Array ( [0] => 15495112 [id] => 15495112 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rakovník [uri] => Rakovník [3] => Rakovnik-Ring-1.jpg [img] => Rakovnik-Ring-1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Rakovník je malebné město v České republice, které se nachází ve Středočeském kraji, obklopené krásnou přírodou a bohatou historií. Založeno ve 13. století, Rakovník si dodnes uchovává stopy své minulosti a nabízí návštěvníkům jedinečné spojení historického a moderního světa. Město je známé svou architekturou, která zahrnuje gotické, renesanční i barokní prvky. Dominantou je impozantní kostel svatého Bartoloměje, jehož věž se tyčí nad střechami města a nabízí úchvatný výhled do okolí. Historické náměstí je živým centrem, kde se konají pravidelné trhy a kulturní akce, což podtrhuje silný komunitní duch. Rakovník je také místem, kde se setkávají tradice s moderními trendy. Město podporuje umění a kulturu, a proto zde můžete navštívit různé výstavy, divadelní představení a koncerty. Místní obyvatelé s hrdostí zachovávají své tradice, ale zároveň vítají nové myšlenky a inovace. Příroda v okolí Rakovníka je nesmírně pestrá, což nabízí široké možnosti pro aktivní odpočinek. Cyklostezky a turistické trasy vedou malebnými krajinami, kde můžete objevovat místní flóru a faunu, nebo si užívat klidné chvíle u vody. Rakovník je také proslulý svými vynikajícími místními hospodami a restauracemi, které nabízejí nejen tradiční českou kuchyni, ale i moderní kulinářské zážitky. Místní potraviny a vína jsou výjimečné, což přispívá k pozitivnímu a přátelskému atmosféře města. Celkově je Rakovník příjemným místem pro život i návštěvu, které má co nabídnout každému, kdo touží po spojení s historií, kulturou a přírodou, a to vše s optimistickým pohledem do budoucnosti. [oai_cs_optimisticky] => Rakovník je malebné město v České republice, které se nachází ve Středočeském kraji, obklopené krásnou přírodou a bohatou historií. Založeno ve 13. století, Rakovník si dodnes uchovává stopy své minulosti a nabízí návštěvníkům jedinečné spojení historického a moderního světa. Město je známé svou architekturou, která zahrnuje gotické, renesanční i barokní prvky. Dominantou je impozantní kostel svatého Bartoloměje, jehož věž se tyčí nad střechami města a nabízí úchvatný výhled do okolí. Historické náměstí je živým centrem, kde se konají pravidelné trhy a kulturní akce, což podtrhuje silný komunitní duch. Rakovník je také místem, kde se setkávají tradice s moderními trendy. Město podporuje umění a kulturu, a proto zde můžete navštívit různé výstavy, divadelní představení a koncerty. Místní obyvatelé s hrdostí zachovávají své tradice, ale zároveň vítají nové myšlenky a inovace. Příroda v okolí Rakovníka je nesmírně pestrá, což nabízí široké možnosti pro aktivní odpočinek. Cyklostezky a turistické trasy vedou malebnými krajinami, kde můžete objevovat místní flóru a faunu, nebo si užívat klidné chvíle u vody. Rakovník je také proslulý svými vynikajícími místními hospodami a restauracemi, které nabízejí nejen tradiční českou kuchyni, ale i moderní kulinářské zážitky. Místní potraviny a vína jsou výjimečné, což přispívá k pozitivnímu a přátelskému atmosféře města. Celkově je Rakovník příjemným místem pro život i návštěvu, které má co nabídnout každému, kdo touží po spojení s historií, kulturou a přírodou, a to vše s optimistickým pohledem do budoucnosti. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Rakovník [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [4] => | NUTS3 = CZ020 [5] => | okres = Rakovník [6] => | obec s rozšířenou působností = Rakovník [7] => | pověřená obec = Rakovník [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | katastrální území = Rakovník [10] => | počet katastrálních území = 1 [11] => | PSČ = 269 01 až 270 36 [12] => | počet ZSJ = 16 [13] => | počet částí obce = 2 [14] => | adresa = Husovo náměstí 27
269 01 Rakovník 1 [15] => | starosta = PaedDr. Luděk Štíbr ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | web = http://www.mesto-rakovnik.cz [18] => | úřední web = [19] => | e-mail = posta@murako.cz [20] => | mapa = Rakovnik RA CZ.png [21] => }} [22] => '''Rakovník''' ({{Vjazyce2|de|''Rakonitz''}}) je město ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], ležící 40 km západně od [[Praha|Prahy]] a 45 km na severovýchod od [[Plzeň|Plzně]]. Nachází se na okraji [[Rakovnická pahorkatina|Rakovnické pahorkatiny]] v blízkosti [[Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko|CHKO Křivoklátsko]], v členité krajině na dně kdysi mokřinatého údolí, kterým protéká [[Rakovnický potok]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Rakovník je správním, průmyslovým a kulturním centrem [[Okres Rakovník|Rakovnicka]], má postavení [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]]. [23] => [24] => == Historie == [25] => [26] => === Nejstarší dějiny === [27] => Město Rakovník vzniklo z osady Rokytno, pojmenované podle říčky Rokytka, která tudy protékala. Své dnešní jméno dostal údajně podle báje o velikém hladomoru, který zasáhl kraj. Tehdy pomřelo mnoho lidu a neštěstí by zřejmě pokračovalo dál, kdyby jednu ženu žijící na místech u dnešního [[Kostel svatého Jiljí (Rakovník)|kostela sv. Jiljí]] nenapadlo uvařit svým dětem k jídlu [[Raci|raka]]. V té době se totiž myslelo, že rak, který získá po uvaření rudou barvu, je jedovatý. Děti však nepomřely, Rokytno žilo z raků a znova se postavilo na nohy. Pravděpodobnější však je, že Rakovník dostal své jméno podle porostu, který kdysi rostl v tamních mokřinách. [28] => [29] => Písemně je Rakovník ({{Vjazyce2|de|''Rakonitz''}}, {{Vjazyce2|la|''Racona''}}) poprvé připomínán v roce 1252 jako sídlo [[soud]]u nového [[Rakovnický kraj|kraje]]. Základ současné podoby (dlouhé náměstí o rozměrech zhruba 400 x 50 m) město získalo ovšem až někdy kolem roku 1300. Majestátem českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] z roku 1319 byla městu potvrzena práva, která mělo již ve 13. století ([[mílové právo|právo mílové]], [[trhové právo]]). Rakovník měl statut komorního města, které však více než na vůli královské komory bylo závislé na momentálním postavení nedalekého královského hradu [[Křivoklát]]u, do jehož panství patřilo. Kolem roku 1352 vyhořel kostel sv. Mikuláše na východním konci náměstí. Byl vystavěn téměř celý nově jako [[Kostel svatého Bartoloměje (Rakovník)|děkanský kostel]] a posléze zasvěcen tentokrát [[Bartoloměj (apoštol)|sv. Bartoloměji]]. [30] => [31] => Nový kostel byl také posléze samostatně opevněn, jak je patrno z bojů roku 1422, kdy byli nuceni město opustit sympatizanti [[husitství]]. O opevnění celého města se postaral až [[Aleš Holický ze Šternberka]] v první polovině 15. století. V [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] stál na vítězné straně a posléze se přimkl k [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. Křivoklátsko s Rakovníkem měl v zástavě až do roku 1453, kdy se oblast vrátila pod královskou komoru. Jiří z Poděbrad povolil v roce 1471 městu výstavbu zděných hradeb. Jeho nástupce [[Vladislav Jagellonský]] udělil Rakovníku v roce 1482 [[Znak (heraldika)|znak]], v němž se objevil i rak, protože již zřejmě nebylo správné povědomí o vzniku jména města. [32] => [33] => [[Soubor:Rak Pražská brána DSCN1392.JPG|náhled|vlevo|Pražská brána|256x256pixelů]] [34] => [35] => === Královské město === [36] => V 16. století nastal velký rozvoj města. Začaly se stavět kamenné [[Hradba|hradby]], v nichž zvláště vynikly čtyři nové brány (dochovala se severní [[Vysoká brána|Vysoká]] a východní [[Pražská brána (Rakovník)|Pražská]]), které však nebyly nikdy vskutku dokončeny. Dařilo se [[chmelařství]] a výrobě [[Pivo|piva]], které získalo věhlas i v zahraničí. Na severozápadě za městem byl v roce 1575 založen nový hřbitov a na něm postaven [[Kostel Nejsvětější Trojice (Rakovník)|kostel Nejsvětější Trojice]] se samostatnou zvonicí. I po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] na český trůn Rakovník stál při panovnících tohoto rodu a snažil se tak vyhnout zvůli toho, kdo právě držel Křivoklát. Až [[Rudolf II.]] toto ocenil a po staletích marného čekání povýšil Rakovník v roce 1588 na [[královské město]]. [37] => [[Soubor:Battle of Rakovník (engraving, c. 1620).jpg|vlevo|náhled|192x192pixelů|[[Bitva u Rakovníka]] na dobové rytině]] [38] => Při [[České stavovské povstání|českém stavovském povstání]] v Rakovníku našlo útočiště na konci října 1620 stavovské vojsko pod vedením [[Kristián I. Anhaltsko-Bernburský|Kristiána z Anhaltu]]. V okolí kostela sv. Jiljí a morového hřbitova západně od města došlo ke [[Bitva u Rakovníka|střetu]] s koaličními vojsky vedenými [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmiliánem Bavorským]] a generálem [[Karel Bonaventura Buquoy|Buquoyem]]. Po něm se ovšem obě armády vydaly na cestu ku Praze, kde byla svedena [[bitva na Bílé hoře]], v níž bylo české stavovské vojsko zcela poraženo. Při následné rekatolizaci muselo i Rakovník opustit několik rodin. Mnohem horší však byly důsledky přechodů různých vojsk ([[Saské kurfiřtství|Sasové]], [[Švédské impérium|Švédové]], [[Habsburská monarchie|císařští]]), které se pravidelně opakovaly až do konce [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] v roce 1648. Ve městě zbyla sotva polovina domů a mnoho z nich bylo neobydlených. Ve druhé polovině 17. století město po sto letech postihl [[mor]] a na jeho sklonku také velká ničivá povodeň. V severní části Rakovníka, který od roku 1658 připadl [[Schwarzenbergové|Schwarzenberkům]], vzniklo [[Židovská čtvrť v Rakovníku|židovské ghetto]], které se dočkalo [[Synagoga v Rakovníku|synagogy]] až po skoro sto letech. [39] => [40] => Vojska se ve městě zdržovala dlouhodobě i v 18. století. Např. [[Francouzské království|Francouzi]] si Rakovník vybrali v roce 1741 jako základnu při svém okupování Prahy. Po moru v roce 1726 byla vystavěna na hřbitově kaple sv. Rocha a na náměstí přibylo v roce 1749 [[Mariánský sloup (Rakovník)|mariánské sousoší]] upravené v roce 1829. V roce 1755 na náměstí pravidelně kázal [[Antonín Koniáš|Koniáš]] a ve městě byla vybudována [[kasárna]], v nichž byl později v roce 1867 založen [[pivovar Rakovník]]. Rozvoj města byl nicméně zabrzděn, protože ho kvůli liknavosti místního představenstva minuly postupně silnice budované z Prahy do [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] a [[Cheb]]u. [41] => [42] => === Moderní Rakovník === [43] => [[File:Sugar Mill Rakovník Stock 1872 (SOA Praha).jpg|thumb|left|Akcie spolkového rolnického cukrovaru v Rakovníku, 1872. ([[Státní oblastní archiv v Praze|SOA Praha]])]] [44] => V 19. století ovšem začaly být odstraňovány hradby (včetně západní Svatojilské a jižní Lubenské brány i opevnění kostela sv. Bartoloměje, které vytvářelo tzv. Zákostelí), aby se město mohlo rozrůstat. Bylo vydlážděno náměstí a zřízeno pouliční osvětlení. V roce 1833 vznikla v Rakovníku nejstarší [[Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník|reálná škola]] v Čechách, kterou nejprve vedli [[Řád zbožných škol|piarističtí]] a později [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátští]] kněží. Dnes je toto gymnázium pojmenováno po spisovateli [[Zikmund Winter|Zikmundu Winterovi]], který zde započal mezi roky 1874 a 1884 svou učitelskou dráhu. Postupně také byly stavěny budovy pro další školy, [[Knihovna (instituce)|knihovnu]], finanční ústavy a jiné. Od roku 1879 zde začala působit okresní nemocnice. Přes čtyřicet let zde také fungovala [[botanická zahrada]]. V roce 1895 bylo založeno [[Muzeum T. G. M. Rakovník|městské muzeum]], které se po téměř čtyřiceti letech přestěhovalo do bývalého městského paláce [[Cisterciácký řád|cisterciáků]] z [[Klášter Plasy|kláštera v Plasích]]. [45] => [46] => Rakovník byl od roku 1855 [[Okresní město|okresním městem]], kde se rozvíjel i průmysl. V roce 1875 vznikla mydlárna [[František Otta|Františka Otty]], dále byl uveden do provozu [[lihovar]], [[cukrovar]]{{Citace elektronického periodika | titul = Pohlednice z minulosti: Čermákův cukrovar nahradilo autobusové nádraží | periodikum = Rakovnický deník | datum_vydání = 2019-06-16 | url = https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/pohlednice-z-minulosti-cermakuv-cukrovar-nahradilo-autobusove-nadrazi-20190616.html | datum_přístupu = 2019-07-13}} a další nové závody. Fungovala zde také řada mlýnů, pil, cihelen a pískoven. Po těžbě [[Černé uhlí|černého uhlí]] se pozornost soustředila na [[šamot]] a jeho zpracování. V roce 1883 vznikl první keramický závod, pozdější společnost [[RAKO]]. Díky novým zabydleným předměstím prudce rostl počet obyvatel (v roce 1820 zde žilo 2 200 obyvatel, roku 1870 jich bylo 4 648 a na konci století už 6 620). Město ovšem nejprve minul moderní dopravní prostředek, kterým byla [[železnice]]. Až dodatečně zde vznikl železniční uzel, který Rakovník připojil na nedalekou [[Lužná (okres Rakovník)|Lužnou]], kde procházela hlavní trať z Prahy do Karlových Varů. Dále okresní město získalo přímé spojení s [[Beroun]]em, [[Blatno (okres Louny)|Blatnem]], [[Mladotice (okres Plzeň-sever)|Mladoticemi]] a [[Louny]]. [47] => [48] => V souvislosti s rostoucí zástavbou byly vysoušeny [[rybník]]y, jako byl Podkovářský nebo Trávnický, a narovnáván [[Rakovnický potok]]. V roce 1872 ale přišla ničivá povodeň, po níž bylo rozhodnuto posunout jeho koryto dále od centra asi o 100 metrů od bývalých hradeb jižním směrem. Tato regulace stejně jako opravy různých památek pokračovaly také ve 20. století. Starostou v tomto období byl [[Josef Čermák (starosta)|Josef Čermák]], po němž jsou pojmenovány městské sady.