Array ( [0] => 15564412 [id] => 15564412 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rádlo [uri] => Rádlo [3] => Rádlo - kříž u kostela.JPG [img] => Rádlo - kříž u kostela.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Rádlo je nástroj, který se v zemědělství používá k udržení zdravých půd a efektivnímu zpracování přírody. Vědecké a technologické pokroky přinesly mnoho inovací do této oblasti, přičemž moderní rádla byla navržena tak, aby zvyšovala produktivitu a minimalizovala dopady na životní prostředí. To umožňuje zemědělcům lépe se starat o svou půdu a zvyšovat výnosy, což vede k udržitelnějšímu zemědělství. Historie rádla sahá hluboko do minulosti, kdy se používalo k provzdušnění a zpracování půdy s cílem podpořit růst plodin. Dnes se rádlování stalo integrální součástí modernizace zemědělství a je často spojeno s ekologickými přístupy, které usilují o harmonii mezi produkcí potravin a ochranou přírodních ekosystémů. Rádlo nejenže pomáhá zlepšovat strukturu půdy a zvyšovat její úrodnost, ale také hraje klíčovou roli v prevenci eroze a podpoře biodiverzity. Díky správnému použití tohoto nástroje mohou zemědělci dosáhnout skvělých výsledků, které přispějí k pozitivnímu rozvoji komunity i celého okolí. Popularita rádla v zemědělské praktikách i ve výchově nových generací farmářů je důkazem, že postupy založené na vzájemné spolupráci s přírodou přinášejí ovoce. Na tomto základě může zemědělství prosperovat, garantovat kvalitní potraviny a zároveň chránit naši drahocennou planetu pro budoucí generace. [oai_cs_optimisticky] => Rádlo je nástroj, který se v zemědělství používá k udržení zdravých půd a efektivnímu zpracování přírody. Vědecké a technologické pokroky přinesly mnoho inovací do této oblasti, přičemž moderní rádla byla navržena tak, aby zvyšovala produktivitu a minimalizovala dopady na životní prostředí. To umožňuje zemědělcům lépe se starat o svou půdu a zvyšovat výnosy, což vede k udržitelnějšímu zemědělství. Historie rádla sahá hluboko do minulosti, kdy se používalo k provzdušnění a zpracování půdy s cílem podpořit růst plodin. Dnes se rádlování stalo integrální součástí modernizace zemědělství a je často spojeno s ekologickými přístupy, které usilují o harmonii mezi produkcí potravin a ochranou přírodních ekosystémů. Rádlo nejenže pomáhá zlepšovat strukturu půdy a zvyšovat její úrodnost, ale také hraje klíčovou roli v prevenci eroze a podpoře biodiverzity. Díky správnému použití tohoto nástroje mohou zemědělci dosáhnout skvělých výsledků, které přispějí k pozitivnímu rozvoji komunity i celého okolí. Popularita rádla v zemědělské praktikách i ve výchově nových generací farmářů je důkazem, že postupy založené na vzájemné spolupráci s přírodou přinášejí ovoce. Na tomto základě může zemědělství prosperovat, garantovat kvalitní potraviny a zároveň chránit naši drahocennou planetu pro budoucí generace. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=starém zemědělském nástroji}} [1] => [[Soubor:AncientPlough.jpg|náhled]] [2] => '''Rádlo''' je druh [[oradlo|oradla]], [[zemědělské nářadí]] s trojhrannou [[radlice (strojní součást)|radlicí]] (nebo pouhým rýlem), určené k [[orání]].Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Academia, Praha První dřevěné rádlo v [[Evropa|Evropě]] je doloženo z časné [[Doba bronzová|doby bronzové]] ze [[Švýcarsko|Švýcarska]], ale nálezy připomínající rádla pocházejí již z období pozdního evropského [[neolit]]u. Rádlo se vyvinulo v pluh, jehož používání se rozšířilo ve [[vrcholný středověk|vrcholném středověku]].{{Citace monografie | příjmení = Beranová | jméno = Magdalena | příjmení2 = Kubačák | jméno2 = Antonín | titul = Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě | redaktoři = Hana Hlušičková | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 430 | vydání = vydání první | typ vydání = dotisk | kapitola = | strany = 31| isbn = 978-80-7277-113-4}}{{Citace monografie | titul = Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě | strany = 60}} [3] => [4] => Na rozdíl od [[pluh]]u, který je asymetrický a odhrnuje hlínu na jednu stranu, je rádlo nástroj symetrický, který půdu pouze rozrývá a odhrnuje na obě strany. Může být vybaveno [[krojidlo|krojidlem]], [[kolečko|kolečky]] či dvěma [[odhrnovačka]]mi.Lucie Vedralová: [http://uprav.ff.cuni.cz/pages/semi/radlice.pdf 2. 