Array ( [0] => 15488551 [id] => 15488551 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pécs [uri] => Pécs [3] => Pécs Montage.jpg [img] => Pécs Montage.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Pécs je malebné město v jižním Maďarsku, které se může pochlubit bohatou historií a pestrou kulturou. Známé pro svou pohostinnost, Pécs láká návštěvníky na své historické památky, živou atmosféru a krásnou přírodu v okolí. Historie Pécse sahá až do římských dob, kdy bylo město známé jako Sopianae. Dnes je stále možné obdivovat pozůstatky této éry, včetně starobylých římských hrobek, které byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Tato místa symbolizují spojení minulosti s přítomností a zdůrazňují důležitost kulturního dědictví. Město se pyšní také bohatou architekturou, která zahrnuje díla ze středověku až po moderní dobu. Dominantou Pécse je katedrála svatého Petra a Pavla, která je obdivována pro svou impozantní stavbu a krásné mozaiky. Pécs je také známé svými různorodými muzei, galeriemi a kulturními akcemi, které přitahují umělce a milovníky kultury z celého světa. Pécs je městem univerzitním, což přispívá k jeho dynamickému a mladistvému duchu. Místní univerzita, zřízená v roce 1367, se může pochlubit vynikajícími programy a mezinárodními studenty, což podněcuje inovativní myšlení a kreativitu. V neposlední řadě je Pécs obklopeno nádhernou přírodou, která vybízí k aktivitám jako jsou túry, cykloturistika a relaxace v přírodě. Město je tak ideálním místem pro ty, kteří hledají harmonii mezi kulturními zážitky a venkovním životem. Celkově Pécs představuje optimistický pohled na město, které se pyšní svou historií, kreativním duchem a přátelským přijetím. Je to místo, kde se staré tradice setkávají s moderním životem a kde návštěvníci mohou zažít jedinečné spojení kultury, vzdělání a krásy přírody. [oai_cs_optimisticky] => Pécs je malebné město v jižním Maďarsku, které se může pochlubit bohatou historií a pestrou kulturou. Známé pro svou pohostinnost, Pécs láká návštěvníky na své historické památky, živou atmosféru a krásnou přírodu v okolí. Historie Pécse sahá až do římských dob, kdy bylo město známé jako Sopianae. Dnes je stále možné obdivovat pozůstatky této éry, včetně starobylých římských hrobek, které byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Tato místa symbolizují spojení minulosti s přítomností a zdůrazňují důležitost kulturního dědictví. Město se pyšní také bohatou architekturou, která zahrnuje díla ze středověku až po moderní dobu. Dominantou Pécse je katedrála svatého Petra a Pavla, která je obdivována pro svou impozantní stavbu a krásné mozaiky. Pécs je také známé svými různorodými muzei, galeriemi a kulturními akcemi, které přitahují umělce a milovníky kultury z celého světa. Pécs je městem univerzitním, což přispívá k jeho dynamickému a mladistvému duchu. Místní univerzita, zřízená v roce 1367, se může pochlubit vynikajícími programy a mezinárodními studenty, což podněcuje inovativní myšlení a kreativitu. V neposlední řadě je Pécs obklopeno nádhernou přírodou, která vybízí k aktivitám jako jsou túry, cykloturistika a relaxace v přírodě. Město je tak ideálním místem pro ty, kteří hledají harmonii mezi kulturními zážitky a venkovním životem. Celkově Pécs představuje optimistický pohled na město, které se pyšní svou historií, kreativním duchem a přátelským přijetím. Je to místo, kde se staré tradice setkávají s moderním životem a kde návštěvníci mohou zažít jedinečné spojení kultury, vzdělání a krásy přírody. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Peć]]}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Pécs [3] => | obrázek = Pecs - Hungary - EU.JPG [4] => | popisek = [5] => | vlajka = HUN Pécs flag.svg [6] => | znak = COA Hungary Town Pécs.svg [7] => | zeměpisná šířka = 46.0766 [8] => | zeměpisná délka = 18.228 [9] => | nadmořská výška = [10] => | časové pásmo = +1 [11] => | stát = Maďarsko [12] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [13] => | název vyššího celku = [[Baranya]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [15] => | název nižšího celku = [[Okres Pécs|Pécs]] [16] => | administrativní dělení = 8 městských částí [17] => | loc-map = {{LocMap |Maďarsko |label=Pécs |position=top |width=250 |lat=46.08 |long=18.2 |float=center |caption=}} [18] => | etnické složení = [[Maďaři]] (84 %), [[Němci]], [[Romové]] [19] => | náboženské složení = [[Křesťanství]] [20] => | status = [[Župní sídlo]], [[město s župním právem]] [21] => | telefonní předvolba = (+36) 72 [22] => | psč = 7600-7636 [23] => | označení vozidel = [24] => }} [25] => '''Pécs''' ({{Vjazyce2|cs|''Pětikostelí''}}{{Citace elektronického periodika [26] => | titul = Maďarský Pécs je mostem mezi křesťanstvím a islámem [27] => | periodikum = Český rozhlas Radiožurnál [28] => | odkaz na periodikum = Český rozhlas Radiožurnál [29] => | vydavatel = Český rozhlas [30] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [31] => | jazyk = cs [32] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/madarsky-pecs-je-mostem-mezi-krestanstvim-a-islamem-6228795 [33] => | datum přístupu = 2022-01-01 [34] => }}{{Citace periodika [35] => | titul = Pécs je město kde kultura jen kvete [36] => | periodikum = Desperado [37] => | jazyk = čeština [38] => | url = https://desperado.cz/clanek-4030-pecs-je-mistem-kde-kultura-opravdu-jen-kvete.html [39] => | datum přístupu = 2023-04-17 [40] => }}, {{Vjazyce2|de|''Fünfkirchen''}}, {{Vjazyce2|hr|''Pečuh''}}, {{Vjazyce2|la|''Sopiane'' nebo také ''Quinque Ecclesiae''}}) je [[Župa|župní]] město v jihozápadním [[Maďarsko|Maďarsku]] v župě [[Baranya]] (její správní centrum). Spadá do [[euroregion]]u [[Dunaj-Dráva-Sáva]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel a je tak [[Seznam měst v Maďarsku|pátým největším]] maďarským městem. Pécs je sídlem [[Seznam péčských biskupů|biskupa]] římskokatolické [[Diecéze péčská|diecéze]] a také sídlem [[Pécská univerzita|univerzity]]. Je domovem celkem devíti národnostních menšin s vlastní samosprávou, včetně [[Podunajští Švábové|Podunajských Švábů]].{{Citace sborníku [41] => | příjmení = Pap [42] => | jméno = Norbert [43] => | příjmení2 = Gonda [44] => | jméno2 = Tibor [45] => | příjmení3 = Raffay [46] => | jméno3 = Zoltán [47] => | odkaz na autora = [48] => | titul = Pécs, a possible gateway city [49] => | sborník = Forum Geografic [50] => | odkaz na sborník = [51] => | vydavatel = [52] => | odkaz na vydavatele = [53] => | místo = Bukurešť [54] => | rok vydání = 2013 [55] => | isbn = [56] => | strany = 184 [57] => | jazyk = angličtina [58] => }} [59] => [60] => V roce [[2010]] byla Pécs vyhlášena [[Evropské hlavní město kultury|evropským hlavním městem kultury]].{{Citace elektronického periodika [61] => | příjmení = Vančatová [62] => | jméno = Jana [63] => | titul = Maďarská Pécs je živoucí učebnicí dějepisu. Své stopy tu zanechali Římané i Turci [64] => | periodikum = Novinky.cz [65] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [66] => | vydavatel = Borgis [67] => | datum = 2017-07-09 [68] => | jazyk = cs-CZ [69] => | url = https://www.novinky.cz/vase-zpravy/zahranici/madarsko/5142-45442-madarska-pecs-je-zivouci-ucebnici-dejepisu-sve-stopy-tu-zanechali-rimane-i-turci.html [70] => | datum přístupu = 2017-07-10 [71] => }} spolu s [[Essen]]em a [[Istanbul]]em. [72] => [73] => == Název == [74] => [75] => [[Soubor:Pécsi magasház - panoramio (3).jpg|vlevo|náhled|Domy v severní části města na svahu k pohoří [[Mecsek]].]] [76] => Starověký název Pécs v [[latina|latině]] zněl ''Sopianæ''. Kořen tohoto latinsky vytvořeného jména sporného původu (lze předpokládat, že je původem z [[keltština|keltského]] ''sop'', označujícího bažinu). V římských dobách totiž k jižní straně dnešního města přiléhala podmáčená až bažinatá léuka. Tento dřívější předpoklad se potvrdil, když kolem roku [[1980]] při archeologickém průzkumu archeologové vykopali ruiny jižní části původního Sopianæ. [77] => [78] => Maďarský název Pécs se poprvé objevuje v listině z roku [[1235]] jako ''Pechuth'' (tj. „Pécs ut“, Pécská cesta), poté kolem roku [[1290]] jako samostatný název. Původ názvu Pécs je nejistý. Podle několika názorů je slovo Pécs etymologicky totožné s maďarským a tureckým názvem pro [[Vídeň]], tj. Bécs. Dle jiných názorů může být [[Slované|slovanského]] původu od slova ''pec'' (obdobně třeba vznikla i [[Pešť]] nebo [[Peć]]/Peja v [[Kosovo|Kosovu]]. Jiný názor je ten, že název vznikl z [[turečtina|turečtiny]] během období okupace podle tamní číslovky pro slovo ''pět'', nebo zkomolením tureckým mluvčím. [79] => [80] => Středověký latinský název města byl ''Quinque Ecclesiae'' (což znamená „pětikostelí“) a odtud je i historický český název. Jeho dřívějším předchůdcem byla verze Quinque Basilicae („pět bazilik “), která se objevuje již ve [[Franská říše|franském]] dokumentu z roku [[871]]. Název odkazoval na ruiny pěti raně křesťanských kaplí ve městě. Obdobně vznikl i [[němčina|německý]] ''Fünfkirchen''. [81] => [82] => Maďarský název byl přejat do [[chorvatština|chorvatštiny]] a [[srbština|srbštiny]] jako ''Pečuj''/''Печуј'' z maďarštiny a zároveň tak, aby nedošlo k záměně s městem Peć na území Kosova. [83] => [84] => == Přírodní poměry == [85] => Pécs se nachází v jižní části země, 170 km jihozápadně od [[Budapešť|Budapešti]], 155 km severozápadně od [[Novi Sad|Nového Sadu]] v [[Srbsko|Srbsku]], 68 km severozápadně od [[Osijek]]u v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], 175 km východně od [[Záhřeb]]u a 240 km jihovýchodně od [[Štýrský Hradec|Grazu]] (Štýrského Hradce) v [[Rakousko|Rakousku]]. Chorvatská hranice je vzdálená cca 40 km.