevědomé myšlenky se projevují mnoha způsoby, například ve [[Sen|snech]], přeřeknutích a chybných úkonech. Během volných [[Asociace (představa)|asociací]] je pacient vyzván, aby říkal, cokoli mu přijde na mysl, aby mohlo dojít ke zvědomění nevědomých přání. [108] => Jedinci si nejsou zcela vědomi některých důležitých aspektů svého chování, jejich zvědomění může přispět k jejich léčení. [109] => Mnoho z našeho chování má kořeny v procesech, které jsou nevědomé. Nevědomím rozumí Freud myšlenky, strachy a tužby, kterých si jedinec není vědom, ale které ovlivňují jeho chování. Podle Freuda je agresivní chování založené na vrozeném [[instinkt]]u. [110] => [111] => Na psychoanalýzu navázala [[Neopsychoanalýza]], odmítající instinktivní a biologické základy klasické psychoanalýzy a hledající zdroj konfliktů v sociální oblasti, v raných dětských zážitcích i v konfliktu jedince s požadavky dané kultury; většinou se jedná o metodu [[volné asociace|volných asociací]].[http://ii.fmph.uniba.sk/~filit/fvn/neopsychoanalyza.html Neopsychoanalýza] [112] => [113] => === Behaviorismus === [114] => {{Podrobně|Behaviorismus}} [115] => [116] => Odvozeno od anglického ''behaviour'' ([[Čeština|česky]] chování). Pro strukturalismus a funkcionalismus byl charakteristický systematický přístup k předmětu studia a psychologii chápali jako vědu o vědomé zkušenosti. Kolem roku [[1920]] však tyto školy byly nahrazeny novými školami. Největší vliv na vědeckou psychologii [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] získal asi až do roku [[1950]] behaviorismus. Zakladatel [[John Watson|John B. Watson]] nesouhlasil s názorem, že předmětem studia psychologie je vědomá zkušenost, a nesouhlasil ani s psychoanalýzou v tom, že studium lidské mysli je ústředním tématem psychologie. Tvrdil například, že psychologie zvířat a psychologie dětí jsou samostatné vědecké disciplíny a že se mohou stát vzorem pro psychologii dospělých, při svých studiích ale ještě o vědomí nehovořil. Vzhledem k tomu že [[chování]] je pozorovatelné a [[vědomí]] není, introspekce přestávala stačit a nový směr se rychle uchytil. [117] => [118] => Podle Watsona je téměř všechno chování výsledkem podmiňování a prostředí formuje chování jedince posilováním určitých návyků. Dáme-li např. dítěti sušenku, aby přestalo plakat, jeho chování tak spíše posílíme – odměníme. Odměněná reakce byla považována za nejmenší jednotku chování, na jejímž základě mohou vznikat mnohem složitější vzorce chování. Behavioristé uvažovali o psychologických jevech v pojmech [[podnětu]] a [[reakce]], čímž došlo ke vzniku názvu „S–R psychologie“ (Stimulus–Response, česky podnět – reakce). Tento přístup nebere v úvahu duševní procesy, o lidském vědomí někdy mluví jako o neproniknutelné schránce ([[Angličtina|ang.]] black box) a ''sleduje pouze vstupy a výstupy''. Hlavní předností behavioristické psychologie tak byl ''[[psychologický experiment]]'', který poskytoval jasně vyjádřitelné výsledky. [119] => [120] => V důsledku kritiky radikálního behaviorismu vznikl ve [[1930–1939|30. letech 20. stol.]] [[neobehaviorismus]], který se snažil překonat mechanické chápání psychiky. Neobehaviorismus upravil rovnici S-O-R (stimulus-object-response, přičemž objekt je intervenující proměnná v podobě lidské mysli). [121] => {{clear}} [122] => [123] => === Druhá polovina 20. století === [124] => Do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl dominantním směrem behaviorismus, především v USA, přestože například v Německu byla populární [[Gestaltismus|tvarová psychologie]], své kořeny měla hluboko i [[psychoanalýza]] a stále existovalo více dalších psychologických směrů. Po válce se zájem o psychologii zvýšil a ukázalo se, že staré postupy již nejsou dostačující. Tento názor byl potvrzen rozvojem [[počítač]]ů. [125] => [[Herbert A. Simon]] a jeho kolegové na konci padesátých let publikovali řadu prací uvádějících, jak mohou být psychologické jevy simulovány prostřednictvím počítače. Dále byla v rámci přístupu založeného na zpracování informací přehodnocena řada psychologických konceptů. [126] => [[Noam Chomsky]], jehož kniha [[Syntaktické struktury (kniha)|Syntaktické struktury]] (v ang. orig. Syntactic Structures) z roku [[1957]] dala podnět k prvním základním analýzám [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]] a