{{Citace elektronického periodika | titul = Pohlednice z minulosti: Z botanické zahrady se stal městský park Čermákovy sady | periodikum = Rakovnický deník | datum_vydání = 2019-07-07 | url = https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/pohlednice-z-minulosti-z-botanicke-zahrady-se-stal-mestsky-park-cermakovy-sady-20190625.html | datum_přístupu = 2019-07-13}} I v novém století nadále rostl průmysl: rozrůstala se přestěhovaná Ottova mydlárna, pozdější [[Rakona]],{{Citace elektronického periodika | titul = Pohlednice z minulosti: Z historie Ottovy továrny | periodikum = Rakovnický deník | datum_vydání = 2019-04-28 | url = https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/pohlednice-z-minulosti-z-historie-ottovy-tovarny-20190422.html | datum_přístupu = 2019-07-13}}{{Citace elektronického periodika | titul = Pohlednice z minulosti: Rakona ve dvacátém století | periodikum = Rakovnický deník | datum_vydání = 2019-05-05 | url = https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/pohlednice-z-minulosti-rakona-ve-dvacatem-stoleti-20190429.html | datum_přístupu = 2019-07-13}} a vznikaly nové závody, významnými byly kromě další keramické továrny Keram{{Citace elektronického periodika | titul = Pohlednice z minulosti: Z historie rakovnického Keramu | periodikum = Rakovnický deník | datum_vydání = 2019-06-09 | url = https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/pohlednice-z-minulosti-z-historie-rakovnickeho-keramu-20190609.html | datum_přístupu = 2019-07-13}} dvě továrny na stroje Linhart{{Citace elektronického periodika | titul = Pohlednice z minulosti: Z historie Linhartovy továrny | periodikum = Rakovnický deník | datum_vydání = 2019-06-02 | url = https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/pohlednice-z-minulosti-z-historie-linhartovy-tovarny-20190521.html | datum_přístupu = 2019-07-13}} a Vltavský{{Citace elektronického periodika | titul = Pohlednice z minulosti: Z historie Vltavského továrny | periodikum = Rakovnický deník | datum_vydání = 2019-05-12 | url = https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/pohlednice-z-minulosti-z-historie-vltavskeho-tovarny-20190512.html | datum_přístupu = 2019-07-13}} – pozdější [[TOS Rakovník]]{{Citace elektronické monografie | titul = Vzestup a pád podniku TOS Rakovník | url = http://www.tos-rakovnik.cz/ | datum vydání = | datum přístupu = 2019-04-13 | vydavatel = PQS Technology Limited}}, nebo továrna Stadion{{Citace elektronického periodika | titul = Pohlednice z minulosti: Z historie továrny Stadion | periodikum = Rakovnický deník | datum_vydání = 2019-05-19 | url = https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/pohlednice-z-minulosti-z-historie-tovarny-stadion-20190519.html | datum_přístupu = 2019-07-13}} vyrábějící kola, později např. i [[Stadion (moped)|stejnojmenný moped]]. Rozšiřovala se rakovnická předměstí Zátiší a Vinohrady, přestavovaly se ovšem také zástavby z minulého století a roku 1929 byla dobudována dnešní Masarykova nemocnice. Po roce 1930, kdy zde za starosty [[Čeněk Vaněček|Čeňka Vaněčka]] působilo např. pět středních škol, sedm finančních ústavů, sedm hotelů a tři biografy,''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1461–1463. (česky a německy) měl Rakovník už 11 tisíc obyvatel. [49] => [50] => [[Soubor:Rak sloup a nám DSCN1404.JPG|náhled|Mariánský sloup na Husově náměstí]] [51] => Po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] se Rakovník stal příhraničním městem. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byli i odtud deportováni [[Židovská obec v Rakovníku|Židé]]. Město bylo osvobozeno 9. května 1945 [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Ve městě po válce pokračovala výstavba různých zařízení (letní kino, sportovní hala, bazén, vnitrostátní letiště) i zvětšování obytné zástavby především za pomoci [[Panelový dům|panelových sídlišť]] (Malá a Velká Bendovka, Pražská, Dukelských hrdinů). Rakovník byl sídlem [[Okresní národní výbor|okresního národního výboru]], po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] až do roku 2002 [[Okresní úřad|okresního úřadu]], stále zde působí [[Okresní soud v Rakovníku|okresní soud]] a okresní státní zastupitelství. [52] => [53] => == Územněsprávní začlenění == [54] => Rakovník byl již zhruba od poloviny 13. století centrem [[Rakovnický kraj|Rakovnického kraje]], který byl jedním z nejmenších českých krajů, zejména když se od něj oddělilo [[Podbrdský kraj|Podbrdsko]]. Na počátku 18. století se naopak připojilo [[Slánský kraj|Slánsko]], ovšem v roce 1849 byl kraj v souvislosti s novou organizací zeměpanské správy [[Čechy|Čech]] zrušen. Vznikl politický a také o něco menší [[soudní okres]] Rakovník (součástí politického okresu byl i soudní okres [[Křivoklát (městys)|Křivoklát]]{{Citace právního předpisu [55] => | typ = Dekret presidenta republiky [56] => | číslo = 121/1945 Sb. [57] => | název = o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory [58] => | poznámka = příloha [59] => | url = https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=52 [60] => | datum přístupu = 2019-06-21 [61] => }}), které přetrvaly jedno století (v období [[Protektorát Čechy a Morava|německé okupace]] patřil do kladenského a pak pražského [[oberlandrat]]u{{Citace elektronické monografie [62] => | titul = Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren [63] => | url = http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html [64] => | datum přístupu = 2019-06-21 [65] => | vydavatel = Hartau.de [66] => | jazyk = de [67] => }}). Až v roce 1949 byl ustaven jediný [[okres Rakovník]] jako součást nově vzniklého [[Pražský kraj|Pražského kraje]],{{Citace právního předpisu [68] => | typ = Vládní nařízení [69] => | číslo = 3/1949 Sb. [70] => | název = o územní organisaci okresů v českých zemích [71] => | poznámka = příloha [72] => | url = https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=392 [73] => | datum přístupu = 2019-06-21 [74] => }} který byl v roce 1960 nahrazen [[Středočeský kraj|Středočeským krajem]]. Po zrušení okresních úřadů v roce 2002 je Rakovník [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]], jejíž správní obvod je totožný s okresem. [75] => [76] => Vlastní město se člení na dvě části, historické jádro jako [[Rakovník I]] a zbytek města je [[Rakovník II]]. Z hlediska římskokatolické správy [[Římskokatolická farnost Rakovník|místní farnost]] spadá do [[Arcidiecéze pražská|pražské arcidiecéze]], přičemž [[rakovnický vikariát]] měl původně 26 farností, od jejich sloučení roku 2004 už jen čtyři. Je zde také náboženská obec Československé církve husitské, patřící do [[Pražská diecéze Církve československé husitské|pražské diecéze]], vikariátu Beroun. Naopak Českobratrská církev evangelická zde vlastní sbor nemá, území Rakovníku ale i tak patří do jejího [[Pražský seniorát|pražského seniorátu]]. [77] => [78] => == Obyvatelstvo == [79] => Podle [[sčítání lidu]] roku 1921 zde žilo v 1 016 domech 8 805 obyvatel, z nichž bylo 4 572 žen. 8 711 obyvatel se hlásilo k [[Čechoslovakismus|československé národnosti]], 35 k německé a 9 k židovské. Žilo zde 1 766 [[Římskokatolická církev|římských katolíků]], 149 [[Českobratrská církev evangelická|evangelíků]], 4 796 příslušníků [[Církev československá husitská|církve československé]] a 188 [[Judaismus|židů]].