Array ( [0] => 14785488 [id] => 14785488 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Radioteleskop [uri] => Radioteleskop [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Radioteleskop je zařízení, které slouží k detekci a studiu rádiových vln pocházejících z vesmíru. Článek na české Wikipedii o radioteleskopu poskytuje informace o jeho principu, historii a využití v astronomii. V článku se dozvíme, že radioteleskop se skládá z antény a přijímače, který umožňuje zaznamenávat rádiové signály ze vzdálených galaxií, hvězd či černých děr. Princip fungování radioteleskopu spočívá v detekci elektromagnetických vln s dlouhými vlnovými délkami, které jsou neviditelné pro lidské oko. Díky tomu je možné získat informace o astronomických objektech z období vzniku vesmíru až po současnost. Článek také popisuje historii radioteleskopů, která se datuje do 30. let 20. století. Prvním radioteleskopem byla anténa navržená americkým inženýrem Karlem Janskym, který pátral po příčinách rušení rádiového signálu přicházejícího z vesmíru. Postupem času se navrhly sofistikovanější a větší radioteleskopy, které umožnily detailnější studium vesmíru. Další část článku se věnuje využití radioteleskopů v astronomii. Radioteleskopy mají klíčovou roli při studiu radioastronomie, která zkoumá vesmír pomocí rádiových vln. Díky tomuto výzkumu bylo objeveno mnoho nových objektů, jako jsou radiové galaxie nebo kvazary. Radioteleskopy také pomáhají studovat vesmírný pozadí, kosmické mikrovlnné záření a sluneční aktivitu. Celkově článek poskytuje ucelený přehled o radioteleskopech a jejich využití v astronomii. Je vhodný pro všechny, kteří se zajímají o základní principy fungování těchto zařízení a jejich význam v badání vesmíru. [oai] => Radioteleskop je zařízení, které slouží k detekci a studiu rádiových vln pocházejících z vesmíru. Článek na české Wikipedii o radioteleskopu poskytuje informace o jeho principu, historii a využití v astronomii. V článku se dozvíme, že radioteleskop se skládá z antény a přijímače, který umožňuje zaznamenávat rádiové signály ze vzdálených galaxií, hvězd či černých děr. Princip fungování radioteleskopu spočívá v detekci elektromagnetických vln s dlouhými vlnovými délkami, které jsou neviditelné pro lidské oko. Díky tomu je možné získat informace o astronomických objektech z období vzniku vesmíru až po současnost. Článek také popisuje historii radioteleskopů, která se datuje do 30. let 20. století. Prvním radioteleskopem byla anténa navržená americkým inženýrem Karlem Janskym, který pátral po příčinách rušení rádiového signálu přicházejícího z vesmíru. Postupem času se navrhly sofistikovanější a větší radioteleskopy, které umožnily detailnější studium vesmíru. Další část článku se věnuje využití radioteleskopů v astronomii. Radioteleskopy mají klíčovou roli při studiu radioastronomie, která zkoumá vesmír pomocí rádiových vln. Díky tomuto výzkumu bylo objeveno mnoho nových objektů, jako jsou radiové galaxie nebo kvazary. Radioteleskopy také pomáhají studovat vesmírný pozadí, kosmické mikrovlnné záření a sluneční aktivitu. Celkově článek poskytuje ucelený přehled o radioteleskopech a jejich využití v astronomii. Je vhodný pro všechny, kteří se zajímají o základní principy fungování těchto zařízení a jejich význam v badání vesmíru. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Parkes.arp.750pix.jpg|náhled|Radioteleskop v [[Observatoř Parkes|Observatoři Parkes]]]] [1] => '''Radioteleskop''' je forma směrové [[Anténa|antény]] využívaná v [[Radioastronomie|radioastronomii]] a také při příjmu a sběru dat z [[Družice|družic]] a [[Kosmická sonda|vesmírných sond]]. Od [[Teleskop|optických teleskopů]] se liší tím, že pracují v rádiové části elektromagnetického spektra, v kterém detekují a sbírají data z radio-emitujících zdrojů. To znamená, že neposkytují žádný přímo viditelný obraz. Radioteleskopy jsou většinou velké parabolické antény užívané buďto samostatně nebo ve formacích. Radioobservatoře bývají situovány co nejdále od velkých městských center, aby se co nejvíce eliminoval vliv rušivých radioemisí, které tato centra produkují (např. [[rozhlas]]ové vysílání, [[televizní vysílání]]). Je to podobné jako u optických teleskopů, s tím rozdílem, že u nich v blízkosti velkých měst dochází k rušení [[Světelné znečištění|světelnými emisemi]]. [2] => [3] => == Historie