Array ( [0] => 14666440 [id] => 14666440 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pyreneje [uri] => Pyreneje [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|pohoří Pyreneje na [[Měsíc]]i, viz [[Montes Pyrenaeus]]}} [1] => {{Infobox - reliéf [2] => | název = Pyreneje
Pyrénnées
Pirineos
Pirineus [3] => | obrázek = Central pyrenees.jpg [4] => | popisek = Střední Pyreneje [5] => | alt = Střední Pyreneje [6] => | nejvyšší bod = [[Pico de Aneto]] [7] => | maximální výška = 3 404 [8] => | nadřazená jednotka = [[Alpsko-himálajský systém]] [9] => | sousední jednotky = [[Kantaberské pohoří]], [[Akvitánská pánev]], [[Francouzské středohoří]], [[Rhônská nížina]] [10] => | podřazené jednotky = [11] => | světadíl = [[Evropa]] [12] => | stát = {{vlajka a název|Španělsko}}
{{vlajka a název|Francie}}
{{vlajka a název|Andorra}} [13] => | povodí = [[Ebro]], [[Garonna]] [14] => | mapa = Pyrenees Mountains view from satellite.jpg [15] => | popisek mapy = Satelitní snímek pohoří [16] => }} [17] => [[Soubor:Pyrenees topographic map-fr.svg|náhled|Mapa]] [18] => [[Soubor:Aneto 02.jpg|náhled|Ledovec pod Pico de Aneto]] [19] => '''Pyreneje''' ({{vjazyce2|es|Pirineos}}; {{vjazyce|fr}}: Pyrénées; {{vjazyce2|ca|Pirineus}}), [[Evropa|evropské]] [[pohoří]] oddělující od zbytku Evropy [[Pyrenejský poloostrov]], tvoří přirozenou hranici mezi [[Španělsko|Španělskem]] a [[Francie|Francií]]; v jednom z horských údolí se nalézá stát [[Andorra]]. Jedná se o [[Třetihory|třetihorní]] pásemné pohoří se [[Sněžná čára|sněžnou čárou]] ve výšce 2 500–2 900 m n. m. Vzniklo [[Alpínsko-himálajské vrásnění|alpínsko-himálajským vrásněním]] s nejvýraznějším zdvihem před 38 milióny let na přelomu [[eocén]]u a [[oligocén]]u. Tento horský val se táhne v délce zhruba 435 [[kilometr]]ů a na jeho území se nacházejí tři národní parky. [20] => [21] => Ve střední části dosahují Pyreneje šířky až 140 kilometrů. Hory nemají souvislý a zřetelný hlavní hřeben, jedná se spíše o větší množství horských masivů, které jsou často příčně orientovány proti směru Pyrenejí. Údolí jsou úzká, takže se v nich nevyskytují větší městská sídla. Po severní straně pohoří se táhne výrazný [[Pyrenejský zlom]] a odděluje od hor několik menších masivů. [22] => [23] => Podle Pyrenejí je pojmenováno pohoří [[Montes Pyrenaeus]] na [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené straně Měsíce]].[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/4012 Montes Pyrenaeus], Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}} [24] => [25] => == Geologické složení == [26] => Geologické složení je velmi různorodé – v centrálních částech vystupuje hercynské (prvohorní) [[krystalinikum]] a v něm tři vzájemně odlišené jednotky. Spodní jednotka klasické [[Sedimentární hornina|usazeniny]] je vystřídána [[břidlice]]mi, [[Vápencová hornina|vápenci]] a [[Vápnitý pískovec|vápnitými pískovci]]. Zvláštní jednotkou jsou kyselé [[Rula (hornina)|ruly]] a [[Diorit#granodiorit|granodiority]]. K tomuto jádru se zvnějšku přimykají mocné vrstvy usazenin, pocházející z relativně mladších podmořských pánví. Vápencové vrstvy jsou silně zkrasovatělé a stávají se ideálním terénem pro [[horolezectví|horolezce]], [[speleologie|speleology]] a [[turistika|turisty]]. Činnost [[Ledovec|ledovců]] za sebou zanechala mnoho doslova roztrhaných oblastí s řadou jezer (např. národní park [[Aigües Tortes i Sant Maurici]]). Přítomnost četných [[termální pramen|termálních pramenů]] také souvisí s geologickým podložím (oblast [[Eaux-Bonnes]]). [27] => [28] => == Ledovce == [29] => Pohoří Pyreneje bylo tvarováno řekami a [[Ledovec|ledovci]]. Je známa takřka stovka ledovců, část z nich jsou ovšem spíše [[Sněhové pole|sněhová]] či [[firn]]ová pole. Největší a nejznámější je ledovec [[Aneto (ledovec)|Aneto]] v masivu [[Pico de Aneto]], jenž má délku 2 km a šířku 1 600 metrů. Mocnost se pohybuje kolem 50 metrů. V okolí Pico de Aneto je ještě několik dalších ledovců (Barrancos, Coronas na jihu, ledovec Aneto, Tempestades, Maladeta, Salenca aj.). V období doby ledové byly v Pyrenejích mnohem mocnější a větší ledovce, které zde vytvořily dnešní údolí většinou ve tvaru U (trogy). Mezi známé [[kar]]y, jež zakončují tato údolí, patří monumentální Cirque de Gavarnie, Cirque de Troumouse a Cirque de Gourette na severovýchodě pohoří, dosahující šíře až 3 km. V době ledové sestupovaly ledovce na severu až k hranici kolem 500 m n. m., na jihu potom k 1 000 m n. m. [30] => [31] => Během uplynulých sta let přišly pyrenejské ledovce o 90 procent ledu. Na přelomu 19. a 20. století zabíraly území o velikosti 3300 hektarů, dnes (2009) se podle studie, kterou v Madridu zveřejnilo španělské ministerstvo životního prostředí, rozkládají na pouhých 390 hektarech. Na španělské straně Pyrenejí mají ledovce rozlohu jen 206 hektarů. Podle téže zprávy už za několik desítek let nebude v Pyrenejích ani jediný ledovec.[http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=630864 Španělsko přijde do roku 2050 o všechny ledovce ] [32] => [33] => == Podnebí == [34] => Pyreneje jsou rozlehlé pohoří, a ač nejsou široké, mají své [[mikroklima]]. Výrazný vzestup teplot je zaznamenáván pouze v létě. Jižní slunce je zde v létě patřičně cítit. I ve výškách kolem 3 000 m teplota často neklesá pod 20 °C. Naopak v noci v takovýchto výškách klesá teplota pod bod mrazu. [[Sníh]] obvykle napadne v [[listopad]]u. I v létě se může ve vysokých polohách objevit sněhová přeháňka. Zimy v Pyrenejích většinou končí v květnu i když sníh někdy ve vysokých polohách či stinných místech leží až do konce června. Počasí je nejstálejší v srpnu a [[září]]. V Pyrenejích je průměrný roční úhrn srážek 1 500 mm, přičemž francouzská strana je srážkově bohatší než španělská; úhrn srážek klesá též směrem od západu k východu. [35] => [36] => == Přírodní podmínky == [37] => [[Vegetační stupňovitost]] v Pyrenejích odpovídá jiným jihoevropským pohořím. V nižších polohách na úpatí se rozkládají stálezelené [[Tvrdolistá středomořská doubrava|tvrdolisté doubravy]] s dubem cesmínovitým a korkovým, které jsou výše vystřídány opadavými [[Teplomilná doubrava|teplomilnými doubravami]], případně suchými [[Bor (les)|bory]]. V horském stupni jsou jedlobučiny s [[Buk lesní|bukem lesním]] a [[Jedle bělokorá|jedlí bělokorou]], v kotlinách typicky roste [[Borovice zobanitá|borovice pyrenejská]]. Areál smrku ztepilého do Pyrenejí nezasahuje, smrčiny zde tedy chybějí. Nad hranicí lesa jsou alpínské louky.