1. 2. Rádlo vs. pluh, typologie oradel]{{Nedostupný zdroj}}, [http://uprav.ff.cuni.cz/pages/semi/seminar3.htm seminární práce]{{Nedostupný zdroj}}, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou, FF UK Praha, ak. rok 2010–2011Fr. Šach 1961, Beranová 1958 Mnohá dobová oradla se však těmto definicím a tomuto rozlišení vymykají. U archeologických nálezů též bývá obtížné rozlišit úmyslnou asymetrii od deformací způsobených používáním. [5] => [6] => Protože původní dřevěné části se málokdy dochovaly a pokud ano, nikoliv v dobrém stavu, archeologie vychází z dobových vyobrazení i z dochovaných železných částí. Cena železa bývala velmi vysoká, železné části se dědily z generace na generaci. Překování [[meč]]ů v rádla je již v biblickém Izajášově proroctví (Iz 2,4) symbolem přechodu od válečného života k mírovému. [7] => [8] => == Konstrukce a funkce rádla == [9] => [10] => Rozlišují se zejména dva základní typy rádla: [11] => * '''rylcové rádlo''', tzv. '''hák''' či '''vratidlo''' (rádlo bez horizontálního [[plaz (součástka)|plazu]]). Je určeno pro velmi mělkou orbu. Jeho pracovní částí je rýl (sloupek), na kterém může být nasazena [[radlice (strojní součást)|radlice]], která se zemí svírá ostrý úhel, nebo je rýl bez radlice, pouze dřevěný či okovaný. Těžiště je výše od země. Hák vyžaduje menší tažnou sílu než plazové rádlo, ale rýhy bývají nerovné a řízení je náročnější na schopnosti oráče.Šach 1963, Stará 1958 [12] => * '''plazové rádlo''' (rádlo s horizontálním plazem). Je vybaveno symetrickou radlicí nasazenou vodorovně nebo šikmo, náklonem nástroje se určuje, zda se orá do roviny nebo se půda odhrnuje a částečně obrací více k jedné straně. Může být opatřeno [[krojidlo|krojidlem]] či dvěma [[odhrnovačka]]mi na stranách. Orba může být hlubší, oráč může stoupat nohou na plaz a tím orbu více zahloubit.Comet 1992 [13] => [14] => == Vývoj rádla v pravěku a starověku == [15] => [16] => Na obdělávání políček ve starém neolitu pomocí [[motyka|motyk]], rycích tyčí a jiných ručních nástrojů navázalo zavedení rádla. Podle [[S. Avistur]]ových interpretací skalních reseb v [[Palestina|Palestině]] mohlo být rádlo zavedeno již v období tamního starého neolitu v návaznosti na [[domestikace|domestikaci]] hovězího dobytka.{{Citace monografie | titul = Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě | strany = 29}} [17] => [18] => Ve střední [[Evropa|Evropě]] jsou nejstaršími doloženými nástroji vyrývajícími brázdu ještě ruční tzv. brázdiče, nalezené ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] a datované do [[4. tisíciletí př. n. l.|4.]] či [[5. tisíciletí př. n. l.]]. Tyto ruční nástroje ze dřeva či z parohu, jejichž analogie se používají i v dnešní době, připomínaly spodní část rádla s plazem, ale dle [[etnografie|etnografických]] dokladů je "oráči" tlačili před sebou a tím vyrývali brázdu. Experimentem ale bylo zjištěno, že brázdič byl funkční i při tažení provazem, a toto použití podporuje archeologický nález brázdiče se stopy po lanech. Jiným nástrojem vyrývajícím brázdu mohl být lopatě podobný nástroj nalezený v jižním [[Šlesvicko|Šlesviku]], datovaný do 5. tisíciletí př. n. l. Při experimentu [[A. Steenberg]]a se do dvou otvorů v lopatkovité části protáhl provaz, za který jeden obsluhující nástroj táhl, zatímco jeho spolupracovník tlačil lopatu do země a vyrýval tak brázdu. Podobné ruční nářadí bylo nalezeno také v [[Čína|Číně]].{{Citace monografie | titul = Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě | strany = 30}} [19] => [20] => První nástroj, který může být skutečným oradlem, je v Evropě doložen opět ze Švýcarska, ale chybí mu kleče. Opravdu nepochybným je potom nález oradla z [[Lavagnone]] v [[Itálie|Itálii]] spadající do časné [[doba bronzová|doby bronzové]] a je vyroben ze samorostu. Má již plaz i hřídel a zasazenou kleč. V kontextu nálezu bylo i [[jho]] a další kleč. Použití rádla dále dokládají skalní kresby ze [[3. tisíciletí př. n. l.