{{Citace periodika [86] => | titul = Za vikend u Pečuh! Otkrijte mađarski grad mediteranskog štiha [87] => | periodikum = dnevnik.hr [88] => | jazyk = hr [89] => | url = https://punkufer.dnevnik.hr/clanak/pecuh-madjarski-grad-mediteranskog-stiha---471220.html [90] => | datum přístupu = 2022-01-01 [91] => }} Stejně daleko na východ od Pécse leží potom evropský veletok [[Dunaj]]. [92] => [93] => Město se rozkládá z části v rovinaté krajině a z části na úpatí hřebene [[Mecsek]], který představuje přirozenou severní hranici Pécse. Nadmořská výška města se tak na severu zvedá až do 500 m n. m., centrum města a jižní okraje se nachází zhruba 120-130 metrů nad mořem. [94] => [95] => Městem neprotéká žádná větší řeka, pouze malé vodní toky (např. [[Pécsi-víz]]). Okolní krajinu tvořily historicky různé močály nebo podmáčené plochy, odkud potoky odtékají. Geografická poloha Pécsi je z klimatického hlediska mimořádně příznivá, neboť díky tomu, že město leží na hranici stále hustě zalesněné oblasti, do něj proudí často čerstvý vzduch. [96] => [97] => == Historie == [98] => [99] => ==== Raně křesťanské období ==== [100] => Z období [[Rané křesťanství|raného křesťanství]] ve 4. století se v Pésci (v té době provinční římské město Sopianae{{Citace monografie [101] => | příjmení = Bedford [102] => | jméno = Neal [103] => | příjmení2 = Fallon [104] => | jméno2 = Steve [105] => | odkaz na autora = [106] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [107] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [108] => | vydavatel = Lonely Planet [109] => | místo = [110] => | rok = 2006 [111] => | počet stran = [112] => | isbn = 978-174-104-223-8 [113] => | kapitola = [114] => | strany = 294 [115] => | jazyk = angličtina [116] => }}) zachovala skupina staveb souvisejících s pohřbíváním zesnulých. Dochovaly se zde např. podzemní [[Hypogeum|hypogea]], [[Mauzoleum|mauzolea]] i zbytky kaplí a dále mnoho archeologicky cenných předmětů. Tyto památky jsou důležité jak z konstrukčního a architektonického, tak i uměleckého pohledu. Na zdech se nachází mnoho bohatě zdobených nástěnných maleb s křesťanskou tematikou výjimečně kvality. Křesťanské [[pohřebiště]] se nachází v těsné blízkosti [[Katedrála svatých Petra a Pavla (Pécs)|katedrály svatých Petra a Pavla]] a od roku 2000 je zapsáno na [[Světové dědictví|seznamu světového kulturního dědictví]] UNESCO. [117] => [118] => === Starověk a středověk === [119] => [[Soubor:Hungary Pecs 2005 June 039.jpg|náhled|vlevo|Mešita Kásima Paši z 16. století]] [120] => [[Soubor:Hungary Pecs 2005 June 076University.jpg|náhled|vlevo|[[Pécská univerzita]]]] [121] => [[Soubor:Railway station, Hungary Pecs 2005 June 091.jpg|náhled|vlevo|Pécské železniční nádraží]] [122] => Oblast dnešního ''Pětikostelí'' byla osídlená již odedávna, prvními doloženými obyvateli tu byli ale [[Keltové]]. Když sem přišli v [[2. století]] [[Římané]], našli tu již keltské [[kolonie]], kde se pěstovalo [[Réva vinná|víno]]. Z římských dob se dodnes dochovaly ještě části [[akvadukt]]u, nalézt lze ale i další pozůstatky římského osídlení.{{Citace monografie [123] => | příjmení = Molnár [124] => | jméno = Miklós [125] => | odkaz na autora = [126] => | titul = A Concise history of Hungary [127] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [128] => | vydavatel = Cambridge University Press [129] => | místo = [130] => | rok = 2001 [131] => | počet stran = 366 [132] => | isbn = 9781107050716 [133] => | kapitola = [134] => | strany = [https://archive.org/details/concisehistoryof00moln/page/2 2] [135] => | jazyk = angličtina [136] => }} Nedaleko od lokality současného města se nacházela římská osada s názvem [[Soplanae]]. Později bylo centrem provincie [[Pannonia Valeria]]. Zásadní zde byly obchodní stezky, které probíhaly od severu k jihu.László Faragó: Urban regeneration in a 'City of Culture'. The case of Pécs, Hungary {{en}}, str. 105 Ve [[4. století]] už bylo velmi důležitým [[Křesťanství|křesťanským]] městem. Po pádu Západořímské říše se sem během stěhování národů nastěhovali [[Avaři]] a [[Slované]], ke svojí říši ho připojil později i [[Karel Veliký]]. V blízkosti dnešního města nějakou dobu sídlil i maďarský vojevůdce [[Arpád]].{{Citace monografie [137] => | příjmení = Cartledge [138] => | jméno = Brian [139] => | odkaz na autora = [140] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [141] => | url = [142] => | vydavatel = Hurst & Company [143] => | místo = Londýn [144] => | rok = 2006 [145] => | počet stran = [146] => | isbn = 978-184904-112-6 [147] => | kapitola = [148] => | strany = 8 [149] => | jazyk = angličtina [150] => }} V [[11. století]] zde vznikl [[Benediktinský klášter v Pětikostelí|benediktýnský klášter]], v [[13. století]] sem přišli [[Dominikánský klášter (Pécs)|dominikáni]]. Po mongolském vpádu do Evropy bylo město obehnáno hradbami. [151] => [152] => Roku [[1367]] tu vznikla první [[univerzita]] v Uhrách.{{Citace monografie [153] => | příjmení = Molnár [154] => | jméno = Miklós [155] => | odkaz na autora = [156] => | titul = A Concise history of Hungary [157] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [158] => | vydavatel = Cambridge University Press [159] => | místo = [160] => | rok = 2001 [161] => | počet stran = 366 [162] => | isbn = 9781107050716 [163] => | kapitola = [164] => | strany = [https://archive.org/details/concisehistoryof00moln/page/60 60] [165] => | jazyk = angličtina [166] => }}{{Citace periodika [167] => | titul = Trdoživa kulturna hibridnost na jugu Madžarske [168] => | periodikum = Delo [169] => | jazyk = slovinština [170] => | url = https://www.delo.si/magazin/potovanja/trdoziva-kulturna-hibridnost-na-jugu-madzarske/ [171] => | datum přístupu = 2022-06-04 [172] => }} Zlomem se stal rok [[1526]]. Po porážce krále [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] v [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]], se zde, podobně jako ve většině Uherska usídlili [[Turci]]. Poté byli vyhnáni a město se na dva roky drželo ještě jako součást Uher. V té době bylo také osvobozeno od daní. V roce [[1529]] se do Pécse Turci natrvalo vrátili. Ti přebudovali [[kostel]]y na [[mešita|mešity]], vybudovali školy [[korán]]u, [[lázně]] a [[bazar]]; město podléhalo islámskému právu [[šaría]]. Místní biskupství bylo přestěhováno do [[Trnava|Trnavy]].{{Citace monografie [173] => | příjmení = Roman [174] => | jméno = Eric [175] => | odkaz na autora = [176] => | titul = Austria-Hungary & Successor States [177] => | url = [178] => | vydavatel = Cambridge University Press [179] => | místo = [[New York]] [180] => | rok = 2003 [181] => | počet stran = 699 [182] => | isbn = 0-8160-4537-2 [183] => | kapitola = [184] => | strany = 454 [185] => | jazyk = angličtina [186] => }} Město bylo z administrativního hlediska součástí Budínského elájetu, později spadalo pod elájet v Kanjiži. [187] => [188] => Z této doby se dochovala jedna z Turky postavených mešit ([[Mešita Kásima Paši]], později přestavěná na kostel). [[Kostel svatého Augustina (Pécs)|Kostel svatého Augustina]], který se nachází severovýchodně od centra města, vznikl rovněž přestavbou mešity.