ke vzniku [[Psycholingvistika|psycholingvistiky]] a byla dalším důležitým podnětem pro psychologii. Lingvisté se začali zabývat mentálními strukturami potřebnými pro porozumění jazyku a jeho produkci. [127] => V padesátých letech se začala výrazně rozvíjet [[neuropsychologie]]. [128] => V průběhu [[20. století]] se tedy těžiště zájmu psychologů vrátilo do stejného místa, odkud původně vyšlo, ke sledování vnitřních duševních struktur a procesů, tentokrát ale s novými a lepšími nástroji zkoumání. Souběžně vznikalo větší množství dílčích [[psychologické směry|psychologických směrů]], které však již nebyly v tak ostrém sporu. [129] => [130] => === Současný vývoj === [131] => V současnosti už nejsou jednotlivé psychologické přístupy tolik vyhraněné a většina historických směrů je stále mezi psychology populární. Velký důraz je dnes kladen na využití počítačů a modelování lidské psychiky prostřednictvím [[Psychometrika|psychometrických]] postupů. V posledních 20 letech se stávají stále populárnější také postmoderní psychologické směry jako například [[diskurzivní psychologie]], která se zaměřuje na vnímání světa jednotlivcem a na způsob budování individuální zkušenosti, nebo [[kritická psychologie]], kritizující mainstreamovou psychologii a způsob jejího nahlížení na [[psychopatologie|psychopatologii]]. [132] => [133] => == Studium psychologie == [134] => Studium psychologie je velmi populární po celém světě. V České republice lze studovat psychologii na několika státních a soukromých [[univerzita|vysokých školách]]. [135] => [136] => === Doktorské studium === [137] => Absolvent postgraduálního doktorského studia psychologie je nositel titulu [[Ph.D.]] (doktor psychologie). Studium je zaměřeno primárně na přípravu pro působení v akademické a vyzkumné sféře. Jde o nejvyšší možné vzdělání v oboru psychologa-výzkumníka. Na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově v Praze]] se čtyřleté doktorské studium v programu Psychologie P770 realizuje na třech jejích fakultách: v oboru pedagogické psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v oboru lékařské psychologie a psychopatologie na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a v oborech sociální psychologie, psychologie práce a řízení a oboru klinická psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] v [[Brno|Brně]] lze studovat doktorské studium sociální, vývojové a obecné psychologie na [[Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity|Fakultě sociálních studií]] a [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakultě]], kde lze navíc studovat i klinickou psychologii. Doktorské studium psychologie však nabízí i další české univerzity. [138] => [139] => === Magisterské studium === [140] => Absolvent je oprávněn po pětiletém studiu (jedno, zda tříletém bakalářském a dvouletém navazujícím magisterském, nebo přímo pětiletém magisterském studiu) vykonávat povolání [[psycholog]]a, po ukončení [[Ph.D.|postgraduální přípravy]] i na pozici [[klinická psychologie|klinického]] psychologa či [[psychoterapeut]]a: [141] => * [[Univerzita Karlova|Karlova univerzita]] v [[Praha|Praze]] – [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofická fakulta]][http://is.cuni.cz/webapps/akreditace/studium/11210/1001280/?lang=cs CUNI FF psychologie] a [[Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy|Pedagogická fakulta]][http://is.cuni.cz/webapps/akreditace/studium/11410/1001112/?lang=cs CUNI PedF psychologie] [142] => * [[Masarykova univerzita]] v [[Brno|Brně]] – [[Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity|Fakulta sociálních studií]][http://muni.cz/study/programmes/1524?study_type=N&study_form=P&faculty=fss MU FSS psychologie] a [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakulta]] [143] => * [[Univerzita Palackého v Olomouci|Univerzita Palackého]] v [[Olomouc]]i – [[Filozofická fakulta Univerzity Palackého|Filozofická fakulta]]{{Citace elektronického periodika |titul=UPOL FF psychologie |url=http://www.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/studijni-obory/obor/psychologie-1/ |datum přístupu=2011-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121127075453/http://www.