Array ( [0] => 15508085 [id] => 15508085 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Reconquista [uri] => Reconquista [3] => Cantigas battle.jpg [img] => Cantigas battle.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Reconquista, což v překladu znamená „znovuzískání“, je termín, který označuje období v historii Iberského poloostrova, kdy křesťanské království postupně obnovovala svou moc a území po staletích islámské nadvlády. Toto období trvalo přibližně od 8. do 15. století a vyvrcholilo v roce 1492, kdy byl dobyt poslední významný muslimský hrad Nasridského království, Granada. Reconquista nebyla jen konfliktem, ale také obdobím intenzivní kultivace a výměny mezi různými kulturami. Křesťanství, islám a judaismus koexistovaly na Iberském poloostrově a vzájemně si vyměňovaly poznatky v oblastech vědy, filozofie, umění a architektury. Tento kulturní dialog obohatil obě strany, přičemž se zrodily úžasné architektonické skvosty, jako jsou mešity přetvořené na katedrály a paláce, jež odrážely jedinečné spojení různých estetických tradic. Když skončila rekonquista, přinesla s sebou nové příležitosti pro rozvoj a expanze. Vznikla nová křesťanská království, která se stala silnými odpůrci intolerance a snažila se o jednotu v různorodém prostředí. Tento čas byl rovněž důležitým impulsem pro objevování nových zemí a kulturních horizontů, který vedl k objevení Nového světa a vzniku globálního propojení. Doba rekonquisty je také příkladem lidské schopnosti adaptace a resilienci, přičemž ukazuje, že z náročných historických událostí může vzejít obohacující dědictví a inspirace pro budoucnost. I přes výzvy a konflikty, tento historický proces přivedl k mnoha pozitivním změnám, které utvářely identitu Iberského poloostrova na dlouhá staletí dopředu. Reconquista nás učí, jaksi cenit kulturní rozmanitost a vzájemný respekt, což zůstává relevantní i v dnešní době. [oai_cs_optimisticky] => Reconquista, což v překladu znamená „znovuzískání“, je termín, který označuje období v historii Iberského poloostrova, kdy křesťanské království postupně obnovovala svou moc a území po staletích islámské nadvlády. Toto období trvalo přibližně od 8. do 15. století a vyvrcholilo v roce 1492, kdy byl dobyt poslední významný muslimský hrad Nasridského království, Granada. Reconquista nebyla jen konfliktem, ale také obdobím intenzivní kultivace a výměny mezi různými kulturami. Křesťanství, islám a judaismus koexistovaly na Iberském poloostrově a vzájemně si vyměňovaly poznatky v oblastech vědy, filozofie, umění a architektury. Tento kulturní dialog obohatil obě strany, přičemž se zrodily úžasné architektonické skvosty, jako jsou mešity přetvořené na katedrály a paláce, jež odrážely jedinečné spojení různých estetických tradic. Když skončila rekonquista, přinesla s sebou nové příležitosti pro rozvoj a expanze. Vznikla nová křesťanská království, která se stala silnými odpůrci intolerance a snažila se o jednotu v různorodém prostředí. Tento čas byl rovněž důležitým impulsem pro objevování nových zemí a kulturních horizontů, který vedl k objevení Nového světa a vzniku globálního propojení. Doba rekonquisty je také příkladem lidské schopnosti adaptace a resilienci, přičemž ukazuje, že z náročných historických událostí může vzejít obohacující dědictví a inspirace pro budoucnost. I přes výzvy a konflikty, tento historický proces přivedl k mnoha pozitivním změnám, které utvářely identitu Iberského poloostrova na dlouhá staletí dopředu. Reconquista nás učí, jaksi cenit kulturní rozmanitost a vzájemný respekt, což zůstává relevantní i v dnešní době. ) Array ( [0] => {{Infobox - konflikt [1] => | typ konfliktu = válečný [2] => | název = Reconquista [3] => | součást = [[Křížové výpravy]] [4] => | obrázek = La Rendición de Granada - Pradilla.jpg [5] => | popisek = ''Kapitulace Granady'': maurský emír [[Muhammad XII.