{{Citace elektronické monografie [38] => | příjmení = Chytrý [39] => | jméno = Milan [40] => | titul = Vegetace a biotopy Evropy: Jihoevropská pohoří [41] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=xKRUJjagbyU [42] => | datum přístupu = 2021-05-10 [43] => }} [44] => [45] => == Členění == [46] => * '''Západní Pyreneje''' [47] => Na východ od průsmyku [[Roncesvalles]] se nachází [[kras]]ová oblast s jedinečnou přírodou (vzácné biotopy). Ze středu vápencových plošin vyrůstají vrcholy jako je [[Pic d´Anie]] (2 504 m) na konci údolích jako je Roncal, Ansó, Hecho a Belagua. Je zde celá řada jeskynních systémů či propastí. Nejhlubší z nich je jeskyně [[Lepineux-San Martín]] (hloubka 1 342 m, délka 46,2 km). Ta je druhou nejhlubší [[jeskyně|jeskyní]] na světa hned po [[Reseau Jean-Bernard|Jean Bernard]] (hloubka 1 435 m) ve [[Francouzské Alpy|Francouzských Alpách]]. Do západní části Pyrenejí je přístup nejlepší. [48] => * '''Panticosa – Formigal''' [49] => Tato skupina je nezápadnější oblastí Centrálních Pyrenejí a rozkládá se mezi údolím Valle Ara a sedlem Portalet. Objevují se zde, především v hlavním hřebeni, vrcholy vyšší 3000 m ([[Balaitous]] – 3 144 m, [[Gran Facha]] – 3005 m). Na sever od sedla Portalet se nalézá (již ve Francii) pro [[horolezectví|horolezce]] zajímavý vrchol [[Pic du Midi d´Ossau]] (2 884 m). Nejlepší dostupnost této části Pyrenejí je z francouzské strany město [[Candanchu]] a sedla Somport či Portalet. Od jihu jsou opěrnými body města [[Sabiñánigo]], [[lázně|lázní]] [[Paticosa]] nebo obec [[Jaca]]. [50] => * '''Vignemale''' [51] => Mezi [[Národní park Ordesa y Monte Perdido|národním parkem Ordesa y Monte Perdido]] a Panticosou leží masiv Vignemale. [[Horský štít|vrchol]] [[Vignemale]] (3 298 m), jiným názvem ''Longue'', je nejvyšším štítem oblasti a obklopuje ho mohutný ledovec. Na vrchol Vignemalle lze vylézt jak po snadných cestách, tak i obtížnými horolezeckými výstupy ve skále i [[led]]u. Masiv je obzvláště vhodný pro provozování [[skialpinismus|skialpinismu]]. [52] => * '''Valle de Ordesa''' [53] => Kaňon ledovcového původu o délce 15 km, šířce až 3 km a se stěnami až 800 metrů vysokými se nachází v [[Národní park Ordesa y Monte Perdido|národním parku Ordesa y Monte Perdido]]. Jeho průměrná výška je 1 300 m. Celá oblast je plná krasových jevů jako jsou četné [[závrt]]y, [[jeskyně]] (těch je tu přibližně 35) a [[propast]]í. Proto je také předmětem zájmu [[speleologie|speleologů]]. Oblast je vhodná pro nenáročnou turistiku plnou krásných výhledů. Výstup od [[parkoviště]], cestou v ústí [[kaňon]]u Ordesa, přes chatu [[Refugio Goriz]] na nejvyšší vrchol masivu, [[Monte Perdido]] (3 355 m), je možné provést za jeden den. [54] => * '''Bachimala''' [55] => Zde se ukazuje mírnější tvář Pyrenejí. Oblast Bachimala leží mezi údolím Bielsa a srázy skupiny [[Pico de Posets]]. Podoba hor je spíše ve formě oblých hřebenů, lesů a zelených luk, sotva vystupujících nad 3 000 m. Nejvyšší vrchol masivu je [[Pico de Bachimala]] (3 174 m), na který se dá vyjít od [[horská chata|horské chaty]] [[Refugia de Viadós]]. [56] => * '''Posets''' [57] => Vrchol [[Pico de Posets]] (3 375 m) je druhý nejvyšší v Pyrenejích. Pohled na něj je impozantní. Převyšuje blízké údolí [[Valle de Benasque]] o 2 200 m. To ho také odděluje od sousedního masivu [[Pico de Aneto]] ležícího více na východ. Pico de Posetes se dá označit jako [[prototyp]] pyrenejského obra a nemá v celých horách žádnou konkurenci. Výstup k vrcholu se dá zvládnout ze tří stran: z údolí Valle de Eriste (jihovýchod), z údolí Valle de Estós (severovýchod) a údolím Cinqueta de Anes Cruces (severozápad). [58] => * '''Pico de Aneto – Maladeta''' [59] => V  [[masiv Maladate|masivu Maladeta]] zvaném střecha Pyrenejí nalezneme nejvyšší pyrenejský vrchol [[Pico de Aneto]] (3 404 m), jenž je obklopen několika ledovci. Klasický „normální“ výstup na vrchol je od severu z chaty [[Refugia Renclusa]]. [60] => * '''Besiberri''' [61] => Skupinu Besiberri tvoří hřeben třítisícových vrcholů, který oddělují hluboká údolí [[Noguera]], [[Ribagorzana]] a [[Noguera de Tor]]. Nachází se zde chata [[Refugio de Besiberri]] (2 760 m), která je nejvýše položenou v Pyrenejích. Na nejvyšší vrchol masivu [[Besiberri Sud|Besiberri Sur]] (3 030 m) vede jedna cesta od západu a prochází údolím Valle de Besiberri a druhá od jihu z obce Caldes de Bohí. [62] => * '''Punta Alta''' [63] => Na sever masivu Aigues Tortes se zvedá erozí postihlý hřeben [[Punta Alta]]. Jelikož je relativně osamocený jsou z něj výborné výhledy na skupinu [[Besiberri]] a jezerní park [[Parque Natural de Aigües Tortes i Sant Maurici]]. Výchozím místem při výstupu na Punta Alta (3 014 m) je obec [[Estany Cavallers]]. [64] => * '''Montardo''' [65] => Nefrekventovanější a jednou z nejpopulárnějších hor patří vrchol Montardo, který ovšem není nejvyšším kopcem stejnojmenného masivu. Výstup je lehký a v zimě považovaný za klasickou [[skialpinismus|skialpinistickou]] túru. Nejčastější výstupová trasa na vrchol [[Montardo]] (2 830 m) vede od západu z chaty [[Refugio Restanca]]. [66] => * '''Národní park Aigüestortes i Estany de Sant Maurici''' [67] => [[Národní park Aigüestortes i Estany de Sant Maurici]] je jednou z nejvyhledávanějších a nejatraktivnějších oblastí Pyrenejí. Nalézá se mezi údolími Noguera de Tort a Noguera Pallaresa v oblasti [[Katalánie|Katalánských]] Pyrenejí. Národní park Sant Maurici tvoří seskupení největších ledovcových jezer položených na náhorní rovině ve výšce od 1 500 – 2 000 m. Jezer se zde nachází na 50. Štíty kolem tohoto přírodního úkazu dosahují výšek nad 3 000 m. Mezi nejznámější a nejoblíbenější patří legendární jezero [[Sant Maurici]] nebo [[Estany Llong]] s délkou až 1 km. [[Jezero]] Contraig (2 570 m) je nejvýše položeným. Další méně významná, ale stále okouzlující jsou např. jezera Moncasau, Tort, Lladrés, Negre, Trescurro a jiná. [68] => * '''Pica d'Estats''' [69] => Poslední třítisícovky vrcholy na východě Pyrenejí se nacházejí ve skupině vrcholu [[Pica d'Estats]] (3 143 m). Tento horský masiv je relativně daleko od ostatních skupin a nachází se nad údolími Tavascanu, Ferrera a Lladore. Tento kout Pyrenejí má pověst tichých a zapomenutých hor, právě díky své odloučenosti. [70] => * '''Andorra''' [71] => [[Andorra]] je stát ležící v nitru Pyrenejí mezi hranicemi Francie a Španělska. V jejím středu vedou dvě velká údolí [[Valira del Nord]] a [[Valira del Orient]] (průměrná výška 1 200 m). Oblast je ze všech