{{Citace monografie [80] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [81] => | svazek = I. Země Česká [82] => | typ svazku = díl [83] => | vydavatel = Orbis [84] => | místo = Praha [85] => | rok = 1924 [86] => | strany = 222 [87] => | počet stran = 598 [88] => }} Podle sčítání roku 1930 zde žilo v 1 507 domech 11 078 obyvatel. 10 856 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 126 k německé. Žilo zde 2 724 římských katolíků, 259 evangelíků, 5 471 příslušníků církve československé a 153 židů.{{Citace monografie [89] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [90] => | svazek = I. Země Česká [91] => | typ svazku = díl [92] => | vydavatel = Orbis [93] => | místo = Praha [94] => | rok = 1934 [95] => | strany = 298 [96] => | počet stran = 613 [97] => }} [98] => [99] => Podle sčítání roku 2001 zde žilo 16 695 obyvatel, z nichž bylo 8 607 žen. 16 023 obyvatel se hlásilo k české národnosti a 169 ke slovenské. Žilo zde 1 448 římských katolíků, 67 evangelíků, 318 příslušníků církve československé husitské a 33 pravoslavných.{{Citace elektronické monografie [100] => | titul = Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [101] => | url = https://www.czso.cz/staticke/sldb/sldb2001.nsf/obce/541656_opendocument [102] => | datum přístupu = 2019-06-22 [103] => | vydavatel = Český statistický úřad [104] => | url2 = https://web.archive.org/web/20190622043545/https://www.czso.cz/staticke/sldb/sldb2001.nsf/obce/541656_opendocument [105] => }} Podle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání roku 2011]] zde žilo 16 585 obyvatel, z nichž bylo 8 547 žen. 11 484 obyvatel se hlásilo k české národnosti a 178 ke slovenské (4 581 obyvatel svou národnost neuvedlo). Žilo zde 485 římských katolíků, 13 evangelíků, 100 příslušníků církve československé husitské a 25 pravoslavných.{{Citace elektronické monografie [106] => | titul = Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Definitivní výsledky. Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry v obci [107] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&katalog=30650&pvo=OTOB111&u=v125__VUZEMI__43__541656 [108] => | datum přístupu = 2019-06-22 [109] => | vydavatel = Český statistický úřad [110] => | url2 = https://web.archive.org/web/20190621122024/https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&katalog=30650&pvo=OTOB111&u=v125__VUZEMI__43__541656 [111] => }} [112] => [113] => {| class="wikitable" [114] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Rakovník podle sčítání lidu{{Citace elektronické monografie [115] => | korporace = Český statistický úřad [116] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [117] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869–2005. I. díl [118] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf [119] => | strany = 184, 185 [120] => | lokace = záznam 58 [121] => | datum vydání = 2007-03-03 [122] => | datum přístupu = 2019-04-13 [123] => }} [124] => {{Citace elektronické monografie [125] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [126] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [127] => | datum přístupu = 2022-04-18 [128] => }} [129] => |- [130] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [131] => |- style="text-align: right;" [132] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [133] => | 4 274|| 5 245|| 5 629 || 6 622 || 8 394 || 8 805 || 11 078 || 11 619 || 11 956 || 13 103 || 16 233 || 17 425 || 16 695 || 16 585 || 15 373 [134] => |- style="text-align: right;" [135] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [136] => | 404 || 476 ||502 || 611 || 848 || 1 016 || 1 507 || 1 893 || 1 974 || 2 022 || 2 137 || 2 296 || 2 325 || 2 527 || 2 593 [137] => |} [138] => [139] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 541656 Rakovník, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel města Rakovník roku 2011 [140] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 541656 Rakovník, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel města Rakovník roku 2011 [141] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 541656 Rakovník, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel města Rakovník roku 2011 [142] => [143] => [144] => == Doprava == [145] => [146] => === Pozemní komunikace === [147] => Městem procházejí nebo z města vycházejí silnice [[Silnice II/227|II/227]] Žatec – Rakovník – Křivoklát, [[silnice II/228|II/228]] Jesenice – Rakovník, [[silnice II/229|II/229]] Kralovice – Rakovník – Louny, [[silnice II/233|II/233]] Plzeň – Radnice – Slabce – Rakovník, [[silnice II/237|II/237]] Rakovník – Nové Strašecí – Třebíz. Z města jezdí autobusové linky např. do těchto cílů: Jesenice, Kladno, Slaný, Podbořany, Nové Strašecí, Praha. [148] => [149] => Město, stejně jako celá jeho oblast ([[okres Rakovník]]) byla integrována do systému [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]] a dřívější městské linky zanikly. Linka B1 byla nahrazena linkou 561, linky B2 a B4 byly nahrazeny linkou 562 a linka B3 byla nahrazena linkou 581. [150] => [151] => === Železnice === [152] => Město leží na křižovatce železničních tratí 120, 126, 161, 162 a 174. Železniční [[Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník|trať 120]] Praha – Kladno – Rakovník je jednokolejná celostátní trať s rychlíkovou dopravou, doprava byla mezi Lužnou a Rakovníkem zahájena roku 1871. Železniční [[Železniční trať Most–Rakovník|trať 126]] Most – Rakovník je jednokolejná celostátní trať, doprava byla mezi Rakovníkem a Louny zahájena roku 1904. Železniční [[Železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou|trať 161]] Rakovník – Bečov nad Teplou je jednokolejná regionální trať, doprava byla mezi Rakovníkem a