Array ( [0] => 14668542 [id] => 14668542 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Katalánsko [uri] => Katalánsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Katalánsko je autonomní společenství ve východním Španělsku. Nachází se na pobřeží Středozemního moře a je jedním ze 17 španělských autonomních společenství. Hlavním městem je Barcelona. Katalánsko se vyznačuje svým bohatým kulturním dědictvím, v neposlední řadě díky vlivu hnutí známého jako Katalánská renesance. Oblast má také svůj vlastní jazyk, katalánštinu, která je vedle španělštiny oficiálním jazykem Katalánska. Katalánsko je známé také díky svému vysoce rozvinutému průmyslu, zejména v oblasti turismu, výroby automobilů, elektroniky a biotechnologií. Mezinárodní uznání Katalánska jako samostatného státu je však stále předmětem debaty a politických sporů. [oai] => Katalánsko je autonomní společenství ve východním Španělsku. Nachází se na pobřeží Středozemního moře a je jedním ze 17 španělských autonomních společenství. Hlavním městem je Barcelona. Katalánsko se vyznačuje svým bohatým kulturním dědictvím, v neposlední řadě díky vlivu hnutí známého jako Katalánská renesance. Oblast má také svůj vlastní jazyk, katalánštinu, která je vedle španělštiny oficiálním jazykem Katalánska. Katalánsko je známé také díky svému vysoce rozvinutému průmyslu, zejména v oblasti turismu, výroby automobilů, elektroniky a biotechnologií. Mezinárodní uznání Katalánska jako samostatného státu je však stále předmětem debaty a politických sporů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | úřední název česky = Autonomní společenství Katalánsko [2] => | úřední název = Comunitat Autònoma de Catalunya
Comunautat Autonòma de Catalonha
Comunidad Autónoma de Cataluña [3] => | znak = Coat of Arms of Catalonia.svg [4] => | vlajka = Flag_of_Catalonia.svg [5] => | hymna = [[Els Segadors]] [6] => | mapa = Cataluna in Spain (including Canarias).svg [7] => | součást státu = {{Vlajka a název|Španělsko}} [8] => | jazyk = [[katalánština]],
[[okcitánština]]Od nového autonomního statutu,
[[španělština]] (všechny úřední) [9] => | nejvyšší hora = [[Pica d'Estats]] [10] => | výška nejvyšší hory = 3143 [11] => | zkratka = ES-CT [12] => | dělení jednotky = 4 [[Provincie ve Španělsku|provincie]] [13] => | vznik = [[9. září]] [[1932]] (získání [[Autonomní statut (Španělsko)|autonomie]]) [14] => | název komory = [[Kongres poslanců Španělska|Kongres]] [15] => | křesla v komoře = 47 [16] => | název komory 2 = [[Senát Španělska|Senát]] [17] => | křesla v komoře 2 = 23 [18] => | předvolba = +34 97 (Barcelona: +34 93) [19] => | titul představitele = Předseda vlády [20] => | představitel = [[Pere Aragonès]] ([[Esquerra Republicana de Catalunya|ERC]]) [21] => | web = http://www.gencat.cat [22] => }} [23] => '''Katalánsko''' ({{Vjazyce2|ca|''Catalunya''}}, {{Vjazyce2|es|''Cataluña''}}, {{Vjazyce2|oc|''Catalonha''}}) je jedno ze 17 [[Administrativní dělení Španělska|autonomních společenství]] a historické území na severovýchodě [[Španělsko|Španělska]] při pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Metropolí Katalánska, které ve středověku tvořilo součást [[Aragonská koruna|Aragonské koruny]], je velkoměsto [[Barcelona]], v jejíž aglomeraci žije více než 3 miliony obyvatel. Celé Katalánsko je pak se 7 475 420 obyvateli druhým nejlidnatějším společenstvím Španělska. [24] => [25] => Katalánsko ohraničuje na severu [[Okcitánie]] ([[Francie]]) a [[Andorra]], na východě [[Středozemní moře]], na jihu [[Valencie]] ([[Španělsko]]) a na západě [[Aragonie]] (Španělsko). [26] => [27] => Dne 27. října 2017 [[Katalánská krize 2017|přijal autonomní katalánský parlament rezoluci o nezávislosti]].