Array ( [0] => 14696361 [id] => 14696361 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Radioastronomie [uri] => Radioastronomie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:TW Hydrae protoplanetary disc.jpg|náhled|upright=1.21| Snímek protoplanetárního disku u hvězdy TW Tauri pořízený pomocí radioteleskopu [[ALMA]]]] [1] => '''Radioastronomie''' je odvětví [[astronomie]] zabývající se studiem nebeských těles prostřednictvím [[Rádiové vlny|rádiových vln]], emitovaných fyzikálními procesy ve vesmíru. Rádiové vlny jsou delší než [[Světlo|světelné]], proto je k zachycení dobrého signálu nutno použít velmi velké antény nebo soustavy antén pracujících společně. Většina radioteleskopů používá parabolickou anténu na odraz vln do přijímače, který detekuje a zesiluje signál na použitelná data. To umožňuje radioastronomům vidět oblohu v rádiové části spektra. [2] => [3] => Radiové vlny vydává ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]] [[Slunce]], ale výrazně září také [[Jupiter (planeta)|Jupiter]]. Mimo sluneční soustavu jsou nejsilnějším zdrojem [[Polární jet|výtrysky]] z [[akreční disk|akrečních disků]] u velkých černých děr. Radiové záření vydávají také [[pulsar]]y a některá prachoplynová [[Mezihvězdné mračno|mračna]]. [4] => [5] => == Historie == [6] => V roce [[1931]] zkoumal americký radioinženýr českého původu [[Karl Jansky]] jako zástupce Bellových [[telefon]]ních laboratoří [[rádiové záření]]. Jeho úkolem bylo identifikovat zdroje rádiového [[šum]]u. Kromě nejvýraznějších zdrojů, kterými byly lokální a též i vzdálené [[blesk]]y, odhalil Jansky [[záření]] z [[obloha|oblohy]]. Zjistil, že musí pocházet z oblasti mimo [[sluneční soustava|sluneční soustavu]], neboť jeho poloha se měnila s periodou otáčení [[Země]] vůči hvězdné obloze, nikoli [[Slunce|Slunci]]. Ukázalo se, že zdrojem záření je centrum naši [[Galaxie Mléčná dráha|galaxie]]. [7] => [8] => Jansky se tomuto jevu už dále nevěnoval. Radioastronomie tak musela na svůj zrod čekat do doby postavení prvního opravdového rádiového [[dalekohled]]u. [9] => [10] => == Radioteleskop == [11] => {{podrobně|Radioteleskop}} [12] => Označení „rádiový dalekohled“ (doslovný překlad slova radioteleskop) je poněkud zavádějící, neboť se jedná o [[přístroj]] spíše charakteru antény – nelze se jím dívat a ani neposkytuje viditelný [[obraz]]. Signál z radioteleskopu zpracovává [[počítač]], teprve po tomto zpracování lze u některých typů pozorování získat obraz sledovaného objektu. [13] => [14] => == Rádiové záření ve vesmíru == [15] => [[Soubor:Pulsar (1).jpg|náhled|vlevo|upright| Pulsar]] [16] => [[Slunce]] je také zdrojem rádiového záření, stejně jako [[Jupiter (planeta)|Jupiter]]. Meziplanetární [[Kosmická sonda|sondy]] zachytily rádiové záření od všech velkých [[planeta|planet]]. Ovšem většina [[zdroj]]ů tohoto záření leží daleko za hranicemi [[sluneční soustava|sluneční soustavy]]. Vydatnými rádiovými zdroji jsou zbytky po výbuších [[supernova|supernov]], typickým dokladem toho je [[Krabí mlhovina]]. Některé typy [[galaxie|galaxií]] také vydávají velmi silné rádiové záření. [17] => [18] => [[Pulsar]]y, o nichž dnes již víme, že jsou to rotující [[neutronová hvězda|neutronové hvězdy]], objevila v roce [[1967]] [[Jocelyn Bell-Burnellová]] na základě jejich pravidelného vysílání rádiových vln. [19] => [20] => == Největší radioteleskopy == [21] => [[Soubor:USA.NM.VeryLargeArray.01.jpg|náhled|upright=1.7| Soustava radioteleskopů [[Very Large Array|VLA]] v Novém Mexiku (USA)]] [22] => Rádiové dalekohledy pracující v současné době nám poskytují zajímavá řešení některých