Žluticemi zahájena roku 1897. Železniční [[Železniční trať Rakovník–Mladotice|trať 162]] Rakovník – Kralovice u Rakovníka je jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1899, původně vedla až do Mladotic. Železniční [[Železniční trať Beroun–Rakovník|trať 174]] Beroun – Rakovník je jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1878. [153] => [154] => Na území města je odbočná [[Rakovník (nádraží)|železniční stanice Rakovník]], dále na trati 120 [[železniční zastávka]] ''Rakovník zastávka'' a na trati 161 [[železniční zastávka]] ''Rakovník západ''. [155] => [156] => == Sport == [157] => [[Soubor:Rakovník, sokolovna, přes potok.jpg|náhled|[[Sokolovna (Rakovník)|Rakovnická sokolovna]]]] [158] => V Rakovníku působí celá řada sportovních klubů. Fotbalové jsou [[SK Rakovník]], hrající [[Česká fotbalová liga|českou fotbalovou ligu]], a [[TJ Tatran Rakovník]], hrající divizi B. Kromě nich je zde také ženský klub [[FK Rakovník]]. K dispozici mají všechny kluby stadiony v Městském sportovním areálu na nábřeží (3500 diváků) nebo v areálu Šamotka. SK Rakovník se může chlubit slavnou minulostí. V sezonách [[Národní liga 1942/43|1942/43]] a [[Státní liga 1945/46|1945/46]] totiž hrál nejvyšší soutěž, nejprve protektorátní, posléze [[Fotbalová liga Československa|československou]]. Na zimním stadionu hraje hokej [[HC Rakovník]], účastník Středočeské krajské ligy, a v místní [[Sokolovna (Rakovník)|sokolovně]] volejbal [[VK Rakovník]] a basketbal [[TJ TZ Rakovník]]. [159] => [160] => Prostřednictvím spolku [[TJ Lokomotiva Rakovník]] se provozuje také atletika, cyklistika, florbal (FBC Rakovník), judo (Cobra club Rakovník), kanoistika, kulturistika, pozemní hokej (HC 1972 Rakovník), stolní tenis nebo i šachy. Ve městě dále působí oddíly boxu (TJ TZ Rakovník a FFF Box), rugby (Rugby Club Rakovník), hokejbalu (HBC Rakovník), inline hokeje (IHC Rakovník), baseballový klub (Rakovník Red Crayfish) stejně jako horolezecký klub, oddíl minigolfu nebo na místním vnitrostátním letišti aeroklub. Aktivně v Rakovníku působí [[Klub českých turistů]]. [161] => [162] => == Kultura == [163] => Kulturní a společenský život ve městě organizuje příspěvková organizace Kulturní centrum Rakovník, mj. provozuje Tylovo divadlo a letní kino. Každoročně se také pořádá středočeská přehlídka amatérského divadla ''Wintrův Rakovník'', odkud lze postoupit na přehlídku celostátní, i přehlídka inscenací pro děti ''Popelka Rakovník''. Velký význam pro rakovnický region má [[Muzeum T. G. M. Rakovník]] s několika stálými expozicemi a v budově bývalé synagogy sídlí [[Rabasova galerie Rakovník|Rabasova galerie]]. [164] => [165] => Ve městě se natáčelo několik českých filmů, z novějších ''[[Vážení přátelé, ano]]'' a ''[[Trhala fialky dynamitem]]''. Z Rakovníka také např. pochází rocková kapela [[Brutus (hudební skupina)|Brutus]]. [166] => [167] => === Městská knihovna === [168] => Městská knihovna je zřizována městem. Z roku 1840 je doloženo povolání týkající se knihovny „Slovo k pánům zakladatelům měšťanské české knihovny v královském městě Rakovníce“ napsané rakovnickým vlastencem [[Matěj Dobromír Štembera|Matějem Dobromírem Štemberou]], který spolu s [[František Hovorka (archivář)|Františkem Hovorkou]] měl největší podíl na jejím vzniku. Knihovna byla otevřena 28. února 1841 a prvním knihovníkem se stal kaplan Jerman. V roce 1843 byla knihovna přestěhována do domu měšťana Hanslíka, zavládl v ní čilý čtenářský a společenský ruch. V roce 1851 byla ve městě založena měšťansko-řemeslnická beseda a knihovna byla přemístěna do budovy tohoto spolku. V letech 1861–1930 sídlila v budově radnice, v době svého rakovnického působení byl jejím čtenářem [[Zikmund Winter]]. V letech 1922–1930 byl knihovníkem spisovatel František Markup a v letech 1931–1973 Vendelín Punčochář, od roku 1951 ve funkci ředitele. V letech 1951–1991 bylo sídlem knihovny přízemí budovy čp. 165 na Husově náměstí, poté byla přestěhována do budovy polikliniky Na Sekyře (oddělení pro dospělé), ostatní části do zrekonstruované budovy čp. 114 na Husově náměstí a v roce 1992 se zde otevřelo hudební oddělení. V roce 1996 byla knihovna automatizována, v roce 1998 byl zpřístupněn veřejný internet a od roku 2000 je součástí knihovny Městské informační centrum. [169] => [170] => == Pamětihodnosti == [171] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Rakovníku}} [172] => [[Soubor:Rak kostel a zvonice DSCN1407.JPG|náhled|Kostel sv. Bartoloměje se zvonicí]] [173] => Dominantní památkou Rakovníku je děkanský [[Kostel svatého Bartoloměje (Rakovník)|kostel sv. Bartoloměje]] na Žižkově náměstí. Kostel byl založen ve druhé polovině 14. století, na přelomu 15. a 16. století byl zásadně přestavěn ve slohu jagellonské pozdní gotiky. Roku 1504 sochař [[Matěj Rejsek|Matyáš Rejsek]] do interiéru vytesal unikátní kamennou kazatelnu ve tvaru šestibokého kalicha se znameními čtyř evangelistů. Kostel i interiér i přes pozdější úpravy a puristickou obnovu [[Josef Mocker|Josefa Mockera]] z 19. století patří k nejvýznamnějším stavbám pozdní gotiky v Čechách. Dřevěná [[zvonice]] u kostela je doložena na konci 15. století, dnešní podoba je z roku 1630, kdy byla zcela přestavěna. [174] => [175] => Na bývalém západním Karlovarském předměstí se dále nachází gotický [[Kostel svatého Jiljí (Rakovník)|kostel sv. Jiljí]] a na hřbitově gotickorenesanční [[kostel Nejsvětější Trojice (Rakovník)|kostel Nejsvětější Trojice]], vedle nějž stojí také zvonice a hřbitovní kaple [[Roch z Montpellieru|sv. Rocha]]. Na křižovatce dřívějších cest do Prahy a Křivoklátu byla postavena klasicistní kaplička [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]]. Bývalou [[Židovská obec v Rakovníku|židovskou obec v Rakovníku]] připomíná [[Synagoga v Rakovníku|synagoga]] z 18. století, v níž je dnes umístěna [[Rabasova galerie Rakovník|Rabasova galerie]], a [[Židovský hřbitov v Rakovníku|židovský hřbitov]] na východním okraji města. [176] => [177] => Barokní [[Rakovnická radnice|radnice]] z let 1734 až 1738 s hodinovou věží stojí na centrálním Husově náměstí, kde je také barokní [[Mariánský sloup (Rakovník)|mariánský sloup]]. V sousedství kostela sv. Bartoloměje se nachází dům [[Klášter Plasy|plaských cisterciáků]], sloužící [[Muzeum T. G. M. Rakovník|Muzeu T. G. M.]], a budova reálky ([[Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník|gymnázium Zikmunda Wintra]]). Moderní architekturu reprezentují dvě stavby architekta [[Otakar Novotný|Otakara Novotného]] – [[Lexova vila]] z roku 1910 a [[Sokolovna (Rakovník)|sokolovna]] postavená v roce 1914, případně realizace [[František Albert Libra|F. A. Libry]], zejména funkcionalistická obchodní akademie