{{Citace elektronické monografie | titul = Katalánský parlament přijal rezoluci o nezávislosti | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2286460-rajoy-chce-konec-puigdemonta-katalanci-rezoluci-o-nezavislosti-podle-pravniku-o-ni | datum vydání = 2017-10-27 | datum přístupu = 2017-10-27 | vydavatel = Ceskatelevize.cz}} Katalánsko vyhlásilo na základě hlasování svého parlamentu [[Katalánská republika (2017)|republiku]] nezávislou na Španělském království. Tuto nezávislost Španělsko ani jiný stát neuznal jako právně platnou a území je stále pod právní kontrolou Španělska. [28] => [29] => == Geografie == [30] => Katalánsko na severu hraničí s [[Francie|Francií]] a [[Andorra|Andorrou]], na západě s autonomním společenstvím [[Aragonie|Aragonií]], na jihu s autonomním společenstvím [[Valencijské společenství|Valencií]], na východě pak sousedí se Středozemním mořem. [31] => [32] => Katalánsko má v hrubých rysech tvar rovnostranného pravidelného trojúhelníka na severu hraničí s [[Francie|Francií]] a [[Andorra|Andorrou]], na západě se zbytkem [[Španělsko|Španělska]] (autonomním společenstvím Aragon), na východě (nejdelší hranice) je hranicí pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] a hranice příbřezních vod, na jihu vede krátká hranice s [[Valencie|Valencií]]. Celé území i jednotlivé úseky hranice jsou více nebo méně přírodně determinovány. Na severu jsou to masivy Pyrenejí, na západě tvoří převážnou část hranice se Španělskem řeka [[Noguera Ribagorçana]] a její příkré kaňony. Výchozí a určující je pobřežní linie, která je také nejdelším vymezením. Hranice na severu je tvořena vrcholovými hřebeny Pyrenejí a je v podstatě totožná se jejich hlavním vrcholovým pásmem a tím pádem je totožná s rozvodnicí řek [[Ebro|Ebre]] a [[Le Tech]]. Většina území se rozkládá na levém břehu Ebre a v oblasti menších pobřežních řek, které nejsou součástí povodí Ebre. [33] => [34] => Malá část území Katalánska se rozkládá na pravém břehu zcela dolního toku a hranicí je poslední větší pravobřežní přítok Ebre – Ribarroja až po pobřeží. Takto přírodně determinované území je stabilizováno jako „historická hranice“ po dobu několika století. [35] => [[Soubor:Montserrat - 20.jpg|náhled|Hora [[Montserrat (hora)|Montserrat]] v Katalánsku]] [36] => === Podnebí === [37] => Klima je s ohledem na rozrůznění reliéfu značné rozmanité. V úzkém pobřežním pásu panuje čisté [[Středozemní podnebí|středomořské podnebí]]. V převážné části je to obecné středomořské podnebí (Cfa), na jihu v oblasti delty [[Ebro|Ebre]] je to horké středomořské podnebí s horkými léty dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace]] Csb). Střední trojúhelníkové území katalánského vnitrozemí (vnitro katalánské sníženiny) je v obecnosti a převážně (pseudo) oceanické (atlantické) povahy (Cfb), místně se však mohou vyskytovat menší [[biotop]]ická území charakterem podobná spíše vlhkému kontinentálnímu podnebí nebo naopak mírnějšímu středomořskému podnebí. Přesně vyjádřeno [[Oceánické podnebí|pravé oceanické podnebí]] panuje pouze v údolí pramenné oblasti francouzské řeky [[Garonna|Garonny]] v severozápadním cípu [[Pyreneje|Pyrenejí]]. [38] => [39] => Horské masivy, zejména nejvyšší polohy Pyrenejí mají podnebí [[Subpolární podnebí|subpolární]] (alpínské – Dsc a Dsa). V obecném úhrnu lze konstatovat, že podnebí Katalánska je mírnější, pestřejší a ne tak horké a aridní jako území [[Pyrenejský poloostrov|iberského Španělska]]. Jižní okraje [[podhůří|Pyrenejského podhůří]] a příčná údolí prostupující od pobřeží do vnitrozemí střídají nebo mísí chladné alpínské klima s klimatem oceanickými a ojediněle středomořským, pří pobřežní příčné koridory pak středomořské s oceanickým. Průměrné roční teploty jsou v [[Barcelona|Barceloně]] +18,5 °C, [[Girona|Gironě]] +14,7 °C, v Pyrenejích průměrné (zimní) teploty -2 °C. [40] => === Vodstvo === [41] => Katalánsko je na rozdíl od větší části Španělska (přímé úmoří [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]) odvodňováno do Středozemního moře. Největší řekou je Ebre (španělsky Ebro), jež zasahuje do území Katalánska jen relativně malým úsekem před deltou. [[Povodí]] Ebre také tvoří jen část území Katalánska. Je to povodí samotné řeky a povodí jejich třech velkých levobřežních přítoků [[Noguera Ribagorçana]], Noguera Pallaresa a [[Segre]], včetně jejích přítoků. Pravý břeh Ebre zasahuje katalánské území jen malým povodím a sice polovinou největšího dolního přítoku Matarranya (řeka sama je hranicí země). Větší část pobřežního a příbřežního pásu odvodňují řeky, které nenáleží do povodí Ebre, ale jsou samostatné a ústí přímo do Středozemního moře. Severně od masivu Puig Pelat (1075) to jsou řeky: Francoli, [[Gaia]], Maspujols, Noya, [[Llobregat]] a [[Ter]]. [42] => [43] => Na území Katalánska je několik (ne příliš velkých) přírodních jezer, vesměs [[Morénové jezero|ledovcového]] ([[Moréna|morénového]]) původu. Největším z nich je [[Banyoles (jezero)|Banyoles]] (''Estany de Banyoles''), které ale ledovcového původu není. Pak jsou to menší horská jezera v Pyrenejích jako kaskáda ''Estanys de Mulières'' v [[Pramenište|prameništi]] [[Noguera Ribagorçana|Noguery Ribagorçany]]. Katalánsko ve spolupráci se sousedy vybudovalo celou řadu [[Přehrada|přehradních jezer]], hlavně pro potřebu elektrické energie při nedostatku uhlí. [44] => [45] => Na hranicích s Francií se zde rozkládá pohoří [[Pyreneje]], od kterého na jih odbočuje pohoří [[Serralada Costero - Catalana]], kopírující v nevelké vzdálenosti od Středozemního moře tvar zdejších pobřežních oblastí [[Costa Daurada]] a [[Costa Brava]]. Na západě Katalánska na jihu provincie [[Provincie Lleida|Lleida]] se zde pak nachází nížina, po jejímž jižním okraji protéká nejdůležitější řeka regionu a jedna z významných řek Španělska, [[Ebro]]. [46] => [47] => === Územní členění === [48] => Od roku [[1833]] se Katalánsko člení na 4 provincie: [[Provincie Barcelona|Barcelona]], [[Provincie Girona|Girona]] ([[španělština|kastilsky]] ''Gerona''), [[Provincie Lleida|Lleida]] (''Lérida'') a [[Provincie Tarragona|Tarragona]]. Menšími správními celky je 41 [[comarca|comarek]]. [49] => [50] => Od roku [[2010]] se Katalánsko také člení na 8 ''vegueries'': Alt Pireneu i Aran, Àmbit Metropolità, Àmbit de Ponent, Camp de Tarragona, Comarques Centrals, Comarques Gironines, Terres de l'Ebre, Penedès. [51] => [52] => === Města === [53] => [[Soubor:Girona des de l aire.jpg|náhled|Katalánské město [[Girona]]]] [54] => K roku 2007 mělo 10 katalánských obcí více než 100 000 obyvatel: [55] => {| class="wikitable" [56] => ! # [57] => ! Obec [58] => ! Comarca [59] => ! Obyvatelstvo[http://www.idescat.cat/cat/idescat/publicacions/anuari/aec_pdf/aec-cap2.pdf Idescat, 2007] [60] => |- [61] => |1 [62] => |[[Soubor:Escut de Barcelona.svg|20px]] [[Barcelona]] [63] => |[[Barcelonès]] [64] => |align="right"| 1 595 110 [65] => |- [66] => |2 [67] => |[[Soubor:Spain.Hospitalet.de.Llobregat.Escudo.svg|20px]] [[L'Hospitalet de Llobregat]] [68] => |[[Barcelonès]] [69] => |align="right"| 251 848 [70] => |- [71] => |3 [72] => |[[Soubor:Escut de Badalona.svg|20px]] [[Badalona]] [73] => |[[Barcelonès]] [74] => |align="right"| 216 201 [75] => |- [76] => |4 [77] => |[[Soubor:Escut de Terrassa.svg|20px]] [[Tarrasa|Terrassa]] [78] => |[[Vallès Occidental]] [79] => |align="right"| 202 136 [80] => |- [81] => |5 [82] => |[[Soubor:Escut de Sabadell.svg|20px]] [[Sabadell]] [83] => |[[Vallès Occidental]] [84] => |align="right"| 201 712 [85] => |- [86] => |6 [87] => |[[Soubor:Escut de Tarragona.svg|20px]] [[Tarragona]] [88] => |[[Tarragonès]] [89] => |align="right"| 134 163 [90] => |- [91] => |7 [92] => |[[Soubor:Escudo de Lérida.svg|20px]] [[Lleida]] [93] => |[[Segrià]] [94] => |align="right"| 127 314 [95] => |- [96] => |8 [97] => |[[Soubor:Escut de Mataró.svg|20px]] [[Mataró]] [98] => |[[El Maresme]] [99] => |align="right"| 119 035 [100] => |- [101] => |9 [102] => |[[Soubor:Coat of Arms of Santa Coloma de Gramenet.svg|20px]] [[Santa Coloma de Gramenet]] [103] => |[[Barcelonès]] [104] => |align="right"| 116 765 [105] => |- [106] => |10 [107] => |[[Soubor:Coat of Arms of Reus.svg|20px]] [[Reus]] [108] => |[[Baix Camp]] [109] => |align="right"| 104 835 [110] => |} [111] => Dalšími významnějšími městy a regionálními centry jsou [[Girona]], [[Figueres]], [[Granollers]], [[Vic]], [[Manresa]], [[Salou]] či [[Tortosa]]. [112] => [113] => == Historie == [114] => [[Soubor:Reinos Antiguo Régimen.svg|náhled|Nezávislá království na Pyrenejském poloostrově kolem roku 1400]] [115] => Osídlení Katalánska je doloženo od [[Paleolit|starší]] a [[Neolit|mladší doby kamenné.]] V antice, v éře [[Římská říše|Římské říše]], bylo Katalánsko již civilizovaným územím a města jako [[Girona]] a Barcelona mají počátek právě v této době. [116] => [117] => Území Katalánska bylo mezi lety 1164 a 1707 podřízeno svrchovanosti [[Aragonská