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/studijni-obory/obor/psychologie-1/ |datum archivace=2012-11-27 |nedostupné=ano }} [144] => * [[Pražská vysoká škola psychosociálních studií]] – od roku [[2012]]/[[2013]] udělilo [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy]] licenci k pětiletému studiu psychologie, vyhovující českým normám{{Citace elektronického periodika |titul=PVŠPS psychologie |url=http://www.pvsps.cz/uchazec/psychologie-nmgr/ |datum přístupu=2011-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111008230300/http://www.pvsps.cz/uchazec/psychologie-nmgr/ |datum archivace=2011-10-08 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Navazující magisterský obor Psychologie |url=http://www.pvsps.cz/skola/akce-oznameni/navazujici-magistersky-program-psychologie/ |datum přístupu=2011-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111008213657/http://www.pvsps.cz/skola/akce-oznameni/navazujici-magistersky-program-psychologie/ |datum archivace=2011-10-08 |nedostupné=ano }} [145] => * [[University of New York in Prague|University of New York v Praze]] – od roku [[2016]]/[[2017]] udělilo [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy]] licenci k dvouletému návaznému magisterskému studiu psychologie, vyhovující českým normám. Studium je v anglickém jazyce https://www.unyp.cz/academic-programs/masters-programs/master-psychology-mgr [146] => [147] => === Bakalářské studium === [148] => Absolvent se může uplatnit v [[marketing]]u, [[Personalistika|personalistice]] apod., není však oprávněn vykonávat povolání psychologa, ani vstoupit do postgraduální přípravy na pozici klinického psychologa: [149] => * všechny výše uvedené[http://is.cuni.cz/webapps/akreditace/studium/11210/1000083/?lang=cs bakalářské studium pschologie na FF CUNI][http://is.cuni.cz/webapps/akreditace/studium/11410/1001681/?lang=cs bakalářské studium psychologie na PedF CUNI][http://muni.cz/study/programmes/1046?study_type=B&study_form=P&faculty=fss bakalářské studium psychologie FSS MU]{{Citace elektronického periodika |titul=bakalářské studium psychologie FF UPOL |url=http://www.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/studijni-obory/obor/psychologie-2/ |datum přístupu=2011-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121127085435/http://www.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/studijni-obory/obor/psychologie-2/ |datum archivace=2012-11-27 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=bakalářské studium psychologie na PVŠPS |url=http://www.pvsps.cz/uchazec/psychologie-bc/ |datum přístupu=2011-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111008201621/http://www.pvsps.cz/uchazec/psychologie-bc/ |datum archivace=2011-10-08 |nedostupné=ano }} [150] => * [[Masarykova univerzita]] – [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofická fakulta]] (jednooborové studium od 1. prosince 2014){{Citace elektronického periodika |titul=Zápis č. 05–14 ze zasedání Akreditační komise 1. – 3. prosinec 2014, Zámek Štiřín |url=http://www.akreditacnikomise.cz/attachments/article/524/zapis_ak_05_2014.pdf |datum přístupu=2015-01-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150119104838/http://www.akreditacnikomise.cz/attachments/article/524/zapis_ak_05_2014.pdf |datum archivace=2015-01-19 |nedostupné=ano }} [151] => * [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích]] – [[Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity|Pedagogická fakulta]]{{Citace elektronického periodika |titul=Jihočeská univerzita PedF psychologie |url=http://www.jcu.cz/information_for/documents/internal_doc/seznam-akreditovanych-studijnich-programu-ju |datum přístupu=2011-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110920113407/http://www.jcu.cz/information_for/documents/internal_doc/seznam-akreditovanych-studijnich-programu-ju |datum archivace=2011-09-20 |nedostupné=ano }} [152] => * [[Ostravská univerzita]] – [[Filozofická fakulta Ostravské univerzity|Filozofická fakulta]] (jednooborové i dvouoborové studium)http://ff.osu.cz/kps/ [153] => * [[University of New York in Prague|University of New York v Praze]] – bakalářský program psychologie v anglickém jazyce s akreditací [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy]]. https://www.unyp.cz/academic-programs/bachelors-programs/bachelor-psychology [154] => [155] => === Jiná psychologická