Array ( [0] => 15511198 [id] => 15511198 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Radikál [uri] => Radikál [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Gombergm01.jpg|náhled|[[Moses Gomberg]], zakladatel radikálové chemie]] [1] => {{Možná hledáte|odkaz na radikálního člověka, o kterém pojednává článek [[radikalismus]]}} [2] => '''Radikál''' je v [[chemie|chemii]] vysoce [[reaktivita|reaktivní]] [[částice]], která má jeden nebo více nepárových [[elektron]]ů. Vícenásobné radikály se označují předponami; např. radikál se dvěma volnými elektrony se označuje jako '''biradikál'''. [3] => [4] => Jako '''radikál''' nebo '''volný radikál''' se ve [[fyziologie|fyziologii]] označuje chemický radikál, který zvyšuje [[Redoxní reakce|oxidativní]] charakter a posiluje [[redoxní reakce]] vnitřního prostředí organismu (krve, tkání, orgánů, buňky), snižuje hladinu [[antioxidant]]ů (antioxidační rezistenci) vnitřního prostředí organismu a stává se tak radikálem biologickým. [5] => [6] => Jako ''radikál'' je také někdy nesprávně označována [[funkční skupina]] (odtud pak zmiňovaný ''volný radikál'' jako protiklad). [7] => [8] => == Zápis == [9] => Elektron radikálu se v chemickém zápisu obvykle označuje tečkou CH3 (znak ''bullet'' v horním indexu). [10] => [11] => == Názvosloví == [12] => V [[organická chemie|organické chemii]] se radikál označuje koncovkou ''-yl''. Například radikál [[methan]]u se označuje jako [[methyl]] (viz výše), [[Alkany|alkanová]] koncovka ''-an'' se tedy vypustí. Pokud se nejedná o alkan, je koncovka zachována – radikál od [[ethen]]u se tedy bude nazývat [[ethenyl]] ([[triviální název]] vinyl). [13] => [14] => Biradikál má koncovku ''-ylen'' (vyjadřující, že se jedná o [[dvojná vazba|dvojvazný]] radikál). [15] => [16] => V [[anorganická chemie|anorganické chemii]] pro radikály neexistuje specifické názvosloví a pojmenovávají se opisně; např. O je kyslíkový radikál, O22• biradikál [[kyslík]]u. [17] => [18] => == Význam v medicíně == [19] => Volné radikály mohou v [[Organismus|organismu]] vznikat v důsledku fyziologických (normálních) i [[Patologická fyziologie|patologických]] procesů a mohou se podílet jak na fyziologických, tak i na patologických dějích. Dokonce podle typu může být jejich zásah do patologie pro organismus pozitivní nebo naopak škodlivý. Jejich pozitivní či negativní vliv na stárnutí organismu je také nejasný.http://www.osel.cz/8361-volne-radikaly-jsou-zlo-ktere-z-nas-predcasne-dela-starce-a-stareny-a-nebo-je-to-jinak.html - Volné radikály jsou zlo, které z nás předčasně dělá starce a stařeny. A nebo je to jinak? Existuje i pozitivní vliv volných radikálů na mozek.https://medicalxpress.com/news/2020-12-free-radicals-good-brain-insights.html - Free radicals good for the brain: New insights into the mechanisms of neuroplasticity [20] => [21] => === Původ radikálů v těle === [22] => ==== Radikály účastnící se na fyziologických funkcích ==== [23] => Nejznámějším radikálem podílejícím se na fyziologických regulacích je [[oxid dusnatý]] (NO). Vzniká cíleně metabolizací aminokyseliny [[arginin]]u, receptor pro něj je spojen s [[G-protein]]y. [24] => [25] => NO je známý především pro svůj [[vazodilatace|vazodilatační]] efekt, tedy pro relaxační vliv na hladkou svalovinu stěny cév a tím pro uvolnění stahu cév. Z toho důvodu se podává i terapeuticky při záchvatu [[Angina pectoris|anginy pectoris]] např. v podobě [[Glyceroltrinitrát|nitroglycerinových]] podjazykových tabletek (lingvet). Oxid dusnatý hraje roli i v mechanismu [[erekce]], proto se někdy látky uvolňující jej po delší dobu zneužívají jako látky podporující erekci ([[amylnitrit]]) navzdory riziku [[hypotenze|hypotenzního]] kolapsu způsobeném generalizovanou dilatací cév. [26] => [27] => Dalším volným radikálem, který se v těle objevuje v důsledku fyziologických dějů, je [[oxid uhelnatý]]. Jde