{{Citace elektronického periodika [189] => | příjmení = Hloušek [190] => | jméno = Jakub [191] => | titul = Osmanské památky Maďarska [192] => | periodikum = Navýchod [193] => | url = https://www.navychod.org/osmanske-pamatky-madarska/ [194] => | jazyk = cs [195] => | datum přístupu = 2021-11-17 [196] => }} Krypta v místní katedrále sloužila jako sýpka. Postaveny byly i turecké lázně (hamam), jejíž pozůstatky se dochovaly do moderní doby. [197] => [198] => V roce [[1664]] nechal [[Nikola Zrinski]] Pécs vyplenit, neboť při svém postupu si byl vědom toho, že i kdyby město úspěšně dobyl, nedokázal by jej udržet před Turky. [199] => [200] => Pécs ({{Vjazyce2|tr|''Peçuy''}}) byla osvobozena až po pádu [[Pešť|Pešti]] (1686) a ústupu osmanských vojsk na jih. Město dobyla vojska pod vedením Ludvíka Bádenského; přerušila do opevnění dodávky vody vypuštěním kanálů a turecká posádka se následně dne [[22. říjen|22. října]] [[1686]] vzdala. [201] => [202] => === 18. století === [203] => Po odchodu Turků a stažení osmanské armády na linii tvořenou řekami [[Sáva]] a [[Dunaj]] byla oblast znovuosídlena. Do zničeného města přišli v roce [[1688]] osadníci z oblasti jižního Německa, díky čemuž se zde vytvořila početná [[němčina|německy]] mluvící komunita obklopená [[Maďaři|Maďary]]. Přítomní byli rovněž i jižní Slované, kteří ale osídlili okolí opevněného města. V centru Pécsi žili většinou již uvedení Němci. Maďarů byla z celkového obyvatelstva Pécsi tehdy asi čtvrtina. Během [[Rákócziho povstání]] bylo město opět ničeno, tentokrát roku [[1704]]. [204] => [205] => Od roku [[1710]], kdy skončily protihabsburské vzpoury, začalo opět prosperovat. Roku [[1777]] získalo od [[Marie Terezie]] dlouho vytoužený status svobodného královského města. Vznikla tu i právnická škola. O deset let později, v roce [[1787]], v Pécsi žilo již 8 000 lidí. Touto dobou zde také založil [[György Klimó]] i první papírnu a tiskárnu. Mapy [[první vojenské mapování|prvního vojenského mapování]] z konce [[18. století]] zaznamenaly Pécs spolu s jejím [[městské opevnění (Pécs)|městským opevněním]] a vznikajícími předměstími na jižní, západní a východní straně (okolo dnešních ulic ''Bacsy-Zsilinsky utca'', ''Király utca'' a ''Hungária utca''). Jednalo se o [[Siklóské předměstí]], [[Budínské předměstí (Pécs)|Budínské předměstí]] a [[Szigetské předměstí]]. [206] => [207] => === 19. století === [208] => [209] => Roku [[1839]] zde bylo otevřeno první moderní divadlo. Během revolučního roku [[1848]] bylo obsazeno vojsky pod vedením prohabsburského chorvatského bána [[Josip Jelačić|Josipa Jelačiće]]. Těžba [[uhlí]] severně od města otevřela Pécsi ohromné možnosti industrializace. Začalo se s ní na konci [[18. století]] (v lokalitě Vasa). Ještě v první polovině [[19. století]] bylo město etnicky smíšené a podíl všech tří národností (maďarské, jihoslovanské, německé) byl zhruba 1:1:1.{{Citace sborníku [210] => | příjmení = Szilard [211] => | jméno = Rácz [212] => | odkaz na autora = [213] => | titul = Pécs múltja, jelene és jövője [214] => | sborník = Városok - tervezés - ingatlanpiac. Az urbanisztika aktuális kérdései [215] => | odkaz na sborník = [216] => | vydavatel = Magyar Urbanisztikai Társaság [217] => | odkaz na vydavatele = [218] => | místo = Budapešť [219] => | rok vydání = 2021 [220] => | isbn = 978-615-80357-5-0 [221] => | strany = 197 [222] => | jazyk = maďarština [223] => }} Dominantní bylo nicméně římskokatolické náboženství. [224] => [225] => V roce [[1844]] zde byl založen [[cukrovar]], později i železárna (jejíž vznik inicioval [[András Madarász]]). Ležela jižně od města a zaznamenávají ji mapy [[druhé vojenské mapování|druhého vojenského mapování]] z poloviny století. Následně roku [[1848]] byl otevřen [[pivovar]], ale především byla o několik let málo později (1853) zprovozněna keramička, jejíž vznik inicioval maďarský průmyslník a jehož nesla i jméno – Zsolnay. Továrna dala nakonec název i [[Zsolnay (Pécs)|stejnojmenné městské části]] a stala se jedním ze symbolů města.{{Citace elektronického periodika [226] => | titul = 10 turistički podcijenjenih gradova Evrope (FOTO) [227] => | periodikum = Buka magazin [228] => | url = https://www.6yka.com/novosti/10-turisticki-podcijenjenih-gradova-evrope-foto [229] => | jazyk = sr [230] => | datum přístupu = 2022-01-19 [231] => }} V té době měla Pécs 18 tisíc obyvatel. [232] => [233] => V roce [[1859]] zde byla zahájena tradice ve výrobě [[šampaňské]]ho; do přelomu století začalo město dosahovat rekordní produkce v oblasti tohoto druhu vína. Roku [[1861]] byla zahájena výroba kožených rukavic v Pécsi; jen o rok později zde [[Adolf Engel]] založil továrnu na [[parketa|parkety]] a další dřevěné výrobky. V roce [[1867]] zde [[József Angster]] založil závod na výrobu [[varhany|varhan]].{{Citace monografie [234] => | příjmení = Bedford [235] => | jméno = Neal [236] => | příjmení2 = Fallon [237] => | jméno2 = Steve [238] => | odkaz na autora = [239] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [240] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [241] => | vydavatel = Lonely Planet [242] => | místo = [243] => | rok = 2006 [244] => | počet stran = [245] => | isbn = 978-174-104-223-8 [246] => | kapitola = [247] => | strany = 296 [248] => | jazyk = angličtina [249] => }} Od roku [[1868]] bylo město spojeno železnicí s městem [[Barcs]] a od roku [[1882]] rovněž i s [[Budapešť|Budapeští]], což odstartovalo ještě větší rozvoj [[průmysl]]u. Vznikly velkolepé budovy, jako např. poštovní úřad (dokončen roku [[1878]]), dům obchodní a průmyslové komory ([[1881]]), soudní palác (dokončen roku [[1891]]){{Citace kvalifikační práce [250] => | příjmení = Pilkhoffer [251] => | jméno = Mónika [252] => | instituce = Univerzita v Pécsi [253] => | odkaz na instituci = Pécsi Tudományegyetem [254] => | titul = Pécs építészete a századfordulón [255] => | url = [256] => | typ práce = doktorská práce [257] => | vedoucí = Mária Ormos [258] => | odkaz na vedoucího = [259] => | místo = Pécs [260] => | rok vydání = 2003 [261] => | strany = 14 [262] => | datum přístupu = 2023-04-17 [263] => | poznámka = [264] => | jazyk = maďarštna [265] => }} V případě posledního uvedeného byl zbořen starší [[Oertzenův dům (Pécs)|Oertzenův dům]]. Místní [[Radnice (Pécs)|radnice]] byla dokončena ve stejném roce.{{Citace monografie [266] => | příjmení = Bedford [267] => | jméno = Neal [268] => | příjmení2 = Fallon [269] => | jméno2 = Steve [270] => | odkaz na autora = [271] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [272] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [273] => | vydavatel = Lonely Planet [274] => | místo = [275] => | rok = 2006 [276] => | počet stran = [277] => | isbn = 978-174-104-223-8 [278] => | kapitola = [279] => | strany = 297 [280] => | jazyk = angličtina [281] => }} V roce [[1895]] byla otevřena místní pobočka [[Národní divadlo (Pécs)|národního divadla]]. [282] => [283] => Těžba uhlí přeměnila krajinu okolo města Mecsek. Do dolů byly zavedeny vlečky a vybudovány zde různé dělnické kolonie (např. Pécsbánya, Györgytelep, Nagybányaret apod.) Ty ústily na hlavní trať u obce [[Üszög]], kde vzniklo nákladové nádraží. Uhlí se vozilo po železnici do Mohácse a odtud po Dunaji lodí.{{Citace periodika [284] => | titul = Volt egyszer egy vasúttársaság: Mohács–Pécsi Vasút [285] => | periodikum = Itthonrolháza [286] => | jazyk = maďarština [287] => | url = https://itthonrolhaza.hu/volt-egyszer-egy-vasuttarsasag-mohacs-pecsi-vasut/ [288] => | datum přístupu = 2023-04-17 [289] => }} Rostoucí město, které vyžadovalo stále více půdy spolu s chorobami zničilo původní vinice v podhůří pohoří Mecsek. Ty se tak přesunuly jinam, v místním hospodářství nicméně stále více udával tón průmysl, než zemědělská výroba. Nejen kopce ale omezovaly město v rozšiřování, byly tomu také i bažiny jižně od něj, kde se stavět nedalo. Místní kritikové tehdy přirovnávali Pécs k [[Benátky|Benátkám]], nicméně s tím, že voda se nachází v domech a ne okolo nich.{{chybí zdroj}} [290] => [291] => === 20. a 21. století === [292] => [293] => Pécs se dymanicky rozvíjela, stejně jako řada uherských měst, na přelomu století. Pokračovala dále i industrializace. V roce [[1900]] pracovalo v průmyslu 30 % obyvatel, roku [[1910]] to bylo 37 %.