|3.]]-[[2. tisíciletí př. n. l.]] z [[Krym]]u. [21] => [22] => Nejstarší doložená pravěká rádla byla opatřena tzv. křivou hřídelí, která dopředu šikmo vzhůru vycházela z plazu rádla a za kterou bylo rádlo taženo. Plaz s hrotem a hřídelí byl vyroben ze samorostu a do něj byly zasazeny kleče. Hrot plazu mohl být opatřen radlicí, ale i zpevněn jiným způsobem, například opalováním. Ze samorostu mohl být i plaz s klečemi, hřídel potom byla rovná a zasazena do samorostu. Další skupinou byla rýlcová rádla bez plazu (viz výše), doložená např. z [[Etruskové|etruského]] prostředí. [23] => [24] => Rádla jsou doložena i v nejstarších starověkých kulturách: z [[Uruk]]u z vrstvy IV (konec 4. tisíciletí př. n. l.), na [[Babylón|babylonských]] a [[Elam|protoelamských]] pečetích (3000 let př. n. l.), na [[Starověký Egypt|staroegyptských]] reliéfech. V [[Mezopotámie|mezopotámii]] ale rádlo muselo být používáno již dříve, než v době, ze které máme doklady, dle [[A. Salonen]]a již od doby kolem roku [[4000 př. n. l.]]. V tamním prostředí bylo rádlo luxusní záležitostí. Dřevo na jeho výrobu bylo drahé a vlastnictví tažného dobytka bylo také výjimečné. Přetrvávalo tedy ruční obdělávání malých políček motykou. V literatuře se uvádí, že mezopotamská rádla ze [[3. tisíciletí př. n. l.]] se používala k zahrnování setby - byla vybavena trychtýřem pro setí a upraveným plazem pro zahrnutí. K podpoře tohoto názoru slouží etnografické analogie z oblasti, autentické piktografické doklady jsou ale příliš schematické. V Egyptě jsou rádla doložena [[hieroglyfy|hieroglyfickou]] značkou od období [[2. dynastie]], od [[5. dynastie]], tedy kolem roku [[2750 př. n. l.]] potom na reliéfech a později i modely v pohřebních výbavách. Hliněné modely rádla pocházejí také z [[Mohenjo-daro|Mohenjo-dara]] (2300 př. n. l.) a [[Banwali]] (2. tisíciletí př. n. l.).{{Citace monografie | titul = Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě | strany = 32}} [25] => [26] => Hrot plazu, který vyrýval brázdu v zemi, byl od nejstarších dob zpevňován. Jednoduchými způsoby zpevnění jsou například opalování, nebo máčení v krvi. Rádla se opatřovala kamennými [[radlice]]mi v [[neolit]]u v [[Čína|Číně]] (4000-3000 př. n. l.) a jejich použití pokračovalo v tamní době bronzové, kamenné radlice z doby bronzové byly nalezeny i v [[Sýrie|Sýrii]] a jinde. Z [[Indie]] 3. až 2. tisíciletí př. n. l. pochází radlice [[měď|měděná]].{{Citace monografie | titul = Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě | strany = 33}}{{Citace monografie | titul = Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě | strany = 34}} [27] => [28] => Doklady používání rádla jsou zaznamenány v podobě brázd zachovaných pod jinými objekty, jak jsou [[mohyla|mohyly]] či sídlištní objekty. Brázdy jsou hlubší, než by bylo možné vytvořit ručními oradly a často se jedná o typ křížové [[orba|orby]]. Tyto doklady datované do 3. až 2. tisíciletí př. n. l. byly nalezeny na území [[Dánsko|Dánska]], [[Anglie]], [[Irsko|Irska]], severního [[Německo|Německa]], [[Polsko|Polska]] a možná i na území [[Čechy|Čech]]. Ze stejné doby pocházejí doklady o zápřahu hovězího dobytka k tažení vozu nebo rádla v podobě změn na kostech domácího dobytka a ztvárnění v plastikách. Tažení rádla dobytkem je zachyceno na skalních kresbách z 3. až 2. tisíciletí př. n. l.. [29] => [30] => == Reference == [31] => [32] => [33] => == Související články == [34] => * [[Motyka]] [35] => * [[Oradlo]] [36] => * [[Ruchadlo]] [37] => * [[Pluh]] [38] => [39] => == Externí odkazy == [40] => * {{Commonscat}} [41] => * Lucie Vedralová: [http://uprav.ff.cuni.cz/pages/semi/radlice.pdf 2. 1. 2. Rádlo vs. pluh, typologie oradel]{{Nedostupný zdroj}}, [http://uprav.ff.cuni.cz/pages/semi/seminar3.htm seminární práce]{{Nedostupný zdroj}}, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou, FF UK Praha [42] => [43] => [[Kategorie:Rádlo| ]] [44] => [[Kategorie:Nástroje]] [45] => [[Kategorie:Zemědělská mechanizace]] [46] => [[Kategorie:Dějiny zemědělství]] [] => )
good wiki

