Array ( [0] => 15535717 [id] => 15535717 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => RP-1 [uri] => RP-1 [3] => RP-1 .jpg [img] => RP-1 .jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:RD-180 test firing.jpg|thumb|Statický test motoru [[RD-180]] spalující '''RP-1''' a kapalný [[kyslík]]]] [1] => [[File:Apollo 8 Liftoff.jpg|thumb|[[Apollo 8]], [[Saturn V]]: 810.700 L RP-1, 1.311.100 L [[LOX]][http://history.nasa.gov/SP-4206/p405.htm Diagramm Saturn V]]] [2] => '''RP-1''' (''Rocket Propellant-1'' nebo ''Refined Petroleum-1'') je americké označení vysoce [[Rafinace|rafinované]] formy [[petrolej]]e používané jako palivo [[Raketový motor na kapalné pohonné látky|raketových motorů]]. V Rusku (resp. bývalém Sovětském svazu) byla vyvinuta prakticky stejná paliva značená '''T-1''' a '''RG-1'''. Chemicky má téměř shodné vlastnosti jako petrolej, ale obsahuje minimum nečistot, které se v [[Ropa|ropných]] produktech běžně vyskytují. Omezení nečistot se týká hlavně [[Síra|síry]], jejích sloučenin a uhlovodíků jako [[Alkany|alkeny]] a [[areny]]. V porovnání s kapalným [[vodík]]em (LH2) je RP-1 levnější, lépe skladovatelné (kapalný vodík vyžaduje kryogenní technologie), ale poskytuje menší [[specifický impuls]] (Isp). Oproti [[hydrazin]]u a jeho derivátům má vyšší Isp a není toxické, na druhou stranu ho však nelze skladovat dlouhodobě v nádržích a proto se nehodí jako palivo pro dlouhotrvající kosmické mise. [3] => [4] => == Historie a použití == [5] => [[Soubor:SaturnV S-IC.jpg|thumb|left|Řez prvním stupněm rakety [[Saturn V]]. Nádrž RP-1 je umístěna pod nádrží s kapalným kyslíkem.]] [6] => Palivo RP-1 bylo vyvinuto v polovině 50. let 20. století, kdy docházelo ke zvyšování výkonů raketových motorů a to s sebou přinášelo vyšší teploty a tlaky. Potřeba chlazení těchto výkonných motorů vedla k využití regenerativního systému chlazení, kdy celý objem paliva proudí soustavou chladicích kanálů a odvádí teplo z kritických míst motoru. Vysoká teplota a přítomnost síry způsobovala [[Disociace molekul|disociaci molekul]] a následnou [[Polymerizace|polymeraci]] jednotlivých složek. Produkty těchto reakcí často způsobovaly zanášení nebo ucpání chladicích kanálků, což vedlo k přehřátí a následnému propálení částí motoru. RP-1 bylo zbaveno sirnatých látek, alkenů a arenů a tím se výrazně zvýšila spolehlivost motorů. [7] => [8] => RP-1 je díky své ceně, nižším nárokům na skladování a celkově nižším nárokům na technologickou úroveň raketového motoru, používán převážně jako palivo nižších stupňů nosných raket. Používaly jej americké [[rakety Atlas]], [[Rakety Thor|Thor]], [[Rakety Delta]], [[Saturn 5]] a další. V bývalém [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] je petrolej pro raketové motory označován '''T-1''' a '''RG-1''' a jeho vlastnosti jsou téměř shodné s RP-1. Jediný rozdíl je jeho vyšší [[hustota]], 820 – 850 kg/m3 oproti 810 u RP-1. Všechny rakety patřící do rodiny raket [[R-7 (balistická raketa)|R7]] ([[Vostok (nosná raketa)|Vostok]], [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz]]) používají tuto variantu RP-1. Ačkoli je RP-1 používán převážně pro kosmické aplikace, první mezikontinentální balistické rakety USA ([[SM-65 Atlas]], [[SM-68 Titan]]) i SSSR (R7) jej používaly, avšak byly brzo nahrazeny jinými typy s [[Raketový motor na tuhé pohonné látky|motory na tuhé pohonné látky]] nebo palivy na bázi [[hydrazin]]u. [9] => [10] => == Popis == [11] => Jak je již psáno výše, hlavní nečistoty představovaly přirozeně se vyskytující ropné nečistoty a složky vzniklé disociací a polymerací složek petroleje. Hlavním zdrojem problémů bývají sirnaté látky, protože při vysokých teplotách způsobují korozi kovů a navíc i malé množství síry podporuje polymeraci. Další složky, které musí být odstraněny jsou [[alkeny]] a [[areny]], které mají tendenci polymerovat nejen při zvýšených teplotách, ale i při dlouhodobém