Array ( [0] => 15481978 [id] => 15481978 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pythagoras [uri] => Pythagoras [3] => Pythagoras in the Roman Forum, Colosseum.jpg [img] => Pythagoras in the Roman Forum, Colosseum.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => {{Infobox - spisovatel [2] => | obrázek = Kapitolinischer Pythagoras adjusted.jpg [3] => | popisek = Pythagoras (Busta v Kapitolském muzeu v Římě) [4] => | datum narození = kolem [[570 př. n. l.]] [5] => }} [6] => '''Pythagoras ze Sámu''' (přesněji '''Pýthagorás''', [[řečtina|řec.]] Πυθαγόρας ο Σάμιος, okolo [[570 př. n. l.]] ostrov [[Samos]] – po [[510 př. n. l.]] Krotón v jižní [[Itálie|Itálii]]) byl řecký [[Filosofie|filozof]], [[matematik]], [[Astronomie|astronom]] i [[kněz]]. Byl také veřejně činný, ale údaje o něm se často rozcházejí. Z jeho díla (pokud nějaké napsal) se nic nezachovalo, založil však velmi významnou školu a výklady i legendy jeho následovníků překryly jeho původní myšlenky, takže se velmi obtížně rekonstruují. Pythagorejská tradice měla velký vliv na [[Platón]]a, byla živá v [[novoplatónismus|novoplatónismu]], v [[renesance|renesanci]] a v různých – často fantastických – podobách žije i dnes. [7] => [8] => == Život == [9] => Pythagoras, přezdívaný ''otec [[číslo|čísel]]'', se narodil na ostrově [[Samos]], jeho otcem byl pravděpodobně kupecJames A. Philip: ''Pythagoras and Early Pythagoreanism'', Toronto 1966, p. 185f. nebo rytec prstenů Mésarchos.Kraus I.: ''Dějiny evropských objevů a vynálezů'', Academia, Praha 2002, {{ISBN|80-200-0905-1}} Mezi jeho učiteli se uvádějí [[Ferekýdés ze Syru]] a [[Anaximandros]]. V mládí cestoval po [[Egypt]]ě a [[Babylonie|Babylonii]], kde se seznámil s východními náboženskými myšlenkami. Když se roku [[538 př. n. l.]] zmocnil vlády na Samu [[Tyrannis|tyran]] [[Polykratés ze Samu|Polykratés]], Pythagoras uprchl a kolem roku [[530 př. n. l.]] založil v dnešním [[Crotone]] v [[Kalábrie|Kalabrii]] filosofickou školu. Žil se svými žáky podle přísných pravidel v pevném společenství a získal si i značný veřejný vliv. Podle některých pramenů měl za ženu Theano a s ní také děti. Když ve sporu s městem Sybaris krotónští roku [[510 př. n. l.]] zvítězili, došlo ve městě ke sporům kvůli dělení dobyté půdy a hněv se obrátil proti Pythagorovi. Ten odešel z města a usadil se asi 160 km severněji v [[Metaponto|Metapontu]] u [[Taranto|Tarenta]], kde žil až do smrti. Po jeho smrti prý občané zřídili v jeho domě chrám bohyně Déméter. [10] => [11] => == Myšlení a dílo == [12] => Nejstarší svědectví o Pythagorovi pochází od básníka Ióna z Chiu, podle něhož psal básně a pozdější římští autoři mu připisují i další spisy, které se ovšem nezachovaly. Připisuje se mu báseň „Posvátná řeč“ (''Hieros logos''), z níž se cituje začátek: [13] => “Mladíci, přec v úctě chovejte s tichostí toto vše!”Diogenés Laërtios, ''Životy filosofů'', VIII.7. [14] => Slavné „Zlaté verše“ (''Carmen aureum''), které jsou jistě pozdější, možná obsahují části této básně.Snad verše 1-4, 10-12, 17-20, 40-49 a 54-60. Viz [http://www.zeitenschrift.com/news/sn-13704-goldeneverse.ihtml] Báseň vyzývá k uctívání bohů i zemřelých předků, k věrnému přátelství a slibuje nesmrtelnost duše. Naproti tomu jeho současník [[Hérakleitos]] říká, že Pythagoras se věnoval studiu víc než kdo jiný, vytýká mu však „mnohoučenost“ a úskočná kouzla.Hérakleitos, Zlomek B 129. [15] => [16] => [[Soubor: Pythagoras Bust Vatican Museum.jpg|náhled|Pythagoras