studia === [156] => Absolvent může nalézt uplatnění jinde, například v pedagogické sféře, personalistice apod., není však opět oprávněn vykonávat samostatnou psychologickou činnost. Zpravidla jde také jen o zaměření na psychologii v rámci jiného studia (například ekonomického), nikoliv psychologii jako samostatný studijní obor:[http://www.msmt.cz/file/15150_1_1/ Celkový přehled studijních programů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy] [157] => * [[Západočeská univerzita v Plzni]] – psychologie se zaměřením na vzdělávání{{Citace elektronického periodika |titul=Západočeská univerzita FPE psychologie |url=http://www.ects.zcu.cz/plan/9841?lang=cs |datum přístupu=2011-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110528085526/http://www.ects.zcu.cz/plan/9841?lang=cs |datum archivace=2011-05-28 |nedostupné=ano }} [158] => * [[Vysoká škola aplikované psychologie v Terezíně]] – personální a interkulturní management s využitím aplikované psychologie[http://www.vsaps.cz Vysoká škola aplikované psychologie v Terezíně] [159] => * a další [160] => [161] => Kromě toho výkon dalších určitých psychologických povolání může být vázán na jiné postgraduální studium. Příkladem může být povolání klinického psychologa, ke kterému je oprávněn držitel magisterského titulu z psychologie s dokončenou pětiletou předatestační přípravou. [162] => [163] => == Odkazy == [164] => [165] => === Reference === [166] => * {{Citace elektronického periodika [167] => | periodikum = ideje.cz [168] => | titul = Dav - 7 mýtů o davové psychologii [169] => | url = http://www.ideje.cz/cz/clanky/dav-7-mytu-o-davove-psychologii [170] => | datum přístupu = 2008-8-21 [171] => | vydavatel = Prague Media Group s.r.o. [172] => }} [173] => [174] => [175] => === Související články === [176] => * [[Psycholog]] [177] => * [[Psychiatrie]] [178] => * [[Psychoterapie]] [179] => * [[Sociologie]] [180] => * [[Psychologické směry]] [181] => * [[Psychologické disciplíny]] [182] => * [[Psychika]] [183] => * [[Osobnost]] [184] => * [[Psychosomatika]] [185] => * [[Specifické poruchy chování a učení]] [186] => * [[Neverbální komunikace]] [187] => * [[Trest (výchovný prostředek)]] [188] => * [[Dějiny psychologie]] [189] => * [[Sto nejvlivnějších psychologů 20. století]] [190] => [191] => === Externí odkazy === [192] => * {{Commonscat|Psychology}} [193] => * {{Commons|Psychology}} [194] => * {{Wikislovník|heslo=psychologie}} [195] => * {{Wikiverzita|kategorie=Psychologie}} [196] => * {{Wikicitáty|téma=Psychologie}} [197] => * {{Wikicitáty|kategorie=Psychologové}} [198] => * [http://www.psychologie.cz/ Psychologie.cz: psychologická témata populární formou, obsahuje také bezplatnou psychologickou poradnu a katalog odborníků] [199] => * [http://www.in-mind.org/ In-Mind, Quarterly Magazine for Social Psychology] [200] => * [http://homepage.uibk.ac.at/~c720126/humanethologie/ws/medicus/block1/MappingISBN1-59454-212-0.pdf Mapping Transdisciplinarity in Human Sciences (pdf)] [201] => * [http://psychologie.oukej.cz/ Podpůrný web studentů psychologie na FF MU] [202] => * [http://homepage.uibk.ac.at/~c720126/humanethologie/ws/medicus/block1/TheoryHumanSci.ppt Theory of Human Sciences (ppt)] [203] => [204] => {{Psychologie}} [205] => {{Humanitní a společenské vědy}} [206] => {{Autoritní data}} [207] => {{Portály|Psychologie}} [208] => [209] => [[Kategorie:Psychologie| ]] [210] => [[Kategorie:Humanitní a společenské vědy]] [] => )
good wiki

Psychologie

Řecké písmeno Psí bývá občas používáno jako symbol psychologiePsychologie (z řeckého ψυχή (psyché) = duševno, duch, dech a -λογία (-logia) = věda, výzkum, nauka o duševnu) je věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí (souhrnně označované jako psychika) a snaží se je popsat, vysvětlit a predikovat. Cílem psychologie je také získané poznatky využít k zvýšení spokojenosti a zlepšení zdraví člověka, prostřednictvím psychoterapie jich navíc lze využít k léčebným účelům.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'chování','psychoterapie','19. století','Psychoanalýza','vnímání','20. století','vědomí','William James','Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky','Sigmund Freud','klinická psychologie','introspekce'

Chování

Introspekce

Psychoanalýza

Psychoterapie

Vědomí

Vnímání