z roku 1929 nebo spořitelna postavená roku 1932 na náměstí. Naopak dřívější zástavbu představuje např. [[Samsonův dům]] se zachovanou sgrafitovou výzdobou nebo tzv. [[Lechnýřovna]], poslední roubený dům ve městě. Památkově chráněna je i řada dalších měšťanských domů v historickém jádru Rakovníku, které je od roku 1992 [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Město dříve obklopovaly hradby, z nichž se zachovala jen malá část a ze čtyř původních městských bran zůstaly stát [[Vysoká brána|Vysoká]] a [[Pražská brána (Rakovník)|Pražská brána]], obě ve správě Muzea T. G. M. [178] => [179] => Mezi drobné rakovnické památky patří např. pomníky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] a [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]] v městském parku, další sloup se sochou [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] u soutoku Černého a Rakovnického potoka nebo na severním okraji Rakovníku socha [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] a tzv. kamenná panna (torzo [[Smírčí kříž|smírčího kříže]]). Stejným směrem, ale již za hranicemi města lze navštívit areál zaniklého hradu [[Hlavačov (hrad, Lužná)|Hlavačov]]. V rámci celého rakovnického regionu pak zejména hrad [[Křivoklát]], zříceninu hradu [[Krakovec (hrad)|Krakovec]] nebo tajemné [[Kamenné řady Kounov|kounovské kamenné řady]]. Na severozápadním okraji města leží přírodní rezervace [[Tankodrom (přírodní rezervace)|Tankodrom]]. [180] => [181] => == Pověsti == [182] => Král [[Vladislav Jagellonský]] byl ve zdejších lesích na honu a ztratil se. Potkal dívku Svatavu, která mu dala napít a ukázala cestu z lesa. Král jí z vděčnosti slíbil věno, které si měla vyzvednout na hradě [[Křivoklát]]ě. Když tam Svatava šla, byla v lese přepadena a omráčena [[rytíř]]em Janošem. Jiřík, otec Svatavy, si myslel, že je dívka mrtvá, a z žalu se vypravil do světa. Šel žebrotou, až došel do [[Budín (Budapešť)|Budína]]. Tam vyprávěl svůj příběh králi Vladislavovi a ten, když vše vyslechl, dal Jiříkovi své věno. Jiřík se vrátil do Rakovníka, a když se dozvěděl, že jeho dcera žije, z radosti koupil za získané peníze městu [[zvon]], který dostal jméno ''Žebrák''. [183] => [184] => == Školství == [185] => Ve městě se nacházejí tři [[Základní škola|základní školy]]. 1. základní škola a 2. základní škola se nacházejí v centru města v okolí [[Husovo náměstí (Rakovník)|Husova náměstí]]. 3. základní škola se nachází na jihu města na Zátiší. První dvě zmíněné školy mají školní družinu v Čermákových sadech. 3. základní škola ji má v rámci svého budovního komplexu. Zřizovatelem těchto škol je město Rakovník.{{Citace elektronického periodika [186] => | titul = Příspěvkové organizace zřizované městem - Oficiální stránka města Rakovník [187] => | periodikum = www.mesto-rakovnik.cz [188] => | url = https://www.mesto-rakovnik.cz/urad/organizacni-struktura/subjekt-prispevkove-organizace-zrizovane-mestem-69.html [189] => | datum přístupu = 2023-07-18 [190] => }} Ve městě se nachází také Církevní základní škola M. J. Husa, která poskytuje základní vzdělání 1. stupně, a jejímž zřizovatelem je [[Pražská diecéze Církve československé husitské]].{{Citace periodika [191] => | příjmení = Elsnic [192] => | jméno = Miroslav [193] => | titul = V Rakovníku vznikne nová škola [194] => | periodikum = Rakovnický deník [195] => | datum vydání = 2019-09-13 [196] => | jazyk = cs [197] => | url = https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/v-rakovniku-vznikne-nova-skola-20190913.html [198] => | datum přístupu = 2023-07-18 [199] => }} [200] => [201] => Dále se ve městě nachází pět [[Střední škola|středních škol]]. Dvě školy poskytují všeobecné vzdělání a to [[Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník|Gymnázium Zikmunda Wintra]], s čtyřletým i osmiletým studiem, a [[Masarykova obchodní akademie Rakovník|Masarykova obchodní akademie]], kde je možnost i studia jak pouze ekonomické sféry, tak i lycea.{{Citace periodika [202] => | příjmení = Rod [203] => | jméno = Josef [204] => | titul = Na Veletrhu práce a vzdělání prezentovalo své obory opět několik desítek škol [205] => | periodikum = Rakovnický deník [206] => | datum vydání = 2018-11-20 [207] => | jazyk = cs [208] => | url = https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/na-veletrhu-prace-a-vzdelani-prezentovalo-sve-obory-opet-nekolik-desitek-skol-20181120.html [209] => | datum přístupu = 2023-07-18 [210] => }} Se zmíněnou obchodní akademií budovu sdílí také Střední zemědělská škola, jež ve městě vlastní [[Botanická zahrada Střední zemědělské školy Rakovník|botanickou zahradu]] i statek Bulovna. Střední školy, které kromě maturitních oborů nabízejí také obory výuční jsou Střední průmyslová škola Emila Kolbena, jež pro své obory poskytuje technické zázemí, a Integrovaná střední škola, kde je také možnost studia dvouletého nástavbového studia. Jejich zřizovatelem je Středočeský kraj.{{Citace periodika [211] => | příjmení = Rod [212] => | jméno = Josef [213] => | titul = Portrét prezidenta ve většině středních škol nevisí. Nezmění to ani volby [214] => | periodikum = Rakovnický deník [215] => | datum vydání = 2023-01-20 [216] => | jazyk = cs [217] => | url = https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/portret-prezidenta-ve-vetsine-strednich-skol-nevisi-a-nebude-ani-po-volbach-2023.html [218] => | datum přístupu = 2023-07-18 [219] => }} [220] => [221] => Ve městě se také nachází také Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Rakovník, jež poskytuje vzdělání dětem a žákům se [[Speciální vzdělávací potřeby|speciálními vzdělávacími potřebami.]]{{Citace elektronického periodika [222] => | příjmení = atlasskolstvi.cz [223] => | titul = Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Rakovník, příspěvková organizace {{!}} AtlasŠkolství.cz [224] => | periodikum = www.atlasskolstvi.cz [225] => | url = https://www.atlasskolstvi.cz// [226] => | jazyk = cz [227] => | datum přístupu = 2023-07-18 [228] => }} [229] => [230] => V Rakovníku se, mimo vlastní [[Školní jídelna|školní jídelny]], nachází také Školní jídelna Rakovník, jež vaří obědy pro 1. ZŠ, 2. ZŠ, gymnázium.