Array ( [0] => 14668942 [id] => 14668942 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Racionalismus [uri] => Racionalismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte| tento=přístupu k poznání založeném na [[rozum]]u, [[argumentace|argumentaci]], [[logika|logice]] atd.| jiné=[[Racionalizace (psychologie)]] – obranný mechanismus lidské psychiky}} [1] => [[Soubor:Villa Oyon.jpg|náhled|Vila v racionalistickém stylu ]] [2] => '''Racionalismus''' (z lat. ''rationalis'', rozumový) znamená ve [[Filosofie|filosofii]] směr, který stojí v protikladu k [[Empirismus|empirismu]] a učí, že jediným zdrojem spolehlivých poznatků a kritériem [[pravda|pravdy]] je rozum, abstraktní myšlení.{{sfn|Makarov|s=13}}{{sfn|Stručný filosofický slovník|s=421}} V [[Sociologie|sociologii]] a dalších společenských vědách může racionalismus znamenat přesvědčení, že lidé se rozhodují a jednají čistě účelově a v tomto smyslu racionálně, v principu jako hráči v [[Teorie her|teorii her]].{{Citace monografie|příjmení = Sedláčková|jméno = Markéta|odkaz na autora = Markéta Sedláčková (socioložka)|titul = Důvěra a demokracie|vydání = první|vydavatel = Slon|místo = Praha|rok = 2012|počet stran =|strany =|isbn =}} [3] => [4] => == Filosofie == [5] => Otcem racionalismu je [[René Descartes]].{{sfn|Stručný filosofický slovník|s=421}} K velkým postavám novověkého racionalismu patří také [[Baruch Spinoza]], [[Christian Wolff]] nebo [[Immanuel Kant]], který povznesl celý dosavadní racionalismus na vyšší stupeň.{{sfn|Filozofický slovník: O-Z|s=152}} Představitelé racionalismu absolutizují racionální stupeň [[poznání]] a snižují význam smyslových údajů.{{sfn|Makarov|s=13}}{{sfn|Filozofický slovník: O-Z|s=151}} Za základní metodu poznání považují [[Dedukce|dedukcí]], která požaduje, aby se v poznání pravdy postupovalo od obecného ke zvláštnímu, od abstraktního ke konkrétnímu.{{sfn|Makarov|s=14}} [6] => [7] => Racionalismus je označení pro filosofické směry a školy, které zdůrazňují význam rozumu ([[argument]]ace, [[logika|logiky]] atd.) pro lidské poznání i jednání. Jeho protikladem je nejčastěji [[empirismus]], který za hlavní nebo dokonce jediný zdroj poznání pokládá smyslovou zkušenost. Tento protiklad se objevuje už ve starověku, i když pojem racionalismus vznikl až v 16. století. S rozpadem středověkých autorit se totiž filosofie i věda cítí ohrožena [[Skepticismus|skepticismem]] a hledá nepochybné, to jest rozumové opory. To se netýká jen spolehlivosti poznání, ale také zdůvodnění morálky a práva ([[přirozené právo]]). Racionalismus se mimo jiné projevuje i v oblibě deduktivní metody na rozdíl od metody induktivní, charakteristické pro empirismus. Ritter - Gründer, ''Wörterbuch philosophischer Grundbegriffe''. Sv. 8, sl. 44-48. [8] => [9] => V souvislosti s německou [[Reformace|reformací]] se počátkem 17. století objevuje polemické označení „racionalisté“ pro teology ovlivněné [[Scholastika|scholastikou]], kteří svoji křesťanskou víru chtěli rozumově zdůvodňovat, místo aby ji opírali výhradně o Boží zjevení a Písmo. [[Osvícenství|Osvícenští]] a [[Deismus|deističtí]] myslitelé se ale od poloviny 18. století k tomuto původně polemickému označení sami přihlásili a naopak kritizovali „supranaturalismus“ svých odpůrců. V důsledku toho se z teologického uvažování ztrácely všechny historické události a obsah náboženství se redukoval na přirozenou či racionální morálku. [10] => [11] => Tento stav věcí komentují i filosofové. Kant má přitom blízko k racionalismu ve smyslu závaznosti „čistého praktického rozumu“ a na druhé straně odmítáním božího zjevení. Pro Hegela je však tento teologický racionalismus pravým opakem filosofie, protože „vyprazdňuje nebe a všechno stahuje do pozemské konečnosti“. Zvlášť ostře se proti teologickému racionalismu osvícenců staví [[Arthur Schopenhauer]], který mu vytýká, že uvažuje racionálně jen do určité hranice, kde jeho kritičnost končí. [12] => [13] => V průběhu 19. století se racionalismus stává heslem kritiků náboženství jakožto pověry, tedy těch, kdo věří v trvalý pokrok a nekonečné možnosti vědy a člověka. V ideologických a politických kontroverzích 20. století se řada německých myslitelů meziválečné doby vymezovala proti „neživotnému racionalismu“, který připisovali Francouzům, kdežto příznivci národního socialismu se často hlásili k jeho opaku – [[iracionalismus|iracionalismu]]. [14] => [15] => Důležitou etapu v dějinách racionalismu představuje [[kritický racionalismus]] [[Karl Popper|K. R. Poppera]], podstatně skromnější ve svých ambicích. [[Pozitivismus|Pozitivistický]] požadavek, že pouze rozhodnutelná a ověřitelná tvrzení mají smysl, je podle Poppera jednak neuskutečnitelný, ale také vnitřně