{{Citace kvalifikační práce [294] => | příjmení = Pilkhoffer [295] => | jméno = Mónika [296] => | instituce = Univerzita v Pécsi [297] => | odkaz na instituci = Pécsi Tudományegyetem [298] => | titul = Pécs építészete a századfordulón [299] => | url = [300] => | typ práce = doktorská práce [301] => | vedoucí = Mária Ormos [302] => | odkaz na vedoucího = [303] => | místo = Pécs [304] => | rok vydání = 2003 [305] => | strany = 9 [306] => | datum přístupu = 2023-04-17 [307] => | poznámka = [308] => | jazyk = maďarštna [309] => }} Do města se přirozeně sestěhovávalo obyvatelstvo z okolních regionů a dokonce i z některých částí [[Chorvatsko|Chorvatska]].{{Citace kvalifikační práce [310] => | příjmení = Pilkhoffer [311] => | jméno = Mónika [312] => | instituce = Univerzita v Pécsi [313] => | odkaz na instituci = Pécsi Tudományegyetem [314] => | titul = Pécs építészete a századfordulón [315] => | url = [316] => | typ práce = doktorská práce [317] => | vedoucí = Mária Ormos [318] => | odkaz na vedoucího = [319] => | místo = Pécs [320] => | rok vydání = 2003 [321] => | strany = 10 [322] => | datum přístupu = 2023-04-17 [323] => | poznámka = [324] => | jazyk = maďarštna [325] => }} Došlo také ke změnám i v náboženské struktuře města, která se diverzifikovala; vzrostl počet věřících různých protestantských církví na úkor římských katolíků.{{Citace kvalifikační práce [326] => | příjmení = Pilkhoffer [327] => | jméno = Mónika [328] => | instituce = Univerzita v Pécsi [329] => | odkaz na instituci = Pécsi Tudományegyetem [330] => | titul = Pécs építészete a századfordulón [331] => | url = [332] => | typ práce = doktorská práce [333] => | vedoucí = Mária Ormos [334] => | odkaz na vedoucího = [335] => | místo = Pécs [336] => | rok vydání = 2003 [337] => | strany = 11 [338] => | datum přístupu = 2023-04-17 [339] => | poznámka = [340] => | jazyk = maďarštna [341] => }} Přítomna zde byla také i [[Židé v Pécsi|židovská]] komunita. Ranou tomuto rychlému rozvoji nicméně bylo vypuknutí [[první světová válka|první světové války]] a s tím spojených omezení. [342] => [343] => [[Soubor:View, Pécs by Cserna.jpg|vpravo|náhled|Město v roce [[1888]].]] [344] => [[Soubor:Pécs látképe a Tettye felé nézve, előtérben a Siklósi úti felüljáró. Fortepan 99556.jpg|vpravo|náhled|Silniční nadjezd v roce [[1982]].]] [345] => V posledním roce [[První světová válka|první světové války]] zde došlo ke vzpouře.{{Citace monografie [346] => | příjmení = Cartledge [347] => | jméno = Brian [348] => | odkaz na autora = [349] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [350] => | url = [351] => | vydavatel = Hurst & Company [352] => | místo = Londýn [353] => | rok = 2006 [354] => | počet stran = [355] => | isbn = 978-184904-112-6 [356] => | kapitola = [357] => | strany = 301 [358] => | jazyk = angličtina [359] => }}. V jejím samotném závěru souhlasilo vojenské vedení s ústupem armády na jižní frontě až právě k Pécsi (dne [[13. listopad]]u.{{Citace monografie [360] => | příjmení = Cartledge [361] => | jméno = Brian [362] => | odkaz na autora = [363] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [364] => | url = [365] => | vydavatel = Hurst & Company [366] => | místo = Londýn [367] => | rok = 2006 [368] => | počet stran = [369] => | isbn = 978-184904-112-6 [370] => | kapitola = [371] => | strany = 304 [372] => | jazyk = angličtina [373] => }}) Nedlouho poté bylo obsazeno [[Srbská armáda|srbskými jednotkami]]{{Citace monografie [374] => | příjmení = Roman [375] => | jméno = Eric [376] => | odkaz na autora = [377] => | titul = Austria-Hungary & Successor States [378] => | url = [379] => | vydavatel = Cambridge University Press [380] => | místo = [[New York]] [381] => | rok = 2003 [382] => | počet stran = 699 [383] => | isbn = 0-8160-4537-2 [384] => | kapitola = [385] => | strany = 343 [386] => | jazyk = angličtina [387] => }}. Tehdejší Jugoslávie měla zájem získat Pécs mimo jiné i díky místním zdrojím surovin, nicméně mocnosti hranice stanovily jinak. Po [[Trianonská smlouva|Trianonské smlouvě]], kdy ztratili Maďaři mj. [[Slovensko]], sem byla z [[Bratislava|Bratislavy]] přestěhována i [[Alžbětinská univerzita v Bratislavě|Univerzita královny Alžběty]]. V roce [[1920]] zde byla vyhlášena [[Srbsko-maďarská republika Baranya-Baja]]. Formálně tak učinil formálně patnáctitisícový dav na pécském náměstí.{{Citace periodika [388] => | titul = Pécsi dannunziáda: nyolc napig állt fenn a Baranya-bajai Szerb-Magyar Köztársaság [389] => | periodikum = Azonnali [390] => | jazyk = maďarština [391] => | url = https://azonnali.hu/cikk/20210814_pecsi-dannunziada-nyolc-napig-allt-fenn-a-baranya-bajai-szerb-magyar-koztarsasag [392] => | datum přístupu = 2022-06-04 [393] => }} Po reintegraci města do území Maďarska získala Pécs zcela novou roli regionálního centra. Další větší města jižně od ní se nacházela na území nových států. Došlo k značnému nárůstu počtu obyvatel. Z ekonomického hlediska však bylo město zasaženo ztrátou značné části původních trhů (a tedy i území). Meziválečná Pécs měla svůj kulturní život, jedním z centrem bylo např. [[Kino Apollo (Pécs)|kino Apollo]].{{Citace periodika [394] => | titul = Pezsgő társadalmi élet, csilingelő villamos: ilyen volt Pécs a két világháború között [395] => | periodikum = Bama [396] => | jazyk = maďarština [397] => | url = https://www.bama.hu/helyi-eletstilus/2023/04/pezsgo-tarsadalmi-elet-csilingelo-villamos-ilyen-volt-pecs-a-ket-vilaghaboru-kozott [398] => | datum přístupu = 2023-04-17 [399] => }} Dařilo se i místní lázeňské kultuře a oblíbené byly i výlety do okolní přírody, které organizoval místní spolek. [400] => [401] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] nebylo, na rozdíl od jiných měst, téměř poškozeno. Stále se rozrůstalo a připojovaly se k němu i okolní obce. Velkou administrativní reformou v 50. letech [[20. století]] se podstatně rozšířily jeho hranice. Maďarská vláda se rozhodla zcela přerušit rozvoj lehkého průmyslu ve městě a nahradit jej průmyslem těžkým, jehož zázemím měly být zejména zdroje uhlí v nedalekém pohoří Mecsek (kde bylo také budováno zcela nové město s názvem [[Komló]]). Těžbu uhlí kontroloval prostřednictvím maďarsko-sovětského podniku do jisté míry [[Sovětský svaz|SSSR]].{{Citace monografie [402] => | příjmení = László [403] => | jméno = Borhi [404] => | odkaz na autora = [405] => | titul = Hungary in the Cold War 1945–1956 [406] => | url = https://archive.org/details/hungaryincoldwar0000borh [407] => | vydavatel = Central European University Press [408] => | místo = Budapest [409] => | rok = 2004 [410] => | počet stran = 370 [411] => | isbn = 963-9241-80-6 [412] => | kapitola = [413] => | strany = [https://archive.org/details/hungaryincoldwar0000borh/page/222 222] [414] => | jazyk = angličtina [415] => }} Navíc byla v blízkosti města objevena naleziště [[uran]]u, jehož těžba zde posílila hornickou tradici hlubinné (a po druhé světové válce i povrchové) těžby černého uhlí severozápadně od města. S těžbou se začalo v roce [[1955]]. Na jihozápadním okraji Pécsi dokonce vzniklo nové sídliště s názvem [[Uránváros]]. Obytné soubory ne nepodobné ostatním ve východní Evropě vznikaly v Pécsi i později, např. sídliště [[Megyer]] jižně od středu města. [416] => [417] => V roce [[1956]], po sovětském vpádu, došlo v okolí Pécsi ke střetům, které probíhaly tři týdny.{{Citace monografie [418] => | příjmení = Stone [419] => | jméno = Norman [420] => | odkaz na autora = [421] => | titul = Hungary: A short history [422] => | url = [423] => | vydavatel = Profile Books Ltd. [424] => | místo = Londýn [425] => | rok = 2019 [426] => | počet stran = [427] => | isbn = 978-178816-050-6 [428] => | kapitola = [429] => | strany = 440 [430] => | jazyk = angličtina [431] => }} Někteří lidé se skrývali dokonce i v lesích okolo města (v pohoří Mecsek) a připravovali další odpor.{{Citace elektronického periodika [432] => | příjmení = Tamás [433] => | jméno = Katalin [434] => | titul = A mecseki láthatatlanok felkavaró története: az 56-os forradalom után még hetekig kitartottak a hegyekben [435] => | periodikum = Novinky [436] => | url = https://femina.hu/utazas/mecseki-lathatatlanok/ [437] => | jazyk = cs [438] => | datum přístupu = 2023-04-17 [439] => }} [440] => [441] => Pro maďarský komunistický režim měla Pécs klíčový význam především díky těžbě uhlí a uranu a proto zde byla udržována o něco vyšší životní úroveň, než ve zbytku státu.