koruna|aragonského krále]]. V roce 1469 [[Ferdinand II. Aragonský]] uzavřel ještě jako dědic aragonského trůnu sňatek s dědičkou kastilského trůnu [[Isabela Kastilská|Isabelou Kastilskou]]. V zemích aragonské koruny vládl Ferdinand II. až do své smrti v roce 1516, kdy nastoupil na trůn vnuk Ferdinanda a Isabely [[Karel V.]] z rodu Habsburků, který sjednotil kastilské a aragonské území do jednoho státního útvaru, [[Španělsko|Španělského království]]. [118] => [119] => V rámci Španělska měla dominantní postavení [[Kastilská koruna|Kastilie]]. V roce 1640 Katalánsko spolu s [[Iberská unie|Portugalskem]] povstalo proti španělské nadvládě a byla vyhlášena [[Katalánská republika (1641)|Katalánská republika]], ale i přes francouzskou vojenskou pomoc bylo [[katalánské povstání]] v roce 1652 potlačeno (Portugalci si vydobyli nezávislost). Přesto si Katalánsko jako součást [[Aragonská koruna|Aragonské koruny]] udrželo rozsáhlou autonomii a své tradice. Definitivní konec autonomie přišel až s nástupem [[Bourboni|Bourbonů]] na španělský trůn v roce 1707 během [[Válka o španělské dědictví|války o španělské dědictví]], ve které Aragonie podporovala dosud vládnoucí Habsburky proti Bourbonům. To učinily tzv. [[Dekrety de Nueva Planta]], které ze Španělska utvořily centralizovaný stát. [120] => [121] => Ve 30. letech během [[Druhá Španělská republika|Španělské republiky]] získalo Katalánsko autonomii, ale po vítězství generála [[Francisco Franco|Francisca Franka]] ve [[Španělská občanská válka|španělské občanské válce]] byla autonomie zrušena a jakékoliv projevy katalánské identity byly zakázány. [[Katalánština]] byla potlačována a oficiálně zakázána. V roce 1940 byl prezident Katalánska [[Lluís Companys]] na žádost Španělska zatčen německým gestapem, dopraven do Španělska a tam popraven. Teprve v roce 1978 po skončení [[Frankismus|Frankovy diktatury]] byla v Katalánsku obnovena autonomie. [122] => [123] => == Hospodářství == [124] => Katalánsko je hospodářsky vyspělou a úspěšnou zemí. Jednotlivá hospodářská odvětví jsou příznivě vyvážená a diverzifikovaná. Rozhodujícími odvětvími jsou [[průmysl]], sofistikovaný průmysl, vědomostní ekonomika a [[Služba|služby]], zejména ty spojené s turismem. Výkonnost hospodářství je na úrovni HDP 43.837 [[Americký dolar|US$]] na obyvatele což řadí Katalánsko ke 20 nejvyspělejším zemím (v porovnání pořadí se suverénními státy). [125] => === Průmysl === [126] => Katalánsko disponuje značně rozvinutým průmyslem, i když jeho počátky byly poměrně pozdní – až před polovinou 19. století. Průmysl se podílí 37% na celkovém hospodářském obrazu Katalánska. V minulosti byly dominantními v průmyslu výroba [[Textilní průmysl|textilu]] (bavlnářství), [[Papírnictví|papíru]] a mýdla. Později textilní průmysl jako i jinde v Evropě musel transformovat a jeho význam v celkovém podílu se snížil. V Katalánsku jej do značné míry nahradil automobilní průmysl a transformovaná textilní výroba pro potřeby výroby dopravních prostředků. V současnosti jsou profilovými obory katalánského průmyslu: [[Chemický průmysl|chemie]], [[Farmaceutická chemie|farmaceutický průmysl]], výroba zařízení pro IT, telematických výrobků, a [[Potravinářství|potravinářský průmysl]]. V oblasti Tarragony je významný podíl [[Petrochemický průmysl|petrochemického průmyslu]] s [[Ropná rafinerie|velkými rafineriemi]]. V Katalánsku se s ohledem na limitované zdroje příliš nerozvinul [[těžký průmysl]], zejména pro omezené zdroje uhlí. [127] => === Terciární sektor – služby === [128] => [[Soubor:Strand Santa Cristina.JPG|náhled|Pobřeží [[Costa Brava]]]] [129] => [[Terciární sektor]] je v katalánské ekonomice již od 70. let dominantní (podíl 60̬% HDP), velmi vyspělý a zahrnuje pestrou a vyváženou skladbu různých aktivit s velkou přidanou hodnotou. Zahrnuje [[Cestovní ruch|turistický průmysl]], hotelnictví, [[Veřejná služba|veřejné služby]], služby v kultuře ale i bouřlivě se rozvíjející nové druhy služeb v sociálních sítích, reklamně a vědomostní ekonomice. Katalánsko má příznivé a rozvinuté podmínky pro turistický ruch. Atraktivní středomořské pobřeží [[Costa Brava]] a Costa Daurada (španělsky Costa Dorada), horské rezorty alpského lyžování [[Banquera-Beret]], [[La Molina]], Port Le Comte, Valter 2000, Port Aine. Sektor peněžnictví, rovněž dobře rozvinutý, reprezentují obří spořitelny: [[La Caixa]] a Caixa Catalunya a Banc Sabadell. Barcelonská burza cenných papírů (''Borsa de Barcelona'') s kótovaným objemem obchodů v roce 2017 ve výši 515.4 mld. €. [130] => === Doprava === [131] => Katalánsko má velmi dobré dopravní spojení s vnějším světem i dobrou a dobře fungující vnitřní infrastrukturu. S ohledem na sousedství jen s jedním větším státem (Francií) ale velkým objemem mezinárodního pohybu zboží i osob, je stěžejní [[Letectví|doprava letecká]] a námořní. [132] => [133] => Katalánsko má pět [[Letiště|mezinárodních letišť]], ze kterých je [[Letiště Barcelona-El Prat|Barcelonské letiště El Prat]] 6. nejrušnějším letištěm Evropy (44.5 mil. cestujících – 3,5 násobek [[Letiště Václava Havla Praha|LVH]] v Praze). Další velká letiště jsou: ''[[Letiště Girona|Girona-Costa Brava Airport]]'' (GRO, Aena), ''Reus Airport'' (REU, Aena), ''Lleida-Alguaire Airport'' (ILD, Aeroports de Catalunya), ''Sabadell Airport'' (QSA, Aena), La Seu d'Urgell Airport (''LEU, Aeroports de Catalunya''). Katalánsko disponuje dvěma velkými přístavy: [[Barcelonský přístav|Barcelona]] a Tarragona. Mezinárodní železniční spojení zajišťují [[Vysokorychlostní trať|vysokorychlostní tratě]], (v Katalánsku [[AVE|Alta Velocitat Espanyola]] (AVE)) do [[Lyon]]u, Paříže, a směrem do kontinentálního Španělska do [[Zaragoza|Zaragozy]] a Madridu pro rychlost 330 km/h. Dálniční spojení s Francií je pobřežním dálničním tahem: Středomořskou dálnicí (''Autopista de la Mediterrània'') AP-7 a dálnicí Madrid-Barcelona, označovanou jako Severovýchodní dálnice (''Autovia del Nord-est'') A-2. [134] => [135] => == Politika == [136] => {{Podrobně|Seznam představitelů Katalánska}} [137] => {{Viz také|Katalánská krize 2017}} [138] => [[Soubor:Manifestació ANC en la Diada Nacional de Catalunya, 11 de setembre a Barcelona (setembre 2012) - panoramio (2).jpg|náhled|Katalánští [[Separatismus|separatisté]] usilující o [[Referendum o nezávislosti Katalánska 2014|nezávislost]] na Španělsku]] [139] => [140] => Od pádu [[Francisco Franco|Francova]] diktátorského režimu v roce [[1975]] a přijetí demokratické [[Španělská ústava z roku 1978|španělské ústavy]] z roku [[1978]] byla postupně obnovena a dále v dotčeném článku 155 ústavy rozšířena [[autonomie]] Katalánska{{Citace periodika [141] => | titul = ¿Qué dice exactamente el artículo 155 de la Constitución? [142] => | periodikum = La Voz de Galicia [143] => | datum = 2015-11-03 [144] => | jazyk = es-ES [145] => | url = https://www.lavozdegalicia.es/noticia/espana/2015/11/03/dice-exactamente-articulo-155-constitucion/00031446563685553969157.htm [146] => | datum přístupu = 2017-10-08 [147] => }} a dalších regionů. [148] => [149] => Nejvyšším právním dokumentem v regionu, hned za ústavou Španělska, je [[Katalánský autonomní statut]] ([[Katalánština|katalánsky]] Estatut d'Autonomia de Catalunya), představující [[ústava|ústavu]] autonomního společenství. Poprvé byl přijat v roce [[1979]] a následně jednou pozměněn do svojí současné podoby, kterou schválili občané Katalánska v [[Katalánské ústavní referendum (2006)|referendu]] roku [[2006]], kdy při účasti 49,41 % oprávněných voličů pro nový autonomní statut hlasovalo 73,90 %, proti 20,76 %, prázdné hlasovací lístky odevzdalo 5,34 % a neplatné hlasovací lístky odevzdalo 0,90 % ze zúčastněných. [150] => [151] => Vrcholným orgánem [[Výkonná moc|exekutivy]] je katalánská vláda (katalánsky [[Generalitat de Catalunya]]), v jejímž čele stojí prezident Katalánska (katalánsky [[President de la Generalitat de Catalunya]]). Generalitat sídlí v paláci [[Palác katalánské Generalitat|Palau Generalitat]] v centru Barcelony ve čtvrti [[Barri Gòtic]]. V čele [[Zákonodárná moc|legislativy]] stojí [[Parlament Katalánska]] (katalánsky Parlament de Catalunya), který vykonává dozorčí moc nad katalánskou vládou tím, že jí vyhlašuje důvěru, případně nedůvěru. Sídlí v [[Palác katalánského parlamentu|paláci]] stejného jména. [152] => [153] => Dne [[9. listopad]]u [[2014]] uspořádala katalánská vláda nezávazné [[Referendum o nezávislosti Katalánska 2014|referendum o nezávislosti]], ve kterém se kolem 80 % hlasujících vyslovilo pro nezávislost za účasti 41,6 % oprávněných voličů.