Array ( [0] => 14894762 [id] => 14894762 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pyrop [uri] => Pyrop [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - minerál [1] => | název = Pyrop [2] => | obrázek = Granat, Madagaskar.JPG [3] => | popisek = Krystal pyropu z [[Madagaskar]]u [4] => | kategorie = Minerál [5] => | vzorec = Mg3Al2[SiO4]3 [6] => | barva = temné odstíny červené [7] => | vzhled = rombické dodekaedry [8] => | soustava = krychlová [9] => | tvrdost = 7–7,5 [10] => | lesk = skelný, hedvábný [11] => | štěpnost = velmi nedokonalá [12] => | index lomu = n=1,714 [13] => | vryp = bílý [14] => | hustota = 3,65 – 3,84 [15] => | rozpustnost = v kyselinách nerozpustný [16] => | ostatní = [17] => }} [18] => '''Pyrop''' ([[Abraham Gottlob Werner|Werner]], 1803), chemický vzorec [[Hořčík|Mg]]3[[Hliník|Al]]2[[[Křemík|Si]][[Kyslík|O]]4]3 (křemičitan hořečnato-hlinitý), je krychlový [[minerál]] ze skupiny [[Granát (minerál)|granátu]].
Název minerálu pochází z řeckého ''pyropos'' – podobný ohni a odkazuje na barvu nerostu. Pyropy z nalezišť v Čechách se označují jako '''[[český granát]]'''. [19] => [20] => == Původ == [21] => Pyropy jsou typickým minerálem [[Bazická hornina|bazických]] až [[Ultrabazická hornina|ultrabazických]] [[Magmatická hornina|magmatických hornin]], jako jsou [[peridotit]]y (olivínovce) nebo [[dunit]]y. Dále se pyropy nacházejí v [[hadec|hadcích]] vzniklých přeměnou [[peridotit]]ů. Jako všechny granáty i pyropy vzdorují větrání, proto je většinou nacházíme v náplavech. [22] => [23] => == Morfologie == [24] => Dobře vyvinuté krystaly. [25] => [[Soubor:Pyrope (Czechia).jpg|náhled|Pyropy z Česka]] [26] => * '''Fyzikální vlastnosti:''' Tvrdost 7–7,5, křehký, hustota 3,65 – 3,84 g/cm³, štěpnost velmi nedokonalá podle (110), lom lasturnatý. [27] => * '''Optické vlastnosti:''' Barva: tmavé odstíny červené (fialovočervená, purpurová, černočervená). Lesk skelný až hedvábný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý. [28] => * '''Chemické vlastnosti:''' Složení: [[Hořčík|Mg]] 18,09 %, [[Hliník|Al]] 13,39 %, [[Křemík|Si]] 20,90 %, [[Kyslík|O]] 47,63 %, příměsi [[Železo|Fe]], [[Mangan|Mn]], [[Vápník|Ca]]. [29] => [30] => == Podobné minerály == [31] => * [[eudialyt]], [[spinel]], [[rubín]] [32] => [33] => == Parageneze == [34] => * [[ilmenit]], [[flogopit]], [[olivín]], [[amfibol|obecný amfibol]], [[plagioklas]]y, [[pyroxeny]], [[diamant]], [[kyanit]], [[rutil]], [[chlorit]]y, [[titanit]], [[glaukofán]], [[omfacit]] [35] => [36] => == Získávání == [37] => Z rozsypů a náplavů, při těžbě jiných minerálů (diamanty). [38] => [39] => == Historie == [40] => Pyrop byl od starověku v Evropě nejoblíbenější ze skupiny červeně zabarvených granátů. Popsal jej například Plinius. Od raného středověku (asi od 5. století n. l.) se sbíral v [[České středohoří|Českém středohoří]] a vyvážel se pro klenotnictví. Užíval se v oděvním šperku, k výzdobě [[Záštita|záštity]] a pochvy bodných i sečných zbraní v celé Evropě. [41] => [[Soubor:Muzeum českého granátu Třebenice (14).jpg|náhled|Repliky granátových šperků [[Ulrika von Levetzow|Ulriky von Lewetzow]], vystavené v [[Muzeum českého granátu|Muzeu českého granátu]] v [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenicích]]]] [42] => Archeologickými nálezy byl zjištěn až u [[Visigóti|Visigótů]] na území dnešního Španělska, v četných památkách dynastie Merovejců, například v pokladu franského krále [[Childerik I.