|Boabdil]] se vzdává španělskému královskému páru (historický obraz z r. [[1882]]) [6] => | trvání = [[718]]/[[722]]–[[1492]] (781 let) [7] => | místo = [[Pyrenejský poloostrov]] [8] => | zeměpisná šířka = [9] => | zeměpisná délka = [10] => | příčiny = [11] => | výsledek = vypuzení [[Islám|muslimských]] [[Maurové|Maurů]] a [[Židé|Židů]] ([[dekret z Alhambry]]) [12] => | území = dobytí území [[Maurové|Maurů]] [[Kastilská koruna|Kastilskou korunou]], [[Aragonská koruna|Aragonskou korunou]], [[Království León|Leónem]], [[Navarrské království|Navarrou]] a [[Portugalské království|Portugalskem]] [13] => | strana1 = {{plainlist|'''[[Křesťanstvo|křesťanské]] Španělsko:'''
'''8.–10. století:''' [14] => * {{vlajka|Asturské království}} [[Asturské království]] [15] => * {{vlajka|Barcelonské hrabství}} [[Barcelonské hrabství]] [16] => * {{vlajka|Pamplonské království}} [[Pamplonské království]] [17] => * {{vlajka|Karolínská říše}} [[Španělská marka]] ([[Karolínská říše|karolínská]], [[Západofranská říše|západofranská]]) [18] => * [[Viguerské království]] [19] =>
'''11.–12. století:''' [20] => * {{vlajka|Leónské království}} [[Leónské království|León]]-[[Galicijské království|Galicie]] [21] => * {{vlajka|Portugalské hrabství}} [[Portugalské hrabství]] ([[868]]–[[1139]]) [22] => * {{vlajka|Pamplonské království}} [[Navarrské království]] [23] => * {{Vlajka|Aragonské království}} [[Aragonské království]] [24] => * {{vlajka|Kastilské království}} [[Kastilské království]] [25] => * {{vlajka|Gaskoňské vévodství (středověk)}} [[Gaskoňské vévodství|Vasconie]] [26] => * {{vlajka|Kastilské království}} [[Cid|El Cidova]] [[Taifa Valencie|Valencie]] [27] =>
'''13.–14. století:''' [28] => * {{vlajka a název|Aragonská koruna (středověk)}} [29] => * {{vlajka|Kastilská koruna (15. století)}} [[Kastilská koruna]] [30] => * {{vlajka|Navarrské království (13. století)}} [[Navarrské království]] [31] => * {{vlajka|Portugalské království (1248)}} [[Portugalské království|Portugalsko]] ([[1139]]–[[1249]]; [[1249]]–[[1415]]) [32] => * {{vlajka|Albarracín}} [[Panství Albarracín|Albarracín]] [33] =>
'''15. století:''' [34] => * {{vlajka|Kastilská koruna (15. století)}} [[Kastilská koruna]] [35] => * {{vlajka a název|Aragonská koruna (středověk)}} [36] => * {{vlajka|Kastilsko-aragonská unie}} [[Katolická Veličenstva|Kastilsko-aragonská unie]] [37] =>
'''spojenci, podpora:''' [38] => * {{vlajka|Francouzské království (12.–13. století)}} [[Francouzské království|Francie]] [39] => * {{Vlajka a název|Pisánská republika}} [40] => * {{vlajka|Papežský stát (před 1808)}} [[Papežský stát]] [41] => * {{vlajka|Toulouské hrabství}} [[Languedoc]] [42] => * {{vlajka|Provensálské hrabství}} [[Provensálské hrabství|Provensálsko]] [43] => * {{vlajka|Akvitánie}} [[Akvitánské vévodství|Akvitánie]] [44] => * {{vlajka|Narbonne (14.–15. století)}} [[Vikomtství Narbonne|Narbonne]] [45] => * {{vlajka|Marseille}} [[Vikomtství Marseille|Marseille]] [46] => * {{Vlajka a název|Janovská republika}} [47] => * {{vlajka|Burgundské vévodství}} [[Burgundské vévodství|Burgundsko]] [48] => * [[Soubor:Torre Merlata del Giudicato di Torres.svg|16px]] [[Logudorský judikát]] [49] => * {{vlajka|Norské království (od 1285)}} [[Norské království (872–1397)|Norsko]] [50] =>