{{Citace periodika [231] => | příjmení = Rod [232] => | jméno = Josef [233] => | titul = Některé školní jídelny na Rakovnicku od nového roku opět zdraží [234] => | periodikum = Rakovnický deník [235] => | datum vydání = 2022-12-05 [236] => | jazyk = cs [237] => | url = https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/nektere-skolni-jidelny-od-noveho-roku-opet-zdrazi-20221205.html [238] => | datum přístupu = 2023-07-18 [239] => }} [240] => [241] => == Rodáci a další osobnosti Rakovníka == [242] => [[Soubor:Rak Vysoká od JZ DSCN1399.JPG|náhled|Vysoká brána]] [243] => * [[Otýlie Beníšková]] (1882–1967), herečka [244] => * [[Emil Burian]] (1876–1926), barytonista [245] => * [[Karel Burian (pěvec)|Karel Burian]] (1870–1924), operní pěvec [246] => * [[Josef Čermák (starosta)|Josef Čermák]] (1853–1917), podnikatel a starosta [247] => * [[Lucie Černíková]] (* 1981), herečka [248] => * [[Bohumír Černohorský]] (1903–1942), voják, protinacistický odbojář, příslušník vedení Obrany národa [249] => * [[Ventolin|David Doubek]] (* 1971), hudebník [250] => * [[Jan Gebhart]] (1945–2018), historik [251] => * [[Jan Grundman]] (* 1981), herec [252] => * [[Jan Gryll z Gryllova (1525–1597)|Jan Gryll z Gryllova]] (1525–1597), purkmistr a spisovatel [253] => * [[Tomáš Helebrant]] (* 1974), politik a poslanec Parlamentu ČR [254] => * [[Jiří Herold]] (1875–1934), hudebník [255] => * [[Zdenka Heřmanová|Zdenka Heřmanová-Novotná]] (* 1930), sinoložka a překladatelka [256] => * [[František Hovorka (archivář)|František Hovorka]] (1801–1873), archivář a knihovník [257] => * [[Antonín Charvát]] (1899–1930), československý silniční cyklista a olympionik [258] => * [[Kateřina Jalovcová]] (* 1978), operní pěvkyně [259] => * [[Jan Janák (skladatel)|Jan Janák]] (1871–1942), český skladatel a sbormistr [260] => * [[Tomáš Kaberle]] (* 1978), hokejista [261] => * [[Josef Král (lékař)|Josef Král]] (1808–1884), lékař a starosta [262] => * [[Václav Upír Krejčí]] (* 1955), bavič a herec [263] => * [[Veronika Khek Kubařová]] (* 1987), herečka [264] => * [[Václav Láska (politik)|Václav Láska]] (* 1974), právník a politik [265] => * [[František Levý]] (1844–1920), regionální historik [266] => * [[Václav Luks]] (* 1970), dirigent, cembalista a hráč na lesní roh, specialista na starou hudbu [267] => * [[Jaroslav Maria]] (1870–1942), právník a spisovatel [268] => * [[Karel Mejstřík]] (1902–1994), novinář a spisovatel [269] => * [[Ivo Mička]] (1938–2012), novinář, spisovatel, učitel, kulturní pracovník, hudebník [270] => * [[Oldřich Nejedlý]] (1909–1990), fotbalista [271] => * [[František Nekolný]] (1907–1990), boxer [272] => * [[Josef Omáčka]] (1869–1939), varhaník a hudební skladatel [273] => * [[František Otta]] (1848–1939), podnikatel a starosta [274] => * [[Miroslav Pangrác]] (1924–2012), sochař a malíř [275] => * [[Jaroslava Pechová]] (* 1950), spisovatelka, básnířka, publicistka [276] => * [[Alexander Pleska]] (* 1947), hudebník a zpěvák, frontman skupiny Brutus [277] => * [[Monika Pokorná]] (* 1967), spisovatelka a publicistka [278] => * [[Bedřich Procházka]] (1855–1934), český matematik a rektor ČVUT [279] => * [[Martin Psohlavec]] (* 1981), fotbalista [280] => * [[Vendelín Punčochář]] (1910–1977), knihovník, kulturní pracovník [281] => * [[Miloslav Ransdorf]] (1953–2016), politik a historik [282] => * [[Jan Renner]] (1869–1959), archivář, učitel a regionální historik [283] => * [[Karel Schleyder]] (1860–1932), starosta, železniční odborník a vynálezce [284] => * [[Sixt z Ottersdorfu]] (1500–1583), humanista, překladatel a právník [285] => * [[Petr Sommer]] (* 1949), archeolog a historik církevních dějin [286] => * [[Jan Soukup (etnograf)|Jan Soukup]] (1867–1933), etnograf, historik a spisovatel [287] => * [[Kamila Spalová]] (1871–1953), učitelka, spoluzakladatelka muzejního spolku a spisovatelka [288] => * [[Pavel Steidl]] (* 1961), kytarista [289] => * [[Matěj Dobromír Štembera]] (1806–1879), lékař, historik a spisovatel [290] => * [[Nikol Štíbrová]] (* 1986), herečka a zpěvačka [291] => * [[Alois Pravoslav Trojan]] (1815–1893), právník a politik [292] => * [[Čeněk Vaněček]] (1879–1946), starosta [293] => [294] => == Partnerská města == [295] => Partnerskými městy Rakovníka jsou:{{citace webu|titul=Zajímavé odkazy|url=https://www.mesto-rakovnik.cz/zajimave-odkazy/|vydavatel=Město Rakovník|datum přístupu=2022-04-13|url archivu=https://web.archive.org/web/20190824062038/https://www.mesto-rakovnik.cz/zajimave-odkazy/|datum archivace=2019-08-24|nedostupné=ano}} [296] => * {{flagicon|GER}} [[Dietzenbach]], Německo [297] => * {{flagicon|POL}} [[Kościan]], Polsko [298] => * {{flagicon|SVK}} [[Kráľovský Chlmec]], Slovensko [299] => [300] => == Odkazy == [301] => [302] => === Reference === [303] => [304] => [305] => === Literatura === [306] => * {{Citace monografie | titul = Kniha o Rakovníku | vydavatel = Rabasova galerie | místo = Rakovník | rok vydání = 2002 | vydání = 1 | počet stran = 176 | isbn = 80-85868-44-X}} [307] => * {{Citace monografie | titul = Rakovník v dílech umělců tří století ze sbírek Rabasovy galerie | vydavatel = Rabasova galerie | místo = Rakovník | rok vydání = 2017 | vydání = 1 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-87406-60-1}} [308] => * {{Citace monografie | příjmení = Bednařík | jméno = Tomáš | titul = Rakovnicko | vydavatel = Paseka | místo = Praha, Litomyšl | rok vydání = 2008 | vydání = 1 | počet stran = 98 | isbn = 978-80-7185-908-6}} [309] => * {{Citace monografie | příjmení = Blažková | jméno = Kateřina | spoluautoři = a kol | titul = Bitva u Rakovníka 1620 | vydavatel = Muzeum T. G. M. Rakovník | místo = Rakovník | rok vydání = 2011 | vydání = 1 | počet stran = 100 | isbn = 978-80-85081-35-0}} [310] => * {{Citace monografie | příjmení = Čech | jméno = Jaroslav | titul = Příběh ze starého Rakovníka | vydavatel = Rabasova galerie | místo = Rakovník | rok vydání = 1993 | vydání = 1 | počet stran = 91 | isbn = 80-901332-6-6}} [311] => * {{Citace monografie | příjmení = Čech | jméno = Jaroslav | titul = Rakovnické renesanční soudničky | vydavatel = Rabasova galerie | místo = Rakovník | rok vydání = 1998, 2002 | vydání = 1 | počet stran = 96, 104 | počet svazků = 2 | isbn = 80-85868-22-9 | isbn2 = 80-85868-46-6}} [312] => * {{Citace monografie | příjmení = Hovorka | jméno = František | příjmení2 = Malec | jméno2 = Ferdinand | titul = Rakovnické paměti 19. století | vydavatel = Státní oblastní archiv – Státní okresní archiv Rakovník | místo = Praha | rok vydání = 2010 | vydání = 1 | počet stran = 439 | isbn = 978-80-86772-49-3}} [313] => * KÁDNEROVÁ, Jiřina. Založení a počátky městské knihovny v Rakovníku. ''Středočeský sborník historický'', 10. Praha: Státní oblastní archiv, 1975, s. 85-100. [314] => * {{Citace monografie | příjmení = Kočka | jméno = Václav | titul = Dějiny Rakovnicka | vydavatel = Agroscience | místo = Rakovník | rok vydání = 2009 | vydání = 2 | počet stran = 723 | isbn = 978-80-85081-28-2}} [315] => * {{Citace monografie | příjmení = Levý | jméno = František | titul = Dějiny královského města Rakovníka | vydavatel = Agroscience | místo = Rakovník | rok vydání = 2010 | vydání = 2 | počet stran = 490 | isbn = 