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Jackson | jméno = Patrick | titul = Catalonia vote: No smiles for Spain | periodikum = Inside Europe Blog | vydavatel = BBC | datum vydání = 2014-11-10 | datum přístupu = 2017-10-01 | url = http://www.bbc.com/news/blogs-eu-29994633 | jazyk = anglicky}}{{Citace elektronického periodika | titul = Catalonia independence: 80% vote to split from Spain | periodikum = Independent | datum vydání = 2014-11-10 | datum přístupu = 2017-10-02 | url = https://www.independent.co.uk/news/world/europe/catalonia-independence-80-vote-to-split-from-spain-9850332.html | jazyk = anglicky}} [154] => [155] => Dne [[6. září]] [[2017]] katalánský parlament schválil nový zákon, kterým vyhlásil nové [[Referendum o nezávislosti Katalánska 2017|referendum o svojí nezávislosti]].{{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | autor2 = prp | titul = Katalánsko schválilo zákon o referendu. O nezávislosti půjdou místní hlasovat 1. října | periodikum = iHNed.cz | odkaz na periodikum = iHNed.cz | vydavatel = Economia | datum vydání = 2017-09-06 | datum přístupu = 2017-10-01 | url = https://zahranicni.ihned.cz/c1-65872120-katalansko-schvalilo-zakon-o-referendu-o-nezavislosti-pujdou-mistni-hlasovat-1-rijna}} Zákon o referendu byl ovšem ústavním soudem Španělska prohlášen za neplatný. Přes aktivní odpor španělské ústřední vlády se hlasování uskutečnilo [[1. říjen|1. října]] 2017. V důsledku zásahu španělské policie proti hlasování bylo zraněno téměř 900 osob.{{Citace elektronického periodika | titul = "Es hat kein Referendum gegeben" | periodikum = tagesschau.de | datum vydání = 2017-10-01 | datum přístupu = 2017-10-27 | url = https://www.tagesschau.de/ausland/katalonien-unabhaengigkeitsreferendum-109.html | jazyk = německy}} Podle údajů katalánské regionální vlády se 90,09 % z 2,26 miliónu hlasujících vyslovilo pro nezávislost, volební účast byla okolo 42 % oprávněných voličů. S odvoláním na tyto výsledky [[27. říjen|27. října]] [[2017]] [[katalánský parlament]] vyhlásil jednostrannou nezávislost Katalánska na Španělsku a schválil vyhlášení nezávislého státu [[Katalánská republika (2017)|Katalánská republika]]. Španělský parlament mezitím schválil omezení autonomie a převzetí kontroly nad regionem. Půl milionu lidí{{zdroj?}} v ten den demonstrovalo v Barceloně na podporu katalánské nezávislosti. Tím eskalovala nově vzniklá [[Katalánská krize 2017|politická krize v Katalánsku]]. [156] => [157] => V prosinci 2017 se konaly volby, ve kterých ale opět většinu získaly separatistické strany.{{Citace elektronického periodika [158] => | titul = Katalánský parlament opět ovládnou separatisté, krize tak nekončí {{!}} ČeskéNoviny.cz [159] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [160] => | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/katalansky-parlament-opet-ovladnou-separatiste-krize-tak-nekonci/1565468 [161] => | jazyk = cs [162] => | datum přístupu = 2018-01-23 [163] => }} [164] => [165] => V regionálních volbách ze 14. února 2021 hrálo téma nezávislosti opět dominantní roli. Separatistické strany vyhrály 74 křesel, o čtyři křesla více oproti minulým volbám, a poprvé od roku 2012 získaly většinu voličů (51 %). Kvůli pandemii a nespokojenostem s politikou byla však účast ve volbách rekordně nízká, volit přišlo pouze 54 % voličů (ve volbách roku 2017 jich bylo 79 %), Hlasy nacionalistů byly přitom rozděleny mezi čtyři politické strany (PSC-PSOE, ERC, JxCat, Vox) s velmi odlišnými strategiemi a vyjednávání o vládě může tak zabrat týdny.