radioteleskopu == [4] => První anténa určená k identifikaci radiových zdrojů ve [[vesmír]]u byla sestrojena roku [[1931]] Karlem Guthem Janskym, inženýrem z [[Bellovy laboratoře|Bellových laboratoří]]. Úkolem Janskyho byla identifikace zdrojů radiového šumu, které by mohly rušit komunikaci [[radiotelefon]]ů. Janskyho anténa byla zkonstruována pro příjem krátkovlnných radiových signálů na [[Frekvence|frekvenci]] 20,5 [[Hertz|MHz]] (přibližná [[vlnová délka]] λ=14,6 m). [5] => Anténa byla umístěna na otočnou plošinu, díky níž se mohla pohybovat v libovolném směru (zanedlouho proto získala přezdívku ''Jansky's merry-go-round''). Měla průměr přibližně 30 m a výšku 6 m. K pohybu bylo využito sady pneumatik z automobilu Ford-T a díky tomu mohl být přesně nastaven směr zdroje, ze kterého měly být sledovány signály sledovány. Po straně antény byl umístěn malý a jednoduchý analogový systém záznamu přijímaných dat. Po několikaměsíčním záznamu Jansky data roztřídil a kategorizoval do tří předem určených kategorií rušení: ''blízké bouře'', ''vzdálené bouře'' a ''nepravidelný šum neznámého původu''. Jansky zanedlouho zjistil, že tento ''nepravidelný šum'' se opakuje vždy v cyklech po 23 hodinách a 56 minutách. Onen čtyřminutový rozdíl je ukazatelem tzv. [[Hvězdný čas|hvězdného času]], což je doba, kterou "pevnému" objektu trvají dva pohyby po [[Nebeská sféra|nebeské sféře]]. Po porovnání svých pozorování s nebeskými mapami Jansky učinil závěr, že ''nepravidelné rušení'' přichází z [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]] a je nejsilnější ve směru, kde se nachází její střed – tedy v [[Souhvězdí Střelce]]. [6] => [[Soubor:Grote Antenna Wheaton.gif|náhled|Reberova první talířová anténa]] [7] => Mezi známé průkopníky v oboru [[radioastronomie]] patří také [[Grote Reber]], který v roce [[1937]] sestrojil první parabolickou talířovou anténu o průměru 9 m a s níž provedl první průzkum nebe v radiovém spektru. [8] => [9] => K největšímu rozkvětu radioastronomie došlo po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]], během nichž učinili astronomové v [[Evropa|Evropě]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Austrálie|Austrálii]] mnoho objevů. [10] => [11] => == Typy radioteleskopů == [12] => Rozsah frekvencí v elektromagnetickém spektru, které společně vytvářejí radiové spektrum je velmi velký. To znamená, že různých variant radioteleskopů, co se velikosti, konfigurace atp. týče, existuje široká škála. Antény, které se používají pro průzkum [[Vlnová délka|vlnových délek]] od 30 m do 3 m (10 MHz–100 MHz) jsou většinou velká seskupení směrových antén, které se podobají klasickým „televizním anténám“ anebo jsou to statické reflektory s pohyblivým ohniskovým bodem. Po bližším průzkumu různých vlnových délek "klasickými" anténami bylo zjištěno, že jako povrch reflektorových antén lze použít obyčejné drátěné [[drátěné pletivo|pletivo]]. V případě krátkých vlnových délek jednoznačně vedou antény talířové. Úhlovým rozlišením antény se rozumí funkce průměru talířové antény, který je přizpůsoben vlnové délce [[Elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]], které má být pozorováno. Vlnová délka tedy přesně udává průměr talíře, který je potřebný k jejímu pozorování. Radioteleskopy, které jsou určeny pro sledování vlnových délek od 3 m do 30 cm (100 MHz až 1 GHz) mají většinou přes 100 m v průměru. Průměr radioteleskopů operujících ve vlnové délce kolem 30 cm (1 GHz) se pohybuje od 3 m do 90 m. [13] => [14] => === Velké „talíře“ === [15] => Na přelomu 50. a 60. let 20. století došlo k velkému rozmachu jedno-talířových antén. Největším samostatným radioteleskopem je [[Speciální astrofyzikální observatoř Ruské akademie věd#Radioteleskop RATAN-600|RATAN-600]] postavený v [[Sovětský svaz|SSSR]] roku [[1977]] s průměrem kruhové antény 576 metrů{{Citace elektronického periodika |titul=RATAN-600 description |url=http://www.sao.ru/ratan/technic/desc.html.en |datum přístupu=2008-06-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070110053444/http://www.sao.ru/ratan/technic/desc.html.en |datum archivace=2007-01-10 }}). Největším radioteleskopem v Evropě je 100 metrová anténa ve městě Effelsberg v [[Německo|Německu]], který byl do zprovoznění teleskopu ''Green Bank Telescope'' v roce [[2000]] po dobu 30 let největším, plně ovladatelným radioteleskopem. Největším