|Childerika I.]] (+481/482) z [[Tournai]], přes germánské dílny v Podunají, (např. pohřebiště [[Apahída]] v Rumunsku) až po turko-tatarské kočovné národy na Kavkazu a v západním ÍránuKAZANSKI Michel - VALLET Françoise - PÉRIN Patrick: ''L'or des princes barbares, du Caucase à la Gaule, Ve siècle après J.C.''. Réunion des Muséés nationaux, Paris 2000,. K nejvýznamnějším archeologickým nálezům tohoto období patří poklad germánského velmože z [[Blučina - Cézavy|Blučiny - Cézav]] u Brna z 5. století (Moravské zemské muzeum v Brně). [43] => [44] => České šperky doby gotické s pyropy, pocházející ze 13.–15. století, jsou ve sbírkách [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze a v pokladu [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály sv. Víta]] na Pražském hradě. O výskytu pyropů v Čechách a o mineralogické sbírce císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] na Pražském hradě napsal císařův dvorní lékař a mineralog [[Anselmus Boëtius de Boot]] kapitolu ve spisu [[Gemmarum et lapidum historia]], poprvé vydaném roku 1608. Rudolfínští zlatníci a klenotníci z rodin [[Miseroni]]ů, [[Castrucci]]ů, ale také mnozí další mistři období manýrismu a baroka v Praze, Norimberku či Augsburgu si pyropy velmi oblíbili jako rámující kaménkySTEHLÍKOVÁ Dana, ''Carbunculus, granatus, zrnakoč''. Praha 2002, 3-6. Největší Boëtiem zmíněný granát o velikosti holubího vejce je však podle posledního gemologického průzkumu almandinHYRŠL, Jaroslav, Nový gemologický výzkum údajných největších českých granátů; in: Minerál č. 5, 2000, s. 415 - 418. Je zasazen mezi dva pyropy do Řádu zlatého rouna, klenotnické práce pražského mistra [[František Kryštof Diesbach|Františka Kryštofa Diesbacha]] z roku 1746, a vystaven v pokladu saských kurfiřtů v [[Neues Grünes Gewölbe]] v [[Drážďany|Drážďanech]]. [45] => [46] => Roku 1742 císařovna [[Marie Terezie]] zakázala vývoz surových pyropů z Čech a tím umožnila monopol zpracovávání tohoto granátu klenotníky z českých zemích. Většina dochovaných šperků s českými granáty pochází z 19. až 1. poloviny 20. století a je vytvořena [[nýtková technika|nýtkovou technikou]] v [[pavé]]. Jsou to shodně vybroušené granátové routy či tabulky, dlaždicovitě poskládané v kovovém rámečku a připevněné pomocí nýtků. Z kovů se v historii nejčastěji užívalo tzv. [[granátové zlato]] o nízké ryzosti 250/1000, které je slitinou zlata a mědi. Na nádobí a klenoty větších rozměrů, stejně jako na šperky, se užívalo také stříbro, stříbrný [[filigrán]], [[tombak]] nebo [[měď]]. [47] => [48] => == Sbírky == [49] => Sbírky historického [[šperk]]u, [[galanterie]] a [[nádobí]] zdobeného českými granáty má několik českých muzeí: [50] => [51] => === Národní muzeum v Praze === [52] => * Největší sbírka uměleckých prací o více než 600 příkladech z období od středověku do poloviny 20. stoletíSTEHLÍKOVÁ Dana, ''Carbunculus, granatus, zrnakoč''. Praha 2002, s. 3-6 a sbírka národopisných prací o 100 příkladech jsou v Historickém muzeu [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze, tamže v Přírodovědném muzeu má mineralogická sbírka také největší kolekci nebroušených granátůKOUŘIMSKÝ, Jiří: Katalog drahých kamenů, mineralogická sbírka Národního muzea v Praze. NM Praha 1968. [53] => [54] => === Další významné kolekce === [55] => * [[Muzeum českého granátu]] v [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenicích]], sbírku