problémů. Stavějí se celé sítě radioteleskopů, jako Merlin ve [[Spojené království|Velké Británii]] a [[Austrálie|australský]] [[dalekohled]] na jižní polokouli. Největší jednoanténní radioteleskop na světě je v [[Observatoř Arecibo|Arecibu]] na [[Portoriko|Portoriku]], po havárii v roce 2020 je vyřazen z provozu a vzhledem k rozsahu poškození bylo rozhodnuto, že se již nebude opravovat. Jeho anténa má [[Průměr (geometrie)|průměr]] 305 m a je umístěna v kráteru vyhaslé sopky. Reflektor antény není pohyblivý, ale plošina s přístroji v jeho ohnisku je zavěšena na třech betonových sloupech ve výši 150 m a přístroje na ní se mohou zaměřit až asi 20° od zenitu. Díky každodenní rotaci Země umožňuje teleskop pozorování v pásu oblohy až 40° širokém. V [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]] v USA stojí radioteleskop [[Very Large Array]] (''VLA''), který tvoří 27 spojených antén s reflektory o průměru 25 m, jež se mohou naklánět, pohybovat po kolejích a pojíždět po dráze ve tvaru písmene Y. Optické mohutnosti VLA by odpovídala jediná anténa o průměru 36 km. [23] => [24] => == Odkazy == [25] => [26] => === Literatura === [27] => * {{Citace periodika [28] => | příjmení = Kulhánek [29] => | jméno = Petr [30] => | odkaz na autora = Petr Kulhánek (vědec) [31] => | titul = Radioastronomie [32] => | periodikum = Astropis [33] => | odkaz na periodikum = Astropis [34] => | rok = 2010 [35] => | ročník = XVII [36] => | číslo = speciál [37] => | strany = 6–11 [38] => | issn = 1211-0485 [39] => }} [40] => [41] => === Související články === [42] => * [[Astrofyzika]] [43] => * [[Atacama Large Millimeter Array]] [44] => [45] => === Externí odkazy === [46] => * {{Commonscat}} [47] => * {{Citace elektronické monografie [48] => | příjmení = Sobotka [49] => | jméno = Petr [50] => | url = http://media.rozhlas.cz/_download/3086831.mp3 [51] => | titul = Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem: Neviditelný vesmír v ultrafialovém a infračerveném záření [52] => | vydavatel = Český rozhlas Plus [53] => | datum vydání = 2014-03-22 [54] => | datum přístupu = 2016-04-02 [55] => | poznámka = [56] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160415071108/http://media.rozhlas.cz/_download/3086831.mp3 [57] => | datum archivace = 2016-04-15 [58] => | nedostupné = ano [59] => }} [60] => * {{Citace elektronické monografie [61] => | příjmení = Bárta [62] => | jméno = Miroslav [63] => | url = http://media.rozhlas.cz/_audio/03602631.mp3 [64] => | titul = Planetárium [65] => | kapitola = Radioastronomie ve světě i u nás [66] => | vydavatel = Český rozhlas sever [67] => | datum vydání = 2016-04-09 [68] => | datum přístupu = 2016-04-18 [69] => | poznámka = Čas 26:20 od začátku stopáže [70] => }}{{Nedostupný zdroj}} [71] => {{Autoritní data}} [72] => [73] => [[Kategorie:Radioastronomie| ]] [] => )
good wiki

Radioastronomie

Snímek protoplanetárního disku u hvězdy TW Tauri pořízený pomocí radioteleskopu ALMA Radioastronomie je odvětví astronomie zabývající se studiem nebeských těles prostřednictvím rádiových vln, emitovaných fyzikálními procesy ve vesmíru. Rádiové vlny jsou delší než světelné, proto je k zachycení dobrého signálu nutno použít velmi velké antény nebo soustavy antén pracujících společně.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slunce','sluneční soustava','Jupiter (planeta)','dalekohled','1967','obraz','šum','záření','obloha','rádiové záření','Soubor:USA.NM.VeryLargeArray.01.jpg','Karl Jansky'

1967

Dalekohled

Obloha

Obraz

Obraz je výtvarné dílo, které představuje vizuální zobrazení něčeho.

Slunce

Šum

Záření