{{Citace sborníku [442] => | příjmení = Tubaldi [443] => | jméno = Michele [444] => | odkaz na autora = [445] => | titul = An attempt at socio-economic regeneration through culture in a Central European city: the case of Pécs [446] => | sborník = Discussion papers [447] => | odkaz na sborník = [448] => | vydavatel = Maďarská akademie věd [449] => | odkaz na vydavatele = [450] => | místo = Pécs [451] => | rok vydání = 2014 [452] => | issn = 0238-2008 [453] => | strany = 12 [454] => | jazyk = angličtina [455] => }} Byla zde zřízena i řada nových kulturních institucí, např. knihoven apod. [456] => [457] => V 80. letech [[20. století|minulého století]] tu žilo téměř 180 000 lidí. Okolo roku [[1985]] se však trend neustálého růstu zvrátil a počet obyvatel města se začal snižovat. A to i přesto, že dle posledního platného územního plánu se předpokládal růst Pécsi až na hranici 300 000 lidí. Značný vliv na tom měl útlum hornictví, ke kterému došlo v průběhu 80. let [[20. století]] v celém [[Maďarsko|Maďarsku]]. Zatímco v roce [[1980]] pracovalo v dolech přes třináct tisíc lidí, o deset let později z nich zůstala pouze třetina.László Faragó: Urban regeneration in a 'City of Culture'. The case of Pécs, Hungary {{en}}, str. 108 Situaci zhoršila krize a rozklad socialistické ekonomiky.{{Citace sborníku [458] => | příjmení = Szilard [459] => | jméno = Rácz [460] => | odkaz na autora = [461] => | titul = Pécs múltja, jelene és jövője [462] => | sborník = Városok - tervezés - ingatlanpiac. Az urbanisztika aktuális kérdései [463] => | odkaz na sborník = [464] => | vydavatel = Magyar Urbanisztikai Társaság [465] => | odkaz na vydavatele = [466] => | místo = Budapešť [467] => | rok vydání = 2021 [468] => | isbn = 978-615-80357-5-0 [469] => | strany = 196 [470] => | jazyk = maďarština [471] => }} [472] => [473] => [[Soubor:Pécs, Megyerváros.jpg|vpravo|náhled|Panelové sídliště Megyer/Megyerváros jižně od Pécsi.]] [474] => Až do roku [[1987]] byla Pécs i posádkovým městem; dislokován zde byl 22. mechanizovaný střelecký pluk. Sídlil v [[Kasárna Bajcsi Zsilinského (Pécs)|kasárnách Bajczy Zsilinského]]. [475] => [476] => Po pádu [[socialismus|socialismu]] byly zrušené některé [[továrna|továrny]]. Došlo k živelné změně struktury hospodářství města, která nicméně směřovala směrem k rozvoji terciárního sektoru (služeb). Dominantní se ve struktuře místního průmyslu stal najednou průmysl potravinářský.{{Citace sborníku [477] => | příjmení = Szilard [478] => | jméno = Rácz [479] => | odkaz na autora = [480] => | titul = Pécs múltja, jelene és jövője [481] => | sborník = Városok - tervezés - ingatlanpiac. Az urbanisztika aktuális kérdései [482] => | odkaz na sborník = [483] => | vydavatel = Magyar Urbanisztikai Társaság [484] => | odkaz na vydavatele = [485] => | místo = Budapešť [486] => | rok vydání = 2021 [487] => | isbn = 978-615-80357-5-0 [488] => | strany = 200 [489] => | jazyk = maďarština [490] => }} Navíc válka v nedaleké [[Rozpad Jugoslávie|rozpadající]] se [[Jugoslávie|Jugoslávii]] na čas odradila část [[turistika|turistů]].{{Citace elektronického periodika [491] => | titul = Mađarska Baranja ima tri puta više turista nego Osječka županija [492] => | periodikum = Glas Slavonije [493] => | url = http://www.glas-slavonije.hr/357317/1/Madjarska-Baranja-ima-tri-puta-vise-turista-nego-Osjecka-zupanija [494] => | jazyk = hr [495] => | datum přístupu = 2022-01-07 [496] => }} Z válkou zmítané se země nicméně Pécs přijala značné množství uprchlíků, za což získala v roce [[1998]] od [[UNESCO]] ocenění [[Město míru]]. V této době byly v Pécsi přítomné také jednotky SFOR a NATO, které zajišťovaly logistickou podporu pro operace v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. První jednotky byly nasazeny do Pécsi koncem roku 1995 a začátkem roku 1996. [497] => [498] => Od 90. let [[20. století]] počet obyvatel postupně klesl na 163 000
v roce 2000 a 145 000 v roce 2017. Situaci ovlivnila i ekonomická transformace, vzrůst [[nezaměstnanost]]i a také útlum těžby uhlí. Ta byla ukončena roku [[2004]]. [499] => [500] => V 90. letech a na přelomu století vznikla ve městě i v jeho okolí nová obchodní centra, jako např. [[Pécs Plaza]]. [501] => [502] => V roce [[2010]] byla Pécs [[Evropské hlavní město kultury|Evropským hlavním městem kultury]]. V rámci toho byla rekonstruována řada objektů po celém městě. Modernizována byla dělnická čtvrť okolo porcelánky Zsolnay a také prostor jižně od středu města.{{Citace sborníku [503] => | příjmení = Tubaldi [504] => | jméno = Michele [505] => | odkaz na autora = [506] => | titul = An attempt at socio-economic regeneration through culture in a Central European city: the case of Pécs [507] => | sborník = Discussion papers [508] => | odkaz na sborník = [509] => | vydavatel = Maďarská akademie věd [510] => | odkaz na vydavatele = [511] => | místo = Pécs [512] => | rok vydání = 2014 [513] => | issn = 0238-2008 [514] => | strany = 17 [515] => | jazyk = angličtina [516] => }} [517] => [518] => == Politika == [519] => [520] => [[Soubor:Hungary Pecs 2005 June 038.jpg|vpravo|náhled|Pécská radnice.]] [521] => Zastupitelstvo města Pécs má 27 členů, z nichž 19 drží vládní pravicová strana [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz]]. Jejím členem je i starosta [[Zsolt Páva]], který byl v čele města v letech [[1994]]–[[1998]] a poté od roku [[2009]]. Strana Fidesz v Pécsi začala kriminalizovat [[bezdomovectví]] (2014){{Cite news|url=https://budapestbeacon.com/pecs-bans-homeless-from-public-areas/|title=Pécs bans homeless from public areas|date=2014-09-26|work=The Budapest Beacon|access-date=2018-02-28|language=en-US}} a v rámci kampaně proti [[George Soros|Georgi Sorosovi]] vyzvala občany, aby nepronajímali žádné prostory nevládní organizaci podporované [[Open Society Foundations|OSF]] (2017) {{Cite news|url=https://budapestbeacon.com/pecs-adopts-declaration-calling-property-owners-refrain-renting-property-osf-grantee/?_sf_s=pecs|title=Pécs adopts declaration calling on property owners to refrain from renting property to OSF grantee|date=2017-12-14|work=The Budapest Beacon|access-date=2018-02-28|language=en-US}}. [522] => [523] => == Obyvatelstvo == [524] => [525] => === Struktura obyvatelstva === [526] => [527] => Dle [[sčítání lidu]] z roku [[2010]] zde žilo 157 680 obyvatel, o rok později to bylo 156 094 a v roce [[2020]] 141 843 osob. Cca 40 % obyvatel župy Baranya žije v tomto městě. Přirozený klesající trend počtu obyvatel nicméně do značné míry zbrzďuje i nadále pokračující trend stěhování lidí z venkova do větších měst (tedy i do Pécsi).{{Citace elektronického periodika [528] => | příjmení = Vilček [529] => | jméno = Ivan [530] => | titul = Maďarů ubývá. Katastrofa, míní experti [531] => | periodikum = Novinky.cz [532] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [533] => | vydavatel = Borgis [534] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/madaru-ubyva-katastrofa-mini-experti-40291131 [535] => | jazyk = cs [536] => | datum přístupu = 2020-11-21 [537] => }} [538] => [539] => Historicky byla Pécs městem s národnostně heterogenním obyvatelstvem. Kromě většinových [[Maďaři|Maďarů]] zde žili také Němci a [[Chorvati]]. Zhruba čtyři procenta obyvatel města se v posledním sčítání lidu přihlásilo k [[Němci v Maďarsku|německé]] národnosti. Pro obě uvedené národnostní menšiny byla Pécs považována za jejich přirozené centrum v rámci Maďarska. Chorvati se usídlili v Pécsi historicky po uprchnutí z [[Bosna a Hercegovina|Bosny]] v souvislosti s tureckými vpády, Němci přišli do oblasti v rámci rekolonizace dolních Uher a později se sestěhovali do větších měst. [540] => [541] => Ve městě je velký počet vysokoškolských studentů, včetně studentů ze zahraničí. [542] => [543] => === Náboženské poměry === [544] => [545] => Podle údajů ze [[sčítání lidu]] z roku [[2011]] se 49 % obyvatel přihlásilo k náboženské víře. Značná většina (a celkem tedy 39 % ze všech) se hlásí k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]]. Malé zastoupení mají tradiční nekatolické církve v Maďarsku, ve velmi malé míře jsou rovněž přítomny také pravoslavné církve a židovská komunita, která čítá několik desítek osob. Ještě v roce 1944 žilo v Pécsi asi 3 500 Židů. Po německé okupaci Maďarska a nástupu strany Šípových křížů byli maďarskými úřady nahnáni do [[ghetto|ghett]] a počátkem července 1944 deportováni vyhlazovacích táborů. [546] => [547] => == Ekonomika == [548] => [549] => === Zemědělství a těžba === [550] => [551] => O nalezištích [[uhlí]] v pohoří [[Mecsek]] věděli místní již v [[16. století]] a těžba se zde intenzifikovala ve století devatenáctém. Dnes je zcela utlumena, ačkoliv původní doly existují a daly i název některým okolním částem města (např. [[Pécsbánya]]). Do roku [[1997]] se zde také těžil [[uran]]. [552] => [553] => Jižně od města se nacházejí rozsáhlá a úrodná pole. V roce [[2011]] se statisticky jen 5-6 % podniků, které jsou registrovány v Pécsi, věnovalo zemědělství nebo jinému druhu prvovýroby.