{{Citace periodika [166] => | titul = Catalonia’s separatists score another victory, but a hollow one [167] => | periodikum = The Economist [168] => | datum vydání = 2021-02-15 [169] => | issn = 0013-0613 [170] => | url = https://www.economist.com/europe/2021/02/15/catalonias-separatists-score-another-victory-but-a-hollow-one [171] => | datum přístupu = 2021-02-26 [172] => }} [173] => [174] => == Obyvatelstvo == [175] => [[Soubor:Barcelona La Rambla - 2011-04-23 05 - JTCurses.jpg|náhled|Oslava svátku [[Svatý Jiří|svatého Jiří]] na ulici [[La Rambla]] v Barceloně]] [176] => === Jazyky === [177] => Vlastním jazykem Katalánska je [[katalánština]] (s výjimkou [[Aran (údolí)|Val d'Aran]], kde je jím [[okcitánština]], zde oficiálně nazývaná aranéština). Na celém území je také používána [[Španělština|kastilština]], což je jiné označení pro [[španělština|španělštinu]]. Podle Katalánského statistického institutu 36 % obyvatel Katalánska používá jako běžný dorozumívací jazyk katalánštinu, 46 % kastilštinu, 12 % oba jazyky a 0,03 % aranéštinu. 6 % obyvatel společenství se běžně dorozumívá jinými jazyky ([[arabština]], [[rumunština]], [[angličtina]] a další).{{Citace elektronické monografie [178] => | url = http://www.idescat.cat/dequavi/Dequavi?TC=444&V0=15&V1=2 [179] => | kapitola = Usos lingüístics. Llengua inicial, d'identificació i habitual [180] => | datum přístupu = 2010-10-01 [181] => | titul = Anuari estadístic de Catalunya [182] => | vydavatel = Idescat [183] => | jazyk = katalánština [184] => | datum = 2008 [185] => }} [186] => [187] => Podle výzkumů rozumí katalánsky 93,8 % obyvatel, avšak jen 56,3 % v ní dovede psát. Naproti tomu kastilsky rozumí 99 % obyvatel a písemně se dovede vyjadřovat 88,8 %.[http://www20.gencat.cat/portal/site/Llengcat/menuitem.b318de7236aed0e7a129d410b0c0e1a0/?vgnextoid=13d54e17d7993210VgnVCM1000008d0c1e0aRCRD&vgnextchannel=13d54e17d7993210VgnVCM1000008d0c1e0aRCRD&vgnextfmt=default Dades oficials de la Secretaria de Política Lingüística] Je to mimo jiné výsledkem [[Francisco Franco|frankistických]] represí proti menším jazykům a kulturám Španělska; po obnovení demokracie však nastoupila prokatalánská politika, které se daří znalost katalánštiny zvyšovat. [188] => [189] => == Kultura == [190] => [[Soubor:Barcelona - panoramio (30).jpg|náhled|Pohled na Barcelonu]] [191] => Katalánci mají bohatou kulturní tradici a rádi demonstrují svou nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]]. Počátky [[Španělská literatura|katalánské literatury]] sahají do 12. století. Z Katalánska pocházejí světoznámí malíři ([[Salvador Dalí]] a [[Joan Miró]]), architekti ([[Lluís Domènech i Montaner]], [[Antoni Gaudí]]) a hudebníci (violoncellista [[Pablo Casals|Pau Casals]] či současný písničkář [[Lluís Llach]]). [192] => [193] => === Literatura === [194] => Od roku 1997 uděluje organizační výbor Katalánského knižního týdne (''Setmana del Llibre en Català'') cenu [[Premi Trajectòria]] za literární a publikační činnost ve prospěch katalánské kultury. [195] => [196] => === Architektura a výtvarné umění === [197] => Katalánsko je bohaté architekturou všech slohových období a to nejenom v Barceloně, ale i mimo ni. Město Barcelona má za sebou více než dvoutisíciletý urbanizační vývoj, čemuž odpovídají i četné architektonické památky, ze kterých nejstarší jsou (byť drobné) [[Starověk|antické]]. V celém Katalánsku jsou památky [[Románská architektura|románské]], předrománské i [[Gotická architektura|gotické architektury]]. Mezi nimi vyniká katedrála [[Kostel Santa Maria del Mar (Barcelona)|Santa Maria del Mar]] ve východní části Barcelony ve čtvrti [[La Ribera]], která je nádhernou ukázkou čisté katalánské gotiky. [198] => [199] => Značný mezinárodní vliv má [[Secesní architektura|secesní]] hnutí v čele s [[Antoni Gaudí]]m. Barcelona ovšem stojí v popředí moderní architektury a to ve vyrovnané tvorbě vysoké úrovně domácích architektů, stejně jako mnoha velikánů světového dosahu jako: [[Richard Meier|Richard Maier]], [[Alvaro Siza]], [[Norman Foster]], [[Ricardo Bofill|Richardo Bofill]], [[Rafael Moneo]], Josep Lluís Mateo, [[Santiago Calatrava]], [[Arata Isozaki]], Vittorio Gregoti. Z Barcelony pochází světoznámý sochař [[Joan Miró]] a dlouho zde působil i [[Pablo Picasso]]. V ulicích a náměstích lze najít sochy od [[Roy Lichtenstein|Roye Liechtensteina]] nebo Alexandera Caldera. [200] => [201] => === Muzea === [202] => [[Soubor:20061227-Figueres Teatre-Museu Dalí MQ.jpg|náhled|[[Divadelní muzeum Salvadora Dalího|Divadlo-Muzeum Dalí]], [[Figueres]]]] [203] => Ve většině měst jsou činná rozmanitá muzea a největší je v Barceloně. Některá z nich vynikají jako unikátní v evropském nebo dokonce světovém měřítku, jak