radioteleskopem na území [[Spojené státy americké|USA]] byl do roku [[1988]] "[[The Big Ear (radioteleskop)|Big Ear]]" patřící [[Ohijská státní univerzita|Ohijské státní univerzitě]]. [16] => [17] => Mezi dobře známé radioteleskopy patří radioteleskop [[Observatoř Arecibo|Observatoře v Arecibu]] ve státě [[Portoriko]], který je pohyblivý v rozsahu do 20° od [[zenit]]u a je největší jednoúsťovou anténou na světě. [18] => [19] => == Radiová interferometrie == [20] => [[Soubor:Mrao ami lba ryle.jpg|náhled|vlevo|Soustava radioteleskopů v [[University of Cambridge|Cambridžské univerzitě]]]] [21] => Jeden z největších technologických průlomů v oboru radioastronomie přišel v roce [[1946]], kdy byla představena metoda tzv. [[Astronomický interferometr|astronomická interferometrie]]. [22] => [23] => Astronomické [[interferometr]]y sestávají buďto ze soustav parabolických antén ([[Very Large Array]]), jednodimenzionálních antén ([[The Big Ear (radioteleskop)|Big Ear]]) nebo dvoudimenzionálních dipólových antén. Jednotlivé antény jsou od sebe odděleny v širokých odstupech a spojeny [[Koaxiální kabel|koaxiálním kabelem]], [[vlnovod]]em, [[Optické vlákno|optickým vláknem]] nebo jiným druhem přenosové linky. [[Interferometrie]] nejenže zvyšuje kvantitu přijímaného signálu, ale také výrazně zlepšuje rozlišovací schopnosti, pokud je využita společně s metodou tzv. aperturové syntézy. Tato metoda funguje na [[princip]]u skládání jednotlivých vln z různých [[teleskop]]ů, přičemž vlny o stejné fázi se navzájem „posilují“ zatímco vlny o nesouhlasných fázích se navzájem odruší. Za účelem dosáhnout co nejlepšího rozlišení je nutné, aby byly jednotlivé radioteleskopy rozmístěny v různých odstupech. Odstup mezi dvěma anténami se nazývá ''baseline'' (základní linie). Pro dosažení co možná nejlepšího výsledku při pozorování radiového cíle je ideální vytvoření co největšího počtu různých základních linií (např. soustava radioteleskopů [[Very Large Array]] v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]] sestává z 27 antén, které je možné seskupit až do 351 různých pozic (základních linií), což umožňuje dosáhnout rozlišení až 0,2 [[Úhlová vteřina|úhlových vteřin]] ve 3 cm vlnových délkách.{{Citace elektronického periodika |titul=gps.caltech.edu - ''Microwave Probing of the Invisible'' by Duane O. Muhleman |url=http://www.gps.caltech.edu/faculty/muhleman/muhleman.html |datum přístupu=2008-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070831223606/http://www.gps.caltech.edu/faculty/muhleman/muhleman.html |datum archivace=2007-08-31 |nedostupné=ano }} [24] => [25] => Jedním z prvních experimentů na poli [[interferometrie]] byla tzv. [[Lloydovo interferometrické zrcadlo]] vyvinuté v roce [[1946]] [[vědec]]kým týmem Josepha Lade Pawseyho na univerzitě v [[Sydney]].[[Nature (journal)|Nature]] 157 pp 158 1946 Na začátku 50. let [[20. století]] byl pomocí [[Cambridge Interferometer]] podniknut průzkum radiového nebe, který umožnil vytvoření 1. a 2. Cambridgeského katalogu radiových zdrojů (''[[Cambridge Catalogue of Radio Sources]]''). [26] => [27] => == Reference == [28] => {{Překlad|en|Radio telescope|221376864}} [29] => [30] => [31] => == Literatura == [32] => * Rohlfs, K., & Wilson, T. L. (2004). Tools of radio astronomy. Astronomy and astrophysics library. Berlin: Springer. [33] => * [[Isaac Asimov|Asimov, I.]] (1979). Isaac Asimov's Book of facts; ''Sky Watchers''. New York: Grosset & Dunlap. Page 390 – 399. {{ISBN|0-8038-9347-7}} [34] => [35] => == Související články == [36] => * [[Atacama Large Millimeter Array]] [37] => [38] => == Externí odkazy == [39] => * {{Commonscat}} [40] => * [http://www.astronomytoday.com/astronomy/radioastro.html astronomytoday.com - "''Radio Astronomy''" by Sancar J Fredsti] {{Wayback|url=http://www.astronomytoday.com/astronomy/radioastro.html |date=20200702144638 }} [41] => [42] => {{Autoritní data}} [43] => {{Portály|Astronomie}} [44] => [45] => [[Kategorie:Radioteleskopy| ]] [46] => [[Kategorie:Astronomické přístroje]] [] => )
good wiki

Radioteleskop

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'The Big Ear (radioteleskop)','1946','Very Large Array','Spojené státy americké','Isaac Asimov','interferometrie','Sydney','Radioastronomie','Observatoř Arecibo','Nové Mexiko','Německo','Hvězdný čas'

1946

Německo

Radioastronomie

Sydney