'''[[rytířské řády]]:''' [51] => * {{vlajka a název|Řád templářů}} [52] => * {{vlajka|Řád johanitů}} [[Maltézský řád|Řád johanitů]] [53] => *  [[Soubor:Cross of Saint James.svg|13px]] [[Řád svatojakubských rytířů|Řád sv. Jakuba]] [54] => * {{vlajka|Řád calatravských rytířů}} [[Řád calatravských rytířů|Calatravský řád]] [55] => * [[Soubor:Ordem Avis.svg|16px]] [[Řád avizských rytířů|Avizský řád]] [56] => * [[Soubor:Cross Alcantara.svg|16px]] [[Řád alcántarských rytířů|Alcántarský řád]] [57] => * [[Soubor:Cruz de la Orden de Montesa (primitiva).svg|16px]] [[Řád rytířů z Montesy|Monteský řád]] [58] => * [[Soubor:Cross of order of mountjoy.svg|16px]] [[Řád rytířů z Monfragüe|Řád Monfragüe]] [59] => * [[Soubor:Badge of the Order of Montesa (Until c.1890).svg|16px]] [[Řád rytířů sv. Jiří z Alfamy|Řád sv. Jiří z Alfamy]] [60] => * [[Soubor:Cross monreal.svg|16px]] [[Řád Svatého Spasitele z Monrealu|Řád sv. Spasitele z Monrealu]] [61] => * [[Soubor:Emblema OrdendSantaMariadEspaña.svg|16px]] [[Řád Nejsvětější Panny Marie v Hispánii|Řád hvězdy]] [62] => * [[Soubor:Cross wing saint michael.png|16px]] [[Řád křídla sv. Michaela]] [63] => * [[Soubor:Arms of the Mercedarians (Version without Crest).svg|16px]] [[Řád mercedariánských rytířů|Řád mercedariánů]]}} [64] => | strana2 = {{plainlist|'''[[al-Andalus]] [[Maurové|Maurů]]:'''
'''8.–10. století:''' [65] => * {{vlajka|Umajjovci}} [[Umajjovci|Umajjovský chalífát]]
([[661]]–[[750]]) [66] => * {{vlajka|Umajjovci}} [[Banú Kasi]] [67] => * {{vlajka a název|Córdobský emirát}}
([[756]]–[[929]]) [68] =>
'''11.–14. století:''' [69] => * {{vlajka a název|Córdobský chalífát}}
([[926]]–[[1031]]) [70] => * {{vlajka|Almorávidé}} [[Almorávidé|Almorávidský emirát]] ([[1061]]–[[1147]]) [71] => * {{vlajka|Almohadové}} [[Almohadové|Almohadský chalífát]] ([[1145]]–[[1269]]) [72] => * {{vlajka a název|taifa Toledo}} [73] => * {{vlajka a název|taifa Córdoba}} [74] => * {{vlajka a název|taifa Granada}} [75] => * {{vlajka a název|taifa Badajoz}} [76] => * {{vlajka a název|taifa Zaragoza}} [77] => * {{vlajka a název|taifa Sevilla}} [78] => * {{vlajka a název|taifa Jaén}} [79] => * {{vlajka a název|taifa Almería}} [80] => * {{vlajka a název|taifa Albarracín}} [81] => * {{vlajka a název|taifa Murcia}} [82] => * {{vlajka a název|taifa Mallorca}} [83] => * {{vlajka|taifa Mallorca}} mallorští piráti [84] => * {{vlajka a název|taifa Málaga}} [85] => * {{vlajka a název|taifa Valencie}} [86] => * {{vlajka a název|taifa Dénia}} [87] => * {{vlajka a název|taifa Baeza}} [88] =>
'''15. století:''' [89] => * {{vlajka|Maroko (1258–1659)}} [[Marínovci|marínovské Maroko]] ([[1244]]–[[1415]])}} [90] => * {{Vlajka a název|Sultanát Fes}} [91] => {{plainlist| [92] => * {{vlajka|Granadský emirát}} [[Granadský emirát]]
([[1145]]–[[1492]]) [93] =>
'''podpora:''' [94] => * {{vlajka a název|Zirídovci}} [95] => * {{vlajka|Zajjánovci (1235–1338, 1488–1556)}} [[Zajjánovci|Tilimsánský sultanát]] [96] => * {{vlajka|Hafsidé}} [[Hafsidé|Tuniský sultanát]] [97] => * {{vlajka|Maroko (1258–1659)}} Maroko ([[Vattásovci]], [[Saadové]]) [98] => * {{vlajka a název|Osmanská říše (středověk)}}}} [99] => | vedení1 = [100] => | vedení2 = [101] => | síla1 = [102] => | síla2 = [103] => | ztráty1 = [104] => | ztráty2 = [105] => | poznámky = [106] => }} [107] => {{Dějiny Španělska}} [108] => Pojmem '''reconquista''' („znovudobytí“) v dějinách [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] označuje období od [[Muslimské dobytí Španělska|jeho ovládnutí muslimy]] v 8. století do 15. století, kdy v roce [[1492]] padl poslední muslimský emirát [[Granadský emirát|Granada]]. Novodobý pojem odráží pohled křesťanských království, která období bojů s „[[Maurové|Maury]]“ prezentovala jako obnovování křesťanské vlády nad poloostrovem dříve ovládaným [[Vizigótská říše|Vizigótskou říší]]. [109] => [110] => Za počátek reconquisty se udává [[bitva u Covadongy]] (722), první významná porážka muslimských vojsk, která zajistila existenci malého křesťanského [[Asturské království|Asturského království]] na severu Španělska, zatímco na jihu byl ustaven [[Córdobský emirát]]. Velmi důležitou, i když odehrávající se mimo pyrenejský poloostrov, byla [[Bitva u Tours|bitva u Poitiers - Tours]] roku [[732]], kde Karel Martel poráží Umájjovské vojsko na hlavu. Nepřímým důsledkem byl pád Umájjovců a nástup Abásovců. [111] => [112] => Muslimská část poloostrova se po rozpadu [[Córdobský chalífát|Córdobského chalífátu]] (1031) souhrnně označovala [[al-Andalus]], v jeho severní části postupně vznikla další křesťanská království: [[Navarrské království|navarrské]], [[Leónské království|leónské]], [[Aragonské království|aragonské]], [[Kastilské království|kastilské]] a [[Portugalské království|portugalské]]. Rozhodující pro vývoj reconquisty byla porážka muslimských [[Almohadové|Almohadů]] v [[Bitva na Las Navas de Tolosa|bitvě na Las Navas de Tolosa]] roku 1212, po které byla křesťanskými vojsky dobyta města [[Córdoba (Španělsko)|Córdoba]] (1236), [[Sevilla]] (1248) a větší část muslimského panství, které se omezilo na malý emirát v oblasti [[Andalusie]] s centrem ve městě [[Granada]]. [113] => [114] => == Počátky reconquisty == [115] => [[Soubor:Don Pelayo.jpg|náhled|upright=0.6|vlevo|Don Pelayo – památník na místě bitvy u Covadongy]] [116] => Po arabském [[Muslimské dobytí Španělska|vpádu na Pyrenejský poloostrov]] roku 711 ustupovala část křesťanského obyvatelstva do údolí Pyrenejí. Uprchlíci se spojili s kmeny v Asturských horách a také s kmeny v navarrsko-aragonských Pyrenejích spolu s jejich jediným významným městem Pamplonou, jež byla do té doby vojenskou enklávou [[Vizigótská říše#Vizigótská říše v Hispánii|vizigótské]] moci uvnitř nepřátelského území. [117] => [118] => V roce 718 se vůdce skupiny uprchlíků, vizigótský šlechtic [[Pelayo]], lat. Pelagius (718–737), postavil do čela Astuřanů, kteří si jej zvolili za [[Asturské království|svého krále]]. Pod jeho vedením přibyly útoky na muslimské [[Posádka|posádky]]. [119] => [120] => V roce 722 (nebo možná v roce 724, nebo brzy po roce 718) maurský emír přikázal kterémusi [[Munuza|Munuzovi]], aby se svým vojskem z gijónské posádky zničil asturské rebely a zajistil tak maurskou kontrolu nad tímto regionem. Pelayo však toto vojsko porazil v [[Bitva u Covadongy|bitvě u Covadongy]], která však pravděpodobně byla jen malým incidentem mezi dvěma nevelkými skupinami (počet všech bojovníků nepřesáhl dvě stě). Jednalo se však o první významné střetnutí, v němž křesťané porazili muslimy. [121] => [122] => Pelayovi synové a pozdější nástupci v boji pokračovali. Pelayův zeť [[Alfonso I. Asturský|Alfonso I.]] dobyl téměř celou [[Galicie|Galicii]], včetně města [[Santiago de Compostela|Santiaga de Compostela]], jež se stalo poutním místem kvůli [[hrob]]u [[Jakub Starší|svatého Jakuba]], který se zde nachází. [123] => [124] => == Tažení Karla Velikého == [125] => Roku 777 se k panovníkovi Franské říše dostal posel z Cordóbského emirátu a žádal pomoc pro odbojného místodržícího v Zaragoze. [[Karel Veliký]] se roku 778 vydal přes [[Pyreneje]] směrem k Zaragoze. Jeho tažení však dopadlo neúspěšně, musel se vrátit a při návratu přes Pyreneje bylo jeho vojsko napadeno a poraženo v [[Bitva v průsmyku Roncevaux (778)|bitvě v průsmyku Roncevaux]]. Teprve následující výpravy do severovýchodní části [[poloostrov]]a a dobytí [[Girona|Girony]] v roce [[785]] a [[Barcelona|Barcelony]] v roce [[801]] mu umožnily na Pyrenejském poloostrově založit, na území dnešní [[Katalánsko|Katalánie]], [[Španělská marka|Španělskou marku]], jež měla funkci nárazníkové zóny mezi [[Franská říše|Franskou říší]] a muslimským územím. [126] => [127] => == Křesťanské státy v severním Španělsku == [128] => === Království León === [129] => {{viz také|Království León}} [130] => Samotná představa reconquisty jako určitého nepřetržitého a cílevědomého procesu, trvajícího osm století, je historicky nepřesná. Křesťanské státy v severním Španělsku válčily mezi sebou navzájem téměř stejně často, jako proti