je tomu a případě Mořského muzea (''[[Museu Marítim]]''). Významné sbírky má i [[Katalánské národní umělecké muzeum|Národní muzeum umění (''Museu nacional d'Art'')]], [[Katalánské archeologické muzeum Barcelona|Katalánské archeologické muzeum]] nebo Muzeum soudobého umění (''[[Museu d´Art Contemporani]]''), jehož budova je od amerického architekta [[Richard Meier|Richarda Meiera]]. Vyhledávané je i [[Muzeum Pabla Picasa]] s rozsáhlými fondy, [[Divadelní muzeum Salvadora Dalího|Dalího muzeum]] ve Figueres a Miróovo muzeum [[Fundació Joan Miró]]. [204] => [205] => === Korida === [206] => Katalánsko je první španělský pevninský region, kde byly zakázány [[korida|býčí zápasy]], a to v roce 2010 katalánským parlamentem.{{Citace elektronického periodika|titul=Korida má v Katalánsku utrum. Parlament schválil zákaz býčích zápasů|periodikum=iDNES.cz|url=http://zpravy.idnes.cz/korida-ma-v-katalansku-utrum-parlament-schvalil-zakaz-bycich-zapasu-1g1-/zahranicni.aspx?c=A100728_120118_zahranicni_btw|datum vydání=2010-07-28|datum přístupu=2016-10-23}} Ovšem katalánský ústavní soud tento zákaz v roce 2016 zrušil.{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Býčí zápasy se mohou vrátit do Barcelony. Proti "kulturnímu dědictví" protestovaly stovky lidí|periodikum=Aktuálně.cz|vydavatel=|url=http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/byci-zapasy-se-mohou-vratit-do-barcelony-proti-kulturnimu-de/r~52c79226989811e6bcb60025900fea04/|datum vydání=|datum přístupu=2016-10-23}} [207] => [208] => == Odkazy == [209] => === Reference === [210] => [211] => [212] => === Literatura === [213] => * ''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 14. díl. V Praze: J. Otto, 1899. 1066 s. cnb000277218. [Heslo „Katalanská literatura" je na str. 53–58, heslo „Katalanský jazyk" je na str. 58.] [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni00studgoog#page/n58/mode/1up Dostupné online] [214] => * UTRERA DOMÍNGUEZ, David. ''Katalánská literatura.'' 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 142 s. {{ISBN|978-80-210-6553-6}}. [https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/128635/monography.pdf Dostupné online] [215] => *{{Citace monografie [216] => | příjmení = Jelen [217] => | jméno = Libor [218] => | titul = Konfliktní regiony světa: Evropa [219] => | vydání = 1 [220] => | vydavatel = Nakladatelství České geografické společnosti [221] => | místo = Praha [222] => | rok vydání = 2021 [223] => | počet stran = 128 [224] => | strany = 55–57 [225] => | isbn = 978-80-87476-06-2 [226] => }} [227] => [228] => === Souvisejíci články === [229] => * [[Katalánská kuchyně]] [230] => [231] => === Externí odkazy === [232] => * {{Commonscat}} [233] => * {{Wikislovník|heslo=Katalánsko}} [234] => * {{Osmrelace|349053}} [235] => * [http://www.gencat.cat Oficiální stránky samosprávy] [236] => * [http://www.katalansko.com/ České stránky o Katalánsku] [237] => * {{Citace elektronického periodika [238] => | příjmení = Sládková [239] => | jméno = Tereza [240] => | titul = Katalánsko a snaha o nezávislost: faktory ovlivňující separatismus Katalánců [241] => | periodikum = Kulturní studia [242] => | datum vydání = 1. 5. 2014 [243] => | ročník = II. [244] => | číslo = 1/2014 [245] => | strany = 46–63 [246] => | url = http://kulturnistudia.cz/katalansko-a-snaha-o-nezavislost-faktory-ovlivnujici-separatismus-katalancu/ [247] => | issn = 2336-2766 [248] => }} [249] => [250] => {{Španělsko}} [251] => {{Autoritní data}} [252] => {{Portály|Španělsko}} [253] => [[Kategorie:Katalánsko| ]] [254] => [[Kategorie:Katalánské země]] [255] => [[Kategorie:Autonomní společenství Španělska]] [256] => [[Kategorie:Historická území Španělska]] [257] => [[Kategorie:Regiony Evropy s více úředními jazyky]] [] => )
good wiki

Katalánsko

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Španělsko','Barcelonès','Barcelona','Noguera Ribagorçana','Aragonská koruna','Francisco Franco','Francie','španělština','Středozemní moře','Andorra','Girona','Ebro'

Andorra

Barcelona

Ebro

Francie

Girona

Španělsko

Španělština

Španělština (také nazývaná kastilština) je románský jazyk, který je mateřským jazykem kolem 460 milionů lidí na světě.