sporný: sám se totiž nedá ověřit a opírá se pouze o jisté přesvědčení.Ritter - Gründer, ''Wörterbuch philosophischer Grundbegriffe''. Sv. 8, sl. 49. [16] => [17] => == Teorie poznání == [18] => {{kotva|poznání}} [19] => [20] => Racionalisté – v protikladu k [[Empirismus|empirismu]] – jsou přesvědčeni, že poznání je možné jen díky [[a priori|apriorním]] předpokladům, které nelze odvodit ze [[Smysl (biologie)|smyslové]] [[zkušenost]]i. [[Platón]] rozlišil pouhé mínění (''doxa'') od pravého a jistého poznání (''[[epistémé]]''), které je možné jen jako poznání [[idea|idejí]]. Tyto ideje jsou však určitým způsobem odvozeny ze struktury lidského [[myšlení]], anebo existují nezávisle na něm. Pokud existují nezávisle na myšlení, může je lidský rozum pochopit v okamžiku, kdy dosáhne určité úrovně vyspělosti. [21] => [22] => Výrazem racionalismu je také [[René Descartes|Descartesův]] [[výrok]] ''„Myslím, tedy jsem“'' ([[Cogito ergo sum]]). [[Skepse|Skeptik]] je tímto výrokem vybídnut k zamyšlení, zda už pouhý fakt jeho pochybování není evidentním potvrzením, že sám pochybující existuje. [23] => [24] => == Odkazy == [25] => [26] => === Reference === [27] => [28] => [29] => === Literatura === [30] => * [[Arno Anzenbacher|ANZENBACHER, A.]] ''Úvod do filozofie''. Praha: SPN, 1990: {{ISBN|80-04-25414-4}}. [31] => * {{Citace monografie [32] => | příjmení1 = Makarov [33] => | jméno1 = Alexej [34] => | odkaz na autora = Alexej Makarov [35] => | titul = Stručné dějiny filosofie [36] => | vydavatel = [[Mladá fronta]] [37] => | místo = [[Praha]] [38] => | rok = 1972 [39] => | počet_stran = 226 [40] => | překladatelé = [[Stanislav Kučera]] [41] => | ilustrátoři = Josef Týfa (autor obálky) [42] => | vydání = 1 [43] => | edice = Most, svazek 7 [44] => | titul původní = Историко-философское введение к курсу марксистско-ленинской философии, Istoriko-filosofskoje vveděnije k kursu marksistsko-leninskoj filosofii [45] => | ref = Makarov [46] => }} [47] => * Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Heslo Rationalismus. Sv. 8., sl. 44-48 [48] => * {{Citace monografie [49] => | titul = Filozofický slovník: O-Z [50] => | odkaz na titul = Filozofický slovník (Klaus–Buhr) [51] => | titul původní = Philosophisches Wörterbuch [52] => | vydavatel = Svoboda [53] => | odkaz na vydavatele = Svoboda (nakladatelství) [54] => | místo = [[Praha]] [55] => | rok = 1985 [56] => | kapitola = „Racionalismus” [57] => | počet stran = 481 [58] => | strany = 151–152 [59] => | jazyk = cs [60] => | redaktoři = : [[Georg Klaus]], [[Manfred Buhr]] [61] => | překladatelé = : [[Karel Berka]], Vladimír Čechák, František Čížek aj [62] => | vydání = 1 [63] => | ref = Filozofický slovník: O-Z [64] => }} [65] => * {{Citace monografie [66] => | titul = [[Stručný filosofický slovník]] [67] => | titul původní = Краткий философский словарь [68] => | vydavatel = [[Státní nakladatelství politické literatury|SNPL]] [69] => | místo = [[Praha]] [70] => | rok = 1955 [71] => | kapitola = „Racionalismus” [72] => | počet stran = [73] => | strany = 421–422 [74] => | jazyk = cs [75] => | redaktoři = : [[Pavel Judin]], [[Mark Rozental]] [76] => | překladatelé = : J. Bauer aj [77] => | vydání = 1 [78] => | ref = Stručný filosofický slovník [79] => }} [80] => [81] => === Související články === [82] => * [[Epistemologie]] [83] => * [[Empirismus]] [84] => [85] => === Externí odkazy === [86] => * {{Commonscat}} [87] => * {{Otto|Racionalismus}} [88] => * [http://plato.stanford.edu/archives/fall2004/entries/rationalism-empiricism SEP, heslo Rationalism vs. Empiricism - en] [89] => [90] => {{Autoritní data}} [91] => {{Portály|Filozofie}} [92] => [93] => [[Kategorie:Epistemologie]] [94] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [] => )
good wiki

Racionalismus

Vila v racionalistickém stylu Racionalismus (z lat. rationalis, rozumový) znamená ve filosofii směr, který stojí v protikladu k empirismu a učí, že jediným zdrojem spolehlivých poznatků a kritériem pravdy je rozum, abstraktní myšlení.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Empirismus','logika','René Descartes','kritický racionalismus','Arthur Schopenhauer','argument','empirismus','Skepticismus','Reformace','Osvícenství','Baruch Spinoza','Dedukce'

Argument

Dedukce

Dedukce je důležitá metoda logického a matematického myšlení, která slouží k odvození nových informací z již známých faktů.

Empirismus

Logika

Osvícenství

Osvícenství je historické období a kulturní směr, který se v Čechách v 18.

Reformace

The summary of the Czech Wikipedia page "Reformace" (Reformation) provides an overview of the Protestant Reformation movement that took place in the Czech lands during the 16th century.

Skepticismus