Rádlo

náhled Rádlo je druh oradla, zemědělské nářadí s trojhrannou radlicí (nebo pouhým rýlem), určené k orání. První dřevěné rádlo v Evropě je doloženo z časné doby bronzové ze Švýcarska, ale nálezy připomínající rádla pocházejí již z období pozdního evropského neolitu.

More about us

About

Vědecké a technologické pokroky přinesly mnoho inovací do této oblasti, přičemž moderní rádla byla navržena tak, aby zvyšovala produktivitu a minimalizovala dopady na životní prostředí. To umožňuje zemědělcům lépe se starat o svou půdu a zvyšovat výnosy, což vede k udržitelnějšímu zemědělství. Historie rádla sahá hluboko do minulosti, kdy se používalo k provzdušnění a zpracování půdy s cílem podpořit růst plodin. Dnes se rádlování stalo integrální součástí modernizace zemědělství a je často spojeno s ekologickými přístupy, které usilují o harmonii mezi produkcí potravin a ochranou přírodních ekosystémů. Rádlo nejenže pomáhá zlepšovat strukturu půdy a zvyšovat její úrodnost, ale také hraje klíčovou roli v prevenci eroze a podpoře biodiverzity. Díky správnému použití tohoto nástroje mohou zemědělci dosáhnout skvělých výsledků, které přispějí k pozitivnímu rozvoji komunity i celého okolí. Popularita rádla v zemědělské praktikách i ve výchově nových generací farmářů je důkazem, že postupy založené na vzájemné spolupráci s přírodou přinášejí ovoce. Na tomto základě může zemědělství prosperovat, garantovat kvalitní potraviny a zároveň chránit naši drahocennou planetu pro budoucí generace.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'radlice (strojní součást)','krojidlo','Švýcarsko','Čína','3. tisíciletí př. n. l.','neolit','Evropa','odhrnovačka','kolečko','Elam','mohyla','2750 př. n. l.'

Čína

Elam

Evropa

Kolečko

Krojidlo

Mohyla

Mohyla je druh sochy nebo památníku, který má za úkol připomínat a uctít zemřelé osoby.

Neolit

Neolit je období pravěkého vývoje společnosti, které se vyznačuje hlavně ustálením se na jednom místě a rozvojem zemědělství a chovu dobytka.

Švýcarsko