stran obklopeno ostrými a sráznými štíty s výškou od 2 500 do 3 000 m. Většinu oblasti odvodňuje [[řeka]] [[Valira]], která teče hlavním údolím [[Gran Valira]] a dále jižně do [[Španělsko|Španělska]], kde se spojuje s řekou [[Segre]] a vytvářejí tak levý přítok velké řeky [[Ebro]]. Silničním sedlem [[Puerto de Envalira]] (2 400 m) vede silnice spojující Andorru s [[Francie|Francií]]. Jedná se o nejvýše položený silniční průsmyk v Pyrenejích. [[Silniční sedlo]] spojující Andorru se francouzským [[Foix]] byl otevřen v r. [[1933]]. Přes zimu je obvykle neudržovaný a neprůjezdný. Do Španělska lze z Andorry dojet po silnici vedoucí údolím Gran Valira. Nejvyšším vrcholem Andorry je [[Coma Pedrosa]] (2 946 m), který se nalézá v hraničním hřebeni. [72] => [73] => == Nejznámějších vrcholy == [74] => {{Viz též|Pyrenejské třítisícovky}} [75] => [76] => === Hlavní vrcholy === [77] => [[Soubor:Catalonia Estany Colomers.jpg|náhled|Lago Mayor de Colomers]] [78] => [[Soubor:Pirineo Ordesa 1.jpg|náhled|Z parku Ordesa]] [79] => [[Soubor:Aneto 01.jpg|náhled|Pico de Aneto]] [80] => * [[Pico de Aneto]] (3404 m) [81] => * [[Posets]] (3375 m) [82] => * [[Mont Perdu]] (3355 m) [83] => * [[Pic Maudit]] (3350 m) [84] => * [[Pic du Cylindre]] (3328 m) [85] => * [[Pic de la Maladeta]] (3308 m) [86] => * [[Vignemale]] (Pique longue) (3298 m) [87] => [88] => === Další nad 3000 m === [89] => * [[Pic du Clot de la Hount]] (3295 m) [90] => * [[Pic du Marboré]] (3248 m) [91] => * [[Pic de Cerbillona]] (3247 m) [92] => * [[Pic de Perdiguére]] (3222 m) [93] => * [[Pic de Montferrat]] (3220 m) [94] => * [[Pic Long]] (3192 m) [95] => * [[Pic Schrader]] (Grand Batchimale) (3177 m) [96] => * [[Pic de Campbieil]] (3173 m) [97] => * [[Pic Badet]] (3160 m) [98] => * [[Pic du Balaïtous]] (3144 m) [99] => * [[Pic du Taillon]] (3144 m) [100] => * [[Pique d'Estats]] (3143 m) [101] => * [[Punta del Sabre]] (3136 m) [102] => * [[Pic de la Munia]] (3134 m) [103] => * [[Pic des Gourgs Blancs]] (3129 m) [104] => * [[Pic des Crabioules]] (3116 m) [105] => * [[Pic de Maupas]] (3109 m) [106] => * [[Pic Lézat]] (3107 m) [107] => * [[Pic de Néouvielle]] (3091 m) [108] => * [[Pic de Troumouse]] (3085 m) [109] => * [[Pic de Montcalm]] (3077 m) [110] => * [[Grand pic d' Astazou]] (3077 m) [111] => * [[Epaule du Marboré]] (3073 m) [112] => * [[Pic des Spijeoles]] (3066 m) [113] => * [[Pic de Quayrat]] (3060 m) [114] => * [[Pic des Trois Conseillers]] (3039 m) [115] => * [[Turon de Néouvielle]] (3035 m) [116] => * [[Pic de Batoua]] (3034 m) [117] => * [[Petit Vignemale]] (3032 m) [118] => * [[Tour du Marboré]] (3009 m) [119] => * [[Casque du Marboré]] (3006 m) [120] => * [[Grande Fache]] (3005 m) [121] => [122] => === Hlavní vrcholy méně 3000 m === [123] => * [[Coma Pedrosa]] (2946 m) – nejvyšší hora [[Andorra|Andorry]] [124] => * [[Pic de Comapedrosa]] (2942 m) – Andorra [125] => * [[Pic Carlit]] (2921 m) [126] => * [[Pic du Midi d'Ossau]] (2885 m) [127] => * [[Pic du Midi de Bigorre]] (2876 m) [128] => * [[Mont Valier]] (2838 m) [129] => * Petit Pic du Midi d'Ossau (2812 m) [130] => * [[Mont Canigou]] (2786 m) [131] => * [[Pic d'Anie]] (2504 m) [132] => * Grande Aiguille d'Ansabère (2376 m) [133] => * Pic d'Orhy (2017 