skladování. Díky tomu je RP-1 méně toxické než benzín a ostatní letecká paliva. Oproti klasickému petroleji neobsahuje RP-1 lineární alkany, ale složitější větvené a cyklické molekuly. Nejžádanější složkou RP-1 jsou polycyklické řetězce s C12 a více. Kromě chemických nečistot musí být odstraněny i mechanické nečistoty jako prach a saze, které zanáší palivové vedení a působí opotřebení ventilů a čerpadel, která používají RP-1 jako mazivo. RP-1 lze teoreticky získat (po dostatečném zpracování) z jakékoli ropy, ale v praxi se používá pouze vysoce kvalitní ropa z několika nalezišť. [12] => [13] => == Výhody a nevýhody == [14] => ;výhody [15] => * Levnější než LH2 a paliva na bázi [[hydrazin]]u. [16] => * Hustší než LH2 ⇒ kompaktnější design motorů, vyšší energie než ve stejném objemu LH2. [17] => * Stálé za pokojové teploty ⇒ snadnější skladování, doprava a manipulace. [18] => * Účinnější než tuhé pohonné látky a paliva na bázi hydrazinu a lehkých uhlovodíků ([[ethanol]], [[methanol]]…) [19] => * Méně toxický než paliva na bázi hydrazinu. [20] => [21] => ;nevýhody [22] => * Dražší než tuhé pohonné látky. [23] => * Hmotnostně nižší účinnost než kapalný vodík. [24] => * Toxičtější než LH2 (hořením LH2 vzniká čistá voda, hořením RP-1 vzniká voda, CO2, CO a další sloučeniny uhlíku). [25] => * Nemožnost dlouhodobého skladování natankovaných raket ⇒ pomalá reakční doba ⇒ nehodí se k vojenským účelům. [26] => * Velmi nízký tlak vypařování ⇒ vhodné pro chlazení clonou nebo ostřikem (viz [[Raketový motor na kapalné pohonné látky#Chlazení|Chlazení raketových motorů]]), na druhou stranu je nutno doplňovat objem spáleného RP-1 v nádržích. [27] => * Cena RP-1 je sice celkově nižší než LH2, ale relativně nízká poptávka, náročná výroba a slabá konkurence zvyšují cenu. [28] => [29] => == Podobná paliva == [30] => *[[Robert Goddard]] používal na svých prvních raketách [[benzín]]. [31] => *Společnost [[Rocketdyne]] experimentovala s diethyl-cyklohexanem, který měl o něco lepší vlastnosti, ale RP-1 mohlo být produkováno ve stávajících [[Rafinerie|rafineriích]] a bylo tak levnější a dostupnější. [32] => *[[Rusko|Ruská]] resp. [[Sovětský svaz|Sovětská]] obdoba RP-1 se nazývá T-1 nebo RG-1. [33] => *Po uvedení RP-1 bylo vyvinuto RP-2, které mělo ještě nižší obsah síry, ale velkých úspěchů nedosáhlo kvůli nákladnější výrobě a faktu, že RP-1 postačovalo na většinu aplikací. [34] => *Existují experimentální motory, které jsou schopny spalovat méně rafinovaný petrolej, letecké palivo, nebo dokonce obyčejnou naftu. Žádný z nich se však zatím nedostal do aktivní služby. [35] => [36] => == Odkazy == [37] => === Reference === [38] => {{překlad|en|RP-1|299038488}} [39] => [40] => [41] => === Externí odkazy === [42] => *{{en}}[https://web.archive.org/web/20090728130300/http://www-pao.ksc.nasa.gov/kscpao/nasafact/count2.htm NASA page on propellants] [43] => *{{en}}[http://www.astronautix.com/props/loxosene.htm Lox/Kerosene propellant] [44] => *{{ru}}[https://web.archive.org/web/20120119005322/http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/nk/forum-pic/Omar_NK2008-02.pdf Last Fight of Hydrocarbons] [45] => [46] => {{Portály|Kosmonautika}} [47] => [[Kategorie:Raketová paliva]] [48] => [[Kategorie:Frakce ropy]] [] => )
good wiki

RP-1

Statický test motoru RD-180 spalující RP-1 a kapalný kyslík RP-1 (Rocket Propellant-1 nebo Refined Petroleum-1) je americké označení vysoce rafinované formy petroleje používané jako palivo raketových motorů. V Rusku (resp.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hydrazin','Sovětský svaz','areny','SM-65 Atlas','Robert Goddard','methanol','alkeny','Raketový motor na tuhé pohonné látky','specifický impuls','Rocketdyne','Disociace molekul','Kategorie:Raketová paliva'

Alkeny

Alkeny jsou organické sloučeniny, které obsahují alespoň jeden dvojný vazebný uhlík-uhlík.

Areny

Hydrazin

Methanol

Rocketdyne