{{Citace sborníku [554] => | příjmení = Tubaldi [555] => | jméno = Michele [556] => | odkaz na autora = [557] => | titul = An attempt at socio-economic regeneration through culture in a Central European city: the case of Pécs [558] => | sborník = Discussion papers [559] => | odkaz na sborník = [560] => | vydavatel = Maďarská akademie věd [561] => | odkaz na vydavatele = [562] => | místo = Pécs [563] => | rok vydání = 2014 [564] => | issn = 0238-2008 [565] => | strany = 8 [566] => | jazyk = angličtina [567] => }} [568] => [569] => === Průmysl === [570] => [571] => [[Soubor:Első Pécsi Bőrgyár autós bejárata 2013.jpg|vlevo|náhled|Továrna na kožedělné výrobky, areál v roce [[2013]].]] [572] => Tradiční byla výroba keramiky (v již zmíněném závodu [[Zsolnay]]) a výroba rukavic. Ve třetí dekádě [[21. století]] byly hlavními oblastmi ekonomiky potravinářský průmysl, dále energetika, výroba průmyslových strojů, obchod, telekomunikace apod. Na území města stojí celkem tři průmyslové zóny (Pannova Industrial Park, Pécsi IndustrialPark a iPark Pécs). Je zde velká továrna tabákového průmyslu, která spadá pod společnost [[British American Tobacco]].{{Citace periodika [573] => | titul = A British American Tobacco globálisan leépít, Pécsen viszont nem [574] => | periodikum = Origo [575] => | jazyk = maďarština [576] => | url = https://www.origo.hu/gazdasag/20190913-megszolalt-a-pecsi-gyar-a-british-american-tobacco-leepites.html [577] => | datum přístupu = 2023-04-17 [578] => }} Namísto několika velkých firem jsou zde dominantně zastoupeny hlavně malé a střední podniky. Stojí zde také pivovar společnosti [[Sörfözde]] a své logisitcké centrum tu má německá firma Dascher. Dále zde sídlí textilní výrobce [[Rovitex Hungária]], americký výrobce jeřábů Terex, maďarský výrobce nábytků Megyeri Bútor a další. [579] => [580] => V roce [[2016]] byla evidovaná míra [[nezaměstnanost]]i 2,6 %. Předpokládá se ale, že bude ve skutečnosti vyšší. [581] => [582] => === Energetika === [583] => [584] => Společnost pro nakládání s odpady a recyklaci s názvem [[Biokom]], což je městská firma, zodpovídá za svoz a [[recyklace|recyklaci]] odpadů po celém městě a okolí. Jsou zde dvě elektrárny na biomasu s výkonem 49,9 MW ze zbytků dřeva a 35 MW z vedlejších zemědělských produktů. Okolo města leží také několik solárních elektráren, které vyrábějí okolo 10 MW elektrické energie za rok. [585] => [586] => === Služby === [587] => [588] => [[Soubor:Pécs Széchenyi-Platz 8.JPG|vpravo|náhled|Hotel Nádor Szalló v Pécsi.]] [589] => Ekonomika Pécsi byla v první polovině [[21. století]] postavena především na službách. V tomto odvětví působí 84 % registrovaných subjektů ve městě. [590] => [591] => Svůj význam na ekonomice města má rovněž i turistika. V roce [[2012]] byla Pécs považována za 16. nejoblíbenější turistická destinace v Maďarsku. V roce [[2017]] ji navštívilo 120 000 návštěvníků a v roce [[2019]] bylo uskutečněno přenocování 263 471; turistika se tak postupně stává významným faktorem na ekonomice města. Pécs je jako destinace oblíbená nicméně především mezi návštěvníky ze samotného Maďarska.{{Citace sborníku [592] => | příjmení = Tubaldi [593] => | jméno = Michele [594] => | odkaz na autora = [595] => | titul = An attempt at socio-economic regeneration through culture in a Central European city: the case of Pécs [596] => | sborník = Discussion papers [597] => | odkaz na sborník = [598] => | vydavatel = Maďarská akademie věd [599] => | odkaz na vydavatele = [600] => | místo = Pécs [601] => | rok vydání = 2014 [602] => | issn = 0238-2008 [603] => | strany = 20 [604] => | jazyk = angličtina [605] => }} Turisticky zastoupené měsíce jsou měsíce jarní a podzimní, letní měsíce nejsou tolik oblíbené jako v případě lázeňských destinací v Maďarsku. Od roku [[2010]] je město Pécs propagováno také mezi turisty ze zemí bývalé Jugoslávie, které jsou blízké.{{Citace sborníku [606] => | příjmení = Pap [607] => | jméno = Norbert [608] => | příjmení2 = Gonda [609] => | jméno2 = Tibor [610] => | příjmení3 = Raffay [611] => | jméno3 = Zoltán [612] => | odkaz na autora = [613] => | titul = Pécs, a possible gateway city [614] => | sborník = Forum Geografic [615] => | odkaz na sborník = [616] => | vydavatel = [617] => | odkaz na vydavatele = [618] => | místo = Bukurešť [619] => | rok vydání = 2013 [620] => | isbn = [621] => | strany = 181 [622] => | jazyk = angličtina [623] => }} [624] => [625] => Výstavní a kongresové centrum [[Expo Center Pécs]] má prostory pro mezinárodní výstavy a konference. [626] => [627] => == Kultura a pamětihodnosti == [628] => [629] => === Pamětihodnosti === [630] => [[Soubor:Kossuth tér Pécs.jpg|vpravo|náhled|Kossuthovo náměstí (Pécs)|Kossuthovo náměstí v Pécsi.]] [631] => Pécs je jako město známé v Maďarsku také díky pozůstatkům turecké okupace. Mezi místní pamětihodnosti patří např. [[Katedrála svatých Petra a Pavla (Pécs)|katedrála]], postavená v [[19. století]] na místě starších a dříve zničených kostelů. Její věž má výšku 60 m. Nedaleko od ní se nachází Biskupský palác (dokončen v roce [[1770]]). Mezi modernější pamětihodnosti v Pécsi patří např. [[Synagoga v Pécsi)|synagoga]] z roku [[1869]], nebo [[Poštovní palác (Pécs)|poštovní palác]] ({{vjazyce2|hu|Postapalota}}) v duchu [[secesní architektura|secesní architektury]]. I on má střechu, kterou vyrobila porcelánka Zsolnay. [632] => [633] => Historicky unikátní stavbou je již zmíněná [[Mešita Kásima Paši]] z [[16. století]], která stojí na [[Széchenyiho náměstí (Pécs)|Széchenyiho náměstí]]. Druhou dochovanou stavbou svého druhu je [[Mešita Yakovalı Hasan Paşi]], která je původem z druhé poloviny [[16. století]]. Dnes se v ní nachází muzeum umění z tureckých dob.{{Citace monografie [634] => | příjmení = Bedford [635] => | jméno = Neal [636] => | příjmení2 = Fallon [637] => | jméno2 = Steve [638] => | odkaz na autora = [639] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [640] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [641] => | vydavatel = Lonely Planet [642] => | místo = [643] => | rok = 2006 [644] => | počet stran = [645] => | isbn = 978-174-104-223-8 [646] => | kapitola = [647] => | strany = 298 [648] => | jazyk = angličtina [649] => }} Nedaleko od města stojí také turbe (hřbitovní stavba) Baba Irbise. [650] => [651] => Z původního [[městské opevnění (Pécs)|městského opevnění]] do současné doby stojí [[barbakan]], věž s kruhovým [[půdorys]]em na západním okraji (u ulice ''Esze Tamás utca''). Dochovala se rovněž část pozdně římského pohřebiště. [652] => [653] => Severně od biskupského paláce se nachází [[Kalvarijní vrch (Pécs)|kalvarijní vrch]] ({{vjazyce2|hu|Kálvária domb}}) s [[křížová cesta|křížovou cestou]]. [654] => [655] => Pohoří Mecsek představuje hlavní oázu zeleně ve městě. Nachází se zde několik navštěvovaných vrcholků (např. Misina) s televizní věží. Na jejím úpatí je umístěna i místní [[Zoologická zahrada Pécs|zoologická zahrada]]. Rozsáhlými lesy v pohoří prochází síť značených turistických tras. [656] => [657] => === Kulturní instituce === [658] => [659] => V roce [[2010]] bylo spolu s [[Istanbul]]em město jedním z [[Evropské město kultury|Evropských měst kultury]]. Tato skutečnost přinesla pro město řadu jak národních tak i evropských investic do místních kulturních institucí. Vznikla např. i místní [[muzejní ulice (Pécs)|muzejní ulice]] ({{vjazyce2|hu|Múzeumutca}}), která propojila kulturní instituce. Ta zahrnuje např. [[muzeum Zsolnay]] (s kompletně renovovanou okolní průmyslovou čtvrtí{{Citace periodika [660] => | titul = Ezt a magyar sikersztorit érdemes megismerni [661] => | periodikum = Origo [662] => | jazyk = maďarština [663] => | url = https://www.origo.hu/utazas/20180411-beszamolo-a-pecsi-zsolnay-negyedben-tett-kirandulasrol.html [664] => | datum přístupu = 2023-04-17 [665] => }}), [[Muzeum Endre Nemese]], nebo galerii moderního umění ({{vjazyce2|hu|Modern Magyar Képtár}}). Místní [[Městské muzeum (Pécs)|městské muzeum]] je přes sto let staré. [666] => [667] => Mezi kulturní instituce, které se nacházejí v uvedeném jihomaďarském městě, patří také [[Muzeum současného umění]]. Řada místních muzeí (první zde bylo založeno roku [[1904]]) spadá pod instituci [[Janus