(Busta ve Vatikánském muzeu)]] [17] => Vzhledem k velmi rozporným a často i pozdním zprávám zůstává Pythagorovo učení záhadou. Zdá se však, že obsahuje dvě hlavní stránky, totiž náboženské učení i praxi a zájem o čísla, možná hlavně o mystiku čísel. Badatelé se dělí do dvou táborů podle toho, kterou z nich víc zdůrazňují. [[Walter Burkert|W. Burkert]] a [[E. R. Dodds]] přirovnávají Pythagora k „[[Šamanismus|šamanovi]]“, který měl mezi svými žáky posvátnou autoritu, kdežto W. Jaeger a L. Zhmud v něm vidí především učence. Pro první mínění svědčí zachované zlomky a zejména zázraky, jež mu legendy hojně připisují, pro druhé objevy, jež se Pythagorovi přisuzují. Už [[Aristotelés]] a [[Aristoxenos]] mu připisují velké zásluhy o řeckou matematiku i astronomii a v jeho škole se obojí později pěstovalo. [18] => [19] => Ze zachovaných zlomků a citátů plyne, že pro Pythagora bylo důležité učení o poměru duše a těla: duše, která je nesmrtelná a po smrti přechází do jiných tvorů, je v těle vězněna jako v hrobě („Tělo je hrob“, řecky ''sóma – séma''). Úkolem a posláním člověka je uvolňovat duši z této vazby a tak si připravovat nesmrtelnost. Pythagoras prý také říkal, že s lidmi je to jako s diváky na olympijské slavnosti: jedni tam hledají slávu, druzí bohatství a třetí – filosofové – jen přihlížejí. Odtud se patrně odvozuje i Platónovo a Aristotelovo přesvědčení, že teoretický postoj ke světu je ten nejvyšší (řecké ''theóros'' znamená „divák“). Z astronomického zájmu pythagorejské školy vyplynul později, v době [[helénismus|helénismu]], „astrologický fatalismus“ – přesvědčení o nezvratném osudu, určeném polohou hvězd, a z něho pak i nauka o „věčném návratu“ téhož po uplynutí Velkého roku, kterou v 19. století převzal [[Friedrich Nietzsche|Nietzsche]]. [20] => [21] => == Pythagorejská škola == [22] => Pythagorova „škola“ se podle dnešních představ asi podobala spíše klášteru se společným [[askeze|asketickým]] životem a bohoslužbou, vyžadovala přísnou disciplínu se zvláštní péčí o čistotu, účastnila se však veřejného života. [[Soubor:Pythagorean Proof (3).PNG|náhled|Důkaz Pythagorovy věty
(Všechny modré trojúhelníky jsou stejné.)]] [23] => [24] => Pythagorovi se připisuje zavedení pojmu [[filosofie]]: když ho žáci nazývali ''sofos'' („mudrc“, „moudrý“), řekl jim, ať mu raději říkají „milovník moudrosti“ (''filosofos'' z ''filein'' – „milovat“ a ''sofos'' – „moudrý“) a jeho následovníci si tedy začali říkat ''filosofové''. Připisuje se mu také výraz ''kosmos'' (od ''kosmeó'', zdobit), protože prý ve Vesmíru obdivoval jeho úžasný řád. Tomu odpovídá i výklad u Diogéna Laertia, podle něhož Pythagoras odvozoval počátek Vesmíru od („mužského“) Jednoho a („ženské“) „neohraničené dvojice“; podobně jako v čínském učení o Jin a Jang je základem protiklad lichých a sudých čísel. Z toho se pak buduje neviditelná stavba světa, poměry, čísla a geometrické tvary. Nejdokonalejší geometrické obrazce jsou koule a kruh, potom čtverec jakožto symbol čtyř živlů. Mezi pythagorejské pojmy patří také „[[čtveřina]]“ (''tetraktys''), totiž posloupnost čísel 1, 2, 3 a 4, jejichž součet je deset. [25] => [26] => Pythagoras nebo jeho škola objevili vztah mezi délkou struny a tóny stupnice: poloviční struna zní o oktávu výš, dvoutřetinová o kvintu atd. Na tom je založena [[Diatonika|diatonická stupnice]], [[pythagorejské ladění]] a konečně i představa [[harmonie sfér]]: průměry planetárních sfér (koulí) jsou vůči sobě v tomto poměru a při svém pohybu vydávají pro člověka neslyšitelný harmonický zvuk. [27] => [28] => Mimořádný význam měla a