978-80-85081-33-6}} [316] => * {{Citace monografie | příjmení = Mička | jméno = Ivo| titul = Projděme se Rakovníkem | vydavatel = Rabasova galerie | místo = Rakovník | rok vydání = 2007 | vydání = 1 | počet stran = 23 | isbn = 978-80-85868-72-2}} [317] => * {{Citace monografie | příjmení = Pilík | jméno = Sláva | titul = Sametový příběh rakovnické revoluce | vydavatel = Gelton | místo = Nové Strašecí | rok vydání = 2009 | vydání = 1 | počet stran = 127 | isbn = 978-80-904303-2-7}} [318] => * {{Citace monografie | příjmení = Pokorná | jméno = Monika | titul = Když se v Rakovníku řekne… | vydavatel = Rabasova galerie | místo = Rakovník | rok vydání = 2009, 2010 | vydání = 2 | počet stran = 126, 132 | počet svazků = 2 | isbn = 978-80-85868-97-5 | isbn2 = 978-80-87406-08-3}} [319] => * {{Citace monografie | příjmení = Razím | jméno = Vladislav | titul = Rakovník: přehled dějin, procházka za památkami | vydavatel = Rabasova galerie | místo = Rakovník | rok vydání = 1995 | vydání = 1 | počet stran = 38 | isbn = 80-85868-06-7}} [320] => * {{Citace monografie | příjmení = Razím | jméno = Vladislav | titul = Vzpomínky na starý Rakovník | vydavatel = Rabasova galerie | místo = Rakovník | rok vydání = 2013 | vydání = 2 | počet stran = 144 | isbn = 978-80-87406-35-9}} [321] => * {{Citace monografie | příjmení = Renner | jméno = Jan | titul = Rakovnické pivovarnictví. Od nejstarších dob až do konce XVIII. století | vydavatel = Agroscience | místo = Rakovník | rok vydání = 2012 | vydání = 1 | počet stran = 254 | isbn = 978-80-85081-37-4}} [322] => * {{Citace monografie | příjmení = Renner | jméno = Jan | titul = Rakovník 19. století | vydavatel = Musejní spolek města Rakovníka a politického okresu rakovnického | místo = Rakovník | rok vydání = 1931 | vydání = 1 | počet stran = 165}} [323] => * {{Citace monografie | příjmení = Smitka | jméno = Luboš | titul = Rakovnické pomníky v lesku a bídě | vydavatel = Státní okresní archiv Rakovník | místo = Rakovník | rok vydání = 2008 | vydání = 1 | počet stran = 194 | isbn = 978-80-86772-29-5}} [324] => * {{Citace monografie | příjmení = Winter | jméno = Zikmund | titul = Rakovnické obrázky. Ze života XVI. století | vydavatel = J. Otto | místo = Praha | rok = 1934 | vydání = 3 | počet stran = 435, 217, 239 | počet svazků = 3 | url = http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:2880f1a0-eadc-11e2-9923-005056827e52?page=uuid:2232a070-f59d-11e2-a0b3-5ef3fc9bb22f}} [325] => * {{Citace monografie | příjmení = Winter | jméno = Zikmund | titul = Dva obrázky Rakovnické. Kulturně historické novely | vydavatel = J. Otto | místo = Praha | rok = 1891 | počet stran = 231 | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ad548e80-d4c2-11e2-ac27-005056827e52}} [326] => * {{Citace monografie | jméno = Zikmund | příjmení = Winter | titul = Ze starodávných radnic | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:6fafe190-a751-11dd-80bc-0030487be43a?page=uuid:82908df0-a765-11dd-98c8-0030487be43a | edice = Sebrané spisy Zikmunda Wintra | svazek = 11 | vydavatel = J. Otto | místo = Praha | rok = [asi 1917] | kapitola = Co povídá nejstarší kniha rakovnická? | typ kapitoly = Kapitola | url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:6fafe190-a751-11dd-80bc-0030487be43a?page=uuid:06a4f250-a76d-11dd-a742-0030487be43a }} [327] => [328] => === Externí odkazy === [329] => * {{Wikislovník|heslo=Rakovník}} [330] => * {{Commonscat}} [331] => * {{Wikicesty|průvodce=Rakovník}} [332] => * {{Oficiální web}} [333] => * {{RÚIAN}} [334] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/1008546862-sumna-mesta/207522162350001-sumny-rakovnik/ Šumný Rakovník] z TV cyklu [[Šumná města]] [335] => [336] => {{Části české obce}} [337] => {{Okres Rakovník}} [338] => {{Autoritní data}} [339] => {{Portály|Česko|Geografie}} [340] => [341] => [[Kategorie:Rakovník| ]] [342] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [343] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [344] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [345] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [346] => [[Kategorie:Města v okrese Rakovník]] [347] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [348] => [[Kategorie:Obce v okrese Rakovník]] [349] => [[Kategorie:Svazek měst a obcí Rakovnicka]] [350] => [[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]] [351] => [[Kategorie:Sídla v Rakovnické pahorkatině]] [352] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Křivoklátsko]] [353] => [[Kategorie:Rakovnické panství]] [] => )
good wiki

Rakovník

Rakovník je město ve Středočeském kraji, ležící 40 km západně od Prahy a 45 km na severovýchod od Plzně. Nachází se na okraji Rakovnické pahorkatiny v blízkosti CHKO Křivoklátsko, v členité krajině na dně kdysi mokřinatého údolí, kterým protéká Rakovnický potok.

More about us

About

Založeno ve 13. století, Rakovník si dodnes uchovává stopy své minulosti a nabízí návštěvníkům jedinečné spojení historického a moderního světa. Město je známé svou architekturou, která zahrnuje gotické, renesanční i barokní prvky. Dominantou je impozantní kostel svatého Bartoloměje, jehož věž se tyčí nad střechami města a nabízí úchvatný výhled do okolí. Historické náměstí je živým centrem, kde se konají pravidelné trhy a kulturní akce, což podtrhuje silný komunitní duch. Rakovník je také místem, kde se setkávají tradice s moderními trendy. Město podporuje umění a kulturu, a proto zde můžete navštívit různé výstavy, divadelní představení a koncerty. Místní obyvatelé s hrdostí zachovávají své tradice, ale zároveň vítají nové myšlenky a inovace. Příroda v okolí Rakovníka je nesmírně pestrá, což nabízí široké možnosti pro aktivní odpočinek. Cyklostezky a turistické trasy vedou malebnými krajinami, kde můžete objevovat místní flóru a faunu, nebo si užívat klidné chvíle u vody. Rakovník je také proslulý svými vynikajícími místními hospodami a restauracemi, které nabízejí nejen tradiční českou kuchyni, ale i moderní kulinářské zážitky. Místní potraviny a vína jsou výjimečné, což přispívá k pozitivnímu a přátelskému atmosféře města. Celkově je Rakovník příjemným místem pro život i návštěvu, které má co nabídnout každému, kdo touží po spojení s historií, kulturou a přírodou, a to vše s optimistickým pohledem do budoucnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Muzeum T. G. M. Rakovník','Křivoklát','Středočeský kraj','Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník','Zikmund Winter','Obec s rozšířenou působností','Josef Čermák (starosta)','Židovská obec v Rakovníku','Kostel svatého Bartoloměje (Rakovník)','Čeněk Vaněček','Čechy','Mariánský sloup (Rakovník)'

Čechy

Křivoklát