m) [134] => [135] => [136] => == Národní parky == [137] => V Pyrenejích se nacházejí tři národní parky – [[Národní parky ve Španělsku|dva ve Španělsku]] a [[Národní parky ve Francii|jeden ve Francii]]. Je zde také mnoho přírodních rezervací a některé z nich jsou i v podhůří (Los Mallos de Riglos atd.). V parcích Ordesa y Monte Perdido a Sant Maurici je dokonce omezený denní počet návštěvníků. [138] => * '''[[Národní park Ordesa y Monte Perdido|Parque Nacional de Ordesa y Monte Perdido]]''' je nejstarším ze všech pyrenejských parků. Je to vlastně kaňonovité údolí pod vrcholem [[Monte Perdido]] a jeho plocha je 15 068 [[Hektar|ha]]. Stěny svírající kaňon jsou až 800 m vysoké. Národní park Ordesa je dostupný od jihu z vesnice Torla. [139] => * '''[[Národní park Aigüestortes i Estany de Sant Maurici|Parque Natural de Aigüestortes i Estany De Sant Maurici]]''' je jezernatou oblastí o rozloze 105 km² a nachází se ve východní části centrálních Pyrenejí. K jeho vyhlášení došlo v r. [[1955]]. Na severu tvoří hranici parku největší pyrenejské údolí [[Valle de Arán]] a jih vymezuje údolí [[Aneo]]. Několik desítek jezer leží v průměrné nadmořské výšce 1 500 – 2 000 m posazené mezi hory vyšší 3 000 m. Přístup z jihu je obtížný, je tedy vhodné postupovat po svých nebo či [[jeep]]em. Nejznámější [[jezero]] [[Sant Maurici]] je dostupné ze severovýchodu z obce [[Espot]]. [140] => * '''[[Národní park Pyreneje|Parc National des Pyrénées]]''' nalezneme ve francouzské části pohoří u měst [[Axpe]], [[Bigorre]], [[Aure]] a [[Ossau]]. Park byl vyhlášen v r. [[1970]] a rozkládá se na ploše 457 [[Kilometr čtvereční|km²]] (šířka až 30 km, výška 800 – 3 000 m). Dřívější [[přírodní rezervace]] Ossau, Cauterets, Gavarnie a Neouvielle jsou dnes počítány jako součást parku. Ochranné pásmo předparku je 3 000 km². Zde je povolen pohyb bez výraznějších omezení. Od severu z [[Francie]] se do parku dostaneme nejlépe z měst [[Arrens]], [[Lescun]], [[Etsaut]], [[Bious-de-Artigues]], [[Gavarnie]], [[Gerde]] a [[Aragnouet]]. [141] => [142] => == Odkazy == [143] => === Reference === [144] => [145] => [146] => === Externí odkazy === [147] => * {{Commonscat|Pyrenees}} [148] => * {{Otto|heslo=Pyreneje}} [149] => * {{Wikislovník|heslo=Pyreneje}} [150] => {{Autoritní data}} [151] => [152] => [[Kategorie:Pyreneje| ]] [153] => [[Kategorie:Pohoří v Evropě]] [154] => [[Kategorie:Geografie jižní Evropy]] [155] => [[Kategorie:Geografie západní Evropy]] [156] => [[Kategorie:Pohoří ve Španělsku]] [157] => [[Kategorie:Pohoří ve Francii]] [158] => [[Kategorie:Geografie Katalánska]] [] => )
good wiki

Pyreneje

Mapa Ledovec pod Pico de Aneto Pyreneje (: Pyrénées; ), evropské pohoří oddělující od zbytku Evropy Pyrenejský poloostrov, tvoří přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií; v jednom z horských údolí se nalézá stát Andorra. Jedná se o třetihorní pásemné pohoří se sněžnou čárou ve výšce 2 500-2 900 m n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pico de Aneto','Andorra','Francie','Národní park Ordesa y Monte Perdido','speleologie','Montes Pyrenaeus','Coma Pedrosa','Ledovec','Evropa','Pico de Posets','horolezectví','Vignemale'

Andorra

Evropa

Francie

Horolezectví

Ledovec

Speleologie

Vignemale