Pannonius Múzeum]] (mají návštěvnost cca 200 000 lidí ročně). Své muzeum zde má také malíř [[Tivadar Kosztka Csontváry]] a stojí zde rovněž Muzeum Ference Martyna. Od roku [[2009]] se v Pécsi pravidelně koná [[muzejní noc]]. [668] => [669] => Městská knihovna zde působí od roku [[1960]] a od roku [[2010]] je sloučena s knihovnou župní. V centru města lze nalézt také ještě Staroměstskou knihovnu ({{vjazyce2|hu|Belvárosi könyvtár}}). [[Biskupský palác (Pécs)|Biskupský palác]] jako historická stavba disponuje i rozsáhlou [[Knihovna biskupského paláce (Pécs)|knihovnou]]. Další místní knihovnou je také Knihovna jižního Zadunají. Nejdelší tradici má Klimova knihovna ({{vjazyce2|hu|Klimo Könyvtár}}), která byla založena roku [[1774]]. [670] => [671] => [[Soubor:Klimo Könyvtár homlokzata (Pécs).jpg|vlevo|náhled|Budova univerzitní knihovny.]] [672] => Ve velkolepé budově zde sídlí i regionální pobočka [[Maďarské národní divadlo (Pécs)|maďarského národního divadla]] (v historické budově dle architektů [[Adolf Lang|Adolfa Langa]] a [[Antal Steinhardt|Antala Steinhardta]]. Své divadlo zde má i chorvatská menšina. Pro děti zde působí i loutkové divadlo Bóbita ({{vjazyce2|hu|Bóbita Bábszínház}}) nebo [[Loutkové divadlo Aigrette]]. Své divadlo zde také má i chorvatská národnostní menšina. [673] => [674] => V Péci lze najít také kulturní centrum mládeže ({{vjazyce2|hu|Pécsi Ifjúsági Központ}}). [675] => [676] => V blízkosti Pécsi je oblíbené výletní místo v podobě vrcholu [[Tettye]]. [677] => [678] => === Kulturní akce === [679] => [680] => Mezi oblíbené kulturní akce v Pécsi patří např.: Univerzitní dny, festival Pécs Bank, dále Festival světla, Mezinárodní letní bluesový a jazzový festival a další. [681] => [682] => V letech [[1988]] a [[2015]] Pécs hostila desátý a devatenáctý ročník festivalu Europa Cantat. [683] => [684] => == Doprava == [685] => [686] => Město je významnou dopravní křižovatkou, nachází se nicméně stranou hlavních dopravních tahů z Budapešti do sousedních zemí.{{Citace sborníku [687] => | příjmení = Pap [688] => | jméno = Norbert [689] => | příjmení2 = Gonda [690] => | jméno2 = Tibor [691] => | příjmení3 = Raffay [692] => | jméno3 = Zoltán [693] => | odkaz na autora = [694] => | titul = Pécs, a possible gateway city [695] => | sborník = Forum Geografic [696] => | odkaz na sborník = [697] => | vydavatel = [698] => | odkaz na vydavatele = [699] => | místo = Bukurešť [700] => | rok vydání = 2013 [701] => | isbn = [702] => | strany = 180 [703] => | jazyk = angličtina [704] => }} [705] => [706] => === Železniční === [707] => [708] => Pécs má pravidelné železniční spojení s hlavním městem [[Budapešť|Budapeští]]. Cesta trvá necelé tři hodiny a vlak urazí 228 km. Vlaky vyjíždí z nádraží [[Budapest-Keleti pályaudvar]] a staví ve stanicích [[Budapest-Kelenföld (nádraží)|Budapest-Kelenföld]], [[Sárbogárd]], [[Dombóvár]], [[Sásd]] a [[Szentlőrinc|Szentlörinc]]. Vlaky IC jsou doplněny [[spěšný vlak|spěšnými vlaky]], které vyjíždějí ze stanice [[Budapest-Déli pályaudvar]]. Na počátku 21. století existovalo spojení s 389 km vzdáleným bosenským [[Sarajevo|Sarajevem]] (s přímými vozy z Budapešti) a přechodně i spoje do [[Košice|Košic]] a [[Vídeň|Vídně]]; v roce 2017 už žádný z těchto spojů neexistoval. Osobní vlaky spojují Pécs s dalšími městy v jihozápadním a západním Maďarsku a s [[Balaton]]em ([[Moháč]], [[Szombathely]], [[Barcs]], [[Gyékényes]], [[Pusztaszabolcs]], [[Fonyód]] aj.). V provozu je také přeshraniční vlakové spojení do Chorvatska přes železniční stanici [[Villány]] (do měst [[Beli Manastir]], [[Osijek]]).{{Citace elektronického periodika [709] => | titul = Eszék [710] => | periodikum = MÁV-csoport [711] => | url = https://www.mavcsoport.hu/mav-start/nemzetkozi-utazas/eszek [712] => | datum vydání = 2020-02-10 [713] => | jazyk = hu [714] => | datum přístupu = 2020-06-22 [715] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200922084608/https://www.mavcsoport.hu/mav-start/nemzetkozi-utazas/eszek [716] => | datum archivace = 2020-09-22 [717] => }} [718] => [719] => Místní železniční uzel tvoří několik tratí, které ve městě ústí: [[Železniční trať Pusztaszabolcs – Pécs|trať Pusztaszabolcs – Pécs]], [[Železniční trať Gyékényes – Pécs|Gyékényes – Pécs]], [[Železniční trať Pécs – Bátaszék|Pécs – Bátaszék]] (zrušená). Vlaky tak díky tomu v podstatě městem projíždějí jen západo-východním směrem. Spojení z Budapešti je jednokolejné a je elektrifikované. [720] => [721] => Neorenesanční budova [[Pécs (nádraží)|hlavního nádraží]] z roku [[1900]] je [[kulturní památka (Maďarsko)|kulturní památkou]], navrhl ji architekt [[Ferenc Pfaff]]. V blízkosti vrchu [[Misina]] v pohoří [[Mecsek]] je v provozu dětská železnice (gyermekvasút). Kromě hlavní stanice zde stojí i menší počet zastávek na různých tratích, např. Pécs felső, Pécsújhegy, Pécs-Gyárváros, Pécsbánya-Rendező, Pécs-Külváros [722] => [723] => === Silniční === [724] => [[Soubor:Uránváros, Pécs. A Páfrány utca es az Ürögi fasor közötti buszvégállomás. - Fortepan 22036.jpg|vpravo|náhled|Autobusové stanoviště v lokalitě [[Uránváros]] v roce [[1963]].]] [725] => Od března 2010 je Pécs napojena na [[Dálnice v Maďarsku|maďarskou dálniční síť]] [[Dálnice M60 (Maďarsko)|dálnicí M60]] a [[Dálnice M6 (Maďarsko)|dálnicí M6]] vedoucí do Budapešti (od roku [[2010]]{{Citace sborníku [726] => | příjmení = Szilard [727] => | jméno = Rácz [728] => | odkaz na autora = [729] => | titul = Pécs múltja, jelene és jövője [730] => | sborník = Városok - tervezés - ingatlanpiac. Az urbanisztika aktuális kérdései [731] => | odkaz na sborník = [732] => | vydavatel = Magyar Urbanisztikai Társaság [733] => | odkaz na vydavatele = [734] => | místo = Budapešť [735] => | rok vydání = 2021 [736] => | isbn = 978-615-80357-5-0 [737] => | strany = 204 [738] => | jazyk = maďarština [739] => }}). Tyto dvě dálnice nahradily silnici I. třídy číslo 6 a dálnice M60 zároveň tvoří jižní obchvat města. Dalšími významnými silnicemi jsou: východním směrem vedoucí silnice č. 6 pokračující na chorvatské hranice u města [[Barcs]], východním směrem vedoucí silnice č. 57 do města [[Moháč]], na sever přes pohoří [[Mecsek]] vedoucí silnice č. 66 do města [[Kaposvár]] (a dále k [[Balaton]]u), na jih vedoucí silnice č. 58 do lázní [[Harkány]] a dále do [[Chorvatsko|Chorvatska]]. [740] => [741] => === Letecká === [742] => [[Letiště Pécs-Pogány]] se nachází 9 km jihovýchodně od města a je dostupné po silnici č. 58. Letiště bylo otevřeno roku [[2003]], má jednu asfaltovou dráhu (16-34) délky 1500 metrů. [743] => [744] => === Městská doprava === [745] => [[Soubor:Tram way in Pecs.jpg|náhled|Tramvajové koleje na Jókaiově náměstí v Pécsi jako památka na zaniklý tramvajový provoz.]] [746] => [[Soubor:Hungary pecs - allomas1.jpg|vpravo|náhled|Hlavní nádraží.]] [747] => Městská hromadná doprava je v Pécsi v současnosti zajišťována pouze autobusy. V minulosti však byly ve městě v provozu tři [[Tramvajová doprava v Pécsi|tramvajové linky]]. První tramvajová trať byla zprovozněna roku [[20. říjen|20. října]] [[1913]].{{Citace elektronického periodika [748] => | titul = Közösségi összefogással mentenék meg Pécs utolsó villamosát [749] => | periodikum = 24.hu [750] => | url = https://sokszinuvidek.24.hu/viragzo-videkunk/2020/03/31/pecs-villamos-baranya-megye/ [751] => | jazyk = hu [752] => | datum přístupu = 2021-12-25 [753] => }} Tramvajová doprava byla provozována na následujících linkách: [754] => * [[Porcelánka Zsolnay|Zsolnay gyár]] – Főpályaudvar, [755] => * Budai külvárosi pályaudvar – Hadapród iskola, [756] => * [[Porcelánka Zsolnay|Zsolnay gyár]] – Hadapród iskola [757] => Tramvajová doprava byla ve městě zrušena ke dni [[31. srpen|31. srpna]] [[1960]].