muslimům. Staré [[Asturské království]] se svým hlavním městem [[Oviedo|Oviedem]] bylo chráněno neprostupnými horami severozápadního Španělska, zatímco [[Baskové]] v [[Navarra|Navaře]] si udržovali nezávislost po celou dobu maurské nadvlády, podobně jako předtím za vizigótského a římského panství. Největší [[Seznam asturských králů|asturský král]] [[Alfonso III. Asturský|Alfonso III.]] využil úpadku španělských [[Umajjovci|Umajjovců]] a posunul hranice království až k řece [[Douro]]. Jeho syn a nástupce [[García I. Leónský|García I.]] přemístil hlavní město na jih do [[León (město)|Leónu]], a království tak bylo nadále známo pod tímto jménem. [131] => [132] => === Kastilské království === [133] => {{viz také|Kastilské království|Kastilská koruna}} [134] => [[Soubor:Ronda Minaret-Kirchturm2004.jpg|náhled|upright=0.6|vlevo|Původně maurský [[minaret]] v [[Ronda|Rondě]], přestavěný ve zvonici]] [135] => Na počátku [[10. století]] rozšířilo království León své území východním směrem až k městu [[Burgos]]. Na ochranu dobyté země a zde usazených rolníků zde bylo vybudováno veliké množství [[hrad]]ů (španělsky castillos), které daly nově dobyté zemi název [[Kastilie]]. Za hraběte Ferdinanda Gonzála se pak Kastílii v roce [[932]] podařilo vyvázat ze své podřízenosti [[Království León|Leónu]]. [136] => [137] => [[Navarra]] byla v době vlády [[Sancho I. Navarrský|Sancha I.]] v roce [[905]] prohlášena královstvím a rychle expandovala na jih. [[Sancho III. Navarrský]] – panovník výjimečných vojenských schopností – ovládal Aragonii, Asturii, Kastilii a část Leónu a učinil tak z Navarry vůdčí stát křesťanského Španělska. V roce [[1028]] určil Sancho svého druhého syna [[Ferdinand I. Kastilský|Ferdinanda]] za vládce kastilského hrabství. Ferdinand byl velice moudrý a zbožný panovník, který sjednotil většinu otcových držav a zahájil intenzivní postup křesťanů na jih. Za Ferdinanda zažila Kastílie významný vzrůst moci, což Ferdinandovi, jakožto nejmocnějšímu křesťanskému panovníkovi na poloostrově, umožnilo v roce [[1054]] přijmout titul [[císař]]e [[Hispánie]]. Protože se však ve Španělsku dosud neprosadil dědický princip [[Primogenitura|primogenitury]], byla Ferdinandova říše po jeho smrti v roce [[1065]] rozdělena mezi jeho syny, [[Alfons VI. Kastilský|Alfonse VI. Kastilského]], [[Sancho II. Kastilský|Sancha II. Kastilského]] a [[García II. (Galicie)|Garcíu II.]], krále Galicie. Alfonso se pokusil Sancha zbavit vlády. Ten však patrně zdědil více otcových schopností, svého bratra Alfonsa porazil a poslal do vyhnanství. García byl po krátké vládě odeslán do [[klášter]]a, kde strávil zbytek svého života. [138] => [139] => Sanchova smrt v roce [[1072]] Alfonsovi umožnila vrátit se do země a zmocnit se všech někdejších domén Ferdinanda I. Alfonso byl skutečně působivou osobností. Byl na svoji dobu výjimečně tolerantní k muslimům – po dobytí muslimy ovládaného Toleda roku 1085 se prohlásil za "krále dvojí víry" a dále podporoval toto město coby centrum vzdělanosti a učenosti. Velmi usiloval rozšířit své državy a stát se jedním z nejmocnějších [[Evropa|evropských]] monarchů. Během jeho vlády byl z Kastílie vypovězen [[Cid]], španělský národní hrdina a hlavní postava stejnojmenného [[středověk]]ého [[epos]]u, který nalezl útočiště u [[emír]]a ze [[Zaragoza|Zaragozy]] a později dobyl na Maurech [[Valencie|Valencii]]. Zhroucením córdobského chalífátu se Al-Andalus rozpadl do mnoha drobných mezi sebou válčících států, což přispělo k úspěšné expanzi Alfonsova křesťanského království na jih, jež vyvrcholila dobytím [[Toledo|Toleda]] v roce [[1085]]. Již v následujícím roce se však proti Alfonsovi spojili vládcové [[Sevilla|Sevilly]] se severoafrickými [[Almorávidé|Almorávidy]]. Poté, co Almorávidé zvítězili nad křesťany, si rychle