má [[Pythagorova věta]]: součet obsahů čtverců nad oběma odvěsnami pravoúhlého trojúhelníka je roven obsahu čtverce nad přeponou. Starší kultury věděly, že trojúhelník, jehož strany jsou v poměru 3:4:5 je pravoúhlý. Obecný důkaz věty se tradičně připisoval Egypťanům či Babylóňanům, kde se s ním měl Pythagoras na svých cestách seznámit. Moderní badatelé tuto hypotézu zpochybňují hlavně tím, že pochybují o možnosti domluvy a jazykových znalostech obou stran. Řecká matematika v každém případě nalezla neobyčejně důmyslné obecné důkazy, jako je ten, který uvádí [[Eukleidés]].Eukleidés, ''Základy'' I. 47. Na vedlejším obrázku je jiný, jednodušší geometrický důkaz. [29] => [30] => Konečně se Pythagorovu žáku [[Hippasos z Metapontu|Hippasovi z Metapontu]] připisuje i objev nesouměřitelných čili [[iracionální číslo|iracionálních čísel]], jež nelze vyjádřit zlomkem. Objevil jej snad na příkladě úhlopříčky čtverce, anebo na pravidelném pětiúhelníku, jehož strany rovněž nemají racionální délky. O Hippassovi víme, že byl z Pythagorovy školy vyhnán, prý pro „vyzrazení tajemství“. Podle starověkých svědectví vyvolal těžkou krizi pythagorejství, neboť otřásl vírou v racionální povahu čísel. S těmito důsledky se vypořádával i Platón. [31] => [32] => == Vliv == [33] => Pythagorejská škola trvala do pozdní antiky a těšila se obecně (s výjimkou Hérakleita) velké úctě. Platón se s pythagorejskými tématy zabýval hlavně v ''Timaiu'' a ve ''Faidónu''. Uctivě o Pythagorovi píše [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]] i [[Publius Ovidius Naso|Ovidius]], [[Kléméns Alexandrijský]] i [[Hippolyt Římský]]. Za pythagorejce se považoval [[Pico della Mirandola]], inspiroval se jím [[Giordano Bruno]], [[Johannes Kepler]] i [[Giambattista Vico]]. [34] => [35] => Po Pythagorovi je pojmenován [[Pythagoras (kráter)|kráter Pythagoras]] na [[Měsíc]]i[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Pythagoras, str. 30, č. mapového listu 2, {{ISBN|80-85277-10-7}}[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/4886 Crater Pythagoras on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}} a [[planetka]] 6143. [36] => [37] => Matematická soutěž [[Pythagoriáda]] je určena žákům páté, šesté, sedmé, osmé a příslušným ročníkům víceletých gymnázií. Připravuje ji od školního roku 1978/1979 Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Koná se vždy školní a okresní kolo soutěže.{{Citace elektronické monografie [38] => | příjmení = [39] => | jméno = [40] => | titul = Pythagoriáda [41] => | url = http://www.talentovani.cz/souteze/pythagoriada [42] => | vydavatel = talentovani.cz [43] => | místo = [44] => | datum vydání = [45] => | datum přístupu = 2019-03-27 [46] => }} [47] => [48] => == Odkazy == [49] => [50] => === Reference === [51] => {{Překlad|de|Pythagoras|49204964}} [52] => [53] => [54] => === Literatura === [55] => * ''Pýthagorás ze Sámu''. Praha: Trigon 1999. {{ISBN|80-86159-14-0}} [56] => [57] => === Související články === [58] => * [[Pythagorova věta]] [59] => * [[Pythagoreismus]] [60] => * [[Pythagoreion]], pevnost na ostrově Samu [61] => * [[Reinkarnace]] [62] => [63] => === Externí odkazy === [64] => * {{Commonscat}} [65] => * {{Wikicitáty|osoba=Pythagoras}} [66] => * {{Wikizdroje|autor=Pythagoras}} [67] => * {{NK ČR}} [68] => * [http://www.fysis.cz/presokratici/pyt/pyth.htm Heslo ''Pýthagorás'' s českými překlady starověkých textů (www.fysis.cz)] [69] => [70] => * {{en}} [71] => * [http://plato.stanford.edu/entries/pythagoras Heslo ''Pythagoras'' ve