sestavil zakladatel zdejšího muzea [[Václav Pařík (politik)|Václav Pařík]]; po zrušení byla sbírka včleněna do [[Oblastní muzeum v Litoměřicích|Oblastního muzea v Litoměřicích]]. [56] => * [[Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze]]. [57] => * [[Moravská galerie v Brně]], (Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14). [58] => * [[Muzeum Českého ráje]] v [[Turnov]]ě. [59] => * [[Oblastní muzeum v Mostě]] (originální souprava šperků [[Ulrika von Levetzow|Ulriky von Levetzow]]) [60] => * Městské muzeum v [[Lomnice nad Popelkou|Lomnici nad Popelkou]] [61] => * Městské muzeum v [[Nová Paka|Nové Pace]] [62] => * [[Svatovítský poklad]] v Praze. [63] => * [[Loretánský poklad]] v Praze. [64] => * Kolekce Družstva umělecké výroby [[Granát Turnov]]. [65] => [66] => == Využití == [67] => Pyropy se brousí do podoby fasetovaných brusů, především briliantů a rout, méně do čočkovců nebo kulovitých korálků. V minulosti byly oblíbené granátové šňůry a růžence, sestavené z provrtaných, pouze přibroušených surových zrn. Pyropy se pro svou tvrdost používají též do ložisek jemných přístrojů. Zvláště výhodné jsou jako kotvové kameny pro velmi přesné hodiny. Pyrop má ze všech granátů nejvýhodnější fyzikální vlastnosti, hlavně tepelnou vodivost a elasticitu. Lze ho též použít jako vynikající brusný a lešticí materiál. [68] => [69] => == Naleziště == [70] => [[Soubor:Linhorka, pyrop (1).jpg|náhled|Mateční hornina s pyropy, vrch [[Linhorka]] u [[Třebívlice|Třebívlic]]]] [71] => Hojný minerál. Ze všech pyropů jsou pro vynikající fyzické vlastnosti (nespalitelnost, probarvení, aj.) nejvíce ceněné granáty z Čech, přestože mají jen malé rozměry. Průměr 5 milimetrů se již považuje za výjimečný a 8 milimetrů je raritní. Jihoafrické pyropy, tzv. Kapské rubíny, americké tzv. Arizonské rubíny, a českými klenotníky oblíbené pyropy z [[Tanzanie]] jsou větší. [72] => [73] => * [[Česko]] – Nejznámějším nalezištěm jsou jižní svahy [[České středohoří|Českého středohoří]], podél geologického zlomu mezi Bílinou a Litoměřicemi, zejména (70 km2 v okolí [[Třebívlice|Třebívlic]], [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenic]], [[Podsedice|Podsedic]], [[Dlažkovice|Dlažkovic]] a [[Měrunice|Měrunic]]). Ložiska se nalézají v náplavech (pyropové štěrky). Primárních výskytů je málo (vrch [[Linhorka]]). ** Jiná česká naleziště: [[Jičín]] a [[Stará Paka]] v Podkrkonoší, [[Mohelno]], okolí [[Kolín]]a nad Labem. [74] => * Další výskyty pyropů jsou na nalezištích diamantů u [[Kimberley]] v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]], v [[Tanzanie|Tanzanii]], v [[Arizona|Arizoně]] v [[Spojené státy americké|USA]] a v [[kimberlit]]ech na nalezištích diamantů v [[Jakutsk]]u v [[Rusko|Rusku]]. Podle jednotlivých nalezišť bývá pyrop označován nejen jako český granát, ale i obchodními názvy jako "kapský rubín" nebo "arizonský rubín". Švýcarské a jihoafrické pyropy jsou hůře probarvené než kameny z Čech (české granáty). Méně významná naleziště jsou v [[Mongolsko|Mongolsku]], [[Myanmar|Barmě]], [[Austrálie|Austrálii]], v Makonde v Tanzanii a v [[Minas Gerais]] v [[Brazílie|Brazílii]]. Růžovočervené až nafialovělé směsi pyropu a [[almandin]]u, tzv.