o odpadní produkt degradace [[hemoglobin]]u, nicméně je možné, že by mohl působit jako antagonista oxidu dusnatého. [28] => [29] => ==== Radikály vznikající při patologických stavech ==== [30] => Vysoká a poměrně nespecifická chemická reaktivita činí volné radikály nebezpečné pro všechny živé struktury. Volné radikály jsou z toho důvodu nespecifickou ale účinnou zbraní imunitního systému. Některé buňky imunitního systému ([[Neutrofilní granulocyt|neutrofily]], [[makrofág]]y) mohou po stimulaci podstatně zvýšit svůj metabolismus (tzv. [[respirační vzplanutí]]) a do svého okolí začnou produkovat agresivní látky charakteru mj. volných radikálů. [31] => [32] => ==== Radikály v energetickém metabolizmu ==== [33] => Činností enzymů [[dýchací řetězec|dýchacího řetězce]] vznikají v [[mitochondrie|mitochondriích]] jako vedlejší produkt i volné radikály. Tyto jsou ovšem urychleně odstraňovány a výraznější roli mohou hrát jen při patologických stavech (reperfúzní poškození). [34] => [35] => ==== Radikály vzniklé v důsledku fyzikálních faktorů ==== [36] => Volné radikály mohou vznikat v důsledku zevních fyzikálních faktorů, nejčastěji v důsledku působení záření na v zásadě libovolné molekuly. Protože vznik radikálu vyžaduje menší množství energie, může vznik volných radikálů vyvolat nejen ionizující záření, ale třeba i záření ultrafialové. Takto vzniklé volné radikály jsou již jednoznačně škodlivé. [37] => [38] => ==== Radikály vzniklé chemickou cestou ==== [39] => Některé poškozené biomolekuly mohou mít samy charakter radikálů a tím iniciovat vznik dalších radikálů. Nejznámější jsou v tomto ohledu proteiny, na které se enzymaticky navázala glukóza, tzv, AGE's (advanced glycation end-product), které hrají velkou roli v poškození nekompenzovaným nebo špatně kompenzovaným diabetem. [40] => [41] => ==== Radikály ze zevního prostředí ==== [42] => Látky charakteru radikálů se mohou do těla dostat i ze zevního prostředí. Může se jednat jak o průmyslové polutanty, tak i o látky užívané záměrně. Nejčastěji jde o látky obsažené v cigaretovém kouři, jedná se však i o následující látky: [43] => [44] => * [[dusitany]] [45] => * [[Chlor|chlór]] [46] => * [[kyslíkový radikál|kyslíkové radikály]], [[kyslík]], [[Ozon|ozón]], [[peroxidy]], [[oxidy]] a jejich reaktivní sloučeniny [47] => * [[těžké kovy]] [48] => * [[železo]] a [[měď]], zejména v některých sloučeninách [49] => * některé [[herbicid]]y a [[pesticidy]] [50] => * tuky přepálené a vlivem tepla, světla a času za přístupu vzduchu zoxidované (žluklé), [51] => [52] => === Účinky === [53] => [54] => Volné radikály hrají roli ve vzniku nebo rozvoji několika desítek onemocnění, jedná se zejm. o následující: [55] => * [[ateroskleróza]] – iniciace poškození endotelu a následné narůstání chronickým zánětem v [[Aterosklerotický plát|ateromovém plátu]] [56] => * nádorová onemocnění – DNA může být poškozena i volnými radikály [57] => * [[Alzheimerova choroba]] – chronický zánět vede k poškození volnými radikály produkovanými imunitním systémem [58] => [59] => === Přirozené antioxidanty === [60] => V lidském těle je několik systémů a látek podílejících se na likvidaci volných radikálů. Jde např. o následující látky: [61] => * glutathion [62] => * vitamín C [63] => * vitamín E [64] => * kyselina močová [65] => [66] => == Reference == [67] => [68] => [69] => == Externí odkazy == [70] => * {{Commonscat}} [71] => * {{Wikislovník|heslo=radikál}} [72] => [73] => {{Autoritní data}} [74] => [75] => {{Portály|Chemie|Fyzika}} [76] => [77] => [[Kategorie:Organická chemie]] [78] => [[Kategorie:Fyzikální chemie]] [] => )
good wiki

Radikál

Moses Gomberg, zakladatel radikálové chemie Radikál je v chemii vysoce reaktivní částice, která má jeden nebo více nepárových elektronů. Vícenásobné radikály se označují předponami; např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.