podmanili celé muslimské [[Španělsko]]. [140] => [141] => === Kastilie a León ve 13. a 14. století === [142] => [[Soubor:Reconquista4.jpg|náhled|upright=0.8|Bojovníci křesťanští (vlevo) a muslimští (vpravo), bitva u Marrákeše, kodex ''Cantigas de Santa Maria'']] [143] => [[Soubor:Cantigas battle.jpg|náhled|upright=0.8|Bitva mezi křesťany a muslimskými Maury, výjev z kodexu ''Cantigas de Santa Maria'']] [144] => Po smrti [[Alfons VII. Kastilský|Alfonse VII.]], byla Kastílie a León opět rozdělena. Nicméně nástupem syna [[Alfonso IX. Kastilský|Alfonse IX.]], [[Ferdinand III. Kastilský|Ferdinanda III.]], na královský trůn v Leónu v roce [[1230]] byly obě země definitivně sjednoceny v [[Kastilská koruna|Kastilskou korunu]]. Ferdinand III. zvaný Svatý bojoval po celou dobu své vlády proti Maurům, jejichž osud na poloostrově byl zpečetěn po [[bitva na Las Navas de Tolosa|bitvě na Las Navas de Tolosa]], v níž je v roce [[1212]] porazil Ferdinandův děd [[Alfonso VIII. Kastilský|Alfonso VIII.]] Ve [[13. století]] byla za účelem vypuzení Maurů ze Španělska vyhlášena dokonce [[Křížové výpravy|křížová výprava]]. V průběhu tohoto století byla dobyta většina území někdejšího córdobského [[chalífát]]u (Córdoba padla v roce [[1236]], Sevilla [[1248]], Cádiz [[1262]]) s výjimkou malé Granady, jež si vykupovala svoji nezávislost každoročním [[tribut]]ním poplatkem. Ferdinandova vláda byla počátkem období zvýšeného vlivu Španělska na evropskou politiku. V době jeho panování byla založena [[univerzita v Salamance]] – jedna z nejstarších v Evropě – na níž se dokonce rozvinula raná škola ekonomického myšlení. Ferdinandův nástupce, [[Alfons X. Kastilský|Alfonso X. Moudrý]], napomohl k návratu klasické vzdělanosti do křesťanské Evropy prostřednictvím zpřístupnění duchovního bohatství muslimských knihoven a [[Univerzita|univerzit]]. V roce [[1309]] byl ve spojení s Aragonií [[Obléhání Gibraltaru (1309)|dobyt Gibraltar]]. Despotický a krvavý vládce [[Petr I. Kastilský|Pedro I. Krutý]] byl v roce [[1366]] vyhnán a následně zavražděn. Pedrovy války proti Aragonii a vnitřní konflikty způsobily dočasné oslabení kastilské moci. [145] => [146] => === Aragonské království === [147] => {{viz také|Aragonské království|Aragonská koruna}} [148] => [[Soubor:Batalla del Puig por Marzal de Sas (1410-20).jpg|náhled|upright=0.7|vlevo|Bitva aragonského krále [[Jakub I. Aragonský|Jakuba I.]] s Maury]] [149] => Vedle mocenského bloku Kastílie-León dominovala v severovýchodní části křesťanského Španělska rovněž [[Aragonské království|Aragonie]]. Již v roce [[1118]] dobyl aragonský král [[Alfons I. Aragonský|Alfonso I.]] na Maurech Zaragozu a posunul tak hranice své říše na jih. Prostřednictvím sňatkové politiky připadlo Aragonii v roce [[1137]] [[Katalánsko]] včetně [[Barcelonské hrabství|hrabství Barcelona]] (čímž vznikla [[Aragonská koruna]]). Do roku [[1235]] bylo dokončeno dobytí Maury držených [[Baleáry|Baleárských ostrovů]]. [[Územní rozpínavost|Expanze]] dále na jih na úkor Maurů byla po ovládnutí [[Valencie]] v roce [[1238]] znemožněna kastilskou rozpínavostí a proto aragonští králové zaměřili svou pozornost na východ. Na přelomu [[13. století|13.]] a [[14. století]] se tak nejprve zmocnili [[Sicílie]] a [[Sardinie]] a v roce [[1442]] získal [[Alfons V. Aragonský|Alfonso V.]] titul [[Seznam neapolských králů|krále Neapole]]. Díku tomu se Katalánie a především [[Barcelona]] rozvinuly v hospodářské a obchodní centrum evropského významu. [150] => [151] => Politicky byla aragonská říše uspořádána [[Federace|federalisticky]], přičemž každá část říše disponovala vlastní [[Ústava|ústavou]]. V samotné Aragonii stály v opozici vůči králi silné ''[[Generální kortesy|cortesy]]'', které však mohly jen stěží omezit královu moc. Kastílie byla naproti tomu centrálně spravovaná, přesto i kastilští králové se museli potýkat s mocnou šlechtou, s níž se dostávali téměř neustále do konfliktů. [152] => [153] => == Sjednocení země, vypuzení Maurů a Židů == [154] => [[Soubor:La Rendición de Granada - Pradilla.jpg|náhled|vpravo|upright=1.1|[[Muhammad XII.