[[pyralmandin]] a (rhodolity) se nacházejí v [[Kalifornie|Kalifornii]]. [75] => [76] => == Odkazy == [77] => [78] => === Reference === [79] => [80] => [81] => === Literatura === [82] => * {{Citace monografie | příjmení = Ďuďa | jméno = Rudolf | příjmení2 = Rejl | jméno2 = Luboš | další = Fotografie Dušan Slivka | titul = Minerály | vydání = 1 | typ vydání = české | místo = Praha | rok = 1997 | vydavatel = AVENTINUM |počet stran = 520 |edice = Velký průvodce | isbn = 80-7151-030-0}} [83] => * GÖTZ Bohuslav, TURNOVEC Ivan, URBANEC, Jaroslav: Granáty Českého středohoří. Teplice 1979. [84] => * HOLÁSEK, Jiří - KLEČÁK,Oldřich: Český granát. Ústí nad Labem 1972. [85] => * HYRŠL, Jaroslav, Nový gemologický výzkum údajných největších českých granátů; in: Minerál č. 5, 2000, s. 415 - 418. [86] => * KAZANSKI Michel - VALLET Françoise - PÉRIN Patrick: ''L'or des princes barbares, du Caucase à la Gaule, Ve siècle après J.C.''. Réunion des Muséés nationaux, Paris 2000, {{ISBN|2711836606}} [87] => * KOUŘIMSKÝ, Jiří: Katalog drahých kamenů, mineralogická sbírka Národního muzea v Praze. NM Praha 1968. [88] => * Kouřimský, Jiří: Das Feuerauge aus böhmischen Vulkanen, In: Granat, die Mineralien der Granat-Gruppe. ''[[Extra LAPIS]]'' No 9, ed. WEISE Christian (německy), München 1997. [89] => * {{Citace monografie | příjmení = STEHLÍKOVÁ | jméno = Dana | titul = Carbunculus, granatus, zrnakoč. Katalog výstavy. | vydání = 1.| typ vydání = české | místo = Praha | rok = 2002|vydavatel = Národní muzeum |National Museum | počet stran = 56}}. [90] => * {{Citace monografie | příjmení = STEHLÍKOVÁ | jméno = Dana | titul = The Bohemian Garnet | vydání = 2.|typ vydání = anglické | místo = Praha | rok = 2003 | vydavatel = Národní muzeum |National Museum | počet stran = 36 |počet obrázků = 64}}. [91] => * STEHLÍKOVÁ Dana: Bohemian Garnet Jewellery, 1.500 years of Czech Treasures, in: ''Jewellery History Today'', London, issue 28, Winter 2017, s. 3-8; ISSN 2042-8529 [92] => * VOKÁČOVÁ, Věra: ''Český granát'', katalog výstavy UPM Praha 1985. [93] => [94] => === Související články === [95] => * [[Seznam minerálů]] [96] => [97] => === Externí odkazy === [98] => * {{Commonscat|Pyrope}} [99] => * {{Wikislovník|heslo=pyrop}} [100] => * [http://www.mindat.org/min-3321.html Pyrop na webu mindat.org (anglicky)] [101] => * [http://webmineral.com/data/Pyrope.shtml Pyrop na webu Webmineral (anglicky)] [102] => * [http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/Pyrop Pyrop v atlasu minerálů (německy)] [103] => * [http://rruff.geo.arizona.edu/doclib/hom/pyrope.pdf Mineral data publishing (PDF)] [104] => [105] => {{Granáty}} [106] => {{Autoritní data}} [107] => [108] => [[Kategorie:Pyrop| ]] [109] => [[Kategorie:Minerály]] [110] => [[Kategorie:Minerály 8. třídy]] [111] => [[Kategorie:Nesosilikáty]] [112] => [[Kategorie:Drahé kameny]] [113] => [[Kategorie:Šperkařství]] [114] => [[Kategorie:Granát]] [] => )
good wiki

Pyrop

Pyrop (Werner, 1803), chemický vzorec Mg3Al2 SiO4]3 (křemičitan hořečnato-hlinitý), je krychlový minerál ze skupiny granátu. Název minerálu pochází z řeckého pyropos - podobný ohni a odkazuje na barvu nerostu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'peridotit','Křemík','Kyslík','Tanzanie','Hliník','Hořčík','České středohoří','Třebenice (okres Litoměřice)','Národní muzeum','glaukofán','Granát (minerál)','tombak'

Hliník

Hořčík

Křemík

Křemík je chemický prvek s označením Si a atomovým číslem 14 v periodické tabulce.

Kyslík

Peridotit

Tanzanie

Tombak

Tombak je hudební nástroj známý především v Persii a oblastech blízkých západnímu a jižnímu Íránu.