{{Citace periodika [758] => | titul = Pécsi villamos: valami véget ért, valami új veszi kezdetét [759] => | periodikum = Bama [760] => | jazyk = maďarština [761] => | url = https://www.bama.hu/helyi-kozelet/2022/11/pecsi-villamos-valami-veget-ert-valami-uj-veszi-kezdetet [762] => | datum přístupu = 2023-04-17 [763] => }} V současné době se opět uvažuje o zavedení tramvajové dopravy. [764] => [765] => První autobusová linka byla zprovozněna 19. srpna 1926 s autobusy [[Renault]]. Velký rozvoj autobusové dopravy nastal po druhé světové válce a především po zrušení tramvajové dopravy. [766] => Městskou hromadnou dopravu ve městě zajišťuje společnost Pécsi Közlekedési Rt., která provozuje autobusy značek [[Ikarus]] a [[Mercedes-Benz|Mercedes]]. V roce [[2020]] byly mezi místní autobusy zařazeny i první [[elektrobus]]y. [767] => [768] => == Školství == [769] => [770] => Pécs je univerzitní město, ve kterém studuje 34 000 studentů. Několik tisíc z nich jsou zahraniční studenti. Místní univerzita byla založena roku [[1367]] jako jedna z nejstarších v regionu. [771] => [772] => Pécské mateřské školy měly na počátku [[21. století]] celkem 4 585 míst v 10 školkách, celkový počet žáků [[Základní škola|základních]] a [[Střední škola|středních]] škol činil 24 182 (včetně víceúčelových zařízení). [773] => [774] => Kromě univerzity zde působí také Biskupská vysoká škola religionistiky v Pécsi. [775] => [776] => Pécs je domovem první maďarské středoškolské vzdělávací instituce speciálně pro [[Romové|Romy]], Gándhího střední školy. [777] => [778] => == Sport == [779] => [780] => Místní fotbalový tým [[Mecsek FC]] hraje v třetí nejvyšší maďarské lize. Mezi známé sportovní kluby v Pécsi patří dále [[basketbal]]ový tým [[Pécs VSK]] (PVSK-Panthers) a ženský basketbalový tým [[PEAC-Pécs]]. Dříve nejúspěšnějším týmem 90. a první dekády [[21. století]] byl jako jedenáctinásobný mistr Maďarska Mizo Pécs 2010. [781] => [782] => Mužská i ženská [[házená]] má ve městě zastoupení na úrovni druhé ligy. V roce 1995 bylo ve městě založeno první univerzální volnočasové a tenisové centrum. V květnu 2009 bylo otevřeno městské centrum PVTC (Pécs City Tennis Club), které zahrnuje deset venkovních a čtyři kryté tenisové hřiště. V roce [[2009]] bylo také otevřeno první [[badminton]]ové centrum v zemi, Multi Alarm SE Badminton Centre. [783] => [784] => == Osobnosti == [785] => * [[Janus Pannonius]] (1434–1472), uherský humanista, latinsky píšící básník, diplomat a [[Seznam péčských biskupů|biskup v Pécsi]], [[chorvatský bán]] [786] => * [[Victor Vasarely]]{{Citace periodika [787] => | titul = Evropská kultura má centrum v maďarském Pětikostelí [788] => | periodikum = Radiožurnál [789] => | jazyk = slovenština [790] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/evropska-kultura-ma-centrum-v-madarskem-petikosteli-6271118 [791] => | datum přístupu = 2023-04-17 [792] => }} (1908–1997), francouzský malíř maďarského původu [793] => * [[Kató Lomb]]ová (1909–2003), tlumočnice, překladatelka, „jazykový génius“ [794] => * [[László Sólyom]] (* 1942), bývalý prezident Maďarska [795] => * [[Tvrtko Vujity]] (* 1972), reportér a spisovatel [796] => * [[Marcel Breuer]] (1902–1981), architekt a designér [797] => * [[Zoltán Gera]] (* 1979), fotbalista [798] => * [[Pál Dárdai]] (* 1976), fotbalista [799] => * [[János Horvay]], sochař [800] => * [[Dezső Lauber]], sportovec a architekt [801] => * [[İbrahim Peçevi]], turecký historik a kronikář [802] => * [[Joe Rudán]], zpěvák [803] => * [[Béla Tarr]] (* 1955), režisér a scenárista [804] => * [[Aurél Tillai]], hudební skladatel [805] => * [[Zlatko Prica]], malíř [806] => * [[Sigismund Ernuszt Čakovečki]], biskup [807] => * [[Juraj Klimović]], biskup [808] => * [[Branko Filaković]], básník [809] => * [[Ernest Barić]], učitel chorvatského jazyka v Maďarsku [810] => * [[Ivan Kapistran Adamović]], podnikatel [811] => * [[Petar Dobrović]], [[Srbové|srbský]] malíř [812] => * [[József Angster]] (1834–1918), výrobce hudebních nástrojů [813] => * [[Leo Connard]] (1860–1931), [[Rakušané|rakouský]] divadelní a filmový herec [814] => * [[Adam Deutsch]] (1907–1976), biolog, lékař a vysokoškolský pedagog [815] => * [[András Dienes]] (* 1974), fotbalista [816] => * [[Ferdinand Dorsch]] (1875–1938), malíř a grafik [817] => * [[Leó Festetics]] (1800-1884), maďarský skladatel, narozen v Pécs [818] => * [[István Nemere]] (1944-), autor sci-fi a [[esperanto|esperantista]], narozen v Pécsi [819] => [820] => == Partnerská města == [821] => Pécs má celkem 14 sesterských měst:{{Citace elektronické monografie [822] => | titul = Testvérvárosok, Partnervárosok [823] => | url = https://pecs.hu/testvervarosok-partnervarosok/ [824] => | datum vydání = 2021-09-02 [825] => | datum přístupu = 2023-04-16 [826] => | jazyk = hu-HU [827] => }} [828] => {{Sloupce|2| [829] => * {{Partnerské město|Lahti|rok=1956}} [830] => * {{Partnerské město|Osijek|rok=1973}} [831] => * {{Partnerské město|Kütahya|rok=1981}} [832] => * {{Partnerské město|Fellbach|Německo|rok=1986}} [833] => * {{Partnerské město|Graz|rok=1989}} [834] => * {{Partnerské město|Kluž|rok=1990}} [835] => * {{Partnerské město|Seattle|rok=1991}} [836] => * {{Partnerské město|Tucson|rok=1992}} [837] => * {{Partnerské město|Terracina|rok=1996}} [838] => * {{Partnerské město|Lyon|rok=1998}} [839] => * {{Partnerské město|Arad (Rumunsko)|rok=2000}} [840] => * {{Partnerské město|Novi Sad|rok=2009}} [841] => * {{Partnerské město|Šíráz|rok=2015}} [842] => * {{Partnerské město|Istanbul|rok=2018}} [843] => }} [844] => Partnerství udržuje s celkem 7 městy: [845] => * {{Partnerské město|Krakov}} [846] => * {{Partnerské město|Olomouc}} [847] => * {{Partnerské město|Sliven}} [848] => * {{Partnerské město|Samobor}} [849] => * {{Partnerské město|Tuzla}} [850] => * {{Partnerské město|Aix-en-Provence}} [851] => * {{Partnerské město|Namur}} [852] => == Odkazy == [853] => [854] => === Reference === [855] => {{Překlad|hr|Pečuh|6055206|fr|Pécs|202038600}} [856] => [857] => === Externí odkazy === [858] => * {{Commonscat|Pécs}} [859] => * {{Wikicesty|průvodce=en:Pécs}} {{en}} [860] => * {{Otto|heslo=Pětikostelí}} [861] => * {{Oficiální web}} [862] => * [http://www.poutnik.cz/evropa/madarsko/pecs Poutnik.cz - Pécs] (česky) [863] => * {{Citace elektronického periodika | příjmení = Doubravnický | jméno = Jan | titul = Maďarská Pécs, strhující kosmopolitní brána do Středomoří | periodikum = cestovani.idnes.cz | datum_vydání = 2010-08-18 | datum_přístupu = 2015-11-05 | url = http://cestovani.idnes.cz/madarska-pecs-strhujici-kosmopolitni-brana-do-stredomori-p33-/kolem-sveta.aspx?c=A100624_153702_igsvet_tom | jazyk = česky}} [864] => [865] => {{Okres Pécs}} [866] => {{Světové dědictví - Maďarsko}} [867] => {{Maďarsko}} [868] => {{Města v Maďarsku}} [869] => {{Autoritní data}} [870] => {{Portály|Geografie|Maďarsko|}} [871] => [872] => [[Kategorie:Pécs| ]] [873] => [[Kategorie:Města v Maďarsku]] [874] => [[Kategorie:Obce v župě Baranya]] [875] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [876] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [877] => [[Kategorie:Okresní města v Maďarsku]] [878] => [[Kategorie:Světové dědictví (Maďarsko)]] [879] => [[Kategorie:Okres Pécs]] [] => )
good wiki

Pécs

Pécs je župní město v jihozápadním Maďarsku v župě Baranya (její správní centrum). Spadá do euroregionu Dunaj-Dráva-Sáva.

More about us

About

Známé pro svou pohostinnost, Pécs láká návštěvníky na své historické památky, živou atmosféru a krásnou přírodu v okolí. Historie Pécse sahá až do římských dob, kdy bylo město známé jako Sopianae. Dnes je stále možné obdivovat pozůstatky této éry, včetně starobylých římských hrobek, které byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Tato místa symbolizují spojení minulosti s přítomností a zdůrazňují důležitost kulturního dědictví. Město se pyšní také bohatou architekturou, která zahrnuje díla ze středověku až po moderní dobu. Dominantou Pécse je katedrála svatého Petra a Pavla, která je obdivována pro svou impozantní stavbu a krásné mozaiky. Pécs je také známé svými různorodými muzei, galeriemi a kulturními akcemi, které přitahují umělce a milovníky kultury z celého světa. Pécs je městem univerzitním, což přispívá k jeho dynamickému a mladistvému duchu. Místní univerzita, zřízená v roce 1367, se může pochlubit vynikajícími programy a mezinárodními studenty, což podněcuje inovativní myšlení a kreativitu. V neposlední řadě je Pécs obklopeno nádhernou přírodou, která vybízí k aktivitám jako jsou túry, cykloturistika a relaxace v přírodě. Město je tak ideálním místem pro ty, kteří hledají harmonii mezi kulturními zážitky a venkovním životem. Celkově Pécs představuje optimistický pohled na město, které se pyšní svou historií, kreativním duchem a přátelským přijetím. Je to místo, kde se staré tradice setkávají s moderním životem a kde návštěvníci mohou zažít jedinečné spojení kultury, vzdělání a krásy přírody.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'2010','21. století','20. století','Mecsek','Maďaři','2009','Chorvatsko','16. století','Barcs','Budapešť','Osijek','1960'

1960

2009

2010

Barcs

Budapešť

Chorvatsko

Maďaři

Mecsek

Osijek