|Boabdil]] předává Granadu španělskému královskému páru (obraz z roku [[1882]])]] [155] => Obnovená snaha o sjednocení Španělska byla využita [[Isabela Kastilská|Isabelou Kastilskou]] a [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinandem II. Aragonským]] k ospravedlnění jejich vpádu do Granady, politické odsunutí [[Židé|Židů]] a Maurů. Svatba dědičky Kastílie a Leónu, Isabely I., s dědicem Aragonie, Ferdinandem II. v roce [[1469]] znamenala další krok k sjednocování Španělska. Skutečné sjednocení celé země však z důvodu odporu šlechty v obou zemích nejdříve nepřicházelo v úvahu. [156] => [157] => Vnitropoliticky se Isabela a Ferdinand koncentrovali na vládu v Kastílii, kde s podporou měst mohli snáze omezit vliv šlechty a cortesů než v Aragonii a nastolit tak pevnou centralistickou vládu. Důležitým nástrojem, který tomuto napomohl, byla [[inkvizice]] zavedená v zemi v roce [[1478]]. Ta nejprve sloužila především v církevních záležitostech, záhy se z ní však stal prostředek politického nátlaku proti šlechtě, neboť ve Španělsku oproti jiným zemím nebyla inkvizice církevní, nýbrž státní institucí. Moc šlechty byla rovněž podlomena bouráním jejích hradů (symboly nezávislosti aristokracie na králi) a zavedením systému pravidelného výběru daní. Ferdinand a Isabela tedy položili základy náboženskému, politickému a ekonomickému sjednocení Španělska. Aragonie se získáním [[Sicílie]] a jižní [[Itálie]] stala v [[15. století]] významnou námořní mocností [[Středomoří]], zatímco [[Kastilie|Kastílie]] a [[Portugalsko]] soupeřili o dominanci v [[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]]. [158] => [159] => Po dobytí poslední maurské pevnosti – Granady – v roce [[1492]] vydali Isabela a Ferdinand [[edikt]], jímž bylo Židům nařízeno buď přijmout [[křest]] nebo opustit zemi. Na to následovala rozsáhlá vlna pronásledování, v jejímž průběhu odešly z [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] statisíce španělských ([[Sefardové|sefardských]]) Židů, což způsobilo zemi nenapravitelné kulturní a hospodářské škody. Vůči Maurům byla zachovávána jistá míra [[tolerance]]. To se však mělo změnit na počátku [[16. století]]. V roce [[1499]] bylo asi 50 000 Maurů v Granadě přinuceno [[kardinál]]em [[Francisco Jiménez de Cisneros|Cisnerosem]] v hromadném křtu ke konverzi. Během povstání, které následovalo (známé jako povstání v [[Alpujarras]]), byli všichni ti, kdož se odmítli stát katolíky nebo se nechat deportovat do Afriky, systematicky z[[masakr]]ováni. Výsledkem byl [[exodus]] Maurů, Židů a [[Romové|Gitanos]] z měst a vesnic Granady do horských a venkovských [[region]]ů. Někdy kolem roku [[1500]] Cisneros prohlásil, že „Zde už není žádného města, které by nebylo křesťanské, a všechny mešity jsou od nynějška kostely.“ Podobně jako v [[Osmanská říše|Osmanské říši]] se z [[kostel]]ů staly [[mešita|mešity]], zde se naopak mešity přebudovaly na křesťanské svatostánky. [160] => [161] => == Odkazy == [162] => [163] => === Literatura === [164] => * {{Citace monografie | příjmení = Constable | jméno = Olivia Remie | titul = Medieval Iberia.Readings from Christian, Muslim, and Jewish Sources | vydavatel = University of Pennsylvania Press | místo = Philadelphia | rok = 2011 | počet stran = 624 | isbn = 978-0-8122-2168-8 | jazyk = anglicky}} [165] => * {{Citace monografie | příjmení = Hazard | jméno = Harry W. | spoluautoři = a kol. | titul = A History of the Crusades. Vol. 3, The fourteenth and fifteenth centuries | vydavatel = University of Wisconsin Press | místo = Madison | rok = 1975 | počet stran = 813 | isbn = 0-299-06670-3 | jazyk = anglicky | url = http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/History-idx?type=header&id=History.CrusThree}} [166] => * {{Citace monografie | příjmení = O'Callaghan | jméno = Joseph F. | titul = Reconquest and Crusade in Medieval Spain| url = https://archive.org/details/reconquestcrusad0000ocal | vydavatel = University of Pennsylvania Press | místo = Philadelphia | rok = 2004 | počet stran = 344 | isbn = 978-0-8122-1889-3 | jazyk = anglicky}} [167] => * {{Citace monografie | příjmení = Rouighi | jméno =Ramzi | titul = The Making of a Mediterranean Emirate. Ifriøqiya and Its Andalusis 1200-1400| vydavatel = University of Pennsylvania Press | místo = Philadelphia | rok = 2011 | počet stran = 248 | isbn = 978-0-8122-4310-9| jazyk = anglicky}} [168] => * {{Citace monografie | příjmení = Ženka | jméno = Josef | odkaz na autora = | titul = Pád Granady a zánik al-Andalusu | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2011| počet stran = 184 | isbn = 978-80-257-0466-0}} [169] => [170] => === Externí odkazy === [171] => * {{Commonscat}} [172] => * {{YouTube|Rb8btnQEUQw|Knowledgia: How did the Reconquista Actually Happen?}} {{en}} [173] => [174] => {{Křížové výpravy}} [175] => {{Autoritní data}} [176] => {{Portály|Středověk|Křížové výpravy|Islám|Španělsko}} [177] => [178] => [[Kategorie:Reconquista| ]] [179] => [[Kategorie:Španělská slova a fráze]] [180] => [[Kategorie:Křížové výpravy]] [181] => [[Kategorie:Islám ve Španělsku]] [182] => [[Kategorie:Alhambra (Španělsko)]] [183] => [[Kategorie:Války Portugalska]] [] => )
good wiki

Reconquista

Pojmem reconquista („znovudobytí“) v dějinách Pyrenejského poloostrova označuje období od jeho ovládnutí muslimy v 8. století do 15.

More about us

About

Toto období trvalo přibližně od 8. do 15. století a vyvrcholilo v roce 1492, kdy byl dobyt poslední významný muslimský hrad Nasridského království, Granada. Reconquista nebyla jen konfliktem, ale také obdobím intenzivní kultivace a výměny mezi různými kulturami. Křesťanství, islám a judaismus koexistovaly na Iberském poloostrově a vzájemně si vyměňovaly poznatky v oblastech vědy, filozofie, umění a architektury. Tento kulturní dialog obohatil obě strany, přičemž se zrodily úžasné architektonické skvosty, jako jsou mešity přetvořené na katedrály a paláce, jež odrážely jedinečné spojení různých estetických tradic. Když skončila rekonquista, přinesla s sebou nové příležitosti pro rozvoj a expanze. Vznikla nová křesťanská království, která se stala silnými odpůrci intolerance a snažila se o jednotu v různorodém prostředí. Tento čas byl rovněž důležitým impulsem pro objevování nových zemí a kulturních horizontů, který vedl k objevení Nového světa a vzniku globálního propojení. Doba rekonquisty je také příkladem lidské schopnosti adaptace a resilienci, přičemž ukazuje, že z náročných historických událostí může vzejít obohacující dědictví a inspirace pro budoucnost. I přes výzvy a konflikty, tento historický proces přivedl k mnoha pozitivním změnám, které utvářely identitu Iberského poloostrova na dlouhá staletí dopředu. Reconquista nás učí, jaksi cenit kulturní rozmanitost a vzájemný respekt, což zůstává relevantní i v dnešní době.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Asturské království','1492','Pyrenejský poloostrov','Maurové','Kastilská koruna','13. století','Aragonské království','Kastilie','Království León','Sicílie','Katalánsko','Sevilla'

1492

Kastilie

Kastilie je historická region v centrální a jihozápadní části Španělska.

Katalánsko

Katalánsko je autonomní společenství ve východním Španělsku.

Maurové

Sevilla

Sicílie

Sicílie je italský ostrov ležící v Středozemním moři.