Stanford encyclopedia of philosophy] [72] => * [http://www.utm.edu/research/iep/p/pythagor.htm ''Pythagoras'', Internet Encyclopedia of Philosophy] {{Wayback|url=http://www.utm.edu/research/iep/p/pythagor.htm |date=20090414170930 }} [73] => * [http://www.newadvent.org/cathen/12587b.htm ''Pythagoras and Pythagoreanism'', The Catholic Encyclopedia] [74] => * [https://web.archive.org/web/20081025002228/http://users.ucom.net/~vegan/Burnet.htm Burnet: ''Early Greek Philosophy. Pythagoras''] [75] => * [http://www.sacred-texts.com/cla/ogv/ogv11.htm "Golden verses"] [76] => * [https://web.archive.org/web/20080617162743/http://www.religionfacts.com/greco-roman/library/pythagoras_golden_verses.htm "Golden verses"] [77] => * [http://history.hanover.edu/texts/presoc/pythagor.htm ''Pythagoras and the Pythagoreans, Fragments and Commentary'', Arthur Fairbanks Hanover Historical Texts Project, Hanover College Department of History] [78] => * [http://www.lrb.co.uk/v29/n04/burn02_.html Other Lives by M.F. Burnyeat, an article about current Pythagoras scholarship] [79] => * [http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/References/Pythagoras.html References for Pythagoras] [80] => [81] => * {{de}} [82] => * [http://www.zeitenschrift.com/news/sn-13704-goldeneverse.ihtml Zlaté verše, kritcký překlad] [83] => * [http://www.gottwein.de/Grie/vorsokr/VSPythag01.php Gottwein, Textauswahl zur vorsokratischen Philosophie] [84] => * [http://gutenberg.spiegel.de/?id=5&xid=1985&kapitel=66&cHash=8a4515a593meta151 Ovid über Pythagoras bei Gutenberg.DE] [85] => * [https://web.archive.org/web/20070823021817/http://www2.tu-berlin.de/fb1/AGiW/Auditorium/MoEthAnt/SO7/Pythagor.htm Pythagoräische Philosophie und Frömmigkeit. Diogenes Laertios, Leben und Meinungen berühmter Philosophen 8, 8–36.] [86] => [87] => ==== Matematické ==== [88] => * {{en}} [89] => * [http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Mathematicians/Pythagoras.html ''Pythagoras of Samos'', The MacTutor History of Mathematics archive, School of Mathematics and Statistics, University of St Andrews, Scotland] [90] => * [http://www.math.tamu.edu/~don.allen/history/pythag/pythag.html ''Pythagoras and the Pythagoreans'', Department of Mathematics, Texas A&M University] {{Wayback|url=http://www.math.tamu.edu/~don.allen/history/pythag/pythag.html |date=20090309180348 }} [91] => * [http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Mathematicians/Pythagoras.html ''Pythagoras of Samos''] [92] => * [https://web.archive.org/web/20051027072218/http://www.organelle.org/organelle/tetra/tetraktys.html Tetraktys] [93] => [94] => {{Předsókratikové}} [95] => {{Autoritní data}} [96] => {{Portály|Filozofie|Matematika}} [97] => [98] => [[Kategorie:Starověcí řečtí matematici]] [99] => [[Kategorie:Antičtí filozofové]] [100] => [[Kategorie:Řečtí filozofové]] [101] => [[Kategorie:Předsókratici]] [102] => [[Kategorie:Numerologové]] [103] => [[Kategorie:Narození v 6. století př. n. l.]] [104] => [[Kategorie:Úmrtí v 5. století př. n. l.]] [105] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Pythagoras

Pythagoras ze Sámu (přesněji Pýthagorás, řec. Πυθαγόρας ο Σάμιος, okolo 570 př.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'510 př. n. l.','570 př. n. l.','Samos','Pythagorova věta','Hippolyt Římský','538 př. n. l.','Reinkarnace','Kategorie:Antičtí filozofové','Giordano Bruno','Pythagoreismus','Taranto','Giambattista Vico'

Pythagoreismus

Reinkarnace

Samos

Samos je řecký ostrov ležící v Egejském moři.

Taranto